Národní shromáždění Republiky československé 1959

II. volební období

297

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1959,

kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I

Při celkovém růstu osobní spotřeby všeho
obyvatelstva je v zájmu péče o děti, aby rych-
leji rostla osobní spotřeba rodin s nižšími
příjmy, především rodin s více dětmi. Proto
se v souvislosti s jinými opatřeními směřu-
jícími ke zvýšení osobní spotřeby nově upra-
vuje také výše přídavků na děti.

Čl. II

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském po-
jištění zaměstnanců, se mění a doplňuje
takto:

1. § 30 zní:

,,(1) Přídavky na děti náleží zaměstnanci,
jestliže má nezaopatřené děti (§ 31), má pře-
depsaný pracovní úvazek (§ 33) a odpracoval
stanovený počet pracovních dnů (g 34).

---

2

(2) Přídavky na děti náleží tomu zaměst-
nanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zá-
kona o dani ze mzdy jako k vyživovaným
osobám; jiné osobě na tytéž děti přídavky
nenáleží.

(3) Zaměstnanci povolanému ke službě
v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků
ozbrojených sil z povolání, náleží na neza-
opatřené děti přídavky, jestliže byl v posled-
ních šesti měsících před nástupem služby
v ozbrojených silách zaměstnán aspoň 90
dnů. "

2. § 31 zní:

,,(1) Za nezaopatřené děti se považují vlast-
ní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho
manžela, pokud se zdržuji na území Česko-
slovenské republiky, a to do skončení povinné
školní docházky; za stejných podmínek se
považují za nezaopatřené děti oboustranně
osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí souro-
zenci zaměstnance nebo jeho manžela, jest-
liže jsou v jejich přímém zaopatření.

(2) Po skončení povinné školní docházky,
nejdéle však do 25. roku věku se děti uvedené
v předchozím odstavci považují za nezaopa-
třené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem
vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže

a) se soustavně připravují předepsaným vý-
cvikem nebo studiem na budoucí povolání
nebo

b) jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či du-
ševní vadu trvale neschopny k práci. "

3. § 32 zní:

,,Přídavky se neposkytují na děti:

a) na které náleží sirotčí důchod podle před-
pisů o důchodovém zabezpečení zaměst-
nanců nebo o sociálním zaopatření přísluš-
níků ozbrojených sil, po případě podle ob-
dobných předpisů;

b) které mají bezplatné plné internátní za-
opatření z prostředků rozpočtových, hos-
podářských nebo jiných organizací;

c) které jsou již déle než šest měsíců v bez-
platném plném zaopatření léčebného nebo
podobného ústavu. "

4. § 35 zní:

,,Přídavky na děti činí, pokud se dále ne-
stanoví jinak, měsíčně:

---

3

Při hrubém měsíčním
výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti	na 1 dítě	na 2 děti	na 3 děti	na 4 děti	na 5 dětí
poskytují
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs

		do	1400	70	170	430	690	950
nad	1400	do	2200	70	170	400	640	880
nad	2200	do	3000	70	170	370	590	830
nad	3000	do	3800	neposky-  100		330	530	750
				tují se
nad	3800			neposky-	nepo-	310	490	710
				tují se	skytují
					se

Při více dětech se zvyšuje částka přídavků
na děti, která náleží zaměstnanci na 5 dětí,
na každé další dítě

o 260 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním vý-
dělku zaměstnance do 1 400 Kčs,

o 240 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním vý-
dělku zaměstnance nad 1 400 Kčs do
3 000 Kčs a

o 220 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním vý-
dělku zaměstnance nad 3 000 Kčs. "

5. § 36 odst. 1 zní:

,,(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživa-
telem zemědělské půdy ve výměře nad 0, 5 ha
(v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad
2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s ta-
kovým uživatelem půdy ve společné domác-
nosti jako člen rodiny, náleží přídavky na
děti jen v těchto měsíčních částkách:

Při hrubém měsíčním
výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti	na l dítě	na 2 děti	na 3 děti	na 4 děti	na 5 dětí
poskytují
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
do 3000	38	86	144	212	290

nad 3000 do 3800	neposky- tují se	48	144	212	290
nad 3800	nepo-	nepo-	144	212	290
	skytují	skytují
	se	se

Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na
7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé
další dítě o 108 Kčs měsíčně. "

6. § 51 odst. 1 a 2 zní:

,,(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí
předpisy o peněžitých dávkách; v prováděcích
předpisech bude podrobněji stanoveno ze-
jména:

---

4

a) které složky příjmů tvoři zaměstnancův
výdělek započitatelný pro stanovení ne-
mocenského, podpory při ošetřování člena
rodiny a peněžité pomoci v mateřství a jak
se postupuje při výpočtu těchto dávek.
Ústřední rada odborů může stanovit také
odchylky, a to zejména pro případy, kdy
zaměstnání netrvalo po celé období, za
které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho
třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám
pracovního poměru;

b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oce-
ňují naturální požitky;

c) které doby se započítávají do nepřeruše-
ného zaměstnání v témž podniku;

d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé pe-
něžité dávky a jak se tyto dávky vyplá-
cejí.

(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí
předpisy o přídavcích na děti; v nich bude
stanoveno zejména:

a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;

b) co se považuje za odpracovaný den (smě-
nu) a jak se zjišťuje splnění podmínky
stanoveného počtu odpracovaných dnů
(směn) při zvláštních úpravách pracovní-
ho poměru;

c) které složky příjmů se považují za hrubý
výdělek rozhodný pro nárok na přídavky
na děti nebo pro jejich výši, za které ob-
dobí se tento výdělek zjišťuje a na jakou
dobu se podle něho určuje výše přídavků
na děti;

d) komu a jak se přídavky na děti přiznávají,
jestliže nárok na přídavky na totéž dítě
může uplatnit více zaměstnanců nebo
jestliže dítě není v přímém zaopatření za-
městnance, z jehož pojištění se přídavky
na děti poskytují, jakož i v kterých pří-
padech se přídavky na děti poskytují od-
chylně od ustanovení § 30 odst. 2 nebo
§ 32;

e) za jakých podmínek mohou být přídavky
na děti přiznány na schovance, vnuky nebo
sourozence;

f) za jakých podmínek a v jaké výši je mož-
no přídavky na děti přiznat a vyplácet na
děti zdržující se mimo území Českoslo-
venské republiky;

g) jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti
a jak se tyto přídavky vyplácejí. "

---

6

7. § 53 odst. 1 zní:

,,(1) Nemocenské pojištění se provádí v zá-
vodech a v orgánech Revolučního odborového
hnutí. "

8. § 63 odst. 3 zní:

,,(3) Ústřední rada odborů je oprávněna
činit opatření k odstranění tvrdostí, které by
se vyskytly při provádění tohoto zákona, a
může pověřit jiné odborové orgány; aby ta-
ková opatření činily v jednotlivých přípa-
dech. "

Čl. III

Kde se v zákoně č. 54/1956 Sb., nebo v ji-
ných právních předpisech užívá výrazu ,,ro-
dinné přídavky", nahrazuje se tento výraz
výrazem ,,přídavky na děti".

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. dubna 1959; provedou jej všichni členové
vlády.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Péče o děti je jedním z předních úkolů
společnosti. Ani v socialismu není však ještě
možné, aby společnost převzala celou tuto
péči, a proto se o ni podílí s rodiči. V socia-
listické společnosti se odměna jednotlivých
členů společnosti určuje podle množství, kva-
lity a společenského významu jejich práce.
Přitom mezi jednotlivými rodinami jsou i roz-
díly v počtu nezaopatřených dětí a v počtu
výdělečně činných osob, což dále ovlivňuje
rozdíly v životní úrovni.

Proto XI. sjezd KSČ v souladu s progra-
mem dovršení výstavby socialismu stanovil
jako úkol, aby při dalším celkovém růstu
osobní spotřeby obyvatelstva rostla rychleji
osobni spotřeba rodin s nižšími příjmy na hla-
vu, především rodin s větším počtem děti.

Důležitým činitelem zvýšení životní úrovně
rodin s dětmi bude zvýhodnění kvalifikova-
ných a namáhavých prací v nové mzdové sou-
stavě, růst reálných mezd uskutečňovaný
soustavným snižováním maloobchodních cen
základních potřeb a vytváření podmínek pro
stále širší rozvoj zaměstnanosti vdaných žen.

Další cestou ke zvýšení životni úrovně ro-
din s více dětmi a s nižšími příjmy je zvýšení
přídavků na děti u těchto rodin. Na tento účel

má být podle usnesení ústředního výboru KSČ
věnována částka asi 500 miliónů Kčs ročně.

Při rozhodování o nejvhodnějším rozdělení
této částky bylo přihlédnuto k výsledkům ce-
lonárodní diskuse k dopisu ústředního výboru
KSČ, která probíhala od listopadu 1958 do
ledna 1959. Tato diskuse potvrdila správnost
návrhu, že přídavky na děti se mají zvyšovat
jen rodinám se třemi a více dětmi. Z diskuse
také vyplynulo, že bude správné, aby se zvý-
šení diferencovalo, a to s přihlédnutím pouze
ke mzdě živitele rodiny. Diskutující pouka-
zovali, že by nebylo správné přihlížet k pra-
covním příjmům všech členů rodiny, protože
by tím byly poškozeny ty děti, jejichž matky
pracují a vytvářejí hodnoty pro společnost.

Proto v souladu s celonárodní diskusi se
přiznává největší zvýšení přídavků na děti
na 3 a více dětí těm zaměstnancům, jejichž
hrubý měsíční výdělek nepřesahuje 1400 Kčs.
V dalších mzdových stupních se zvýšení po-
stupně snižuje a to tak, že v posledním stupni
(hrubá mzda nad 3800 Kčs měsíčně) se již
přídavky na děti nezvyšují.

U rodin s jedním nebo dvěma dětmi se pří-
davky na děti nezvyšuji. Podle výsledků celo-
národní diskuse se však přídavky na děti
u těchto rodin snižují nebo neposkytují, má-li

---

6

živitel rodiny dostatečně vysoký výdělek (nad
3000 Kčs, popřípadě nad 3800 Kčs měsíčně)
a kde tedy může být o dítě dostatečně posta-
ráno jen z příjmů rodičů.

Při této úpravě je třeba uvážit, že přídavky
na děti jsou jen jedním z příspěvků, jimiž
stát pomáhá při výživě a výchově dětí. Dal-
ším takovým příspěvkem jsou i slevy na dani
ze mzdy, které jsou absolutně tím větší, čím
je vyšší příjem živitele rodiny, jemuž se sleva
přiznává.

Přídavky na děti se nezvyšují pro zaměst-
nance, kteří jsou zároveň uživateli zeměděl-

ské půdy nad 0, 5 ha, v pastvinářských oblas-
tech nad 2 ha, nebo jsou takovým uživatelům
půdy postaveni na roven. Hospodaření na ze-
mědělské půdě jim dává další prostředky
k výživě a výchově dětí, zejména přímo v po-
travinách, které nepotřebují nakupovat. U ro-
din s jedním nebo dvěma dětmi dochází ob-
dobně ke snížení nebo odnětí přídavků na děti
při vyšších příjmech.

Srovnání dosavadní a nové výše přídavků
na děti je uvedeno ve zvláštní tabulce na ná-
sledující straně.

Srovnání dosavadní a nově výše přídavků na děti

Soubor příjemců přídavků na děti	Hrubá měsíční mzda příjemce příd. na děti nad - do	Druh údaje	Úhrnná výše přídavků na děti v rodinách s počtem nezaopatřených dětí
			1	2	3	4	5
normálních	- 1400	dosavadní stav	70	170	310	490	710
		nová úprava	70	170	430	690	950
		zvýšení (+) snížení (- )	-	-	+ 120	+ 200	+ 240
	1400-2200	dosavadní stav	70	170	310	490	710
		nová úprava	70	170	400	640	880
		zvýšení (+) snížení (- )	-	-	+ 90	+ 150	+ 170
	2 200-3 000	dosavadní stav	70	170	310	490	710
		nová úprava	70	170	370	590	830
		zvýšení (+) snížení (+)	-	-	+ 60	+ 100	+ 120
	3 000-3 800	dosavadní stav	70	170	310	490	710
		nová úprava	0	100	330	530	750
		zvýšení (+) snížení (- )	- 70	- 70	+ 20	+ 40	+ 40
	3800 a více	dosavadní stav	70	170	310	490	710
		nová úprava	0	0	310	490	710
		zvýšení (+) snížení (- )	- 70	- 170	-	-	-
snížených (zaměst- nanci, kteří jsou současně uživateli zeměděl. půdy)	- 3000	dosavadní stav	38	86	144	212	290
		nová úprava	38	86	144	212	290
		zvýšení (+), snížení (- )	-	-	-	-	-
	3000-3800	dosavadní stav	38	86	144	212	290
		nová úprava	0	48	144	212	290
		zvýšení (+) snížení (-)	- 38	- 38	-	-	-
	3800 a více	dosavadní stav	38	86	144	212	290
		nová úprava	0	0	144	212	290
		zvýšení (+) snížení (- )	- 38	- 86	-	-	-

---

1

Rozhodování o přídavcích na děti podle nové
úpravy a administrativa s tím spojená bude
ve srovnání s dosavadním stavem složitější
a kontrola náročnější. Bude proto třeba v pro-
váděcích předpisech upravit zjišťování roz-
hodného výdělku a jiných směrodatných okol-
ností tak, aby pracovní zatížení, které tím
vznikne, bylo co nejmenší.

Oprava vyžaduje změny zákona č. 54/1956
Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Upravují se v něm nově ustanovení, která
určují přídavky na děti (§§ 35 a 36). Zá-
roveň se doplňuje zmocňovací ustanovení § 51
odst. 2 tak, aby Ústřední rada odborů mohla
pohotově a pružně upravovat podle potřeby
podrobnosti o rozhodování o nároku na pří-
davky na děti a o jejich výši a administra-
tivu spojenou s jejich poskytováním. Úprava
provedená tímto zákonem zahrne i přídavky
na děti pro členy výrobních družstev, neboť
jejich nároky z pojištění jsou na základě
ustanovení § 3 vládního nařízení č. 57/1956
Sb. stejné jako nároky zaměstnanců.

Podle nové úpravy přídavků na děti budou
obdobně upraveny i přídavky na děti pro pří-
slušníky ozbrojených sil a výše výchovného
poskytovaného podle zákona č. 55/1956 Sb.,
o sociálním zabezpečení nebo podle zákona
č. 33/1957 Sb., o sociálním zaopatření pří-
slušníků ozbrojených sil.

Spolu s ustanoveními o přídavcích na děti
se nově upravují i některá další ustanovení
zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojiš-
tění zaměstnanců.

Je to především zmocňovací ustanovení § 51
odst. 1 písm. a), které se upravuje podle zís-
kaných zkušeností tak, aby pružněji umož-
ňovalo určovat započitatelný výdělek pro sta-
novení peněžitých dávek a způsob jejich vý-
počtu. Dále se ve shodě s organizací Revo-
lučního odborového hnutí upravují i ustano-
vení § 53 odst. 1 a § 63 odst. 3 zákona, aby
umožňovala pověřovat úkoly na úseku nemo-
cenského pojištění i jiné odborové orgány než
ústřední výbory odborových svazů.

Hospodářský a sociálně politický dosah nově
úpravy přídavků na děti

Finanční zhodnocení důsledků nové úpravy
bylo provedeno s použitím výsledků celostát-
ního jednorázového statistického šetření o ro-
dinných přídavcích, uskutečněného v září
1958 a vztahujícího se na poměry v květnu
1958.

Výsledky tohoto statistického šetření upra-
vené s přihlédnutím k jeho neúplnosti a
k způsobu, jakým byly zachycovány pracovní
příjmy, vedou k těmto údajům o počtu rodin,
požívajících přídavky na děti a o příslušném
počtu nezaopatřených dětí:

Soubor příjemců přídavků na děti		Počet rodin s počtem nezaopatřených dětí						Celkový počet nezaopatře- ných dětí
		1	2	3	4	5 a více	celkem
normálních	dělníci a ostatní zaměstnanci	634 190	538 800	199 530	69 680	40 800	1 483 000	2 813 900
	členové výrobních družstev	12 930	10760	4 030	1 420	860	30 000	56 900
	ostatní příjemci	27 260	28 060	9 670	2 800	1 210	69 000	130 900
	celkem	674 380	577 620	213 230	73 900	42 870	1 582 000	3 001 700
Zaměstnanci-uživatelé zemědělské půdy		33 240	27 350	12 070	4 680	2 660	80 000	157800
Úhrnem		707 620	604 970	225 300	78 580	45 530	1 662 000	3 159 500

---

8

V následující tabulce je uvedeno rozvrstveni
příjemců normálních přídavků na děti podle

jejich hrubé měsíční mzdy a podle počtu ne-
zaopatřených dětí v rodině.

Měsíční hrubá mzda příjemce přídavků na děti v Kčs nad do	Počet rodin s počtem nezaopatřených dětí
	1	2	3	4	5 a více	celkem
-1400	214 230	162 380	63 530	26230	17 610	473 980
1 400-2 200	376 970	337 010	119 130	38 320	20770	892 200
2 200-3 000	69 440	72 180	24 710	7 560	3 690	177 580
3 000-3 800	10 070	11 730	4 250	1 220	560	27 830
3 800 a více	3 670	4 320	1 610	570	240	10 410
celkem	674 380	577620	213 230	73 900	42 870	1 582 000

Podle nové úpravy se zvyšují přídavky
na děti 327 580 rodinám se 3 a více dětmi,
t j. 99, 3 % všech rodin se 3 a více dětmi, resp.
20, 7 % všech rodin požívajících normální pří-
davky na děti.

Přídavky na děti se zvýší celkem na
1 163 650 nezaopatřených dětí, t j. na 99, 3 °/o
všech nezaopatřených dětí v rodinách se 3 a
více dětmi, resp. na 38, 8 % všech dětí, na
které se vyplácejí normální přídavky na děti.
Průměrné zvýšení na jednu rodinu, která bude
zvýhodněna, činí 124 Kčs měsíčně.

Náklady na toto zvýšení přídavků na děti činí ročně:
a) v souboru dělníků a ostat-
ních zaměstnanců	460 128 000 Kčs
b) u členů výrobních družste	v	9 780 000 Kčs
c) u ostatních příjemců	16 464 000 Kčs
celkem	486 372 000 Kčs

U rodin s jedním nebo dvěma dětmi se pří-
davky na děti podle návrhu snižují resp.
nenáleží v případech, kdy hrubá měsíční
mzda živitele rodiny přesahuje 3000 Kčs, po-
případě 3800 Kčs. Toto snížení se dotkne
29 790 příjemců přídavků na děti, tj. 2, 4 %
rodin s jedním nebo dvěma dětmi a 1, 9 %
všech rodin požívajících přídavky na děti.
Snížení se bude vztahovat na 45 840 dětí, t j.
na 2, 5 % všech nezaopatřených dětí v rodi-
nách s jedním nebo dvěma dětmi, resp. na
1, 5 % všech dětí, na které se vyplácejí nor-

mální přídavky na děti. Průměrné měsíční
snížení u těchto rodin bude činit 85 Kčs.

Touto úpravou se náklady snižují ročně:

a) v souboru dělníků a ostat-
ních zaměstnanců o	25 452 000 Kčs
b) u členů výrobních
družstev o	240 000 Kčs
c) u ostatních příjemců
přídavků na děti o	4 524 000 Kčs
celkem o	30 216 000 Kčs

U zaměstnanců-uživatelů zemědělské půdy
se přídavky na děti nezvyšují. Snížení u ro-
din s jedním nebo dvěma dětmi se však pro-
vádí obdobně jako u příjemců normálních
přídavků na děti. Úspory vzhledem k tomu,
že jde o nepatrné částky, se nevyčíslují.

Zvýšení hranice vlastních příjmů učňů a
studentů ze 120 Kčs na 200 Kčs měsíčně při
současném zvýšení v oceňování naturálních
požitků na výši používanou v dani ze mzdy
povede ke zvýšení počtu přídavků na děti
zhruba o 35 000. Náklady na tyto nové pří-
davky na děti se zhruba odhadují na 46 mi-
liónů Kčs ročně, z čehož připadá na:

a) soubor dělníků a ostat-
ních zaměstnanců	43 100 000 Kčs
b) členy výrobních družstev	900 000 Kčs
c) ostatní příjemce pří-
davků na děti	2 000 000 Kčs