14
výborů. Působnost ve věcech vodního hospo-
dářství byla zároveň z výkonných orgánů
krajských národních výborů částečně přene-
sena na výkonné orgány okresních národních
výborů, kde byly nově zřízeny odbory výstav-
by a vodního hospodářství rad okresních
národních výborů. Některé úkoly na úseku
vodního hospodářství byly přeneseny až na
výkonné orgány místních národních výborů.
Jedním z nejzávažnějších úkolů při dovršení
výstavby socialismu v naší vlasti je rychlý
vzestup zemědělské výroby. Omezený půdní
fond v naší zemi vyžaduje neustálé zvyšování
intensity jeho využití a dosažení maximální
úrodnosti u každého hektaru půdy. Jednou
ze základních podmínek zvýšení zemědělské
výroby jsou vodohospodářské meliorace ze-
mědělských pozemků. Aby bylo docíleno účin-
nějšího řízení a zajišťování výstavby, provozu
a údržby melioračních zařízení, popřípadě
některých dalších vodohospodářských děl a
zařízení, potřebných ke zvýšení výnosnosti
zemědělské půdy, byla působnost bývalé
Ústřední správy vodního hospodářství na
tomto úseku přenesena na ministerstvo ze-
mědělství a lesního hospodářství. Z téhož
důvodu má návrh zákona umožnit zřizování
melioračních družstev sdružujících jednotná
zemědělská družstva a jiné organizace socia-
listického sektoru za účelem co nejúčelnější-
ho a nejhospodárnějšího zřizování a provozo-
vání společných melioračních zařízení, zaklá-
dání rybníků a úprav vodních toků k země-
dělským účelům.
Postupující znečišťování našich vodních
toků se již stalo vážným nebezpečím pro celé
naše národní hospodářství. Proto nutno v zá-
koně o vodním hospodářství zakotvit právní
předpoklady pro vytváření ekonomického
tlaku na zlepšení čištění odpadních vod a po-
skytnout výkonným orgánům národních vý-
borů účinné prostředky k uplatňování tohoto
tlaku na všechny znečišťovatele vodních toků.
Jde zejména o ukládání majetkových sankcí
za nedostatky při provozu čistíren odpadních
vod, za opožděné vybudování plánovaných
čistíren a za nedodržování opatření v techno-
logii výroby ke snížení nečistot v odpadních
vodách, jakož i o placení náhrad za znečišťo-
vání vodních toků podle množství vypouště-
ných znečišťujících látek a podle míry jejich
závadnosti.
Finanční dosah
Změny na úseku organizace vodního hos-
podářství jak na úrovni ministerstva, tak na
úrovni národních výborů byly opatřeními
vlády již realizovány, a proto nebude mít
navrhovaný zákon v tomto směru vliv na
státní rozpočet.
Naopak zavedení majetkových sankcí podle
§ 12 a náhrad za znečišťování vodních toků
podle § 27 návrhu zákona bude znamenat
zvýšení příjmů státního rozpočtu.
Protože se v dohledné době nepočítá se
zřizováním nových organizací podle § 20 ná-
vrhu zákona, nevzniknou ani z tohoto důvodu
další nároky na státní rozpočet.
Podle dosavadního stavu prací na perspek-
tivním plánu výstavby melioračních zařízení
lze očekávat, že provádění zemědělských a
lesnickotechnických meliorací (§ 19 odst. 1
návrhu zákona) si vyžádá v létech 1961 až
1975 náklad v celkové částce asi 21 miliard
Kčs. Přitom se předpokládá, že zřizováním
melioračních družstev (§ 32a návrhu zákona),
se zejména využitím svépomoci jejich členů
docílí určitého snížení těchto nákladů.
II
Zvláštní část
K článku I:
K bodu 3:
Dosavadní znění § 11 zákona č. 11/1955 Sb.
se doplňuje ustanoveními o užívání pobřežních
pozemků ke zřizování, k provozu a udržování
vodohospodářských děl a zařízení, k prová-
dění vodohospodářských prací a k jiným vodo-
hospodářským účelům, jakož i o stanovení
náhrady za toto užívání. Přitom se rozhodo-
vání o náhradě svěřuje, na rozdíl od dřívější
úpravy, kdy o náhradě rozhodovaly soudy,
vodohospodářským orgánům, kterými jsou
odbory výstavby a vodního hospodářství rad
okresních a krajských národních výborů.
Nová úprava vychází ze zásady, že rozhodo-
vání o náhradě za majetkovou újmu, která
vzniká nikoliv protiprávní, nýbrž plánovitou
činností při uskutečňování státního plánu
rozvoje národního hospodářství, přísluší vý-
konným orgánům národních výborů, které
mohou pružněji zjistit a posoudit rozsah a vý-
znam škody a stanovit výši náhrady.
Zvláštními předpisy uvedenými v odstavci 5
se rozumí zákon č. 41/1957 Sb., o využití ne-
rostného bohatství (horní zákon).
Shora uvedené změny a opatření, nutno
promítnout do dosavadního zákona č. 11/1955
Sb., o vodním hospodářství, a tento zákon
přizpůsobit potřebám národního hospodářství
na současném stupni jeho rozvoje. Tyto cíle
sleduje předkládaný návrh zákona.
15
K bodu 4:
Dosavadní znění § 12 zákona se mění a do-
plňuje tak, aby zákon poskytoval možnost
ještě účinnějšího postupu proti znečišťování
vod. Dojde-li k činům porušujícím povinnosti
stanovené k ochraně čistoty vod, rozhodne
vodohospodářský orgán nejen o faktickém
(technickém) způsobu nápravy, nýbrž má
možnost ukládat za porušení těchto povin-
ností znečišťovatelům vod také majetkové
sankce ve formě peněžitých pokut. Tyto po-
kuty ovlivňují jako neplánované náklady hos-
podářské výsledky závodů a mají sloužit jako
účinné ekonomické podněty k podstatně
většímu zainteresování závodů na všech
opatřeních proti znečišťování vod než dosud.
Ukládání majetkových sankcí podle tohoto
ustanovení nevylučuje zároveň stíhání odpo-
vědných osob podle trestních předpisů. Podle
dosavadní úpravy postihuje ukládání pokut
pouze organizace státního socialistického sek-
toru; návrh zákona poskytuje možnost roz-
šířit ukládání majetkových sankcí i na ostatní
organizace, popřípadě osoby.
K bodu 8:
Znění § 16 zákona o vodohospodářských
orgánech, se přizpůsobuje změnám, ke kte-
rým došlo v důsledku vydání vládního nařízení
č. 34/1958 Sb., o dalších přesunech působnosti
a jiných zjednodušeních ve státní správě, a
vládního nařízení č. 9/1958 Sb., o nové orga-
nizaci státní správy na úseku energetiky a
vodního hospodářství.
Výkonnými orgány národních výborů, které
vykonávají funkci vodohospodářských orgánů
podle tohoto zákona, se zde rozumějí odbory
výstavby a vodního hospodářství rad okres-
ních a krajských národních výborů, které
jsou na úseku vodního hospodářství podříze-
ny v rámci dvojí podřízenosti ministerstvu
energetiky a vodního hospodářství, na Slo-
vensku pak Správě vodního hospodářství na
Slovensku; vodohospodářskými orgány jsou
rovněž výkonné orgány místních národních
výborů, pokud provádějí některé úkoly na
úseku vodního hospodářství. Je-li u okresního
nebo krajského národního výboru zřízen na
základě vládního nařízení č. 33/1958 Sb.,
o organizaci výkonných orgánů národních vý-
borů, pro obstarávání věcí vodního hospodář-
ství samostatný odvětvový odbor pro vodní
hospodářství, rozumí se vodohospodářským
orgánem tento odbor.
Pokud se v návrhu zákona hovoří o mi-
nisterstvu energetiky a vodního hospodářství,
rozumí se tím ve smyslu a v rozsahu ústav-
ních předpisů, zejména ústavního zákona
č. 33/1956 Sb., o slovenských národních orgá-
nech, pokud jde o Slovensko, Správa vodního
hospodářství na Slovensku.
K bodu 9:
Ustanovení § 17 návrhu zákona má přispět
k výraznějšímu rozlišení dvou -základních
linií, po kterých se zákon o vodním hospo-
dářství provádí. Zatím co úkoly po linii jed-
notné státní správy na úseku vodního hospo-
dářství plní vodohospodářské orgány (§ 16),
provádějí úkoly po linii hospodářské, zejména
při výstavbě (zpravidla na úseku investorství),
provozu a údržbě vodohospodářských děl a
zařízení, vodohospodářské organizace, jež
jsou podřízeny buď přímo ministerstvu, nebo
jsou řízeny radami krajských národních vý-
borů.
Ustanovení tohoto paragrafu dává ministru
energetiky a vodního hospodářství, jakož
i krajským národním výborům možnost zři-
zovat po vyjádření ministra financí vodohos-
podářské organizace ať jako organizace hos-
podářská, nebo jako organizace rozpočtové.
Ustanovení § 17 o vodohospodářských or-
ganizacích nemá za účel postihnout provádění
veškerých úkolů hospodářské povahy, které
zajišťuje na úseku vodního hospodářství mi-
nisterstvo energetiky a vodního hospodářství,
resp. na Slovensku Správa vodního hospodář-
ství na Slovensku. Obdobně, jako je tomu
i v jiných rezortech zajišťují tyto ústřední
vodohospodářské orgány např. výzkumné
úkoly ve výzkumných ústavech, úkoly pro-
jekční v projektových organizacích, popřípadě
jiné zvláštní úkoly ve speciálních organizacích
apod., které zřizují podle příslušných před-
pisů.
K bodu 10:
V § 18 jsou podrobněji rozvedeny působ-
nost a úkoly vodohospodářských orgánů všech
stupňů, tj. jak orgánů řídících, tak i výkon-
ných orgánů národních výborů tak, aby byl
pokud možno komplexně vymezen celkový
okruh působnosti a úkolů těchto orgánů státní
správy na úseku vodního hospodářství.
S ohledem na postupující decentralizaci
pravomoci a odpovědnosti z vyšších orgánů
na orgány nižší ponechává návrh zákona po-
drobnější vymezení působnosti vodohospodář-
ských orgánů jednotlivých stupňů vládě.
Podrobnější působnost a věcná příslušnost
výkonných orgánů národních výborů na úseku
vodního hospodářství bude stanovena prová-
16
děcím vládním nařízením; působnost a úkoly
řídících orgánů stanoví pak jejich statuty.
Vodohospodářské orgány vykonávají státní
správu podle tohoto zákona jednotně na celém
území státu, ať jde o vodní toky a vodohospo-
dářská díla a zařízení v oboru působnosti mi-
nisterstva energetiky a vodního hospodářství
nebo v oboru působnosti ministerstva země-
dělství a lesního hospodářství nebo v oboru
působnosti jiných ústředních úřadů a orgánů,
zejména podle § 19.
Řízení výzkumu a technického rozvoje na
úseku vodního hospodářství ministerstvem
energetiky a vodního hospodářství se netýká
výzkumu a technického rozvoje řízeného
ostatními ústředními úřady a orgány, např.
výzkumu a technického rozvoje strojů a za-
řízení využívajících vodní zdroje, zneškodňu-
jících znečištěné vody, úprav technologie
výroby ovlivňujících čistotu odpadních vod
apod. Koordinaci zejména prací technického
rozvoje, kterými se snižuje znečištění odpad-
ních vod, provádí ministerstvo energetiky a
vodního hospodářství v úzké součinnosti se
zúčastněnými ústředními úřady.
K bodu 11:
Rychlý rozvoj zemědělské výroby vyžaduje,
aby řízení a zajišťování výstavby, provozu a
údržby vodohospodářských děl a zařízeni,
která slouží zemědělským účelům a jsou
předpokladem ke zvýšení výnosnosti země-
dělských pozemků, bylo svěřeno ministerstvu
zemědělství a lesního hospodářství.
Některé úkoly z oboru působnosti vymezené
v § 19 odst. 1 bude provádět ministerstvo
zemědělství a lesního hospodářství přímo;
které orgány a organizace v oboru jeho pů-
sobnosti, budou provádět ostatní úkoly vyplý-
vající z tohoto ustanovení, určí, pokud to
neurčuje přímo návrh zákona (§ 32a), minis-
terstvo zemědělství a lesního hospodářství
v rámci své rezortní řídící pravomoci.
Plánování, plánovací a projektovou pří-
pravu, výstavbu, provoz a údržbu hlavních
melioračních zařízení (čerpací stanice pro
odvodnění, otevřené i kryté odpady u odvod-
nění, a to i na zavlažovaných územích, zdroje
závlahové vody včetně čerpacích stanic, zá-
vlahové přiváděči náhony včetně objektů na
nich, veškerá zařízení pro měření dodávané
závlahové vody) budou provádět jako inves-
toři orgány, popřípadě organizace v oboru
působnosti ministerstva zemědělství a lesního
hospodářství. Soustavné a ojedinělé trubkové
drenáže, sběrné stružky u odvodnění, otevře-
né odpady pro odvedení vody od drenážních
vyústí a od sběrných stružek do míst umož-
ňujících další odtok, rozvodné stružky a do-
časné i přenosné závlahové sítě (meliorační
detail) budou provádět jako investoři jednot-
ná zemědělská družstva nebo jiné organizace
socialistického sektoru, pokud jsou uživateli
meliorovaných pozemků.
Pokud jde o výzkum prováděný v oboru
působnosti ministerstva zemědělství a lesního
hospodářství, bude se zabývat specifickými
otázkami, které mají vztah k rozvoji země-
dělské a lesní výroby.
Ustanovení § 19 odst. 3 návrhu zákona
umožňuje blíže vymezit působnost stanove-
nou v odstavci 1, zejména s přihlédnutím
k poměrům na Slovensku. Počítá se s tím, že
úprava působnosti na úseku vodního hospo-
dářství na Slovensku, vyjádřená v dohodě
mezi pověřenectvem zemědělství a lesního
hospodářství a Správou vodního hospodářství
na Slovensku ze dne 12. června 1958 zůstane
zatím zachována.
K bodu 12:
Prozatím se nepočítá se zřizováním nových
zemědělských vodohospodářských organizací,
nýbrž s reorganizací dosavadních ústavů
(Státní ústav pro typizaci a vývoj zeměděl-
ských a lesnických staveb, krajské státní
ústavy pro projektování zemědělské a lesnic-
ké výstavby) a hospodářskovýrobních organi-
zací (krajské podniky zemědělských a lesnic-
kotechnických meliorací).
K bodu 15:
Dosavadní odstavec 3 § 23 zákona se vy-
pouští, neboť na současném stupni organizace
na úseku vodního hospodářství není důvodu
pro to, aby vodohospodářská organizace, po-
kud jsou investory vodohospodářských děl a
zařízení, měly v řízení vůči jiným organizacím
výhody.
Zároveň se do tohoto paragrafu vkládají
dosavadní ustanovení § 32 odst. 3 a § 35 vlád-
ního nařízení č. 70/1956 Sb., aby byly přímo
v zákoně výrazněji uvedeny zásady, že roz-
hodnutí vodohospodářského orgánu, kterým
se povoluje zřízení vodohospodářského díla
nebo zařízení, je zároveň rozhodnutím o pří-
pustnosti stavby podle zákona o stavebním
řádu, a že vyžaduje-li provedení stavby mimo
povolení podle § 8 ještě povolení podle zvlášt-
ních předpisů, provádějí se všechna řízení,
pokud to povaha věci nevylučuje, současně.
V novém znění se rovněž vypouští ustano-
vení dosavadního odstavce 4 o přezkoušení
17
náhrady majetkové újmy soudy, popřípadě
arbitrážními orgány, a to z týchž důvodů,
které jsou uvedeny v důvodové zprávě
k bodu 3.
K bodu 16:
Nové znění § 24 poskytuje vodohospodář-
ským orgánům možnost, aby v rámci jednotné
vodohospodářské gesce mohly i na úseku vý-
stavby vodohospodářských děl a zařízení
účinněji prosazovat zájmy efektivnosti inves-
tiční výstavby, zejména pokud jde o účelné
slučování investičních akcí ke zřizování spo-
lečných děl a zařízení a jejich hospodárné
využívání ve prospěch více uživatelů.
K bodu 17:
V novém znění § 25 odst. 2 se vypouští
omezující výjimka týkající se vodních elek-
tráren, jež jsou ve správě organizací podří-
zených ministerstvu energetiky a vodního
hospodářství.
K bodu 18:
Rozhodování o náhradě škody se i zde z dů-
vodů uvedených v důvodové zprávě k bodu 3
svěřuje výkonnému orgánu národního výboru.
K bodu 19:
Majetkové sankce (pokuty) ukládané vodo-
hospodářskými orgány podle § 12 odst. 3 ná-
vrhu zákona budou postihovat především ty
závody, které vybudované čistírny odpad-
ních vod řádně neprovozují, nebo které ne-
budují čistírny v plánovaných termínech,
popřípadě neprovádějí známá opatření v tech-
nologii výroby ke snížení nečistot v odpadních
vodách a nedodržují podmínky stanovené jim
vodohospodářským orgánem. Majetkovými
sankcemi bude postižena jen menší část zne-
čišťovatelů vod, a to v případech, ve kterých
neplní povinnosti uložené jim k ochraně
čistoty vod.
Aby se však podnítil hmotný zájem všech
znečišťovatelů vod o neustálé snižování ne-
čistot v odpadních vodách, dává návrh zákona
vládě možnost stanovit všem znečišťovatelům
vodních toků povinnost platit za vypouštění
odpadních vod náhrady, jejichž výše by se
řídila množstvím vypouštěných znečišťujících
látek a mírou jejich závadnosti. Na rozdíl od
majetkových sankcí podle § 12 odst. 3 návrhu
zákona jde v tomto případě o plánované ná-
klady, které tvoří součást výrobních nákladů
závodů. Tím budou závody znečišťující vodní
toky hmotně zainteresovány na tom, aby
budováním čisticích zařízení a prováděním
jiných opatření ke snížení nečistot v odpad-
ních vodách neustále snižovaly tuto nákla-
dovou položku a zlepšovaly tak své hospo-
dářské výsledky.
Vybírání náhrad za znečišťování vodních
toků, jak je má na zřeteli § 27 odst. 2 návrhu
zákona, bylo při dosavadním znění tohoto
paragrafu ztěžováno tím, že placení náhrad
za zvláštní užívání vody, kterým se podle § 8
odst. 1 písm. b) zákona rozumí také vy-
pouštění odpadních vod, bylo vázáno podmín-
kou, že zvláštní užívání vody je umožněno
nebo zlepšeno vodohospodářskými díly nebo
zařízeními spravovanými organizacemi minis-
terstva energetiky a vodního hospodářství.
K bodu 23:
Ustanovení § 32 návrhu zákona se přizpů-
sobuje ustanovení § 19 o působnosti minister-
stva zemědělství a lesního hospodářství na
úseku vodního hospodářství, zejména pokud
jde o vodohospodářské meliorace.
Majetek zrušených vodních družstev, který
podle § 32 zákona č. 11/1955 Sb. přešel ke
dni 1. ledna 1955 na stát a do správy orgánů
býv. Ústřední správy vodního hospodářství
(krajských správ vodních toků a meliorací),
bude převeden v rozsahu dohodnutém mezi
ministerstvy zemědělství a lesního hospodář-
ství a energetiky a vodního hospodářství,
resp. na Slovensku mezi pověřencem země-
dělství a lesního hospodářství a Správou vod-
ního hospodářství na Slovensku, administra-
tivním opatřením ústředních úřadů podle vlád.
nařízení č. 110/1953 Sb., do správy orgánů
v oboru působnosti ministerstva zemědělství
a lesního hospodářství. Tyto orgány budou
rozvodné, závlahové a odvodňovací sítě a dre-
nážní odpadové sítě zpravidla odevzdávat do
trvalého užívání melioračních družstev nebo
JZD, popřípadě je převádět do správy stát-
ních statků nebo jiných zemědělských orga-
nizací státního socialistického sektoru.
Ustanovení odstavce 2 dosavadního § 32
zákona č. 11/1955 Sb., o povinné pomoci
vlastníků (uživatelů) meliorovaných pozem-
ků při provozu a údržbě melioračních zařízení
se z § 32 novelizovaného znění zákona vy-
pouští a zařazuje se v novém, širším znění
jako samostatný paragraf (§ 32 b).
Pokud jde o způsob vypořádání práv a zá-
vazků zrušených vodních družstev podle
odstavce 4, byly tyto otázky již upraveny býv.
Ústřední správou vodního hospodářství směr-
nicemi ze dne 15. července 1955 č. j. 943-29-
Práv. 2-1955, o přejímání majetku zrušených
vodních družstev, a vyhláškou býv. Ústřední
18
správy vodního hospodářství č. 143/1955 Ú. 1.,
o přihlašování pohledávek a práv vůči zru-
šeným vodním družstvům.
K bodu 24:
V § 32a se upravuje zřizování, právní po-
vaha a činnost melioračních družstev.
Meliorační družstva se zakládají za účelem
výstavby, provozu a údržby melioračních za-
řízení. Jejich členy se mohou stát jednotná
zemědělská družstva i ostatní organizace so-
cialistického sektoru. Společným prováděním,
zejména svépomoci, má být dosaženo rychlej-
šího postupu ve výstavbě melioračních za-
řízení, snižování jejich stavebních a provoz-
ních nákladů, zvýšení mechanizace a lepšího
využití hlavních a detailních melioračních
zařízení.
Nový paragraf 32b návrhu zákona přejímá
v podstatě ustanovení dosavadního § 32 odst.
2 zákona č. 11/1955 Sb. upravené v širším
znění tak, aby vyhovovalo nové úpravě zři-
zování, provozování a údržby melioračních
zařízení orgány a organizacemi v oboru pů-
sobnosti ministerstva zemědělství a lesního
hospodářství.
K bodu 26:
Nové znění § 35 odst. 4 návrhu zákona má
umožnit vodohospodářskému orgánu činit
pružněji a účinněji opatření o vodohospodář-
ských dílech a zařízeních, popřípadě jejich
částech, u nichž dosavadní vodní oprávnění
zaniklo, a zajistit buď jejich uvedení do ne-
škodného stavu, nebo jejich zachování, po-
případě uvedení do stavu schopného provozu.
Novelizací zákona č. 11/1955 Sb. se neprodlu-
žuje lhůta 1 roku k přihlášení vodních opráv-
nění po účinnosti cit. zákona, tj. do 31. pro-
since 1955.
K bodu 27:
V § 37 návrhu zákona se výrazněji zdůraz -
ňuje nutnost úzké součinnosti vodohospodář-
ských orgánů s jinými orgány státní správy,
jsou-li dotčeny zájmy, které přísluší těmto
orgánům chránit. Kromě orgánů hygienické
a protiepidemické služby jsou to například
takové orgány státní ochrany přírody a státní
památkové péče podle zákonů č. 40/1956 Sb.,
o státní ochraně přírody, a č. 22/1958 Sb.,
o kulturních památkách, orgány státního po-
žárního dozoru a jiné orgány státní správy
podle příslušných předpisů.
V souladu s novým zněním ustanovení
§§ 16 a 17 návrhu zákona, o vodohospodář-
ských orgánech a o vodohospodářských orga-
nizacích, provádějí se v § 14 odst. 3, § 2]
odst. 1, § 30 a § 33 zákona drobné úpravy
textu tak, aby v celém zákoně bylo jednotně
používáno shora uvedených pojmů.
Protože v návrhu zákona není s ohledem na
postupující decentralizaci působnosti stano-
vena věcná příslušnost výkonných orgánů
národních výborů jednotlivých stupňů a vy-
mezení této příslušnosti se přenechává vlád-
nímu nařízení, nahrazuje se také v § 28 odst. 2
a v § 35 odst. 1 zákona označení výkonného
orgánu krajského národního výboru obecným
pojmem
,,výkonného orgánu národního vý-
boru", resp. ,,vodohospodářského orgánu".
K článku II:
Vzhledem k tomu, že působnost minister-
stva zemědělství a lesního hospodářství na
úseku vodního hospodářství se upravuje tímto
zákonem, zrušuje se ustanovení § 2 vládního
nařízení č. 9/1958 Sb., o nové organizaci
státní správy na úseku energetiky a vodního
hospodářství.
Podle ustanovení § 1 cit. vládního nařízení
byla zrušena Ústřední správa vodního hospo-
dářství a její působnost byla přenesena na
nově zřízené ministerstvo energetiky a vodní-
ho hospodářství; z toho důvodu také není
třeba při novelizaci zákona výslovně nahra-
zovat slovo
,,Ústřední správa vodního hospo-
dářství" slovy "ministerstvo energetiky a
vodního hospodářství".
V Praze dne 5. prosince 1958
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr energetiky a vodního hospodářství:
A. Pospíšil v. r.
KNT 1 - 3032-59