19

a stabilita plánovacích a jiných výhledových
podkladů a znalosti bude značně rozdílná.
Proto nelze taxativně vyjmenovat u jednotli-
vých druhů územních plánů všechna řešení,
jež se po schválení plánů jako celku (po
schválení celkového pojetí) stanou jednotlivě
závaznými, a rozhodnutí o tom se ponechává
schvalujícímu orgánu (odstavec 6).

§10

U zastavovacích plánů zůstává zachována
zásada, že je schvalují současně s celým úvod-
ním projektem, popřípadě s jednostupňovou
dokumentací orgány příslušné ke schválení
těchto projektů podle zákonného opatření
č. 44/1956 Sb., avšak ke schválení se požaduje
předchozí prověření zastavovacího plánu pří-
slušným orgánem územního plánování. Prově-
ření zastavovacích plánů z hlediska územního
plánování nemá povahu samostatného řízení a
zákon je prohlašuje za součást řízení o povo-
lení stavby podle předpisů o stavebním řízení
(viz též ustanovení § 9 zákonného opatření
č. 44/1956 Sb. ).

§11

Územní rozhodnutí vydávaná orgány územ-
ního plánování jako konkrétní opatření pro
usměrňování výstavby na území, na něž se je-
jich působnost podle platných předpisů vzta-
huje, se musí opírat o ustanovení příslušných
zákonů a nařízení o územním plánování a
o schválené územní plány, byly-li pro dané
území vypracovány. V případech, kdy pro pří-
slušné území nebyl předem vypracován a
schválen územní plán nebo kdy vypracování
plánu vzhledem k povaze daného úkolu není
nezbytné, musí se územní rozhodnutí opírat
o územně plánovací znalosti (§ 12 odst. 2),
musí být s dotčenými účastníky projednán a
musí být odůvodněn z hlediska všeobecně plat-
ných zásad a předpisů o územním plánování.

Při úpravě působnosti pro vydávání územ-
ních rozhodnutí vychází zákon ze zásady -
svěřit co nejširší působnost orgánům prvního
stupně (výkonným orgánům okresních, popří-
padě i místních národních výborů), pokud
budou mít řádně vybudovanou územně pláno-
vací a stavební složku. Působnost (podle odst.
2 písm. a) a b) budou zásadně vykonávat vý-
konné orgány okresních národních výborů,
při čemž se zároveň umožňuje přenášet ji po-
stupně na orgány nižší všude tam, kde vypra-
cování územních plánů rajónů nebo sídlišť vy-
tvoří k tomu potřebné podmínky, jakož i všude
tam, kde půjde o umisťování staveb z hlediska
územního plánování méně významných (např.
rozptýlená bytová a občanská výstavba, doplň-

kové stavby zemědělské, dopravní aj. ). Po-
kládá se přitom za účelné, aby výkonné orgány
okresních národních výborů zůstaly i v těchto
případech plně odpovědny za výkon této čin-
nosti, pro investiční výstavbu tak důležité, a
aby samy podle daných podmínek pověřovaly
jejím prováděním orgány podřízené tam, kde
nehrozí nebezpečí vážnějších chyb v dispozi-
cích se stavebními pozemky nebo nebezpečí zá-
važných nedostatků v koordinaci veřejných
zájmů.

Pokud se v zákoně mluví o ,,krajských" ná-
rodních výborech, rozumí se tím všechny ná-
rodní výbory, řízené bezprostředně vládou (tj.
např. též ústřední národní výbor hl. města
Prahy, některé městské národní výbory, jež
byly vyňaty z působnosti krajských národních
výborů a podřízeny přímo vládě, jako např.
městské národní výbory některých lázeňských
měst). Obdobně se pod ,,okresními národními
výbory" rozumějí též městské a některé míst-
ní národní výbory, jímž byla svěřena působ-
nost stavebních úřadů I. stupně a které plní
funkci orgánů okresních národních výborů na
území jimi spravovaném.

§12

Územní rozhodnutí se opírají o schválené
územní plány všude tam, kde byly předem vy-
pracovány. Většinu územních rozhodnutí bude
ovšem možno vydat, aniž musel být předem
vypracován a schválen územní plán rajónu
nebo sídliště. Výkonné orgány národních vý-
borů musí však ve všech případech podložit
územní rozhodnutí územně plánovacími úva-
hami a podklady v rozsahu, jaký vyžaduje po-
vaha řešeného případu vzhledem k jeho vlivu
na dané prostředí. Jako podklad pro některá
rozhodnutí může tak v různých případech
sloužit i dosud neschválený návrh územního
plánu, zvlášť pro daný případ vypracovaná
studie nebo náčrt, rozbory nebo bilance územ-
ních proporcí a vztahů, popřípadě jen místní
šetření nebo projednání dané otázky se zúčast-
něnými orgány státní správy a zájemci. Toto
ustanovení umožňuje výkonným orgánům ná-
rodních výborů pružně přizpůsobovat rozsah
a druh územně plánovací přípravy povaze ře-
šených úkolů a podmínkám prostředí, na něž
se územní rozhodnutí vztahuje. Na základě
tohoto ustanovení lze např. územní rozhodnutí
o umístění stavby, která nevyvolává složité
důsledky v území, vydat po zcela jednoduché
přípravě, naproti tomu rozhodnutí o stavbě se
složitými územními vztahy, které je třeba pro-
věřit souhrnným zpracováním širších souvis-
lostí, lze navázat na podmínku, že bude předem
zpracován územní plán vyšší kategorie.

20

§13

Pro řízení o územních rozhodnutích platí
všeobecné předpisy o řízení ve věcech správ-
ních (vládní nařízení č. 20/1955 Sb. ), pokud
prováděcí předpisy nestanoví jinak. Pokud jde
o orgány státní správy, jichž se územní roz-
hodnutí dotýká, platí stejná zásada, jako
u územních plánů, tj. požaduje se, aby územní
rozhodnutí byla vydávána v dohodě s přísluš-
nými orgány státní správy (např. orgány hy-
gienické a protiepidemické služby, orgány
vodohospodářskými, protipožárními). Způsob
řešení sporů bude stanoven prováděcími před-
pisy.

§15

Stanoví se všeobecně povinnost ostatních
orgánů státní správy spolupracovat na vypra-
cování územních plánů a při vydávání územ-
ních rozhodnutí s příslušnými orgány národ-
ních výborů. To se vztahuje zejména na orgány
hospodářského plánování, poněvadž jejich
podklady jsou výchozími podklady pro územní
plánování (§ 3 odst. 1 a 2) a bez úzké součin-
nosti s těmito orgány by vzniklo nebezpečí, že
řešení, navržená v oboru územního plánování,
by byla odtržena od hospodářskopolitických
záměrů a cílů a tudíž nereálná.

§16

Obsahuje zmocnění pro Státní výbor pro vý-
stavbu, aby vydal k zákonu podrobnější před-
pisy. Zároveň se Státní výbor pro výstavbu
zmocňuje, aby stanovil podle potřeby odchyl-
ky od řízení v případech, odůvodněných nut-
ností zachovat státní nebo hospodářské ta-
jemství. Tyto předpisy budou vydány v dohodě
s ministerstvem národní obrany a s minister-
stvem vnitra. Konečně se Státní výbor pro
výstavbu zmocňuje, aby v zájmu zjednodušení
mohl stanovit též odchylky od postupu při vy-
dávání územních rozhodnutí a při prověřo-
vání zastavovacích plánů u některých staveb
(drobné doplňkové stavby různých sektorů,
které neovlivňují uspořádání území).

§17

Vymezuje se účinek zákona na dosavadní
předpisy, a to jednak pokud jde o předpisy,

jejichž platnost se zrušuje (odstavec 1), jed-
nak pokud jde o předpisy, jež zůstávají ne-
dotčeny (odstavec 2). Zbývající části zákona
č. 280/1949 Sb. a vládního nařízení č. 93/1950
Sb. budou nahrazeny zároveň předkládaným
návrhem zákona o stavebním řádu (bod 5 vše-
obecné části této důvodové zprávy).

Nedotčeny zůstávají podle odstavce 2 ze-
jména tyto předpisy:

a) zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu,

b) zákon č. 97/1950 Sb., o drahách,

c) zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích,

d) zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a proti-
epidemické péči,

e) zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodář-
ství,

f) zákon č. 43/1955 Sb., o československých
lázních a zřídlech,

g) zákon č. 40/1956 Sb. a zákon č. 1/1956 Zb.
SNR o státní ochraně přírody,

h) zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného
bohatství,

i) vládní nařízení č. 55/1951 Sb., o rozšíření
plochy orné půdy a o zajištění půdy pro
zemědělskou výrobu,

j) vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatře-
ních v oboru hospodářskotechnických
úprav pozemků,

k) zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a
spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

Zde uvedený výčet právních norem je pří-
kladný a nevyčerpává veškeré předpisy, jichž
je třeba při územním plánování dbát.

Vzhledem k tomu, že některé z výše uvede-
ných předpisů opravňují zvláštní orgány
státní správy k provádění i takových opatření,
jež mají bezprostředně vliv na územní pláno-
vání, zařazuje se do návrhu zákona všeobecné
ustanovení, že tyto orgány jsou povinny dbát
schválených územních plánů a vydávat pří-
slušná rozhodnutí po dohodě s orgány územ-
ního plánování. Toto ustanovení je logickou
protiváhou povinností, uložených orgánům
územního plánování v § 9 odst. 5 a v § 13 odst.
2 návrhu.

Praha dne 26. záři 1958.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr-předseda
Státního výboru pro výstavbu:

inž. dr. Šlechta v. r.

KNT 1 - 3268-58