Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
272
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958
o územním plánování
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I
Základní ustanovení
§1
Poslání územního plánování
(1) Územní plánování je soustavnou čin-
ností, která v souladu s úkoly a záměry ná-
rodohospodářského plánování a na základě
průzkumů přírodních, demografických, kul-
turních, ekonomických a technických podmí-
nek řeší uspořádání daného území tak, aby byl
vytvořen organický a dalšího rozvoje schopný
celek, zabezpečen vzájemný soulad všech
územních prvků a společenských zájmů a tím
i předpoklady pro harmonické uspokojování
požadavků obyvatel na práci, bydlení, kulturu
a zotavení.
(2) Územní plánování zajišťuje, aby prová-
dění změn v uspořádání území, především
investiční činností, bylo dlouhodobě a pláno-
vitě usměrňováno podle předem stanovených
zásad.
2
§2
Úkoly územního plánování
(1) Územní plánování plní zejména tyto
hlavní úkoly:
a) vymezuje výhledově velikost a organizaci
sídlišť řešeného území v souladu s výhle-
dovými úkoly jeho hospodářského a kul-
turního rozvoje,
b) vymezuje správnou velikost a rozvržení
ploch pozemků pro všechny složky osídlení
a pro ostatní účely na řešeném území
s ohledem na současnou i výhledovou po-
třebu a na racionální využití zastavěných
i nezastavěných ploch všeho druhu,
c) řeší umístění a začlenění jednotlivých úče-
lových skupin výstavby a jednotlivých
staveb na řešeném území a zjišťuje po-
třebu a rozsah vyvolaných investic, které
podmiňují plné využití a uplatnění na-
vrhované základní výstavby, popřípadě
určuje jejich umístění,
d) určuje nutné asanační nebo rekonstrukční
zásahy do existujícího stavu území,
e) vymezuje chráněná území nebo objekty a
ochranná pásma a zajišťuje ochranu úze-
mí, objektů nebo pásem vymezených podle
zvláštních předpisů,
f) navrhuje účelné časové pořadí výstavby a
jiných opatření nezbytných k dosažení
uspořádání území podle územního plánu.
(2) Při řešení úkolů územního plánování
jsou příslušné orgány povinny
a) dbát o vytváření příznivých územních pod-
mínek pro rozvoj výrobních síl,
b) dbát o vytváření zdravého, krásného a po-
hodlného prostředí pro život a práci oby-
vatel, o zachování, využití a rozmnožení
hmotných a kulturních hodnot na řešeném
území, jakož i o ochranu daného prostředí
před nežádoucími zásahy, vlivy a důsledky
hospodářské nebo jiné činnosti a o od-
stranění závad touto činností způsobených,
c) umožňovat nejúčelnější využití přírodních
podmínek řešeného území,
d) uplatňovat zásadu nejvyšší hospodárnosti
a nejnovější poznatky pokrokové vědy a
techniky,
e) dbát o ochranu nerostného bohatství a
zemědělské půdy.
(3) Příslušné orgány jsou při řešení úkolů
územního plánování povinny dbát zájmu
obrany státu.
8
§3
Výchozí podklady územního
plánování
(1) Základním výchozím podkladem pro
územní plánování jsou výhledové plány hos-
podářského a kulturního rozvoje jednotlivých
oblastí, vypracované v rámci státního plánu
rozvoje národního hospodářství, jakož i per-
spektivní studie a rozbory orgánů hospodář-
ského plánování, objasňující postavení a
funkci jednotlivých oblastí, krajů, okresů,
popřípadě jiných územních celků v národním
hospodářství a základní zaměření jejich dal-
šího rozvoje a výstavby. Územní plánování se
při řešení svých úkolů opírá též o výhledové
plány rozvoje jednotlivých odvětví národního
hospodářství a přejímá jejich zásady v roz-
sahu vymezeném jejich schválením a dále se
opírá o generální plány rozvoje báňských
revírů, výhledové studie a generální řešení
jednotlivých staveb na řešeném území.
(2) Směrným plánem pro základní vodo-
hospodářská opatření při územním plánování
je státní vodohospodářský plán. Pokud byly
vypracovány pro některé další hospodářské
úseky zvláštní plány (státní silniční plán, ge-
nerální plán zvelebení zemědělského, lesního
a vodního hospodářství aj. ), používá územní
plánování těchto plánů jako podkladu pro
řešení základních otázek a přejímá jejich
zásady v rozsahu vymezeném jejich schvá-
lením.
(3) vedle podkladů získaných z národo-
hospodářského plánování si územní plánování
opatřuje pro řešení svých úkolů vlastní pod-
klady prováděním všestranného průzkumu
řešeného území, rozborem vztahu plánova-
ných opatření k současnému uspořádání,
možnostem a výhledovým potřebám řešeného
území a zkoumání podmínek, jakož i důsled-
ků realizace zamýšlených opatření v území.
Část II
Územní plány
§4
Druhy územních plánů
Podle povahy řešených úkolů se vypraco-
vávají:
a) územní plány rajónů,
b) územní plány sídlišť,
c) zastavovací plány.
4
§5
Územní plány rajónů
(1) Územní plány rajónů se vypracovávají
pro předem určená hospodářsky a kulturně
významná zájmová území (rajóny), pro která
je třeba k uskutečnění důležitých investic
nebo jiných plánovaných opatření stanovit
dlouhodobé zásady a podmínky jejich sou-
stavné výstavby nebo přestavby.
(2) Územní plány rajónů řeší na daném
území souborně umístění, vzájemné vztahy a
uspořádání všech dosavadních i nově navrho-
vaných funkčních celků, které toto území
vytvářejí (sídlišť, těžebních, průmyslových,
zemědělských a jiných závodů, vodohospodář-
ských, dopravních, energetických a jiných děl
a zařízení, lesů a ploch určených k zalesnění
a ostatních významných prvků přírody a
krajiny).
(3) Územními plány rajónů se řeší též
umístění jednotlivých významných staveb
nebo jejich souborů mimo území sídlišť, ne-
lze-li podmínky a důsledky umístění navrho-
vané stavby řešit jinými prostředky územní-
ho plánování.
§6
Územní plány sídlišť
(1) Územní plány sídlišť se vždy vypraco-
vávají pro výstavbu nových a pro celkovou
rekonstrukci nebo dostavbu existujících
sídlišť, která v důsledku výhledově plánova-
ného rozvoje výrobních sil vyžadují podstat-
ného přebudování, rozšíření nebo asanace.
(2) Podle potřeby se územní plány sídlišť
vypracovávají pro účely dlouhodobého roz-
voje jiných sídlišť nebo jejich částí, urče-
ných k výrobním, obytným nebo jiným úče-
lům, vyžadují-li toho úkoly státního plánu
rozvoje národního hospodářství nebo jiné
důležité hospodářské či kulturní zájmy.
(3) Územní plány sídlišť stanoví souborně
zásady a podmínky dlouhodobé výstavby a
přestavby celého sídliště nebo jeho funkčně
a výtvarně ucelené části z hlediska umístění,
uspořádání a vzájemných vztahů všech dosa-
vadních i nově navrhovaných skladebních
prvků vytvářejících dané sídliště (obytné
části sídliště, území určená k umisťování
průmyslových, zemědělských a jiných závodů,
dopravní, energetické, vodovodní, kanalizační
a jiné sítě a zařízení, veřejná zeleň apod. ).
(4) Územní plány sídlišť se vypracovávají
jako
5
a) směrné územní plány, a to pro celé území
sídliště a jeho zájmové území,
b) podrobné územní plány, a to pro ucelenou
část území sídliště, u malých sídlišť též
pro celé jeho území.
(5) Podrobné územní plány se vypracová-
vají zpravidla na základě směrných územních
plánů. Výkonný orgán příslušného krajského
národního výboru může v odůvodněných pří-
padech povolit vypracování podrobného
územního plánu bez předchozího vypracování
a schválení směrného územního plánu.
(6) Sídlištěm se rozumí každá jednotka
osídlení, která se skládá ze seskupených trva-
lých lidských obydlí (včetně do ní začleněných
výrobních zařízení a nezbytného občanského
a technického vybavení) a tvoří uzavřené a
od jiných jednotek osídlení prostorově oddě-
lené prostředí pro společenský život obyva-
tel (město, vesnice, osada, i když není samo-
statnou správní jednotkou).
§7
Zastavovací plány
(1) U staveb, jejichž dokumentace je schva-
lována podle předpisů o dokumentaci staveb,
se vypracovávají zastavovací plány v rozsahu
stanoveném těmito předpisy a v souladu
s územním rozhodnutím o umístění jednotli-
vých staveb nebo jejich souborů.
(2) Zastavovací plány určují přesné polo-
hové a výškové situování všech budov, ob-
jektů a zařízení a jejich zapojení na obdobné
budovy, objekty a zařízení mimo projektova-
nou stavbu; dále řeší veškeré výškové a sa-
dové úpravy území.
§8
Pořizování územních plánů
(1) Územní plány se vypracovávají na
základě výchozích podkladů (§ 3).
(2) Územní plány rajónů a sídlišť s výjim-
kou uvedenou v odstavci 3 pořizují výkonné
orgány krajských národních výborů.
(3) Územní plány sídlišť zemědělského cha-
rakteru pořizují výkonné orgány okresních
národních výborů.
(4) Orgány uvedené v odstavcích 2 a 3 od-
povídají za provedení přípravných prací pro
územní plány rajónů a sídlišť a za vypraco-
vání návrhů těchto plánů projektovými orga-
nizacemi.
6
(5) Hlavní úkoly, zásady a požadavky pro
vypracování jednotlivých územních plánů
rajónů a sídlišť stanoví rady národních vý-
borů, jejichž výkonné orgány tyto plány po-
řizují, po projednání v radách zúčastněných
národních výborů.
(6) Zastavovací plány pořizují investoři
podle předpisů o dokumentaci staveb.
§ 9
Schvalování územních plánů
rajónů a sídlišť a řízení
o nich
(1) Územní plány rajónů a sídlišť s výjim-
kou uvedenou v odstavci 3 schvalují rady
krajských národních výborů, pokud si jejich
schválení nevyhradí vláda. Návrhy územních
plánů, jejichž schválení si vyhradila vláda,
předkládají ke schválení rady krajských ná-
rodních výborů.
(2) Návrhy územních plánů schvalovaných
podle odstavce 1 musí být před předložením
ke schválení projednány v radách okresních
národních výborů a jde-li o územní plány
sídlišť, též v radách místních národních
výborů.
(3) Územní plány sídlišť zemědělského cha-
rakteru schvalují rady okresních národních
výborů, pokud si jejich schválení nevyhradila
rada krajského národního výboru nebo vláda;
před předložením ke schválení musí být pro-
jednány v radách místních národních výborů.
(4) Řízení o územních plánech rajónů a
sídlišť provádějí výkonné orgány národních
výborů, jejichž rady tyto plány schvalují
(odstavce 1 a 3); projednáním jednotlivých
otázek mohou pověřit výkonné orgány národ-
ních výborů nižších stupňů. Vyhradila-li si
schválení územního plánu vláda, provádí ří-
zení o něm výkonný orgán krajského národ-
ního výboru.
(5) V řízení o územních plánech rajónů a
sídlišť projednávají a dohodnou výkonné
orgány příslušných národních výborů na-
vrhovaná řešení těchto plánů se všemi dotče-
nými orgány státní správy. Výkonné orgány
příslušných národních výborů projednají
jednotlivá řešení územních plánů též s dotče-
nými organizacemi socialistického sektoru a
seznámí vhodnou formou ostatní organizace
a občany se základními záměry a návrhy
územních plánů. Při vypracování a schvalo-
vání územních plánů rajónů a sídlišť přihléd-
nou uvedené výkonné orgány k připomínkám
organizací a občanů.
7
(6) Územní plány rajónů a sídlišť se schva-
lují jako celek. Při schválení musí být u kaž-
dého územního plánu stanoveno, které jeho
části nebo řešení jsou v rámci celkově schvá-
leného pojetí závazné pro zpracování územ-
ních plánů nižšího stupně a pro územní
rozhodnutí. Ostatní části nebo řešení územ-
ních plánů se schvalují jako orientační směr-
nice pro další územně plánovací práce a pro
usměrňování výstavby v území.
§ 10
Prověřování zastavovacích
plánů
Zastavovací plány musí být před schvále-
ním orgány příslušnými podle předpisů o do-
kumentaci staveb prověřeny z hlediska
územního plánování výkonnými orgány okres-
ních národních výborů. Prověření zastavova-
cích plánů je součástí řízení o vydání rozhod-
nutí o přípustnosti stavby. Provádí-li toto
řízení jiný orgán než výkonný orgán okresní-
ho národního výboru, je povinen opatřit sta-
novisko výkonného orgánu okresního národ-
ního výboru z hlediska územního plánování
a pojmout jeho podmínky do rozhodnutí
o přípustnosti, stavby.
Část III
Územní rozhodnutí
§11
Druhy územních rozhodnutí
(1) K řešení jednotlivých otázek v oboru
územního plánování vydávají výkonné orgány
příslušných národních výborů územní roz-
hodnutí. V územních rozhodnutích se stanoví
podmínky pro projektovou přípravu staveb
a pro provedení požadovaných změn v území,
popřípadě pro ochranu důležitých zájmů
v území.
(2) Územním rozhodnutím se rozhoduje
zejména:
a) o umístění jednotlivých staveb nebo jejich
souborů,
b) o vymezení chráněných území a objektů
a ochranných pásem v případech, kdy tato
působnost nepřísluší podle zvláštních
předpisů jiným orgánům,
c) o stavební uzávěře,
d) o změnách ve využití pozemků.
(3) Územní rozhodnutí vydává výkonný
orgán okresního národního výboru, pokud si
výkonný orgán krajského národního výboru
8
nevyhradil vydání územního rozhodnutí uve-
deného v odstavci 2 písm. a) a b).
(4) Výkonné orgány místních národních
výborů, jimž byla svěřena působnost staveb-
ních úřadů I. stupně, vykonávají na jimi
spravovaném území působnost výkonných
orgánů okresních národních výborů podle
odstavce 3. Prováděcí předpisy stanoví, v kte-
rých případech budou tuto působnost vyko-
návat výkonné orgány místních národních
výborů, jimž nebyla svěřena působnost sta-
vebních úřadů I. stupně.
(5) Jde-li o územní rozhodnutí v obvodu
několika výkonných orgánů národních vý-
borů, vydá rozhodnutí nejbližší společně nad-
řízený orgán. Tento orgán může stanovit, že
rozhodnutí vydá některý z podřízených vý-
konných orgánů národních výborů.
§ 12
Podklady pro územní
rozhodnutí
(1) Podkladem pro územní rozhodnutí jsou
schválené územní plány rajónů a sídlišť.
(2) Nebyl-li pro příslušné území schválen
územní plán nebo nevyžaduje-li povaha řeše-
ného úkolu předchozího vypracování a schvá-
lení územního plánu, musí výkonný orgán
příslušného národního výboru dbát výchozích
podkladů pro územní plánování (§ 3), popří-
padě opatřit pro územní rozhodnutí jiné
podklady v rozsahu nezbytném k řešení dané
otázky (územně plánovací studie a náčrty,
rozbory a bilance, místní šetření, výsledky
projednání jednotlivých otázek s příslušnými
orgány státní správy a s účastníky řízení
o územním rozhodnutí apod. ).
(3) O rozsahu nezbytných podkladů a o způ-
sobu jejich zajištění podle odstavce 2 roz-
hodne výkonný orgán národního výboru,
příslušný k vydání územního rozhodnutí, podle
povahy a složitosti daného úkolu.
§ 13
Řízení o územním rozhodnutí
(1) Pro řízení o územním rozhodnutí platí
obecné předpisy o řízení ve věcech správních,
pokud prováděcí předpisy nestanoví něco
jiného.
(2) Územní rozhodnutí vydávají orgány
příslušné podle § 11 odst. 3 až 5, po předcho-
zím projednání se všemi orgány státní sprá-
vy, jejichž zájmy jsou tímto rozhodnutím
dotčeny.
9
Část IV
Ustanovení společná
a závěrečná
§ 14
Vstup na pozemky a náhrada
škody
(1) Vstupovat na cizí pozemky k provádění
průzkumu a jiných prací pro účely územního
plánování nebo k výkonu dozoru na dodržo-
vání schválených územních plánů a platných
územních rozhodnutí, pokud tyto práce lze
provést jen na místě samém, je možno jen
na základě zvláštního povolení, pokud k tomu
není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
(2) Povolení ke vstupu na cizí pozemek
podle odstavce 1 vydává výkonný orgán ná-
rodního výboru, který v daném případě pro-
vádí příslušná řízení o územním plánu nebo
územním rozhodnutí, popřípadě který provádí
výkon dozoru; v naléhavých případech může
povolení vydat příslušný výkonný orgán
místního národního výboru. Povolení ke
vstupu na pozemky vojenské správy vydává
výkonný orgán národního výboru po předcho-
zím souhlasu vojenské správy.
(3) Osoby oprávněné vstupovat na cizí po-
zemek jsou povinny dbát, aby jejich pracemi
nevznikly na pozemku škody, jimž lze za-
bránit, a zachovat mlčenlivost vůči nepovola-
ným osobám o skutečnostech, o nichž se
dověděly při své činnosti.
(4) Náhradu za způsobenou škodu poskytne
orgán, který pověřené osoby vyslal. Nedojde-
li k dohodě o výši náhrady škody, rozhodne
o ní výkonný orgán okresního národního
výboru.
§15
Součinnost jiných orgánů
Orgány hospodářského plánování, ostatní
orgány státní správy, vědecké instituce a
ústavy spolupracují v oboru své působnosti
s orgány, které provádějí řízení o územních
plánech a o územních rozhodnutích a posky-
tují jim veškeré národohospodářské, tech-
nické a jiné podklady, nezbytné k řešení
daného úkolu.
Ustanovení zmocňovací
a závěrečná
§ 16
(1) Podrobnější předpisy k provedení tohoto
zákona vydá Státní výbor pro výstavbu. Tyto
předpisy zejména
10
a) určí zásady pro podrobnější členění, náplň
a způsob zpracování jednotlivých druhů
územních plánů, pro jejich projednávání,
schvalování a evidenci,
b) vymezí obsah územních rozhodnutí a po-
stup při jejich vydávání,
c) stanoví zásady pro pořizování podkladních
map a průzkumů a pro jejich evidenci.
(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit od-
chylky pro vydávání územních rozhodnutí
o umisťování některých staveb a pro prově-
řování jejich zastavovacích plánů, popřípadě
stanovit, v kterých případech lze upustit od
vydávání územních rozhodnutí o umístění
stavby nebo od prověření zastavovacích
plánů; tyto předpisy mohou též stanovit od-
chylky od řízení o územních plánech, vyža-
dují-li toho zájmy zachování státního nebo
hospodářského tajemství nebo zájmy obrany
státu.
§ 17
(1) Zrušují se:
a) §§ 1 až 8, 15 až 19, 21, 22, 24 a 25 zákona
č. 280/1949 Sb., o územním plánování a
výstavbě obcí,
b) vládní nařízení č. 51/1950 Sb., o územním
plánování obcí,
č) část I., část II. (s výjimkou § 9), část III.,
část X., část XI. a část XIII. vládního na-
řízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí,
d) § 2 vládního nařízení č. 57/1953 Sb., o pů-
sobnosti ministerstva vnitra v oboru
územního plánování a výstavby obcí a
v oboru péče o technické služby národních
výborů, ve znění vládního nařízení č. 77/
1953 Sb.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy upravující
působnost zvláštních orgánů státní správy
při řešení otázek, které mají vztah k územ-
nímu plánování; orgány, které jsou podle
těchto předpisů příslušné k provádění opatře-
ní dotýkajících se územního plánování, jsou
povinny dbát zásad obsažených ve schvále-
ných územních plánech nebo dohodnutých
s orgány územního plánování.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1959; provedou jej všichni členové vlády.
11
Důvodová zpráva
VŠEOBECNÁ ČÁST
1. Dosavadní stav a jeho nedostatky
Územní plánování v Československé repu-
blice bylo dosud upraveno zákonem č. 280/
1949 Sb., o územním plánování a výstavbě
obcí, vládním nařízením č. 51/1950 Sb.,
o územním plánování obcí, vládním nařízením
č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, a dalšími
předpisy, vydanými k provedení zákona a
uvedených nařízení.
Od poslední legislativní úpravy otázek
územního plánování v roce 1949 a 1950 došlo
k dalšímu vývoji v metodice hospodářského
plánování a projektování výstavby, prohlou-
bilo se plánování perspektivní, byly získány
v praxi značné zkušeností při umisťování a
usměrňování výstavby v území. Tyto zkuše-
nosti ukazují, že dosavadní úprava otázek
územního plánování zastarala, nevyhovuje již
v mnoha směrech současným potřebám, ze-
jména že svojí metodikou, organizací a cel-
kovým pojetím nezabezpečuje dostatečnou
vazbu mezi národohospodářským plánováním
a projektováním investiční výstavby a že není
s to zabránit vážným chybám v umisťování
výstavby a v řešení jednotlivých investičních
záměrů v územním průmětu.
Hlavní nedostatky dosavadních úprav lze
shrnout do těchto bodů:
a) Zákon č. 280/1949 Sb. zůstal v podstatě
při dřívějším pojetí územních plánů měst
(dřívějších regulačních nebo upravovacích
plánů), do značné míry isolovaných od
národohospodářského plánování a jeho
dlouhodobých cílů a tudíž samoúčelných.
Z územních plánů nebyl v důsledku toho
vytvořen účinný nástroj, kterým orgány
územního plánování výstavbu příslušného
území organizují, řídí a koordinují v sou-
ladu se státními plány rozvoje národního
hospodářství.
b) Zákon č. 280/1949 Sb. řeší jen otázky
územních plánů obcí (měst a vesnic) a
nezná územní plány větších územních
celků (rajónů), nezbytné pro úspěšně
uspořádání a koordinaci širších území, na
kterých jde o vzájemné vztahy mezi
sídlišti, průmyslovými a zemědělskými zá-
vody a dopravními a jinými zařízeními
umisťovanými mimo území sídlišť apod.
c) Zákon č. 280/1949 nevyhovuje dnešním
potřebám ani po stránce organizační. Úkol
pořizovat územní plány obcí (včetně plánů
zastavovacích) svěřoval zákon zásadně
místním národním výborům, které s vý-
jimkou velkých měst nejsou a nemohou
být pro úkoly tohoto druhu odborně vy-
baveny. Působnost ve věcech územního
plánování byla původně rozdělena mezi
Státní úřad plánovací (směrné a podrobné
plány) a ministerstvo stavebnictví (zasta-
vovací plány). Zkušenosti ukázaly, že tě-
žiště územně plánovacích prací a odpověd-
nosti za tyto práce musí být nezbytně
u krajských a okresních národních výborů
vzhledem k dalekosáhlé koordinační funkci
územních plánů, k potřebě vybavení od-
bornými pracovníky a vzhledem k nutné
široké spolupráci s plánovacími orgány.
Na druhé straně vývoj v metodice pro-
jektové přípravy výstavby ukazuje, že
pořizování zastavovacích plánů je nej-
účelnější spojit se zpracováním projektové
a rozpočtové dokumentace. Pro nové po-
jetí a novou legislativní úpravu územního
plánování byly postupně vytvořeny ne-
zbytné organizační předpoklady. Již vlád-
ním nařízením č. 57/1953 Sb. byla působ-
nost ve věcech územního plánování pře-
nesena ze Státního úřadu plánovacího a
ministerstva stavebnictví na ministerstvo
vnitra jako jediný ústřední orgán a později
vládním nařízením č. 77/1953 Sb. na mi-
nisterstvo místního hospodářství. Sou-
časně se přistoupilo k budování odborů
pro výstavbu u rad krajských a okresních
národních výborů jako orgánů slučujících
působnost v územním plánování a působ-
nost dřívějších stavebních úřadů.
Vládním nařízením č. 1/1956 Sb. byla
pak přenesena působnost ve věcech územ-
ního plánování a řízení výstavby v území
na Ústřední správu pro bytovou a občan-
skou výstavbu jako na ústřední orgán,
uloženou dobudovat soustavu odborů pro
výstavbu u národních výborů a působnost
v územním plánování a řízení výstavby
v území co nejvíce decentralizovat. Ko-
nečně vládním nařízením č. 12/1958 Sb.
přešla tato působnost na Státní výbor pro
výstavbu.
2. Pojetí územního plánováni, jeho funkce
a místo v socialistickém hospodářství
V plánovaném socialistickém hospodářství
jsou územní plány důležitým nástrojem pro
plánování rozvoje národního hospodářství a
pro řízení výstavby v daném území v souladu
s plánovitým zvyšováním životní úrovně a
rozvojem péče o pracující. Zatím co za kapi-
12
talismu probíhá výstavba měst a obcí a
větších územních celků živelně, se všemi
znaky třídní společnosti a je podmíněna spe-
kulací s pozemky a pozemkovou rentou, vy-
tvořilo plánovité rozmisťování výrobních sil
v SSSR a v lidově demokratických státech
mimořádně příznivé podmínky pro organickou
socialistickou výstavbu a přestavbu sídlišť a
rajónů. Tato výstavba již neprobíhá živelně,
nýbrž je podmíněna národohospodářským
plánováním uvažujícím racionální využití
přírodního bohatství státu a sledujícím ne-
ustálé zlepšování životních podmínek pracu-
jícího obyvatelstva. Územní plány se za těch-
to podmínek stávají přímým nástrojem pro
řízení výstavby v daném území.
Územní plánování v socialistickém hospo-
dářství je nezbytnou součástí celkového
procesu plánovitého rozvoje společnosti, jeho
úkoly na jedné straně vycházejí z úkolů plá-
novaného národního hospodářství, na druhé
straně územní plánování vytváří předpoklady
pro správné projektování a řízení výstavby
a pro celkové prostorové řešení území tak,
aby bylo dosaženo nejúčinnějšího uspořádání
pro život a práci obyvatel.
Územní plány musí proto při řešení svých
úkolů úměrně a souběžně přihlížet jak ke
všem společenským požadavkům v daném
prostoru, tj. požadavkům hospodářským,
zdravotním, kulturním, bezpečnostním a
obranným, tak k požadavkům stálého zvyšo-
vání hmotné úrovně obyvatelstva, a musí
zároveň usilovat o vyrovnání všech existují-
cích disproporcí mezi těmito zájmy a po-
žadavky.
Chápeme-li územní plánování jako součást
celkového procesu plánovitého rozvoje státu
a jako nástroj pro řízení výstavby a přestav-
by v území, je třeba především ujasnit si
jeho vztah k plánování národohospodářskému
a k projektové přípravě investiční výstavby.
a) Vztah územního plánování k státnímu plá-
nu rozvoje národního hospodářství
Plánování národohospodářské se provádí
jednak v měřítku celostátním, jednak
v měřítku menších administrativních cel-
ků (kraje, okresy), popřípadě i v měřítku
jiných oblastí (východní Slovensko, jižní
Cechy). Ekonomických rajónů, obdobných
ekonomickým rajónům v SSSR, u nás ne-
máme. Národohospodářské plány těchto
menších celků jsou průmětem úkolů celo-
státního plánu do těchto celků (oblastí),
činnost spojenou se sestavováním a pro-
váděním těchto plánů lze nazývat
,,pláno-
váním oblastním. " Tyto oblastní průměty
úkolů státního plánu řeší otázky hospodář-
ského a kulturního rozvoje příslušné
oblasti v rámci celostátního plánu, vyme-
zují v tomto směru cíle (dlouhodobé
i krátkodobé) a prostředky pro dosažení
těchto cílů. Činnost s tím spojenou pro-
vádějí všechny orgány hospodářského plá-
nování (Státní úřad plánovací, minister-
stva, krajské plánovací komise, okresní
plánovací komise apod). Oblastní pláno-
vání v tomto pojetí řeší sice nutně i otázky
rozmístění výrobních sil, tj otázku, jaké
výrobní kapacity mají být v příslušné
oblasti vybudovány, jaká má být hospo-
dářská struktura oblasti, jak má být v pří-
slušné oblasti zvyšována životní úroveň
pracujících budováním nových kulturních,
sociálních, zdravotnických a jiných zaří-
zení, neřeší však přímo otázku, jak má být
konkrétní prostor uspořádán k nejúčelněj-
šímu dosažení daných cílů z hlediska geo-
grafického, technického, ekonomického,
architektonického a výtvarného tak, aby
byla při realizaci úkolů státního plánu za-
jištěna koordinace a dokonalá vzájemná
vazba všech prvků, které se v příslušném
prostoru setkávají, vzájemně na sebe na-
vazují, navzájem se podmiňují nebo jsou
ve vzájemné kolizi.
Právě tento úkol jsou povolány řešit
území plány na základě podrobného prů-
zkumu a rozboru všech otázek v daném
prostoru. Práce na územních plánech po-
užívají tudíž jako základního výchozího
podkladu výsledků národohospodářského
plánování, často se s prací na hospodář-
ských plánech prolínají a jejich výsledky
nezřídka také zpětně ovlivňují úvahy a
předpoklady národohospodářského pláno-
vání.
Územní plánování je především součástí
celkového procesu přípravy investiční vý-
stavby, ve kterém předchází vypracování
úvodních projektů, popřípadě investičních
úkolů jednotlivých staveb, pro které je
třeba vyřešit zejména jejich správné
umístění a vyjasnit jejich širší územní
vztahy. Územním plánováním se tak vy-
tvářejí zásady a směrnice pro bezprostřed-
ní usměrňování výstavby na daném území,
a to jednak ve formě územních plánů nebo
ve formě jiných podkladů, podle nichž or-
gány územního plánování rozhodují v kon-
krétních případech.
Řízení výstavby všeho druhu a jiných opa-
tření v území z hlediska územního pláno-
vání provádějí orgány územního pláno-