14
Čl. IV
Opatření učiněná přede dnem účinnosti
tohoto zákona při reorganizaci národního
hospodářství podle zásad schválených vládou
považují se za učiněná podle něho.
Čl. V
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
o národních podnicích a některých jiných
hospodářských organizacích, jak vyplývá
z pozdějších předpisů, a přitom provedl prů-
běžné číslování jednotlivých ustanovení.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva
I.
Část všeobecná
Celostátní konference Komunistické strany
Československa z června 1956 vytyčila na
základě hlubokého rozboru dosažené úrovně
rozvoje našeho národního hospodářství úkol
zvýšit ekonomickou účinnost jeho řízení, aby
bylo lépe a intenzivněji využíváno předností
socialistické soustavy. Výsledky celonárodní
diskuse plně potvrdily správnost a naléhavost
tohoto úkolu.
Dosavadní systém organizace řízení našeho
hospodářství podstatně přispěl v počátečním
období k budování socialistické ekonomiky.
Avšak v současné etapě vývoje, kdy mohutný
rozvoj výrobních sil a rozmach socialistické
výstavby staví před nás bezprostřední úkol
dobudovat materiálně výrobní základnu so-
cialismu, neodpovídá již dosavadní systém
organizace a řízení současné úrovni našeho
hospodářství.
Celostátní konference konstatovala, že ne-
dostatky, které snižují ekonomickou účinnost
řízení hospodářství, spočívají především v silné
centralizaci, jež vede k složitosti a těžkopád-
nosti v rozhodování, tlumí iniciativu pracují-
cích, ztěžuje vedoucím hospodářským pra-
covníkům a pracovníkům státního aparátu
spojení s masami a plodí byrokratické me-
tody práce. Konference uložila nahradit tuhou
centralizací při řízení a plánování národního
hospodářství dokonalejším způsobem řízení
a plánování, který by byl hlouběji proniknut
zásadou demokratického centralizmu. Je
třeba uskutečňovat opatření, která mají vést
k dosažení pružnější a účinnější práce řídí-
cího aparátu, a postupně provádět decentra-
lizaci pravomoci a odpovědnosti na nižší
orgány. Proto usnesení ústředního výboru
Komunistické strany Československa z února
1958
,,O zásadách zvýšení ekonomické účin-
nosti řízení průmyslu a stavebnictví, vychá-
zejíc z leninského principu demokratického
centralizmu, uložilo přenést konkrétní řízení
co nejblíže výrobě rozšířením pravomoci
podniků při současném posílení účinnosti
centrálního řízení v zásadních otázkách.
XI. sjezd Komunistické strany Českoslo-
venska potvrdil správnost závěru, že před-
pokladem ke splnění úkolů v rozvoji výrob-
ních sil je důsledné uplatnění zásad zvýšení
ekonomické účinnosti řízení. Usnesení XI.
sjezdu strany uložilo jako jeden z hlavních
úkolů, jímž má být zajištěno dovršení socia-
listické výstavby, neustále prohlubovat a
zdokonalovat socialistickou demokracii a zvy-
šovat aktivní účast pracujících na řízení
hospodářství jako základní předpoklad pro
zvýšení úrovně práce hospodářských orgánů
a pro tvůrčí zabezpečování úkolů, a vyslovilo
zároveň plný souhlas s opatřeními uskuteč-
ňovanými v národním hospodářství.
Základem nové organizace průmyslu a sta-
vebnictví jsou výrobně hospodářské jednot-
ky, zahrnující zpravidla výrobní obor nebo
jeho ucelenou část, a vybavené komplexně
potřebnými složkami tak, aby mohly převzít
plnou odpovědnost za zásobování národního
hospodářství výrobky svého oboru a za tech-
nický rozvoj oboru; jsou přímo řízeny mi-
nisterstvy nebo krajskými národními výbory.
15
Přestavba organizace a řízení přenáší na vý-
robně hospodářské jednotky rozsáhlá práva
a dává jim k dispozici značné prostředky
a vytváří tak předpoklady pro podstatné zvý-
šení bezprostřední účasti pracujících na
řízení hospodářství. Úsilí o prohlubování
a rozvíjení iniciativy pracujících se stává
neoddělitelnou součástí nové soustavy řízení
národního hospodářství.
Uskutečnění této velkorysé přestavby na-
šeho hospodářství musí napomáhat i právní
předpisy. Právní poměry a organizaci národ-
ních podniků upravuje dosud platný zákon
č. 51/1955 Sb., o národních podnicích a ně-
kterých jiných hospodářských organizacích.
Tento zákon přispěl ve velké míře k organi-
začnímu upevnění národních podniků. Značná
část jeho ustanovení (např. o zřizování pod-
niků, převádění majetku a závazků, slučování,
splynutí, rozdělování a zrušování podniků)
bude i nadále plnit dobře svoje poslání. Není
tudíž třeba nahrazovat tuto právní úpravu
novým zákonem, ale novelizovat ta ustano-
vení dosavadní úpravy, která nejsou v sou-
ladu s úkoly přestavby organizace a řízení
podniků.
Navrhovaná novelizace přizpůsobuje zákon
o národních podnicích novému uspořádání
hospodářských jednotek a novému způsobu
jejich řízení a má umožnit, aby nová právní
úprava byla účinnou pomocí při využívání
možností, které přestavba našeho hospodář-
ství přináší pro nový rozmach iniciativy pra-
cujících a pro pronikavý růst efektivnosti
národního hospodářství.
Provádění zákona nebude proto znamenat
nové výdaje pro státní rozpočet, naopak má
umožnit zhospodárnění aparátu hospodář-
ských organizací i řídících orgánů.
II
Zvláštní část
K článku II bod 1
Ustanovení § 1 vyjadřuje základní zásadu
nové organizace průmyslu podle výrobních
(oborových) a územních hledisek. Organizo-
vání a řízení výroby podle oborů umožňuje
hlubší specializaci, účelnější vymezení vý-
robních programů, soustředění práce na úko-
lech technického rozvoje, zvýšení kvality
výrobků, zvýšení produktivity práce a snížení
nákladů; umožní se i těsnější spolupráce
výzkumné a vývojové činnosti s výrobou.
Organizování výroby i podle územního hle-
diska se použije tam, kde se tím zkrátí prů-
běžná doba výroby např. zhospodárněním
kooperačních vztahů, zabezpečí lepší a rych-
lejší zásobování určitého území, nebo kde je
vhodné vázat výrobní nebo jinou činnost
(např. ve stavebnictví) na určité území k vy-
užití místních zdrojů, strojního a jiného za-
řízení, se zřetelem na pracovní síly apod.
Uplatnění zásady o organizaci průmyslu
podle oborů a územních hledisek může být
účelné i v jiných odvětvích (např. v dopravě,
v zemědělství), kde ovšem povaha činnosti
bude vyžadovat určitých odchylek. Proto
osnova stanoví, že těchto zásad se užije při-
měřeně (§ 1 odst. 3). Organizuje-li se však
odvětví (jeho část) formou národních podni-
ků, pak ovšem pro určený úsek platí i v tomto
odvětví ostatní ustanovení tohoto zákona
v plném rozsahu.
Výrobně hospodářské jednotky se pokud
možno vytvářejí tak, aby zahrnovaly jediný
obor nebo jeho ucelenou část, tj. výrobu
určitého uceleného sortimentu se stejnou
technologií výroby, se stejnou problematikou
odbytu a jednotnou perspektivou rozvoje
(§
1 a). Zahrnutím oboru do jedné výrobně
hospodářské jednotky se soustředí řešení
otázek a vztahů týkajících se oboru a jeho
rozvoje v této jednotce; umožňuje to sou-
středit v této jednotce i výzkum, vývoj,
montáž, konstrukci a v účelné míře i pro-
jekci, jakož i výchovu kádrů, popřípadě jinou
činnost potřebnou pro výrobu oboru a jeho
rozvoj. Těsná spolupráce výzkumné a vývo-
jové činnosti s výrobou vytváří podmínky
pro rychlejší technický a technologický
rozvoj výroby a její zhospodárnění. Takové
uspořádání zjednává podmínky pro odpověd-
nost výrobně hospodářské jednotky za záso-
bování národního hospodářství výrobky svě-
řeného jí oboru a za jeho rozvoj (§
1 b odst. 1
a 2). Tím se zároveň podstatně urychlí a
zpružní operativní řízení výroby a přenesením
odpovědnosti na výrobně hospodářskou jed-
notku se umožní využívat konkrétních mož-
ností a podmínek a zejména iniciativy pracu-
jících. Ústřední řídící orgány se oprošťují od
nutnosti řešit otázky operativního řízení
podniků, takže se mohou soustředit na řešení
zásadních otázek, plánování proporcí odvětví
a na řešení otázek základních směrů tech-
nického rozvoje. Tam, kde výrobu téhož
oboru je nutno zahrnout do několika výrobně
hospodářských jednotek, připadnou ovšem
nadřízenému orgánu funkce uvádějící činnost
těchto jednotek ve vzájemný soulad v zájmu
jednotného řízení oboru a jeho rozvoje (§
1b
odst. 4), pokud některá organizace není po-
věřena gescí (§ 48).
16
V podnicích výrobně hospodářských jedno-
tek bývají kromě výrobních programů patří-
cích do jejich oboru také výroby z oborů
jiných výrobně hospodářských jednotek nebo
takové výroby, jejichž obor není jednotně
organizován ani řízen. Převážně tomu tak je
v zájmu hospodárného využití základních
fondů, někde však z toho důvodu, že je účelné
nebo nutné výrobu rozmístit tak, aby mohla
bezprostředně navazovat nebo předcházet
výrobu z vlastního oboru podniku nebo aby
jí mohla nahradit v případě, že přechodně
nebude plánována. Spadají sem také meta-
lurgické provozy, výroba technických plynů
v některých strojírenských podnicích nebo
výroby jiných materiálů používaných ke zpra-
cování ve výrobě vlastního oboru podniku.
Ustanovení § 1b odst. 3 má za účel zabránit,
aby se potřeby těchto výrob nezanedbávaly
v investiční výstavbě, technickém rozvoji
apod.
Výrobně hospodářskou jednotkou může být
podle ustanovení § 1c písm. a) především je-
diný národní podnik, který příslušný ministr
(národní výbor) určí za takovou jednotku
a který je mu přímo podřízen. Podřídí-li se
národnímu podniku jiný národní podnik nebo
i jen účelová organizace, stává se tento pod-
nik vedoucím národním podnikem a vytváří
se výrobně hospodářská jednotka zahrnující
vedoucí národní podnik a jím řízenou orga-
nizaci [§ 1c písm. b)].
Ustanovení § 1d vyjadřuje zásadu, že zá-
kladem a hlavní formou tvoření výrobně hos-
podářských jednotek jsou komplexně vyba-
vené národní podniky a že nelze vytvořit
výrobně hospodářskou jednotku, jejímž člán-
kem by nebyl (výrobní) národní podnik.
K článkům II bodům 2 až 21
Novému organizačnímu uspořádání prů-
myslu a stavebnictví je třeba přizpůsobit
i některá další ustanovení zákona tak, aby se
o ně náležité opřely nové formy organizace
a zařízení. Jde kromě některých decentrali-
začních opatření (body 2, 11, 16 a 21) zejmé-
na o novou úpravu zásad řízení. Je to přede-
vším zásada jednoty politického a hospodář-
ského přístupu k řešení všech otázek (bod 6);
takový přístup vylučuje oddělování odborné
stránky od stránky politické a řešení otázek
jen z úzce odbornického hlediska a zabezpe-
čuje, že bude plně dbáno zájmů celého ná-
rodního hospodářství a že plnění úkolů bude
zajišťováno soustavnou politicko výchovnou
prací. Osnova zdůrazňuje dále nutnost pod-
statného zvýšení účasti pracujících na řízení
prostřednictvím odborové organizace. Široká
iniciativa pracujících je nejlepším předpokla-
dem pro využití všech rezerv a zdrojů ke
zvyšování efektivnosti národního hospodář-
ství a pro odstraňování byrokratických závad.
Pro takovou účast pracujících musí být vy-
tvořeny v celé činnosti podniku konkrétní
podmínky a vyhledávány její nové formy.
Ustanovení bodu 7 se proto neomezuje jen na
všeobecné vyslovení povinnosti vedoucího
spolupracovat s odborovými orgány, ale v od-
stavci 2 § 16 ji ještě zvláště zdůrazňuje na
nejdůležitějších úsecích činnosti podniku.
Jednotlivé formy účasti pracujících na řízení
bylo ovšem možno uvést jen příkladmo, neboť
tyto formy se budou dále vyvíjet.
Osnova dále stanoví základní zásady pod-
nikového a vnitropodnikového chozrasčotu
(bod 8). Zdůraznění hmotné zainteresovanosti
složek podniků, jejímž předpokladem je
vnitropodnikový chozrasčot, má zvláště vý-
znam při nové organizaci, kdy byly vytvořeny
velké podniky se závody, které dříve měly
povahu podniků. Je nepochybně nutné, aby
závody měly přímý zájem na úspěšném bos-
podaření této složky podniku a tím i podniku
jako celku (bod 9) a aby byly vytvořeny
předpoklady pro zvyšování pravomoci a od-
povědnosti závodů. Proto a k prohloubení
vnitropodnikového chozrasčotu budou závo-
dům určovány
,,dlouhodobé normativy, ze-
jména i normativy podílů do prémiového
fondu a do fondu pracujících závodu. Důle-
žitou formou vnitropodnikového chozrasčotu
bude i chozrasčot pracoviště vyjádřený osob-
ními účty jednotlivců a kolektivů. Vnitro-
podnikový chozrasčot se tak stane význam-
nou formou rozvíjení účasti pracujících na
řízení i rozšíření pravomoci a odpovědnosti
závodů, jak to odpovídá zvýšenému významu
závodu v nové organizaci.
Osnova nově upravuje i vzájemné vztahy
podniku a jeho zaměstnanců (body 12 a 13).
Ustanovení bodu 12 osnovy, které kromě po-
žadavku předchozího souhlasu zdůrazňuje
povinnost podniku projednat přijetí a pro-
puštění zaměstnance se závodním výborem,
vylučuje jen formální součinnost závodního
výboru; při dosavadní úpravě byl totiž často
závodní výbor postaven před hotovou věc.
Propuštěním zaměstnance se rozumí každé
rozvázání pracovního poměru ze strany pod-
niku, ať již výpovědí nebo okamžitým jeho
zrušením. Vydávání pracovních řádů a uklá-
dání v osnově uvedených kárných opatření
bude napříště opřeno o zákonný podklad.
Osnova přizpůsobuje uzavírání kolektivních
smluv nové organizaci průmyslu a staveb-
nictví a zřizování podnikových fondů pracu-
17
jících novým předpisům (body 14 a 15).
Podrobněji upraví uzavírání kolektivních
smluv Ústřední rada odborů; tak bude možno
pružněji vymezit, kdy se kolektivní smlouva
uzavírá na úrovni národního podniku a kdy
na úrovni závodu. Jinak osnova doplňuje
dosavadní ustanovení zákona č. 51/1955 Sb.
v těch směrech, kde praxe spatřovala určité
mezery (body 4, 17 až 19). V bodech 20 a 21
zdůraznila osnova zvýšený význam odboro-
vého hnutí v nové organizaci, jehož orgány
musí být přibrány k projednání důležitých
změn týkajících se podniku a tedy i zaměst-
nanců. Podotýká se, že obdobné zapojení
národních výborů nebylo třeba nově v zá-
koně upravovat, protože je již pružněji
upraveno vládním usnesením z 16. října 1956
v rámci zmocnění § 38 odst. 2 zákona. Vy-
puštěno bylo dosavadní ustanovení § 14
odst. 3, neboť bylo pojato do § 16 osnovy,
kam systematicky patří, a dále ustanovení
§ 19, neboť nešlo o zásadu řízení a hospoda-
ření a jeho materiální obsah je upraven
v jiných předpisech.
K článku II bod 22
K oddílu desátému
Vytvoření výrobně hospodářské jednotky
podřízením národních podniků stejného vý-
robního zaměření nebo národních podniků,
jejichž činnost na sebe navazuje nebo se
doplňuje, vedoucímu národnímu podniku
nebo sdružení zjednává předpoklady pro sou-
středění operativního řízení v jednotce a pro
odstranění nepružného centrálního řízení
jednotlivých podniků ministerstvy v těchto
otázkách. Usnadňuje vzájemnou spolupráci
všech organizací v jednotce, umožňuje lepší
překonávání těžkostí, využívání dobrých zku-
šeností, nových poznatků a metod v zájmu
všech organizací v jednotce, vzájemné jejich
soutěžení a přispívá ke zvyšování produkti-
vity práce a snižování nákladů. Vedoucí
národní podnik a sdružení organizují a jed-
notně zabezpečují obstarávání takových čin-
ností, jejichž provádění na jednom místě je
z hlediska řízení, plánování a kontroly účin-
nější a hospodárnější, než by byl jejich výkon
každým jednotlivým podnikem, tedy zejména
činností společných pro organizace tvořící
výrobně hospodářskou jednotku.
Sdružení i jemu podřízené národní podniky
mají právní subjektivitu; osnova však ne-
vytváří zvláštní právní subjektivitu celé této
výrobně hospodářské jednotky, neboť pro to
nejsou hospodářské ani organizační důvody.
V poměru mezi vedoucí organizací a ostat-
ními podniky (organizacemi) v jednotce se
prosazuje zásada demokratického centra-
lizmu. U vedoucí organizace se soustřeďují
jen nezbytně nutné řídící funkce, jinak se
pravomoc a odpovědnost ponechává podříze-
ným organizacím. Osnova zajišťuje zájem
všech organizací podřízených vedoucímu ná-
rodnímu podniku (sdružení) na úspěšném
rozvoji celé výrobně hospodářské jednotky
i tím, že ukládá řediteli vedoucího podniku
(sdružení) povinnost projednat všechny zá-
sadní otázky s řediteli podřízených organi-
zací.
K oddílu jedenáctému
K obstarávání nevýrobní činnosti (zásobo-
vání, výzkum, vývoj, kompletace, odbyt
apod. ), u níž nelze pro její rozsah nebo složi-
tost vztahů, např. odbytových, účelně poža-
dovat, aby byla prováděna útvary národního
podniku nebo sdružení, může být zřízena
samostatná účelové organizace, ať již roz-
počtová nebo hospodářská. Osnova upravuje
organizace zřízené jako organizace hospodář-
ské. Pro tyto účelové organizace platí před-
pisy o národních podnicích přiměřeně, není
tedy vyloučeno použití zvláštních zásad,
jejichž uplatnění bude nadále účelné, tak
zejména zásad usnesení vlády, č. 266 z 21. 3.
1958. Výrobně hospodářské jednotky mohou
ovšem zajistit společný výkon takové činnosti
i jinými formami, aniž by došlo k vytvoření
samostatné organizace (společná kancelář
apod. ).
Při daném stavu v rozložení výrobních
programů v závodech různých výrobně hos-
podářských jednotek a namnoze i oborů
a odvětví je třeba překonat potíže, jež ne-
připouštějí jejich důsledné soustředění do
jedné výrobně hospodářské jednotky, jednot-
ně řídící výrobu a rozvoj oboru na základě
své organizační nadřízenosti. Činí se tak for-
mou gesce, jež je určitým druhem funkčního
řízení a pomocí níž lze ve značné míře čelit
nedostatkům vyplývajícím z roztříštěnosti
výrobních programů. Náplní gesce může být
řízení odbytu, výroby nebo rozvoje a jejím
důsledkem je odpovědnost gestora za stav a
vývoj oboru na
úseku podrobeném jeho
gesčnímu řízení. Gescí osnova nerozumí vy-
konávání takové činnosti nadřízeným orgá-
nem v rámci jeho řídící působnosti; proto
u oboru, který uzavírá ministerstvo, jde
o gesci, jen pověří-li příslušný ministr někte-
rou organizaci v oboru své působnosti funkcí
gestora.
K oddílu dvanáctému
Nadřízeným orgánem nad výrobně hospo-
dářskými jednotkami (§ 1c) a účelovými
18
organizacemi mu přímo podřízenými je pří-
slušný ministr, u něhož se ovšem soustřeďuje
jen rozhodování zásadních otázek. Osnova se
omezuje na uvedení základních úkolů mini-
stra, neboť jinak tuto úpravu obsahují sta-
tuty ministerstev, kde tyto otázky mohou být
upraveny daleko šíře.
K oddílu třináctému
Do systému opatření, která mají vést k do-
sažení pružnější a účinnější práce řídícího
aparátu a postupně provádět decentralizaci
pravomoci a odpovědnosti, jet třeba začlenit
i převod některých národních podniků, sdru-
žení a účelových organizací do sféry řízení
národních výborů. Při zachování zásady dvojí
podřízenosti je třeba převést tyto organizace
do řízení národních výborů podle zásady, aby
příslušná organizace byla podřízena tomu ná-
rodnímu výboru, v jehož obvodu působnosti
převážně uspokojuje potřeby pracujících. Tak
bude vytvořen předpoklad k tomu, aby ná-
rodní výbory mohly takové organizace řídit
účinně a se znalostí věci, jakož i využívat
místních možností a zdrojů a rozvinout orga-
nizátorskou a výchovnou práci k zabezpečení
co nejhlubší účasti pracujících na řízení hos-
podářství.
Řízením těchto organizací budou vládou
pověřovány zpravidla krajské národní výbory.
Těžiště operativního řízení uvedených organi-
zací, jehož součástí je samozřejmě i činnost
kontrolní, bude u rad národních výborů,
v jejichž pravomoci bude volit nejvhodnější
způsob zajištění úkolů uložených těmto orga-
nizacím plánem a rozpočtem. Svou činnost
bude rada vykonávat za pomoci svého apa-
rátu, zejména svých objektivních orgánů, tj.
v první řadě za pomoci plánovací komise,
státní arbitráže, finančního odboru a odboru
kontrolního.
K plnému, uplatnění této decentralizace
bude třeba, aby se ústřední úřady soustře-
dily na zásadní otázky řízení, které vyžadují
jednotnosti z hlediska celostátního, a aby se
ve svých vztazích k výkonným orgánům ná-
rodních výborů zaměřily v první řadě na po-
moc při řešení základních ekonomických
problémů rozvoje odvětví, vytváření předpo-
kladů pro co nejúčinnější využívání ekono-
mických zákonů a na soustavnou péči o uplat-
nění nejnovějších poznatků vědy a zavádění
nejvyspělejší techniky. Ústřední úřady pro-
hloubí dále svou činnost kontrolní; budou
kontrolovat jednak dodržování předpisů, jed-
nak plnění úkolů rozvoje odvětví v krajích.
Výsledky kontrol budou podkladem i pro
další opatření rad KNV. Svou řídící činnost
budou ústřední úřady provádět prostřednic-
tvím příslušného odvětvového odboru rady
krajského národního výboru, jehož vedoucí
je podřízen a odpovídá za plnění ukládaných
úkolů radě krajského národního výboru a ve-
doucímu příslušného ústředního úřadu.
Poněvadž pro národní podniky a ostatní
organizace podřízené národním výborům platí
předchozí ustanovení zákona (§ 51 odst. 2),
je samozřejmé, že si krajský národní výbor
při jejich zřízení a změnách vyžádá i vy-
jádření ministra financí.
Na místo vyjádření ústředního výboru pří-
slušného odborového svazu vyžádá si krajský
národní výbor vyjádření krajského odboro-
vého orgánu; vyjádření tohoto orgánu je
třeba i při jmenování ředitele (§ 57 odst. 2).
K oddílům čtrnáctému a patnáctému
Ustanovení § 58 umožňuje zřizování zvlášt-
ních organizací nebo orgánů pro ty případy,
kde povaha činnosti nebo řízení vyžaduje
odchylné organizace (např. podniky v oboru
ministerstva školství a kultury). Zmocnění
zřizovat zvláštní organizační útvary má již
ministr dopravy ve vl. nař. č. 44/1954 Sb.,
o organizaci veřejné dopravy v oboru mini-
sterstva dopravy. Dosavadní § 57 byl vy-
puštěn, neboť do nové úpravy připravované
pro podniky státního obchodu, místního prů-
myslu a komunálního hospodářství a pro
domovní správy budou přímo zapracována
ustanovení, jejichž přiměřené použití pro
tyto organizace § 57 umožňoval.
K článkům III až VI
Tato ustanovení přizpůsobují znění tohoto
zákona i zákon č. 100/1950 Sb., o podnikovém
rejstříku; tvoří dále zákonný podklad pro
mezitím provedené organizační úpravy.
V Praze dne 30. července 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
dr. V. Škoda v. r.
KNT 1 - 3212-58