Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
245
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958,
kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích
a některých jiných hospodářských organizacích
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Aby naše národní hospodářství zvládlo
úspěšně další úkoly socialistické výstavby,
je třeba zvýšit ekonomickou účinnost jeho ří-
zení přiblížením řízení výrobě a prohlubová-
ním chozrasčotních vztahů, zvýšit odpověd-
nost podniků za jejich výrobky a odpovědnost
řídících orgánů za výsledky jejich řídící čin-
nosti a plně uplatnit účast pracujících na
rozvoji výroby a řízení národního hospodář-
ství. Proto se průmysl a stavebnictví nově
organizují a vytvářejí se výrobně hospodářské
jednotky, které odpovídají za zásobování ná-
rodního hospodářství výrobky svého oboru
nebo jeho části a za rozvoj oboru, a rozšiřuje
se pravomoc národních výborů při řízení hos-
podářských odvětví celostátního významu.
Tomuto organizačnímu uspořádání a způsobu
řízení se přizpůsobuje zákon č. 51/1955 Sb.,
o národních podnicích a některých jiných
hospodářských organizacích.
2
Čl. II
Zákon č. 51/1955 Sb., o národních podnicích
a některých jiných hospodářských organiza-
cích, se mění a doplňuje takto:
1. Na místo § 1 se vkládají včetně nadpisu
tato ustanovení:
,,Základní ustanovení
(1) Za účelem úspěšného plnění svého zá-
kladního poslání zásobovat národní hospo-
dářství výrobky vysoké technické úrovně
v potřebném množství, druzích a jakosti při
stálém zvyšování produktivity práce a nej-
účelnějším využívání materiálových i finanč-
ních zdrojů společnosti se průmysl zpravidla
organizuje a řídí podle svých odvětví a hlav-
ních oborů.
(2) Vyžaduje-li to povaha výroby nebo jiná
důležitá potřeba, může být výroba v odvětví
nebo oboru organizována a řízena i podle
územních hledisek.
(3) Ustanovení tohoto zákona platí i pro jiná
odvětví národního hospodářství než odvětví
průmyslová, pokud věcně příslušný ministr,
popřípadě vedoucí ústředního orgánu státní
správy (dále jen
,,příslušný ministr") v nich
organizuje hospodářské organizace formou
národních podniků; přitom se základních usta-
novení (§§ 1 až 1d) užije přiměřeně.
§1a
(1) Výroba téhož průmyslového oboru nebo
jeho ucelené části (dále jen
,,obor") se pokud
možno zahrnuje do jedné výrobně hospodář-
ské jednotky.
(2) V oboru zvlášť rozsáhlém nebo v oboru,
který je organizován a řízen i podle územních
hledisek, může být výroba zahrnuta do něko-
lika výrobně hospodářských jednotek.
§1 b
(1) Výrobně hospodářská jednotka odpovídá
za zásobování národního hospodářství výrob-
ky stanoveného jí oboru a za rozvoj oboru
v souladu s vývojem potřeb, který určují
výhledové plány. Je proto povinna soustavně
zvyšovat technickou, technologickou a ekono-
mickou úroveň oboru a zajišťovat nepřetržitý
růst produktivity práce, stoupající jakost vý-
robků a snižování vlastních nákladů.
(2) Ve výrobně hospodářských jednotkách
se soustřeďují všechny druhy činnosti po-
třebné k tomu, aby v těchto jednotkách pro-
bíhal ucelený pracovní proces až k dohotovení
a odevzdání výrobku odběrateli a aby tyto
3
jednotky mohly i jinak úspěšně plnit úkoly
uvedené v odstavci 1 (např. činnost výzkum-
ná, vývojová, projektová, montážní, odbytová).
(3) výrobně hospodářská jednotka pečuje
podle potřeb národního hospodářství také
o výrobu z jiného oboru, která je v ní umís-
těna k využití zařízení nebo z jiného hospo-
dářského důvodu.
(4) Je-li výroba téhož oboru zahrnuta do
několika výrobně hospodářských jednotek, za-
jišťuje jednotné řízení oboru a jeho rozvoje
nadřízený orgán, pokud nebyla tímto řízením
ve stanoveném jí rozsahu pověřena některá
organizace (§ 48).
§1 c
Výrobně hospodářskými jednotkami jsou:
a) národní podnik určený za výrobně hospo-
dářskou jednotku;
b) vedoucí národní podnik s jedním nebo ně-
kolika podřízenými národními podniky ne-
bo účelovými organizacemi (§ 47);
c) sdružení s podřízenými národními podniky
a popřípadě s podřízenými účelovými or-
ganizacemi.
§1 d
Základním článkem organizace výrobně
hospodářských jednotek je národní podnik.
2. § 2 zní:
,,Národní podniky zřizuje v souladu s potře-
bami rozvoje národního hospodářství přísluš-
ný ministr. Před zřízením národního podniku
je povinen si vyžádat vyjádření ministra fi-
nancí, rady krajského národního výboru, v je-
hož územním obvodu má být sídlo národního
podniku, jakož i vyjádření ústředního výboru
příslušného odborového svazu. "
3. V § 3 odst. 1 se škrtá ustanovení pod
písm. c).
4. § 4 písm. e) zní:
,, e) základní výrobní program národního
podniku, popřípadě jeho základní úkoly. "
5. V § 14 se škrtá odstavec 3.
6. Za § 14 se vkládá § 14a, který zní:
,,§ 14a
Každou hospodářskou otázku je třeba řešit
v jednotě s její politickou stránkou a danou
hospodářsko politickou směrnicí. Při rozho-
dování je nutno podřizovat v zájmu celého
národního hospodářství úzce omezené zájmy
potřebám celku. "
4
7. § 16 odst. 1 a 2 zní:
,,(1) Vedoucí jsou povinni vytvářet podmín-
ky pro nejširší a bezprostřední účast pracují-
cích na řízení národního podniku organizo-
vanou Revolučním odborovým hnutím. Při
zajišťování této účasti, uskutečňované zejmé-
na formou výrobních porad a socialistického
soutěžení, jakož i rozvíjením hnutí vynálezců
a zlepšovatelů vedoucí úzce spolupracují s pří-
slušnými orgány odborové organizace.
(2) Vedoucí zajišťují, aby se orgány odbo-
rové organizace v podniku a závodě mohly
účastnit příprav a sestavování plánu a jeho
kontroly, a vyžadují si jejich stanovisko a
návrhy i k zabezpečení technického rozvoje,
k plánu práce, k otázkám odměňování a ke
všem jiným důležitým opatřením. "
8. § 18 zní:
,, (1) Národní podnik hospodaří podle zásad
chozrasčotu, kladoucích důraz zejména na to,
aby podnik důsledně uhrazoval své výdaje na
provoz i na svůj rozvoj z vlastních příjmů,
neustále snižoval vlastní náklady a soustavně
zlepšoval výsledky svého hospodaření půso-
bením podnětů spojujících hmotné zájmy
celku i jednotlivých pracovníků.
(2) Uvnitř národního podniku se uplatňuje
vnitropodnikový chozrasčot směřující k do-
sažení nejvyšší hospodárnosti ve výsledcích
práce nižších útvarů.
(3) Úkolem všech pracovníků národního
podniku je snižovat potřebu pracovního času,
spotřebu materiálů, surovin, paliva a energie,
plně využívat základních fondů, účinně pomá-
hat při zavádění nové techniky a pokrokové
technologie a při zlepšování organizace práce
a zabezpečovat tak neustálý růst produktivity
práce a vysokou hospodárnost. "
9. § 19 zní:
,,Stálé zlepšování úrovně hospodaření ná-
rodního podniku a jeho řízení vyžaduje, aby
vedení podniku soustavně vytvářelo podmínky
pro zvyšování hmotné zainteresovanosti všech
složek a pracovníků podniku na výsledcích
jejich práce a práce národního podniku.
Správné využívání hmotné zainteresovanosti
spojuje zájmy jednotlivců se zájmy celku a
napomáhá ke stále lepšímu uspokojování po-
třeb jednotlivců při současném uspokojování
potřeb celku. "
10. § 20 odst. 2 písm. d) zní:
,, d) pečovat o neustálé zlepšování organi-
zace podniku a zvyšování úrovně jeho řízení,
zejména i za pomoci kolektivních poradních
orgánů podniku. "
5
11. § 21 odst. 1 až 3 a odst. 5 zní:
,,(1) Ředitele národního podniku určeného
za výrobně hospodářskou jednotku a ředitele
vedoucího národního podniku jmenuje a
z funkce odvolává příslušný ministr po vy-
jádření ústředního výboru příslušného odbo-
rového svazu; u ředitelů národních podniků,
které jsou podřízeny vedoucímu národnímu
podniku nebo sdružení, přísluší toto právo
řediteli vedoucího národního podniku (sdru-
žení), pokud si je nevyhradil příslušný mi-
nistr. Jmenování a odvolání se děje písemně.
(2) Ředitel slíbí orgánu, který jej jmenoval,
že bude svědomitě plnit své povinnosti v sou-
ladu se zájmy státu; slib zároveň potvrdí
písemně. Dnem složení slibu se ředitel ujímá
své funkce a stává se zaměstnancem národ-
ního podniku, pokud jím nebyl již dříve.
(3) Funkce ředitele zaniká odvoláním nebo
vzdáním se funkce. Vzdání se funkce nabývá
účinnosti dnem, ke kterému bylo přijato or-
gánem, který ředitele jmenoval.
(5) Odvoláním nebo vzdáním se funkce pra-
covní poměr ředitete nezaniká; o jeho zániku
platí obecné předpisy. "
12. § 27 zní:
,,Pokud tento zákon nebo předpisy podle
něho vydané nestanoví jinak, je třeba k při-
jetí a propuštění zaměstnanců předchozího
projednání a souhlasu závodního výboru od-
borového svazu; také jiné důležité otázky
týkající se jednotlivých zaměstnanců, zejmé-
na jejich zařazování na pracovní místa, jakož
i otázky týkající se všech zaměstnanců nebo
jejich skupin musí být předem projednány se
závodním výborem odborového svazu. Před-
chozího projednání a souhlasu závodního vý-
boru odborového svazu není třeba k přijetí
zaměstnanců získaných náborem prováděným
výkonnými orgány národních výborů nebo
přijímaných jen na dobu přechodné potřeby
nepřesahující dobu šesti pracovních dnů.
Není-li stanoveno jinak, je k přijetí a pro-
puštění zaměstnanců též třeba předchozího
souhlasu příslušného odboru rady okresního
národního výboru. "
13. Za § 27 se vkládá § 27a, který zní:
,,§ 27a
(1) Společný zájem národního podniku a
jeho zaměstnanců na úspěšném plnění úkolů
podniku a vzorném plnění pracovních povin-
ností vyjadřuje pracovní řád, který vydá ře-
ditel podniku v dohodě s příslušným orgánem
odborového svazu podle vzorového pracovního
6
řádu. Vzorový pracovní řád vydá vláda na
návrh Ústřední rady odborů a vyhlásí jej
v úředním listě.
(2) Za porušení pracovních povinností lze
ukládat zaměstnancům kárná opatření důtky,
veřejné důtky nebo dočasného převedení
k jiné práci až na dobu 3 měsíců. Ukládání
důtky a veřejné důtky řediteli podniku po-
drobněji upraví statut (§ 59), ukládání kár-
ných opatření ostatním zaměstnancům po-
drobněji upraví pracovní řády, a to podle
zásad vymezených vzorovým pracovním řá-
dem.
(3) Pracovní řád je závazný, jakmile byl
v podniku řádně vyhlášen. "
14. § 28 zní:
,,(1) Ředitel národního podniku, popřípadě
vedoucí závodu uzavírá jménem národního
podniku se zaměstnanci zastoupenými pří-
slušným orgánem odborového svazu kolektiv-
ní smlouvu, která zejména stanoví, jak budou
zajišťovány hlavní plánované úkoly podniku a
jak bude uplatňována pokroková technika,
technologie, organizace práce, zásady mzdové
politiky a hmotné zainteresovanosti jednot-
livců a kolektivů, rozpočet podnikového fondu
pracujících, jakož i vzájemné závazky vedení
a zaměstnanců zaměřené k zvyšování produk-
tivity práce, k zhospodárnění činnosti pod-
niku, k zvyšování bezpečnosti, při práci a
k prohlubování péče o pracující po stránce
sociální, zdravotní a kulturní.
(2) v dílnách a provozech se uzavírá mezi
vedoucím těchto útvarů a příslušným orgá-
nem základní organizace odborového svazu
úmluva, která řeší otázky plnění základních
plánovaných úkolů a péče o zaměstnance po-
dle podmínek jednotlivých dílen a provozů.
(3) Ředitel národního podniků, vedoucí pra-
covníci a orgány odborového svazu kontrolují
a projednávají plnění povinností stanovených
kolektivní smlouvou a úmluvou a odpovídají
za jejich splnění. Na plnění kolektivních smluv
a úmluv dozírá orgán nadřízený podniku a
vyšší orgán příslušného odborového svazu.
Tyto orgány též společně rozhodují spory
vzniklé z plnění kolektivní smlouvy a úmluvy.
(4) Podrobnosti o kolektivních smlouvách
a úmluvách stanoví Ústřední rada odborů. "
15. § 29 zní:
,,K rozvíjení tvůrčí iniciativy zaměstnanců a
k podnícení jejich hmotného zájmu na plnění
plánu přispívají podnikové fondy pracujících,
které jsou v národních podnicích zřizovány
podle zvláštních předpisů. "
7
16. § 32 odst. 1 zní:
,,(1) Ředitel je povinen do tří měsíců od zá-
pisu národního podniku do podnikového rej-
stříku, popřípadě ve lhůtě stanovené nadříze-
ným orgánem vydat organizační řád (u pod-
niků nově budovaných prozatímní organizační
řád) vypracovaný podle zásad stanovených ve
statutu (§ 59). Organizační řád národního pod-
niku podřízeného vedoucímu národnímu pod-
niku (sdružení) musí zároveň navazovat na
organizační řád vedoucího národního podniku
(sdružení). Do doby, než bude organizační řád
vydán, ředitel učiní opatření nutná k zajištění
řádného chodu podniku. "
17. § 33 zní:
,,(1) Vyžadují-li to hospodářské potřeby,
zejména styk s odběrateli, může příslušný mi-
nistr určit, že se některý místně oddělený
útvar národního podniku zapíše do podniko-
vého rejstříku jako odštěpný závod; odštěpný
závod není právnickou osobou.
(2) Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn
činit jménem národního podniku právní úkony
týkající se odštěpného závodu. "
18. § 34 zní:
,,Příslušný ministr může převést národní
podnik nebo jeho část do oboru působnosti ji-
ného ministra v dohodě s ním. "
19. K § 37 odst. 2 se připojuje další věta to-
hoto znění:
,,Ustanovení § 36 odst. 3 platí obdobně. "
20. § 38 odst. 2 prvá věta zní:
,,Převádění, slučování, splynutí, rozdělování
a zrušování národních podniků provádí pří-
slušný ministr po vyjádření ministra financí
a po projednání s ústředním výborem přísluš-
ného odborového svazu, převádění národních
podniků do oboru působnosti jiného ministra
též v dohodě s ministrem předsedou Státního
úřadu plánovacího. "
V druhé větě téhož odstavce se škrtají slo-
va ,,nebo ústředních výborů příslušných od-
borových svazů".
21. § 40 odst. 2 zní:
,, (2) Přesun výrobního programu zvláštní
hospodářské důležitosti, jakož i opětovný pře-
sun výrobního programu během pěti let mezi
výrobně hospodářskými jednotkami schvaluje
vláda. Ostatní přesuny schvalují příslušní mi-
nistři s výjimkou přesunů mezi národními
8
podniky téže výrobně hospodářské jednotky,
které schvaluje ředitel vedoucího národního
podniku (sdružení). Přesun výrobního pro-
gramu je třeba předem projednat s ústředním
výborem příslušného odborového svazu. "
22. Ustanovení §§ 42 až 60 zní:
,,Oddíl desátý.
Vedoucí národní podniky a sdružení.
§42
(1) Nejde-li o národní podniky určené za
výrobně hospodářské jednotky, podřídí pří-
slušný ministr národní podniky a účelové or-
ganizace, které mají tvořit výrobně Hospodář-
skou jednotku, jednomu z těchto národních
podniků jako vedoucímu podniku; při větším
počtu národních podniků nebo z jiného závaž-
ného důvodu může příslušný ministr zřídit
sdružení a podřídit mu národní podniky a úče-
lové organizace, které mají spolu se sdruže-
ním tvořit výrobně hospodářskou jednotku.
(2) Národnímu podniku jako vedoucímu
může být výjimečně podřízena pouze účelová
organizace.
§ 43
Sdružení je právnickou osobou, řídí se zá-
sadami chozrasčotu a zapisuje se do podni-
kového rejstříku; pokud není stanoveno jinak,
platí pro sdružení přiměřeně ustanovení to-
hoto zákona a ostatních předpisů o národních
podnicích.
§ 44
(1) Vedoucí národní podnik a sdružení řídí
podřízené organizace v rozsahu, který je
nezbytný pro plnění úkolů výrobně hospo-
dářské jednotky, a koordinují a kontrolují
činnost podřízených organizací. Vedoucí ná-
rodní podnik a sdružení obstarávají společné
záležitosti výrobně hospodářské jednotky
a provozují hospodářské činnosti, je-li jejich
jednotný výkon hospodárnější nebo účelnější.
(2) Vedoucí národní podnik a sdružení
zpravidla
a) koordinují vypracování plánů organizací
tvořící výrobně hospodářskou jednotku,
sestavují návrhy plánů jednotky a roze-
pisují plánované úkoly na organizace této
jednotky,
b) pečují o technický a ekonomický rozvoj
výrobně hospodářské jednotky,
c) soustřeďují finanční zdroje určené k cen-
tralizovanému použití a pečují o jejich
nejúčelnější využití v organizacích tvoří-
cích výrobně hospodářskou jednotku,
9
d) plánují, řídí, popřípadě provádějí odbyt
výrobků výrobně hospodářské jednotky
a její zásobování,
e) pečují o národohospodářskou evidenci
v podřízených organizacích,
f) usměrňují mzdovou a kádrovou politiku,
g) provádějí komplexní rozbory činnosti or-
ganizací ve výrobně hospodářské jednotce.
(3) Při své činnosti vedoucí národní podnik
a sdružení zabezpečují rozvíjení a využití
široké účasti pracujících na řízení organizo-
vané Revolučním odborovým hnutím a vy-
tvářejí předpoklady pro stálé zvyšování hmot-
ného zájmu organizací tvořících výrobně
hospodářskou jednotku i všech pracujících
na výsledcích hospodaření jednotky.
§ 45
Vedoucí národní podnik a sdružení neodpo -
vídají majetkově za závazky podřízených
organizací, pokud se za ně nezaručily nebo
pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, a
podřízené organizace neodpovídají za závazky
vedoucího podniku (sdružení) ani za závazky
ostatních organizací výrobně hospodářské
jednotky.
§ 46
Ředitel vedoucího národního podniku (sdru-
žení) odpovídá příslušnému ministru za čin-
nost a plnění úkolů celé výrobně hospodářské
jednotky; rozhoduje ve věcech této jednotky
samostatně, pokud rozhodování o některé
věci není vyhrazeno nadřízenému orgánu.
Zásadní otázky, které se týkají výrobně hos-
podářské jednotky, je ředitel vedoucího ná-
rodního podniku (sdružení) povinen projednat
a řediteli všech podřízených organizací.
Oddíl jedenáctý
Účelové organizace a pověření
§ 47
(1) K účelnějšímu a hospodárnějšímu vý-
konu vývojové, projektové, odbytové nebo
jiné nevýrobní činnosti, zpravidla společné pro
několik národních podniků, může příslušný
ministr zřídit účelovou organizaci.
(2) účelové organizace, které jsou zřízeny
jako organizace hospodářské, jsou právnic-
kými osobami, řídí se zásadami chozrasčotu
a zapisují se do podnikového rejstříku; platí
pro ně přiměřeně ustanovení tohoto zákona
a ostatních předpisů o národních podnicích.
(3) Účelovými organizacemi jsou i výzkum-
né ústavy, jsou-li zřízeny jako hospodářské
organizace; o zřizování a právních poměrech
těchto organizací platí zvláštní předpisy.
10
§ 48
Podílí-li se na výrobě téhož oboru několik
výrobně hospodářských jednotek, může pří-
slušný ministr určit organizaci, která bude
v rozsahu jím stanovené působnosti řídit
odbyt, výrobu, rozvoj, popřípadě i jinou čin-
nost oboru se týkající (gesce); tato organi-
zace odpovídá v souladu s výhledovými plány
za činnost, jejímž řízením byla pověřena.
Jde-li o výrobně hospodářské jednotky
v oboru působnosti několika ministrů, roz-
hoduje příslušný ministr o pověření v dohodě
se všemi zúčastněnými ministry. U nejdůle-
žitějších oborů rozhoduje o pověření vláda.
Oddíl dvanáctý
Řízení výrobně hospodářských jednotek
a účelových organizací ministry
§ 49
Výrobně hospodářské jednotky ústředně
řídí příslušný ministr; takto řídí i účelové
organizace, které jsou mu přímo podřízeny.
§ 50
(1) Při řízení výrobně hospodářských jed-
notek a přímo podřízených účelových orga-
nizací příslušný ministr zejména určuje zá-
kladní vývojové koncepce svěřených mu od-
větví a oborů a zajišťuje jejich porporcionální
rozvoj.
(2) V rámci tohoto řízení příslušný ministr
a) organizuje průzkum potřeb národního
hospodářství a jejich vývoje,
b) zajišťuje vypracování výhledových (dlou-
hodobých i pětiletých) plánů, organizuje
sestavování ročních plánů, rozepisuje
úkoly a ukazatele plánů a kontroluje
jejich plnění,
c) vypracovává a zabezpečuje hlavní směry
technického rozvoje - odvětví, pečuje
o výzkum, vývoj, vynálezectví, zlepšova-
telství, technickou normalizaci a zavá-
dění nových výrobků a nových způsobů
výroby,
d) soustřeďuje finanční zdroje určené k cen-
tralizovanému použití a pečuje o jejich
nejúčelnější využití výrobně hospodář-
skými jednotkami
a podřízenými účelo-
vými organizacemi,
e) řídí kádrovou politiku a pečuje o zvyšo-
vání kvalifikace pracovníků,
f) uplatňuje zásadní mzdově politická opa-
tření,
11
g) řídí národohospodářskou evidenci,
h) pečuje o organizaci bezpečnosti a hy-
gieny při práci,
ch) zajišťuje provádění komplexních rozborů,
i) plní další úkoly náležející do jeho řídící
a kontrolní působnosti.
(3) Příslušný ministr může pověřit ředitele
vedoucího národního podniku, sdružení nebo
národního podniku určeného za výrobně hos-
podářskou jednotku výkonem jednotlivých
oprávnění příslušejících mu podle předcho-
zích ustanovení.
Oddíl třináctý
Výrobně hospodářské jednotky a účelově
organizace podřízeně národním výborům
§ 51
(1) Aby krajské národní výbory mohly co
nejšíře přispívat k rozvoji svého kraje v sou-
ladu s požadavky rozvoje celého národního
hospodářství, svěřuje se jim řízení národních
podniků na úsecích, kde tento úkol mohou
obstarávat lépe a účelněji; tyto úseky určuje
vláda.
(2) Pro národní podniky, jakož i sdružení
a účelové organizace zřízené na těchto úse-
cích platí předchozí ustanovení s odchylkami
uvedenými v tomto oddíle.
§52
Národní podniky, sdružení a účelové orga-
nizace (dále jen ,,podniky") zřizuje krajský
národní výbor, v jehož obvodu má být podnik
zřízen; před zřízením podniku je povinen si
vyžádat též vyjádření příslušného ministra.
§ 53
Zřizovací listinu vydá a majetek, který se
podniku svěřuje do správy, určí rada kraj-
ského národního výboru, který podnik zřídil.
§ 54
Ředitele národního podniku určeného za
výrobně hospodářskou jednotku, ředitele ve-
doucího národního podniku a ředitele účelové
organizace přímo podřízené radě jmenuje
a odvolává rada příslušného krajského ná-
rodního výboru; ředitele sdružení jmenuje
a odvolává krajský národní výbor, který si
vyžádá též vyjádření příslušného ministra.
U ředitelů organizací podřízených vedoucímu
národnímu podniku nebo sdružení přísluší
toto právo řediteli vedoucího podniku (sdru-
žení), pokud si je nevyhradila rada krajského
12
národního výboru. Ředitel jmenovaný kraj-
ským národním výborem nebo jeho radou
skládá slib předsedovi krajského národního
výboru; vzdání se funkce ředitele jmenova-
ného krajským národním výborem nebo jeho
radou nabývá účinnosti dnem, ke kterému
bylo přijato radou krajského národního
výboru.
§ 55
(1) Výrobně hospodářské jednotky jsou
podřízeny radě příslušného krajského národ-
ního výboru; to platí i o účelových organi-
zacích, které nejsou podřízeny vedoucímu
národnímu podniku nebo sdružení. Radě
krajského národního výboru přísluší zejména
a) činit opatření o majetku a závazcích pod-
niků (§§ 11 a 12),
b) schvalovat změny výrobních programů
(§ 39),
c) schvalovat přesuny výrobních programů,
pokud jejich schválení nepřísluší vládě
nebo řediteli vedoucího národního podniku
nebo sdružení (§ 40 odst. 2),
d) činit opatření při převodu plánovaných
úkolů (§ 41).
(2) Příslušný ministr vykonává řídící pů-
sobnost, která je nutná k zajištění zájmů
celého národního hospodářství, zejména při
řešení zásadních otázek rozvoje odvětví a při
uplatňování nejnovějších poznatků vědy a
zavádění nejvyspělejší techniky.
§ 56
(1) Na slučování, splynutí, rozdělování a
zrušování podniků a na převádění jejich částí
se usnáší příslušný krajský národní výbor,
který je povinen, jde-li o podniky plánované
ministerstvy, vyžádat si též vyjádření pří-
slušného ministra. Týkají-li se tato opatření
podniků v různých krajích nebo má-li být
podnik dotčený těmito opatřeními převeden
do působnosti jiného krajského národního
výboru, provádějí je příslušné krajské ná-
rodní výbory ve vzájemné dohodě.
(2) Ustanovení § 53 platí tu přiměřeně.
§ 57
(1) Působností, která podle předchozích
ustanovení přísluší krajským národním vý-
borům a jejich výkonným orgánům, může
vláda zcela nebo zčásti pověřit okresní ná-
rodní výbory a jejich výkonné orgány.
(2) Působnost, která podle předchozích
ustanovení přísluší ústředním výborům pří-
slušných odborových svazů, vykonává u pod-
niků podřízených národním výborům přísluš-
ný krajský odborový orgán.
13
Oddíl čtrnáctý
Zvláštní organizační úpravy
§ 58
Vláda nebo orgán jí zmocněný může k hos-
podárnějšímu obstarávání výrobní, popřípadě
i nevýrobní činnosti nebo k usnadnění řízení
zřizovat zvláštní organizace (orgány), a to
i jako právnické osoby. Jejich právní posta-
vení a působnost upraví statut, který vydá
příslušný ministr. Nestanoví-li statut jinak,
platí pro tyto organizace, jsou-li právnickými
osobami, přiměřeně ustanovení tohoto zákona
a ostatních předpisů o národních podnicích.
Oddíl patnáctý
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 59
Příslušní ministři vydají v dohodě s ústřed-
ním výborem příslušného odborového svazu
podle zásad schválených vládou statuty, které
podrobněji upraví pro jednotlivá hospodář-
ská odvětví nebo obory právní poměry a or-
ganizaci národních podniků, sdružení a úče-
lových organizací, vzájemné vztahy organizací
ve výrobně hospodářských jednotkách, řízení
výrobně hospodářských jednotek a organizací
nadřízenými orgány, jakož i jiné otázky tý-
kající se odvětví nebo oborů. Statuty vzta-
hující se na výrobně hospodářské jednotky
a organizace řízené národními výbory vydají
podle zásad schválených vládou příslušní
ministři po projednání s radami krajských
národních výborů; rady krajských národních
výborů mohou v dohodě s příslušným mi-
nistrem vydat k těmto statutům podle míst-
ních poměrů potřebné doplňky.
§ 60
(1) O závazkových právních poměrech, fi-
nancování, úvěrování, platebním styku a kon-
trole finančního hospodaření organizací, na
něž se vztahují ustanovení tohoto zákona,
platí zvláštní předpisy.
(2) Peněžní ústavy a podniky, i když jsou
organizovány jako národní podniky, řídí se
i nadále předpisy dosud pro ně platnými. "
Čl. III
Označení ,,odštěpný podnik" v zákoně
č. 100/1950 Sb., o podnikovém rejstříku, se
mění na
,,odštěpný závod".