19
novením, které by navazovalo na nový celní
zákon č. 36/1953 Sb. Je zapotřebí opřít pro-
vádění §§ 22 a 23, popřípadě také § 38
tohoto celního zákona o přesný speciální
předpis. Kulturní význam památek žádá, aby
orgány celní správy požadovaly před propuš-
těním památky do volného oběhu v cizině
doklad o svolení k vývozu.
K části třetí:
Archeologickými památkami mohou být
movité věci všeho druhu a také nemovitosti,
jako např. pravěká sídliště, hradiště, nale-
ziště a mohyly.
Ochrana archeologických památek vyža-
duje zcela speciální úpravy pro zvláštní po-
vahu těchto památek a hlavně pro způsob,
jakým jsou tyto památky získávány. Navrho-
vaná úprava navazuje vcelku na úpravu pro-
vedenou v českých krajích vládním naříze-
ním č. 274/1941 Sb., o archeologických pa-
mátkách.
K § 15:
Archeologické výzkumy provádí přede-
vším Archeologický ústav Československé
akademie věd. V dohodě s Archeologickým
ústavem mohou tyto práce provádět také
musea, pokud mají odborníky archeology, a
výjimečně i jiní odborníci s povolením mi-
nisterstva školství a kultury a Archeologic-
kého ústavu. Dohody s Archeologickým
ústavem je třeba z toho důvodu, ježto je
třeba zajistit jednotnost celkového pláno-
vání archeologických prací.
Osnova požaduje, aby výzkumy a výkopy
byly prováděny po předchozí dohodě s vlast-
níky nemovitostí. Dohodu však může nahra-
dit rozhodnutí výkonného orgánu krajského
národního výboru, neboť musí být dána mož-
nost odstranit případný bezdůvodný odpor
vlastníka památky, na jejímž získání je
obecný zájem.
K § 16:
Ustanovení přejímá v podstatě úpravu po-
dle § 6 vl. nař. č. 274/1941 Sb.; lhůta pro
ponechání nalezené věci se zkracuje se zře-
telem na získané, zkušenosti na tři dny. Je
samozřejmé, že i po marném uplynutí této
lhůty se vztahují na nálezy předpisy o kul-
turních památkách.
K § 17:
Ustanovení odstavce 1 je obdobou § 7 vl.
nař. č. 274/1941 Sb. a je jen důsledným pro-
vedením zásady vyslovené v § 102 obč. zák.
Ustanovením odstavce 2 se sleduje, aby u ná-
lezů archeologických památek bylo dosaženo
větší pobídky k jejich odevzdání. O obsahu
a rozsahu škod způsobených při výkopu platí
ustanovení občanského zákoníku.
K části čtvrté:
K § 18:
Ústředním památkovým úřadem je minis-
terstvo školství a kultury. Jeho činnost je
především řídící a kontrolní. Součinnost
s Československou akademií věd při jmeno-
vání členů Ústřední komise státní památkové
péče má přispět k tomu, aby členy komise
byli vynikající odbornici. Návrh na jmeno-
vání členů komise bude vypracován v sou-
činnosti také se Svazem čs. výtvarných uměl-
ců a se Svazem architektů ČSR tak, aby se
také těmto ideovým svazům dostalo v ko-
misi potřebného zastoupení.
K §§ 19 a 20:
Odkazuje se na oddíl 3 všeobecné části
důvodové zprávy.
K § 21:
Okresní orgány státní památkové péče za-
jišťují ochranu památek, podávají návrhy na
konservaci a obnovu a plní jiné úkoly po-
mocné.
Konservátoři státní památkové péče byli
významným činitelem při výkonu státní pa-
mátkové péče. Bez jejich součinnosti není
možno se obejít ani v budoucnosti. Jejich
funkce bude jako dosud čestná; budou jim
hrazeny pouze hotové výlohy. Okresní kon-
servátor státní památkové péče je při vý-
konu své funkce veřejným činitelem ve
smyslu ustanovení § 75 trestního zákona.
Označení
,,konservátor" se ponechává jako
vžitý a mezinárodně užívaný pojem. Zpravo-
dajové jsou konservátorovými pomocníky.
Práva a povinnosti okresních konservátorů
i zpravodajů upraví podrobněji prováděcí
předpisy.
K § 22:
Místní památkové komise budou jenom
v obcích s větším počtem památek. Očekává
se, že se tímto způsobem usnadní činnost
výkonného orgánu místního národního výbo-
ru na úseku památkové péče.
K § 23:
Osnova ukládá i jiným orgánům státní
správy, aby podporovaly orgány státní pa-
mátkové péče při jejich činnosti.
20
K§ 24:
Zásad a požadavků státní památkové péče
je nutno dbát i při řízení o územním plánu,
při konkrétním stavebním řízení i při jiných
řízeních a jednáních, pokud se mohou do-
týkat památek. Má-li být státní památková
péče dostatečně účinná, je nutno zajistit je-
jím orgánům a konservátorům právo k nut-
ným opatřením při bezprostředním ohrožení
památky. Kromě toho je nutno v zájmu úpl-
nosti státní památkové péče zajistit jejím
orgánům možnost kontroly v podnicích, které
se zabývají koupí a prodejem památek. Také
je nutno těmto orgánům umožnit výkon
jejich působnosti i tím, že mohou vstupovat
do cizích objektů a provádět tam potřebné
odborné práce ve smyslu ustanovení zákona.
K § 25:
Vzhledem k odpovědnosti a odborné povaze
konservace a restaurování památek malíř-
ství, sochařství a uměleckých řemesel za-
jišťuje se v odstavci 1, aby provádění těchto
prací bylo svěřeno pouze kvalifikovaným pra-
covníkům. Rozhodování ministerstva škol-
ství a kultury o tom, kdo jest takto kvali-
fikován, SR bude opírat o projednání se Sva-
zem čs. výtvarných umělců, který sdružuje
i restaurátory a sleduje též po odborné
stránce jejich činnost.
Ustanovením odstavce 2 dostává se nové-
ho právního podkladu pro dříve již zřízené
restaurátorské dílny tapisserií (gobelinů) při
Státní památkové správě a krajské restau-
rátorské dílny Ostravského kraje v Hradci
u Opavy. Případné další restaurátorské dílny,
popřípadě podniky a ateliery, budou zřizo-
vány v rámci daných možností plánu a roz-
počtu jen tehdy, když bude splněn předpo-
klad odborné kvalifikovanosti ve smyslu
ustanovení odstavce 1. Hlavním úkolem
těchto dílen bude zajistit odborné provádění
konservačních a restauračních prací pře-
devším v oblasti prací povahy umělecko-
řemeslné, majících vztah též k potřebám
konservace a restaurování památek architek-
tury. Mohou být ovšem zřizovány také sta-
vební hutě a dílny pro běžné práce údrž-
bářské.
K části páté:
K § 26:
S vydáním prováděcích předpisů počítá
návrh zákona také ještě v jiných ustanove-
ních.
K §27:
Vzhledem k tomu, že se Státní ústav pa-
mátkové péče a ochrany přírody zřizuje pří-
mo zákonem, je třeba zrušit zmocňovací usta-
novení § 15 zák. č. 40/1955 Sb.
K § 28:
Navržený zákon má platit jen v českých
krajích; vláda předpokládá, že na Slovensku
bude podle potřeb kulturního rozvoje Slo-
venska provedena potřebná právní úprava
zákonem Slovenské národní rady.
V Praze dne 7. března 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr školství a kultury:
Dr. Kahuda v. r.
KNT 01 - 3077-58