14
dobrovolné jednotky požární ochrany. Vý-
konné orgány místních národních výborů je
však nutno vybavit oprávněním povolávat ob-
čany k součinnosti v požární ochraně (zejmé-
na v jednotkách požární ochrany) v těch vý-
jimečných případech, kde nelze s dobrovol-
nou součinností občanstva vystačit. K tomu
cíli směřuje ustanovení odstavce 4.
K§ 4:
Místní národní výbory a jejich výkonné or-
gány se mají starat nejen o výzbroj a výstroj
příslušníků dobrovolných jednotek požární
ochrany a o jejich vybavení požárními stří-
kačkami a ostatním požárním nářadím, nýbrž
jsou povinny pečovat i o ostatní věcné pro-
středky pro veřejnou požární ochranu v obci,
zejména o zařízení k opatřování vody, o bu-
dovy (především požární zbrojnice) a míst-
nosti, zařízení a ostatní prostředky k zajiš-
tění činnosti veřejných požárních sborů.
Místní národní výbor uhrazuje také náklady
spojené s opatřováním a udržováním těchto
věcných prostředků. Věcné prostředky po-
žární ochrany opatřené z prostředků národ-
ních výborů jsou národním majetkem ve
správě národních výborů.
Veřejné požární útvary jsou zásadně orgá-
nem městského, po případě okresního národ-
ního výboru; jsou zřízeny především ve všech
krajských městech a příslušnici těchto útva-
rů jsou zaměstnanci zařízení spravovaných
příslušnými národními výbory, které hradí
jednak osobní náklady na ně, jednak nákla-
dy spojené s opatřováním, zřizováním a udržo-
váním všech věcných prostředků požární
ochrany potřebných pro jejich činnost a pro
veřejnou požární ochranu v obci včetně zaří-
zení k opatřování vody. V tom směru je zde
rozsah povinností stejný jako u místních ná-
rodních výborů.
Veřejné požární útvary jsou zřízeny také
v některých jiných (zpravidla okresních)
městech. Pokud tomu tak je, hradí osobni ná-
klady i náklady na věcné prostředky požární
ochrany pro tyto útvary včetně nákladů na po-
žární zbrojnici a ubikace okresní národní vý-
bor, kdežto náklady spojené těsně s místními
potřebami požární ochrany v obci, zejména ná-
klady spojené se zřizováním a udržováním za-
řízení k opatřování vody (vodní nádrže, vodo-
vody) uhrazuje příslušný místní národní vý-
bor.
V Praze a Bratislavě hradí náklady spojené
s činností veřejných požárních útvarů ústřed-
ní národní výbor.
Stává se během roku, že se vyskytne nalé-
havá potřeba krýt nepředvídaný výdaj na po-
žární ochranu v obci, kde s tím nebylo po-
čítáno. Při roztříštěnosti rozpočtových pro-
středků na množství místních národních vý-
borů je velmi těžkopádné, a někde i nemožné,
opatřit úhradu na takový naléhavý výdaj, ne-
bo použít úvěru tam, kde je to naléhavější.
Kromě toho zkušenosti ukázaly, že v někte-
rých (zejména menších) obcích věnují často
místní národní výbory finanční prostředky,
určené na požární ochranu, na jiné účely,
takže požární ochrana je tím oslabována. To-
mu má být zabráněno opatřením podle usta-
novení odstavce 3, které umožní podle po-
třeby zajistit rozpočtové prostředky na ně-
které výdaje pro požární sbory v rozpočtech
okresních národních výborů.
K § 5:
Okruh osob oprávněných k provádění po-
žárních kontrol a prohlídek v závodech a bu-
dovách bude vymezen prováděcími předpisy.
Postup při provádění požárních kontrol pra-
covníků inspekcí požární ochrany je až dosud
upraven vyhláškou ministra vnitra č. 385/
1953 Ú. 1., o provádění kontrol orgány stát-
ního požárního dozoru a o řízení při ukládání
pokut těmito orgány. O požárních prohlíd-
kách platí dosud vyhláška ministerstva vnitra
č. 61/1952 Ú. 1.
Na rozdíl od dosavadního stavu se upouští
od zvláštní úpravy otázky ukládání pokut,
trestního řízení a zmocnění velitelů jednotek
požární ochrany k ukládání pokut. V tomto
směru budou platit obecné předpisy, zejména
zákon č. 88/1950 Sb. (trestní zákon správní)
a č. 89/1950 Sb. (trestní řád správní) ve zně-
ní zákona č. 102/1953 Sb., kterým se mění a
doplňují některá ustanovení trestního práva
správního a zákona č. 14/1957 Sb., kterým se
mění a doplňuje trestní zákon správní, jakož
i vyhláška ministerstva vnitra č. 273/1956
Ú. 1., o blokovém řízení.
K §6:
Na rozdíl od dosavadního stavu se zjišťo-
vání příčin požárů decentralisuje z převážné
části na výkonné orgány okresních národních
výborů.
K §7:
Věcmi, které svými nedostatky ohrožují
požární bezpečnost lidí nebo majetku, se ro-
zumějí zejména neodborně zhotovené nebo
upravené přístroje, stroje a zařízení nebo je-
15
jich součástky, které neodpovídají platným
předpisům v oboru požární ochrany, technic-
kým normám nebo jiným požadavkům požár-
ní bezpečnosti.
S takovými vadnými předměty se pracov-
níci požární ochrany setkávají zejména při
provádění požárních kontrol. Pokud se posti-
žená osoba nespokojí s ústním pokynem da-
ným u příležitosti kontroly, zašle jí výkonný
orgán okresního národního výboru písemné
rozhodnutí, proti němuž bude možno podat
odvolání.
K § 8:
Krajním prostředkem dozorčí pravomoci
výkonných orgánů národních výborů je čás-
tečné nebo úplné zastavení provozu v závodě.
V rámci zásad o decentralisaci úkolů or-
gánů státní správy se svěřuje oprávnění k za-
stavení jednotlivého provozu v závodě vý-
konnému orgánu okresního národního výbo-
ru a zastavení celého provozu výkonnému or-
gánu krajského národního výboru.
Z ustanovení odstavce 1 plyne, že pro za-
stavení provozu v závodě musí být splněny
týto základní podmínky:
a) nebezpečí hrozícího vzniku požáru musí
být bezprostřední,
b) jiná opatření v oboru požární ochrany ne-
stačí k odstranění tohoto bezprostředního
požárního nebezpečí.
Z toho plyne, že musí jít o nebezpečné po-
žární závady, jejichž odstranění nesnese od-
kladu a že je nutno hledat napřed normální
prostředky k odstranění požárního nebezpečí.
Proto se předpokládá, že výkonné orgány ná-
rodních výborů uloží vedoucímu závodu před
rozhodnutím o zastavení provozu provedení
takových opatření, která by byla s to bezpro-
střednost hrozícího vzniku požáru odstranit
a přivodit snesitelnou situaci do té doby, než
vedení závodu zjedná požárně nezávadný stav.
Při rozhodování o zastavení provozu v zá-
vodě musí mít výkonné orgány národních vý-
borů na zřeteli na jedné straně ochranu zdra-
ví a životů pracujících a národohospodářských
hodnot před požárem, na druhé straně však
také skutečnost, že jde o mimořádné a ve
svých důsledcích závažné opatření, které bu-
de mít zpravidla za následek poruchu v plně-
ní výrobního plánu závodu. Proto se předpo-
kládá, že výkonné orgány krajských a okres-
ních národních výborů budou při svém roz-
hodování postupovat s veškerou odpovědností
a rozvahou. Aby se tak dělo, upraví minis-
terstvo vnitra bližší postup při zastavování
provozu v závodech směrnicemi, v nichž bude
pamatováno i na zvláštnosti a potřeby někte-
rých druhů závodů (doprava, hornické zá-
vody).
Proti rozhodnutí o zastavení provozu v zá-
vodě je přípustné odvolání podle obecných
předpisů.
K § 9:
Ústřední úřady a jiné ústřední orgány (na-
př. ústřední svaz výrobních družstev, ústřed-
ní svaz spotřebních družstev apod. ) řídí a or-
ganisují požární ochrany v oboru své působ-
nosti v mezích směrnic ministerstva vnitra.
K tomu účelu učiní potřebná organisační opa-
tření; podle rozsahu své činnosti na tomto
úseku ustanoví po případě ve svém ústředním
aparátu nebo podle okolností i v podřízených
orgánech zřídí zvláštního pracovníka nebo
zvláštní složku pro věci požární ochrany.
Ústřední úřady zejména dbají o to, aby
byly v závodech zřizovány jednotky požární
ochrany, dohlížejí na řádné provádění pre-
ventivní požární ochrany v závodech, zkou-
mají příčiny požárů ve svých resortech, vy-
dávají rámcové požární řády (režimy) pro
jednotlivá výrobní odvětví apod. Úkoly
ústředních úřadů (orgánů) blíže vymezí pro-
váděcí předpisy.
Zvláštní úprava řízení, organisování a kon-
troly požární ochrany v oboru ministerstva
národní obrany vyplývá z jeho zvláštních
úkolů na úseku obrany státu. Z těchže důvo-
dů je třeba provádět odchylně požární ochra-
nu i v objektech ozbrojených součástí minis-
terstva vnitra.
Organisace požární ochrany na železnicích,
v civilním letectví a ve vodní dopravě zůstává
i nadále zajišťována speciálními orgány mi-
nisterstva dopravy, tj. útvary požární ochra-
ny železnic. v
Zvláštní povaha lesních porostů a odchylný
způsob zdolávání požárů těchto porostů vyža-
duje, aby primérní péči a provádění požární
ochrany zde vykonávaly odborné orgány mi-
nisterstva zemědělství a lesního hospodář-
ství.
Novou úpravou se nezasahuje nijak do or-
ganisace požární ochrany v oboru státní báň-
ské správy.
K § 10:
Za stav požární ochrany v závodech jsou
odpovědni nejen vedoucí závodů, nýbrž také
vedoucí příslušných ústředních úřadů a jiných
ústředních orgánů.
16
Vedoucí závodů organizují provádění po-
žární ochrany v závodech po stránce osobní
i věcné, při čemž se zdůrazňuje jejich povin-
nost věnovat zvýšenou pozornost zejména
provádění preventivní požární ochrany.
Vedoucí závodů mají pečovat hlavně o zři-
zování závodních jednotek požární ochrany,
zejména požárních sborů a požárních hlídek,
o školení pracujících v oboru požární ochra-
ny, o vypracování požárních řádů (režimů)
pro jednotlivá pracoviště, o zřizování požárně
technických komisí a pod.
Úkoly vedoucích závodů jsou blíže upra-
veny ve vyhlášce ministerstva vnitra č. 169/
1955 O. L, o zajištění a organisaci požární
ochrany v závodech.
K §11:
Československý svaz požární ochrany je
dobrovolnou organisací podle zákona č. 68/
1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shro-
mážděních; ve své činnosti se řídí vlastním
organisačním řádem.
Spolupráce občanů v požární ochraně napo-
máhá k ochraně lidského života a zdraví, so-
cialistického majetku a ostatních hospodář-
ských hodnot a přispívá k vzestupu hmotné
a kulturní úrovně pracujícího lidu. Občané
proto dobrovolně prostřednictvím Českoslo-
venského svazu požární ochrany plní ve zvý-
šené míre ty povinnosti, které ústava Česko-
slovenské republiky ukládá vlastně každému
občanu v § 30 odst. 2, pokud jde o ochranu
národního majetku.
Působnost Svazu se na rozdíl od dosavad-
ního stavu podstatně rozšiřuje, zejména
o úkoly uvedené v odstavci 3, z nichž, nej-
důležitější jsou péče o školení a výcvik do-
brovolných jednotek požární ochrany a pro-
vádění požárních prohlídek v obytných do-
mech a v menších závodech, včetně země-
dělských. V budoucím vývoji se počítá s tím,
že Svaz bude pověřen ještě dalšími úkoly
v oboru požární ochrany, jako na př. kontro-
lou plnění a opravou hasicích přístrojů,
opravou požárních stříkaček a hadic a pod.
Ustanovení odstavce 4 souvisí s úkolem
školit a cvičit příslušníky dobrovolných jed-
notek požární ochrany a je ve shodě s dosa-
vadní praxí, podle níž hradil náklady spojené
se školením pořadatel školení.
K §12:
Na rozdíl od dosavadního stavu se zavádějí
pouze 3 druhy jednotek požární ochrany,
tj. požární útvary, požární sbory a požární
hlídky. Jednotkami požární ochrany z povo-
lání budou pouze požární útvary, jednotkami
dobrovolnými pak budou sbory a (požární
hlídky.
K §13:
Požární útvary jako jednotky požární
ochrany z povolání budou se shodovat s do-
savadní institucí požárního útvaru pouze
v tom, že jejich organisace a výkon služby
budou přizpůsobeny v určitém rozsahu zása-
dám platným pro vojska. Jinak však budou
orgánem městského (okresního) národního
výboru (závodu), který na ně ponese také ná-
klady.
,,Požární sbory z povolání" nebudou
v budoucnu zřizovány a dosavadní takové
sbory (pokud nebudou zrušeny) se stanou po-
žárními útvary.
K §14:
Dosavadní ,,dobrovolné požární sbory" se
napříště označují jen jako
,,požární sbory".
Na rozdíl od dosavadního stavu se proni-
kavě zesiluje vliv Československého svazu
požární ochrany na zřizování takového sbo-
ru. V prováděcích předpisech bude blíže vy-
jádřeno, že místní jednota Svazu navrhuje
výkonnému orgánu místního národního vý-
boru osoby vhodné za členy sboru. Velitel po-
žárního sboru je volen podle platného organi-
sačního řádu Svazu na ustavující schůzi vý-
boru místní jednoty Svazu a stává se sou-
časně jejím místopředsedou. Předpokládá se,
že funkcionáři místní jednoty předběžně pro-
jednají otázku kandidáta na funkci velitele
požárního sboru s výkonnými orgány míst-
ního národního výboru, aby bylo zajištěno
jeho potvrzení se strany rady místního ná-
rodního výboru. Kdyby v ojedinělých přípa-
dech rada místního, národního výboru po-
tvrzení velitele odepřela, musel by výbor
místní jednoty Svazu zvolit a navrhnout
k potvrzení jiného vhodného kandidáta.
V závodě podává návrhy na členy závod-
ního požárního sboru a na jeho velitele zá-
vodní jednota Svazu, pokud je tam zřízena.
Pres tyto těsné vztahy, které má místní
jednota k požárnímu sboru a k jeho přísluš-
níkům, zůstává požární sbor orgánem míst-
ního národního výboru se všemi důsledky,
které z toho plynou, takže rada místního ná-
rodního výboru určuje např. velikost požár-
ního sboru, dohlíží na jeho činnost, vykonává
nad Jeho příslušníky kárnou pravomoc, roz-
hoduje o použití sboru a stará se o jeho vý-
17
zbroj a výstroj, na něž nese náklady apod.
Je ovšem samozřejmé, že při tom rada míst-
ního národního výboru postupuje ve spolu-
práci s místní jednotou Svazu, jak to plyne
z ustanovení § 3 odst. 2 osnovy.
Na rozdíl od dosavadního stavu se nepoža-
duje, aby ke zřízení požárního sboru, ať už
veřejného či závodního, bylo třeba souhlasu
výkonného orgánu okresního národního vý-
boru.
K §15:
Požární hlídky patří mezi dobrovolné jed-
notky požární ochrany. Nejvýznamnější
z nich jsou veřejné a závodní požární hlídky,
které jsou zřizovány na místo požárního sbo-
ru tam, kde pro nedostatek vhodných osob
nelze ustavit požární sbor.
Dalšími požárními hlídkami jsou veřejné
žňové hlídky, zřizované každoročně k zajiště-
ní požární bezpečnosti žňových plodin, jejich
skladů a výmlatových středisek, po případě
jiné účelové požární hlídky.
Podrobnosti o požárních hlídkách budou
obsaženy v prováděcích předpisech.
K § 16:
Ustanovení § 16 umožňuje, aby tam, kde to
připouští stav požární bezpečnosti, byla jed-
notka požární ochrany z povolání zrušena a
přeměněna na požární sbor, složený z dobro-
volných pracovníků, v němž by bylo pone-
cháno několik placených požárníků (zpravidla
velitel, strojník a obsluha spojovacích pro-
středků), kteří by zajišťovali pohotovost a
akceschopnost tohoto požárního sboru.
To bude praktické nejen v městech, ale
i v závodech, v nichž zajištění požární ochra-
ny nevyžaduje nutně vzhledem k druhu vý-
roby a rozsahu provozu plného počtu pří-
slušníků závodního požárního útvaru a kde
nad to je možno počítat s rychlým zásahem
místního veřejného požárního útvaru. Není
zamýšleno, aby naznačeným způsobem byl
vytvářen nový druh jednotky požární ochra-
ny. Takovou jednotku je třeba považovat za
požární sbor (dobrovolný), neboť převážná
většina jeho příslušníků bude z dobrovolných
pracovníků.
K §§ 17 a 18:
Ustanovení §§ 17 a 18 se přejímají beze
změny v §§ 45 a 60 dosavadního vládního na-
řízení č. 95/1953 Sb., o organisaci státního
požárního dozoru a požární ochrany, a nevy-
žadují bližšího vysvětlení.
K § 19:
Platové poměry příslušníků dosavadních
požárních útvarů a veřejných i závodních po-
žárních sborů z povolání jsou dosud upraveny
vládním usnesením ze dne 19. března 1954
(publikovaným vyhláškou ministerstva vnitra
č. 73/1954 Ú. 1. ) podle § 2 odst. 2 zákona
č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových po-
měrech státních zaměstnanců. O pracovních
poměrech pak platí dosud vyhláška minis-
terstva vnitra č. 206/1951 Ú. 1. 1.
Zamýšlí se ponechat po vhodné úpravě pro
příslušníky požárních útvarů veřejných i zá-
vodních nadále v platnosti vyhlášku č. 73/
1954 Ú. l., o materiálním zabezpečení zaměst-
nanců požární ochrany, jejíž zásady v pod-
statě vyhovují operativní povaze služby jed-
notek požární ochrany z povolání.
K § 20:
Ustanovení odstavce 1 se přejímá z dosa-
vadního § 50 odst. 1 vládního nařízení č. 95/
1953 Sb., možnost poskytnout jednorázový
příspěvek se v nové úpravě rozšiřuje i na ty
osoby, které na výzvu výkonného orgánu
místního národního výboru nebo velitele zá-
sahu osobně pomáhaly při zásahu jednotky
požární ochrany a utrpěly při výkonu požární
služby úraz, případně byly v této službě
usmrceny, nebo zemřely následkem takového
úrazu. Není zde žádného důvodu, aby pro
možnost poskytnutí jednorázového příspěvku
byla rozhodující jen ta formální okolnost, zda
postižený byl či nebyl členem dobrovolné jed-
notky požární ochrany.
Nemocenské pojištění a důchodové zabez-
pečení příslušníků dobrovolných jednotek po-
žární ochrany, jakož i osob, které byly při-
brány ku pomoci nebo konají povinnost
v oboru požární ochrany, je upraveno vyhláš-
kou Ústřední rady odborů a Státního úřadu
sociálního zabezpečení č. 238/1957 O. L, o ne-
mocenském pojištění a o důchodovém zabez-
pečení dobrovolných požárníků, příslušníků
civilní obrany, zdravotníků Československého
Červeného kříže, dárců krve, členů Horské
služby a spolupracovníků pečovatelské služ-
by.
Ustanovení odstavce 2 má za účel vyloučit
jakékoliv pochybnosti o tom, že nároky při-
slušníky dobrovolných jednotek požární
ochrany podle zmíněných předpisů zůstávají
nedotčeny.
18
K §§ 21 a 22:
Ustanovení §§ 21 a 22 se přejímají v pod-
statě beze změny z dosud platných předpisů
o požární ochraně.
Ponechání stejnokrojů a hodností a zvlášt-
ní úprava výkonu služby jsou odůvodněny
jednak potřebou vyšší kázně, jednak praktic-
kými zřeteli. Tyto zřetele zvláště vynikají
při řízení a provádění zásahu při požárech a
živelních pohromách, při provádění požárních
kontrol, při zjišťování příčin požárů a při
další činnosti, kdy pracovníci požární ochra-
ny přicházejí do styku s nejširší veřejností.
Působnost orgánů jednotné odborové or-
ganisace, pokud jde o pracovní poměry pří-
slušníků požární ochrany, není tím nijak do-
tčena.
K §§23 až 27:
Ustanovení těchto paragrafů se přejímají
bez podstatných změn z oddílu XIV. dosavad-
ního vládního nařízení č. 95/1953 Sb. a ne-
vyžadují bližšího odůvodnění.
Protože jde o závažné povinností občanů,
zařazují se do zákona.
K § 28:
Ustanovení tohoto paragrafu doplňuje § 11
odst. 5 osnovy a má za účel zjednat právní
podklad pro to, aby kromě dobrovolných or-
ganisací mohly být i na jiné orgány a orga-
nisace přeneseny některé úkoly v oboru po-
žární ochrany, jak si to vyžádá praktická
potřeba. Tak např. národní podnik Kovo-
služba byl v r. 1951 pověřen montáží, údrž-
bou, opravou, plněním a kontrolou hasicích
přístrojů (srov. vyhlášku ministerstva vnitra
č. 207/1951 Ú. 1. L, o zajištění pohotovosti a
bezpečnosti hasicích přístrojů s chemickou
náplní) a Státní pojišťovna se zúčastňuje na
provádění požární zábrany.
K § 29:
Otázka ochrany před živelními pohromami,
zejména povodněmi, jakož i nehodami se
upravuje ve shodě s dosavadním stavem.
K § 30:
Pro novou úpravu požární ochrany byly
zvoleny takové legislativní formy, které do-
volí její pružné přizpůsobování potřebám
naší socialistické výstavby.
Vládnímu nařízení je vyhrazena podle od-
stavce 1 otázka náhrady škody způsobené při
plnění úkolů v oboru požární ochrany.
Ustanovení odstavce 2 se přejímá po úpra-
vě z § 14 odst. 2 dosavadního zákona č. 35/
1953 Sb., o státním požárním dozoru a po-
žární ochraně, a bylo obsaženo již v § 15 zá-
kona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry
a jinými živelními pohromami.
K §31:
Kromě obou dosavadních základních no-
rem o požární ochraně je nutno zrušit také
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vládního na-
řízení č. 17/54 Sb., o platových poměrech
zaměstnanců státního aparátu, pokud se týká
příslušníků státního požárního dozoru. Pla-
tové poměry příslušníků dosavadních orgánů
státního požárního dozoru jsou dosud upra-
veny vládním usnesením ze dne 19. března
1954 (publikovaným vyhláškou ministerstva
vnitra č. 73/1954 Ú. 1. ) podle § 2 odst. 2 zá-
kona č. 66/1950 Sb., o pracovních a plato-
vých poměrech státních"zaměstnanců. Vzhle-
dem k tomu, že dosavadní orgány státního
požárního dozoru se začleňují do aparátu ná-
rodních výborů, je důsledné, aby také pra-
covní a platové poměry pracovníků zmíně-
ných orgánů byly upraveny podle stejných
zásad, jako u ostatních zaměstnanců národ-
ních výborů, t. j. podle ustanovení zákona
č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových po-
měrech státních zaměstnanců, ve znění poz-
dějších doplňků. Z toho důvodu je třeba
zrušit ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vlád-
ního nařízení č. 17/1954 Sb., o platových po-
měrech zaměstnanců státního aparátu ve
znění předpisů jej doplňujících, pokud se
týká příslušníků státního požárního dozoru
(srov. § 31 osnovy), kteří až dosud byli podle
citovaného ustanovení vyňati z platnosti zá-
kona 6. 66/1950 Sb. Z těchže důvodů se pra-
covní a platové poměry pracovníků požární
ochrany v ústředních úřadech podřizují před-
pisům platným pro ostatní zaměstnance
těchto úřadů (§ 18 odst. 4 osnovy).
V platnosti zůstává až na další vládní na-
řízení č. 12/1951 Sb. o náhradě škody pří-
slušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru
ochrany před požáry a jinými živelními po-
hromami s prováděcí vyhláškou č. 248/1951
O. 1. I.
V platnosti zůstává rovněž vládní nařízení
č. 1/1952 Sb., o hořlavinách a výbušinách, a
předpisy vydané na jeho podkladě, zejména
vyhláška ministerstva vnitra č. 305/1952
Ú. 1., o výbušinách a vyhláška ministerstva
vnitra č. 164/1953 Ú. l., o hořlavých kapa-
linách.
19
V platnosti zůstávají též předpisy upra-
vující ochranu před povodněmi (vyhláška mi-
nisterstva vnitra č. 175/1953 0. 1., o ochraně
před povodněmi a Směrnice Ústřední správy
vodního hospodářství a ministerstva vnitra
o postupu při zamezování a zdolávání škod
vznikajících povodněmi uveřejněné v částce
27/1954 Ú. 1. ).
V Praze dne 22. ledna 1958.
Předseda vlády:
v z. Dr. Dolanský v. r.
Ministr vnitra:
Barák v. r.
XNT 01 - 3055-58