Národní shromáždění republiky Československé 1958.
II. volební období.
212.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1958
o požární ochraně.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Základní ustanovení
(1) Socialistickou výstavbu státu, životy a
zdraví pracujících a všechny majetkové hod-
noty je nutno chránit před škodami, jež vzni-
kají požáry a jinými živelními pohromami
nebo nehodami.
(2) Základem účinné ochrany před požáry
je bdělost a opatrnost občanů a jejich nej-
širší účast na požární ochraně, o jejíž roz-
víjení pečují především národní výbory a
jejich výkonné orgány za pomoci dobrovol-
ných organisací, zejména Československého
svazu požární ochrany.
(3) Každý je povinen počínat si tak, aby
nezavdal příčiny ke vzniku požáru, a přispí-
vat podle svých sil k řádnému plnění úkolů
v požární ochraně, zejména poskytovat po-
třebnou osobní a věcnou pomoc při zamezo-
vání a zdolávání požárů a jiných živelních
pohrom nebo nehod.
2
Část I
Řízení požární ochrany
§ 2
Úkoly ministerstva vnitra
(1) Ústřední řízení požární ochrany a dozor
na ni přísluší ministerstvu vnitra.
(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno činit
v mezích platných předpisů potřebná opatření
k zajištění požární ochrany, zejména:
a) stanovit zásady pro řízení a organisaci
požární ochrany a vydávat obecné právní
předpisy v oboru požární ochrany;
b) stanovit požadavky požární ochrany, jichž
je třeba dbát při projektové přípravě a
při provádění staveb;
c) určovat zásady pro opatřování, rozdělo-
vání a zkoušení věcných prostředků po-
žární ochrany a podávat návrhy na jejich
normalisaci a typisaci;
d) stanovit zásady pro školení a výcvik pra-
covníků požární ochrany z povolání i pří-
slušníků dobrovolných jednotek požární
ochrany;
e) provádět výzkum v oboru požární ochra-
ny.
(3) Při plnění těchto úkolů spolupracuje
ministerstvo vnitra s československým sva-
zem požární ochrany.
(4) Jako svůj poradní orgán pro věci po-
žární ochrany může ministerstvo vnitra zří-
dit technickou radu požární ochrany, slože-
nou ze zástupců ústředních a jiných úřadů
a orgánů a Československého svazu požární
ochrany.
§3
Úkoly národních výborů
a jejich výkonných orgánů
(1) Národní výbory a jejich výkonné orgány
řídí, organisují a kontroluji požární ochranu
ve svých obvodech. K jejímu zajištění jsou
oprávněny vydávat obecné právní předpisy a
činit všechna potřebná opatření, zvláště po-
kud jde o předcházení požárům; pokud jde
o železniční, vodní a leteckou dopravu a lesní
hospodářství, dbají při tom zvláštního způ-
sobu jejich organisace a potřeb jejich pro-
vozu (§ 9 odst. 2).
(2) Při plnění úkolů v požární ochraně spo-
lupracují národní výbory a jejich výkonné
orgány s Československým svazem požární
ochrany.
(3) Národní výbory a jejich výkonné orgá-
ny jsou povinny poskytovat si v požární
ochraně vzájemnou pomoc.
8
(4) Místní národní výbory a jejich výkon-
né orgány dbají zejména o to, aby v obci byla
řádně prováděna preventivní požární ochra-
na a starají se o odstraňování zjištěných po-
žárních závad. Výkonné orgány místních ná-
rodních výborů mohou podle potřeby povo-
lávat občany k součinnosti v požární ochraně.
§ 4
Náklady na veřejnou požární
ochranu
(1) Místní národní výbory a jejich výkonné
orgány zajišťují veškeré věcné prostředky
pro dobrovolné veřejné jednotky požární
ochrany a pro veřejnou požární ochranu
v obci a uhrazují náklady spojené s opatřo-
váním, zřizováním a udržováním těchto pro-
středků; věcné prostředky pro dobrovolné
jednotky požární ochrany zajišťují a rozdě-
lují za součinnosti Československého svazu
požární ochrany.
(2) Městské (okresní) národní výbory hradí
osobní náklady na veřejné požární útvary,
jakož i náklady spojené s opatřováním, zři-
zováním a udržováním věcných prostředků
požární ochrany pro tyto útvary.
(3) Ministerstvo vnitra může v dohodě
s ministerstvem financí stanovit, že okresní
národní výbory převezmou úhradu některých
nákladů uvedených v odstavci 1.
§ 5
Vstup do závodů a požadování
zpráv
Osoby oprávněné k provádění požárních
prohlídek a kontrol mají právo vstupovat do
závodů a budov a požadovat zprávy a doklady
o stavu protipožárních opatření.
§ 6
Zjišťování příčin požárů
(1) Výkonné orgány okresních národních
výborů zjišťují příčiny požárů a jsou opráv-
něny za tím účelem činit všechna opatření,
jež mohou vést k zjištění příčin požárů, ze-
jména mohou požadovat od kohokoliv vy-
světlení nutná k objasnění příčiny požáru.
Zjistí-li, že je zde důvodné podezření, že po-
žár byl způsoben trestným činem nebo pře-
stupkem, uvědomí o tom ihned příslušné or-
gány.
(2) V závažných případech mohou příčiny
požárů zjišťovat též výkonné orgány kraj-
ských národních výborů a ministerstvo
vnitra.
4
§ 7
Vyloučení věcí z užívání
Výkonné orgány okresních národních vý-
borů mohou vyloučit z užívání věci, které
svými nedostatky ohrožují požární bezpeč-
nost lidí nebo majetku, a to zpravidla na
dobu, kterou zároveň stanoví k odstranění
nedostatků.
§8
Zastavení provozu v závodech
(1) Nestačí-li jiná opatření v oboru požární
ochrany k odstranění příčin bezprostředního
nebezpečí vzniku požáru, může výkonný or-
gán okresního národního výboru až do zjed-
nání nápravy zastavit v závodě jednotlivé
provozy, které toto nebezpečí vyvolávají. Za
stejných podmínek může nařídit zastavení
provozu v celém závodě výkonný orgán kraj-
ského národního výboru.
(2) Rozhodnutí o zastavení provozu nemůže
být učiněno bez předchozího vyjádření ve-
doucího závodu; orgán nebo organisace bez-
prostředně závodu nadřízené musí být rovněž
o věci předem vyrozuměny.
(3) Zastavené provozy mohou být znovu
uvedeny do chodu jen se souhlasem orgánu,
který vydal rozhodnutí o jejich zastavení.
§9
Úkoly ústředních úřadů
a jiných ústředních orgánů
(1) Ústřední úřady a jiné ústřední orgány
řídí a organisují podle zásad stanovených
ministerstvem vnitra požární ochranu v obo-
ru své působnosti a kontrolují její provádění.
(2) Organisace požární ochrany v želez-
niční, vodní a letecké dopravě a organisace
požární ochrany v lesním hospodářství řídí
se předpisy, vydanými příslušnými ústřední-
mi úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.
(3) Ministerstvo národní obrany řídí, orga-
nisuje a kontroluje požární ochranu v oboru
své působnosti vlastními orgány; při tom se
řídí směrnicemi ministerstva vnitra. Organi-
saci a zřizování jednotek požární ochrany
v oboru působnosti ministerstva národní
obrany upraví ministerstvo národní obrany
zvláštními předpisy.
(4) Provádění požární ochrany v objektech
ozbrojených součástí ministerstva vnitra určí
ministr vnitra.
(5) O zajištění požární bezpečnosti provozu
v závodech podléhajících dozoru státní báň-
ské správy platí zvláštní předpisy.
6
(6) Odborové organisace a orgány inspekce
práce spolupracují s orgány požární ochrany
v otázkách požární bezpečnosti a upozorňují
je na zjištěné nedostatky.
§ 10
Úkoly závodů
(1) Vedoucí závodů odpovídají za stav po-
žární ochrany v závodech a organisují její
provádění, zejména pokud jde o předcházení
požárům; při tom se opírají o příslušné or-
ganisace Československého svazu požární
ochrany.
(2) Závody zajišťují věcné prostředky po-
žární ochrany a hradí osobní a věcné nákla-
dy spojené s požární ochranou v závodech.
(3) Závodem podle tohoto zákona se rozu-
mějí také podniky, ústavy, úřady a jiná za-
řízení.
Část II
Československý svaz požární ochrany a jeho
základní úkoly
§ 11
(1) K plnění úkolů v požární ochraně sdru-
žují se občané v dobrovolné organisaci Čes-
koslovenský svaz požární ochrany. Úkolem
Svazu je napomáhat národním výborům a je-
jich výkonným orgánům, ostatním státním
orgánům a závodům v boji proti požárům.
(2) Svaz popularisuje otázky požární ochra-
ny mezi občany, získává je a připravuje
k aktivní účasti na provádění požární ochra-
ny, spolupůsobí při zřizování dobrovolných
jednotek požární ochrany, při opatřování a
údržbě věcných prostředků požární ochrany
a účastní se zdolávání požárů.
(3) Svaz dále organisuje domovní požární
hlídky a jejich školení, pečuje o školení a
výcvik dobrovolných jednotek požární ochra-
ny, provádí požární prohlídky v obytných
domech a v menších závodech včetně země-
dělských. Tyto úkoly provádí svaz podle po-
kynů výkonných orgánů místních národních
výborů; v závodě je plní ve spolupráci s ve-
dením závodu.
(4) Svaz hradí příslušníkům veřejných
dobrovolných jednotek požární ochrany ná-
hradu nezbytných cestovních výdajů a ná-
hradu za ztrátu pracovního výdělku spojenou
se školením v rozsahu stanoveném provádě-
cími předpisy.
(5) Ministerstvo vnitra, národní výbory a
jejich výkonné orgány mohou pověřit Svaz,
6
po případě jiné dobrovolné organisace, též
prováděním jiných úkolů v oboru požární
ochrany.
(6) Ministerstvo vnitra, národní výbory a
jejich výkonné orgány kontrolují, jak Svaz
plní své úkoly v požární ochraně a napomá-
hají mu při jeho činnosti.
Část III
Jednotky požární ochrany
§ 12
Druhy jednotek požární
ochrany a jejich úkoly
(1) Výkonnými složkami požární ochrany
jsou veřejné a závodní jednotky požární
ochrany; jsou to požární útvary, požární sbo-
ry a požární hlídky. Jejich úkolem je zdolá-
vat požáry a jiné živelní pohromy a nehody,
požárům předcházet a k tomu účelu vycho-
vávat občany.
(2) Příslušníci požárních útvarů plní úkoly
v oboru požární ochrany jako své povolání,
příslušníci požárních sborů a požárních hlí-
dek je plní jako dobrovolní pracovníci.
§13
Požární útvary
(1) Veřejné požární útvary jsou orgánem
městských (okresních) národních výborů;
závodní požární útvary jsou orgánem zá-
vodů.
(2) Organisaci požárních útvarů stanoví
ministerstvo vnitra, a to pokud jde o závodní
útvary v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady.
§14
Požární sbory
(1) Veřejné požární sbory jsou orgánem
místních národních výborů.
(2) Veřejné požární sbory zřizují výkonné
orgány místních národních výborů, a to zpra-
vidla z členů Československého svazu požární
ochrany; velitele sboru ustanovuje příslušný
orgán Svazu a potvrzuje rada místního ná-
rodního výboru.
(3) Závodní požární sbory jsou orgánem
závodu a zřizují je vedení závodů pokud mož-
no z členů Svazu.
§15
Požární hlídky
Požární hlídky se zřizují v obcích a závo-
dech, kde zatím nelze zřídit požární sbor.
7
Požární hlídky mohou být zřízeny též k ze-
sílení požární bezpečnosti žňových plodin,
výmlatových středisek, skladů a pod. Požární
hlídky v obcích zřizují výkonné orgány míst-
ních národních výborů, v závodech vedení
závodu.
§ 16
Požární sbory s pracovníky
požární ochrany z povolání
Kde to připouští stav požární bezpečnosti,
může místo požárního útvaru zajišťovat po-
žární ochranu obce nebo závodu požární
sbor. Ke zvýšení pohotovosti a akceschop-
ností tohoto požárního sboru mohou být
ustanoveni v rámci plánů práce v nejnutněj-
ším počtu požárníci z povolání, aby zajišťo-
vali rychlý zásah požárního sboru nebo podle
potřeby prováděli běžná preventivní požární
opatření.
§17
Oprávnění příslušníků
jednotek požární ochrany
Příslušníci jednotek požární ochrany po-
žívají při výkonu služby ochrany veřejného
činitele. Mohou při výkonu služby nařídit,
aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž
přítomnosti není třeba, nebo aby se přítomné
osoby podrobily některým omezením potřeb-
ným k úspěšnému provedení zásahu.
§ 18
Povinnost mlčenlivosti
(1) Pracovníci v oboru požární ochrany jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o věcech,
o nichž se dověděli při své činnosti nebo
v souvislosti s ní a které v obecném zájmu
nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují,
aby byly zachovány v tajnosti.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může zprostit
výkonný orgán místního národního výboru;
jde-li o požárníky z povolání, jejich zaměst-
navatel.
(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skon-
čení pracovního poměru nebo po splnění
úkolu.
§ 19
Pracovní a platové (mzdové)
poměry placených pracovníků
jednotek požární ochrany
(1) Platové (mzdové) poměry příslušníků
požárních útvarů a požárníků z povolání
v požárních sborech upraví vláda nebo orgán
jí zmocněný.
8
(2) Pracovní poměry příslušníků veřejných
požárních útvarů upraví ministerstvo vnitra.
Pracovní poměry příslušníků závodních po-
žárních útvarů se řídí předpisy platnými pro
zaměstnance příslušných závodů.
(3) Pracovní a platové poměry pracovníků
požární ochrany v ústředních úřadech se řídí
předpisy platnými pro zaměstnance těchto
úřadů.
§20
Příspěvky příslušníkům
dobrovolných jednotek
požární ochrany
(1) Utrpěl-li příslušník veřejné nebo závod-
ní dobrovolné jednotky požární ochrany nebo
ten, kdo na výzvu výkonného orgánu místní-
ho národního výboru nebo velitele zásahu a
podle jeho pokynu osobně pomáhal při zá-
sahu jednotky požární ochrany, při výkonu
požární služby úraz, nebo byl-li v této služ-
bě usmrcen anebo zemřel-li následkem tako-
vého úrazu, může mu (jeho pozůstalým) mi-
nisterstvo vnitra poskytnout jednorázový
příspěvek podle zásad stanovených v dohodě
s ministerstvem financí.
(2) Nároky na odškodnění při úrazu podle
jiných zákonných ustanovení zůstávají ne-
dotčeny.
§ 21
Výkon služby pracovníků
požární ochrany
(1) Výkon služby pracovníků požární ochra-
ny ministerstva vnitra, krajských a okres-
ních národních výborů a příslušníků požár-
ních útvarů je přizpůsoben zásadám platným
pro vojska v rozsahu stanoveném minister-
stvem vnitra v dohodě s ministerstvem ná-
rodní obrany; při tom může ministerstvo
vnitra stanovit také jejich kárnou odpověd-
nost a upravit řízení o kárných věcech.
(2) Výkon služby příslušníků dobrovolných
jednotek požární ochrany upraví ministerstvo
vnitra v dohodě s Československým svazem
požární ochrany.
§ 22
Stejnokroj a hodnosti
(1) Pracovníkům požární ochrany minister-
stva vnitra, krajských a okresních národních
výborů, jakož i příslušníkům požárních útva-
rů příslušejí stejnokroje, pokud je nezbytně
potřebují pro výkon služby, a hodnosti, od-
povídající hodnostem vojenským s označe-
ním příslušnosti ke složce požární ochrany.
Podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra
v dohodě s ministerstvem národní obrany a
ministerstvem financí.
9
(2) Příslušníkům požárních sborů náleží
stejnokroj. Podrobnosti upraví Českosloven-
ský svaz požární ochrany se souhlasem mi-
nisterstva vnitra učiněným v dohodě s mi-
nisterstvem financí.
Část IV
Součinnost občanů při požární ochraně
§ 23
Povinnost hlásit požár
(1) Každý, kdo zpozoruje požár, který může
sám ihned uhasit, je povinen neprodleně tak
učinit. Není-li to možné, je povinen bez-
odkladně učinit poplach a oznámit to tak,
aby jednotka požární ochrany mohla co nej-
dříve zakročit. Tuto povinnost má i ten, kdo
byl o požáru zpraven osobou, která pro vážné
překážky nemůže učinit hlášení sama, nebo
ten, kdo může požár hlásit rychleji než oso-
ba, která požár zpozorovala.
(2) K hlášení požáru se použije všech vhod-
ných prostředků. Jejich držitelé jsou povinni
dát je k bezplatnému použití, po případě po-
skytnout i jejich obsluhu. Totéž platí o hlá-
šení služebních zpráv z místa zásahu.
§ 24
Osobní pomoc při zásahu nebo
cvičení jednotek požární
ochrany
(1) Každý je povinen na vyzvání výkonného
orgánu místního národního výboru nebo ve-
litele zásahu osobně pomáhat při zásahu jed-
notky požární ochrany. Pro účely cvičení jed-
notky požární ochrany může uložit povinnost
osobní pomoci jen výkonný orgán místního
národního výboru v rozsahu stanoveném pro-
váděcími předpisy.
(2) K osobní pomoci náleží i služba v jed-
notce požární ochrany, k níž byl občan po-
volán výkonným orgánem místního národ-
ního výboru.
§ 25
Věcná pomoc
Každý je povinen na vyzvání výkonného or-
gánu místního národního výboru nebo velitele
zásahu poskytnout pro účely zásahu dopravní
prostředky, pohonné hmoty a jiné potřebné
prostředky, které má u sebe, zejména požární
nářadí, jakož i zásoby a zdroje vody. Pro úče-
ly cvičení jednotky požární ochrany může ta-
kovou povinnost uložit jen výkonný orgán
místního národního výboru v rozsahu stano-
veném prováděcími předpisy.
10
Povinnosti vlastníků a uživa-
telů nemovitostí
§ 26
(1) Každý, kdo spravuje nemovitosti požá-
rem postižené nebo přímo ohrožené nebo na
ně vykonává dohled, je povinen dovolit pří-
stup na pozemky a do objektů, aby se jich
použilo k provedení úkolů nařízených k za-
mezení nebo zdolání požáru, po případě k pro-
vedení nařízených záchranných prací.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povin-
ny dovolit, aby výkonný orgán místního ná-
rodního výboru nebo velitel zásahu provedl
nutná opatření pro úspěšné zdolání požáru,
pro zamezení jeho šíření nebo pro úspěšné
provedení záchranných prací, zejména vy-
klizení pozemků, odstranění staveb nebo je-
jich části nebo porostu.
(3) Povinnosti uvedené v předchozích od-
stavcích má i ten, kdo spravuje okolní nemo-
vitosti nebo na ně vykonává dohled, pokud je
to nutné k účelům zásahu jednotky požární
ochrany.
(4) Vyžaduje-li to obecný zájem, může vý-
konný orgán místního národního výboru ulo-
žit každému, kdo spravuje nemovitosti nebo
na ně vykonává dohled, aby dovolil jednotce
požární ochrany pro účely cvičení přístup na
pozemky a do budov.
(5) O vstupu na pozemky a do objektů vo-
jenské správy platí zvláštní předpisy.
§ 27
Každý, kdo spravuje nemovitost nebo na
ni vykonává dohled, je povinen provést na té-
to nemovitosti, po případě na jiných věcech,
které tam jsou, na svůj náklad opatření ulo-
žená k zamezení požáru výkonným orgánem
místního národního výboru nebo jiným pří-
slušným orgánem státní správy, pokud podle
platných předpisů není povinen hradit takové
náklady někdo jiný. Předpisy o výstavbě obcí,
zejména o povinné úpravě staveb, zůstávají
nedotčeny.
Část V
Ustanovení společná a závěrečná
§ 28
Součinnost jiných orgánů
(1) Ústřední úřady a ostatní státní a jiné
orgány jsou povinny pomáhat ministerstvu
vnitra, národním výborům a jejich výkonným
orgánům při zajišťování požární ochrany.
11
(2) Ministerstvo vnitra může v dohodě
s příslušnými ústředními úřady pověřit je-
jich podřízené orgány a organisace některý-
mi úkoly v požární ochraně.
§ 29
Jiné živelní pohromy
nebo nehody
Co platí podle tohoto zákona o požárech a
požární ochraně, platí obdobně o jiných ži-
velních pohromách, zejména o povodních, ja-
kož i o nehodách a ochraně před nimi.
§30
Prováděcí předpisy
(1) Vláda upraví nařízením náhradu škody
způsobené při plnění úkolů v oboru požární
ochrany.
(2) Vláda může dále vydat předpisy o opa-
třeních k zamezení požárů a jiných živelních
pohrom nebo nehod.
(3) Ostatní podrobnosti k provedení tohoto
zákona upraví ministerstvo vnitra v dohodě
se zúčastněnými ústředními úřady.
(4) Opatření učiněná před počátkem účin-
nosti zákona, jež odpovídají jeho ustanove-
ním, se považují za učiněná podle něho.
§31
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušuje se:
1. zákon č. 35/1953 Sb., o státním požárním
dozoru a požární ochraně, a vládní nařízení
č. 95/1953 Sb., o organisaci státního po-
žárního dozoru a požární ochrany. Předpisy
vydané k jejich provedení se zrušují dnem,
kdy nabudou účinnosti předpisy vydané
podle tohoto zákona;
2. ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vládního
nařízení č. 17/1954 Sb., o platových pomě-
rech zaměstnanců státního aparátu, po-
kud se týká příslušníků státního požárního
dozoru.
(2) Pracovní a platové poměry pracovníků
požární ochrany ústředí ministerstva vnitra,
krajských a okresních národních výborů se
řídí ustanoveními zákona č. 66/1950 Sb, o pra-
covních a platových poměrech státních za-
městnanců, a vládního nařízení č. 17/1954
Sb., o platových poměrech zaměstnanců stát-
ního aparátu, ve znění zákonného opatřeni
č. 60/1956 Sb., a; příslušnými prováděcími
předpisy.
12
§ 32
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr vnitra v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
I. obecná část.
V usnesení celostátní konference Komunis-
tické strany Československa z června 1956
jsou uvedeny též zásady o decentralisaci
úkolů státní správy, o podstatném zvýšení
pravomoci národních výborů, jakož i o zjed-
nodušení a zhospodárnění veřejné správy, ze-
jména snížením jejího aparátu.
V duchu těchto zásad se přistupuje také
k nové úpravě požární ochrany, která spočívá
dosud na zákoně č. 35/1953 Sb., o státním
požárním dozoru a požární ochraně a na vlád-
ním nařízení č. 95/1953 Sb., o organisaci stát-
ního požárního dozoru a požární ochrany. Po-
dle těchto předpisů řídily požární ochranu a
dozíraly na její provádění zvláštní státní or-
gány, t. j. orgány státního požárního dozoru.
Jsou to ústřední správa státního požárního
dozoru v ministerstvu vnitra a krajské sprá-
vy a okresní (městské) inspekce státního po-
žárního dozoru v krajích a okresech. Tyto
orgány byly sice zřízeny při národních výbo-
rech a byly součástí jejich aparátu, avšak
převážnou část úkolů v oboru požární ochra-
ny plnily nezávisle na národních výborech a
jejich radách a podléhaly v tom směru poky-
nům a příkazům náčelníků svých nadřízených
složek a ministru vnitra.
Tato organisace požární ochrany jíž neod-
povídá skutečným potřebám a podmínkám
společenského vývoje v Československé re-
publice, je v rozporu se zásadou decentrali-
sace, se zásadou zvýšení pravomoci a odpo-
vědnosti národních výborů, i se zásadou
úspornosti.
Je nutno, aby národní výbory a jejich vý-
konné orgány řídily a organisovaly požární
ochranu ve svých obvodech podle místních
potřeb a podmínek a aby provádění požární
ochrany bylo podepřeno nejširší účastí oby-
vatelstva v takové míře, jak toho vyžaduje
ochrana zdraví a života pracujících i ochrana
socialistického majetku a všech národohos-
podářských hodnot. Takovou aktivisaci ob-
čanstva mohou s úspěchem provést přede-
vším národní výbory a jejich výkonné orgány,
a to ve spolupráci s dobrovolnou organisací
Československým svazem požární ochrany,
který sdružuje ve svých řadách na statisíce
dobrovolných pracovníků, a jemuž je třeba
vyhradit v oboru požární ochrany větší pra-
vomoc, než tomu bylo dosud. Zákon č. 35/
1953 Sb. zdůrazňuje sice rovněž nutnost pro-
vádění požární ochrany na masové základně,
avšak zůstává skutečností, že dosavadní or-
ganisační výstavba požární ochrany neumož-
ňovala v plné míře růst dobrovolné činnosti.
To se projevuje zejména v závodech, kde tě-
žiště socialistické výroby je nejvíce ohrožo-
váno požáry a kde se dosud dobrovolná ma-
sová práce v požární ochraně plně nerozvinula.
Novou úpravou bude dosaženo lepších vý-
sledků v požární ochraně a to za současného
snížení počtu pracovníků státního aparátu.
Nová úprava organisace požární ochrany
spočívá na těchto hlavních zásadách:
1. zrušují se orgány státního požárního do-
zoru a jejich dosavadní úkoly se svěřují
výkonným orgánům národních výborů;
2. dosavadní úkoly Československého svazu
požární ochrany v oboru požární ochrany
se podstatně rozšiřují a jeho spolupráce
s výkonnými orgány národních výborů a
s ministerstvem vnitra se prohlubuje;
3. Československému svazu požární ochrany
se dostává rozhodujícího vlivu na zřizování
veřejných požárních sborů, zejména na
ustanovování jejich velitelů;
4. dosavadní počet druhů jednotek požární
ochrany se zmenšuje a vytvářejí se před-
poklady pro postupné nahrazování jedno-
tek požární ochrany z povolání jednotkami
dobrovolnými. Jednotkami požární ochrany
z povolání se stávají pouze požární útvary
(veřejné i závodní), jejichž organisační za-
členění se proti dosavadnímu stavu po-
změňuje;
5. decentralisují se některé úkoly, které až
dosud byly plněny v ústředí, na výkonné
orgány národních výborů.
13
Finanční dosah zákona.
Vydáním nového zákona o požární ochraně
nevzniknou nové požadavky na státní rozpo-
čet.
československý svaz požární ochrany pře-
jímá podle osnovy některé úkoly obstarávané
dosud orgány státního požárního dozoru. Po-
třebná úhrada na tyto úkoly je zajištěna
v příspěvku pro Svaz rozpočtovaném na rok
1958 (celkem 17, 894. 000 Kčs, z toho Sloven-
sko 6, 565. 000 Kčs).
Při provádění zákona bude se postupně
snižovat počet pracovníků jednotek požární
ochrany z povolání podle § 16 osnovy, čímž se
získají úspory na osobních nákladech v roz-
počtech národních výborů. V I. etapě se po-
čítá s úsporami na mzdových fondech v roz-
počtech národních výborů v částce Kčs
2, 857. 000.
II. Část zvláštní.
K§ 1:
Základem úspěšného provádění požární
ochrany je vedle činnosti státních orgánů,
Československého svazu požární ochrany a
jednotek požární ochrany co nejširší spolu-
práce občanů v oboru požární ochrany. Tako-
vou spoluprací je třeba rozumět nejen činnost
občanů v požárních sborech a pomoc při zdo-
lávání požárů, nýbrž především neochabující
bdělost a opatrnost občanů při každodenní
práci, které jsou nejdůležitější náplní pre-
ventivní požární ochrany a nejúčinnější-zbra-
ní proti požárům.
Povinnosti občanů k osobní a věcné pomoci
občanů v požární ochraně jsou blíže rozve-
deny v ustanovení části IV osnovy.
K §2:
Ústřední řízení požární ochrany a dozor na
ni znamenají především jednotné řízení a or-
ganisování požární ochrany, a to nejen vůči
výkonným orgánům národních výborů, nýbrž
i vůči ústředním a jiným státním úřadům,
vůči Československému svazu požární ochra-
ny a ostatním orgánům, organisacím i jed-
notlivým občanům.
O řízení požární ochrany na Slovensku pla-
tí zásady ústavního zákona č. 33/1956 Sb.,
o slovenských národních orgánech. V odstav-
ci 2 se uvádějí příkladmo nejdůležitější úkoly
ministerstva vnitra v oboru požární ochrany;
k usnadnění jejich plnění může ministerstvo
vnitra zřídit jako svůj poradní orgán tech-
nickou radu požární ochrany, složenou ze zá-
stupců ústředních a jiných úřadů a orgánů,
které budou považovat svou účast za účelnou.
Spolupráce s Československým svazem po-
žární ochrany zajišťuje, aby všeobecná opa-
tření, která ministerstvo vnitra v oboru po-
žární ochrany vydá, se opírala o praktické
zkušenosti nejširších vrstev dobrovolných
pracovníků v požární ochraně, jež Svaz ve
svých řadách sdružuje.
K § 3:
V důsledku zrušení orgánů státního požár-
ního dozoru přecházejí všechny jejich úkoly
na výkonné orgány národních výborů. Věci
požární ochrany obstarávají odbory pro
vnitřní věci, s jejichž působností požární
agenda souvisí.
Ministerstvo vnitra usměrňuje podřízené
orgány a činí všeobecná opatření v oboru po-
žární ochrany. Vlastní řízení požární ochrany
a organisování jejího provádění v krajích,
okresech a obcích náleží národním výborům
a jejich výkonným orgánům, které vydávají
k zajištění požární ochrany obecné právní
předpisy a činí všechna potřebná opatření,
zejména dávají závazné pokyny k odstranění
zjištěných závad. Závažné úkoly zde připadají
zejména radám národních výborů, které se
mají stát rozhodujícím činitelem v otázkách
požární ochrany svého obvodu, řešit nejdů-
ležitější otázky a usměrňovat činnost odborů
pro vnitřní věci. Zvýšenou pozornost mají ra-
dy i ostatní složky národních výborů věnovat
provádění preventivní požární ochrany, jak to
výslovně požaduje ustanovení odstavce 1,
které zdůrazňuje také spolupráci s Česko-
slovenským svazem požární ochrany.
Ustanovením, že při opatřeních je třeba
dbát zvláštního způsobu organisace a potřeb
provozu v železniční, vodní a letecké dopra-
vě a v lesním hospodářství, má se předejít
tomu, aby neuváženým opatřením (zastave-
ním provozu, vyloučením věcí z užívání a
pod. ) nebyl ohrožen provoz v těchto důleži-
tých hospodářských odvětvích a způsobena
neúměrná škoda.
Výkonné orgány národních výborů a orgá-
ny ministerstva vnitra neprovádějí na úseku
požární ochrany kontrolu v objektech a na
pozemcích vojenské správy (§ 9 odst. 3).
Povinnost národních výborů k poskytování
vzájemné pomoci podle odstavce 3 spočívá
zejména v sousedské pomoci jednotkami po-
žární ochrany při zdolávání požárů a jiných
živelních pohrom nebo nehod.
Provádění požární ochrany spočívá zásad-
ně na dobrovolné spolupráci nejširších vrstev
občanstva, na níž jsou vybudovány zejména