15
vodci vynálezů a zlepšovacích návrhů, kteří
musí čekat, až budou ke spolupráci vyzváni.
Důsledkem toho jsou značné průtahy ve vy-
řizování, nespokojenost vynálezců a zlepšo-
vatelů s postupem při řízení a zhodnoceni
výsledků jejich práce. To platí zejména o ří-
zení o nabídce vynálezu státu, které se ve své
koncepci ukázalo neúčelným.
V dosavadních právních předpisech není
jasně zdůrazněna povinnost, že zavádění vy-
nálezů a zlepšovacích návrhů je neoddělitel-
nou součástí plánu a soustavy norem. Povin-
nost rozšiřovat vynálezy do ostatních podniků
není vůbec stanovena. Vedle toho není dosta-
tečně zajištěno odměňování všech pracovní-
ků, kteří aktivně a iniciativně zavádějí vy-
nálezy a zlepšovací návrhy do výroby.
Také řízení o přihláškách vynálezů podle
dosavadních předpisů má některé vážné ne-
dostatky. Decentralisace přihlášek vynálezů
na ústřední úřady zvyšuje nejistotu v otáz-
kách práva přednosti a komplikuje řízení.
Není zabezpečeno veřejné vykládání přihlášek
vynálezů před udělením patentů, a tím je ve-
řejnost vyloučena z účasti na řízení o při-
hláškách vynálezů. Proti rozhodnutí Úřadu
nemají účastníci řízení řádný opravný pro-
středek.
Tyto nedostatky odstraňuje návrh vedle ji-
ných opatření některými základními změna-
mi. K lepšímu zabezpečení oboustranně spolu-
práce při využívání a odměňování vynálezů
a zlepšovacích návrhů zavádí všude, kde je to
možně, uzavírání smluv s vynálezci a dohod
se zlepšovateli. Původce vynálezu podle
vlastního uvážení může souhlas k využiti vy-
nálezu dát dvěma způsoby: smlouvou o využi-
tí vynálezu nebo novou institucí "odevzdáním
vynálezu státu".
Původce může odevzdat vynález státu při
přihlášení vynálezu, v průběhu řízení o při-
hlášce nebo po udělení patentu po dobu trváni
jeho platnosti. Odevzdáním nabude stát
ihned bez jakéhokoliv řízení práva vynálezu
kdykoliv využívat. Původce má nárok na od-
měnu teprve tehdy, dojde-li k využití. V tom-
to případě uzavře státní orgán nebo organi-
sace s původcem smlouvu o účasti na zave-
dení vynálezu a o výši i splatnosti odměny.
Zavedením smlouvy o využití vynálezu a
dohodou o využití a odměně za zlepšovací
návrh bude vynálezce a zlepšovatel pevněji
zapojen do procesu realisace vynálezu nebo
zlepšovacího návrhu a přispěje k urychleni
jejich využití. Obě strany pak prostřednic-
tvím závazků ve smlouvě budou moci lépe a
zodpovědněji zajišťovat uspokojení svých práv
a zájmů a posilovat tak vzájemnou důvěru.
Smlouvy a dohody o využiti vynálezu nebo
zlepšovacího návrhu vytvářejí také předpo-
klady pro lepší plnění plánu výroby a plánu
technického rozvoje. Vzhledem k tomu, že
výrobní prostředky jsou převážně v moci stá-
tu, není nebezpečí zneužití této zásady.
U vynálezů, učiněných v souvislosti s pra-
cí průvodce v podniku nebo na které dostal
původce od podniku hmotnou podporu, pří-
sluší státu přímo ze zákona právo na využití.
V tomto případě není třeba souhlasu původce
k využiti vynálezu. Dojde-li k využiti, uzavře
se s původcem smlouva o jeho účasti na roz-
pracování a zavedení vynálezu a o odměně.
Dojde-li ke sporu v otázkách odměn za vy-
nálezy a zlepšovací návrhy, vydá rozhodnuti
soud, nebylo-li dosaženo dohody ve smírčím
řízení před příslušnou odborovou organisací.
Podrobnosti o smírčím řízení upraví Ústřední
rada odborů zvláštními směrnicemi.
Zavádění a rozšiřování výsledků vynále-
zeckého a zlepšovatelského hnuti je zabez-
pečeno v návrhu zákona především prostřed-
nictvím plánu a prováděním potřebných změn
v technických normách nebo vytvářením no-
vých norem. Na podporu rychlejšího zaváděni
vynálezů a zlepšovacích návrhů do praxe je
navrženo odměňování všech pracovníků, kteří
se o to zvláště zasloužili.
Rádný průběh řízení o přihláškách vynálezů
zajišťuje návrh zákona centralisací přihlášek
u Úřadu, vykládáním přihlášek před udělením
patentu a zavedením rozkladu proti rozhod-
nutím Úřadu. Rozklad bude mít odkladný úči-
nek a bude o něm rozhodnuto předsedou Úřa-
du po slyšení komise expertů, jejímiž členy
budou i externí pracovníci.
Konečně nová úprava právních předpisů
odstraňuje nejasnosti a nedostatky v prá-
vech a povinnostech Úřadu pro vynálezy a
normalisaci jako ústředního orgánu při vládě
Československé republiky pro věci vynále-
zeckého a zlepšovatelského hnuti.
Zákon a vládní nařízení o vynálezech, obje-
vech a zlepšovacích návrzích nejsou a nemo-
hou být jediným aktem ke zlepšení práce
v tomto oboru. Souběžně s ním musí být uči-
něna všechna organisační opatření, a zejména
je třeba, aby bylo dosaženo podstatné změny
v postoji odpovědných pracovníků k využí-
vání těchto zdrojů ve prospěch technického
pokroku a tím ke zvýšení efektivnosti našeho
národního hospodářství.
Podrobné zdůvodnění a vysvětlení je uve-
deno v následující části u jednotlivých pa-
ragrafů:
16
K § 1
Dosavadní zákon se nezabýval pojmem vy-
nálezu, nýbrž ponechával jeho výklad praxi.
Praxe však nebyla jednotná. Tento nedosta-
tek se snaží návrh odstranit tím, že v odstav-
ci 1 vymezuje požadavky, kterým musí při-
hlášený předmět vyhovovat, aby mohl být
pokládán za vynález. Musí jít především o vy-
řešení technického problému. Problémy ji-
ného druhu, jako otázky hospodárnosti, hy-
gieny a pod., mohou přicházet v úvahu jen
potud, pokud je lze převést na problémy tech-
nické; hospodárnost, hygiena a j. mohou te-
dy být účelem příslušného opatření, avšak
toto opatření samo musí být vyřešením pro-
blému technického. Vyřešení pak musí vyho-
vovat dvěma podmínkám: musí být nové a
musí znamenat pokrok. Kdy se vyřešení ne-
pokládá za nové, je uvedeno v § 15 odst. 2
návrhu. Pokrok se projevuje buď novým účin-
kem nebo alespoň vyšším účinkem, než ja-
kého se dosahuje podle známého stavu tech-
niky. Účinek může být různého druhu, tech-
nický, hospodářský, zdravotní a pod. Takové
řešení, které je nové a znamená pokrok, pro-
jevující se novým nebo vyšším účinkem, je
nutně řešením tvůrčím, takže není třeba tuto
podmínku výslovně stanovit.
Ustanovení odstavce 2 vymezuje, na které
vynálezy se udělují patenty. Má-li být na urči-
tý výsledek lidské činnosti udělen patent,
musí tento výsledek odpovídat nejen poža-
davkům uvedeným v odstavci 1, nýbrž i po-
davkům uvedeným v odstavci 2. Ustanovení
o provozování výroby se vztahují i na vyná-
lezy, podle nichž lze postupovat při restauro-
vání nebo konservaci památek.
V odstavci 3 se uvádějí předměty, které
- i když vyhovují podmínkám patentovatel-
nosti - se z patentní ochrany vylučují. Dů-
vod toho je v tom, aby se zápovědními právy
plynoucími z patentu nebránilo širokému po-
užívání léčiv a chemických látek, vyrobených
jiným způsobem, nebo potravin jakožto zá-
kladního prostředku výživy obyvatelstva.
Z odstavce 2 vyplývá, že z patentování jsou
vyloučeny nové způsoby léčení a ochrany před
nemocemi; do jisté míry též nové odrůdy se-
men a rostlin a nová plemena zvířat. Vzhle-
dem k velkému významu výsledků této tvůr-
čí práce se tu nově zavádí vydávání osvědčení
o původství. Očekává se, že řízením o vydání
osvědčení o původství bude nahrazena větši-
na zlepšovacích návrhů v těchto oborech.
Bližší úprava se ponechává příslušným mi-
nistrům.
K § 2
Patent může být udělen toliko na jméno
původce. Tím se má původci zajistit, aby vy-
nález, jenž je předmětem patentu, byl spojen
vždy jen s jeho jménem. Zároveň se vyluču-
je, aby se patent mohl stát předmětem ob-
chodu. Z toho důvodu nebylo z dosavadních
předpisů převzato ustanovení o převodu pa-
tentu. Na vynález, který vznikl kolektivní pra-
cí několika spolupůvodců, může být udělen
jen jeden patent. Za spolupůvodce se pova-
žuje, kdo se přímo a iniciativně podílel na vy-
řešení technického problému a bez jehož
účasti by se řešení nedosáhlo. Proti tomu
spolupůvodcem není, kdo poskytl technickou
pomoc, t. j. kdo úkoly souvisící s daným tech-
nickým problémem rozpracoval podle zásad
a způsobů známých v technice. Technickou
pomoc může tedy poskytnout průměrný pra-
covník, kvalifikovaný pro obor, jehož se týká
daný technický problém.
V případech, kdy podnik je oprávněn podat
přihlášku na jméno původce, není třeba k je-
jímu podání souhlasu původce. Okolnost, zda
vynález vznikl v souvislosti s prací nebo za
hmotné podpory podniku, uvede přihlašovatel
již v přihlášce.
Ustanovení odstavce 3 je nutno vykládat
v souvislosti s ustanovením § 3 odst. 6, po-
dle něhož právo k využití vynálezu, který byl
učiněn v souvislosti s prací původce v pod-
niku nebo na který dostal původce od pod-
niku hmotnou podporu, přísluší státu. Vyná-
lez byl učiněn v souvislosti s prací původce,
jestliže řešení technického problému, které
tvoří vynález, je výsledkem přímého plnění
pracovních úkolů původci uložených nebo vy-
plývajících z funkce, kterou původce zastává.
Aby uplatnění práva státu bylo zajištěno,
stanoví se, že původce takového vynálezu je
povinen uvědomit o podání přihlášky podnik,
v němž vynález vytvořil nebo od něhož naň
dostal hmotnou podporu. K témuž účelu se
podniku umožňuje, aby v případě, kdy to vy-
žadují zájmy státu, sám podal přihlášku vy-
nálezu na jméno původce, jestliže původce se
zdráhá tak učinit.
Z důvodů legislativně - technických používá
návrh výrazu "podnik" pro všechny národní
podniky, podniky místního průmyslu a komu-
nálního hospodářství a jiné hospodářské or-
ganisace, organisace státního socialistického
sektoru, lidová družstva a družstevní organi-
sace, dále pro ministerstva a ostatní státní
orgány. Do pojmu podnik nejsou však zahr-
nuty dobrovolné organisace podle zákona
č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích
a shromážděních.
17
K § 3
K využívání vynálezu, jenž je předmětem
patentu, je zásadně třeba souhlasu původce
vynálezu nebo jeho dědice, který je majite-
lem patentu. Výjimku z uvedené zásady, že
k využití vynálezu je v zásadě třeba souhlasu
majitele patentu, tvoří případy uvedené v § 3
odst. 6, dále v §§ 8, 9, 10 a § 22 odst. 3.
V odstavci 2 se navrhuje rozšířit účinky
z patentu plynoucí o další dvě kategorie vy-
užívání vynálezu, totiž o obchodování před-
mětem vynálezu a o jeho průmyslové upotře-
bení.
Účelem toho jest, aby se ochrana, kterou
poskytují československé patenty, vyrovnala
ochraně poskytované cizinou. Pojmy "prů-
myslové vyrábění", "obchodování" a "prů-
myslové upotřebení" mají přirozeně jiný vý-
znam za socialismu než za kapitalismu, a to
vzhledem k tomu, že v socialistickém státě
jsou výrobní prostředky zespolečenštěny a
obchod je řízen státem.
Toto rozšíření účinků z patentu plynoucích
nemůže mít nepříznivý vliv na naše národní
hospodářství. Zamezí se jím především pří-
padným retorsím se strany unijních států,
které vesměs přiznávají patentům pro jejich
území uděleným ochranu v rozsahu, jak je
uveden v návrhu zákona; této ochrany se pak
mohou dovolávat i českoslovenští příslušníci,
jimž se udělí v cizině patent. Pokud jde o vliv
navrhovaného rozšíření ochrany z patentů,
udělených v ČSR cizincům, na domácí prů-
mysl, je dána možnost zamezení zneužití pa-
tentu ustanovením § 9 návrhu zákona, podle
něhož má mít stát právo využívat vynálezu
i bez souhlasu majitele patentu, má-li vyná-
lez zvlášť podstatný význam pro stát (na př.
význam obranný) a nedosáhne-li se mezi pří-
slušným podnikem a majitelem patentu do-
hody o podmínkách smlouvy o využití.
V praxi nebyly také zaznamenány případy,
které by nasvědčovaly tomu, že by z rozší-
ření ochrany vyplynuly hospodářské závazky
vůči cizině.
Ustanovením odstavce 5 mají být zajištěny
zájmy národního hospodářství a umožněno
urychlené využívání předmětu přihlášky ještě
před rozhodnutím o udělení patentu. To se
děje podmíněnou smlouvou o využití přihlá-
šeného vynálezu, kterou bude možno nahra-
dit dohodou o využití zlepšovacího návrhu a
o odměně za něj, nedojde-li k udělení pa-
tentu.
Ustanovení odstavce 6 a 7 upravuje práva
státu a podniků lidových družstev na využití
vynálezů a práva, která v těchto případech
příslušejí majiteli patentu.
Zavedení instituce odevzdání vynálezu stá-
tu je odůvodněno ve všeobecné části důvo-
dové zprávy. Podstata odevzdání je v tom, že
jím přechází ihned, a to bez jakéhokoliv ří-
zení, právo k využití odevzdaného vynálezu
na stát. Původce má nárok na odměnu, který
však vznikne teprve, dojde-li k využití vy-
nálezu. Řízení o udělení patentu na odevzdaný
vynález bude osvobozeno od správních po-
platků; v tomto případě se nebudou platit ani
roční udržovací poplatky.
Ustanovením odstavce 8 jest poskytnuta
ochrana původcům (dědicům) vynálezů. Ježto
neshody budou předmětem smírčího řízení
v odborové organisaci, lze předpokládat, že
případy, které bude řešit soud, budou jen vý-
jimečné.
Účelem ustanovení odstavce 9 je zajistit
původci nárok na zvláštní odměnu v případě,
že se vynález, u něhož právo k využití pří-
sluší státu, patentuje nebo využije v cizině.
S původcem bude uzavřena smlouva o odmě-
ně. Původce vynálezu má povinnost aktivně
spolupůsobit při přihlášení vynálezu v cizině.
Nárok na odměnu původce vynálezu, na
nějž byl v cizině udělen patent, je odůvodněn
tím, že udělení patentu v cizině chrání zájmy
československého státu, jako na př. zajištěni
exportu a pod.
K §§ 4 a 5
Ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) se prakticky
nebude vztahovat na patenty, týkající se vy-
nálezů, jejichž využívání přísluší státu, po-
něvadž tyto budou osvobozeny od správních
poplatků.
Rozhodnuti o žádosti o určení podle § 5 má
povahu deklaratorního aktu. Aby nedocházelo
k nesouhlasu mezi zjištěním Úřadu a zjiště-
ním provedeným soudem nezávisle na Úřadu,
stanoví se, že soud je vázán rozhodnutím
Úřadu. Vázanost soudu má ten význam, že
v případě, kdy Úřad zahájil řízení o určení,
soud přeruší své řízení a vyčká pravomocné-
ho rozhodnutí Úřadu.
K § 6
Ustanovení odstavců 1 a 2 odpovídají obsa-
hově dosavadním předpisům. Jsou doplněna
o možnost částečného zrušení patentu v pří-
padě, že podmínky předepsané pro udělení
patentu jsou splněny jen u části patentu.
Tím se má vyplnit mezera, kterou vykazovala
dosavadní ustanovení.
Patent je možno zrušit buď na návrh nebo
z moci úřední. Ke zrušení patentu může dojít
i po zániku patentu, je-li dán právní zájem na
zrušení.
18
K § 7
Přepis patentu není na rozdíl od dosavad-
ních ustanovení omezen pouze na dobu jed-
noho roku od jeho udělení, nýbrž může být
uskutečněn na podkladě pravomocného roz-
hodnouti soudu po celou dobu jeho platnosti.
Práva a závazky ze smlouvy o využití vy-
nálezu přecházejí v případě přepisu patentu
na osobu, na kterou byl patent přepsán. Ná-
vrh tím chrání zájmy státu na nerušeném
provozu podniků, které smlouvu uzavřely
v dobré víře v práva majitele patentu.
K § 8
Od rozšíření práva předchozího uživatele
na jiné podniky a orgány se upouští, ježto je
v rozporu se základním významem tohoto
práva a je s to vyvolat v cizině nepříznivou
odezvu.
K § 9
Socialistický stát netrpí protichůdnými roz-
pory zájmů vynálezce a společnosti a proto
vynálezci plně dávají výsledky své tvůrčí
práce do služeb výstavby nově společnosti.
Předpokládá se proto použití tohoto ustano-
vení jen ve výjimečných případech k ochraně
zvlášť důležitých zájmů státu. Pro tento pří-
pad rozhodne Úřad jako objektivní orgán
o právu k využití vynálezu bez souhlasu ma-
jitele patentu.
K §10
Ustanovení § 10 je nutné vzhledem k tomu,
že využití vynálezu podle nové úpravy za-
hrnuje v sobě i průmyslové upotřebení pa-
tentu. Bylo sem pojato i vzhledem k článku
5c Pařížské unijní úmluvy a článku 27 Chi-
cagské úmluvy o mezinárodním civilním le-
tectví z roku 1944.
K § 12
Proti dosavadnímu stavu návrh stanoví, že
se přihlášky podávají toliko u Úřadu. Tím se
má zjednodušit příjem přihlášek a zajistit
jejich správné pořadí, a tedy i priorita při-
hlašovacího předmětu. Zkušenosti, jichž se
nabylo, plně potvrzují, že rozvoji vynálezec-
tví je na prospěch přijímání přihlášek i jejich
vyřizování v jediném ústředním orgánu.
Náležitosti přihlášky budou stanoveny vlád-
ním nařízením o vynálezech; zde se předpisuje
pouze, že přihláška smí obsahovat jen jeden
předmět a upouští se od dosavadního ome-
zení, že se lze v jedné přihlášce domáhat
práva přednosti podle mezinárodních smluv
jen z jedné dřívější přihlášky. Tím se má při-
způsobit československé zákonodárství stavu,
jaký je v převážné většině zemí, jež jsou
členy Pařížské unijní úmluvy na ochranu prů-
myslového vlastnictví, a usnadnit podáváni
přihlášek z ciziny.
Zavedením výstavních priorit vychází návrh
vstříc požadavkům četných vynálezců, jakož
i hospodářských organisací. Výstavní priority
jsou zavedeny ve většině států.
K § 14
V některých případech vznikají při prů-
zkumu přihlášky pochybnosti o tom, zda je
vůbec možno uskutečnit předmět přihlášky.
Ustanovení § 14 má umožnit Úřadu, aby se
o této možnosti přesvědčil předvedením před-
mětu přihlášky. Výzva k předvedení musí být
náležitě odůvodněna. Jde tu o zcela výjimečné
případy, na př. odporují-li vývody přihlašo-
vatelovy, jimiž účinek předmětu přihlášky do-
vozuje, známým přírodním zákonům, nebo
je-li podle dosavadních zkušeností nepravdě-
podobně, že se dostavil účinek.
K §15
Ustanovením odstavce 1 se určuje, ve kte-
rých případech se přihláška zamítne. Může
se tak stát jen z důvodů věcných, nikoli z dů-
vodů formálních. Při průzkumu patentovatel-
nosti jde pak zejména o otázku, zda vyřešení
technického problému, tvořící předmět při-
hlášky, je nově, jak se požaduje v § 1 odst. 1
návrhu. Proto se v odstavci 2 stanoví, kdy
se předmět přihlášky nepokládá za nový. Je
to ve všech případech, kdy se zjistí, že před-
mět přihlášky byl znám v Československu
nebo v cizině, t. j. že byl přístupný neomeze-
nému kruhu osob, avšak podmínkou je, že
tomu tak bylo před podáním přihlášky vyná-
lezu. Zprávy vědecko-výzkumných a pro-
jekčně konstrukčních organisací nebo diser-
tační práce jsou překážkou udělení patentu
jedině tehdy, jestliže byly uveřejněny. Dříve
podaná přihláška je překážkou udělení pa-
tentu bez ohledu, vedla-li nebo povede-li
k udělení patentu či nikoliv. Uplatňuje-li se
v přihlášce unijní priorita, pak platí v dů-
sledku § 23 odstavce 1 návrhu ustanovení
článku 4 Pařížské unijní úmluvy. Případy
zveřejnění, uvedené v odstavci 2, jsou míněny
jen jako příklady, takže tu nejde o taxativní
výpočet.
K § 16
Aby se umožnilo nejširší veřejnosti přispět
k průzkumu patentovátelnosti předmětu při-
hlášky, zejména pokud jde o jeho novost, na-
vrhuje se, aby přihláška byla se všemi pří-
lohami vyložena po dobu dvou měsíců k ve-
řejnému nahlédnutí. Podrobnosti o vyložení
budou stanoveny v prováděcích předpisech.
19
K §17
Kdokoliv se domnívá, že by na předmět
vyložené přihlášky neměl být udělen patent,
může podat proti udělení patentu námitky.
Námitky mohou vznést nejen českoslovenští
občané, ale i cizinci. Úřad může přihlédnout
též k námitkám podaným opožděně, avšak
ten, kdo je podal, se nepokládá za účastníka
řízení.
K§ 18
Ustanovení odstavce 1 je v podstatě pře-
vzato ze správního řádu (vlád. nař. č. 20/
1955 Sb. ). Návrh tím zdůrazňuje povinnost
Úřadu zjistit skutečný stav věci za spolupráce
přihlašovatele.
Zájmy přihlašovatele jsou chráněny usta-
novením odstavce 2, který mu umožňuje na-
hlédnout do veškerého materiálu namítaného
při průzkumu přihlášky. Tak se může pů-
vodce osobně přesvědčit z namítaného mate-
riálu o odůvodněnosti námitek, pokud nejde
o materiál tajný.
K § 20
Podle dosavadních předpisů jsou rozhodnutí
Úřadu konečná. Je to důsledkem skutečnosti,
že Úřad pro vynálezy a normalisaci jest
ústředním úřadem. Aby však účastníkům ří-
zení byla dána přesto možnost použít oprav-
ného prostředku, návrh stanoví, že proti roz-
hodnutí Úřadu může být podán rozklad do
30 dnů od doručení rozhodnutí. Rozklad bude
mít odkladný účinek.
Rozhodnutí o rozkladu je konečné.
K § 22
Návrh připouští navrácení lhůty. Lhůta
k podání žádosti činí 2 měsíce a je tedy delší
než lhůta stanovená pro tento případ správ-
ním řádem. Tato úprava je odůvodněna vzhle-
dem k cizincům, jejichž práva by krátkou
lhůtou mohla být ohrožena.
V zájmu právní jistoty nelze navrácení
lhůty povolit po uplynutí jednoroční lhůty,
uvedené v odstavci 2. Ustanovení o prioritních
lhůtách neodporuje Pařížské unijní úmluvě.
Ustanovením odstavce 3 se poskytuje mož-
nost podnikům, které v přechodné době zániku
práv počaly patentu využívat, aby v tomto
využívání pokračovaly i nadále, když tato prá-
va nabyla opět platnosti. Toto právo k dal-
šímu využívání je určitou obdobou práva
předchozího uživatele podle § 8 návrhu.
K § 25
Ustanovení tohoto paragrafu jsou odůvod-
něna požadavky devisového hospodářství.
K § 26
Zákonná úprava průzkumu a registrace
objevů je zcela nová a nutnost jejího zavedení
je vysvětlena v obecné části důvodové zprávy.
Vzorem je sovětské nařízení z 23. února 1956,
jímž bylo uloženo Komitétu pro vynálezy a
objevy při Radě ministrů SSSR přijímat při-
hlášky objevů, průzkum jejich novosti, ve-
dení státního rejstříku objevů a vydávání
diplomů původcům objevů.
Odstavec 1 stanoví, co se pokládá za objev.
Existence objevu musí být v přihlášce objevu
řádně odůvodněna a doložena tak, aby z při-
hlášky a jejich příloh bylo patrno, že jde sku-
tečně o nový objev jevů, vlastností nebo zá-
konitostí materiálního světa, které jsou dosud
neznámé, avšak objektivně existují.
Objevy se mohou týkat všech oborů vědní
činnosti. Původci objevů obdrží po průzkumu
přihlášky a jeho úspěšném výsledku diplom.
Předem musí být zjištěno stanovisko Česko-
slovenské akademie věd, po případě Českoslo-
venské akademie zemědělských věd, a to po-
dle oboru činnosti vzhledem k přihlašovanému
objevu.
Pouze na objevy geografické a geologické se
neudělují diplomy, takže tyto objevy nelze
přihlašovat.
Diplomy na objevy uděluje Úřad, který je
rovněž registruje ve zvláštním rejstříku ob-
jevů.
K § 30
Účelem zlepšovacího návrhu je pozvednout
technickou úroveň jednotlivých podniků, ze-
jména podniků zaostalých, na výši, jaká od-
povídá současnému stavu techniky, jakož
i zvýšit jejich úroveň i v ostatních směrech.
Za zlepšovací návrhy se tudíž považují jak
návrhy technického charakteru, tak i návrhy,
které leží mimo oblast techniky, jako je tomu
na př. u otázek hospodářských, zdravotních,
bezpečnostních, dále návrhy týkající se ad-
ministrativy, peněžnictví, pojišťovnictví, do-
kumentace nebo výtvarného umění a podobně.
Zlepšovací návrhy z oboru techniky se liší od
vynálezu tím, že se neklade na ně požadavek,
aby opatření, jehož využití se navrhuje, bylo
nové v měřítku, uvedeném v § 15 odst. 2 ná-
vrhu, tedy s hlediska domácího i cizího, nýbrž
postačuje, nebyly-li učiněny přípravy k jeho
vyzkoušení nebo zavedení. U zlepšovacího ná-
vrhu nezáleží proto na tom, kdo je původcem
opatření, jehož využití se navrhuje. Otázka
původství je rozhodující při podávání přihlá-
šek vynálezů (§ 2 návrhu), nemá však význam
u zlepšovacích návrhů.
20
K § 31
Ustanovení odstavce 1 je převzato z dosa-
vadních předpisů. Pro podnik není návrh zlep-
šovacím, učinil-Ii podnik již v době, kdy mu
návrh došel, alespoň přípravy k vyzkoušení
nebo zavedení navrhovaného opatření. Pod-
niky tedy nebudou nuceny, jak tomu bylo až
dosud, uznávat za zlepšovací návrhy, na-
vrhují-li se opatření, k jejichž využití již uči-
nily uvedené přípravy, aniž však v době, kdy
zlepšovací návrh byl v podniku podán, bylo
opatření již zavedeno nebo zařazeno do plánu.
Na rozdíl od dosavadních předpisů se sta-
noví v tomto paragrafu, že o výši a splatnosti
odměny za zlepšovací návrh, který podnik
zavede, uzavře podnik s navrhovatelem do-
hodu o využití a odměně. Tím se má dosáh-
nout toho, aby zlepšovatel nebyl při určení
odměny opomíjen, nýbrž aby s ním bylo
osobně jednáno. Nedohodne-li se navrhovatel
s podnikem, předloží podnik nebo navrhova-
tel sporný případ příslušně odborové organi-
saci k provedení smírčího řízení. Zůstane-li
tento pokus o dohodu bezvýsledný, určí výši
a splatnost odměny soud.
K § 32
Vzhledem k zvláštní povaze zemědělské vý-
roby a organisace zemědělských podniků bude
v nařízení ministr zemědělství a lesního hos-
podářství zmocněn, aby vyhláškou upravil od-
chylky od ustanovení nařízení o využití zlep-
šovacích návrhů a o jejich odměňováni.
K § 33
Podle dosavadních předpisů rozhodovali
spory o společné zlepšovací návrhy a o roz-
dělení odměn za ně soudružští rozhodčí.
Vzhledem k tomu, že se tento způsob rozho-
dování neosvědčil, přenáší návrh příslušnost
k rozhodování sporů o rozdělení odměn za
společně vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy
na soudy. Žalobě u soudu musí předcházet
smírčí řízení.
K § 38
Ustanovení o zavádění a rozšiřování vyná-
lezů a zlepšovacích návrhů jsou odůvodněna
v obecně části důvodové zprávy.
K§ 39
Příslušnými orgány se rozumí zejména
státní mzdová komise.
K §42
Odměny za vynálezy, objevy a zlepšovací
návrhy jsou osvobozeny od dani v rozsahu
přiznaném daňovými zákony. Ministerstvo
financí vydá opatřeni, podle něhož odměny za
vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy budou
podrobeny jen dani ze mzdy. Daň ze mzdy
bude počítána jen z částky převyšující 20 000
Kčs a bez ohledu na ostatní příjmy plátce
z pracovního nebo jemu podobného poměru.
K § 43
Ustanovení v tomto paragrafu je v podstatě
převzato z dosavadních předpisů s přihlédnu-
tím k vládnímu nařízení č. 19/1956 Sb.
K § 44
Účelem zřízení komise expertů je, aby jako
nestranný sbor přispívala k správně činnosti
Úřadu.
K §46
Účelem ustanovení tohoto paragrafu jest
zajistit, aby orgány odborového hnuti nebyly
opomíjeny při projednávání návrhů, týkají-
cích se organisace a řízení vynálezeckého a
zlepšovatelskěho hnutí. Proto se ukládá všem
podnikům povinnost, aby všechny takové ná-
vrhy dohodly s orgány odborového hnutí.
K §§ 47 až 49
Tyto paragrafy obsahují ustanovení pře-
chodná a závěrečná, vyplývající z účinnosti
nových právních předpisů.
K provedení zákona budou vydána tři pro-
váděcí vládní nařízení: o vynálezech, o obje-
vech a o zlepšovacích návrzích.
Finanční dosah návrhu zákona o vynálezech,
objevech a zlepšovacích návrzích
Provedením zákona o vynálezech, objevech
a zlepšovacích návrzích lze očekávat zvýšení
rozpočtových výdajů rozpočtových organisací
a zvýšení plánovaných výdajů i příjmů hos-
podářských organisací.
Pokud jde o rozpočtově organisace, očekává
se zvýšení výdajů:
1. u Státního úřadu pro vynálezy a norma-
lisaci:
21
a) Na základě hospodářské a vědecko-technic-
ké spolupráce byly bezplatně předávány
do některých zemí socialistického tábora
vynálezy a zlepšovací návrhy čs. vyná-
lezců a zlepšovatelů, aniž za jejich využití
v zahraničí byla zaplacena odměna. Nevy-
placení odměny není ničím odůvodnitelné,
neboť za předané vynálezy a zlepšovací
návrhy dostává čs. stát z druhých zemí
protihodnotu v technické dokumentaci
námi vyžádané. Proto bude v návrhu vlád-
ního nařízení o vynálezech a zlepšovacích
návrzích uloženo předsedovi Státního úřa-
du pro vynálezy a normalisaci, aby ve
spolupráci s ústředními úřady dodatečně
tyto odměny vyplatil.
Podle informací na ministerstvech nebu-
dou náklady na tyto odměny přesahovat
částku 300000 Kčs. Tato jednorázová
částka bude vyplacena během roku 1957
a 1958. Bude proto rozpočet Státního úřa-
du pro vynálezy a normalisaci na straně
nákladů zvýšen na rok 1957 o částku
100 000 Kčs a na rok 1958 o částku 200 000
Kčs.
b) Novou úpravou přihlašování vynálezů a
udělování patentů vzroste počet přihlá-
šek vynálezů, bude zavedeno vykládáni
přihlášek před udělením patentů a vzroste
počet udělených patentů. Náklady na vy-
kládání přihlášek a tisk patentních spisů
zvýší výdajové položky rozpočtu Státního
úřadu pro vynálezy a normalisaci ročně
o částku 250 000 Kčs. Pro rok 1957 nutno
zvýšit výdajové položky Státního úřadu
pro vynálezy a normalisaci jen o částku
50 000 Kčs.
c) K prohloubení a zkvalitnění průzkumu
zvýšeného počtu přihlášek vynálezů, k po-
suzování ekonomického významu vynále-
zů a pro prosazování jich do praxe použije
Státní úřad pro vynálezy a normalisaci
pomoci externích odborných pracovníků.
Náklady na odměny těchto externích pra-
covníků z tohoto důvodu, které zvýší do-
savadní rozpočtovanou částku (250 000
Kčs) v příštích letech, nelze zatím číselně
vyjádřit.
d) Zavedením registrace objevů a vypláce-
cením odměn jejich původcům se dosa-
vadní výdaje státního rozpočtu nezvýší.
Tyto náklady bude možno hradit z roz-
počtu Československé akademie věd, která
na rok 1957 má pro tento účel rozpočto-
váno 400. 000 Kčs. Československá akade-
mie věd je ochotna pro tento rok sama
z vlastních rozpočtových prostředků ná-
klady na odměny uhradit. Bude-li Stát-
nímu úřadu pro vynálezy a normalisaci
uloženo vl. nařízením k zákonu vyplácet
odměny, zvýší se v příštích letech jeho
výdajové položky zhruba o částku 400 000
Kčs, o kterou by se snížil rozpočet Česko-
slovenské akademie věd.
Zvýšené výdaje budou v r. 1957 hrazeny
z úspor v rozpočtu Úřadu na rok 1957.
2. u ústředních úřadů:
Podle § 25 návrhu bude vyplacena odměna
čs. vynálezcům, jímž bude v cizině udělen pa-
tent a jejichž vynálezu bude ve prospěch nár.
hospodářství v cizině využito. Náklady na
tyto odměny lze uhradit z dosavadních roz-
počtových prostředků ústředních úřadů na
rok 1957.
Opravou, již provede ministerstvo financí
v otázce zdanění odměn za vynálezy, objevy
a zlepšovací návrhy, poklesne výnos daně
ze mzdy a daně z příjmů obyvatelstva při-
bližně o 100 000 Kčs až 300 000 Kčs. Pokles
se projeví v r. 1957 jen částečně.
U hospodářských organisaci se očekává
zvýšení plánovaných výdajů a zvláště pak
zvýšení plánovaných příjmů, resp. úspor.
Zvýšení výdajů se očekává proto, že bude
třeba vynálezcům a zlepšovatelům vyplatit
vyšší odměny, a zejména bude třeba podle
ustanovení § 39 vyplatit odměnu těm, kdož
přispěli k rozpracování, vyzkoušení, zavedení
nebo rozšíření vynálezu nebo zlepšovacího
návrhu. Zvýšení vyplacených odměn v obou
případech nelze ani přibližně vypočítat, nýbrž
lze je jen odhadnout. Přihlížíme - li k počtu
realisovaných vynálezů a zlepšovacích návrhů
v uplynulém roce, zejména přihlížíme - li
k vážným nedostatkům v jejich rozšiřování,
možno zvýšení odměn odhadnout o částku 10
až 15 milionů Kčs.
Naproti tomu vzniknou v hospodářských
organisacích další úspory, vyplývající ze zvý-
šeného počtu zavedených vynálezů a zlepšo-
vacích návrhů a z jejich urychlené realisace.
Proti úsporám dosaženým v roce 1956 mohou
se úspory zvýšit zhruba o částku 150-200
milionů Kčs. Vezme-li se za základ stav do-
cílených úspor v roce 1956, které činily 583
miliony Kčs, lze tedy předpokládat, že sku-
tečně dosažené úspory, zejména vlivem od-
měn za iniciativní zavádění a rozšiřování,
zvýší se na 750-800 milionů Kčs.
Snížení výnosu daně ze mzdy a daně
z příjmů obyvatelstva, jakož i zvýšení úspor
a výdajů v hospodářských organisacích pro-
jeví se v r. 1957 jen částečně, a to asi jen
jednou třetinou, poněvadž účinky nové právní
úpravy budou patrný až za určitou dobu po
nabytí účinnosti tohoto zákona.
22
Přehled celkového finančního dosahu zákona v roce 1957
|
Výdaje: |
...... 100000 Kčs |
|
Výdaje za vykládání přihlášek vynálezů a |
.... 50000 Kčs |
|
Výdaje na zvýšené odměny původcům vyná- |
...... 5000000 Kčs |
|
celkem více o ..... |
..... 5150000 Kčs |
|
Pokles státních přijmu změnou v daňových |
... 30 000 - 100 000 Kčs |
|
Úspory: |
|
|
Dosažené úspory ze zavedených vynálezů a |
..... 50000000 Kčs |
Z těchto údajů možno učinit závěr, že vynaložené finanční prostředky projeví se
v národním hospodářství mnohonásobně vyšším prospěchem.
V Praze dne 12. června 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 01 - 4185-57