Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
155.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I
Vynálezy
část první
§ 1
Předmět práva
(1) Za vynález podle tohoto zákona se po-
kládá vyřešení technického problému, které
je nově a znamená proti dosavadnímu stavu
techniky pokrok, projevující se novým nebo
vyšším účinkem.
(2) Patenty se udělují na vynálezy, jejichž
předmět lze průmyslově vyrábět nebo podle
nichž lze postupovat při provozování výroby.
(3) Na potraviny, léčiva a chemicky vyro-
bené látky se udělují patenty, jen pokud jde
o způsob jejich výroby.
(4) Na nově způsoby léčení nemocí a ochra-
ny před nemocemi, na nově odrůdy semen a
rostlin a na nová plemena zvířat se neudělují
patenty, nýbrž osvědčení o původství. Po-
drobnosti o osvědčeních o původství, zejména
o jejich udělování a účinku, jakož i o pří-
slušných odměnách upraví vyhláškou v Úřed-
ním listě příslušní ministři v dohodě s minis-
trem financí a předsedou Státního úřadu pro
vynálezy a normalisaci (dále jen Úřad).
2
§ 2
Subjekt práva
(1) Patent může být udělen toliko na jméno
původce vynálezu. O udělení patentu může
žádat přihláškou vynálezu původce nebo jeho
dědic.
(2) Na vynález, který je výsledkem kolek-
tivní práce, může být udělen toliko jeden pa-
tent, a to spolupůvodci nebo spolupůvodcům,
kteří podali přihlášku vynálezu. Za spolupů-
vodce se nepokládá, kdo poskytl původci jen
technickou pomoc.
(3) Byl-li vynález učiněn původcem nebo ně-
kterým ze spolupůvodců v souvislosti s jeho
prací v podniku nebo dostal - li naň původce
(spolupůvodce) hmotnou podporu od podniku,
je původce (spolupůvodce) povinen, podá - li
přihlášku vynálezu, uvést v ní tyto okolnosti
a učinit současně o tom oznámení podniku.
Zdráhá - li se původce (nebo všichni spolupů-
vodci) podat na takový vynález přihlášku a
mohou - li tím být ohroženy státní zájmy, může
podnik sám se svolením úřadu podat přihláš-
ku jménem původce (spolupůvodce).
(4) O tom, zda vynález byl učiněn za pod-
mínek uvedených v odstavci 3, rozhodne
v pochybnostech Úřad.
(5) V případě odúmrtí má stát postaveni
dědice.
(6) Kde se v tomto zákoně uvádí podnik,
rozumějí se tím, pokud z povahy věci neply-
ne něco jiného, těž ostatní hospodářské orga-
nisace, jakož i organisace rozpočtově.
§ 3
Účinky patentu
(1) Vynálezu, na který byl udělen patent,
nesmí nikdo využívat bez souhlasu majitele
patentu (původce nebo jeho dědice), s vý-
jimkami dále uvedenými.
(2) Vynálezu využívá, kdo jeho předmět
průmyslově vyrábí, jím obchoduje nebo ho
průmyslově upotřebí, nebo kdo podle něho
postupuje při provozování výroby.
(3) Souhlas k využití vynálezu se uděluje
smlouvou, ve které se uvede zejména: rozsah
práv k vynálezu, začátek a doba platnosti
smlouvy, podmínky účasti původce (dědice)
na rozpracování a zavedení vynálezu, jakož
i výše odměny a způsob její výplaty.
(4) Smlouva o využití vynálezu nabývá
účinnosti zápisem do patentního rejstříku.
(5) Je-li ku prospěchu národního hospodář-
ství, aby bylo využíváno předmětu přihlášky
3
ještě před udělením patentu, uzavře podnik
smlouvu o využití předmětu přihlášky s pod-
mínkou, že dojde k udělení patentu; nedo-
jde-li k jeho udělení, může být smlouva na-
hrazena dohodou o využití zlepšovacího ná-
vrhu a o odměně za něj (dále jen dohoda
o využití a odměně).
(6) Při udělení patentu na vynález učiněný
za okolnosti, uvedených v § 2 odst. 3, přísluší
právo k využití vynálezu státu. Stejné právo
přísluší státu, jestliže vynález odevzdá státu
původce (dědic), který učinil vynález nezá-
visle na práci v podniku nebo nedostal naň od
podniku hmotnou podporu. Vynález může být
odevzdán státu současně s přihláškou vyná-
lezu nebo během řízení o ní nebo po celou
dobu platnosti patentu, pokud právo k využiti
vynálezu nepřísluší již někomu jinému. Do-
jde-li v uvedených případech k využití vy-
nálezu státem, musí být s původcem (dědi-
cem) uzavřena smlouva o jeho účasti na roz-
pracování a zavedení vynálezu, jakož i o od-
měně a způsobu její výplaty.
(7) Přísluší-li právo k využití vynálezu stá-
tu, mohou za podmínek stanovených pro
podniky vynálezu využívat též lidová družstva
a podniky družstevních organisací.
(8) Nedojde-li v případech uvedených v od-
stavci 6 k dohodě o odměně, rozhodne o ní
soud, nevedlo-li smírčí řízení v příslušné od-
borově organisaci k odstranění neshody. Bez
tohoto řízení nemůže původce (dědic) uplat-
nit nárok žalobou u soudu. Doba, po kterou
trvalo projednání před příslušnou odborovou
organisací, se nepočítá do doby promlčecí.
(9) Původce vynálezu, u něhož právo k vy-
užití přísluší státu, je povinen včas vyhovět
požadavkům podniku, týkajícím se podání
přihlášky v cizině. Dojde-li v cizině k udělení
patentu na takový vynález nebo k jeho vy-
užití, má původce (dědic) nárok na zvláštní
odměnu, jejíž výše se stanoví smlouvou. Ne-
vyhoví-li těmto požadavkům bez závažných
důvodů, má podnik právo podat přihlášku
sám s uvedením původce. Odměna může být
zkrácena nebo odepřena, nevyhověl-li původ-
ce (dědic) včas požadavkům podniku, týkají-
cím se podání přihlášky v cizině. Nedojde-li
k dohodě o odměně, platí obdobně ustanovení
odstavce 8.
(10) Směrnice o odměnách za vynálezy vydá
předseda Úřadu v dohodě s ministrem fi-
nancí.
§ 4
Doba platnosti patentu
(1) Patent platí 15 let ode dne podání při-
hlášky vynálezu.
4
(2) Patent zanikne:
a) uplyne - li doba jeho platnosti,
b) nezaplatí-li se správní poplatky včas,
c) vzdá-li se ho jeho majitel. V tomto pří-
padě zanikne patent v době, kdy písemné
prohlášení o vzdání došlo Úřadu.
§ 5
Žádost o určení
Majitel patentu a každý, kdo prokáže práv-
ní zájem, může žádat u Úřadu o určení, zda
se porušuje (nebo neporušuje) patent jím
uvedený. Určení vydané Úřadem je závazné
pro soudy i pro jiné státní orgány.
§ 6
Zrušení patentu
(1) Úřad zruší patent, kdykoliv zjistí, že
u předmětu patentu nebyly splněny podmín-
ky, předepsané pro udělení patentu. Neby-
ly-li tyto podmínky splněny jen u části pa-
tentu, zruší se pouze tato část patentu.
(2) Zrušení působí od počátku platnosti pa-
tentu.
§ 7
Spory o původství
(1) Spory o původství (spolupůvodství) roz-
hoduje soud.
(2) Úřad přepíše patent na osobu, která
pravomocným rozhodnutím soudu byla uzná-
na původcem nebo spolupúvodcem.
(3) Byla-li uzavřena smlouva o využití vy-
nálezu, přecházejí při přepisu patentu práva
a povinnosti z této smlouvy na osobu, na kte-
rou byl patent přepsán, nepožádá - li tato oso-
ba o uzavřená nově smlouvy; byla-li na zákla-
dě smlouvy vyplacena odměna, je ten, kdo ji
obdržel, povinen vyplatit ji uvedené osobě.
Totéž platí obdobně o smlouvě uvedené v § 3
odst. 6.
(4) Byl-li zahájen spor o původství (spolu-
původství) během řízení o přihlášce, pokra-
čuje Úřad v řízení o přihlášce, avšak rozhod-
nutí vydá až po právní moci soudního roz-
hodnutí.
Omezení účinků patentu
§ 8
(1) Patent nepůsobí proti tomu, kdo nezá-
visle na původci před podáním přihlášky vy-
nálezu využíval předmětu patentu anebo vy-
konal opatření, jichž je k takovému využí-
vání třeba.
5
(2) Předchozí uživatel může žádat na maji-
teli patentu, aby jeho právo uznal vydáním
listiny; odepře-li to, rozhodne o tomto právu
soud.
§ 9
V případech, kdy vynález má zvlášť pod-
statný význam pro stát (na příklad význam
obranný), avšak mezi příslušným podnikem a
majitelem patentu nebude dosaženo dohody
o podmínkách smlouvy o využití, rozhodne
Úřad o právu státu využívat vynálezu bez
souhlasu majitele patentu. Nedosáhne-li se
dohody o odměně za vynález takto využíva-
ný, rozhodne o nároku na odměnu soud.
§ 10
Účinky patentu se nevztahují na dopravní
prostředky (vozidla, lodi, letadla a pod. ) a na
zařízení na dopravních prostředcích, jež se
dostávají do Československa pouze přechodně
při jejich upotřebení při dopravě.
§ 11
Závislé patenty
(1) Na vynález, který je závislý na jiném,
dříve přihlášeném vynálezu (vynález základ-
ní), na který byl udělen patent, udělí se pa-
tent závislý, předpokládá-li jeho využití ne-
zbytně využití základního vynálezu.
(2) Zruší-li se patent, který byl udělen na
základní vynález, nebo zanikne-li, stávají se
na něm závislé patenty samostatnými.
(3) Nebyla-li závislost patentu vyznačena,
může o to žádat majitel patentu na základní
vynález.
Část druhá
Řízení o přihlášce vynálezu
§ 12
(1) O udělení patentu se žádá přihláškou
vynálezů (dále jen přihláška), která se podává
u Úřadu.
(2) Přihláška smí obsahovat jen jediný před-
mět.
(3) O podání přihlášky zašle Úřad přihlašo-
vateli potvrzení.
(4) právo přednosti (priorita) přísluší při-
hlašovateli od doby, kdy přihláška došla Úřa-
du. Změní-li přihlašovatel během řízení pod-
statu předmětu přihlášky, má právo přednosti
pouze od doby, kdy podání tuto změnu obsa-
hující došlo Úřadu.
6
(5) výrobkům vystaveným na výstavách,
pořádaných na území Československé republi-
ky, může být od doby, kdy byly vneseny do
výstavy, přiznáno právo přednosti pod pod-
mínkou, že vystavovaný výrobek bude při-
hlášen k patentování u Úřadu nejpozději do
tří měsíců po ukončení výstavy.
(6) Přihlášku může přihlašovatel kdykoliv
odvolat. Přísluší-li právo k využití předmětu
přihlášky někomu jinému, jest odvolání účin-
né, jen stalo-li se s jeho souhlasem. Odvolání
působí od doby, kdy došlo Úřadu.
(7) Vláda upraví nařízením náležitosti při-
hlášek vynálezů, řízení o přihláškách vynále-
zů, řízení o rozkladech proti rozhodnutím
Úřadu a řízení o využití vynálezu a podrob-
nosti o přiznávání práva přednosti výrobkům
vystaveným na výstavách.
§ 13
Úřad provede průzkum, zda přihláška vy-
hovuje předepsaným požadavkům. Nevyhovu-
je-li přihláška předepsaným požadavkům a
neodstraní-li přihlašovatel na výzvu Úřadu
vytčené vady ve stanovené lhůtě, může Úřad
řízení o přihlášce zastavit.
§14
Je-li třeba, může Úřad vyzvat přihlašovate-
le, aby ve stanovené lhůtě dokázal možnost
uskutečnění předmětu přihlášky. Neučiní-li
tak přihlašovatel bezdůvodně, předpokládá se,
že přihlášený předmět není uskutečnitelný.
§ 15
(1) Nevyhovuje-li předmět přihlášky pod-
mínkám stanoveným pro udělení patentu,
Úřad přihlášku zamítne.
(2) Při průzkumu se předmět přihlášky ne-
považuje za nový, zjistí-li se, že tento před-
mět byl znám v Československu nebo v cizině
před podáním přihlášky vynálezu, zejména:
a) že byl popsán nebo zobrazen v uveřejně-
ných tiskovinách, zprávách vědecko-vý-
zkumných a projekčně-konstrukčních or-
ganisací nebo disertačních pracích;
b) že předmět přihlášky je obsahově shodný
s předmětem některé dříve podané při-
hlášky;
c) že ho bylo využíváno nebo že byl vystaven
nebo předváděn, a to tak zjevně a zřetel-
ně, že tím bylo odborníkům umožněno je-
ho využívání.
7
§ 16
Dospěje-li Úřad k závěru, že udělení pa-
tentu na předmět přihlášky je možné, vyloží
přihlášku se všemi přílohami k veřejnému
nahlédnutí v Úřadě po dobu dvou měsíců ode
dne, kdy Úřad vyložení přihlášky oznámil.
§ 17
Proti zamýšlenému udělení patentu na
předmět vyloženě přihlášky může kdokoliv
podat námitky ve lhůtě tří měsíců od vyložení
přihlášky.
§ 18
(1) Před rozhodnutím o přihlášce je třeba
dát přihlašovateli příležitost, aby se v řízení
mohl vyjádřit a účinně obhájit svá práva a
oprávněné zájmy.
(2) Přihlašovatel má právo nahlédnout do
veškerého materiálu, který je při průzkumu
přihlášky namítán, s výjimkou materiálu taj-
ného.
§ 19
Je-li zjištěno, že předmět přihlášky odpo-
vídá podmínkám stanoveným pro udělení pa-
tentu, rozhodne Úřad o udělení patentu, zapí-
še jej do patentního rejstříku, vydá přihla-
šovateli patentní listinu a uveřejní udělení
patentu. Byla-li přihláška podána několika
spolupůvodci, vydá se patentní listina každé-
mu z těchto spolupůvodců, při čemž se v ní
uvedou všichni spolupůvodci.
§ 20
Proti rozhodnutí Úřadu ve věcech týkají-
cích se vynálezů lze podat rozklad do 30 dnů
od doručení rozhodností. Včas podaný roz-
klad má odkladný účinek. Rozhodnutí o roz-
kladu je konečně.
§ 21
Způsob zastupování přihlašovatelů zmoc-
něnci v řízení o vynálezech upraví směrnice-
mi předseda Úřadu v dohodě s příslušnými
ministry.
§ 22
(1) Zmešká-li účastník řízení z omluvitel-
ného důvodu lhůtu k provedení nějakého úko-
nu v řízení, povolí mu Úřad navrácení lhůty,
požádá-li o to do dvou měsíců ode dne, kdy
překážka odpadla, a učiní-li v této lhůtě
zmeškaný úkon.
(2) O navrácení lhůty nelze žádat po uply-
nuti jednoho roku ode dne, kdy nastalo zmeš-
kání lhůty, dále při uplatnění nebo prokázání
práva přednosti nebo při podání námitek po-
dle § 17.
8
(3) Podnik, který počal využívat předmětu
přihlášky nebo patentu v době mezi zánikem
práv přihlašovatele nebo majitele patentu a
navrácením lhůty, nebo který v této době již
vykonal pro takové využívání potřebná opa-
tření, je oprávněn využívat předmětu při-
hlášky nebo patentu i nadále.
Část třetí
Vztahy k cizině
§ 23
(1) Ustanovení mezinárodních smluv nejsou
tímto zákonem dotčena.
(2) Práva přednosti podle mezinárodní
úmluvy v oboru vynálezů se musí přihlašova-
tel domáhat již v přihlášce vynálezů. Do tří
měsíců od dne podání přihlášky vynálezu mu-
čí přihlašovatel bez vyzvání Úřadu prokázat
své právo přednosti.
§ 24
Cizinci mají za podmínek vzájemnosti stej-
ná práva a povinnosti jako českoslovenští
občané.
§ 25
(1) Vynálezy učiněné v Československé re-
publice mohou být přihlášeny v cizině pouze
po jejich přihlášení k patentování v Českoslo-
vensku. Předmět přihlášky, o němž Úřad
zjistí, že není nový podle § 15 odst. 2 písm. a),
nemůže být přihlášen v cizině. Českoslovenští
občané mohou podat přihlášku vynálezu v ci-
zině nebo uzavřít smlouvu o předmětu při-
hlášky vynálezu přihlášené v cizině nebo pa-
tentu uděleného v cizině pouze se souhlasem
Úřadu.
(2) Českoslovenští občané smějí udělit ci-
zinci souhlas k využití předmětu přihlášky
podané v Československu nebo k využití vy-
nálezu, na nějž byl v Československu udělen
patent, pouze se souhlasem Úřadu.
(3) Podrobnosti k provedení ustanovení od-
stavce 1 a 2 upraví předseda Úřadu vyhláš-
kou v Úředním listě v dohodě s ministrem za-
hraničního obchodu.
HLAVA II
Objevy
§ 26
(1) Za objev se pokládá stanovení dříve ne-
známých, objektivně existujících jevů, vlast-
ností nebo zákonitosti materiálního světa.
(2) Na objevy, přihlášené podle tohoto zá-
kona, vydává jejich původcům Úřad diplomy,
9
a to po slyšení Československé akademie věd,
po případě Československé akademie země-
dělských věd.
(3) Diplomy se neudělují na objevy geogra-
fické a geologické.
(4) Objevy zapisuje Úřad do rejstříku ob-
jevů.
§ 27
Původcům objevů, na něž byly uděleny di-
plomy, se vyplácl odměna.
§ 28
(1) Náležitosti přihlášek objevů, způsob je-
jich průzkumu a udělení diplomu upraví vlá-
da nařízením.
(2) Směrnice o odměnách za objevy vydá
předseda Úřadu v dohodě s ministrem fi-
nanci.
§ 29
Spory o původství objevu rozhoduje soud.
HLAVA III
Zlepšovací návrhy
§ 30
Za zlepšovací návrhy se pokládají ná-
vrhy výrobně-technické, organisačně-tech-
nické a organisačně-hospodářské povahy,
které umožňují zdokonalovat známou techni-
ku, technologii, zkušební a výzkumně metody
jakož i výrobky, nebo účinněji využívat zaří-
zení, surovin, materiálů, paliv, pracovních sil,
energie, výrobní plochy a jiných zdrojů, nebo
zlepšit bezpečnost a ochranu práce, soustavu
řízení, zásobováni, účetnictví, technické nor-
my a pod.
§ 31
(1) Ze stejných zlepšovacích návrhů má
přednost návrh, který došel podniku dříve.
(2) Učinil-li podnik před dojitím návrhu
prokazatelně přípravy k vyzkoušení nebo za-
vedení navrhovaného opatření, návrh od-
mítne.
(3) Shledá-li podnik že zlepšovací návrh je
pro něj prospěšný, zajistí jeho zavedeni. Na-
vrhovatel má nárok na odměnu; o její výši,
jakož i o podmínkách účasti na rozpracování
a zavedení návrhu uzavře podnik s navrho-
vatelem dohodu o využiti a odměně.
(4) Nedojde-li k dohodě s navrhovatelem,
platí obdobně ustanovení § 3 odst. 8.
(5) Navrhovatel, s nímž uzavřel podnik do-
hodu o využití a odměně a jehož návrh byl
zaveden, stává se zlepšovatelem. Předpisy
o vydání zlepšovatelského osvědčení upraví
vláda nařízením.
10
§ 32
(1) Podrobnosti o podávání, projednávání a
využití zlepšovacích návrhů stanoví vláda na-
řízením.
(2) Směrnice o odměnách za zlepšovací ná-
vrhy vydá předseda Úřadu v dohodě s minis-
trem financí.
HLAVA IV
Ustanovení společná
§ 33
Spory o rozdělení odměn za společné vyná-
lezy, objevy nebo zlepšovací návrhy rozho-
dují soudy. Ustanovení § 3 odst. 8 platí tu
obdobně.
§ 34
(1) Vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy,
jež slouží k účelům obrany vlasti, jsou tajně.
Mimo to jsou také tajné vynálezy, objevy a
zlepšovací návrhy, které v jiném státním zá-
jmu prohlásí za tajné Úřad nebo příslušný
podnik.
(2) Tajné vynálezy a objevy zapíše Úřad do
zvláštních protokolů; zápisy v těchto proto-
kolech mají stejně účinky jako zápisy v pa-
tentním rejstříku nebo v rejstříku objevů.
§ 35
(1) Kdo byl pověřen úkoly podle tohoto zá-
kona nebo jakkoliv se účastní jejich prová-
dění, je povinen zachovat mlčenlivost o všech
skutečnostech, o nichž se dozvěděl při vý-
konu svých povinností.
(2) Povinnost podle předchozího odstavce
nezaniká ukončením činnosti nebo pracovního
poměru.
§ 36
(1) podniky jsou povinny věnovat řádnou
péči a podporu rozvoji a využití tvůrčích
schopností vynálezců, objevitelů a zlepšovate-
lů, jež jsou zaměřeny na řešení otázek pro-
spěšných pro národní hospodářství.
(2) Podniky jsou povinny, pokud tím ne-
utrpí výroba, provoz nebo bezpečnost práce,
poskytovat v případech uvedených v odstav-
ci 1 vynálezcům a zlepšovatelům bezplatné
porady a pomoc, jakož i umožnit jim použí-
vání jejich zařízení, nástrojů a materiálu,
nutných pro vyrobení a prověření zkušebních
vzorků.
§ 37
Podniky jsou povinny plánovitě usměrňo-
vat vynálezeckou a zlepšovatelskou činnost
11
v příslušných oborech výroby sestavováním,
vyhlašováním a propagaci thematických úko-
lů, vypisováním soutěži s odměnami, vydá-
váním technické dokumentace a propagací
významných vynálezů a zlepšovacích návrhů.
Podrobnosti k provedení tohoto ustanovení
upraví předseda Úřadu v dohodě s přísluš-
nými ministry vyhláškou v Úředním listě.
§ 38
Podniky a každý, jehož je to pracovním
úkolem, jsou povinni dbát, aby vynálezy a
zlepšovací návrhy, upotřebitelné ku prospě-
chu národního hospodářství, byly bez průtahů
projednávány a plánovitě zaváděny, rozšiřo-
vány a plně využívány. Rovněž jsou povinni
dbát o co nejširší využití objevů, výzkum-
ných, vývojových a projekčně-konstrukčních
prací, jakož i technických norem.
§ 39
Osobám, které přispěly k rozpracování, vy-
zkoušení zavedení nebo rozšíření vynálezu
nebo zlepšovacího návrhu, se vyplácejí od-
měny podle směrnic, které vydá předseda
Úřadu v dohodě s ministrem financí a s pří-
slušnými orgány.
§ 40
(1) Pracuje-li původce nebo navrhovatel na
rozpracování, vyzkoušení nebo zavedení svého
vynálezu nebo zlepšovacího návrhu v podni-
ku, kde je zaměstnán, je osvobozen od své
vlastní práce v rozsahu přiměřeném této spo-
lupráci; přitom se mu zachovává dosavadní
pracovní poměr i pracovní zařazení a zaručuje
jeho dosavadní plat alespoň podle průměru za
poslední tři měsíce.
(2) Totéž platí, spolupracuje-li takto pů-
vodce (navrhovatel) i v jiném podniku. Tento
podnik je povinen nahradit podniku, kde je
původce (navrhovatel) zaměstnán a který mu
vyplácl jeho plat, část platu za
dobu, kterou
původce (navrhovatel) svou spoluprací za-
mešká ve svém podniku.
(3) Není-li původce (navrhovatel) v pracov-
ním poměru, stanoví se odměna za jeho spo-
lupráci dohodou.
§ 41
Dohoda o využiti a odměně je neplatná, po-
kud využití zlepšovacího návrhu brání právo
z patentu někoho jiného. Vyplacenou odměnu
je navrhovatel povinen vrátit jen tehdy, vě-
děl-li o takovém právu v době přijetí od-
měny.
12
§ 42
(1) Odměny za vynálezy, objevy a zlepšo-
vací návrhy jsou osvobozeny od daní v roz-
sahu přiznaném příslušnými daňovými před-
pisy.
(2) Původci vynálezů mají při jinak stej-
ných podmínkách přednost při obsazováni
míst vědeckých pracovníků ve výzkumných a
zkušebních ústavech a zařízeních. Stejnou
výhodu lze přiznat i za zlepšovací návrhy šir-
šího významu, o nichž byla sjednána dohoda
o využití a odměně.
(3) Příslušní ministři a vedoucí podniků mo-
hou poskytovat původcům vynálezů a zlepšo-
vatelům, jejichž návrhy jsou širšího význa-
mu, i další výhody, na př. studijní nebo ces-
tovní stipendia, výhody při ubytováni, re-
kreaci a podobně.
HLAVA V
Orgány
§ 43
(1) Ústředním orgánem státní správy v obo-
ru vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a
normalisace je Státní úřad pro vynálezy a
normalisaci se sídlem v Praze.
(2) V čele Úřadu je předseda, kterého jme-
nuje a odvolává vláda.
(3) Řízení vynálezectví a zlepšovatelství
v jednotlivých odvětvích národního hospodář-
ství přísluší příslušným ústředním úřadům a
v jednotlivých podnicích vedoucím těchto
podniků.
§ 44
(1) Poradním orgánem předsedy Úřadu je
komise expertů. Její úkoly stanoví předseda
úřadu.
(2) Členům komise expertů přísluší za pro-
vedené práce odměna podle směrnic, které
vydá předseda Úřadu v dohodě s ministrem
financí.
§ 45
Podniky jsou povinny vyhovět dožádáni
Úřadu, zúčastnit se na požádání spolupráce
s Úřadem, předložit nebo zapůjčit potřebně
dokumenty, sdělit výsledky zkoušek a jiných
zjištění.
§ 46
Podniky jsou povinny projednat a dohod-
nout s orgány Revolučního odborového hnutí
všechny své návrhy, týkající se organisace a
řízení vynálezeckého a zlepšovatelského
hnutí.
18
HLAVA VI
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 47
(1) Přihlášky vynálezů a zlepšovacích ná-
mětů, o nichž nebylo rozhodnuto před účin-
ností tohoto zákona, projednají se podle to-
hoto zákona.
(2) Pro patenty udělené podle dosavadních
předpisů platí pro zbývající dobu jejich plat-
nosti ustanovení tohoto zákona; pokud se
v nich mluví o majiteli patentu, rozumí se jím
i ten, na koho byl patent převeden podle do-
savadních předpisů.
(3) Nabídky vynálezů státu, o nichž nebylo
rozhodnuto, budou projednány podle § 3 to-
hoto zákona.
(4) Nárok na odměnu majitelů patentů, je-
jíchž vynálezy byly státem přijaty, upraví
vláda nařízením.
§ 48
Zrušuji se předpisy, které odporují tomuto
zákonu, zejména:
a) zákon č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšo-
vacích námětech ve znění vyplývajícím
z pozdějších předpisů (vyhláška č. 68/
1953 Sb. );
b) vládni nařízení č. 10/1952 Sb., k provedení
zákona o vynálezech a zlepšovacích ná-
mětech ve znění vyplývajícím z pozděj-
ších předpisů (vyhláška č. 69/1953 Sb. );
c) vládní nařízení č. 49/1953 Sb., o seznamech
thematickýeh úkolů pro vynálezce a zlep-
šovatele v oborech výroby;
d) vyhláška ministra-předsedy státního úřa-
du plánovacího č. 284/1952 O. 1., o posky-
tování bezplatných porad a pomoci vyná-
lezcům a zlepšovatelům.
§ 49
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
; provedou jej všichni členově
vlády.
14
Důvodová zpráva.
Další rozvoj národního hospodářství před-
pokládá dosažení maximální efektivnosti celé
výroby. Resoluce ÚV KSČ "Za vyšší efektiv-
nost čs. národního hospodářství" zvláště zdů-
razňuje odhalování a využívání zdrojů a
reserv na všech úsecích národního hospodář-
ství cestou vyššího využívání dosavadní tech-
niky a včasným zaváděním nové techniky.
Zajišťování technického rozvoje a jeho vy-
užití je jedním z nejdůležitějších hospodář-
ských a politických úkolů při budování socia-
lismu v naší vlasti.
V souladu s potřebami celé společnosti vy-
tvořilo socialistické společenské zřízení vše-
chny základní podmínky k rychlému a úspěš-
nému rozvoji techniky. Přednosti socialistické
soustavy nemohou však samy o sobě technic-
ký rozvoj zajistit. Je k tomu třeba usilovné
a obětavé tvůrčí práce milionů pracujících
z oblasti výroby, vědy a výzkumu.
Výrazem technického pokroku jsou hlavně
vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy. Socia-
listický stát proto podporuje všemi prostřed-
ky tvůrčí práci vynálezců, vědců a zlepšo-
vatelů. Zabezpečuje, aby výsledků jejich
práce bylo co nejvíce využíváno ku prospěchu
národního hospodářství. Usměrňuje tvůrčí
činnost všech pracujících na řešení úkolů
důležitých a naléhavých. K rozšíření přehledu
o stavu techniky organisuje na všech stup-
ních národního hospodářství dokumentační a
informační službu o nejnovější technice a po-
znatcích vědy a provádí soustavné sledování
vývoje hlavních směrů techniky ve světě.
Socialistický stát zajišťuje odměnu podle zá-
sluhy nejen původcům vynálezů a objevů a
zlepšovatelům, ale také všem, kteří se za-
slouží o rychlé využívání výsledků jejich
práce.
Na tuto péči státu odpovídají masy pracu-
jících zejména stále větším počtem vynálezů
a zlepšovacích návrhů. Vynálezecké a zejmé-
na zlepšovatelské hnutí roste rok od roku,
proniklo již téměř do všech závodů, strhává
k tvůrčí práci stále více pracujících a stává
se tak masovým hnutím.
Statistické údaje potvrzují tuto skutečnost,
přes to, že zdaleka nezachycují všechny rea-
lisované technické návrhy. Od vydání zákona
o vynálezech a z lepšovacích námětech z roku
1952 do konce roku 1956 bylo podáno 13 879
přihlášek vynálezů a uděleno 4760 patentů.
Přehled o finančních výsledcích, dosažených
zaváděním vynálezů, ukazuje, že na př. v roce
1955 činily úspory nejméně 42 milionů Kčs.
U zlepšovacích návrhů jsou hospodářské
výsledky pronikavější. Od roku 1952 do roku
1956 vzrostl počet přihlášených zlepšovacích
návrhů o více než 70 %. Za tu dobu bylo při-
hlášeno přibližně 550 000 zlepšovacích ná-
vrhů, z nichž bylo přijato téměř 53 % a zave-
deno více než 40 %. Z realisace těchto návr-
hů vzniklo průměrně ročně více než půl mi-
liardy korun úspor, nehledě k jinému hospo-
dářskému prospěchu.
Hospodářský prospěch není však jediným
kladným přínosem vynálezů a zlepšovacích
návrhů pro výstavbu socialismu. Neméně vý-
znamný je jejich přínos, který nelze vyjádřit
v penězích. Jde zejména o jejich vliv na zlep-
šení ochrany zdraví pracujících odstraňová-
ním namáhavé práce, zvyšováním bezpečnosti
a hygieny práce a na zlepšení peče o sociální
a kulturní potřeby lidu. Nutno zdůraznit, že
výsledky využívání vynálezů a zlepšovacích
návrhů by mohly být daleko vyšší, kdyby bylo
zajištěno zejména jejich rozšiřování.
Další rozvoj vynálezeckého a zlepšovatel-
ského hnutí vyžaduje důsledně odstraňování
nedostatků, které jej brzdí a brání využívání
jeho výsledků. Mezery a nedostatky mají také
zákon č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšova-
cích námětech a předpisy podle něho vydané,
jak bylo již uvedeno v Thesích strany a vlády
o dalším rozvoji československého průmyslu.
Dosud platný zákon o vynálezech a zlepšo-
vacích námětech přiznává patentní ochranu
jen původcům vynálezů v oblastí techniky.
Současně vůbec nezajišťuje uznání původství
a nedostatečně zajišťuje nároky na odměnu
původcům objevů, nových způsobů léčení a
ochrany před nemocemi, nových odrůd semen
a rostlin a nových plemen zvířat. Rozsah pa-
tentní ochrany před zneužitím je zúžen jen
na průmyslovou výrobu. Nebyly zvláštní dů-
vody k vyloučení oblasti obchodování před-
mětem vynálezu nebo jeho upotřebení z pa-
tentní ochrany, ač v ostatních státech se
v tomto rozsahu ochrana poskytuje. Původci
vynálezu není zabezpečeno právo žádat
o určení, že je porušením jeho patentu, vy-
rábějí-li se určité předměty nebo postupu-
je-li se určitým způsobem při provádění vý-
roby. Také v případech sporů v otázkách od-
měn nejsou dobře zajištěna práva vynálezců
a zlepšovatelů zásahem soudů.
Dosavadní předpisy nedostatečně čelí jed-
nostrannému, někdy i byrokratickému postu-
pu v řízení o vynálezech a zlepšovacích ná-
vrzích a v jejich zavádění do praxe. Zejména
není dobře uplatněna zásada spolupráce s pů-