Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
147.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených síl.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVÁ
Úvodní ustanovení
§ 1
Účel zákona
Lidově demokratická republika poskytuje
sociální zaopatření příslušníkům ozbrojených
sil z povolání po ukončení služby v ozbroje-
ných silách, jakož i rodinným příslušníkům
těchto osob. Toto zaopatření, umožněné
úspěšným rozvojem národního hospodářství,
doplňuje soustavu sociálního zabezpečení
v Československé republice se zřetelem ke
zvláštním podmínkám služby v ozbrojených
silách a přispívá ke zvýšení obranyschopnosti
naší vlasti.
§ 2
Osobní rozsah
(1) Tento zákon se vztahuje na
a) příslušníky ozbrojených sil z povolání,
b) příslušníky ostatních ozbrojených sborů
z povolání v oboru ministerstva vnitra,
c) rodině příslušníky těchto osob.
(2) V jakém rozsahu se ustanovení tohoto
zákona vztahují na důstojníky v záloze povo-
laně k činně službě, po případě na jiné pří-
slušníky ozbrojených sborů, a na rodinné pří-
slušníky těchto osob, stanoví vláda.
2
(3) Kde se v tomto zákoně dále mluví o vo-
jácích z povolání a o službě v ozbrojených si-
lách, rozumějí se tím osoby uvedené v od-
stavci 1 písm. a) a b) a jejich služba.
§ 3
Obsah sociálního zaopatření
(1) Sociální zaopatření příslušníků ozbroje-
ných sil tvoří důchodové zaopatření a sociální
péče.
(2) Z důchodového zaopatření se poskytují
tyto dávky:
1. důchody:
a) výsluhový,
b) invalidní a částečný invalidní,
c) vdovský,
d) vdovecký,
e) sirotčí,
f) manželky,
g) osobní;
2. výchovné;
3. zvýšení důchodů pro bezmocnost.
ČÁST DRUHA
Důchodové zaopatření
Oddíl první
Základní ustanovení
§4
Započitatelná doba
(1) Pro nárok na důchod a jeho výši je roz-
hodná:
a) doba služby v ozbrojených silách (včetně
základní služby) od 9. května 1945,
b) doba služby v československých zahranič-
ních jednotkách za druhé světové války,
c) doba služby ve spojeneckých armádách za
druhé světové války,
d) doba služby v partyzánských jednotkách
za druhé světové války,
e) doba služby v I. Československé armádě na
Slovensku,
f) doba služby v Rudě armádě,
g) doba služby v mezinárodní brigádě ve Špa-
nělsku a
h) doba persekuce pro aktivní odbojovou čin-
nost strávená ve vězeních a koncentrač-
ních táborech v době nesvobody.
(2) Ministři národní obrany a vnitra stanoví,
které doby, nejdříve však od 19. roku věku, se
3
započítávají jako náhradní, ve kterých přípa-
dech se doby uvedené v odstavci 1 započítá-
vají zvýšeně a jaká délka započitatelná doby
podle odstavce 1 je podmínkou nároku na vý-
sluhový důchod.
§ 5
Důchodový základ
(1) Důchody, s výjimkou důchodů pozůsta-
lých, se vyměřují z důchodového základu.
(2) Důchodový základ tvoří průměrný hrubý
měsíční služební příjem za poslední tři roky
do částky 2. 000 Kčs a jedna třetina z částky,
o kterou tento příjem převyšuje 2. 000 Kčs.
Důchodový základ smí činit nejvýše 3. 000 Kčs.
(3) Dojde-li k ukončení služby vojáka z po-
volání před dosažením věku 55 let z důvodů
zdravotních, vypočte se důchodový základ
z průměrného hrubého měsíčního služebního
příjmu za poslední rok, je-li vyšší než prů-
měrný hrubý měsíční služební příjem za po-
slední tři roky; ostatní ustanovení odstavce 2
platí i v tomto případě.
(4) Ministři národní obrany a vnitra stanoví
podrobnosti, zejména též o tom, které nále-
žitosti se zahrnují do důchodového základu.
Oddíl druhý
Dávky
Výsluhový důchod
§ 6
Podmínky nároku
(1) Výsluhový důchod náleží vojákovi z po-
volání, který byl propuštěn ze služby v ozbro-
jených silách nejméně po 20 letech započita-
telně doby (§ 4) a dosáhl věku aspoň 45 let;
u výkonného letce se tato věková hranice
snižuje na 40 let.
(2) Vojákovi z povolání propuštěnému po
20 letech započitatelná doby výjimečně ve
věku od 40 do 45 let (výkonnému letci pro-
puštěnému před dosažením věku 40 let) lze
poskytnout výsluhový důchod, nejde-li o pro-
puštění z důvodů uvedených v § 8.
§ 7
Výše výsluhového důchodu
(1) Výsluhový důchod vojáka z povolání,
který byl propuštěn před dosažením věku
55 let, činí 35 % důchodového základu; k tomu
se přičítá 1 % důchodového základu za každý
rok věku nad 40 let, jehož voják z povolání
dosáhl ke dni propuštění.
4
(2) Po dosažení věku 55 let náleží tomuto
důchodci výsluhový důchod, jehož základní
výměra činí 60 % důchodového základu; za
21. a každý další rok započitatelná doby ke
dni propuštění přičítají se k základní výměře
důchodu 2 %, nejvýše však 30 % důchodo-
vého základu. Totéž platí o výši výsluhového
důchodu vojáka z povolání, který byl pro-
puštěn po dosažení věku 55 let.
§ 8
Snížení výsluhového důchodu
(1) Vojákovi z povolání a poživateli výslu-
hového důchodu, u nichž byla před dosažením
věku 55 let vyslovena ztráta vojenské hod-
nosti podle § 46 odst. 1 a 2 trestního zákona,
snižuje se po odpykání trestu odnětí svobody
výsluhový důchod na polovinu.
(2) Výsluhový důchod se snižuje na polo-
vinu též vojákovi z povolání, který byl pro-
puštěn před dosažením věku 55 let na vlastní
žádost bez důvodů hodných zvláštního zřetele
a jeho propuštění není v souladu se zájmy
ozbrojených sil.
Invalidní a částečný invalidní důchod
§ 9
Podmínky nároku
(1) Invalidní nebo částečný invalidní důchod
náleží vojáku z povolání, který byl propuštěn
ze zdravotních důvodů ze služby v ozbroje-
ných silách a je invalidní nebo částečně inva-
lidní.
(2) Zásady pro posuzování invalidity a čás-
tečně invalidity stanoví vláda. Podrobnosti,
zejména způsob posuzování invalidity (čás-
tečně invalidity) stanoví ministři národní
obrany a vnitra v dohodě s předsedou stát-
ního úřadu sociálního zabezpečení
§ 10
Výše invalidního a částečného invalidního
důchodu
(1) Základní výměra invalidního důchodu
činí 65 %, došlo-li k invaliditě v přímé sou-
vislosti s výkonem služby, jinak 50 % dů-
chodového základu. Za 16. a každý další rok
započitatelná doby se přičítají k základní vý-
měře invalidního důchodu 2 % důchodového
základu. Invalidní důchod činí nejvýše 90 %
důchodového základu.
(2) výše částečného invalidního důchodu
činí 45 %, došlo-li k částečné invaliditě
v přímě souvislosti s výkonem služby, jinak
35 % důchodového základu.
5
Zápočet doby služby v ozbrojených silách,
změna důchodu
§ 11
(1) Doby uvedené v § 4 odst. 1 se započí-
távají vojákům z povolání při přechodu do
občanského zaměstnání pro nárok na důchod
a jeho výši podle zákona č. 55/1956 Sb., o so-
ciálním zabezpečení, jako doba zaměstnání
v I. pracovní kategorii.
(2) Požádá-li o to poživatel výsluhového
nebo invalidního (částečného invalidního) dů-
chodu, který vstoupil do zaměstnání v pra-
covním poměru nebo se stal členem jednot-
ného zemědělského družstva se společným
hospodařením (III. a IV. typu) anebo členem
výrobního družstva, vyměří se mu místo dů-
chodu podle tohoto zákona důchod podle
předpisů o důchodovém zabezpečení (pojiš-
tění); při tom se na jeho žádost tento důchod
vyměří z důchodového základu podle tohoto
zákona.
(3) Podrobnosti stanoví ministerstva ná-
rodní obrany a vnitra v dohodě se státním
úřadem sociálního zabezpečení.
Důchody pozůstalých
§ 12
Všeobecná ustanoveni
(1) Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí ná-
ležejí pozůstalým
a) po vojáku z povolání,
b) po poživateli výsluhového a invalidního
(částečného invalidního) důchodu.
(2) Důchody pozůstalých se vyměřují
a) z invalidního důchodu, na který by měl
voják z povolání nárok v době smrti,
b) z invalidního (částečného invalidního) dů-
chodu, který důchodce v době smrti po-
žíval,
c) z výsluhového důchodu přiznaného po do-
sažení věku 55 let anebo z výsluhového
důchodu, na který by měl důchodce mladší
než 55 let nárok, kdyby dosáhl tohoto
věku.
(3) Pozůstalým po poživateli částečného
invalidního důchodu mohou být vyměřeny
v případech hodných zřetele důchody pozů-
stalých z invalidního důchodu, na který by
měl poživatel částečného invalidního důchodu
nárok, kdyby byl invalidní.
6
§ 13
Vdovský důchod
(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu
jednoho roku od smrti vojáka z povolání (dů-
chodce).
(2) Po uplynutí jednoho roku od smrti vo-
jáka z povolání (důchodce) náleží vdovský
důchod vdově, jestliže
a) je invalidní (§ 9 odst. 2), nebo
b) pečuje aspoň o jedno dítě, které má nárok
na sirotčí důchod, nebo
c) vychovala aspoň tři děti, nebo
d) dosáhla věku 45 let a vychovala aspoň
2 děti, nebo
e) dosáhla věku 50 let, nebo
f) její manžel zemřel následkem úrazu,
který utrpěl v přímě souvislosti s výkonem
služby v ozbrojených silách, a vdova do-
sáhla věku aspoň 40 let.
(3) Nárok na vdovský důchod vznikne zno-
vu, splní-li se některá z podmínek uvedených
v odstavci 2 do dvou roků od zániku dřívěj-
šího nároku na vdovský důchod.
(4) Vdovský důchod může být přiznán,
jsou-li pro to okolnosti hodně zvláštního
zřetele, těž družce, která žila s vojákem z po-
volání (důchodcem) až do jeho smrti ve spo-
lečně domácnosti a byla na něj odkázána vý-
živou.
(5) Nárok na vdovský důchod zaniká pro-
vdáním; je-li však splněna některá z pod-
mínek uvedených v odstavci 2, vznikne při
opětovném ovdovění původní nárok znovu,
jestliže by po posledním manželu nárok ne-
náležel, nebo by náležel v nižší výměře.
(6) Vdovský důchod činí 70 % důchodu,
z něhož se vyměřuje (§ 12 odst. 2 a 3).
(7) Rozvedené ženě náleží vdovský důchod
jen do výše výživného, které jí byl povinen
voják z povolání (důchodce) poskytovat.
§ 14
Vdovecký důchod
(1) Důchod vdovecký náleží vdovci po vo-
jákyni z povolání (důchodkyni), je-li inva-
lidní (§ 9 odst 2) a byl-li poslední rok před
smrtí manželky odkázán na ni výživou.
(2) Vdovecký důchod náleží ve výši vdov-
ského důchodu.
7
§ 15
Sirotčí důchod
(1) Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvo-
jenému dítěti zemřelého vojáka z povolání
(důchodce).
(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jest-
liže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun,
který byl vojákem z povolání (důchodcem), a
jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj
převážně odkázáno výživou.
(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení po-
vinně školní docházky. Poté náleží sirotčí dů-
chod dítěti nejdéle do 25. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje předepsaným vý-
cvikem nebo studiem na své budoucí po-
volání, nebo
b) je pro nemoc nebo tělesnou či duševní
vadu trvale neschopno k práci.
(4) Mělo-li by dítě nárok na několik sirot-
čích důchodů, náleží mu jen jeden, a to nej-
vyšší.
(5) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého
dítěte činí čtvrtinu, oboustranně osiřelého
dítěte polovinu důchodu, z něhož se vyměřuje
(§ 12 odst. 2 a 3). Sirotčí důchod jednostranně
osiřelého dítěte činí nejméně 120 Kčs mě-
síčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně
240 Kčs měsíčně. Jde-li o dvě nebo více dětí,
nesmi být sirotčí důchod žádného z nich nižší
než poměrný díl výchovného k invalidnímu
důchodu připadající na jedno dítě.
Jiné dávky
§ 16
Důchod manželky
(1) Manželce vojáka z povolání nebo poži-
vatele důchodu výsluhového, invalidního a
částečného invalidního náleží důchod man-
želky, jestliže se stala invalidní nebo dosáhla
věku 65 let a není výdělečně činná ani ne-
požívá důchod podle předpisů o důchodovém
zaopatření (zabezpečení, pojištění).
(2) Důchod manželky může být přiznán také
družce, která je odkázána svou výživou na
vojáka z povolání (důchodce).
(3) Důchod manželky činí 100 Kčs měsíčně.
(4) Nárok na důchod manželky nezaniká
skončením manželského soužití.
§ 17
Osobni důchod
(1) Vojákům z povolání, kteří se zvlášť za-
sloužili o budování ozbrojených sil nebo pro-
jevili mimořádnou chrabrost, obětavost a
8
odvahu v boji, nebo pozůstalým po nich mo-
hou ministři národní obrany a vnitra přiznat
osobni důchod.
(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody
z důchodového zaopatření (zabezpečení, po-
jištění).
§ 18
Výchovné
(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 15
odst. 1 až 3) poživatele důchodu výsluhového,
invalidního, částečného invalidního a osobní-
ho až do skončení povinně školní docházky
dítěte a poté za stejných podmínek jako si-
rotčí důchod. Nenáleží však na dítě, jež má
nárok na sirotčí důchod.
(2) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě
70 Kčs, na dvě děti 170 Kčs, na tři děti 310
Kčs, na čtyři děti 490 Kčs a zvyšuje se na
každé další dítě o 220 Kčs měsíčně; výchov-
né k invalidnímu důchodu činí měsíčně na
jedno dítě 120 Kčs, na dvě děti 260 Kčs, na
tři děti 420 Kčs, na čtyři děti 600 Kčs a zvy-
šuje se na každé další dítě o 220 Kčs měsíčně.
(3) Mělo-li by dítě nárok na výchovné na
totéž dítě několik osob, náleží výchovné té,
která má nárok na vyšší výchovné, a při
stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve při-
znáno. Vzniknou-li někomu nároky na vý-
chovně na totéž dítě podle různých předpisů,
přizná se jen vyšší výchovně.
(4) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než
důchodce, vyplácí se výchovně této osobě.
§ 19
Zvýšení důchodů (výchovného)
pro bezmocnost
Důchody mohou být zvýšeny až o polovinu,
je-li důchodce trvale tak bezmocný, že po-
třebuje ošetření a obsluhy jinou osobou. Si-
rotčí důchod lze zvýšit pro bezmocnost až od
7. roku věku dítěte. Také výchovné na dítě
starší 7 let může být zvýšeno až o polovinu,
je-li dítě trvale bezmocně.
Oddíl třetí
Společná ustanovení o důchodovém zaopatřeni
§ 20
Vynětí z daňově povinností
Dávky se nezdaňují
§ 21
Souběh nároků na důchody
(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na
výsluhový důchod i invalidní (částečný inva-
lidní) důchod, náleží jen jeden, a to vyšší.
9
(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na
některý z důchodů uvedených v odstavci 1
a pro nárok na důchod vdovský nebo sirotčí,
náleží důchod vyšší a z ostatních důchodů po
jedné polovině.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro
souběh nároků na důchody podle tohoto zá-
kona a podle předpisů o důchodovém zabez-
pečení (pojištění). Jsou-li však splněny u po-
živatele výsluhového nebo invalidního (čás-
tečného invalidního) důchodu podmínky pro
nárok na důchod starobní, za výsluhu let nebo
Invalidní (částečný invalidní) podle předpisů
o důchodovém zabezpečení (pojištění), náleží
mu ten, který si zvolí.
(4) Podrobnosti stanoví ministerstva ná-
rodní obrany a vnitra v dohodě se státním
úřadem sociálního zabezpečení.
§ 22
O vzniku a zániku nároku na dávku, povin-
nostech důchodce, změně dávky a jejím vrá-
cení, omezení výplaty dávek, výplatě dávek
jiné osobě, způsobu výplaty dávek, neplat-
ných právních jednáních a promlčení platí
přiměřeně ustanovení zákona č. 55/1956 Sb.
Podrobnosti stanoví ministři národní obrany
a vnitra, kteří těž upraví řízení o dávkách.
ČÁST TŘETÍ
Sociální péče
§ 23
(1) Sociální péče podle tohoto zákona za-
hrnuje zejména
a) zaopatření vojenských invalidů ve vojen-
ské invalidovně,
b) podpůrnou a doplňkovou péči,
c) příležitostné sociální dávky.
(2) Podrobnosti stanoví ministři národní
obrany a vnitra.
ČÁST ČTVRTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 24
(1) Nároky na dávky důchodového zaopa-
tření, které vznikly do 31. prosince 1956, zů-
stávají nedotčeny, pokud tento zákon nesta-
noví jinak.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, po-
važují se přiznané dávky důchodového zaopa-
tření, na něž vznikl nárok do 31. prosince
1956, od 1. ledna 1957 za dávky podle tohoto
zákona vyměřené ve výši, v jaké náležely po
srážce daně ze mzdy.
10
(3) Ministři národní obrany a vnitra sta-
noví, které dávky se slučují v jedinou dávku
a za které dávky podle tohoto zákona se po-
važují dávky důchodového zaopatření posky-
tované podle dosavadních předpisů.
(4) Dnem 1. ledna 1957 zaniká krácení dů-
chodů, prováděné podle dosavadních předpisů
při střetu důchodu s výdělkem, s výjimkou
krácení důchodů prováděného podle zákona
č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření pří-
slušníků ozbrojených sil, které zaniká prvým
dnem měsíce následujícího po dni počátku
účinnosti tohoto zákona.
§ 25
(1) Poživatelům odpočivných důchodů při-
znaných podle zákona č. 89/1952 Sb., kteří
nedosáhli ke dni 1. ledna 1957 věku 55 let,
upravuje se od prvého dne měsíce následují-
cího po dni počátku účinnosti tohoto zákona
výše důchodu podle ustanovení § 7 odst. 1.
Důchodový základ pro tuto úpravu stanoví
ministři národní obrany a vnitra. Po dosažení
věku 55 Jet náleží uvedeným poživatelům od-
počivných důchodů důchod v původní výši
(§ 24 odst. 2).
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na
přímě účastníky bojů proti fašismu.
(3) Poživateli odpočivného důchodu, který
ke dni počátku účinnosti tohoto zákona
splňuje též podmínky nároku na invalidní dů-
chod, přizná se na jeho žádost důchod inva-
lidní podle dosavadních předpisů a ve výši,
v jaké by náležel po srážce daně ze mzdy
(§ 24 odst. 2).
(4) Zjistí-li se přezkoumáním zdravotního
stavu, že poživatel invalidního důchodu, na
který vznikl nárok podle zákona č. 89/1952
Sb., je jen částečně invalidní, vyměří se mu
ode dne 1. července 1957 místo dosavadního
důchodu částečný invalidní důchod (§ 10
odst. 2) z důchodového základu stanoveného
podle odstavce 1.
(5) Poživateli invalidního důchodu, který ke
dni počátku účinnosti tohoto zákona splňuje
též podmínky nároku na odpočivný důchod a
který při přezkoumání zdravotního stavu byl
uznán částečně invalidním, přizná se na jeho
žádost výsluhový důchod podle odstavce 1.
(6) Vdovám mladším než 45 let a vdovám
po účastnících bojů proti fašismu mladším
než 40 let, jímž byl přiznán důchod podle
předpisů platných do 31. prosince 1952, náleží
od 1. července 1957 důchod, jen splňují-li
ke dni 1. ledna 1957 jinak podmínky § 13
odst. 2.
11
(7) Vdovské důchody podle tohoto zákona
budou přiznány vdovám, kterým podle dosa-
vadních předpisů nevznikl nárok na vdovský
důchod, splní-li v době dvou let od počátku
jeho účinnosti podmínky pro přiznání nároku
na vdovský důchod podle § 13 odst. 2.
(8) Podrobnosti stanoví ministři národní
obrany a vnitra.
§ 26
Nároky na dávky důchodového zaopatřeni,
jejichž skutkové podmínky se splnily po
31. prosinci 1956, posuzují se podle tohoto
zákona; přeplatky nebudou vymáhány.
§ 27
Ministři národní obrany a vnitra mohou
odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly
při provádění tohoto zákona.
§ 28
Zrušují se všechny předpisy o věcech
upravených tímto zákonem, zejména
a) zákon č. 76/1922 Sb., o vojenských po-
žitcích zaopatřovacích, a předpisy jej prová-
dějící,
b) zákon č. 153/1923 Sb., kterým se upra-
vují některé služební poměry četnictva a ně-
které četnické požitky, zejména odpočivné a
zaopatřovací, a předpisy jej provádějící,
c) zákon č. 281/1949 Sb., kterým se mění
předpisy o překládání veřejných zaměstnanců
do výslužby,
d) § 13 zákona č. 85/1950 Sb., o opatře-
ních souvisících s úpravou kázeňského práva
příslušníků ozbrojených sborů,
e) zákon č. 89/1952 Sb., o důchodovém za-
opatření příslušníků ozbrojených sil.
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej ministři národní obrany a
vnitra.
12
Důvodová zpráva.
Všeobecná část
Novelisace důchodového zaopatření přísluš-
níků ozbrojených sil doplňuje přebudování
národního pojištění. Dosud bylo důchodové
zaopatření příslušníků ozbrojených sil a pří-
slušníků SNB upraveno zákonem č. 89/1952
Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků
ozbrojených sil. Zvláštní úprava sociálního
zaopatření příslušníků ozbrojených síl je odů-
vodněna zvláštní povahou služby v ozbroje-
ných silách, zvláštnostmi doplňování velitel-
ského sboru a úkoly ozbrojených sil; pokud
jde o příslušníky ostatních ozbrojených sborů
z povolání v oboru ministerstva vnitra, je
odůvodněna zvláštní povahou služby a úkoly
těchto sborů.
Úkoly ozbrojených sil, t. j. ochrana svo-
body a nezávislosti republiky, jejího lidově
demokratického zřízení a výstavby socialis-
mu, dávají službě v ozbrojených silách odliš-
nou, povahu od zaměstnání v občanském sek-
toru a kladou na příslušníky ozbrojených sil
z povolání zvláštní požadavky. Příprava vojsk
a záloh na boj v soudobých podmínkách vy-
žaduje od příslušníků velitelského sboru ši-
roké organisační schopnosti, hluboké odborné
vzdělání, vysoké duševní i fysické vypětí;
ukládá velkou odpovědnost příslušníkům veli-
telského sboru, a vybavuje je proto také ne-
dílnou velitelskou pravomocí. Výcvik vojsk
v podmínkách přibližujících se co nejvíce pod-
mínkám skutečného boje je jedním z hlav-
ních předpokladů odpovědné přípravy obrany
vlasti. Již v míru je třeba vypěstovat u všech
vojáků kromě vysokého politického uvědo-
mění tělesnou zdatnost, vytrvalost, sílu,
obratnost, rychlost jednání, odvahu, rozhod-
nost, iniciativu, houževnatost a jiné vlastnosti,
které potřebuje voják v bojových podmín-
kách. Bojovou přípravu vojsk, celý výkon vo-
jenské činné služby je třeba zaměřit k těmto
požadavkům; velitel-důstojník z povolání
musí být při tom svým podřízeným vzorem.
Fysické stáři velitele, zejména na nižších
velitelských funkcích, bylo by tu brzdou.
V moderní armádě nemohou být veliteli čet,
rot, praporů a pluků důstojníci fysicky staří.
Koncepce starobního důchodu zákona o so-
ciálním zabezpečení (doplněná zásadou ma-
teriálního zainteresování zaměstnance na se-
trvání v zaměstnání i po získání nároku na
starobní důchod) je pro ozbrojené síly ne-
přijatelná, protože ponechání důstojníků
z povolání na nižších funkcích až do získání
nároku na starobní důchod by znemožnilo
tvrdý a náročný výcvik vojsk. Jen malá část
důstojníků z povolání může být postupně vy-
zdvižena do vyšších funkcí anebo zařazena
na funkce ve štábech a podobně, u kterých
fysický věk 55 let není překážkou bojové
přípravy a pohotovosti vojsk.
Velká většina důstojníků z povolání musí
být propuštěna do zálohy před dosažením
tohoto věku, často o mnoho let dříve. Pro-
puštění těchto důstojníků bez nároku na dů-
chod bylo by při tom nejvýš nespravedlivé.
Je třeba vzít v úvahu vysoké pracovní vypětí
během služby v ozbrojených silách, které se
projevuje zvýšenou duševní a fysickou opo-
třebovaností, a také skutečnost, že důstojník
nemůže získané odborné vojenské vzdělání
- často vysokoškolské - a dlouholetou
praxi vševojskového velitele uplatnit při pře-
chodu do občanského zaměstnání tak, jak
uplatní občanský zaměstnanec své odborné
občanské vzdělání a speciální praxi.
Zákon č. 89/1952 Sb., který byl velmi rám-
cový, umožňoval příslušným ministrům při-
znávat "odpočivný důchod" příslušníkům
ozbrojených sil, kteří odešli z činné služby
pro stáří před dosažením věkových hranic
stanovených zákonem o národním pojištění.
Na jeho základě byl přiznán nárok na odpo-
čivný důchod příslušníkům ozbrojených sil
z povolání, překládaným do zálohy nejméně
po 25 letech služby. Tento důchod však pod-
léhal při střetu s výdělkem krácení (§ 8 zá-
kona č. 89/1952 Sb. ), jehož konstrukce navíc
nebyla zcela spravedlivá. Důchod přiznávaný
příslušníkům ozbrojených sil z povolání před
dosažením věku požadovaného pro nárok na
starobní důchod v sociálním zabezpečení je
třeba upravit tak, aby je vedl k nastoupeni
přiměřeného občanského zaměstnání.
Podmínky pro přiznání nároku na odpo-
čivný důchod podle dosavadních požadavků
se ukázaly - zejména při snížení početních
stavů čs. lidové armády v roce 1955 - příliš
tvrdými. V letech 1953-1956 bylo propuštěno
do zálohy před dosažením 45 let fysického
věku bez nároku na odpočivný důchod 77, 1 %
z celkového počtu důstojníků čs. lidové ar-
mády propuštěných do zálohy.
Důstojník propuštěný ve věku 40 až 45 let
do zálohy, který dal své nejlepší síly výstavbě
ozbrojených sil a odchází do konečného ob-
čanského zaměstnání fysicky i duševně opo-
třebován, bez odborného občanského vzdělání
a praxe, pociťuje oprávněně jako újmu, že je
propuštěn bez nároku na výsluhový důchod,
byť i nízký.
13
Po zkušenostech posledních let jeví se
nutným učinit opatření, aby potřeba mladých
velitelů pro nižší funkce byla kryta závazky
absolventů vojenských učilišť k další službě
na přiměřený počet let; po ukončení další
služby usnadnit přechod do občanského za-
městnání těm z nich, kteří nechtějí setrvat
v ozbrojených silách; na druhé straně pak
u důstojníků, kteří se po uplynutí závazku
rozhodnou setrvat v poměru příslušníka
ozbrojených sil z povolání, omezit propouš-
tění do zálohy proti jejich vůli před dovrše-
ním 45 let věku na nejmenší míru a upravit
důchodové zaopatření příslušníků ozbroje-
ných sil tak, aby mohl být přiznán důchod
l tomu, kdo byl proti své vůli propuštěn vý-
jimečně ve věku 40 až 45 let; současně pe-
čovat o přiměřené zařazení do zaměstnání
v civilním sektoru všech příslušníků ozbro-
jených sil z povolání odcházejících do zálohy
před 55. rokem věku.
Nutnost vytvořit podmínky pro neustálé
omlazování velitelského sboru důchodovým
zaopatřením vedla k opuštění koncepce sta-
robního (odpočivného) důchodu pro přísluš-
níky ozbrojených sil v řadě zemí lidově de-
mokratických a SSSR i zemí kapitalistických.
Na výsluhový důchod má na příklad nárok
příslušník ozbrojených sil v SSSR po 20 le-
tech, v Polsku podle nové úpravy po 15 le-
tech.
Navrhovaná úprava výsluhového důchodu
příslušníků čs. ozbrojených sil vychází z po-
liticko-ekonomických podmínek naší země.
Přiznává nárok na výsluhový důchod přísluš-
níkům ozbrojených sil z povolání, propuště-
ným do zálohy po 20 započitatelných letech
ve věku nejméně 45 let, a stanoví, že i pří-
slušníku ozbrojených sil z povolání, propuš-
těnému po 20 započitatelných letech z ozbro-
jených sil výjimečně ve věku 40 až 45 let,
lze výsluhový důchod přiznat, nebyl-li pro-
puštěn na vlastní žádost bez důvodů hodných
zvláštního zřetele nebo nebyla-li mu odňata
hodnost podle § 46 odst. 1 a 2 trestního zá-
kona. Výše výsluhového důchodu je upravena
tak, aby po přechodu do přiměřeného občan-
ského zaměstnání nedošlo k většímu snížení
jeho životní úrovně.
V navrhované úpravě nejde o čistý výslu-
hový důchod, jak byl na příklad na základě
zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpe-
čení, upraven výkonným letcům; návrh pod-
miňuje nárok na výsluhový důchod i výši dů-
chodu fysickým stářím poživatele.
Výsluhové důchody příslušníků ozbrojených
sil z povolání, propuštěných do zálohy ve
věku do 55 let, jsou do dovršení věku 55 let
poživatele nižší než odpočivné důchody podle
dosavadních předpisů. Na druhé straně se
ruší krácení důchodů při střetu s výdělkem,
které nezná ani zákon o sociálním zabezpe-
čení. Tím se odstraňují oprávněně kritisované
nedostatky úpravy dosavadní.
Nárok na výsluhový důchod vzniká -
jsou-li dány ostatní podmínky - teprve pro-
puštěním z činné služby. Návrh tedy nepře-
jímá úpravu civilní, podle niž pracujícímu
důchodci po dovršení stanoveného věku ná-
leží vedle výdělku část důchodu, po případě
důchod celý, i když setrvá ve svém dosavad-
ním zaměstnáni.
Všude tam, kde to povaha služby v ozbro-
jených silách připouští, přejímá návrh zásady
zákona o sociálním zabezpečení nebo se jim
co nejvíce přibližuje. Tak je tomu zejména
u konstrukce důchodového základu a maxi-
mální výše důchodu, u důchodů invalidních a
důchodů pozůstalých. Každému poživateli
výsluhového důchodu může být na jeho žá-
dost vyměřen starobní důchod podle zásad
zákona o sociálním zabezpečení.
Nový zákon odstraňuje nedostatky dosa-
vadní úpravy a zlepšuje důchodově zaopa-
tření příslušníků ozbrojených sil po dosažení
věku 55 let; zákon tak oceňuje význam jejich
odpovědně a náročné služby pro nerušenou
výstavbu socialismu v naší vlasti a novou
úpravou výsluhového důchodu umožňuje ne-
zbytné omlazování a zkvalitňování velitel-
ských kádrů čs. ozbrojených sil.
Navrhovaná úprava znamená v oboru mi-
nisterstva národní obrany úsporu 2, 084. 000
Kčs ročně. V oboru ministerstva vnitra jsou
náklady na úpravu vyšší o 2, 400. 000 Kčs roč-
ně a jsou rozpočtově kryty.
Zvláštní část
K části první: Úvodní ustanoveni.
V první části osnovy je uveden účel zá-
kona (§ 1), stanoven osobní rozsah platnosti
zákona a obsah sociálního zaopatření přísluš-
níků ozbrojených sil. Ustanovení o osobním
rozsahu platnosti zákona (§ 2) vymezuje
okruh osob, které jsou účastný sociálního
zaopatření příslušníků ozbrojených sil. Ozbro-
jené síly tvoří čs. lidová armáda a vojska mi-
nisterstva vnitra, které jsou doplňovány na
základě branně povinnosti. Ostatní ozbrojené
sbory v oboru ministerstva vnitra (Sbor ná-
rodní bezpečnosti) tvoří příslušníci minister-
stva vnitra a veřejné bezpečnosti. Důchodově
zaopatření příslušníků ozbrojených sil, kteří
nejsou uvedeni v § 2 osnovy, je upraveno zá-
konem č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpe-