Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
146.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o nemocenské péči v ozbrojených silách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVÁ
Úvodní ustanovení
§ 1
Účel zákona
Všestranná péče o zdraví příslušníků ozbro-
jených sil je důležitým činitelem při upev-
ňování bojeschopnosti ozbrojených sil. Proto
je posláním nemocenské péče v ozbrojených
silách zajistit příslušníkům ozbrojených sil
i jejich rodinám právo na ochranu zdraví a
zabezpečovat je pro případ nemoci, zranění
nebo jiného úrazu.
§ 2
Osobní rozsah nemocenské péče v ozbroje-
ných silách
(1) Účastníky nemocenské péče v ozbroje-
ných silách (dále jen "účastníci") jsou
a) příslušníci ozbrojených sil v činně službě
(dále jen "vojáci"),
b) příslušníci ostatních ozbrojených sborů
z povolání v oboru ministerstva vnitra
(dále jen "příslušníci bezpečnostních sbo-
rů", "bezpečnostní sbory"),
2
c) žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky
(dále jen "žáci vojenských škol"),
d) důchodci podle zákona č. /1957 Sb.,
o sociálním zaopatření příslušníků ozbro-
jených sil, nejsou-li pojištěni podle před-
pisů o nemocenském pojištění zaměst-
nanců nebo zabezpečení podle jiných
předpisů (dále jen "důchodci").
(2) Nemocenská péče v ozbrojených silách
(dále jen "nemocenská péče") se vztahuje
v rozsahu dále uvedeném i na rodinné pří-
slušníky účastníků, nejsou-li sami účastníky
podle tohoto zákona nebo nejsou-li pojištěni
nebo zabezpečeni podle jiných předpisů; ne-
vztahuje se na rodinné příslušníky vojáků
základní služby a vojáků v záloze povolaných
k vojenské činné službě.
(3) Preventivní a léčebná péče a věcné dáv-
ky nemocenské péče mohou být poskytovány
ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil
a bezpečnostních sborů výjimečně též jiným
osobám, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2,
podle směrnic, které vydají ministerstva ná-
rodní obrany a vnitra v dohodě s ministerstvy
zdravotnictví a financí, zejména
a) účastníkům národního boje za osvobození
a jejich rodinným příslušníkům,
b) osobám přijatým do zaopatření ve vojen-
ské invalidovně, i když nejsou důchodci,
c) příslušníkům ozbrojených sil cizích států
přiděleným služebně na území Českoslo-
venské republiky a jejich rodinným pří-
slušníkům, je-li obdobná péče poskyto-
vána československým občanům v přísluš-
ném státě, nebo byl-li převzat závazek po-
skytovat nemocenskou péči těmto oso-
bám,
d) osobám, jimž byla způsobena újma na
zdraví v souvislosti s činností ozbrojených
sil nebo bezpečnostních sborů,
e) občanským zaměstnancům vojenské sprá-
vy a ministerstva vnitra.
§ 3
Rodinní příslušníci
(1) Za rodinné příslušníky podle tohoto zá-
kona se považují:
a) manželka (manžel),
b) děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení povinné školní docházky
do dosažení věku 25 let, pokud se sou-
stavně připravují předepsaným výcvikem
nebo studiem na budoucí povolání nebo
jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní
vadu trvale neschopny k práci;
2
d) družka (druh), pokud žije s účastníkem
ve společně domácnosti alespoň 3 měsíce.
(2) Za rodinně příslušníky se dále považují,
pokud jsou výživou převážně odkázáni na
účastníka:
a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení
povinné školní docházky,
b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončeni
povinné školní docházky do dosažení věku
25 lét, pokud se soustavně připravuji
předepsaným výcvikem nebo studiem na
budoucí povolání nebo jsou pro nemoc
nebo tělesnou či duševní vadu trvale ne-
schopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
d) sestra nebo dcera, pokud vede ovdovělé-
mu nebo rozvedenému (rozloučenému)
účastníku jeho domácnost a pečuje v ní
aspoň o jedno jeho dítě ve věku do skon-
čení povinné školní docházky.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje
také bývalá manželka (manžel) účastníka,
pokud účastník má vůči ní vyživovací po-
vinnost.
§ 4
Vznik účasti na nemocenské péči a její zánik
(1) Účast vojáků a příslušníků bezpečnost-
ních sborů na nemocenské péči vzniká dnem
nastoupení činně služby v ozbrojených silách
nebo služby v bezpečnostních sborech a za-
niká dnem propuštění z této služby.
(2) U žáků vojenských škol vzniká účast na
nemocenské péči dnem nástupu do vojenská
školy a zaniká dnem propuštění z ní.
(3) U důchodců vzniká (zaniká) účast na
nemocenské péči vznikem (zánikem) nároku
na důchod podle zákona č. /1957 Sb.
§ 3
Trvání nároku. Ochranná lhůta
(1) Preventivní a léčebná péče a dávky ne-
mocenské péče náleží účastníkům a jejich
rodinným příslušníkům, jestliže podmínky
rozhodné pro jejich poskytnutí se splnily
v době
a) účasti na nemocenské péči,
b) po kterou účastník pobírá nemocenské
nebo peněžitou pomoc v mateřství,
c) ochranné lhůty.
4
(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku
účasti na nemocenské péči (§ 4); jestliže však
účastník byl naposledy účasten nemocenské
péče po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen
tolik dnů, kolik dnů byl naposledy účasten
nemocenské péče. U žen, jejichž činná služba
skončila v době těhotenství, činí ochranná
lhůta vždy 6 měsíců.
(3) Ustanovení o ochranné lhůtě se nevzta-
hují na účastníky, kteří po zániku účasti na
nemocenské péči mají nárok na bezplatnou
preventivní a léčebnou péči a na dávky podle
předpisů o nemocenském pojištění zaměst-
nanců nebo podle jiných předpisů.
(4) Na nemocenskou péči nemají nárok
osoby, které žijí trvale v cizině z důvodů ji-
ných než služebních.
ČÁST DRUHA
Preventivní a léčebná péče
§ 6
(1) Účastníkům a jejich rodinným přísluš-
níkům poskytuje stát bezplatně preventivní
a léčebnou péči. Preventivní a léčebná péče
zahrnuje zejména preventivní péči, ošetřo-
vání v nemoci, při zranění a jiném úrazu, po-
moc v mateřství, péči o chrup, pomoc při
zmrzačení, zohyždění a tělesných vadách,
pomoc při neplodnosti a rehabilitaci. Součástí
této péče je i poskytování léků a léčebných a
ortopedických pomůcek a úhrada nutných
cestovních a jiných výdajů vzniklých při po-
skytování této péče.
(2) Preventivní a léčebná péče musí být
hodnotná a musí odpovídat současnému stavu
a úrovni lékařské vědy.
§7
(1) Preventivní a léčebnou péči plánují,
organisuji, řídí a kontrolují v mezích své pů-
sobnosti ministerstva národní obrany a vnitra
svými orgány zdravotnické služby (dále jen
"orgány zdravotnické služby"). Jak se zřizují
a provozují zdravotnická zařízení ozbroje-
ných sil a bezpečnostních sborů, stanoví mi-
nistři národní obrany a vnitra.
(2) Orgány zdravotnické služby a pracov-
níci ve zdravotnických zařízeních jsou povinni
soustavně zvyšovat úroveň zdravotnického
zabezpečení a zdravotnické výchovy a plnit
své úkoly svědomitě u vědomí významu zdra-
votnického zabezpečení ozbrojených sil pro
bránu vlasti.
5
§ 8
Orgány zdravotnické služby jsou opráv-
něny činit všechna opatření potřebná k za-
jištění preventivní a léčebné péče v ozbroje-
ných silách a bezpečnostních sborech; mohou
zejména nařídit
a) povinná lékařská vyšetření a diagnostické
zkoušky,
b) povinné hlášení určitých nemocí nebo ji-
ných skutečností, významných s hlediska
zajištění preventivní a léčebné péče,
c) provádění hromadných preventivních a lé-
čebných opatření, jakož i opatření proti-
epidemických,
d) povinné léčení určitých nemoci.
§ 9
(1) Ve zdravotnických zařízeních ozbroje-
ných sil a bezpečnostních sborů poskytuje se
bezplatně preventivní a léčebná péče vojá-
kům, příslušníkům bezpečnostních sborů a
žákům vojenských škol podle ustanovení lé-
čebného řádu, který vydají ve vzájemné do-
hodě ministerstva národní obrany a vnitra;
při tom stanoví, kdy a v jaké výši účastníci
na určité služby připlácejí.
(2) Ostatním účastníkům a rodinným pří-
slušníkům účastníků se poskytuje bezplatně
preventivní a léčebná péče ve zdravotnických
zařízeních státní zdravotní správy podle před-
pisů o jednotné preventivní a léčebně péči.
(3) Ministerstva národní obrany a vnitra
mohou v dohodě s ministerstvem zdravot-
nictví upravit odchylně od ustanovení od-
stavců 1 a 2 okruh osob, jimž se poskytuje
preventivní a léčebná péče ve zdravotnických
zařízeních státní zdravotní správy a ve zdra-
votnických zařízeních ozbrojených sil a bez-
pečnostních sborů.
§ 10
(1) Nemohou - li orgány zdravotnické služby
zajistit včasné plnění naléhavých úkolů pre-
ventivní a léčebné péče prostředky k tomu
určenými, jsou výkonné orgány místních ná-
rodních výborů povinny zajistit nutnou osobní
a věcnou pomoc. Je-li ohrožen život, je každý
povinen poskytnout potřebnou pomoc.
(2) Náhradu za ztrátu na odměně za práci a
za skutečnou škodu na věcech, které vznikly
plněním povinnosti podle odstavce 1, poskyt-
ne příslušný výkonný orgán okresního národ-
ního výboru; vojákům, příslušníkům bezpeč-
nostních sborů a občanským zaměstnancům
vojenské správy a ministerstva vnitra po-
skytne tuto náhradu příslušný útvar.
6
ČÁST TŘETÍ
DÁVKY NEMOCENSKÉ PÉČE
Oddíl první
Přehled dávek
§ 11
Dávky nemocenské péče jsou:
(1) věcné dávky:
a) lázeňské léčení,
b) výběrová rekreace,
c) dětská rekreace v pionýrských táborech;
(2) peněžité dávky:
a) nemocenské,
b) peněžitá pomoc v mateřství,
c) podpora při narození dítěte,
d) pohřebné.
Oddíl druhý
Věcné dávky
§ 12
Lázeňské léčení
(1) Účastníkům a jejich rodinným přísluš-
níkům, jejichž zdravotní stav to vyžaduje,
může být poskytnuto lázeňské léčení v odbor-
ných lázeňských ústavech a ozdravovnách
ministerstev národní obrany a vnitra nebo
státní zdravotní správy, a to bezplatně včetně
úhrady jízdného.
(2) O výběru účastníků a jejich rodinných
příslušníků pro lázeňské léčení rozhodují lé-
kařské komise.
(3) Bližší podmínky a způsob poskytování
lázeňského léčení účastníkům a jejich rodin-
ným příslušníkům určí ministerstva národní
obrany a vnitra; pokud jde o léčení v lázeň-
ských zařízeních státní zdravotní správy, po-
stupují přitom v dohodě s ministerstvem
zdravotnictví. Ministerstva národní obrany a
vnitra těž stanoví, v kterých případech se lá-
zeňské léčení poskytuje vojákům a příslušní-
kům bezpečnostních sborů mimo jejich řád-
nou dovolenou.
§ 13
Výběrová rekreace
(1) Výběrová rekreace v zotavovnách mi-
nisterstev národní obrany a vnitra může být
poskytnuta účastníkům i s jejich rodinnými
příslušníky, a to především vojákům z povo-
lání a příslušníkům bezpečnostních sborů,
kteří si to zaslouží dobrým výkonem služby;
7
při výběru se přihlíží také k potřebě upevnění
jejich zdraví. Výběrová rekreace se posky-
tuje za částečnou úhradu.
(2) Podrobnosti upraví ministerstva národní
obrany a vnitra po projednání s minister-
stvem financí. Při tom bude také stanoven
způsob výběru účastníků a jejich rodinných
příslušníků, výše jejich příplatku a způsob
úhrady jízdného.
§ 14
Dětská rekreace v pionýrských táborech
(1) Dětem účastníků, především dětem vo-
jáků z povolání a příslušníků bezpečnostních
sborů, může být poskytnuta dětská rekreace
v pionýrských táborech ministerstev národní
obrany a vnitra.
(2) podrobnosti upraví ministerstva národní
obrany a vnitra po projednání s minister-
stvem školství a kultury a ministerstvem
financí. Při tom bude také stanoven způsob
výběru dětí a výše příplatku rodičů.
Oddíl třetí
Služební příjem v nemoci a peněžité dávky
nemocenské péče
§ 15
Služební příjem v nemoci
(1) Vojáku z povolání a příslušníku bezpeč-
nostního sboru, kteří byli uznáni pro nemoc,
zranění nebo jiný úraz dočasně neschopnými
služby (dále jen "neschopni služby", "ne-
schopnost k službě"), náleží po dobu jednoho
měsíce služební příjem.
(2) Při neschopnosti k službě pro zranění
nebo jiný úraz, způsobený vojáku z povolání
nebo příslušníku bezpečnostního sboru v pří-
mě souvislosti s výkonem služby, trvá nárok
na služební příjem nejdéle po 12 měsíců od
počátku neschopnosti k službě.
Nemocenské
§ 16
(1) Nemocenské náleží, s výjimkou případů
uvedených v § 15 odst. 2, vojáku z povolání
a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli
uznáni neschopnými služby, trvá-li neschop-
nost k službě déle než měsíc; při lázeňském
léčení náleží nemocenské po uplynuti jednoho
měsíce neschopnosti k službě, pokud se toto
léčení poskytuje mimo řádnou
dovolenou.
8
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní
dny po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti
k službě do skončení neschopnosti k službě
nebo do uznání invalidity nebo částečné inva-
lidity podle předpisů vydaných na základě
§ 32 odst. 3. Nemocenské se však poskytuje
nejdéle do konce jednoho roku od počátku
neschopnosti k službě (dále jen "podpůrci
doba"). Ministerstva národní obrany a vnitra
mohou výjimečně prodloužit podpůrci dobu
nejvýše o 12 měsíců, jestliže je možno na zá-
kladě vyjádření lékařské komise očekávat,
že voják z povolání nebo příslušník bezpeč-
nostního sboru v této době nabude schopnosti
ke službě. Je-li prodloužena podpůrci doba
v případech uvedených v § 15 odst. 2, náleží
vojáku z povolání a příslušníku bezpečnost-
ního sboru nemocenské až po uplynutí 12 mě-
síců od počátku neschopnosti k službě.
(3) Při nové neschopnosti k službě se zapo-
čítávají do podpůrci doby také předchozí ob-
dobí neschopnosti k službě, pokud spadají do
doby jednoho roku před vznikem nové ne-
schopnosti k službě. Tato období se však ne-
započtou
a) jestliže od skončení poslední neschopnosti
k službě trval výkon služby aspoň 6 mě-
síců, nebo
b) jestliže nová neschopnost k službě byla
způsobena zraněním nebo jiným úrazem
v souvislosti s výkonem služby nebo ne-
mocí z povolání.
Do podpůrci doby se rovněž nezapočítává
předchozí období pracovní neschopnosti způ-
sobené zraněním nebo jiným úrazem v sou-
vislosti s výkonem služby nebo nemocí z po-
volání.
§ 17
(1) Nemocenské se stanoví z průměrné
částky připadající na kalendářní den z čistého
měsíčního služebního příjmu, který náleží
v době vzniku neschopnosti k službě, nejvýše
však z částky 100 Kčs (dále jen "čistý denní
příjem").
(2) Při střetu poměrné části služebního
příjmu s nemocenským v jednom kalendář-
ním měsíci nesmí úhrn přesáhnout výši čis-
tého služebního příjmu.
§ 18
(1) Výše nemocenského činí 90 % čistého
denního příjmu.
(2) Nemocenské může být při neschopnosti
k službě pro aktivní tuberkulosu zvýšeno až
do výše čistého denního příjmu. Podrobnosti
upraví ministři národní obrany a vnitra.
9
Společná ustanovení o služebním přijmu
v nemoci a o nemocenském
§ 19
Svobodnému, ovdovělému nebo rozvede-
nému (rozloučenému) vojákovi z povolání a
příslušníku bezpečnostního sboru, který ne-
plní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží
po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti
k službě za dny, kdy je v ústavním ošetřování
nebo kdy je mu poskytováno lázeňské léčení
mimo řádnou dovolenou, jen polovina nemo-
cenského, po případě služebního příjmu (§ 15
odst. 2), stanoveného podle předchozích usta-
novení.
§20
(1) Nárok na služební příjem v nemoci a
nemocenské nemá, kdo si přivodil neschop-
nost k službě
a) v úmyslu vyhnout se výkonu služby, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti,
nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu,
za nějž zákon stanoví trest odnětí svo-
body, jehož horní hranice přesahuje jeden
rok.
(2) Rodinným příslušníkům vojáka z povo-
lání nebo příslušníka bezpečnostního sboru
může být v těchto případech vyplácena pod-
pora až do výše tři čtvrtin nemocenského;
vojáku z povolání nebo příslušníku bezpeč-
nostního sboru, kteří nemají rodinně přísluš-
níky, může být v případech uvedených v před-
cházejícím odstavci pod písm. b), c) a d)
vyplácena podpora až do výše poloviny ne-
mocenského.
§ 21.
(1) Ministři národní obrany a vnitra upraví
ve vzájemně dohodě náležitosti vojáků, kteří
nejsou vojáky z povolání, a žáků vojenských
škol při jejich neschopnosti k službě a sta-
noví způsob jejich zabezpečení, jestliže
v ochranně lhůtě trvá nebo vznikne dočasná
neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a
jestliže nejsou zabezpečeni podle jiných před-
pisů.
(2) Osobám, jimž byla způsobena újma na
zdraví v souvislosti s činností ozbrojených
sil nebo bezpečnostních sborů, může být po-
skytnuto výjimečně nemocenské, nejsou-li
pojištěny nebo zabezpečeny podle jiných
předpisů. Podrobnosti stanoví ministři ná-
rodní obrany a
vnitra.
10
Peněžitá pomoc v mateřství
§ 22
(1) Vojákyni z povolání a příslušnici bez-
pečnostního sboru, které v posledních dvou
letech před porodem konaly službu v ozbro-
jených silách nebo bezpečnostním sboru
anebo byly pojištěny podle předpisů o nemo-
cenském pojištění zaměstnanců nebo členů
výrobních družstev celkem alespoň 270 dní,
náleží v těhotenství nebo mateřství místo
služebního příjmu nebo nemocenského peně-
žitá pomoc v mateřství.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se posky-
tuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před
porodem a 14 týdnů po porodu (dále jen "ma-
teřská dovolená"). Vyčerpá-li účastnice uve-
dená v předcházejícím odstavci z mateřské
dovolené před porodem více než 4 týdny, po-
skytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství bez
přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku
mateřské dovolené. Vyčerpá-li účastnice
z mateřské dovolené před porodem méně než
4 týdny proto, že porod nastal dříve, než lékař
určil, poskytuje se jí peněžitá pomoc v ma-
teřství rovněž bez přerušení až do uplynutí
18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vy-
čerpá-li však účastnice z mateřské dovolené
před porodem méně než 4 týdny z jiných
důvodů, poskytuje se jí peněžitá pomoc v ma-
teřství ode dne porodu jen po dobu 14 týdnů.
§ 23
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví
z průměrné částky připadající na kalendářní
den z čistého služebního příjmu za poslední
tři kalendářní měsíce, nebo je-li to pro účast-
nici výhodnější, za posledních 6 kalendářních
měsíců přede dnem, kdy přestala vykonávat
službu pro těhotenství nebo mateřství, nej-
výše však z částky 100 Kčs.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za
kalendářní dny.
(3) výše peněžité pomoci v mateřství činí:
|
při délce činné služby |
z čistého denního |
|
do 2 let |
75% |
|
nad 2 roky do 5 let |
80% |
|
nad 5 let |
90 %. |
|
(4) Ustanovení § 17 |
odst. 2 platí obdobně. |
11
§ 24
Peněžitou pomoc v mateřství vojákyním,
které nejsou vojákyněmi z povolání, a žáky-
ním vojenských škol upraví ve vzájemné do-
hodě ministři národní obrany a vnitra.
§ 25
Podpora při narození ditěte
Porodí-li účastnice nebo rodinná příslušnice
účastníka, náleží jí na každé narozené dítě
podpora ve výši 650 Kčs. Podpora náleží
manželce nebo družce účastníka také tehdy,
jestliže porod nastal v době 300 dnů od úmrtí
účastníka.
§ 26
Pohřební
(1) Zemře-li voják, vypraví útvar svým ná-
kladem jednoduchý pohřeb v místě posádky.
Nepřejí-li si pozůstalí, aby pohřeb vypravil
útvar, náleží tomu z nich, kdo pohřeb vypra-
vil, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými
jsou manžel (manželka), druh (družka), děti,
rodiče, děd a bába, sourozenci, tchán, tchýně,
zeť a snacha.
(2) Zemře-li jiný účastník, náleží jeho po-
zůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné
v částce 1000 Kčs.
(3) Jestliže pohřeb vypravil někdo jiný než
pozůstalí, náleží mu pohřebně až do výše pro-
kázaných výloh, nejvýše však v částce 1000
Kčs. Pohřebné mu však nenáleží, byl-li po-
hřeb vypraven na základě závazku vyplývají-
cího ze smlouvy nebo na základě úřední po-
vinnosti.
(4) Zemřel-li mimo dobu branné pohoto-
vosti státu voják nebo příslušník bezpečnost-
ního sboru v místě, v němž dlel ze služebních
důvodů a které není jeho trvalým bydlištěm,
poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých
kromě pohřebného úhradu nutných výdajů za
jednoduchou rakev s kovovou vložkou a
úhradu poplatků a dopravného za převoz do
místa pohřbu pohřebním autem, při velké
vzdálenosti drahou.
(5) Nezařizují-li pozůstalí převoz ostatků
v případech uvedených v odstavci 4, může
útvar poskytnout úhradu jízdného z místa po-
bytu do místa pohřbu manželce (manželu),
družce (druhu), dětem, rodičům a sourozen-
cům zemřelého.
(6) Jestliže účastník vypravil pohřeb své-
mu rodinnému příslušníku a nemá nárok na
pohřebné podle jiných předpisů o nemocen-
ském pojištění (zabezpečení), náleží mu při
12
úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou
let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí ro-
dinného příslušníka ve věku do 10 let po-
hřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodin-
ného příslušníka ve věku nad 10 let pohřebně
ve výši 800 Kčs.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH
Z NEMOCENSKÉ PÉČE
§ 27
Vynětí z daňové povinnosti
Dávky nemocenské péče se nezdaňují.
§ 28
Neplatná právní jednáni
(1) Ujednání v neprospěch účastníků a je-
jich rodinných příslušníků nebo pozůstalých,
která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou
neplatná.
(2) Voják z povolání a příslušník bezpeč-
nostního sboru, jimž bylo povoleno nebo po-
skytnuto ústavní ošetřování nebo lázeňské
léčení, nesmějí být z důvodu tohoto ošetřo-
vání (léčení) propuštěni z činné služby. Ta-
kové propuštění z činné služby je neúčinné,
došlo - li k němu v době od podání návrhu na
toto léčení do dvou měsíců od jeho skončeni.
Je-li voják z povolání nebo příslušník bez-
pečnostního sboru v ústavním ošetřování pro
tuberkulosu, zákaz propuštění z činně služby
se rozšiřuje na dobu 6 měsíců od skončeni
ústavního ošetřováni.
§ 29
O promlčení dávek, přechodu nároku, po-
vinnostech účastníků a jiných oprávněných,
změně a vrácení dávek, jakož i o výkonu roz-
hodnutí v dávkových a jiných věcech nemo-
censké péče platí přiměřeně ustanovení zá-
kona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců. Podrobnosti stanoví ministři
národní obrany a vnitra, kteří též upraví ří-
zení o věcech nemocenské péče.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZÁVĚREČNÁ
§ 30
(1) Náklady na nemocenskou péči hradí stát.
(2) Civilní hospodářské a rozpočtové orga-
nisace, v nichž pracuji přidělení vojáci, při-
13
spívají na nemocenskou péčí 10% z úhrnů
služebních příjmů všech vojáků pracujících
v organisaci. O příspěvku a přirážce k tomuto
příspěvku platí přiměřeně ustanovení §§ 56
a 57 zákona č. 54/1956 Sb. Vláda může sta-
novit podrobnosti o právních poměrech vo-
jáků přidělených k civilním organisacím.
§ 31
(1) Ministerstva národní obrany a vnitra
organisují a řídí ve své působnosti nemocen-
skou péči a kontrolují její provádění.
(2) Poskytování preventivní a léčebné péče
a dávek nemocenské péče zabezpečuje minis-
terstvo národní obrany pro vojáky a důchodce
Československé lidové armády, ministerstvo
vnitra pro příslušníky a důchodce vojsk mi-
nisterstva vnitra a bezpečnostních sborů.
(3) Poskytování preventivní a léčebné péče
a věcných dávek nemocenské péče příslušní-
kům vojsk ministerstva vnitra a bezpečnost-
ních sborů ve zdravotnických zařízeních mi-
nisterstva národní obrany a naopak upraví ve
vzájemné dohodě ministerstva národní obra-
ny a vnitra.
(4) Poskytování preventivní a léčebné péče
a věcných dávek nemocenské péče některým
účastníkům a rodinným příslušníkům účast-
níků ve zdravotnických zařízeních státní zdra-
votní správy upraví ministerstva národní
obrany a vnitra v dohodě s ministerstvem
zdravotnictví.
§ 32
(1) Ministerstva národní obrany a vnitra
vydají ve vzájemné dohodě prováděcí před-
pisy, v nichž bude podrobněji stanoveno ze-
jména,
a) jak se určuje služební příjem a čistý
denní příjem, jakož i ke kterým změnám
služebního příjmu nastalým během ne-
schopnosti ke službě se přihlíží při vý-
počtu nemocenského a peněžité pomoci
v mateřství,
b) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé pe-
něžitě dávky a jak se tyto dávky vyplácejí,
c) jaké předchozí doby pojištění se započí-
távají do činně služby podle § 23 odst. 3.
(2) Ministerstva národní obrany a vnitra vy-
dají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví
předpisy o tom,
a) kdo a jakým způsobem rozhoduje o ne-
schopnosti k službě nebo o jiných sku-
tečnostech, které odůvodňují nárok na
peněžní náležitosti v nemoci a peněžité
dávky, a jak se provádí opravné řízení
proti těmto rozhodnutím,
14
b) jakým způsobem se hlásí a osvědčuje ne-
schopnost k službě nebo jiné skutečnosti
uvedené pod písm. a) a jaké jsou při tom
povinnosti lékařů, útvarů a účastníků,
c) jaká pravidla jsou povinni zachovávat
účastníci, kterým se poskytují peněžité
dávky.
(3) Ministerstva národní obrany a vnitra vy-
dají předpisy o přechodu z neschopnosti
k službě podle tohoto zákona do invalidity
(částečně invalidity) podle předpisů o sociál-
ním zaopatření příslušníků ozbrojených sil.
§ 33
Ministři národní obrany a vnitra jsou
oprávněni činit opatření k odstranění tvrdostí,
které by se vyskytly pří provádění tohoto zá-
kona.
§ 34
(1) Státní orgány, jakož i rozpočtové a hos-
podářské organisace jsou povinny vyhovět
v mezích své působnosti žádostem orgánů
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve
věcech nemocenské péče a podávat jim bez-
platně sdělení pro její provádění a správu.
(2) Zdravotnická zařízení státní zdravotní
správy jsou povinna do tří dnů písemně ozná-
mit příslušnému útvaru přijetí vojáka nebo
příslušníka bezpečnostního sboru do ústav-
ního ošetřování, i jeho propuštění.
§ 35
Peněžní náležitosti a dávky přiznané při
poskytování nemocenské péče v době od
1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti tohoto
zákona se považují za přiznané podle něho.
§ 36
(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech
upravených tímto zákonem, zejména zákon
č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči,
a vládní nařízení č. 74/1953 Sb., o pojištění
příslušníků vojenských oddílů pracujících
v podnicích socialistického sektoru, ve znění
vládního nařízení č. 84/1953 Sb.
(2) Kde se v jiných předpisech mluví o vo-
jenské nemocenské péči, rozumí se tím ne-
mocenská péče podle tohoto zákona.
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej ministři národní obrany a
vnitra.