29

ustanovení o úlevách a osvobozeních umožní,
aby se předešlo možným nesrovnalostem a
tvrdostem. U kvalitních bytů Bude sazba
místního poplatku progresivně stoupat.

FINANČNÍ DOSAH NÁVRHU.

Všeobecně lze říci, že počet pracovníků,
kteří se dnes zabývají bytovou distribucí ve
všech úsecích (národní výbory), podniky, vo-
jenské bytové úřady, bytové úřady MV a
družstva se novým zákonem nezmění. Rov-
néž lze v celku předpokládat, že provádění
navrženého zákona si nevyžádá ani u národ-
ních výborů zvýšených nákladů na jejich
osobní vybavení. Nelze ovšem vyloučit, že
vzhledem k rozšíření pravomoci národních
výborů na všechny byty a zvýšením osobní
od Dovednosti pracovníků budou některé ná-
rodní výbory nuceny přikročit k posílení a
upevnění svých bytových orgánů, a to po
stránce jak odborné, tak politické a zároveň
k novému ohodnocení jejich práce. Určitých
nákladů si vyžádá též poskytování příspěvků
na úhradu stavebních prací při dělení a úpra-
vách bytů. Na úhradu těchto nákladů je pa-
matováno v kapitole 17 státního rozpočtu na
rok 1956 (skup. 2 oddíl 6 § 1 "Všeobecná by-
tová péče"), poněvadž jde o náklady, které
vyplývají již z dosavadní zákonné úpravy
(§ 17 odst. 2 zák. č. 138/1948 Sb., a § 9 odst. 2
vl. nař. č. 172/1950 Sb. ).

ZVLÁŠTNÍ ČÁST.

K § 1.

Hospodaření s byty přísluší výkonným or-
ganum místních národních výborů. Úkoly, jež
z toho pro ně vyplývají, jsou povšechně sta-
noveny v § 1.

Přehled o bytovém prostoru.

K § 2.

Místní národní výbory musí mít stálý pře-
hled bytů, jichž mohou okamžitě použít
k uspokojení bytové potřeby těch, kteří se
ucházejí v obci o byt nebo jsou nuceni svůj
byt vyklidit. Vlastníci domů a uživatelé bytů
budou proto povinni hlásit výkonnému orgá-
nu místního národního výboru skutečnosti,
jichž tento orgán potřebuje k provádění zá-
kona (§ 2 odst. 1). Věcný rozsah této ohlašo-
vací povinnosti bude v podstatě stejný jako
je tomu dosud podle zákona č. 138/1948 Sb.

Vlastníci domů budou povinni hlásit byty,
pro něž bude dáno užívací povolení po počát-
ku účinnosti zákona, jakož i byty, jichž se
dosud užívá k jiným účelům než k bydlení a

které byly vráceny svému původnímu určení,
byty, v nichž jejich uživatelé nebydlí nebo
bydlí toliko občas, byty, u nichž došlo k pra-
vomocnému zrušení smlouvy o jejich užívání
nebo které se jinak uvolnily, byty, jejichž uži-
vatel zemřel, a konečně přidělené byty, do
nichž se nájemník do 15 dnů po vzniku ná-
jemního poměru nenastěhoval, jakož i byty,
jež byly obsazeny svémocně.

Uživatele bytů budou mít ohlašovací po-
vinnost tenkráte, budou-li mít dva byty nebo
byt, z něhož se platí místní poplatek nebo byt
nadměrný; budou také povinni ohlásit každou
změnu, která bude mít vliv na placení po-
platku.

Nesplnění ohlašovací povinnosti se trestá
podle § 93 tr. zák. spr.

Ve shodě se zásadami poplatkových před-
pisů vypočítají si uživatelé bytů, z nichž se
platí místní poplatek, sami výši poplatku a sa-
mi si zjistí potřebné údaje (výměru podlahové
plochy a pod. ).

Nestačí-li údaje vlastníka domu nebo uži-
vatele bytu nebo jsou-li o nich závažné po-
chybnosti, může si výkonný orgán národního
výboru zjistit potřebné skutečnosti místním
ohledáním podle § 20 odst. 3. vl. nař. č. 20/
1955 Sb., t. j. prohlídkou bytu. Půjde ovšem
o případy ojedinělé. "Návrh proto nepřijímá
ustanovení o revisích bytů.

Do rámce hospodaření s byty nenáležejí
svou povahou byty ani jejich části, jichž se
užívá k jiným účelům než k bydlení. Z tako-
vých bytů a jejich části budou však podle § 70
odst. 2 povinni platit jejich uživatelé místní
poplatek. Ohlašovací povinnost uživatelů bytů
(jejich částí) bude upravena předpisy, jež bu-
dou vydány na podkladě zákona č. 82/1952 Sb.

Seznamy uchazečů a pořadníky.

K §§ 3 až 15

Aby výkonné orgány místních národních
výborů mohly řádně plnit úkoly, jež jim
ukládá zákon, musí mít stálý přehled bytové
potřeby. Tu představuje počet osob, které se
ucházejí v obci o byt, ať dobrovolně nebo nu-
ceně proto, že vlastník domu má proti'nim
exekuční titul k vyklizení bytu. Výkonné or-
gány místních národních výborů musí vést
stalý seznam těchto osob (§ 3 odst. 1). Pod-
mínky zápisu do takového seznamu musí být
za nedostatku bytů ve větších městech přís-
nější než v ostatních obcích. Návrh proto do-
voluje, aby osoby, které nepracují, zejména
důchodci, byly zapsány do pořadníku zpra-
vidla jen v malých obcích. Ve větších městech

30

a správních nebo průmyslových střediscích,
jakož i v lázeňských místech bude možno za-
psat do seznamu především osoby, které ne-
mají v obci vlastního bytu jen tehdy, jestliže
v obci trvale pracují; jiné osoby, tedy i dů-
chodce, pak jen tehdy, mají-li v obci byt,
který je zdravotně závadný nebo zdravotně
nevhodný nebo jejž musí vyklidit proto, že
vlastník domu má proti nim exekuční titul
k jeho vyklizení (§ 3 odst. 2. ).

Návrh rozlišuje jednak byty zdravotně zá-
vadné a jednak byty zdravotně nevhodné. By-
tem zdravotně závadným se rozumí byt, jejž
stavební úřad v dohodě s okresním hygieni-
kem uznal za nezpůsobilý k bydlení pro jeho
technické závady, jež škodlivě působí na
zdraví obyvatelů bytu. Pod pojmem zdravotně
nevhodných bytů pak řadíme dva druhy bytů.
Jsou to byty sice objektivně zdravotně nezá-
vadně, avšak se subjektivního hlediska uži-
vatelova pro něho nevhodné buď vzhledem
k jeho zdravotnímu stavu (na př. byt v V.
poschodí v domě bez výtahu pro osobu trpící
srdeční chorobou) nebo vzhledem k počtu
příslušníků jeho domácnosti (přeplněné byty
- nedostatečné byty).

Podmínka trvalé práce bude podrobně vy-
mezena v prováděcích předpisech. Pod pojem
osob, jež v obci trvale pracují, budou náležet
i takové, jejichž pracovní poměr je podle
zvláštních předpisů časově omezen (viz na
př. vl. nař. č. 20/1952 Sb. ve znění vl. nař.
č. 56/1953 Sb., dále vl. nař. č. 43/1953 Sb. a
pod. ). Mimo to bude nutno zařadit sem i osoby,
které vzhledem k povaze své práce střídají
své pracoviště, zejména proto, že je podnik
(závod) vysílá na stavební, montážní, instalač-
ní, opravné, udržovací a jiné práce (srovnej
vyhl. č. 173/1954 Ú. 1. ). Za osoby, jež v obci
trvale pracují, se považují také ti, kdož uza-
vřeli závazek na dlouhodobou brigádu mimo
své bydliště. U těchto osob bude se zpravidla
za obec, v níž trvale pracují, považovat obec
jejich dosavadního bydliště nebo obec, v níž má
sídlo podnik, (závod), u něhož jsou zaměst-
nány.

Doplňkem tohoto místního seznamu, jejž
povede výkonný orgán místního národního
výboru, budou seznamy osob, které se v obci
ucházejí o podnikový byt, vojenský byt, byt
ministerstva vnitra nebo o byt družstevní.
Seznamy těchto uchazečů povedou rozpočtové,
hospodářské a jiné organisace socialistického
sektoru, pokud půjde o podnikové byty (§ 4),
náčelníci posádek a krajské správy minister-
stva vnitra co se týče vojenských bytů a bytů
ministerstva vnitra (§ 5) a družstva co do
družstevních bytů (§ 6).

Počet, uchazečů zapsaných do všech těchto
seznamů bude představovat číselné vyjádření
bytové potřeby v obci. Aby tento počet nebyl
skreslován, připouští návrh, aby každý ucha-
zeč byl zapsán v téže obci toliko v jednom
seznamu (§ 8 odst. 1). Při tom bude platit zá-
sada, že zaměstnanci organisace, vojáci z po-
volání, příslušníci ministerstva vnitra a druž-
stevníci mají být především zapsáni do se-
znamu, který je pro ně příslušný podle po-
vahy jejich zaměstnání nebo členství u druž-
stva.

Vlastním podkladem pro přidělování bytů
nebudou však ve větších obcích nebo v jiných
obcích, kde je větší počet uchazečů, tyto vše-
obecné, široké seznamy, nýbrž seznamy pod-
statně zúžené, omezené jen na nejpotřebnější
uchazeče, t. zv. pořadníky (§ 9 odst. 1 a 2 a
§§ 11 a 12). Tyto pořadníky budou se sesta-
vovat periodicky vždy na určité časově vy-
mezené údobí, na př. na čtvrt nebo půl roku.
Do pořadníku se zařadí jen takový počet
uchazečů, zapsaných do seznamu, jaký bude
podle očekávaného počtu uvolněných nebo
nově zřízených bytů přicházet v úvahu pro
přidělení bytu v nejbližším časovém údobí,
na něž se pořadník sestavuje. To je také dů-
vodem, že návrh nepřiznává uchazečům za-
psaným do pořadníku právo se odvolat z roz-
hodnutí, kterým pro ně určil výkonný orgán
místního národního výboru pořadí (§ 10 druhá
věta).

Zápis do pořadníku bude závislý na dvou
rozhodujících skutečnostech, na naléhavosti
uchazečovy bytové potřeby a na významu jeho
práce. Při posuzování prvé podmínky budou
přicházet v úvahu především uchazečovy
osobní poměry, zejména způsob jeho bydlení,
počet příslušníků jeho domácnosti, jeho zdra-
votní stav (zvláště při bytě zdravotně ne-
vhodném) po případě jiné důležitě okolnosti,
jako tuberkulosa nebo jiná nemoc uchazeče,
nebo příslušníka jeho domácnosti, která vy-
žaduje, aby nemocný měl pro sebe zvláštní
místnost a pod. Význam uchazečovy práce se
bude posuzovat s hlediska úkolů státního
plánu rozvoje národního hospodářství, jež
uchazeč plní ve svém zaměstnání; při tom se
přihlíží též k tomu, je-li uchazeči propůjčen
řád nebo vyznamenání za zásluhy o stát a
jeho socialistickou výstavbu. Do místního po-
řadníku a do pořadníku družstevníků zapíši
se uchazeči podle naléhavosti bytové potřeby;
při tom se bude též přihlížet k významu ucha-
zečovy práce (§ 10 prvá věta a § 12 odst. 3).
Naproti tomu při zápisu do pořadníku zaměst-
nanců organisace a do pořadníků vojáků
z povolání nebo pořadníků příslušníků minis-

31

terstva vnitra bude převažujícím měřítkem
význam uchazečovy práce (služby) a teprve
v druhé řadě naléhavost jeho bytové potřeby
(§ 12 odst. 1 a 2). Stejně tomu bude u ucha-
zečů, kteří budou přicházet v úvahu pro přidě-
lení bytů vyhrazených z nové bytové výstavby
pro ubytování osob, jejichž pobytu v obci ne-
zbytně vyžaduje zajištění služeb veřejnosti
(§ 9 odst. 3).

Pro každého uchazeče zapsaného do pořad-
níku se určí jeho pořadí, jež bude rozhodují-
cím činitelem při rozhodování o přidělení
bytu (viz § 18 odst. 1. § 19 odst. 2 a § 28).
Pořadí jednotlivých uchazečů se určí podle
skutečností, které jsou rozhodující pro zápis
uchazečů do pořadníku (§ 9 odst. 2 a § 12).
U uchazečů, kteří přicházejí v úvahu pro při-
dělení vyhrazených bytů, určí se však pořadí
toliko podle povahy jejich práce (§ 9 odst. 3).

Každý uchače zapsaný do místního sezna-
mu, který nebyl zapsán do pořadníku, bude
moci proti tomu podat výkonnému organu
místního národního výboru rozklad (§ 10 prvá
věta). Z rozhodnutí o rozkladu může se pak
odvolat k výkonnému orgánu okresního ná-
rodního výboru, jehož rozhodnutí je konečné
(§ 27 odst. 1 vl. nař. č. 20/1955 Sb. ). Ustano-
vení o rozkladu nebude se vztahovat na po-
řadníky zaměstnanců organisace, vojáků po-
volání, příslušníků ministerstva vnitra a druž-
stevníků. Pořadníky zaměstnanců organisace
a družstevníků budou vyžadovat ke své právní
závaznosti, aby je schválil výkonný orgán
místního národního výboru (§ 13 odst. 1). Dů-
sledkem této závaznosti je kategorická for-
mulace § 19 odst. 2, t. j. výkonný orgán míst-
ního národního výboru musí přidělit podniko-
vý nebo družstevní byt uchazeči zapsanému
do schváleného pořadníku, bude-li navržen
podle pořadí a bude-li přidělovaný byt při-
měřený jeho bytové potřebě. To bude platit
též pro přidělování bytů ministerstva vnitra
a bude se přiměřeně vztahovat i na vojenské
byty (§ 28).

V případech, kde nebude nutno vést zvlášt-
ní pořadníky, určí se každému uchazeči za-
psanému do seznamu jeho pořadí v tomto se-
znamu (§ 14).

Přidělování bytů.
K §§ 16 až 31.

Základním prostředkem, kterým uskuteč-
ňují místní národní výbory svůj stěžejní úkol
při hospodaření s byty, je jejich právo přidě-
lovat byty. Přidělovat byty musí výkonný
orgán místního národního výboru podle po-

řadí, jaké vyplývá pro jednotlivé uchazeče za-
psané do pořadníku z jejich ohodnocení. Po-
řadí však nebude a nemůže ani být jediným a
výhradným měřítkem pro přidělení bytu. Tak
bychom mohli docházet k úplným absurd-
nostem, že na př. tří- nebo čtyřpokojový byt
by se podle pořadí přidělil bezdětným manže-
lům nebo opačně mnohočlenné rodině pouhá
garsoniéra. Vedle pořadí musí proto při při-
dělení bytu přicházet v úvahu i počet a roz-
měry obytných místností přidělovaného bytu.
To vyjadřuje návrh v § 18 odst. 1.

V některých případech bude nutno přidělit
byt i osobám, které nejsou zapsány do pořad-
níku. Tak tomu bude u osob, které musí vy-
klidit svůj byt na příkaz k vyklizení nebo
proto že na příkaz stavebního úřadu nutno
ze stavebně bezpečnostních důvodů nepro-
dleně vyklidit budovu, jakož í u osob, které
přišly o svůj dosavadní byt živelní pohromou.
Stejně bude nutno postupovat u osob, jejichž
ubytování je ve státním zájmu. Takovými
osobami jsou zejména představitelé a zaměst-
nanci zastupitelských úřadů cizích států, čle-
nové a zaměstnanci orgánů mezinárodních
organisací a institucí uvedených v § 86 č. 2,
členové vlády (sboru pověřenců), předsedové
ústředních orgánů státní moci a správy a
předsedové krajských národních výborů.
Za osoby, jejichž ubytování je ve státním
zájmu, se budou povazovat i techničtí odbor-
níci a vedoucí pracovníci podniků, kteří byli
přeloženi na nové pracoviště, aby zajistili
splnění důležitých úkolů státního plánu

Nová jsou ustanovení §§ 25 a 26 návrhu
o odpovědnosti výkonných orgánů místních
národních výborů za včasné přidělení bytu.
Provádí se jimi, pokud jde o hospodaření
s byty, ustanovení § 346 obč. zák. Dodatkem
k tomu bude prováděcími předpisy stanoveno,
že úhrada nájemného z bytu nebo jiné míst -
nosti, u nichž výkonný orgán místního národ-
ního výboru provádí práce uvedené v § 69
odst. 1 a 2, jde po dobu trvání těchto prací
na vrub místního národního výboru

Některé byty jsou z přidělovacího práva
výkonných orgánů místních národních výborů
vyňaty. Ty vypočítává návrh taxativně v § 27. '

Nehledíme-li k rodinným domkům, u nichž
jde s hlediska nedotknutelnosti osobního ma-
jetku o věc samozřejmou, jsou 7. přidělovacího
práva vyňaty především vojenské byty. O těch
platí zvláštní ustanovení §§ 28 až 30.

Domovnické byly byly až dosud vyňaty
z přikazovacího práva výkonných orgánů
místních národních výborů. Tato výjimka
otevírala však v četných případech cestu

32

k obcházení předpisů o hospodaření s byty.
Tomu má zabránit ustanovení § 31 návrhu,
především neponechává se tu jako dosud
vlastníku domu, aby si sám rozhodl, zda
v domě má být ustanoven domovník, jestliže
dosud obstarávala domovnické práce jiná
osoba než domovník. Tato dosavadní volnost
vedla totiž namnoze k tomu, že i vlastníci ma-
lých vilek se 2 nebo 3 byty sjednávali pra-
covní poměry domovnické za tím účelem, aby
si mohli uprázdněný byt sami obsadit. Nyní
budou o věci rozhodovat místní bytové sprá-
vy, které podle vyhlášky č. 236/1954 O. 1. do-
zírají na hospodaření s bytovým majetkem.
Tímto opatřením zůstává nedotčeno ustano-
vení § 13 dekretu č. 88/1945 Sb., podle něhož
se vyžaduje k platnému sjednání pracovní
smlouvy domovnické souhlasu výkonného
orgánu (odboru pracovních síl) okresního ná-
rodního výboru. Nyní ovšem bude moci dát
tento výkonný orgán souhlas toliko po vy-
jádření výkonného orgánu místního národního
výboru.

Zvláštní výjimku bylo nutno učinit u bytů
v domech, které vystaví lidově bytové druž-
stvo po počátku účinnosti zákona (§ 27 odst.
1 č. 4 a odst. 2). U těchto domů budou totiž
nájemníci - členové družstva - povinni při-
spět k úhradě pořizovací ceny domu vlastními
prostředky buď v hotových penězích nebo
v hodnotě prací vykonaných na stavbě. Z toho
důvodu nebude možno při přidělování těchto
bytů postupovat podle obecných zásad. Při
prvním pronájmu mají být proto tyto byty
vůbec vyňaty z přidělovacího práva výkon-
ného orgánu místního národního výboru. Při
druhých a dalších pronájmech bude pak nutno
učinit odchylku pro případy, že by nájemník
zemřel a jeho rodina se proto chtěla odstěho-
vat jinam nebo že byl nájemník služebně pře-
ložen do jiné obce a pod. Odchylka má záležet
v tom, že by byt takto uvolněný mohl být
pronajat členu družstva, který by byl s to po-
skytnout družstvu částku, jakou musí druž-
stvo vrátit členu, který se z bytu stěhuje.

Rozhodnutím výkonného orgánu místního
národního výboru o přidělení bytu zakládá se
mezi osobou, jíž byl byt přidělen, a vlastníkem
domu nájemní poměr (§ 21). Nájemní poměr
tu tedy nevzniká dohodou stran, nýbrž úřed-
ním výrokem. Právní vztahy mezi pronajima-
telem a nájemníkem, tvořící tento poměr, jsou
však přesto občanskoprávní povahy. Proto
o právech a povinnostech stran může rozhodo-
vat jedině soud (§ 3 obč. s. ř. ). Výkonnému
l orgánu okresního národního výboru přísluší
'pouze, aby určil nejvýše přípustnou hranici
nájemného a vedlejších platů spojených s uží-

váním bytu, nedojde-li o ni mezi stranami
k dohodě (§ 22).

Směny bytů.
K §§ 32 až 40.

Směnou bytů se rozumí smlouva, kterou se
uživatelé bytů dohodli o jejich vzájemné vý-
měně. Návrh řadí pod tento pojem i dohody

o místnostech bytu vlastníka rodinného dom-
ku. Směny bytů nebo místností bytů vlastníků
rodinných domků zasahují též do hospodaření
s byty. Proto návrh vyžaduje, aby se každá
směna bytů dala jen s přivolením výkonného
orgánu místního národního výboru (§ 32 odst.

1 a 2); souhlasu vlastníka domu se ke směně
bytů vyžaduje jen tehdy, jde-li o směnu pod-
nikových bytů, bytů ministerstva vnitra nebo
bytů družstevních nebo o směnu místností
bytu vlastníka rodinného domku (§ 34). Leč
i v ostatních případech budou vlastníci domů
účastníky řízení a proto výkonný orgán míst-
ního národního výboru musí jim dát před roz-
hodnutím příležitost, aby mohli v řízení uplat-
nit svoje stanovisko a účinně obhájit svoje
práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 vl. nař,
č. 20/1955 Sb. ).

Právě tak jako při přidělení bytu vzniknou
i při směně výrokem výkonného orgánu míst-
ního národního výboru mezi uživateli bytů,
kteří se dohodli na jejich výměně a vlastníky
domů, v nichž jsou tyto byty, nájemní poměry;
zároveň pak' zaniknou dosavadní právní po-
měry co do užívání těchto bytů (§ 36). Někdy
se stává, že jeden z uživatelů bytů, kteří sjed-
nali jejich směnu, zdráhá se splnit svůj závazek
a přestěhovat se do vyměněného bytu. Spory,
jež z toho vzniknou, jsou občanskoprávní po-
vahy a proto nemohou do nich výkonné orgány
místního národního výboru zasahovat a tudíž
ani provést exekuční přestěhování uživatelů do
vyměněných bytů. Pro takové případy stanoví
návrh v § 38 právní praesumpci, že svolení ke
směně nebylo dáno, takže ani nevznikly nové
nájemní poměry, jestliže si uživatelé skutečně
nevymění byty do stanovené lhůty. Od těchto
případů nutno lišit takové, kde směna byla
sjednána buď ze zištných důvodů (na př. uži-
vatel si dal poskytnout úplatu za to, že byt
smění) nebo jen na oko, aby se zastřelo obe-
jití zákona (na př. uživatel smění byt, ač ví, že
bude nucen se přestěhovat do jiné obce, po-
něvadž tam byl služebně přeložen). Pro takové
případy zmocňuje návrh výkonné orgány míst-
ních národních výborů, aby prohlásily za zru-
šené nájemní smlouvy, jež vznikly tím, že vý-
konný orgán místního národního výboru dal
přivolení ke směně (§ 39).

33

Podnájmy bytů.
K §§ 41 a 42.

Přenechá-li vlastník domu někomu za
úplatu byt, aby ho dočasně užíval, je to ná-
jemní smlouva (§ 387 obč. zák. ). Jestliže ná-
jemník přenechá za úplatu své právo užívat
najatého bytu nebo jeho části další osobě, aby
jich dočasně užívala, vzniká smlouva pod-
nájemní. Přenechá-li tudíž vlastník domu,
který bydlí ve svém domě, za úplatu část
svého bytu jiné osobě, aby jí dočasně užívala,
je to smlouva nájemní a nikoli podnájemní.
Na věci nic nemění, jsou-li byt nebo jeho část,
dané do nájmu nebo do podnájmu opatřeny
nábytkem či nikoli. To nutno uvést na vy-
světleni, ježto v běžném životě se velmi často
nesprávně činí pojem nájmu a podnájmu zá-
vislým na tom, dává-li se místnost v užívání
s nábytkem nebo bez něho.

Podnájmy (nájmy) bytů a jejich částí po-
drobuje návrh ve shodě s dosavadními před-
pisy přivolení výkonného orgánu místního ná-
rodního výboru, ježto jinak by byla otevřena
cesta k obcházení zákona (§ 41 odst. 1 první
věta). V některých případech nepůjde však
o podnájem, ani výpůjčku bytu, ani o jiné ob-
dobné užívání, takže ustanovení se na ně ne-
může vztahovat. To bude tehdy, když uživatel
přijme do svého bytu příslušníka své rodiny
nebo svého zetě (snachu). U těchto osob ne-
může být totiž pochybnosti, že tím, že se
k němu nastěhovaly, staly se příslušníky jeho
domácnosti (§ 41 odst. 1 druhá věta).

Od těchto případů, kde nejde o podnájem,
nutno lišit případy, kde sice přijeti do bytu
má povahu podnájmu, avšak kde výkonný
orgán místního národního výboru nemůže
přivolení odepřít (§ 41 odst. 2).

O souhlasu vlastníka domu k podnájmu platí
u bytů, jichž se užívá na podkladě nájemní
smlouvy, ustanovení § 392 obč. zák. Souhlasu
tedy není potřebí, nestanoví-li nájemní smlou-
va jinak.

Příkazy k vyklizení.

K §§ 43 až 59.

Výkonným orgánům místních národních vý-
borů musí být umožněno vydat v některých
případech uživatelům bytů příkaz, aby vykli-
dili svůj byt (§ 43 odst. 1). Je-li uživatelem
bytu osoba, která je oprávněna užívat bytu
na podkladě smluvního poměru s vlastníkem
domu, prohlásí výkonný orgán místního národ-
ního výboru zároveň s příkazem k vyklizení
tuto smlouvu za zrušenou (§ 43 odst. 2).

Příkazy k vyklizení bytů a s tím souvisící
zrušování smluv o jejich užívání představuje
významný zásah do oblasti občanskoprávních
poměrů, o kterých zpravidla rozhodují soudy.
Proto je soudům vyhrazeno právo přezkoumá-
vat, zda rozhodnutí výkonného orgánu míst-
ního národního výboru, kterým se vydává pří-
kaz k vyklizení a po případě se zároveň pro-
hlašuje smlouva o užívání bytu za zrušenou,
neodporuje zákonu. Na této zásadě jsou vy-
budována ustanovení §§ 44 až 46 návrhu. Má
jím být v tomto úseku hospodaření s byty
zajištěno přísné dodržování socialistické zá-
konnosti. Soud proto neodepře potvrzení,
zjistí-li, že rozhodnutí je ve shodě se zákonem
(§ 44 odst. 3). Soudní kontrola nevylučuje, aby
se účastníci řízení odvolali z rozhodnutí, kte-
rým vydal výkonný orgán místního národního
výboru příkaz k vyklizení. To vyplývá jasně
z ustanovení § 44 odst. 1 návrhu. Soudní kon-
trole budou tudíž podléhat příkazy k vyklizení
teprve tehdy, jestliže proti nim nebylo včas
podáno odvolání nebo jestliže včas podanému
odvolání odvolací orgán nevyhověl.

Podnět k přezkoušení příkazu má zpravidla
sám výkonný orgán místního národního vý-
boru, který rozhodnutí vydal; může jej však
dát též vlastník domu nebo uživatel bytu,
proti němuž příkaz směřuje. Lidový soud za-
vede na návrh ústní jednání a rozhodne usne-
sením. Při tomto řízení není sice výkonný
orgán místního národního výboru jeho účast-
níkem (§ 5 obč. s. ř. ), avšak přesto bude o ří-
zení vyrozuměn, aby se ho mohl svým zá-
stupcem zúčastnit. O řízení před soudem bu-
dou platit všeobecná ustanovení první části
občanského soudního řádu s odchylkou, že
proti usnesení soudu nebude přípustná stíž-
nost (§ 45 odst. 3). O nákladech řízení bude
platit všeobecná zásada, že každý účastník
hradí bez nároku na náhradu náklady spojené
s jeho procesními úkony, jakož i náklady úko-
nů, které v jeho zájmu nařídil soud z úřední
povinnosti (§ 127 obč. s. ř. ). Naproti tomu
ustanovení §§ 129 až 131 obč. s. ř. o nákla-
dech potřebných k účelům uplatnění nebo
obraně práva, počítajíc v to i náklady práv-
ního zastoupení, se na toto řízení vztahovat
nebudou (§ 45 odst. 3).

Výjimku ze zásady o soudní kontrole mají
tvořit příkazy k vyklizení bytů, jichž se určitá
osoba zmocnila svémocně (§ 46). Na tyto pří-
kazy nebude se vztahovat ani ustanovení dru-
hé věty § 44 odst. 2, takže výkonný orgán
místního národního výboru bude moci za pod-
mínek § 29 odst. 2 vl. nařízení č. 20/1955 Sb.
vyloučit odkladný účinek odvolání. Pojem
svémocného nastěhování do bytu je užší než

34

získání bytu protiprávně, o němž jedná usta-
novení § 58.

Dlužno ještě podotknout, že příkazy k vy-
klizení potvrzené soudem nepřestávají být
rozhodnutími výkonných orgánů místních ná-
rodních výborů, jež mohou podle § 30 zákona
č. 13/ 1954 Sb. a § 39 vl. nařízení č. 20/1955
Sb. nadřízené orgány přezkoumávat a rušit
nebo měnit.

Uživatel bytu je povinen jej na příkaz vy-
klidit do lhůty, která musí být úměrná času,
jehož uživatel bytu nezbytně potřebuje, aby
mohl připravit nábytek a jiné své svršky ke
stěhování a obstarat všechny věci, jež s pře-
stěhováním souvisí. Návrh proto stanoví
v § 47, že tato lhůta nesmí být kratší než 15
dnů. Výjimka se připouští pouze pro případy,
kdy byt byl získán protiprávně; zde musí činit
stěhovací lhůta aspoň 3 dny.

S uživatelem bytu musí se vystěhovat též
příslušníci jeho domácnosti, jakož i jiné oso-
by, které bydlí v bytě (§ 49), tedy zejména
i podnájemníci, poněvadž zrušením nájemní
smlouvy se ruší i smlouva podnájemní (srov-
nej §§ 381 a 391 obč. s. ř. ). O přidělení ná-
hradního bytu nebo poskytnutí náhradního
bytu nebo poskytnutí náhradního ubytováni
těmto osobám platí zásada, že se jim přidělí
náhradní byt nebo poskytne náhradní ubyto-
vání jen tehdy, bydlí-li v uživatelově bytě
s přivolením výkonného orgánu místního ná-
rodního výboru (§ 61 č. 1).

U bytů, jichž se neužívá nebo užívá jen ob-
čas, se výslovně určuje, že tohoto důvodu lze
užít jen tehdy, nemá-li uživatel jiného bytu
(§ 50); za takové byty nelze považovat byty
osob, které se ze služebních důvodů přechodně
zdržují v zahraničí, byť i na delší dobu. Před-
pokládá se však, že i v takovém případě bude
bytu využito způsobem naznačeným v § 41
odst. 2 č. 1. Jinak půjde tu o případy, kde uži-
vatel bytu se povětšině zdržuje u příbuzných,
zejména u svých dětí, ponechávaje svůj byt
neobydlený bud1 vůbec nebo po větší část roku.
Tím se mají tyto případy přesně odlišit od
případů, kde táž osoba má dva byty.

Uživateli dvou bytů může výkonný orgán
místního národního výboru vydat příkaz, aby
jeden z nich vyklidil (§ 52 odst. 1). Při tom
bude uživateli ponecháno na vůli. aby si určil,
který z bytů si ponechá (§ 52 odst. 3 č. 1).
Příkaz k vyklizení druhého bytu nebude mož-
no vydat v případech hodných zvláštního
zřetele (§ 52 odst. 3 č. 2). Návrh uvádí pří-
kladmo dva byty, jež má v různých obcích
významný vědecký nebo umělecký pracovník a
druhého bytu nezbytně potřebuje ke své prá-
ci. Jinak bude podle okolností dlužno stejnou

výhodu přiznat též manželům, kteří mají dva
byty v různých obcích a každý z nich trvale
pracuje v obci, v níž má byt. Ustanovení o dvo-
jích bytech se nebude vztahovat na případy,
kdy si vlastník rodinného domku vyhradí pro
sebe nebo příslušníky své rodiny užívání jedné
obytné místnosti v domku (§ 52 odst. 2).

U bytu, jehož'uživatel zemřel, nebude mož-
no vydat příkaz k vyklizení, budou-li tu pod-
mínky § 51 odst. 2 návrhu. Tato výjimka na-
vazuje na ustanovení § 393 odst. 1 obč. s. ř.,
podle něhož uvedené osoby vstupují po ná-
jemníkově smrti přímo ze zákona v nájemní
poměr, třebas nebyly nájemníkovými dědici.
Obdobně přecházejí na tyto osoby práva a zá-
vazky z nájemní smlouvy, jestliže nájemník
bytu trvale opustil společnou domácnost
(§ 393 odst. 2 obč. s. ř. ). To je praktické ze-
jména tehdy, žijí-li v bytě ve společné do-
mácnosti dvě rodiny (rodiče a ženatě nebo
vdané děti) a osoba, která je nájemníkem
bytu, se odstěhuje s úmyslem, že se do bytu
a do společné domácnosti již nevrátí. Úmysl
nevrátit se musí být prokazatelný nebo zřej-
mě vyplývat z okolností (na př. trvalé zaměst-
nání nebo koupě rodinného domku v jiné obci
a pod. ).

Nově bylo nutno upravit ustanovení o pří-
kazech z důvodu obecného zájmu, ježto do-
savadní příliš pružná formulace vedla velmi
často k porušování socialistické zákonnosti.
Když zákonem č. 111/1950 Sb. byl zrušen zá-
kon č. 304/1921 Sb., o zabírání budov neb je-
jich částí pro veřejné účely, ve znění zákona
č. 112/1946 Sb., byl dáván ustanovení § 3 odst.
2 zákona č. 138/ 1948 Sb. tak široký výklad,
jaký zákonodárce neměl vůbec na mysli. Ná-
vrh proto omezuje vydávání příkazů k vykli-
zení bytů z důvodů obecného zájmu jen na
případy, ve kterých lze podle § 20 zákona č.
280/1949 Sb. nemovitost vyvlastnit. Vyvlast-
nění nemusí však vyústit vždy jen v úplném
odnětí vlastnického práva. Obsah může být
užší. Vyvlastnění může totiž někdy podle
okolností směřovat toliko k tomu, aby se na
nemovitosti zřídilo věcné břímě nebo aby se
jinak omezil výkon vlastnického práva k ne-
movitosti. Taková opatření budou přicházet
v úvahu zejména tehdy, má-li se obytné bu-
dovy zcela nebo zčásti použít k jiným účelům
než k bydlení, na př. ke zřízení zdravotnic-
kých nebo sociálních zařízení, jako zdravot-
nického střediska, jeslí a pod. Vydání příkazu
k vyklizení bytu z důvodu obecného zájmu
bude proto u budov, jež jsou v soukromém
vlastnictví, předpokládat, že předem bude
provedeno vyvlastňovací řízení. Návrh tím
sleduje v zájmu socialistické zákonnosti, aby
v takovýchto případech byl opatřen vždy též

35

zákonný podklad pro použití obytné budovy
nebo její části k jiným účelům než k bydlení.
Výkonné orgány místních národních výborů
až dosud tuto zásadu téměř všeobecně pomí-
jely. Zároveň nutno upozornit na ustanovení
§ 70 odst. 2 návrhu, jež se bude vztahovat i na
ty případy.

Nově jsou též upraveny důvody pro vydá-
vání příkazů k vyklizení nadměrných bytů.
Návrh stanoví takové důvody dva.

Přikaž k vyklizení nadměrného bytu lze
vydat především tehdy, je-li podlahová plocha
obytných místnosti tak veliká, že přesahuje
dvojnásobek výměry stanovené pro placení
místního poplatku. Dvoučlenné rodině (bezdět-
ným manželům) bude tedy možno vydat příkaz
k vyklizení nadměrného bytu, bude-li podla-
hová plocha obytných místností větší než
60 m2. Byt je také nadměrný tehdy, když po-
dlahová plocha obytných místností přesahuje,
plochu vypočtenou jako základ pro placení
místního poplatku o takovou plochu, která se
rovná výměře aspoň dvou nebo více obytných
místností tohoto bytu. Na př. tříčlenná rodina
obývá byt o 4 pokojích s kuchyní o 12 m2.
Podlahová plocha pokojů činí 24, 24, 18 a
16 m2, t. j. 82 m2. Takový byt není nadměrný
s hlediska § 53 odst. 2 písm. a), protože po-
dlahová plocha, k níž se přihlíží, nedosahuje
dvojnásobku výměry stanovené v § 70 odst. 1
(3X12 + 6 m2, t. j. 42 m2). Je však nadměrný
s hlediska § 53 odst. 2 písm. b), protože obytná
plocha bytu, která přesahuje výměru 42 m2,
t. j. 40 m2, zahrnuje plochu obou menších po-
kojů (18 + 16 m2). Návrh zároveň zde počítá
s obvyklou psychologií člověka, který dovede
srůst s bytem a okolím, v němž žije, a vyhra-
zuje proto uživateli bytu podmíněný právní
nárok na přidělení jednoho z bytů, jež budou
vytvořeny z jeho původního bytu nadměr-
ného (§ 53 odst. 3).

Nové jsou oproti dosavadnímu stavu důvody
uvedené v §§ 54 až 56.

O účelu ustanovení § 54 byla zmínka již
u všeobecné části důvodové zprávy. Vedlejšími
platy spojenými s užíváním bytu, pokud ne-
jsou zahrnuty do nájemného, se rozumějí, ze-
jména úplata za ústřední (dálkové) vytápění
a dodávku teplé vody, vodné a stočné, místní
poplatek (úplata) za odvoz popela, odměna pro
domovníka za domovnické práce a pod. Pod
pojem nájemného bude náležet též zvýšení ná-
jemného, jež připustil příslušný cenový orgán
obecným opatřením nebo v konkrétním pří-
padě vykonatelným rozhodnutím. K dlužnému
nájemnému nelze však připočítávat úroky
z prodlení ani penále. Pojem nájemného bude

zde širší, než jak jej výmezuje § 2 odst. 2
nařízení č. 179/1950 Sb.

V § 55 přináší návrh subsidiární ustanoveni
pro případ, že se vlastník domu zdráhá po-
užít práva, jež mu skýtají §§ 384 a 385 odst. 1
obč. s. ř. a § 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení
č. 179/1950 Sb.,. a odmítá-li požádat lidový
soud o přivolení k výpovědi nájemní smlouvy,
byl-li nájemník nebo příslušník jeho domác-
nosti odsouzen soudem pro trestný čin, spá-
chaný v souvislosti se soužitím v domě na jeho
spoluobyvatelích, tedy zejména pro úmyslné
ublížení na' zdraví, pro krádež, pro úmyslné
zničení nebo poškození cizí věci a pod., nebo
byly-li tyto osoby potrestány výkonným orga-
nem okresního národního výboru proto, ze
porušují svým chováním zásady společenské-
ho soužití v domě. Zpravidla tomu bývá tam,
kde vlastník domu v nem nebydlí a nemá proto
zájmu o soužití obyvatelů v dome.

Ustanovením § 56 návrhu se má vyplnit
mezera v předpisech o hospodaření s byty,
kterou se až dosud snažily odstranit směrnice
č. 579/1952 Sb. ob. pro krajské národní vý-
bory. Podle návrhu se tímto ustanovením
umožnit rozvedeným manželům oddělené by-
dlení, nedošlo-li mezi nimi při rozvodu
k soudní dohodě o společném bytě a nemo-
hou-li se ani dodateční' dohodnout o společ-
ném soužití v tomto by o a vznikají-li mezi
nimi rozmíšky, takže nemají žádoucího klidu.
Jedině za této podmínky může výkonný orgán
místního národního výboru na návrh jednoho
z rozvedených manželů uložit jednomu z nich,
aby se z bytu vystěhoval. Otázku, který z nich
to má být, bude nutno vždy pečlivě uvážit,
zejména se zřetelem k tomu, aby neutrpěly
újmy nezletilé děti rozvedených manželů.

Ustanovení § 58 návrhu se v podstatě sho-
duje s ustanovením § 22 odst. 2 č. 1 zákona
č. 138/1948 Sb.

Rovněž důvod uvedený v § 59 návrhu je
určitou obměnou ustanovení § 6 odst. 1 a 2
zákona č. 94/1950 Sb., které se zároveň zru-
šují (viz § 90 odst. 2).

Náhradní byty.
K §§ 60 až 65.

Uživateli bytu, který jej má na příkaz vý-
konného orgánu místního národního výboru
vyklidit, musí být přidělen - vyjma případů
uvedených v § 62 - náhradní byt (§ 60

Od náhradního bytu nutno lišit náhradní
ubytování. Jeho pojem je širší než pojem ná-
hradního bytu. Náhradní ubytování může za-