15
§ 53.
Vyklizení nadměrného bytu.
(1) Výkonný orgán místního národního vý-
boru může vydat uživateli nadměrného bytu
příkaz k jeho vyklizení.
(2) Byt se považuje za nadměrný
a) činí-li úhrn podlahové plochy obytných
místností nejméně dvojnásobek výměry
vypočtené podle § 70 odst. 1, nebo
b) přesahuje-li úhrn podlahové plochy obyt-
ných místností výměru vypočtenou podle
§ 70
odst. 1 o plochu, která se rovná ale-
spoň ploše dvou nebo více obytných míst-
ností tohoto bytu.
(3) Rozdělí-li výkonný orgán místního ná-
rodního výboru vyklizený nadměrný byt (§ 69
odst. 2), musí jeden z takto vytvořených bytů
přidělit původnímu uživateli nadměrného
bytu, jestliže o to požádá do 15 dnů poté, kdy
se příkaz stal vykonatelným (§ 44) a je-li
tento byt počtem i rozměry obytných míst-
ností vzhledem k počtu příslušníků uživate-
lovy domácnosti přiměřený jeho bytové po-
třebě.
(4) Příkaz k vyklizení nadměrného bytu
nelze vydat, bydlí-li jeho uživatel ve vlastním
rodinném domku nebo v rodinném domku
příslušníka své rodiny.
§ 54.
Vyklizení bytu pro neplacení nájemného.
(1) Výkonný orgán místního národního Vý-
boru může vydat příkaz k vyklizení bytu.
jestliže nájemník dluhuje nájemně (vedlejší
platy spojené s užíváním bytu), pokud
jeho výše není sporná, aspoň za 3 měsíce,
vlastník domu ho doporučeným dopisem upo-
menul a povolil mu aspoň 15denní lhůtu k za-
placení a jestliže nájemník nezaplatil dluž-
nou částku ani do této lhůty.
(2) Za stejných podmínek lze vydat příkaz
k vyklizení bytu i tehdy, jestliže nájemník
nezaplatil místní poplatek z bytu za 6 měsíců
nebo přesahuje-li dlužná částka poplatku
nájemné za 3 měsíce.
(3) Příkaz podle odstavce 1 nelze vydat, za-
hájil-li soud řízení o návrhu vlastníka domy
na přivolení k výpovědi pro nezaplacení splat-
ného nájemného nebo byl-li takový návrh
pravomocně zamítnut.
16
§ 55.
Vyklizení bytu pro chování jeho uživatele.
(1) Výkonný orgán místního národního vý-
boru může vydat příkaz k vyklizení, byl-li
nájemník nebo příslušník jeho domácnosti
odsouzen pro trestný čin, spáchaný v sou-
vislosti se soužitím v domě na jeho spolu-
obyvatelích, nebo potrestán pro porušení zá-
kladních pravidel společenského soužití v do-
mě a nepožádá-li vlastník domu na výzvu
příslušného výkonného orgánu místního ná-
rodního výboru soud o přivolení k výpovědi.
(2) Příkaz podle odstavce 1 nelze "vydat,
zahájil-li soud řízení o návrhu vlastníka domu
na přivolení k výpovědi nájemní smlouvy
z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo byl-li
takový návrh pravomocně zamítnut.
(3) Ustanovení odstavce 1 lze přiměřeně
použít též vůči jiným uživatelům bytů než
nájemníkům, jakož i vůči osobám, které bydlí
v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho
domácnosti s přivolením výkonného orgánu
místního národního výboru. Příkaz k vyklizení
z tohoto důvodu není však možno vydat uži-
vateli bytu, který bydlí ve vlastním rodinném
domku nebo v rodinném domku příslušníka
své rodiny.
§ 56.
Byt rozvedených manželů.
(1) Nedojde-li při rozvodu manželství mezi
manžely k soudní dohodě o společném bytě a
není-li žádný z nich ochoten se z bytu dobro-
volně vystěhovat, může výkonný orgán míst-
ního národního výboru na žádost jednoho
z rozvedených manželů, aby jim umožnil od-
dělené bydleni, uložit některému z nich, aby
se z bytu vystěhoval. Při rozhodování o ta-
koví žádosti musí výkonný orgán přihlížet
k zájmům nezletilých dětí.
(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít,
měl-li by se rozvedený manžel vystěhovat
z vlastního rodinného domku nebo z rodin-
ného domku příslušníka své rodiny, pokud
jím není jeho dítě.
§ 57.
Vyklizení z důvodu obecného zájmu.
(1) Výkonný orgán místního národního vý-
boru může vydat příkaz k vyklizení bytu,
1. má-li se budovy, která je v socialistic-
kém vlastnictví, zcela nebo zčásti použít
k uskutečnění podrobného nebo zastavova-
cího plánu nebo k provedení asanace anebo
v naléhavém zájmu socialistické výstavby]
k jiným účelům než k bydlení;
17
2. došlo-li u jiné budovy vyvlastněním
k přechodu vlastnického práva nebo k ome-
zení výkonu tohoto práva, aby se budovy
mohlo zcela nebo zčásti použít pro účely uve-
dené pod č. 1;
3. byla-li obytná budova nebo její část při-
kázána do užívání podle § 13 vládního naří-
zení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních
k zajištění zemědělské výroby.
(2) Vláda může stanovit další případy, ve
kterých lze vydat příkaz k vyklizení z důvodu
obecného zájmu.
§ 58.
Byt získaný protiprávně.
(1) Výkonný orgán místního národního vý-
boru vydá příkaz k vyklizení bytu, kterého
někdo nabyl nedbaje předpisů o hospodařeni
s byty nebo na podkladě nepravdivých nebo
neúplných údajů anebo tím, že dosáhl při-
dělení bytu trestným činem.
(2) Výkonný orgán místního národního vý-
boru může též uložit osobám, které bydlí
v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho
domácnosti bez přivolení tohoto výkonného
orgánu, aby se z bytu vystěhovaly.
§ 59.
Vyklizení vojenských bytů
a bytů ministerstva vnitra.
Výkonný orgán místního národního výboru
může na návrh náčelníka nebo krajské správy
vydat příkaz k vyklizení vojenského bytu
nebo bytu ministerstva vnitra, byl-li jeho
uživatel služebně přemístěn do jiné obce a
v této obci je pro něho zajištěn jiný vojenský
byt nebo byt ministerstva vnitra jako ná-
hradní.
ODDÍL 6.
NÁHRADNÍ BYTY.
§ 60.
Přidělení náhradního bytu.
(1) Uživateli bytu, který jej má vyklidit na
příkaz k vyklizení, a osobám, jež bydlí v ta-
kovém bytě vedle uživatele a příslušníků jeho
domácnosti, jakož i jiným osobám, které jsou
povinny na příkaz výkonného orgánu místní-
ho národního výboru se z bytu vystěhovat,
musí být přidělen náhradní byt.
(2) Náhradní byt musí být přidělen zároveň
s vydáním příkazu k vyklizení nebo příkazu
k vystěhování.
18
§ 61.
Poskytnuti náhradního ubytování.
Místo náhradního bytu může být poskytnu-
to náhradní ubytování
1. osobám, jež bydlí v bytě, který má býti
vyklizen, vedle uživatele bytu a příslušníků
jeho domácnosti s přivolením výkonného
orgánu místního národního výboru (§ 49);
2. uživateli bytu, který v něm bydlí bez
vážných důvodů toliko občas a je povinen na
příkaz výkonného orgánu místního národního
výboru jej vyklidit (§ 50);
3. osobám, jež bydlí v bytě vedle uživatelé
příslušníků jeho domácnosti s přivolením
výkonného orgánu místního národního výboru
a jsou na příkaz tohoto výkonného orgánu
povinny se z bytu vystěhovat (§ 55 odst. 3);
4. rozvedenému manželu, který je na příkaz
výkonného orgánu místního národního výboru
povinen se z bytu vystěhovat (§ 56 odst. 1),
jestliže mu při rozvodu nebyly svěřeny do
výchovy jeho nezletilé děti.
§ 62.
Výjimky.
Výkonný orgán místního národního výboru
není povinen přidělit náhradní byt ani po-
skytnout náhradní ubytování
1. osobám, jež bydlí v bytě, který má být
vyklizen, vedle uživatele bytu a příslušníků
'jeho domácnosti bez přivolení výkonného
orgánu místního národního výboru (§ 49);
2. uživateli bytu, který v něm bez vážných
důvodů nebydlí a je povinen jej na příkaz vý-
konného orgánu místního národního výboru
vykydit (§ 50);
3. uživateli dvou bytů, je-li povinen na pří-
kaz výkonného orgánu místního národního
Výboru jeden z nich vyklidit (§ 52 odst. 1);
4. uživateli bytu, který jej získal proti-
právně a je povinen na příkaz výkonného
orgánu místního národního výboru jej vykli-
dit (§ 58 odst. 1);
5. osobám, jež bydli v bytě vedle uživatele
a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení
výkonného orgánu místního národního výbo-
ru a jsou povinny na příkaz tohoto výkonného
orgánu se z bytu vystěhovat (§ 58 odst. 2).
§ 63.
Náležitosti náhradního bytu.
(1) Náhradní byt musí být zdravotně nezá-
vadný, jakož i jinak způsobilý k obvyklému
19
užívání a zdravotně vhodný a musí počtem
i rozměry obytných místností být vzhledem
k počtu příslušníků domácnosti příštího uži-
vatele přiměřený jeho bytové potřebě.
(2) Náhradní byt se přiděluje v téže obci;
v jiné obci lze jej přidělit toliko v případech
uvedených v §§ 50 a 59.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí i o náhrad-
nich bytech při soudní exekuci vyklizením
bytu (§ 556 odst. 1 o. s. ř. ).
§ 64.
Obecné ustanovení o náhradním ubytováni.
Kde se v tomto zákoně mluví o náhradním
bytě, rozumí se tím, pokud není stanoveno
jinak nebo z povahy věci nevyplývá něco ji-
ného, též náhradní ubytováni.
§ 65.
Provedení příkazu k vyklizení soudní exekucí.
(1) Ustanovení §§ 61 a 62 platí i tehdy,
jestliže přikaž k vyklizení, jejž vydal výkonný
orgán místního národního výboru z některého
z důvodů uvedených v těchto ustanoveních,
má být proveden soudní exekuci.
(2) Vystěhovaným osobám, jimž výkonný
orgán místního národního výboru není povi-
nen přidělit náhradní byt ani poskytnout ná-
hradní ubytování (§ 62), musí být i při soudní
exekuci přechodně poskytnuto přístřeší, než
si budou moci opatřit řádné ubytováni.
ODDÍL 7.
STĚHOVACÍ NÁKLADY.
§ 66.
(1) Výkonný orgán místního národního vý-
boru nahradí uživateli bytu, který je povinen
jej vyklidit na příkaz k vyklizení z důvodu
obecného zájmu (§ 57), stěhovací náklady.
Ohrada těchto nákladů jde na vrub organisa-
ce, v jejíž prospěch se byt vyklizuje.
(2) Jiným uživatelům, kteří jsou povinni
vyklidit byt na příkaz, může výkonný orgán
místního národního výboru nahradit stěhovací
náklady zcela nebo zčásti, nelze-li na uživateli
bytu spravedlivě požadovat, aby je hradil ze
svého. Při příkazech k vyklizení vojenských
bytů nebo bytů ministerstva vnitra podle
§ 59 hradí tyto náklady vojenská správa nebo
krajská správa ministerstva vnitra.
20
ČÁST TŘETÍ.
ZACHOVANÍ A ROZŠÍŘENÍ BYTOVÉHO
PROSTORU,
§ 67.
Slučování bytů.
Bez souhlasu výkonného orgánu místního
národního výboru nelze byt jako celek ani
jeho jednotlivé části připojit k sousedním
bytům.
§ 68.
Užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.
(1) Užívat bytů nebo jejich částí k jiným
účelům než k bydlení lze toliko se souhlasem
Výkonného orgánu místního národního vý-
boru.
(2) Tento souhlas může být dán jen tehdyť
je-li to nutně v naléhavém zájmu socialistic-
ké výstavby státu a nelze-li uspokojení to-
hoto zájmu dosíci hospodárně jiným způso-
bem.
§ 69.
Zřizování a dělení bytů.
(1) Výkonné orgány místních národních vý-
borů mohou upravit na byty místnosti, které
jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným
účelům než k bydlení.
(2) Dělit byty může výkonný orgán míst-
hího národního výboru jen tehdy, lze-li pro-
vedením potřebných stavebních změn a prací
vytvořit z uvolněného bytu dva nebo více
samostatných stavebně uzavřených bytů
s vlastním příslušenstvím.
(3) Prováděcí předpisy stanoví podmínky
za jakých může výkonný orgán místního ná-
rodního výboru provádět stavební práce, uve-
dené v předchozích odstavcích, a způsob je-;
jich finanční úhrady.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se ne-
vztahuje na vojenské byty.
ČÁST ČTVRTÁ.
MÍSTNÍ POPLATEK Z BYTŮ.
§ 70.
Předmět poplatku.
(1) Místnímu poplatku z bytů podléhají
Kyty, u nichž připadá z úhrnu podlahově plo-
chy obytných místností na uživatele bytu
a každého dalšího příslušníka jeho domác-
nosti více než 12 m2; bydlí-li v bytě a jeho.
21
uživatelem aspoň jeden příslušník jeho ro-
diny, připočítá se k součtu této výměry pod-
lahových ploch ještě 6 m2. Z bytu, jejž tvoří
toliko jediná obytná místnost a v němž bydlí
pouze jedna osoba, platí se místní poplatek
tehdy, jestliže podlahová plocha této míst-
nosti, po případě s připočtením podlahově
plochy přímo osvětlené a přímo větratelně
neobytné kuchyně, přesahuje 20 m2. Přitom
se nepřihlíží k obytným místnostem, jichž
se užívá k jiným účelům než k bydleni.
(2) Místní poplatek se platí také z bytů
nebo jejich částí, jichž se užívá k jiným úče-
lům než k bydlení.
§ 71.
Základ pro vyměřování poplatku.
(1) Místní poplatek z bytů uvedených
v § 70 odst. 1 se platí z tě části podlahové
plochy, která převyšuje výměru tam stano-
venou. Prováděcí předpisy mohou stanovit
odchylky, zejména pro případy, kdy zdra-
votní stav uživatele bytu nebo příslušníků
jeho domácnosti nezbytně vyžaduje, aby tyto
osoby bydlely v oddělené místnosti.
(2) Místní poplatek z bytů nebo jejich částí,
'jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení,
se platí z celé jejich podlahové plochy.
ČÁST PÁTÁ.
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.
§ 72.
Přesun působnosti.
(1) Rada ústředního národního výboru
hlavního města Prahy a rada ústředního ná-
rodního výboru města Bratislavy určí, které
úkoly podle tohoto zákona obstarávají z dů-
vodu účelnosti výkonné orgány ústředních
národních výborů. To platí přiměřeně též
pro městský národní výbor ve Vysokých
Tatrách.
(2) Rady městských národních výborů kraj-
ských měst, v nichž působí obvodní národní
výbory, určí se souhlasem rady krajského
národního výboru, které úkoly podle tohoto
zákona obstarávájí z důvodu účelnosti výkon-
né orgány městských národních výborů.
§ 73.
Řízení ve věcech vojenských bytů.
(1) Pro řízení, jež provádějí podle tohoto
zákona náčelníci, platí předpisy o řízení ve
věcech správních (správní řád).
22
(2) O odvoláních z rozhodnuti náčelníka po-
dle tohoto zákona rozhoduje velitel vojen-
ského okruhu.
Rodinné domky.
§ 74.
Rodinným domkem se rozumí dům, u něhož
z úhrnu podlahové plochy všech místností
připadají aspoň dvě třetiny na byty a který
obsahuje nejvýše pět obytných místností, ne-
čítajíc v to kuchyně, nebo u něhož při větším
počtu těchto místností nepřesahuje úhrn
podlahově plochy obytných místností (§ 77)
120 m2.
§ 75.
Výhody, přiznané tímto zákonem vlastní-
kům rodinných domků, příslušejí těž
1. poživatelům rodinných domků, jakož
i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání
bytu v rodinném domku, bylo-li věcné bří-
mě, odpovídající právu požívání nebo právu
užívání k vlastní potřebě, zřízeno před 1. led-
nem 1957;
2. dlouhodobým nájemcům rodinných dom-
ků, které jsou národním majetkem, a
čekate-
lům družstevních rodinných domků.
§ 76.
Pojem bytu.
(1) Bytem se rozumí jednotlivá místnost
nebo soubor místností, které jsou podle roz-
hodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a
mohou sloužit tomuto svému účelu jako sa-
mostatné bytové jednotky.
(2) v pochybnostech, zdali jednotlivá míst-
nost nebo soubor místností je samostatným
bytem, rozhodne stavební úřad.
§ 77.
Obytné místnosti.
(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená
a přímo větratelná místnost o podlahově ploše
aspoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně
nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému
vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k by-
dlení.
(2) Za těchto podmínek považuje se za
obytnou místnost i kuchyně o podlahově ploše
přes 12 m2. U takových kuchyní se při zjiš-
ťování výměry podlahově plochy obytných
místností počítá toliko část podlahově plochy,
o kterou je kuchyně větší než 12 m2.
23
(3) V pochybnostech, zda určitá místnost
má povahu místnosti obytně, rozhodne sta-
vební úřad.
§ 78.
Podnikově byty.
Za podnikově byty se považují byty
v obytných domech, které ke dni 1. ledna
1957 byly organisace oprávněny přidělovat
svým zaměstnancům, jakož i byty v obytných
domech, které organisace získají po 1. lednu
1957 novou výstavbou nebo jiným způsobem
pro účely ubytování vlastních zaměstnanců.
§ 79.
Vojenské byty.
(1) Vojenskými byty se rozumějí
1. všechny byty v obytných domech, urče-
ných výhradně pro ubytování vojáků z povo-
lání;
2. v jiných domech byty, jejichž uživateli
byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, vy-
jímajíc však byty,
a) jež mají povahu podnikových bytů nebo
bytů zaměstnaneckých;
b) které jsou v domech družstev nebo v ro-
dinných domcích.
(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2,
pozbývají této své povahy, jestliže po 1. lednu
1957 přestal být uživatel bytu vojákem z po-
volání, nebo uživatelem směnou bytu se stala
osoba, jež není vojákem z povolání, anebo
byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z po-
volání.
§ 80.
Byty ministerstva vnitra.
Za byty ministerstva vnitra se považují
byty v obytných domech určených výhradně
pro ubytování příslušníků ministerstva vnitra
v činné službě.
§ 81.
Společné ustanovení pro podnikově byty,
vojenské byty a byty ministerstva vnitra.
Podnikové byty, vojenské byty a byty mi-
nisterstva vnitra nepozbývají své povahy,
byl-li dům svěřen do správy domovní správě.
Prováděcí předpisy stanoví, která práva, jež
ve věcech upravených tímto zákonem nále-
žejí vlastníku domu, příslušejí v těchto pří-
padech, jakož i u vojenských bytů uvedených
v § 79
odst. 1 organisaci, náčelníku nebo kraj-
ské správě.
24
§ 82.
Byty významných vědeckých a uměleckých
pracovníků a odpovědných veřejných činitelů.
Při posuzování bytové potřeby významných
vědeckých a uměleckých pracovníků a odpo-
vědných veřejných činitelů přihlížejí vý-
konné orgány místních národních výborů též
k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze
a společenskému významu jejich práce; to
platí zejména při přidělování bytů podle § 18
a při rozhodování podle § 53.
§ 83.
Výhrada bytů.
(1) Část nově stavěných podnikových bytů,
vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra
musí být vyhrazena pro ubytování osob, je-
jichž pobyt v obci nezbytně vyžaduje zajiš-
tění veřejných služeb. Úhrn podlahové plochy
obytných místností takto vyhrazených bytů
smí činit nejvýše 20 % úhrnu podlahově plo-
chy obytných místností všech zároveň dokon-
čených bytů. V těchto mezích určí počet vy-
hrazených bytů rada okresního národního
výboru podle místních poměrů.
(2) Vláda může ve výjimečných případech
rozhodnout, aby se části vyhrazených bytů,
nejvýše však poloviny, použilo k účelům,
které zároveň stanoví.
(3) Vyhrazené byty nemají povahu podniko-
vých bytů, vojenských bytů ani bytů minister-
stva vnitra.
§ 84.
Příslušníci rodiny.
Příslušníkem rodiny uživatele bytu se
rozumí manžel (manželka), příbuzní v přímém
pokolení (i z osvojeneckého poměru) a sou-
rozenci.
§ 85.
Příslušníci domácnosti.
(1) Za příslušníky domácnosti uživatele bytu
se mimo příslušníky jeho rodiny a jeho zetě
(snachu) považují těž jiné osoby s ním pří-
buzně nebo sešvagřené, které nemajíce vlast-
ního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě a pe-
čují z toho důvodu o společnou domácnost
nebo jsou na něho odkázány svou výživou
nebo vzhledem ke svému zdravotnímu stavu
na jeho péči.
2) Za příslušníky domácnosti považují se
též osoby, jež za plat obstarávají domácké
nebo jiné práce (hospodyně a ošetřovatelka),
jakož i družka (druh) uživatele bytu, je-li
matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním
ve společné domácnosti aspoň 3 roky.
25
Výjimky z působnosti zákona.
§ 86.
Tento zákon se nevztahuje
1. na budovy, jichž užívá cizí stát pro účely
svého zastupitelského úřadu nebo pro ubyto-
vání jeho představitelů a zaměstnanců, ani
na byty těchto osob v jiných domech, pokud
tyto osoby nejsou československými občany;
2. na budovy, jichž pro svoje účely užívají
orgány mezinárodních organisací a institucí,
a na byty členů a zaměstnanců těchto orgá-
nů, pokud těmto orgánům, jejich členům a
zaměstnancům příslušejí podle mezinárod-
ního práva, mezinárodních smluv sjednaných
s Československou republikou nebo podle
zvláštních předpisů diplomatické výhody
a imunity;
3. na budovy určeně k přechodnému uby-
tování, na budovy určené pro ubytování mlá-
deže připravující se k povolání a na jiné
internáty a na budovy ústavů sociální péče;
4. na vojenské objekty, vojenská sídliště
se zvláštním určením a na objekty ozbroje-
ných součástí ministerstva vnitra;
5. na zaměstnanecké byty.
§ 87.
(1) Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty
zřízené při veřejných nebo provozních budo-
vách, jakož i byty vystavěné při provozních
objektech, při zdravotnických zařízeních nebo
při ústavech sociální péče a určené ve všech
případech pro ubytování zaměstnanců, kteří
jsou pověřeni dozorem na tyto budovy (ob-
jekty, ústavy a zařízení) nebo jsou z jiných
služebních důvodů povinni v nich bydlet.
(2) V pochybnostech, zda určitý byt má po-
vahu bytu zaměstnaneckého, rozhodne vý-
konný orgán okresního národního výboru.
§ 88.
O bytech v budovách církví a náboženských
společností a jejich složek, jakož i o bytech
určených v jiných budovách pro ubytování
duchovních církví a náboženských společ-
ností, může výkonný orgán místního národní-
ho výboru činit opatření podle tohoto zákona
jen se souhlasem příslušného výkonného or-
gánu krajského národního výboru.
§ 89.
Neplatnost smluv o bytech.
Nájemní (podnájemní) a jiné smlouvy o uží-
vání bytů nebo jejich částí, sjednané po po-
26
čátku účinnosti tohoto zákona proti jeho usta-
novením nebo proti prováděcím předpisům
k němu vydaným, jsou neplatné.
§ 90.
Poměr k dosavadním předpisům.
(1) Zrušují se všechny předpisy, které od-
porují ustanovením tohoto zákona, zejména
se zrušuje zákon č. 138/1948 Sb. Pokud se
právní předpisy dovolávají ustanovení zákona
č. 138/1948 Sb. nebo prováděcích předpisů
k němu vydaných, rozumějí se tím napříště
příslušná ustanovení tohoto zákona a prová-
děcích předpisů k němu vydaných.
(2) Zrušují se ustanovení § 4 odst. 2 až 5
a §§ 5, 6 a 12 zákona č. 94/1950 Sb., o ubyto-
vání branné moci a Sboru národní bezpečnosti.
(3) Pokud tento zákon a prováděcí předpisy
k němu vydané nestanoví jinak, zůstávají ne-
dotčena ustanovení zákona č. 111/1950 Sb.,
o hospodaření s některými místnostmi, ve
znění vládního nařízení č. 52/1955 Sb., a pro-
váděcích předpisů k němu vydaných.
§ 91.
Prováděcí předpisy.
Ministerstvo místního hospodářství vydá
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
(orgány) vyhláškou v úředním listě předpisy
potřebné k provedení tohoto zákona. V před-
pisech budou pro účely tohoto zákona vyme-
zeny též pojmy, jichž se v něm užívá, a zá-
roveň vymezena účast výkonných orgánů
místních národních výborů pří soudním řízení
o výpovědi chráněných nájmů a o výkonu
soudní exekuce vyklizením bytu (§ 389 odst.
3 a § 556
odst. 1 o. s. ř. ).
§ 92.
Počátek účinnosti.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1957, ustanovení §§ 53, 70 a 71 však teprve
dnem 1. července 1957; provede jej ministr
místního hospodářství v dohodě se zúčastně-
nými členy vlády.
27
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Úroveň bytové péče je neoddělitelným zna-
kem charakteru společenského zřízeni. Zatím
co za kapitalismu je bytové hospodářství ná-
strojem doplňkového vykořisťování pracují-
cích a každé rozšíření bytového fondu je roz-
šířením sféry kapitalismu, je v socialistickém
a lidově demokratickém zřízení bytová péče
výrazem celkově péče o člověka a jeho blaho.
V socialistických státech je bytová péče je-
jich úkolem, který vyplývá ze snahy o sou-
stavné zvyšování životní úrovně obyvatelstva.
V socialistických státech je proto péče
o ubytování obyvatelstva integrální součástí
jejich hospodářské politiky. Splnění tohoto
úkolu snaží se stát zajistit novou bytovou
výstavbou a zároveň spravedlivým rozděle-
ním bytového prostoru, který má k disposici,
mezi pracující. V naši lidově demokratické
republice došlo k pronikavému snížení ná-
jemného. Poměr nájemného k úhrnu život-
ních nákladů se snížil na 2, 5 %, zatím co
v roce 1925 činil tento poměr 11, 7 %, v roce
1935 19, 9 % a v roce 1945 10, 1 %. Je přiro-
zeně, že za tohoto stavu vzrostly požadavky
na úroveň bydlení a že je jich mnohdy více,
než je možno v současné době uspokojit. Do-
savadní bytová výstavba těmto rostoucím po-
žadavkům nestačí. Její výsledky za poslední
3 léta, t. j. hrubý přírůstek bytů získaných
stavbou, ve srovnání s ryzím přírůstkem oby-
vatelstva a s počtem sňatků a rozvodů,
jeví se
tak, že na 1. 000 obyvatelů připadalo:
|
. Rok: |
Ryzí přírůstek |
Počet |
Počet |
Hrubý pří- |
|
1953 |
10, 7 |
7, 7 |
0, 9 |
3, 0 |
|
1954 |
' 10, 2 |
7, 9 |
0, 9 |
2, 9 |
|
1955 |
10, 6 |
7. 9 |
1, 0 |
3, 8 |
Tento hrubý přírůstek bytů odpovídal by
při dosavadní zalidněnosti bytů 3, 4 osoby na
1
byt (1, 5 osoby na 1 obytnou místnost) při-
bližně asi ryzímu přírůstku obyvatelstva.
Nestačí však, aby mohly být rychle likvido-
vány případy přeplněných nebo závadných
bytů. Tak na př. zhruba asi 15 % bytů
je přeplněných, t. j. na 1 obytnou místnost
připadají cca 2 osoby. Tohoto nedostatku je
si vláda vědoma. Předseda vlády prohlásil
otevřeně na celostátní konferenci KSČ v červ-
nu 1956, že dosavadní rozsah bytové výstavby
nestačil nahradit přestárlé a zdravotně zá-
vadné byty, nestačil na to, abychom mohli
ubytovat nově rodiny a zabezpečit přesídleni
lidí do oblastí, kde jich potřebuje národní
hospodářství. Zlepšení tohoto stavu lze oče-
kávat od bytové výstavby, plánované ve druhé
pětiletce, jejíž výsledky mají být proti před-
cházejícím létům vyšší. V letech 1956 až 1960
má být vystavěno nejméně 250. 000 nových
bytů a současně umožněna individuální vý-
stavba 50. 000 rodinných domků.
Tento nedostatek bytů není jen zjevem spe-
cielně našim. Svízelná bytová situace je ve
všech evropských státech. Podle statistických
dat zpracovaných bytovou subkomisí Evrop-
ské hospodářské komise v Ženevě je co do po-
měru počtu bytů k poetu obyvatelstva Česko-
slovensko z 23 evropských
"států na pátém "
místě, dokonce před Francií, Anglií, Itálií atd.
Podle sčítání lidu z rol. u 1950 připadlo u nás
na 1. 000 obyvatelů 293 hýlů; z toho v českých
zemích 314 a na Sloven ku 237. Průměr obyt-:
ně podlahové plochy bytu činí 38. 7 m2 a prů-
měr obytné místnosti 17, 4 m2. Z této obytné
podlahově plochy přip dalo na
1 osobu v čes-
kých zemích 12. 4 m2, na Slovensku 9, 6 m2 a
v celém státě 11, 3
m2 ;.
Hlavní tlak žadatelů o byty se soustřeďuje
u výkonných orgánů místních národních vý-
borů. Naproti tomu podíl národních výborů na
bytovém fondu, k němuž mají výkonně orgány
místních národních výborů přikazovací právo,
je oproti jiným organisacím, jež samy hospo-
daří s byty, poměrně nízký a ve prospěch
těchto organisaci se dále postupně snižuje.
Jde zejména o podniky, které pronajímají bez
vlivu výkonného orgánu místního národního
výboru své podnikově byty, dále o ozbrojené
sbory, jež za stejných podmínek přikazují byty
svým příslušníkům; určité výsady platí pro
byty v domech lidových bytových družstev,
pro zdravotníky pro veřejné zaměstnance atd.
To vše vede k tomu, že výkonné orgány míst-
ních národních výborů nemohou dostatečně
uspokojovat vzrůstající požadavky, čímž je
-nejvíce postižena ta část obyvatelstva, která
nemá nárok na byty z resortní bytové výstavby.
Tento rozpor zesiluje ještě rozdělení nové by-
tové výstavby, na níž se národní výbory po-
dílejí pouhým zlomkem. Celý tento stav vedl
k tomu, že celostátní konference KSČ se
v červnu 1956 usnesla, aby pravomoc národ-
ních výborů v otázkách hospodaření s byty byla
rozšířena.
*) Citováno podle "Europtan housmgsituation* - Že-
neva 1955 a podle "Quatenly bulletin of housing and
building statlstlcs for Europe" - Ženevě 1956.
28
Dosavadní zákon o hospodaření s byty č.
138/1948 Sb. a prováděcí předpisy k němu
vydané nestačí již plnit to, co se od něho po-
žaduje, nehledíc k tomu, že ani po právní
stránce nevyhovuje již změněnému právnímu
stavu. Některá jeho ustanovení byla totiž jiný-
mi normami přímo nebo nepřímo změněna,
doplněna nebo zrušena, jiná se průběhem
doby stala nepraktickými. Tím vším se vytvo-
řil z předpisů o hospodaření s byty nepřehledný
soubor norem, který ztěžuje výkonným orgá-
nům národních výborů jejich práci. Ve snaze
odstranit tento stav, posílit pravomoc národ-
ních výborů a upevnit zároveň socialistickou
zákonnost předkládá vláda Národnímu shro-
máždění návrh nového zákona o hospodaření
s byty
Navrhovaný zákon je vybudován na těchto
hlavních zásadách:
1. Rozšíření pravomoci výkonných orgánů
národních výborů.
Právo výkonných orgánů místních národních
výborů kontrolovat hospodaření s byty bude
se vztahovat na všechny byty, tedy i na pod-
nikové byty, vojenské byty a byty ministerstva
vnitra, které byly až dosud z pravomoci těchto
výkonných orgánů vyňaty. Podnikové byty a
byty ministerstva vnitra, jakož i byty v do-
mech lidových bytových družstev, budou vý-
konně orgány přidělovat na návrh podniků,
krajských správ ministerstva vnitra a druž-
stev. Naproti tomu vojenské byty budou při-
dělovat náčelníci posádek se souhlasem vý-
konného orgánu místního národního výboru.
Ve spojitosti s touto novou úpravou se nepře-
jímá dosavadní ustanovení o právu orgánu
státní správy disponovat s byty při přeložení
státních zaměstnanců do jiné obce.
Výkonným orgánům místních národních vý-
borů se mimo to poskytuje právo samostatně
hospodařit zhruba s 20% obytné plochy z nové
resortní bytové výstavby. Tím se daleko více
než dosud zabezpečí ubytování osob, jejichž
pobyt v obci vyžaduje zajištění služeb veřej-
nosti, a to zejména v oboru zásobování (za-
městnanci obchodu), péče o zdraví (zdravot-
níci), vyučování (učitelé), komunálních služeb
a dopravy.
Zároveň se rozšiřuje pravomoc výkonných
orgánů místních národních výborů při postupu
proti notorickým neplatičům nájemného, proti
osobám, které rozvracejí v domě společenské
soužití, při řešení problémů bytů rozvedených
manželů a pod.
2. Upevnění socialistické zákonnosti.
Základním prostředkem k dosažení tohoto
cíle je ustanovení, že příkazy k vyklizení bytů
se stávají vykonatelnými, t. j. lze je provést
správní nebo soudní exekucí vyklizením, jen
tehdy, jestliže příkaz potvrdil lidový soud. Tím
se zvýší úroveň rozhodování výkonných orgánů
místních národních výborů a předejde se stíž-
nostem na nezákonný postup.
Ze stejných důvodů se nepřejímají dosa-
vadní ustanovení, která umožňovala obcházení
zákona a vedla v praxi k nezákonnostem nebo
tvrdostem. Návrh proto přesně stanoví důvody,
pro něž je možno vydat příkaz k vyklizení.
3. Odstranění dosavadní roztříštěnosti při
používání zákona.
Na rozdíl od dosavadního zákona bude nový
zákon platit jednotně na celém území, ve
všech obcích. Bude tím usnadněna kontrola
používání zákona, poněvadž všude budou pla-
tit stejné podmínky. Rovněž ustanovení
o nadměrnosti bytů budou stejná a odstraní
se jejich odlišná úprava podle volné úvahy.
Tím se také zlomí hrot velkému množství
stížností, které vyplývaly z neodůvodněně
rozdílné praxe výkonných orgánů národních
výborů.
4. Zavedení místního poplatku z bytů.
Uvědomíme-li si, že u nás je nájemné velmi
nízké a tvoři malý zlomek životních nákladů,
jeví se spravedlivě vybírat místní poplatek od
těch občanů, kteří užívají obytné plochy větší
než zhruba činí dnešní celostátní průměr, a
kteří tak více než ostatní občané používají
výhody nízkého nájemného.
Zavedením místního poplatku se jistě také
otevrou další možností dobrovolným směnám
bytů i poskytování podnájmů, neboť uživatelé
takových bytů budou na tom zainteresováni
hmotně. Místní poplatek se bude platit jen
z bytů, které přesahují výměru 12 m2 pro kaž-
dého příslušníka domácnosti, zvýšenou o dal-
ších 6 m2 na rodinu, a platí se jen z té části
podlahové plochy, která tuto výměru převy-
šuje.
Při vypočítání poplatku se přihlíží pouze
k ploše obytných místností; za takové se ne-
považují pokojíky menší než 8 m2 a kuchyně
do 12 m2. U větších kuchyní se přihlíží jen
k ploše přesahující 12 m2. Poplatek se ovšem
neplatí ani z místností přímo neosvětlených,
nevětratelných, z předsíní, komor, koupelen a
pod.
Při stanovení sazby poplatku se bude při-
hlížet ke kvalitě bytu a k jeho vybavenosti.
Přihlédne se též k tomu, že místnosti ve sta-
rých domech mají zpravidla neužitečně velkou
výměru, dále k tomu, že rolníci používají části
bytů též k výrobním účelům, i k dalším okol-
nostem, na př. k tomu, že osoby, stížené tu-
berkulosou, mají bydlet odděleně. Sazby a