57
Skončení vyšetřování
§ 183
Jestliže vyšetřovací orgán uzná vyšetřování
za skončené, seznámí obviněného s výsledky
vyšetřování, předloží mu vyšetřovací spisy
k prostudování a poučí jej o jeho právu na-
vrhnout doplnění vyšetřování. Navrhne-li ob-
viněný provedení nových důkazů nebo do-
plnění důkazů již provedených, vyšetřovací
orgán je provede; nepovažuje-li však doplně-
ní vyšetřování za potřebné pro rozhodnutí
prokurátora nebo soudu, návrh odůvodněným
usnesením zamítne.
§ 184
Má-li obviněný obhájce, je třeba jej k se-
známení obviněného s výsledky vyšetřování
přizvat a umožnit mu prostudovat spisy a
mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez
přítomnosti jiných osob.
§ 185
Vyšetřování musí být skončeno nejpozději
do dvou měsíců od jeho zahájení. Povolit pro-
dloužení této lhůty o jeden měsíc je opráv-
něn prokurátor, který vykonává dozor nad
vyšetřováním; povolit prodloužení této lhůty
o další měsíc je oprávněn krajský prokurátor.
Povolit další prodloužení této lhůty je opráv-
něn jen generální prokurátor.
Stížnost proti rozhodnutí vyšetřovacích
orgánů
§ 186
Proti všem rozhodnutím vyšetřovacích or-
gánů může obviněný podat stížnost (§§ 154 a
násl. ). Stížnost je nutno do 24 hodin předložit
prokurátoru.
§ 187
Obviněný má také právo žádat prokurátora
kdykoli v průběhu vyšetřování, aby byly od-
straněny průtahy ve vyšetřování nebo závady
v postupu vyšetřovacího orgánu. Žádost není
vázána lhůtou. O této žádosti, kterou je nutno
prokurátoru ihned předložit, musí prokurátor
neprodleně rozhodnout.
§ 188
Předložení věci prokurátoru
(1) Po skončení vyšetřování předloží vy-
šetřovací orgán spisy s návrhem konečného
opatření neprodleně prokurátoru.
8
58
(2) Shledá-li vyšetřovací, orgán, že ve věci,
která tnu došla, není odůvodněno podezření
z trestného činu ani z přestupku, nebo jde-li
o čin, jehož nebezpečnost pro společnost je
nepatrná, předloží ji se svým vyjádřením
prokurátoru. Neshledá-li prokurátor v tako-
vém případě důvod k jinému opatření, ozná-
mení odloží; stejně prokurátor postupuje,
jestliže taková věc došla přímo jemu. '
Oddíl třetí
Rozhodnutí prokurátora v pří-
pravném řízení
Obžaloba
§ 189
Jestliže výsledky přípravného řízení dosta-
tečně odůvodňují postavení obviněného před
soud, podá prokurátor obžalobu.
§ 190
Obžaloba může být podána jen pro trestný
čin, pro který bylo vzneseno obvinění; jinak
musí prokurátor věc vrátit vyšetřovacímu
orgánu k novému vznesení obvinění a novému
skončení vyšetřování nebo tyto úkony pro-
vést sám.
§ 191
(1) Obžaloba musí obsahovat:
a) označení prokurátora a den sepsání obža-
loby,
b) jméno a příjmení obviněného, den a místo
jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště,
po případě jiné údaje potřebně k tomu,
aby nemohl být zaměněn s jinou osobou,
a jde-li o osobu podléhající vojenské soud-
ní pravomoci, těž údaj o hodností obvině-
ného a o útvaru, jehož je příslušníkem,
c) žalobní návrh, v němž musí být přesně
označen skutek, pro který je obviněný
stíhán, a to uvedením místa, času a způ-
sobu jeho spáchání, po případě uvedením
jiných skutečností, pokud je toho třeba
k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn
s jiným a aby bylo odůvodněno použiti
určitě trestní sazby; musí tu být dále uve-
deno, jaký trestný čin obžaloba v tomto
skutku spatřuje, a to jeho zákonným po-
jmenováním a uvedením příslušného usta-
novení zákona,
d) odůvodnění žalobního návrhu, které musí
obsahovat vylíčení skutkového děje s uve-
dením důkazů, o které se toto vylíčení
opírá, stanovisko prokurátora k obhajobě
obviněného s uvedením skutečností, pro
59
které prokurátor pokládá obhajobu za vy-
vrácenou nebo za nerozhodnou, jakož
i právní úvahy, kterými se prokurátor řídil
při posuzování skutečnosti podle přísluš-
ných ustanovení zákona.
(2) K žalobě se připojí seznam důkazů,
jejichž provedení při hlavním líčení se na-
vrhuje, pokud takový návrh nebyl pojat již
do obžaloby, a všechny vyšetřovací spisy i je-
jich přílohy.
§ 192
Zastavení trestního stíhání
(1) Prokurátor zastaví trestní stíhání,
a) je-li nepochybné, že skutek, pro nějž se
trestní stíhání vede, nebyl vůbec spáchán,
b) není-li tento skutek trestným činem ani
přestupkem,
c) není-li podezření, že skutek spáchal právě
obviněný, dostatečně odůvodněno,
d) je-li trestní stíhání nepřípustně (§ 6),
e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepří-
četnost trestně odpovědný, nebo
f) zanikla-li trestnost činu.
(2) Prokurátor může zastavit trestní stíhání,
a) jde-li o čin, jehož nebezpečnost pro spo-
lečnost je nepatrná,
b) je-li trest, k němuž může stíhání vést,
zcela bez významu vedle trestu, který pro
jiný čin byl obviněnému již uložen nebo
ho podle očekávání postihne, nebo
c) byl-li obviněný pro týž skutek dostatečně
potrestán orgánem národního výboru nebo
jiným orgánem nebo kázeňsky, discipli-
nárně anebo cizozemským soudem nebo
úřadem.
(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání
musí být obviněnému a poškozenému vždy
doručeno.
§ 193
Přerušení trestního stíhání
(1) Prokurátor přeruší trestní stíhání,
a), nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc
náležitě objasnit,
b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu
postavit před soud,
c) není-li obviněný pro duševní poruchu, kte-
rá nastala až po spáchání činu, schopen
chápat smysl trestního stíháni,
d) je-li obviněný vydán do ciziny nebo vy-
hoštěn, nebo
e) nemohl-li být pachatel činu zjištěn.
8
60
(2) Před přerušením trestního stíhání učiní
prokurátor vše, čeho je třeba k zabezpečení
úspěšného provedení trestného stíhání.
(3) Pomine - li důvod přerušení, prokurátor
v trestním stíhání pokračuje.
§ 194
Postoupení věci
Je-li obviněný podezřelý toliko z přestupku,
za který považuje prokurátor za postačující
trest, jaký může uložit orgán národního vý-
boru nebo jiný orgán, oprávněný ke stíhání
tohoto přestupku, prokurátor mu věc postou-
pí, pokud není důvodu, aby soud konal spo-
lečně řízení i o tomto přestupku; stejně po-
stupuje, jde-li o čin, který lze vyřídit kázeň-
sky, a prokurátor považuje toto vyřízení za
postačující.
§ 195
Návrh na ochranně opatření
(1) Jsou-li splněny zákonně podmínky, na-
vrhne prokurátor, aby soud nařídil ochranně
léčení nebo ochrannou výchovu anebo vyslovil
zabrání.
(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může pro-
kurátor učinit též v obžalobě.
ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENI PŘED SOUDEM
HLAVA DESÁTÁ
PŘEDBĚŽNÉ PROJEDNANÍ OBŽALOBY
§ 196
Věci předběžně projednávané
(1) Podanou obžalobu je nutno u soudu
předběžně projednat, jestliže
a) skutek obviněného je v ní označen jako
trestný čin, na který zákon stanoví trest
smrti nebo trest odnětí svobody, jehož
horní hranice převyšuje dvě léta,
b) obviněný je ve vazbě,
c) jde o řízení proti mladistvému, nebo
d) jde o řízení proti uprchlému.
(2) Mimo případy uvedené v odstavci 1 se
obžaloba u soudu předběžně projedná jen
tehdy, nařídí - li to předseda senátu, zejména
proto, že je na místě učinit některé z rozhod-
nutí uvedených v § 199
odst. 1 písm. a) až d)
nebo v § 199 odst. 2.
61
§197
Rozsah přezkumné povinnosti
(1) Při předběžném projednání obžaloby pře-
zkoumá soud na podkladě spisu,
a) zda. je k projednání věci příslušný,
b) zda tu nejsou skutečnosti odůvodňující za-
stavení nebo přerušení trestního stíhání,
c) zda právní posouzení skutku v obžalobě
jest správné,
d) zda přípravné řízení bylo provedeno podle
zákona, zemena zda v něm nebyly poru-
šeny procesní předpisy zaručující práva
obviněného,
e) zda věc je dostatečně objasněna a zda vý-
sledky přípravného řízení odůvodňují obža-
lobu.
(2) Při předběžném projednání přezkoumá
soud vždy obžalobu v celém rozsahu, i když
důvod, pro který předběžné projednání bylo
nařízeno, se týká jen její části.
§ 198.
Způsob projednání
(1) Předběžné projednání obžaloby se koná
v neveřejném zasedání. Předseda senátu podá
o věci zprávu zaměřenou na otázky, které je
třeba řešit (§ 197).
(2) Před zasedáním může předseda senátu
za účelem usnadnění rozhodnutí vyslechnout
obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
(3) Důkazy týkající se podstaty obvinění se
v tomto období řízení neprovádějí.
Rozhodnutí
§ 199
(1) Po probrání věci soud
a) postoupí věc jinému soudu, není-li sám
k jejímu projednání příslušný,
b) trestní stíhání přeruší, jsou-li tu okolnosti
uvedené v § 193 odst. 1 písm. a) až d),
c) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti
uvedené v § 192 odst. 1,
d) věc vrátí prokurátoru k došetření, je-li
toho třeba k odstranění vad přípravného
řízení nebo k náležitému objasnění věci,
nebo
e) obžalobu přijme.
(2) Soud může trestní stíhání zastavit těž
tehdy, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 192
odst. 2, nebo věc postoupit, jsou-li tu okol-
nosti uvedené v § 194 a soud považuje ta-
kové vyřízení za postačující.
62
(3) Proti rozhodnutím podle odstavce 1
písm. a) až d) a odstavce 2 může prokurátor
podat stížnost, jež má, pokud nejde o přeru-
šení trestního stíháni, odkladný účinek.
§ 200
Postoupit věc jinému soudu nemůže soud,
jemuž byla věc postoupena podle § 199 odst.
l písm. a) nadřízeným soudem, ledaže by se
skutkový podklad pro posouzeni příslušnosti
mezitím podstatně změnil.
§ 201
Zastavit trestní stíhání z důvodu uvedeného
v § 192 odst. 1 písm. č) může soud teprve
tehdy, když prokurátor, jemuž věc byla podle
§ 199
odst. 1 písm. d) vrácena k došetření,
předloží obžalobu znovu, ačkoliv ani po do-
šetření není podezření proti obviněnému do-
statečně odůvodněno.
§ 202
Má-li soud za to, že při správném použití
zákona je nutno skutek, který je předmětem
obžaloby, posoudit podle jiného ustanovení
zákona, než podle kterého jej posuzovala
obžaloba, vrátí věc prokurátoru k došetření,
je-li třeba vzhledem k odchylnému právnímu
posouzení věc ještě blíže objasnit, zejména
s hlediska možně nově obhajoby. Není-li do-
šetření věci třeba, upozorni soud na mož-
nost odchylného právního posouzení skutku
v usnesení o přijetí obžaloby.
§ 203
(1) Vrátí-li soud věc prokurátoru k doše-
tření, uvede v usnesení, v kterých směrech
je třeba přípravně řízení doplnit a které sku-
tečnosti je třeba objasnit, po případě které
úkony je ještě třeba provést.
(2) Po právní moci rozhodnutí o vrácení
věci prokurátoru k došetření se věc vrací do
stavu přípravného řízeni.
(3) Došetření je třeba provést ve lhůtě jed-
noho měsíce od právní moci rozhodnutí sou-
du. Prodloužit tuto lhůtu může jen nadřízený
prokurátor.
§ 204
(1) Rozhodne-li soud, že obžalobu přijímá,
projedná zároveň opatření potřebná k zajiště-
ní úspěšného provedení hlavního líčení a roz-
hodne, zda účast prokurátora při něm je
povinná a zda obžalovaný musí mít obhájce,
a zda by bylo možno hlavní líčení konat,
i kdyby se obžalovaný nedostavil (§ 217 odst.
4).
63
(2) Je-li toho třeba, rozhodne také o vy-
loučeni některé věci ze společného řízení
nebo o spojení věci ke společnému řízení, a
o rozsahu, v jakém se bude u hlavního líčeni
provádět dokazování.
§ 205
Při předběžném projednávání obžaloby roz-
hodne soud vždy také o dalším trvání vazby.
§ 206
Nové předběžné projednání obžaloby
(1) Podá - li prokurátor ve věci, která mu
byla soudem vrácena, obžalobu znovu, koná
se o ní za podmínek uvedených v § 196 nově
předběžně projednání.
(2) Za těchto podmínek se obžaloba znovu
předběžně projedná také u soudu, jemuž byla
věc podle § 199
odst. 1 písm. a) postoupena.
Účinky přijetí obžaloby
§ 207
Jakmile je obžaloba soudem přijata, roz-
hoduje soud samostatně všechny otázky
s dalším řízením souvisící a je povinen z úřed-
ní povinnosti, nevyčkávaje dalších návrhů
stran, učinit všechna rozhodnutí a opatření,
jichž je třeba k vyřízení obžaloby, ke skon-
čení věci a k výkonu rozhodnutí soudu,
§ 208
(1) Vezme-li prokurátor obžalobu zpět dří-
ve, než byla soudem přijata, a ve věcech,
v nichž se nekonalo předběžně projednání ob-
žaloby, dříve, než bylo zahájeno hlavni líčení
(§ 220), vrací se věc do stavu přípravného
řízení.
(2) Prohlášení prokurátora o zpětvzetí ob-
žaloby po přijetí obžaloby soudem a ve vě-
cech, v nichž se nekonalo předběžně projed-
nání obžaloby, po zahájení hlavního líčení
(§ 220) je neúčinné a nezbavuje soud povin-
nosti o obžalobě rozhodnout.
HLAVA JEDENÁCTÁ
HLAVNÍ LÍČENÍ
Oddíl první
Příprava hlavního líčeni
§ 209
Doručen) obžaloby
(1) Obžalobu, která byla po předběžném
projednání soudem přijata anebo kterou ne-
64
bylo třeba předběžně projednávat, doručí
předseda senátu obžalovanému a jeho obhájci,
a není-li obžalovaný svéprávný, též jeho zá-
konnému zástupci. Obžalobu, která obsahuje
návrh na zabrání věci náležející jiné osobě
než obžalovanému, doručí předseda senátu
také této osobě. K doručované obžalobě se
připojí seznam důkazů, pokud nebyl pojat již
do obžaloby. Byla-li obžaloba předběžně pro-
jednána, připojí se k ní těž opis usneseni
o jejím přijetí soudem.
(2) Osoby, jimž se obžaloba doručuje, je
nutno zároveň vyzvat, aby návrhy na prove-
dení dalších důkazů u hlavního líčení včas
soudu sdělily s uvedením okolností, které
mají být těmito důkazy objasněny.
(3) Obžaloba musí být doručena nejpozději
s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vy-
rozuměním o něm.
§ 210
Zajištění úspěšného provedení hlavního líčení
(1) Hlavní líčení připraví předseda senátu
tak, aby je bylo možno skončit při jediném
zasedání.
(2) Dojdou-li ještě před hlavním líčením
návrhy na provedení dalších důkazů, učiní
předseda senátu potřebná opatření, aby dů-
kazy, s jejichž připuštěním je možno počítat,
byly po ruce a bylo je možno při hlavním lí-
čení provést.
(3) Považuje-li to k přípravě hlavního líčení
za potřebně, může předseda senátu vyslech-
nout obžalovaného, zejména o tom, zda chce
učinit nová sdělení nebo nové návrhy.
§ 211
Náhradní soudce
(1) Bude-li hlavní líčení podle očekávání
trvat delší dobu, zařídí předseda soudu, aby
se ho zúčastnil jeden nebo dva soudci ná-
hradní.
(2) Náhradní soudce má při hlavním líčení
postavení člena senátu. Má zejména právo
klást vyslýchaným osobám otázky a dožado-
vat se vysvětlení. Porady a hlasování se však
zúčastní jen v tom případě, je-li přibrán na
místo soudce, kterému zabránila nějaká pře-
kážka v další účasti na hlavním líčení. Soud-
ce, za něhož nastoupil náhradní soudce, se
hlavního líčení dále již neúčastní.
65
Nařízení hlavního líčení
§ 212
(1) Den hlavního líčení stanoví předseda se-
nátu tak, aby obžalovaný od doručení před-
volání a obhájce od vyrozumění měli aspoň
pětidenní lhůtu k přípravě a aby tato lhůta
byla podle možnosti zachována i u ostatních
osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají
nebo se o něm vyrozumívají (§ 213). Lhůtu
k přípravě lze u obžalovaného a obhájce zkrá-
tit jen s jejich souhlasem, a to nikoli pod tři
dny.
(2) Obžalovaného je třeba při předvolání
upozornit na to, že nedostaví-li se, může být
předveden. Přichází-li v úvahu možnost konat
hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného
(§ 217 odst. 4), je třeba obžalovaného při
předvolání na tuto možnost upozornit.
§ 213
Předseda senátu o hlavním líčení vyrozumí
prokurátora, zákonného zástupce obžalované-
ho, obhájce, jakož i poškozeného a zúčastně-
nou osobu, nebo mají-li zmocněnce, jejich
zmocněnce; poškozeného přitom upozorní, že
nedostaví-li se k hlavnímu líčení, bude o jeho
nároku na náhradu škody rozhodováno na
podkladě jeho návrhů, pokud jsou obsaženy
ve spise nebo pokud soudu dojdou do zahájeni
hlavního líčení.
Oddíl druhý
Veřejnost hlavního líčení
§ 214
(1) Hlavní líčení se koná veřejně.
(2) Přístup k němu lze odepřít jen osobám
nezletilým, osobám ozbrojeným, pokud po-
vinnost nosit zbraň jim neukládají služební
předpisy, a osobám, které se dostavily ve
stavu vzbuzujícím pohoršení. Veřejnosti hlav-
ního líčení není na překážku, učiní-li se ne-
zbytná opatření proti přeplňování jednací
síně.
§ 215
(1) Veřejnost může být vyloučena, jen kdy-
by veřejné projednávání věci při hlavním lí-
čení ohrozilo státní, hospodářské nebo slu-
žební tajemství, nerušený průběh jednání
anebo mravnost. Veřejnost lze vyloučit také
jen pro část hlavního líčení.
(2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy ve-
řejně..
(3) o vyloučení veřejnosti rozhodne soud
po slyšení obžalovaného usnesením, které se
veřejně vyhlásí.
9
66
§ 216
(1) Soud může z důležitých důvodů povolit
jednotlivým osobám k hlavnímu líčení pří-
stup, i když veřejnost byla vyloučena.
(2) Na žádost obžalovaného musí být k hlav-
nímu líčení povolen přistup dvěma jeho dů-
věrníkům. Je-li obžalovaných více, má právo
na volbu důvěrníků každý z nich Jestliže by
tak celkový počet důvěrníků vzrostl na více
než šest a obžalovaní se mezi sebou o výběru
nedohodnou, provede výběr soud. Byla-li ve-
řejnost vyloučena pro ohrožení státního, hos-
podářského nebo služebního tajemství, mo-
hou být za důvěrníky zvoleny jen takové oso-
by, proti nimž nemá soud námitek.
(3) Byla-li veřejnost vyloučena pro ohro-
žení státního, hospodářského nebo služebního
tajemství, upozorní předseda senátu přítom-
né na trestní následky toho, kdyby nepovo-
laným osobám vyjevili skutečnosti, o nichž
se při jednání dovědí; může těž zakázat, aby
si přítomní činili písemně poznámky.
Oddíl třetí
Zahájení hlavního líčení
§ 217
Přítomnost při hlavním líčení
(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítom-
nosti všech členů senátu a zapisovatele a
zpravidla též za účasti prokurátora.
(2) Účast prokurátora při hlavním líčení je
povinná
a) ve vazebních věcech,
b) v řízení proti mladistvému,
c) v řízení proti uprchlému,
d) rozhodne-li tak soud při předběžném pro-
jednání obžaloby.
(3) Jde-li o případ, kdy účast prokurátora
při hlavním líčení je povinná, musí mít obža-
lovaný obhájce, ledaže by výslovně prohlásil,
že si obhájce nepřeje. Obžalovaný však musí
mít obhájce vždy, koná-li se řízení o trest-
ném činu, na který stanoví zákon trest smrti
nebo trest odnětí svobody, jehož horní hra-
nice převyšuje pět let, nebo považuje-li to
soud za nutně, zejména proto, že vzhledem
k tělesným nebo duševním vadám obžalova-
ného má pochybnosti o jeho způsobilosti ná-
ležitě se hájit.
(4) V nepřítomnosti obžalovaného lze, ne-
jde-li o řízení proti uprchlému, hlavní líčení
provést jen výjimečně, a to jsou-li zde sou-
časně tyto podmínky:
67
a) obžaloba byla obžalovanému řádně doru-
čena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení
včas a řádně předvolán,
b) o skutku, který je předmětem obžaloby,
byl obžalovaný už některým orgánem
činným v trestním řízení (§ 7 odst. 1)
vyslechnut a byla dodržena ustanovení
o vznesení obvinění a o seznámení obvi-
něného s výsledky přípravného řízení,
c) soud pro malou závažnost věci a pro jas-
nost důkazního materiálu má za to, že věc
lze i bez přítomnosti obžalovaného spo-
lehlivě rozhodnout.
Počátek hlavního líčeni
§ 218
(1) Před zahájením hlavního líčení sdělí
předseda senátu věc, která bude projednává-
na, zjistí, zda se osoby, které byly k hlavní-
mu líčení předvolaný nebo o něm vyrozumě-
ny, dostavily, a zjistí jejich totožnost, a to
zpravidla podle občanských průkazů. U osob,
u kterých je třeba zachovat lhůtu k přípravě,
zjistí, zda tato lhůta byla zachována.
(2) Jestliže se některá z předvolaných osob
nedostavila, rozhodne soud po slyšení pří-
tomných stran, zda je možno líčení přesto
provést či zda je nutno je odročit. V tom
případě se soud usnese také na opatřeních,
kterých je třeba k tomu, aby účast nedo-
stavivší se osoby při příštím hlavním líčení
byla zajištěna.
§ 219
(1) Osoby, které mají být slyšeny jako svěd-
ci, vyzve předseda senátu, aby se odebraly do
vykázaného jim prostoru a bez jeho dovolení
se nevzdalovaly. Podle potřeby může učinit
opatření, aby se zamezilo domlouvání svědků
mezi sebou a se stranami.
(2) Poškozeného předseda senátu vyzve,
aby učinil návrh stran svého nároku na ná-
hradu škody.
(3) Uplatňuje-li někdo nářek, který mu
zřejmě nepřísluší, nebo nárok, o němž nelze
rozhodovat v řízení před soudem, vysloví
soud usnesením, že jej jako poškozeného
k hlavnímu líčení nepřipouští. Toto rozhod-
nutí neváže soud, před nímž by nárok byl
uplatněn v řízení ve věcech občanskoprávních.
§ 220
Přednesení obžaloby
Po provedení úkonů uvedených v §§ 218 a
219 prohlásí předseda senátu hlavní líčení za
9
68
zahájené a vyzve prokurátora, aby přednesl
obžalobu; koná - li se hlavní líčení bez účasti
prokurátora, přečte obžalobu předseda se-
nátu.
Oddíl čtvrtý
Řízení hlavního líčení
§ 221
(1) Hlavní líčení řídí předseda senátu.
(2) Je povinen přitom dbát, aby byla za-
chována důstojnost a vážnost soudního jed-
nání, aby hlavní líčení nebylo zdržováno vý-
klady, které nemají vztah k projednávané
věci, a bylo zaměřeno co nejúčinněji k objas-
nění věci.
(3) Kdo se cítí opatřením předsedy senátu
při řízení hlavního líčení zkrácen, může žádat,
aby rozhodl senát. Takovou žádost i rozhod-
nutí o ní je třeba zaznamenat v protokole.
§ 222
(1) Osoby, které ruší pořádek, může před-
seda senátu vykázat z jednací síně.
(2) Obžalovaný může být vykázán jen usne-
sením senátu po předchozí výstraze, a to jen
na dobu nezbytně nutnou. Byl-li mu povolen
znovu přistup do jednací síně, sdělí mu před-
seda senátu podstatný obsah jednání kona-
ného v jeho nepřítomnosti, aby se k němu
mohl vyjádřit.
Oddíl pátý
Dokazováni
Výslech obžalovaného
§ 223
(1) Po přednesení obžaloby se předseda se-
nátu dotáže obžalovaného, zda obžalobě po-
rozuměl. Je-li toho třeba, vysvětlí obžalova-
nému způsobem pro něho nejsrozumitelněj-
ším podstatu obvinění.
(2) Obžalovanému je nutno poskytnout
možnost, aby souvisle vylíčil skutkový děj a
přednesl své vyjádření k tvrzení obžaloby.
Teprve potom má předseda senátu obžalova-
nému klást otázky k odstranění mezer a k vy-
světlení rozporů v jeho výpovědi.
(3) Protokol o dřívější výpovědi obžalova-
ného může být čten jen tehdy, když se jedná
v nepřítomnosti obžalovaného, když obžalo-
vaný odepře vypovídat anebo když se objeví
podstatně rozpory mezi jeho dřívější výpovědí
a jeho údaji při hlavním líčení. Na tyto roz-
pory je třeba obžalovaného upozornit a do-
tázat se ho na jejich příčiny.
69
§ 224
Je-li obžalovaných několik, provádí se je-
jích výslech v pořadí, které stanoví předseda
senátu. Předseda senátu může učinit opatře-
ní, aby obžalovaný byl vyslýchán v nepřítom-
nosti spoluobžalovaných. Každého obžalova-
ného je však třeba vždy seznámit s obsahem
výpovědi spoluobžalovaných, kteří byli vy-
slýcháni v jeho nepřítomnosti.
Provádění dalších důkazů
§ 225
Předseda senátu má dbát o to, aby svědek
ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při vý-
slechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li
obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného
nevypoví pravdu, může předseda senátu na-
řídit, aby se obžalovaný na dobu jeho výsle-
chu vzdálil z jednací síně. Po návratu do
jednací síně musí mu však sdělit obsah svěd-
kovy výpovědi, aby se obžalovaný k ní mohl
vyjádřit.
§ 226
Jestliže znalec nepodal ve věci ještě pí-
semný posudek anebo se od něho odchyluje
nebo jej doplňuje, může mu předseda senátu
uložit, aby posudek nebo jeho doplněk na-
diktoval do protokolu nebo jej sám sepsal.
§ 227
(1) Místo výslechu svědka nebo znalce při
hlavním líčení lze číst protokol o jejich vý-
povědi jen zcela výjimečně, jestliže soud tak
rozhodne, ježto pro menší závažnost dokazo-
vané skutečnosti a jasnost ostatního důkaz-
ního materiálu nepokládá osobní výslech za
nutný a zároveň
a) prokurátor i obžalovaný s tím souhlasí,
nebo
b) osobní přítomnost svědka nebo znalce by
byla spojena s nepřiměřenými obtížemi
nebo náklady.
(2) Protokol o výpovědi spoluobžalovaného
nebo svědka lze číst také tehdy, jestliže ta-
ková osoba
a) zemřela nebo se stala duševně chorou nebo
nezvěstnou, nebo
b) při hlavním líčení neoprávněně odepřela
vypovídat nebo se odchyluje v podstat-
ných bodech od své dřívější výpovědi.
§ 228
Posudky a zprávy úřadů, státních ústavů
nebo jiných orgánů, které plní úkoly státní
správy, se přečtou vždy.
70
§ 229
(1) Listiny, jimiž se provádí důkaz, se při
hlavním líčení přečtou a umožní se nahléd-
nout do nich stranám, a je-li toho třeba, těž
svědkům a znalcům.
(2) Jiné věcné důkazy se předloží stranám,
a je-li toho třeba, těž svědkům a znalcům.
§ 230
Obžalovaný musí být po provedení každého
důkazu dotázán, zda se chce k němu vyjádřit;
jeho vyjádření se zapíše do protokolu.
Součinnost stran při dokazování
§ 231
Prokurátor, obžalovaný a jeho obhájce a
zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poško-
zený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem
předsedy senátu klást vyslýchaným osobám
otázky, a to zpravidla teprve tehdy, když
předseda senátu své dotazy skončil a když už
nemají otázek členově senátu.
§ 232
Po provedení všech důkazů se předseda
senátu dotáže stran, zda činí návrhy na do-
plnění dokazování; rozhodnutí o těchto dů-
kazních návrzích přísluší senátu.
Oddíl šestý
Závěr hlavního líčení
Závěrečné řeči
§ 233
(1) Není-li dalších důkazech návrhů nebo
bylo-li rozhodnuto, že další důkazy se nepři-
pouštějí, prohlásí předseda senátu dokazování
za skončené a udělí slovo k závěrečným ře-
čem.
(2) Prokurátor nejprve shrne a zhodnotí
výsledky hlavního líčení a vyjádří se o nebez-
pečnosti činu pro společnost a možnostech
nápravy obžalovaného. Může mluvit i k otázce
trestu, nesmí však navrhovat určitou jeho
výměru.
(3) Po řeči prokurátora zdůvodní své ná-
vrhy poškozený, po případě jeho zmocněnec.
(4) Na to udělí předseda senátu slovo ob-
hájci a obžalovanému, a je-li nesvéprávný,
těž jeho zákonnému zástupci. Je-li obžalova-
ných více, stanoví pořadí jejich řečí. Po nich
udělí slovo zúčastněné osobě a jejímu zmoc-
něnci.