Národní shromáždění republiky Československé 1956.
II. volební období.
76.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1956,
kterým se mění a doplňuje zákon o vysokých školách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně.
Čl. I.
Zákon č. 58/1950 Sb., o vysokých školách,
se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení části II §§4 až 17
zni:
"Část II.
Správa a organisace vysokých škol.
§ 4.
Správa vysokých škol.
Ministr školství a kultury zásadně spravuje
všechny vysoké školy a jednotně je řídí po
stránce ideové, vědecké a pedagogické. Opa-
tření obecné povahy činí v dohodě se zúčast-
něnými členy vlády.
§ 5.
Státní výbor pro vysoké školy a Slovenský
výbor pro vysoké školy.
(1) Zřizuje se Státní výbor pro vysoké školy
(dále jen "Státní výbor") jako iniciativní, ko-
ordinační a poradní sbor ministra školství a
kultury a Slovenský výbor pro vysoké školy
(dále jen "Slovenský výbor") jako iniciativní,
koordinační a poradní sbor pověřence škol-
ství a kultury. Ve své činnosti se oba výbory
opírají o práci komisí expertů (§ 6).
2
(2) Státní výbor se vyjadřuje a podává ná-
vrhy ve věcech týkajících se
a) zásadních otázek vědecké, umělecké a vý-
zkumné práce na vysokých školách,
b) zásadních pedagogických otázek na vyso-
kých školách,
c) organisace vysokých škol,
d) jmenování profesorů a docentů vysokých
škol a jejich zástupců a obsazování míst
profesorů a docentů konkursním řízením,
e) jmenování rektorů, prorektorů a děkanů
vysokých škol a vedoucích vědeckých
(uměleckých) ústavů a vědeckých labora-
toří,
f) v ostatních organisačních, pedagogických,
vědeckých (uměleckých) a personálních
věcech vysokých škol, ve kterých si mi-
nistr školství a kultury vyžádá vyjádření.
(3) Slovenský výbor vykonává působnost
obdobně podle odstavce 2 ve věcech vysokých
škol na Slovensku.
(4) Státní výbor se skládá z předsedy, tří
místopředsedů, hlavního sekretáře a z dalších
nejvýše 30 členů, jež jmenuje ministr škol-
ství a kultury tak, aby v něm byly zastoupeny
hlavní skupiny vědních (uměleckých) oborů.
(5) Slovenský výbor se skládá z předsedy,
místopředsedy, sekretáře a z dalších nejvýše
14 členů, jež jmenuje pověřenec školství a
kultury obdobně podle ustanovení odstavce 4.
(6) Předsednictvo Státního výboru tvoří
předseda, místopředsedové, hlavní sekretář a
mimo to dalších nejvýše 10 členů Státního
výboru, které určí ministr školství a kultury.
(7) Předsednictvo Slovenského výboru tvoří
předseda, místopředseda, sekretář a mimo to
další nejvýše 4 členové Slovenského výboru,
které určí pověřenec školství a -kultury.
(8) Organisační a jednací řád Státního vý-
boru vydá ministr školství a kultury, Sloven-
ského výboru pověřenec školství a kultury.
§ 6.
Komise expertů.
(1) K projednávání odborných věcí zřizují
se podle potřeby při Státním výboru a při
Slovenském výboru pro jednotlivé obory vy-
sokoškolského studia komise expertů. Jejich
úkoly určí podrobněji ministr školství a kul-
tury (pověřenec školství a kultury).
(2) Předsedy komisí expertů a jejich členy
jmenuje ministr školství a kultury, na Slo-
vensku pověřenec školství a kultury, a to
z učitelů vysokých škol příslušného nebo pří-
buzného oboru po vyjádření vysoké školy, na
3
niž působí, dále z vědeckých pracovníků a
z odborníků z praxe, a kde je toho podle
povahy věci třeba, také z učitelů odborných
škol.
§ 7.
Organisace vysokých škol.
(1) V čele vysoké školy je rektor.
(2) Vysoká škola se zpravidla dělí na fa-
kulty. V čele fakulty je děkan.
§ 8.
Rektor.
(1) Za činnost vysoké školy odpovídá rektor
ministru školství a kultury.
(2) Rektor má zpravidla dva prorektory.
Podle rozsahu úkolů vysoké školy může být
tento počet snížen nebo zvýšen.
(3) Rektora jmenuje a odvolává president
republiky na návrh vlády, prorektory ministr
školství a kultury.
§ 9.
Vědecká (umělecká) rada vysoké školy.
(1) Na vysokých školách se zřizuje vědecká
rada (na vysokých školách uměleckých umě-
lecká rada), která se usnáší v zásadních pe-
dagogických, politicko-výchovných, vědec-
kých (uměleckých) a výzkumných věcech vy-
soké školy.
(2) Předsedou vědecké (umělecké) rady vy-
soké školy je rektor/ jejími členy jsou pro-
rektoři a děkani fakult. Další členy jmenuje
a odvolává rektor; jmenuje je z členů aka-
demií věd nebo z národních a zasloužilých
umělců, působících na vysoké škole, z vedou-
cích kateder, vědeckých (uměleckých) ústa-
vů, klinik a vědeckých laboratoří téže školy,
z vynikajících vědeckých (uměleckých) pra-
covníků vysoké školy a z odborníků z praxe,
Rektor může na zasedání vědecké (umělecké)
rady vysoké školy přizvat další odborníky
z praxe, jakož i zástupce organisací studentů
a zaměstnanců vysoké školy s hlasem porad-
ním.
§ 10.
Rektorát.
(1) Pro výkon správy vysoké školy se zři-
zuje rektorský úřad (rektorát). Rektorský
úřad je osobním úřadem zaměstnanců vysoké
školy.
(2) Rektorský úřad řídí kvestor vysoké
školy, který je stálým zástupcem rektora pro
věci hospodářské a správní; jmenuje ho mi-
nistr školství a kultury.
4
§ 11.
Děkan.
(1) Za činnost fakulty odpovídá děkan rek-
torovi.
(2) Děkan má zpravidla dva proděkany. Po-
dle rozsahu úkolů fakulty může být tento po-
čet snížen nebo zvýšen.
(3) Děkana a proděkany jmenuje a odvolává
ministr školství a kultury. Ministr školství a
kultury může zmocnit rektora, aby jmenoval
a odvolával proděkany.
§ 12.
Vědecká (umělecká) rada fakulty.
(1) Na fakultách se zřizuje vědecká rada
(na fakultách vysokých škol uměleckých
umělecká rada), která se usnáší v zásadních
pedagogických, politicko - výchovných, vědec-
kých (uměleckých) a výzkumných věcech
fakulty.
(2) Předsedou vědecké (umělecké) rady fa-
kulty je děkan, jejími členy jsou proděkani,
vedoucí kateder fakulty a vedoucí vědeckých
(uměleckých) ústavů a vědeckých laboratoří,
na lékařských fakultách ředitel fakultní ne-
mocnice a na veterinárních fakultách ředitel
fakultní veterinární nemocnice. Další členy
jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z vý-
značných vědeckých (uměleckých) pracovní-
ků fakulty a z odborníků z praxe. Děkan může
na zasedání vědecké (umělecké) rady fakulty
přizvat další odborníky z praxe, jakož i zá-
stupce organisací studentů a zaměstnanců
fakulty s hlasem poradním.
§ 13.
Děkanát.
(1) Pro výkon správy fakulty se zřizuje dě-
kanský úřad (děkanát). Děkanský úřad je
služebním úřadem zaměstnanců fakulty.
(2) Děkanský úřad řídí tajemník fakulty;
jmenuje ho rektor. Tajemník fakulty je stá-
lým zástupcem děkana pro věci hospodářské
a správní
§ 14.
Valné shromáždění.
(1) Děkan fakulty svolává nejméně jednou
ročně valné shromáždění učitelů, ostatních
pracovníků a studentů fakulty, na němž po-
dává zprávu o činnosti a úkolech fakulty a
jedná o přednesených návrzích a požadav-
cích.
(2) Rektor může svolat valné shromáždění
učitelů, ostatních pracovníků a studentů vy-
soké školy.
5
§ 15.
Katedry.
(1) Základní organisační jednotkou pro pe-
dagogickou a vědeckou (uměleckou) práci a
pro výchovu vědeckého (uměleckého) dorostu
na vysoké škole je katedra.
(2) Katedry se zřizují na fakultě pro jeden
obor nebo pro několik příbuzných oborů nebo
pro obor společný několika fakultám nebo
celé vysoké škole. Katedra může zajišťovat
úkoly i pro jiné vysoké školy.
(3) Katedry zřizuje a jejich vedoucí jme-
nuje rektor.
§16.
Vědecké (umělecké) ústavy, vědecké labora-
toře, kabinety, knihovny, kliniky
a jiná zařízení.
(1) Pro vědeckou (uměleckou) a výzkum-
nou činnost a pro výchovu vědeckého (umě-
leckého) dorostu se na vysokých školách zři-
zují podle potřeb hospodářské a kulturní vý-
stavby státu též vědecké a umělecké ústavy
a vědecké laboratoře, a to pro jeden nebo
několik příbuzných oborů; mohou sloužit
i několika katedrám, fakultám nebo vysokým
školám. Vědecké ústavy a vědecké laboratoře
jsou vědecko-výzkumná pracoviště vysokých
škol; jejich zřizování upravují zvláštní před-
pisy. Umělecké ústavy zřizuje a jejich sta-
tuty vydává ministr školství a kultury v do-
hodě s ministrem financí.
(2) K prohloubení pedagogické a vědecké
činnosti kateder, zejména pokud jde o pří-
pravné práce a názorné vyučování, zřizují se
na vysokých školách, především v oboru spo-
lečenských věd, kabinety. Zřizuje je rektor.
(3) Vědecké (umělecké), výzkumné, peda-
gogické a studijní práci na vysokých školách
slouží knihovny, zřizované na vysokých ško-
lách. Zřizuje je ministr školství a kultury.
(4) V případě potřeby může ministr škol-
ství a kultury v dohodě s ministrem financí
zřizovat na vysokých školách i jiné složky a
útvary sloužící vědeckým (uměleckým) a stu-
dijním účelům.
(5) Praktický výcvik studentů vysokých
škol pedagogických, jakož i jiných vysokých
škol nebo jejich fakult, které připravují pro
povolání učitelské, se provádí na přičleněných
středních školách. Podrobnosti stanoví orga-
nisační statut vysoké školy.
(6) Praktický výcvik studentů lékařství se
provádí především na odděleních fakultních
nemocnic (klinikách a poliklinikách). Podrob-
nosti stanoví statuty fakultních nemocnic,
které vydávají společně ministři zdravotnic-
tví a školství a kultury.
6
(7) Praktický výcvik studentů veterinárního
lékařství se provádí především na odděleních
fakultních veterinárních nemocnic (klini-
kách). Podrobnosti stanoví statuty fakult ve-
terinárních nemocnic, které vydávají společ-
ně ministři zemědělství a lesního hospodář-
ství a školství a kultury.
(8) Pokud se praktický výcvik studentů
provádí na zařízeních jiných úřadů (orgánů)
než ministerstva školství a kultury, stanoví
podmínky provádění tohoto výcviku společně
příslušný ministr a ministr školství a kultury.
§ 17.
Podrobnější úprava a odchylky a organisační
statuty.
(1) Podrobnosti o organisaci vysokých škol
a jejich složek, o jejich působnosti a o jejich
vzájemném poměru stanoví ministr školství
a kultury nařízením v dohodě se zúčastně-
nými členy vlády; pokud je to zvláštní po-
vahou vysokých škol nebo fakult odůvodněno,
může při tom stanovit odchylky od zásad sta-
novených v §§ 7 až 16, zejména u vysokých
škol se značnějším počtem fakult a u vyso-
kých škol, které se na fakulty nedělí.
(2) Úkoly, organisaci a způsob správy jed-
notlivých vysokých škol stanoví jejich orga-
nisační statuty, které vydá ministr školství
a kultury v dohodě se zúčastněnými členy
vlády. "
2. Ustanovení §§19 až 28 zní:
"Část III.
Studium a vědecké hodnosti.
§ 19.
Studium a studenti.
(1) Délku studia na vysoké škole (fakultě)
stanoví ministr školství a kultury v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
(2) Studenti se přijímají na vysoké školy
podle schopností uchazečů a se zřetelem
k plánovaným hospodářským, sociálním a
kulturním potřebám státu.
(3) Studenti jsou povinni pracovat tak, aby
se stali odborně i politicky vyspělými budo-
vateli socialismu.
(4) Stát pečuje o studenty po stránce so-
ciální, zdravotní, kulturní a mravní.
(5) Podrobnosti o přijímání studentů na
vysoké školy stanoví a předpisy o všeobec-
ných právech a povinnostech studentů vy-
dává ministr školství a kultury v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
7
§ 20.
Mimořádné způsoby studia.
(1) Pracujícím se umožňuje, aby dosáhli
vysokoškolského vzdělání bez přerušení za-
městnání mimořádnými způsoby studia (dál-
kovým studiem, večerním studiem, externím
studiem a pod. ).
(2) Ministr školství a kultury stanoví v do-
hodě se zúčastněnými členy vlády podrob-
nosti o mimořádných způsobech studia,
zejména také o tom, kdy mohou být na vy-
sokých školách zřizována zvláštní zařízení
pro mimořádné způsoby studia.
§ 21.
Absolventi vysokých škol.
(1) Studium na vysoké škole se zakončuje
spěšným vykonáním předepsaných státních
závěrečných zkoušek.
(2) Student vysoké školy, který vykonal
předepsané státní závěrečné zkoušky (absol-
vent vysoké školy), obdrží slavnostním způ-
sobem diplom, v němž se zejména vyznačí
specialisace studia a uvede označení absol-
venta podle studijního oboru, pro který se
kvalifikoval.
3) Absolvent vysoké školy, který studoval a
vykonal předepsané státní závěrečné zkoušky
s vynikajícím prospěchem, obdrží diplom
s vyznamenáním.
(4) Názvy studijních oborů a jim odpoví-
dající označení absolventů vysokých škol sta-
noví ministr školství a kultury v dohodě se
zúčastněnými členy vlády nařízením.
§ 22.
Vědecká (umělecká) aspirantura.
(1) Jako jeden z prostředků pro výchovu
vědeckých (uměleckých) pracovníků se na
vysokých školách zřizuje vědecká (umělecká)
aspirantura.
(2) Podrobnosti stanoví ministr školství a
kultury v dohodě s presidentem Českosloven-
ské akademie věd a se zúčastněnými členy
vlády.
§ 23.
Vědecké hodnosti.
(1) Absolventům vysokých škol, kteří pro-
káží zvláštní způsobilost v příslušném věd-
ním oboru a veřejně osvědčí, že dovedou sa-
mostatně vědecky bádat, udílejí vysoké školy
vědecké hodnosti ve dvou stupních, a to vě-
deckou hodnost kandidáta věd a vědeckou
hodnost doktora věd.
8
(2) Za stejných podmínek mohou být vě-
decké hodnosti uděleny výjimečně i pracov-
níkům, kteří nejsou absolventy vysokých škol.
(3) K vyjádření vysoké pocty za zvláštní zá-
sluhy o pokrok na poli vědy, kultury a spole-
čenských vztahů může vědecká (umělecká)
rada vysoké školy se souhlasem ministra
školství a kultury udělit čestnou vědeckou
hodnost doktora věd.
(4) Udělování vědeckých hodností upravují
zvláštní předpisy.
§ 24.
Nostrifikace.
(1) Ministr školství a kultury stanoví v do-
hodě se zúčastněnými členy vlády, za jakých
podmínek lze uznávat studia a vědecké hod-
nosti (vysvědčení a diplomy), získané na za-
hraničních vysokých školách a vědeckých
(uměleckých) ústavech.
(2) Studia (vysvědčení a diplomy) získaná
na zahraničních vysokých školách může uznat
ministerstvo školství a kultury; ministerstvo
školství a kultury může přenést rozhodnutí
na vysokou školu nebo fakultu.
Část IV.
Učitelé, ostatní pracovníci vysokých škol a
vědecko - pedagogické (umělecko-pedagogic-
ké) tituly.
§ 25.
(1) Na vysokých školách působí tito pra-
covníci vysokých škol:
1. učitelé:
a) profesoři,
b) docenti,
c) odborní asistenti,
d) lektoři,
e) asistenti,
f) odborní instruktoři;
2. vědecko - výzkumní, po případě umělečtí
pracovníci;
3. vedoucí a pomocní knihovníci;
4. techničtí a jiní odborní pracovníci (ze-
jména konstruktéři, mechanikové, laboranti
a pod. );
5. správní pracovníci,
6. pomocní pracovníci.
(2) Mimo učitele, kteří pracují na vysokých
školách v hlavním povolání, mohou na nich
podle potřeby působit i externí učitelé.
(3) Vláda může měnit nebo doplnit skupiny
zaměstnanců uvedených v odstavci 1.
9
§ 26.
(1) Označení "profesor" a "docent" je vě-
decko-pedagogickým titulem, v uměleckých
oborech umělecko-pedagogickým titulem.
Přísluší všem pracovníkům, kteří byli jme-
nováni profesory nebo docenty na vysokých
školách.
(2) Profesory vysokých škol pro určité věd-
ní nebo umělecké obory jmenuje president
republiky z osob, které prokázaly vynikající
způsobilost vědeckou (uměleckou) a učitel-
skou, a to zpravidla z doktorů věd nebo do-
centů vysokých škol. Návrh podává vládě
ministr školství a kultury po vyjádření Stát-
ního výboru, na Slovensku sbor pověřenců.
(3) Docenty vysokých škol pro určité vědní
nebo umělecké obory jmenuje ministr škol-
ství a kultury po vyjádření Státního výboru
z osob, které prokázaly v habilitačním řízení
potřebnou způsobilost vědeckou (uměleckou)
a učitelskou, a to zpravidla z kandidátů věd.
(4) Místa profesorů a docentů na vysokých
školách se obsazují zásadně na podkladě kon-
kursu. Podrobnosti o habilitačním řízení a
obsazování míst profesorů a docentů na vy-
sokých školách stanoví ministr školství a
kultury. Ministr školství a kultury může při
tom stanovit, že se na přechodnou dobu
upouští pro některé obory od podmínky ha-
bilitačního řízení.
(5) Působiště profesorů a docentů na vy-
sokých školách stanoví a mění ministr škol-
ství a. kultury.
(6) Profesoři a docenti na vysokých školách
pozbývají tohoto titulu rozvázáním nebo zru-
šením pracovního poměru podle § 19 odst. 2
písm. b) až d) nebo f) nebo § 20 zákona č. 66/
1950 Sb., o pracovních a platových poměrech
státních zaměstnanců. Také odsouzení ke
ztrátě občanských práv má v zápětí zánik
uvedeného titulu.
(7) Není-li pro některý vědní nebo umě-
lecký obor ustanoven profesor nebo docent,
může ministr školství a kultury po vyjádření
Státního výboru ustanovit dočasného zástup-
ce. To platí obdobně, nemůže-li profesor nebo
docent plnit po delší dobu své povinnosti.
(8) Pracovní poměr profesora vysoké školy
trvá zpravidla nejdéle do konce semestru,
v němž profesor dosáhne 70. roku věku. Vý-
jimky povoluje ministr školství a kultury po
vyjádření Státního výboru.
(9) Ministr školství a kultury stanoví, na
jakou dobu a za jakých podmínek jsou při-
jímáni na vysokou školu odborní asistenti a
asistenti.
10
§ 27.
(1) O tom, zda u profesora nebo docenta
jsou splněny podmínky, aby nadále zastával
místo profesora nebo docenta, rozhoduje
ministr školství a kultury po vyjádření Stát-
ního výboru, a to zpravidla na podkladě vý-
sledku konkursního řízení.
(2) Profesoři a docenti, kteří nesplnili po-
žadavky konkursního řízení, budou podle pří-
slušných předpisů umístěni na jiném praco-
višti odpovídajícím jejich způsobilosti.
(3) Podrobnosti, zejména o tom, jak bude
konkursní řízení zavedeno, stanoví ministr
školství a kultury.
§ 28.
Pokud tímto zákonem není stanoveno jinak,
řídí se práva a povinnosti pracovníků vyso-
kých škol zvláštními předpisy. Zvláštní před-
pisy upravují též jejich platové poměry. "
3. § 35 zní: "Vláda stanoví, která usta-
novení tohoto zákona se vztahují také na
vysoké školy vojenské. "
Čl. II.
(1) Zrušují se předpisy, které odporuji
ustanovením zákona o vysokých školách ve
znění tohoto zákona; zejména se zrušuje
1. nařízení ministra školství, věd a uměni
č. 130/1950 Sb., kterým se vydává organisační
a jednací řád Státního výboru pro vysoké
školy a blíže upravuje jeho působnost,
2. nařízení ministra školství, věd a umění
č. 92/1952 Sb., kterým se upravuje způsob
správy a hospodaření vysokých škol,
3. § 17 vládního nařízení č. 60/1953 Sb.,
o vědeckých hodnostech a o označení absol-
ventů vysokých škol,
4. předpisy o nostrifikaci a uznávání za-
hraničních studií, vysvědčení a diplomů.
(2) Nedotčeny zůstávají tyto předpisy:
1. vládní nařízení č. 97/1953 Sb., o vysoké
stranické škole při Ústředním výboru Komu-
nistické strany Československa,
2. vládní nařízení č. 60/1953 Sb., s výjim-
kou ustanovení § 17, a předpisy vydané k jeho
provedení.
Čl. III.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září
1956; provedou jej ministři školství a kul-
tury, zdravotnictví, zemědělství a lesního
hospodářství a národní obrany v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
11
Důvodová zpráva.
I. Část všeobecná.
Zákon č. 58/1950 Sb., o vysokých školách,
znamenal ve vývoji našeho vysokého školství
značný pokrok proti dřívějšímu stavu přede-
vším v tom, že sjednotil zastaralé a často
i nejednotné předpisy a vyjádřil úkol vyso-
kých škol v období budování socialismu. Při-
spěl proto značnou měrou k dalšímu rozvoji
vysokého školství v naší lidově demokratické
republice. Značná část jeho ustanovení je
však již překonána vývojem a je proto třeba
změny některých ustanovení.
Především je nutno nově vymezit působ-
nost Státního výboru pro vysoké školy, po-
něvadž dosavadní působnost je stanovena
příliš široce a vztahuje se i na věci hospo-
dářské. Ukázalo se dále, že Státní výbor pro
vysoké školy nestačí sám plnit svěřené mu
úkoly, zejména v odborných otázkách, a že
se musí proto opírat o mnohem širší okruh
odborníků, t. j. o komise expertů, které mo-
hou plnit zároveň některé úkoly pro mini-
sterstvo školství a kultury, a to zejména ve
věcech učebně metodických. Na místo slo-
venské odbočky je třeba zřídit Slovenský vý-
bor pro vysoké školy s obdobnou působností,
jakou má Státní výbor pro vysoké školy.
Změnu ustanovení dosud platného zákona
o vysokých školách si vyžaduje v současné
etapě velkého rozmachu vysokých škol i nut-
nost nově řešit organisaci vysokých škol, nově
upravit na základě dosavadních zkušeností
jmenování vedoucích pracovníků a změnit
složení rad vysokých škol a fakult tak, aby
mohly uspokojivě plnit velké úkoly plynoucí
z nové náplně jejich činnosti, t. j. stát se
ohniskem práce pedagogické, vědecké (umě-
lecké) a výzkumné, jakož i rozhodovat o udě-
lování vědeckých hodností.
Podstatná změna je v organisaci kateder.
Katedry nejsou jen sborem učitelů téhož
nebo příbuzného oboru, nýbrž základními or-
ganisačními jednotkami pedagogické a vědec-
ké (umělecké) práce na vysoké škole. Tomu
bude také odpovídat věcné vybavení kateder,
sloužící jak pedagogické, tak vědecké, po pří-
padě umělecké činnosti.
Velké rozšíření mimořádných způsobů stu-
dia, jež umožňují pracujícím dosáhnout vy-
sokoškolského vzdělání bez přerušení za-
městnání, vyvolalo potřebu zakotvit tuto for-
mu studia v zákoně, jak odpovídá její důle-
žitosti i rozsahu, který na některých vyso-
kých školách přesahuje řádné studium.
Z dosavadního zákona o vysokých školách
zůstanou v platnosti ustanovení, která se
osvědčila, a to úvodní ustanovení (§§ 1 až 3),
ustanovení o věnování ve prospěch vysokých
škol (§ 18) a ustanovení přechodná a závě-
rečná (§§ 29 až 34 a §§ 36 a 37).
II. Finanční náklady.
Provedení zákona si nevyžádá žádných zvý-
šených nákladů. U nákladů na Státní výbor
pro vysoké školy lze očekávat spíše snížení,
poněvadž kompetence Státního výboru pro
vysoké školy se zužuje. Kromě toho počítá se
s plenárními zasedáními Státního výboru pro
vysoké školy jen výjimečně a odpadají také
zasedání sekcí. Předsednictvo Státního výbo-
ru pro vysoké školy se co do počtu členů sice
zvýší, avšak celkový počet předsednictva ne-
převýší 15 osob (doposud 10 osob). Zřízením
Slovenského výboru pro vysoké školy na
místo dosavadní odbočky vzniknou na Sloven-
sku vyšší výdaje, avšak toto zvýšení bude vy-
rovnáno menším počtem a rozsahem schůzí
Státního výboru pro vysoké školy, resp. jeho
předsednictva.
Komise expertů jsou zřizovány (dosud ni-
koli jako pracovní složky Státního výboru pro
vysoké školy) již od roku 1953, a to podle vý-
nosu byv. ministerstva vysokých škol ze dne
28. července 1953 č. 73. 708/1953. Náhrada čle-
nů komise expertů za zasedání činila do 31.
března 1955 20 Kčs za hodinu zasedání, nej-
výše však 100 Kčs za jedno zasedání, od
1. dubna 1955 byly tyto částky sníženy na 16
Kčs a 80 Kčs. Počet komisí expertů ani počet
jejich zasedání se v důsledku jejich organi-
sačního začlenění do Státního výboru pro vy-
soké školy podstatně nezvýší.
V důsledku zavedení funkce kvestora vy-
soké školy, který je stálým zástupcem rekto-
ra pro věci hospodářské a správní, a stálého
zástupce děkana pro věci hospodářské a
správní odhaduje se zvýšení nákladů v roce
1956 od účinnosti zákona asi na 328. 000 Kčs.
Naproti tomu odstraněním funkce tajemníka
vysoké školy bude dosaženo snížení nákladů,
které se odhaduje v roce 1956 od účinnosti
zákona asi na 294. 800 Kčs; touto úsporou
spolu se zhospodárněním provozu vysokých
škol bude uvedené zvýšení nákladů plně vy-
rovnáno. Ani plán práce na r. 1956 nebude
touto úpravou dotčen.
Zřizování vědeckých (uměleckých) ústavů,
vědeckých laboratoří, kabinetů a knihoven
neznamená v roce 1956 zvýšení výdajů, ježto
ministerstvo školství a kultury je vázáno
schváleným plánem a rozpočtem vysokých
škol na rok 1956.
12
Ani ustanovení § 20 o mimořádných způso-
bech studia nebude mít vzápětí zvýšení vý-
dajů, ježto mimořádně způsoby studia se již
na vysokých školách běžně provádějí a náklad
na ně je v rozpočtu na rok 1956 zajištěn.
Lze předpokládat, že provedení navrhova-
né úpravy přinese zhospodárnění a že bude
dosaženo snížení nákladů. Celková úspora vy-
plyne z provedení systemisace.
III. Vysvětlivky k jednotlivým ustanovením
osnovy.
K čl. I:
K č. 1:
K § 4:
Správa všech vysokých škol přísluší zá-
sadně ministru školství a kultury.
Jednotným řízením všech vysokých škol
ministrem školství a kultury po stránce ideo-
vé, vědecké a pedagogické se rozumí ze-
jména
a) vydávání všeobecných studijních před-
pisů a zkušebních řádů,
b) schvalování učebních plánů a osnov a
učebnic,
c) vydávání všeobecných pedagogických
směrnic,
d) řízení vyučování,
e) stanovení zásad pro zřizování a řízení
kateder i ostatních složek zúčastněných na
pedagogické práci na vysokých školách
(knihoven, kabinetů a pod. ),
f) řízení vědecké práce na vysokých ško-
lách,
g) řízení výchovy vědeckých kádrů na vy-
sokých školách.
Opatření obecné povahy bude ministr škol-
ství a kultury činit v dohodě se zúčastněnými
členy vlády (při vydávání směrnic pro zřizo-
vání knihoven a kabinetů též v dohodě s mi-
nistrem financí, při obecných opatřeních tý-
kajících se klinik v dohodě s ministrem zdra-
votnictví a pod. ).
Zúčastněnými členy vlády jsou zejména
vedoucí ústředních úřadů, pro jejichž resor-
ty vychovávají vysoké školy v první řadě své
absolventy (tak na př. pokud jde o vysoké
školy zemědělské, bude postupováno v do-
hodě s ministrem zemědělství a lesního hos-
podářství a pod. ). Tím bude dosaženo také
těsnějšího spojení theorie s praxi.
Na Slovensku vykonává podle ústavního
zákona č. 33/1956 Sb., o slovenských národ-
ních orgánech, působnost ministra školství a
kultury v oboru vysokých škol (po případě
působnost jiného ministra nebo člena vlády)
pověřenec školství a kultury (jiný pověřenec
nebo člen sboru pověřenců). Proto všude tam,
kde se v jednotlivých ustanoveních navrže-
ného zákona mluví o ministru (členu vlády),
rozumí se tím na Slovensku pověřenec (člen
sboru pověřenců). Působnost pověřence
školství a kultury stanoví se výslovně jenom
v případech, kde jde o orgán s působností
pouze pro Slovensko (na př. Slovenský výbor
pro vysoké školy).
Pověřenec školství a kultury bude se však
při provádění navrženého zákona řídit zásad-
ními směrnicemi vlády, jakož i zásadními
směrnicemi ministra školství a kultury, vy-
dávanými podle § 24
odst. 1 ústavního zákona
č. 33/1956 Sb. Tyto zásadní směrnice (přede-
vším ministra školství a kultury) zajistí ve
všech věcech, kde toho bude třeba, jednotnou
úpravu, zejména při provádění těchto usta-
novení navrženého zákona:
1. jednotné řízení vysokých škol po strán-
ce ideové, vědecké a pedagogické (§ 4),
2. vydání organisačního a jednacího řádu
Slovenského výboru pro vysoké školy (§ 5
odst. 8),
3. stanovení úkolů komisí expertů (§ 6
odst. 1),
4. zásadní ustanovení organisačních statu-
tů jednotlivých vysokých škol (§ 17 odst. 2),
5. stanovení délky studia na vysokých ško-
lách a jejich fakultách (§ 19 odst. 1),
6. stanovení podrobností o přijímání stu-
dentů na vysoké školy a vydání předpisů
o všeobecných právech a povinnostech stu-
dentů (§ 19 odst. 5),
7. stanovení podrobností o mimořádných
způsobech studia (§ 20 odst. 2),
8. vydání prováděcích předpisů o vědecké
(umělecké) aspirantuře (§ 22 odst. 2),
9. vydání prováděcích předpisů o nostrifi-
kaci (§ 24 odst. 1),
10. stanovení podrobností o habilitačním
řízení a o obsazování míst profesorů a docen-
tů na vysokých školách (§ 26 odst. 4),
11. vydání prováděcího předpisu o tom, na
jakou dobu a za jakých podmínek jsou při-
jímáni na vysokou školu odborní asistenti a
asistenti (§ 26 odst. 9),
12. stanovení podrobností o konkursním
řízení na obsazená místa profesorů nebo do-
centů (§ 27 odst. 3).
K § 5:
Zúžení působnosti Státního výboru pro
vysoké školy, která je dosud určena naříze-