V nejbližší době budete projednávaný zákon uvádět do života na všech vašich pracovištích. Na vás je, abyste docenili a pochopili svou úlohu, kterou máte sehrát na tomto důležitém úseku výstavby naší nové společnosti. Je řada těch, kteří již tuto úlohu pochopili. Ale jsou ještě takoví, jak říkal jeden mladý pracovník místního hospodářství, kteří našemu rozvoji služeb stále škodí. Škodí nejen tím, že raději než služby dělají melouchy, ale i tak, že rozsévají jed falešnou chválou starých časů z doby jejich vlastního podnikání. Nehovoří však nikdy o tom, jak oni pečovali o lidi a mládež a kolik na svém podnikání vydělávali. Jsou ještě i takoví, kteří jen mlčí a plní příkazy bez vlastní iniciativy, nebo takoví, kteří s nechutí plní služby. Nebo úprava vaší hlavy - i některé fantazie na hlavách žen, mluví samy o tom, že to za normální zaplacení na účtenku nebylo. Chceme chápat tu velikou úlohu procesu převýchovy člověka, ale dnes je již čas, abyste vy všichni pochopili, že vaše tvůrčí činnost a vaše skryté schopnosti nemohly být nikdy tak uplatněny jako dnes. Vždyť se vám dávají nesmírné možnosti bez rizika soukromého podnikání uplatnit své řemeslo, využít svých schopností a dát společnosti všechno, co mistrně ovládáte. Dnes sloužíte lidu bez poníženosti, lidu, který bojuje za splnění plánu na všech úsecích našeho hospodářského života. Dobře vykonanou prací stojíte pak v pozici rovného s rovným.

Ke službám vůbec by se dalo v souvislosti s projednávaným zákonem ještě mnoho co říci. Nejméně tolik, jak široký je rozsah těchto služeb samých. Naším společným zájmem musí však být, abychom v důsledku dalšího zvyšování růstu životní úrovně spojili společné úsilí příslušných národních výborů, odborových organizací na závodech, všech pracovníků MH tak, aby placené služby obyvatelstvem odpovídaly životní úrovni našich pracujících. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přerušuji schůzi na 15 minut.

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění.

Budeme pokračovat v rozpravě. Dávám slovo poslanci Sedláčkovi.

Posl. Sedláček: Soudružky a soudruzi poslanci!

Projednáváme návrh zákona o místním hospodářství, který má být základní směrnicí a pomocníkem při řízení dnes tak nesporně důležitého úseku v národním hospodářství. Jednání o návrhu zákona pokládáme o to za závažnější, že jde o mladý úsek našeho národního hospodářství, vyžadující pro svou rozmanitost, rozsáhlost, kádrové problémy a v neposlední řadě pro svůj politický význam, kdy služby místního hospodářství se dotýkají uspokojování občanů, byť někdy i v malých věcech, zvláštní péče.

Pro složitost tohoto úseku, který klade zejména velké nároky na organizační práci, na správnou volbu plánovacích metod apod., je přirozené, že vývoj deseti let od vzniku místního hospodářství nepřecházel tak hladce jako u národního průmyslu. Z vlastních zkušeností víme, jak se hledaly nové, nejvhodnější cesty a nejsprávnější organizace. Proto jsme byli svědky častých reorganizací, které ve svých konečných výsledcích dosažených v poslední etapě se ukazují jako úspěšné.

Hlavním kladem základních opatření, která naše strana a vláda provedla, je nepochybně decentralizace pravomoci řízení místního hospodářství přímo našimi národními výbory. Řízení národními výbory se bezesporu osvědčilo. Malé a větší měrou rozšířené provozovny podniků místního hospodářství potřebují k jejich zvládnutí menší oblasti. Zde nám řízení komunálních služeb místními národními výbory, okresních stavebních podniků okresními národními výbory a nakonec i řízení místního průmyslu převážně krajským národním výborem jistě pomohlo. Dokazují to výsledky, kterých bylo na tomto úseku dosaženo.

Chtěl bych poukázat na výsledky podniků místního průmyslu. Přitom přirozeně chci upozornit i na některé problémy, které v organizaci a řízení ještě jsou nedořešeny, nebo nejsou řešeny ještě uspokojivě. Je to zejména v oblasti plánování a materiálně technického zásobování částečně i v cenové tvorbě, které nepostihly do jisté míry odchylnost místního hospodářství od jiných sektorů národního hospodářství. K tomu podstatně přispěje nový zákon, který vychází z nových podmínek. Zákon legislativně upravuje stav odpovídající dosaženému vývoji, ale zejména, což bych rád podtrhl, umožňuje jeho další rozvoj. Ukazuje se například, jak v místním hospodářství vedle prováděné decentralizace řízení se současně i osvědčila určitá, podle možností uskutečněná specializace. To se zejména projevilo odloučením služeb od výroby a ve výrobě pak vytvořením podniků podle oborů. Tak například provedením specializace a zřízením krajských podniků místního průmyslu v kraji Gottwaldov se zvýšila produktivita práce v místním průmyslu o 13 % a hrubá výroba v roce 1958 proti roku 1957 o 14 %. Došlo ke snížení nevýrobních pracovníků o 80 osob a po převedení do výroby bylo dosaženo zvýšení o 3 700 000 Kčs při průměrné produktivitě 46 000 Kčs na jednoho dělníka. Tím se také poměr výrobních zaměstnanců k nevýrobním zlepšil o 12 %.

Ukázalo se tedy, že provedená specializace a vytvoření krajských podniků v místním průmyslu byla správná a pomáhá zajišťovat výrobu nedostatkového zboží pro kraj i celé národní hospodářství. Podniky místního průmyslu, např. v našem kraji, mají snahu vyrábět pro trh nové druhy výrobků, kterými se výroba národních podniků nezabývá. Naše podniky mají zájem toto nedostatkové zboží vyrábět, jak jsem si ověřil, mnohdy i přes vznikající technické a materiálové těžkosti, který stávající zákon brzdil a nedovoloval tento rozmach.

Tak například krajský Kovopodnik místního průmyslu v Jarošově při svém vzniku dostal za úkol příkazem ministra místního hospodářství vyrábět pro Obnovy v celostátním měřítku opravářské stroje a náhradní díly. Jistě to není úkol malý, přihlédneme-li k množství starých typů strojů na opravy obuvi kožené i gumové, punčoch i pneumatik všeho druhu a rozměrů. Dříve tyto stroje i náhradní díly vyráběly národní podniky Svit, Minerva aj. Tuto výrobu však postupně národní podniky ruší, aniž by Kovopodniku předaly potřebnou dokumentaci a potřebné výrobní prostředky.

Je proto pro takovýto podnik místního průmyslu velmi obtížné tento úkol zajišťovat bez potřebných vhodných strojů. Tak například z požadovaných 19 soustruhů pro všechny podniky místního hospodářství v kraji na rok 1960 činí příděl pro celý kraj pouze 3, nehledě k tomu, že uvedený podnik vyrábí pro celé naše území a požadované stroje by potřeboval sám. Škoda například dále je, že Kovopodnik pro nedostatek některých obráběcích strojů nemůže ve větší míře rozjet výrobu zhotoveného prototypu, kterým je automatický protektorovací lis na pneumatiky "Ideál 800". Tento potřebují nejen naše Obnovy vzhledem k rozvíjejícímu se motorismu a nutným úsporám, ale zájem o lis mají i jiné státy, včetně Sovětského svazu.

Pracovníci v místním průmyslu v Jarošově zhotovili prototyp nové pračky zn. Kmita, která na veletrhu byla po zásluze obdivována. Její výhoda je i v tom, že ji lze používat i v době, kdy se předpokládá, že k praní bude používáno chemických prostředků. Po zvážení technických možností podniku muselo rozhodnout technické vedení podniku - a myslím, že správně, vzhledem k dobře nasycenému trhu pračkami, předat pračku do výroby n. p. Kovosmalt Trnava, který je na pračky zaměřen a zavedením nového výrobku může vyloučit jistě méně moderní typy.

V tom je totiž velký problém místního průmyslu, že musí dbát, aby vyráběl jen doplňkové potřeby a nikoliv to, čeho je na trhu dostatek. Ovšem na druhé straně to znamená, že národní podnik po delším úsilí výrobek ani do výroby nedá, asi proto, že to není jeho prototyp a je zde nakonec i nebezpečí, že nový kvalitnější sortiment se na trh nedostane. Půjde tedy o to, aby Kovosmalt Trnava co nejdříve tento druh výrobku dodával našim spotřebitelům a nečekal, až bude zastaralý. O to mají největší obavy pracující Kovopodniku, kteří s vyvíjením nového prototypu doslova žili a byli by neradi, kdyby výsledek jejich práce někde nevyužit zapadl.

Problém výrobní náplně podniků je i v jiných oborech. Zejména v poslední době se markantněji vyhranil na úseku potravinářské výroby, kde ministerstvo potravinářského průmyslu - ekonomicky jistě správně - namítá, že podniky místního průmyslu Výživa vyrábějí výrobky, které je národní podnik schopen dostatečně zajistit. Například i v krajském podniku Výživa v Gottwaldově zjistilo ministerstvo státní kontroly, že některé výrobky, které dodává na trh ministerstvo potravinářského průmyslu, vyrábí a dodává i mimo kraj krajský podnik Výživa.

Přitom výrobní náklady krajského podniku jsou podstatně vyšší a výroba není tedy z hlediska národního hospodářství rentabilní. Je třeba si však postavit otázku, proč velkoobchodní organizace při možnosti velké nabídky u národního podniku objednávají u místního průmyslu? Není to otázka kvality, která u obchodních podniků podporuje tento stav?

Domníváme se, že bude třeba, aby potravinářský průmysl si z toho vzal ponaučení. Proto i když v zásadě nelze doporučovat duplicitní výrobu, nelze opomíjet i druhou stránku věci, kvalitu.

Charakter místního průmyslu jako doplňkového systému výroby a jeho potíže s tím souvisící - není-li patřičný a správný poměr mezi národními podniky, místním hospodářstvím a výrobními družstvy - lze dokumentovat podle uváděného příkladu Kovopodniku i na doplňkové výrobě v oboru textilu. Po snížení cen konfekce se projevuje nedostatek dětských částí obleků. Národní podniky, které se touto výrobou zabývají, neuspokojují zvýšené požadavky spotřebitelů v tomto sortimentu - snad vzhledem k větší pracnosti - a tím obtížnějšímu plnění plánu. O nic lepší však není situace v místním průmyslu. I zde platí ukazatele zvyšování plánu produktivity, snižování nákladů apod. Přesto krajský podnik místního průmyslu Textilní výroba v Kroměříži je ochoten po dohodě s velkoobchodem vyrobit některé doplňky dětských obleků přesto, že tato výroba je i pro něj ztrátová.

Nízké příděly kvalitních materiálů jsou hlavní překážkou v plnění úkolů místního průmyslu, zejména v exportu. Tyto výrobky nelze přece vyrábět jen z odpadových materiálů, které podniky místního hospodářství mají v převážné míře zpracovávat. Zásada, aby byly využívány místní zdroje, je jistě správná. Nehodí se však vždy a všude pro jednotlivé případy. Na druhé straně zase je třeba, aby nové a dobré výrobky místního průmyslu, který má poměrně velké úkoly v exportu z celkové své produkce, dovedly uplatnit na zahraničním trhu exportní podniky. Například výrobky z košíkářství, keramiky atd. Velká potíž je v tom, že podniky místního hospodářství se dávají zpravidla do jednoho pytle. Že to někdy škodí, ukazuje například zkušenost Oděvního podniku města Gottwaldova. Tento podnik mimo jiné zhotovuje oděvy na zakázku. Pro nedostatek vhodných materiálů nemůže však nabídnout zákazníkovi dostatečný sortiment látek. Zákazník látku musí nakoupit ve státním obchodě a pak se již neobrátí na tento podnik s ušitím, ale v mnohém případě vyhledá člověka, který mu z této látky oděv ušije, to znamená, že vyhledá fušera. Jistě tento zjev je nežádoucí. Do určité míry by se tomu odpomohlo, kdyby podnik mohl nabídnout zákazníkovi tytéž látky, jaké jsou ve státním obchodě. To vyžaduje ovšem správnější způsob zásobování než dosud. Podobné případy lze uvést i z opravářské činnosti u čalouněného nábytku. Zde je tento stav ještě nepříznivější. Ve státním obchodě je široký výběr potahových látek, avšak v opravářských podnicích MH se opět setkáváme s naprostým nedostatkem co do kvality a sortimentu. Rovněž zde dochází k použití služeb různých fušerů a tím unikají tržby od obyvatelstva. Jsem přesvědčen, že i tato otázka v zásobování bude uspokojivě vyřešena. Pokládám za iniciativní návrh soudruhů ze Slovenska, kteří lepší zásobování vyřešili tím, že zásobování látkami převzali z dosavadního Řempa do krajské základny místního hospodářství, která k problémům podniků místního hospodářství má bližší vztah.

Jistě záleží hodně i na iniciativě pracovníků podniků místního hospodářství. Není chyba vždy jen v organizaci. Domnívám se, že například Oděvní podniky místního průmyslu budou moci následovat příkladů výrobních družstev, které nakupují u spotřebních družstev, nebo uvedeného případu ze Slovenska a tím si zajistí lepší sortiment a výběr. Doposud se setkáváme s tím, že při uplatnění iniciativy pracovníků narážíme na předpis a na odpověď - návrh nelze uplatnit, plánovací a finanční metodika, resp. cenové předpisy to nedovolují.

Posuďme, zda je správné schvalovat až v Praze nové druhy výrobků a jejich ceny například u limonád a cukrářských výrobků, vyráběných v krajském podniku Výživa.

Domnívám se, že by přenesení této pravomoci po zrušení min. místního hospodářství na krajský národní výbor bylo jistě správné a přispělo by k rychlejšímu rozšiřování výroby rozmanitého sortimentu. Zavádění nových druhů cukrářských výrobků je žádoucí již proto, že státní katalog těchto výrobků již nevyhovuje požadavkům spotřebitele, a to proto, že u těchto receptur je ve velké míře používáno marmelád, umělých tuků a jiných jednostranných materiálů, o které naši občané, vzhledem k rostoucím nárokům, vyplývajícím z rychlého růstu životní úrovně, většinou již nestojí. Věřím, že dnešní návrh zákona, který projednáváme, uvolní ruce i od podobných předpisů a umožní pružnější řešení potřeb místního průmyslu.

Očekáváme též mnoho od nové správy pro rozvoj místního hospodářství při Úřadu předsednictva vlády a od jejího poradního sboru, který musí lépe vyřešit sporné otázky, které nutně musí vznikat mezi národními podniky, místním průmyslem a výrobními družstvy, u nichž nejčastěji dochází k duplicitám výroby a mohou být odstraněny jen řádnou plánovitou činností, celkovou koordinací jak jejich výroby, tak i vývoje a výzkumu a materiálně technického zásobování. Víme, že tyto otázky byly dosud, na základě dřívějšího zákona, bolavým místem rozvíjející se činnosti místního průmyslu.

Poukázal jsem na některé nedostatky v místním průmyslu proto, že stávající zákon číslo 105/1953 Sb., o místním průmyslu a komunálním hospodářství, již nedovoloval plnit ta usnesení, která byla dána místnímu hospodářství usnesením XI. sjezdu Komunistické strany Československa ke splnění.

Proto doporučuji Národnímu shromáždění nový zákon o místním hospodaření ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se již nikdo nehlásí, dávám proto zpravodaji slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Podola: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Polanský: Můžeme přistoupit k hlasování.

Protože nebyl podán žádný pozměňovací návrh, navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou podle předložené společné zprávy výboru rozpočtového a hospodářského a výboru ústavně právního.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o místním hospodářství ve znění společné zprávy výboru rozpočtového a hospodářského a výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o místním hospodářství.

Tím jsme projednali pátý bod denního pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu dnešního pořadu, kterým je

6. Společná zpráva výboru rozpočtového a hospodářského a výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 350) o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku (tisk 356).

Zpravodajem je poslanec Štefánik, dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Štefánik: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci!

Súčasný vývoj vnútropolitickej situácie znova nám všetkým potvrdzuje, že žijeme v období búrlivého činorodého rastu a plnej, tvorivej ľudskej aktivity.

Správne usmerňovanie a vedenie tejto činorodej aktivity, ktoré tak úspešne prevádza Komunistická strana Československa, odráža sa v celom rade vynikajúcich úspechov, ktoré sme zaznamenali v uplynulom období a to ako v upevňovaní nášho ľudovodemokratického zriadenia a budovania socialistického hospodárstva, tak i v stálom zvyšovaní hmotnej a kultúrnej úrovne pracujúcich.