A právě předložený návrh zákona dává oproti dosavadnímu zákonu číslo 105/1953 o místním hospodářství a komunálních službách národním výborům v plném rozsahu odpovědnost a pravomoc k jejich řízení.

Dosavadní zákon sice svěřuje budování a řízení podniků místního hospodářství rovněž národním výborům, ale rozhodování v zásadních otázkách však vyhrazuje ministerstvu, jímž bylo ministerstvo místního hospodářství zrušené dne 1. dubna 1958. Zmíněné ministerstvo bylo také za rozvoj místního hospodářství odpovědno vládě. Dosavadní zákon nemůže stačit v době, kdy se změnil systém řízení celého našeho hospodářství, kdy je zapotřebí v podnicích řízených národními výbory dosahovat vyšší ekonomické účinnosti a zvyšovat pravomoc vedoucích podniků.

Tím, že návrh zákona přenáší pravomoc na národní výbory v plném rozsahu, je uplatňována zásada demokratického centralismu v řízení národního hospodářství, a to v odvětví, kde je zaměstnáno více jak 300 000 pracovníků asi v 1800 podnicích, kde roční výkony činí okrouhle 12 miliard Kčs. Kromě toho přistupuje k nim ještě několik desítek tisíc pracovníků z drobných provozoven s příjmem v současné době téměř půl miliardy Kčs ročně.

Tato čísla ukazují, že národní výbory jsou schopny řídit a rozvíjet místní hospodářství. Nelze ovšem říci, že by úrovni tohoto řízení a rozvíjení služeb byla věnována všemi národními výbory taková pozornost a péče, které si tak důležitý úkol zaslouží. Výsledky ukazují, že mají ale úspěch vždy ty národní výbory, které zorganizují kolem sebe aktiv občanů, který jim pomáhá v rozvíjení místního hospodářství a kdy občané pochopí, že je to v jejich prospěch. Uvedu jen takový příklad z našeho kraje Gottwaldovského, z obce Buchlovic, který byl zveřejněn i v krajském tisku. V této obci byla stará cihelna, která ještě před rokem byla opuštěna a nebyla v provozu od r. 1945. Hlodal na ní zub času a mělo se za to, že je k nepotřebě. Místnímu národnímu výboru, po XI. sjezdu KSČ, kde bylo jednáno i o rozvoji služeb a místního hospodářství, spát nedala. Soudruzi chtěli pomoci občanům ke stavebnímu materiálu a přitom též dopomoci obci k příjmům. Začali přemýšlet, a nejen to, začali za pomoci občanů i pracovat.

Nechci vypočítávat všechnu práci, než získali ve starých cihelnách a Kovošrotu vyřazené stroje a zařízení. Na komín, který musel být postaven, získali cihly ze starých komínů zbouraných v Koryčanech a Hodoníně. Hlavní provozovna cihelny vyrostla o celé patro, přibyly prostorné sušárny a tři komory na pálení cihel. A výsledek? První cihly byly vypáleny v těchto dnech, první z jednoho miliónu, neboť asi tolik ročně chtějí zde v příštích letech vyrábět po doplnění mechanizace a získání korečkového rypadla na hlínu.

Teď to hlavní, co může zajímat naše projektanty, stavbaře a montážní závody. Kolik tato rekonstrukce cihelny, kde se dříve vyrábělo ručně, stála? Dílo, které má cenu okrouhle 1 000 000 Kčs, vzniklo za obětavé práce místního národního výboru a občanů nákladem 270 000 Kčs. Všechny, kteří se na tomto díle podíleli, těší, že uspořili hodně peněz a že vytvořili dílo, které slouží v době, když je cihel třeba jako nikdy dříve, zvlášť vezmeme-li v úvahu, že za rok 1958 bylo manko ve výrobě cihel v podnicích místního hospodářství v objemu 2500 bytů.

Je proto možno vysoko cenit aktivitu tohoto místního národního výboru, který cítí odpovědnost, která mu byla dána ve volbách důvěrou občanů. A taková odpovědnost patří všem národním výborům, které se tak dobře o místní hospodářství a služby obyvatelstvu nestarají.

Je proto důležité, přenáší-li se pravomoc v otázkách místního hospodářství dále na národní výbory, že návrh zákona v části I vyjadřuje plnou odpovědnost národních výborů při zajišťování úkolů místního hospodářství a přitom řeší organizaci tři hlavní odvětví, a to: komunálních služeb, místního stavebnictví a místního průmyslu.

Stanovením jejich hlavních úkolů osnova sleduje zabránění nežádoucím duplicitám s výrobním programem národních podniků, a proto podniky místního hospodářství budou vyrábět zboží, nářadí, jednodušší stroje a jiné výrobky jen tehdy, když je nelze hospodárněji vyrábět v národních podnicích.

Odvětví bytového hospodářství není v návrhu zákona řešeno a bude vzhledem k jeho významu zdůrazněném usnesením ústředního výboru KSČ ze dne 4. a 5. března 1959 k řešení bytového problému v ČSR do r. 1970 upraveno zvláštním předpisem.

Část druhá předloženého zákona posiluje pravomoc vedoucích podniků a zajišťuje v duchu usnesení IV. všeodborového sjezdu přímou a aktivní účast pracujících na řízení místního hospodářství především prostřednictvím odborových organizací a dává též podmínky, aby sami občané mohli přispívat k řešení úkolů v této široké činnosti.

Tato část dále stanoví, že řídící funkce rady národního výboru, který podnik zřídil, je hlavně v zásadních otázkách širšího dosahu. Ostatní otázky a operativní řízení vykonává ředitel podniku.

K zřízení podniku a dalších organizací místního hospodářství a rovněž tak k změnám v organizaci podniku je potřebí vyjádření národního výboru vyššího stupně. Je tím úmysl docílit toho, aby změny a řízení v organizaci mohly být posouzeny z hlediska většího územního celku. Právní poměry podniku jsou upraveny obdobně jako u národních podniků včetně kolektivních smluv, které uzavírá ředitel s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí, zastupujícím zaměstnance. Je možno k této části návrhu zákona upozornit, že vedení podniku i odborová organizace měly by v rámci péče o zaměstnance věnovat plnou pozornost výchově dorostu, který v místním hospodářství má proti průmyslu nepoměrně ztížené podmínky. Z toho důvodu se do místního hospodářství dostávají do učení mladí lidé, kteří se často nemohou umístit v jiných oborech. To ovšem ke kádrovému posílení podniků místního hospodářství nevede. Přitom je to ale zapotřebí, aby byly vyloučeny postupně vlivy, které zde ještě zčásti působí ze strany některých bývalých majitelů soukromých provozoven nejrůznějšího druhu, které byly včleněny do místního hospodářství.

Je proto vítat opatření, aby na úseku výchovy a výuky učňů a zvyšování kvalifikace kádrů působil na krajském národním výboru inspektor, který by dohlížel vždy v okruhu 1500 mladých lidí na jejich výchovu a výuku. K tomu ovšem patří do budoucna i otázka kvality a výběru pracovníků pro výuku učňů, a to takových, kteří by je náležitě politicky i občansky vedli.

Důležité v této části návrhu zákona v § 19 je ustanovení o uplatňování hmotné zainteresovanosti zaměstnanců při zachovávání hospodaření podniků v zásadách chozrasčotu. Nová mzdová soustava a její zavedení vyžaduje vytvoření technicky zdůvodněných výkonových norem, i když to bude spojeno s obtížemi, ale podstatně to ovlivní situaci v celém místním hospodářství. Jaká je dnešní praxe? Odměňování dělníků se řídí dosud podle vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 8. června 1953. Podle této vyhlášky je dosud používáno v podnicích místního hospodářství 36 různých tarifních stupnic. Tento nadměrný počet je značně nepřehledný a vede k zbytečné administrativě na všech organizačních stupních. Přitom rozdíly mezi jednotlivými stupnicemi jsou velmi nepatrné. Podíl tarifů v plánovaných výdělcích činí zhruba 40 - 50 %. Zastaralé tarify snižují účinnost základních pobídkových forem mezd - mzdy úkolové a mzdy časové s prémií - a odrážejí se nežádoucím způsobem při tvorbě výkonových norem i prémiových sazeb. Bylo prováděno i násilné zavádění úkolové mzdy u prací, u nichž je to ekonomicky nesprávné, a zapříčiňovalo to rozdíly mezd zejména ve výši plánovaných výdělků při stejné průměrné pracovní třídě i stejných pracovních podmínkách. Po zavedení nové mzdové soustavy i v místním hospodářství je proto možno očekávat, že se podstatně zvýší i zájem zaměstnanců o vlastní hospodaření podniků při jejich účasti na prémiích.

Práva a povinnosti ředitele podniku, právní poměry, organizace, činnost podniku, jakož i jeho řízení národním výborem upraví podrobněji statut podniků místního hospodářství, které vydají rady krajských národních výborů podle zásad schválených vládou, a to tak, aby vešly v platnost současně se zákonem, tj. 1. I. 1960. V oddílu II této části je důležité, že návrh zákona poskytuje pravomoc, aby národní výbory, kromě podniků, které jsou základním článkem výstavby místního hospodářství, mohly plnit své úkoly ve službách obyvatelstvu též prostřednictvím rozpočtových organizací a zařízením národních výborů.

Vzhledem k tomu, že k posledním z nich, tj. k provozovnám národních výborů, bylo v předběžném jednání o osnově zákona nejvíce připomínek, potřebuje tato část více pozornosti. Národní výbory vesměs žádaly, aby osnova zákona alespoň v zásadách stanovila organizační principy tohoto zařízení, a naopak, některé resorty byly toho názoru, aby tato ustanovení byla vypuštěna. Bylo vyhověno požadavkům národních výborů, i když jde o formu, která časem vyústí do podniků místního hospodářství, ale pro správné vedení těchto provozoven a řešení otázek, které s nimi souvisí, je nutné, aby v návrhu zákona byly uplatněny.

Jde zejména o to, aby drobné provozovny zřízené téměř v 5000 obcích v počtu asi 24 000 plnily svůj úkol tam, kde jiné organizace nebylo by účelné v současné době zřizovat anebo kde nestačí krýt potřeby obyvatelstva. Způsob financování, zásobování a odměňování je upraven tak, aby bylo možno je řídit bez administrativního aparátu. Vedoucí provozovny pracuje zpravidla manuálně. Je ovšem potřebí podtrhnout, že důsledná kontrola ze strany místních národních výborů nesmí scházet, aby nedocházelo i k záporným jevům, jako je k nezákonnému krytí soukromého podnikání, porušování zásady, že mzdové náklady mají být kryty zpravidla příjmy apod. Přebytky příjmů jsou odváděny do rozpočtu místních národních výborů především k rozšiřování služeb nebo k zvelebení obcí, a tím přispívají podstatně k zvýšení životní úrovně obyvatelstva.

V části III, jež pojednává o technickém rozvoji, vychází návrh zákona z předpokladu, že organizace místního hospodářství mohou využívat především výsledků výzkumné činnosti prováděné institucemi jiných resortů. Zřizování speciálních výzkumných pracovišť bude upraveno v rámci celostátní organizace výzkumu připravované Československou akademií věd. Vývojová pracoviště místního hospodářství jsou a budou zřizována ve vhodných podnicích, čímž se docílí spojení teorie s praktickými zkušenostmi. Je nutno říci, že i na tomto úseku se musí v místním hospodářství hodně zlepšit, neboť je skutečnost, že odbor pro rozvoj místního hospodářství rady Ústředního národního výboru hlavního města Prahy a krajské národní výbory zatím problém technického rozvoje v potřebné míře neřešily nebo nezajistily jeho rozvíjení. Za tohoto stavu se nahromadila řada nedostatků v jednotlivých oborech místního hospodářství, z nichž některé uvedu: tak např. prádelny, čistírny a barvírny mají strojové vybavení, které ani u nově vyráběných strojů nedoznalo proti předválečné úrovni podstatných změn. Dosud vyvinuté stroje neodpovídají světové úrovni a vývoj nových automatických strojů postupuje pomalu. Pro velká města chybí samosběrné zametací vozy, aby čištění ulic a odvoz odpadků byl plynulý. V současné době nejsou ani u nás, ani v ostatních lidově demokratických státech vyráběny a dovážejí se z Německé spolkové republiky. Také popelový vůz malého obsahu pro potřebu středních i malých měst se u nás nevyrábí. Zvýšený dopravní ruch v městských ulicích vyžaduje též výrobu speciálních strojů na odklízení a nakládání sněhu. Rovněž při terénních úpravách zakládání městských sadů je nedostatek drobných strojů pro orné a kypřicí práce. V ostatních službách to je zejména holičství a kadeřnictví, kde nedostačuje výroba speciálních holičských a kadeřnických zařízení. Bude zde nutno také zvýšit hygienickou a kulturní úroveň provozoven a zlepšit službu zákazníkům zaváděním nových pracovních postupů. Ve fotografických ateliérech se provádějí barevné fotografie dosud v nepatrném rozsahu. Nedostatky jsou způsobeny zčásti nevyhovujícím technickým vybavením a malou znalostí nových pracovních metod pracovníky. Provádění úklidových služeb v domácnosti je brzděno nedostatkem vhodných speciálních strojů a zařízení a jejich zavedením bylo by možno snížit cenu těchto služeb a tím dosáhnout jejich podstatného rozšíření.

Jsou zde i další otázky, které bude nutno řešit, jako zastaralost výrobního zařízení a nedostatečné pracovní plochy v místním průmyslu, které jsou pak příčinou setrvávání na starých řemeslných formách práce. Tak např. z podniku Kovoslužba, který má zajišťovat výrobu náhradních dílů, nebyl za poslední léta dodán prakticky žádný stroj, který by umožnil racionálnější výrobu a tím zlepšil a zkvalitnil opravářské služby. Pro místní stavební organizace není v dostatečné míře zajišťována výroba drobných mechanizačních prostředků, které by při současném zlepšení v organizaci práce umožnily provádění oprav, zejména oprav bytového fondu průmyslovým způsobem.

Je to jen velmi stručný výčet problémů, které bude nutno řešit, a návrh zákona v § 31 pamatuje na to ustanovením, že poradenskou a koordinační činnost pro výkonné orgány národních výborů a některé společné záležitosti, do nichž patří i vývoj, obstarává zvláštní orgán. Je jím Správa pro rozvoj místního hospodářství, zřízená vládním nařízením ze dne 23. 10. t. r.

Tento orgán byl zřízen proto, že odbor pro rozvoj místního hospodářství, včleněný do aparátu rady Ústředního národního výboru hlavního města Prahy, nemohl dostatečně zajistit koordinaci návrhů a řešení společných otázek místního hospodářství. Správa pro rozvoj místního hospodářství bude kromě shora uvedené činnosti zajišťovat jednotnost v oblasti mzdové a cenové politiky, podnikové metodiky a bude působit při provádění předpisů o hospodaření s byty. Převezme dále sledování a kontrolu soutěže za rozvoj služeb pro obyvatelstvo a výroby z místních zdrojů. Zřízením Správy není dotčena pravomoc a odpovědnost národních výborů a jejich výkonných orgánů, která jim byla svěřena po zrušení ministerstva místního hospodářství.

Závěrečná část návrhu zákona stanoví, jak budou řešeny otázky plánování, financování, účetní evidence, statistiky a správy národního majetku. Navrhuje zrušení zákona č. 105/1953 Sb. a dalších vyhlášek, které budou přijetím nového zákona překonány.

Soudruzi a soudružky poslanci!

Otázkami místního hospodářství se zabýval ve svém referátě na XI. sjezdu Komunistické strany Československa první tajemník ústředního výboru KSČ a president republiky s. Novotný a ukázal na to, že v poskytování služeb obyvatelstvu jsou stále poměrně velké nedostatky. Tento sjezd v souvislosti se zvyšováním životní úrovně určil, že je třeba věnovat pozornost tomu, aby byly všestranně rozšířeny a zkvalitněny služby placené obyvatelstvem.

Je pravda, od té doby se znovu v organizaci a práci místního hospodářství hodně zlepšilo a národní výbory hledají jiné formy, jak získat zkušenosti, aby zlepšily práci podniků místního hospodářství. Ve dnech 20. a 21. 11. 1959 se uskuteční v Brně výměna zkušeností pracovníků okresních stavebních podniků z celé republiky. Tato akce, nazvaná "Den nových zkušeností", je zaměřena hlavně na využití nejnovějších poznatků v zemědělské výstavbě. V listopadu se rovněž uskuteční návštěva pracovníků domovních správ kraje Gottwaldovského a Bratislavského, kterou organizuje prvně jmenovaný kraj, neboť bratislavští pracovníci mají z tohoto úseku velmi dobré zkušenosti.

Jednotlivé krajské národní výbory vypracovaly dokument o rozvoji místního hospodářství a služeb obyvatelstvu do konce roku 1965. Za zvlášť obsažný a konkrétní je možno považovat dokument o rozvoji služeb pro obyvatelstvo kraje Hradec Králové. Z jeho obsahu je možno usoudit, že tomuto krajskému národnímu výboru jsou známy nedostatky v této činnosti a v dokumentu jsou též navrhována adresní opatření k jejich odstranění. Na vypracování tohoto dokumentu v Královéhradeckém kraji se podílely téměř všechny národní výbory a účinnost již nyní má proto, že je prováděna jeho kontrola ze strany občanů, a to hlavně Výboru žen. Je proto zapotřebí, aby ve všech krajích tyto dokumenty byly uváděny za pomoci aktivu občanů v život co nejdříve.

Soudruzi a soudružky poslanci!

Jsem přesvědčen, že předložený návrh zákona o místním hospodářství bude základem k zlepšení a zkvalitnění služeb placených obyvatelstvem, i v celém rozsahu zlepšením práce podniků, organizací a provozoven místního hospodářství řízených národními výbory.

K tomu jistě přispěje i usnesení vlády z minulých dnů "O opatřeních k odstranění nedostatků v místním hospodářství a ve výrobních družstvech, zejména v rozvoji služeb placených obyvatelstvem", které řeší hlavně otázky stanovení produktivity práce, mzdových fondů, zisku a možnosti zvýšení stavu pracovníků, ovšem v souladu s výkony. Rovněž se zabývá i plánováním podle oborů a organizací zásobování místního hospodářství.

V závěru zdůrazňuji, že přijetím zákona o místním hospodářství nevzniknou zvýšené výdaje pro státní rozpočet. Výbory hospodářský a rozpočtový a ústavně právní projednaly návrh zákona o místním hospodářství a předkládají jej tímto podle společné zprávy výborové plénu Národního shromáždění k projednání a schválení, doporučují jeho přijetí, aby mohl sloužit jako účinný nástroj k řízení místního hospodářství, zvyšování služeb obyvatelstvu a tím přispívat k spokojenosti občanů naší republiky. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k rozpravě o tomto bodu pořadu. Do rozpravy jsou přihlášeni poslanci Šmehlíková a Sedláček.

Prosím posl. Šmehlíkovou, aby se ujala slova.