Středa 18. listopadu 1959

Vieme, že výdavky na zbrojenie a armádu sa odrážajú v štátnych rozpočtoch. V plénu Národného zhromaždenia porovnávame naše rozpočty s rozpočtami kapitalistických zemí. V týchto sa nepomerne viac vydáva na zbrane a armádu. Ak by sme dali dokopy všetko, čo sa vo svete vydá na zbrojenie a armádu, dostali by sme sa k astronomickým číslam. Bolo vypočítané v americkom časopise, koľko škôl, nemocníc, bytových jednotiek by sa dalo postaviť za peniaze, určené v USA pre určitý druh zbrane.

Keby sme sa pýtali kohokoľvek v našej republike, vedel by odrazu povedať, čo by sa dalo zlepšiť v jeho zamestnaní, čo by sa malo vyrábať, zdokonaliť, keby sa úmerne zvýšil rozpočet v rezorte v ktorom pracuje. A nadto by určite správne vystihol, že by nestačilo zlepšiť pracovné podmienky vo vlastnom odbore a zabezpečiť človeka predmetmi dennej spotreby, ale by myslel i na spoločné zariadenia a služby: dopravu, cesty, školy, kiná a pod. Vskutku, všetky zložky ľudskej činnosti by mnoho získali, keby sa plody ľudskej práce a snaženia obrátili bezprostredne len na potreby pracujúceho.

Aké perspektívy by mala za takýchto okolností veda! Oslobodená od zemskej príťažlivosti skúmala by skladbu hmoty dosiahnutých planét, podmienky života na nich, možnosti ako si podmaniť vesmír k slobodnému pohybu človeka v ňom. No, je iste ešte mnoho neznámeho i na našej planéte, v našej prírode živej i neživej. Ako vznikol svet, akými zákonmi sa riadil, ako vznikajú najjednoduchšie formy živej hmoty - vírusy, ako sa chrániť pred nimi a ako liečiť choroby nimi vyvolané. Technické a prírodné vedy stoja pred mnohými problémami získania surovín a výroby. Získanie nových prameňov energie, mechanizácie a automatizácie. Spoločenské vedy stoja pred riešením vzťahov ľudí žijúcich v dvoch svetových sústavách, pred otázkami ďalšieho vývoja ľudskej spoločnosti. Nie je však možné pokračovať vo vyratúvaní toho, pred akými úlohami stoja vedeckí pracovníci celého sveta.

Chcem sa však zmieniť ešte o tom, čo umožňuje človeku mať radosť z práce, rodiny, prírody a života vôbec. Je to ľudské zdravie. Neprevediem tu rozbor chorobnosti v našej republike, ani nevyjadrím zdravotnícke služby nášmu občanovi v prepočte, na koľko obyvateľov nášho štátu pripadá jeden lekár, jedno nemocničné lôžko a za koľko korún liečiv poskytuje naše národné poistenie jednému obyvateľovi. Hľadám spoločného menovateľa, ktorý je charakteristický pre zdravotníctvo v socializme a ktorý bude určujúcim faktorom v komunizme. Je to vedomé vytváranie takých podmienok vonkajšieho prostredia, ktoré upevňuje ľudské zdravie vystavené počas práce v niektorých povolaniach nepriaznivým vplyvom. Súčasne s tvorbou týchto vonkajších podmienok pôjde aj o skúmanie a poznanie všetkých životných funkcií človeka od narodenia do vysokého veku, aby sme každému vekovému obdobiu vedeli poskytnúť primeranú činnosť a rozvíjali popri nej tvorivé schopnosti človeka. Dá sa to vyjadriť tak, že úlohou lekárskej vedy bude pomocou biológov, prírodovedcov, technikov i príslušníkov spoločenských vied formovať ako vonkajšie priaznivé prostredie, tak i fyzické a duševné zdravie človeka.

Všetci si uvedomujeme, v akom zodpovednom období žijeme. Politická iniciatíva Sovietskeho sväzu vyjadrená Prevolaním Najvyššieho sovietu Sväzu sovietskych socialistických republík pre podporu návrhu o všeobecnom odzbrojení nás pobáda k uvedomelým pracovným výkonom, k prejavu súhlasu a sympatií s najkrajšou konkrétnou mierovou ponukou celému svetu. Prejav súhlasu vyjadríme hlasovaním. Nadovšetko však presvedčivým optimizmom, že dosiahnutie básnikmi ospevovaného zlatého veku bez zloby, bez nenávisti a bez vojny je v našich rukách. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Nyní má slovo místopředseda Národního shromáždění Antonín Fiala.

Místopředseda NS Fiala: Vážený soudruhu presidente, vážení maďarští hosté, soudruzi a soudružky poslanci!

Provolání Nejvyššího sovětu SSSR, které je výrazem upřímného přání sovětského lidu, setkalo se i u nás s jednomyslným souhlasem všech pracujících, neboť ukazuje východisko ze současné mezinárodní situace ke klidnému mírovému životu lidstva. Toto východisko je v dosažení všeobecného a úplného odzbrojení na základě návrhů, obsažených v Deklaraci vlády SSSR, předložené s. Chruščovem 18. září t. r. OSN k projednání.

Předseda rady ministrů SSSR N. S. Chruščov upozornil mimo jiné i na to, jaké obrovské náklady vynakládají státy a zejména velmoci na zbrojení a co by lidstvo získalo, kdyby byly obráceny na mírový rozvoj hospodářství, vědy a kultury a na pomoc hospodářsky zaostalým zemím.

O těchto otázkách uvažují dnes už i mnozí vážní lidé v kapitalistických státech. Tak například americké pokrokové Sdružení pro výzkum práce uveřejnilo nedávno v měsíčníku "Ekonomic Notes" některá fakta o tom, co by se dalo pro dobro lidí pořídit na úkor zbrojení. Mimo jiné uvádí, že za jedno bombardovací letadlo typu B by se postavilo 500 školních učeben, za atomovou střelnici v Pacifiku by se pořídilo 1500 školních budov, za ponorku Polaris 23 nemocnic, každá se 160 lůžky, za křižník s řízenými střelami 15 800 bytových jednotek atd.

Sovětský návrh na všeobecné a úplné odzbrojení chce právě dosáhnout toho, aby lidstvo bylo zbaveno strachu z války a nákladů na zbrojení a aby došlo k mírovému soutěžení mezi oběma světovými soustavami v hospodářství i v životní úrovni obyvatelstva. Vždyť je přece všeobecně známo, a zvlášť jsme si to připomínali při mohutných oslavách 42. výročí VŘSR, že Sovětský svaz usiluje o zajištění trvalého míru již od svého zrodu a že vynaložil nemalé úsilí k tomu, aby nedošlo ani k druhé světové válce. Avšak všechny jeho odzbrojovací návrhy byly tehdy buržoazními vládami odmítány a nazývány utopií a fantazií. A tak bylo umožněno vyzbrojení nacistického Německa a posléze rozpoutání druhé světové války.

Dnes však je hospodářská a politická situace jiná, než byla v předválečných létech. Vítězství hrdinných sovětských armád nad německým fašismem přineslo svobodu nejen nám, ale i řadě dalších evropských zemí. Národy těchto zemí, dík veliké pomoci Sovětského svazu, provedly rychlou obnovu svého národního hospodářství a daly se na cestu budování socialismu. A tak spolu s ČLR a dalšími zeměmi Asie vytvořily mohutný tábor socialismu, který v čele se Sovětským svazem si dnes už může vytyčit smělý, ale reálný mírový cíl: dohnat a předehnat v nejbližších létech nejvyspělejší kapitalistické země ve výrobě i ve spotřebě na jednoho obyvatele.

Sovětská věda a technika přímo závodním tempem dostihuje a předstihuje kdysi nejvyspělejší techniku americkou. Dosáhla prvenství v mírovém využití atomové energie, v letectví, v umělých družicích Země a ve zkoumání meziplanetárního prostoru přesnými a dokonalými kosmickými raketami. Pro americké generály je jistě málo příjemné nedávné konstatování jejich raketového odborníka von Brauna, když jim řekl: "Až konečně přistaneme na Měsíci, budeme muset projít sovětskou celnicí."

Sovětský tisk uveřejnil v nedávných dnech velkolepý projekt inž. Borisova na vybudování gigantické přehrady v Behringově průlivu mezi Čukotkou a Aljaškou. Znamenalo by to změnit drsné klima polárních oblastí a z obrovských ploch věčně zmrzlé půdy na území SSSR, USA a Kanady učinit úrodné kraje. Projekt vyvolal velký ohlas vědců, zejména v Americe, a senátor Gruenning oznámil, že se bude v lednu domáhat na americkém Kongresu společného sovětsko-amerického prostudování tohoto plánu za přizvání kanadských vědců.

Nezničitelná životnost socialistického zřízení se osvědčila nejen v SSSR, ale podle jeho skvělého příkladu i v ostatních zemích socialistického tábora. Pod vedením komunistických stran vyrostla zde mohutná hospodářská i vojenská síla socialistického světa, která se opírá o nerozbornou morálně politickou jednotu lidu a o vzájemnou bratrskou pomoc a spolupráci. A vedle toho upřímná a cílevědomá mírová politika SSSR získala podporu široké světové veřejnosti. To jsou jistě významné skutečnosti, které vedly některé státníky a národohospodáře západních velmocí k poznání, že zbraně arzenálu "studené války", jako vyhrožování atomovými zbraněmi, embargo, nepřátelská propaganda a jiné, přestaly účinkovat a že je třeba hledat cesty k zmírnění mezinárodního napětí.

Návštěva N. S. Chruščova v Americe, velkolepý návrh vlády SSSR na etapové všeobecné a úplné odzbrojení, utvoření 10členného paritního Výboru pro odzbrojení a jednomyslné přijetí Společného návrhu SSSR a USA k otázce odzbrojení všemi členy OSN jsou prvým krokem k vyjasňování atmosféry v mezinárodních vztazích. Věříme, že i návštěva N. S. Chruščova ve Francii, návštěva presidenta Eisenhowera v SSSR a uskutečnění konference na nejvyšší úrovni přiblíží splnění naděje lidstva na zajištění trvalého míru. A k tomu cíli směřuje i Provolání Nejvyššího sovětu SSSR.

Můžeme se z tohoto příznivého vývoje upřímně radovat, ale ruce v klín složit nesmíme, protože, jak řekl s. Chruščov, "existují ještě síly, které budou dělat všechno, aby zabránily uskutečnění reálných opatření k všeobecnému a úplnému odzbrojení".

V poslední době jsme svědky celé řady pokusů hlasatelů "studené války" o narušování zlepšujících se mezinárodních vztahů jak v OSN, tak i v různých zemích. V Evropě je to zejména vláda NSR, která opřena o vlivné přátele v Americe i v jiných západních zemích nejeví ochotu přizpůsobit se novému mezinárodně politickému vývoji a setrvává na pozicích militarismu a revanšismu. Její zavilá protimírová a nepřátelská politika je nebezpečná pro nastolení míru v Evropě. Dokladem toho jsou i provokační lety vojenských letounů nad naše území a chystaná výstavba štvavé vysílačky na území NDR v západním Berlíně. Situaci může změnit jen uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy a vyřešení otázky západního Berlína, jak o to usiluje Sovětský svaz.

Je třeba, aby vládnoucí militaristické kruhy v NSR si v zájmu svém a v zájmu německého lidu uvědomily, že nežijeme v roce 1938, který se již nikdy opakovat nesmí a nebude. Aby pochopily, že každý pokus agrese by musel skončit dříve, než by se mohl rozvinout a že s ním by nezbytně skončilo i panství německých monopolistů a militaristů. Každý takový pokus by dnes narazil na nepřemožitelnou sílu sjednoceného socialistického tábora, v jehož čele stojí mocný a neohrožený bojovník za mír - Sovětský svaz. Proto plně souhlasíme s tím, co řekl s. Chruščov po návratu z USA v Lužnikách, že "ti, kdož chtějí udržet stav studené války, aby ji dříve či později změnili ve válku horkou, nechť vědí, že v naší době může začít válku jen šílenec a že sám v jejich plamenech zahyne". (Potlesk.)

U nás není nepřátelství proti německému pracujícímu lidu, jak to dokazují naše přátelské vztahy s NDR. Stejně tak bychom si přáli žít v přátelství a v míru i s lidmi NSR. Naši pracující nemají před sebou nějaké válečné, dobyvačné plány, ale plány mírového budování, plány dalšího rozkvětu země, plány dovršení výstavby socialismu v naší vlasti. Proto úspěšně plní současné úkoly 2. pětiletého plánu a odpovědně připravují podmínky i pro včasné a kvalitní zvládnutí náročných úkolů naší 3. pětiletky.

V posledních dvou měsících jsem absolvoval, jako jistě každý z vás, řadu schůzí, besed a konferencí našich pracujících. Ať už na pořadu jednání byly jakékoliv problémy, byly vždy ovlivňovány velikými mírovými činy sovětského lidu. Úspěšná cesta Lunika na Měsíc, vyplutí atomového ledoborce Lenin, triumfální cesta s. Chruščova po Spojených státech a jeho historické vystoupení v OSN, ofotografování odvrácené strany Měsíce a posléze Provolání Nejvyššího sovětu, v kterém každý náš občan správně vidí další stupeň přiblížení krásné myšlenky trvalého míru ve světě. To byly otázky, na které naši pracující nejživěji a nejradostněji reagovali. Avšak od krásných slov a souhlasných rezolucí přistupovali ihned k činům - k vyhlašování socialistických závazků na počest 42. výročí VŘSR a 15. výročí osvobození naší republiky Sovětskou armádou. Chceme více a hospodárněji vyrábět - pomůžeme zúrodnit půdu a zkrášlit naše města i vesnice - postavíme více bytů, škol a sociálních zařízení - chceme mít zdravé a vzdělané děti, jejichž životy nebude ohrožovat válka - chceme mít silnou republiku, protože chceme zajistit mír.

Tak mluví staří i mladí - muži i ženy - nikdo nechce v této ušlechtilé soutěži zůstat pozadu. Takové je stanovisko našich pracujících k sovětským návrhům na odzbrojení a jejich odhodlání se denně proměňuje v čin.

Stejně i včerejší mohutná manifestace pražského studentstva a pracující mládeže se postavila se spontánním nadšením za uskutečnění návrhů sovětské vlády na odzbrojení, poněvadž plně vyjadřují nejvlastnější zájmy mladé generace všech zemí světa.

I v závodech mého volebního obvodu promítá se iniciativa pracujících do krásných závazků na počest 15. výročí osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou a tvoří se brigády socialistické práce. Tak např. pracující naší největší vagónky Tatra ve Studénce, devítinásobného držitele Rudého praporu vlády a ÚRO, dají letošního roku našemu národnímu hospodářství ve výrobcích i v úsporách navíc 25 miliónů Kčs. Na rok 1960 si dále zvýšili plán hrubé výroby o 38 miliónů a ve výrobě zboží téměř o 25 mil. Kčs. Plánovanou produktivitu práce překročí o 5,2 % při zvýšení plánovaného průměrného výdělku na pracovníka po zavedení nové mzdové soustavy o 1,5 %. Vlastní náklady sníží o 2 750 000 Kčs a rozvahový zisk překročí o 7 mil. Kčs. Přitom splní všechny úkoly technického rozvoje a uvolní částku 595 000 Kčs na pomoc zemědělské výrobě, zejména při zúrodnění půdy. Stejně i družstevníci bíloveského okresu odpověděli na výzvu přerovských závazkem, že v r. 1960 zvýší celkový objem zemědělské výroby oproti letošnímu roku o 10,3 %.

To jsou jen malé ukázky toho, jak naši pracující v průmyslu i v zemědělství reagují na mírovou iniciativu Sovětského svazu. Stejně i my, poslanci NS, v souladu s vůlí našeho lidu vítáme a plně podporujeme Provolání Nejvyššího sovětu SSSR. Štafeta přátelství a míru nese v současné době k hranicím bratrského Sovětského svazu vroucí pozdravy a poděkování našich pracujících sovětskému lidu. I my se k těmto pozdravům připojujeme a blahopřejeme sovětskému lidu a jeho vládě k obrovským úspěchům v rozvoji průmyslu a zemědělství, ve vědě a kultuře. (Potlesk.)

Známý sovětský spisovatel Ilja Erenburg řekl již v roce 1950 na stockholmském zasedání obránců míru, že "neválčí ani diplomaté, ani generálové, nýbrž obyčejní lidé. Shromáždíme-li všechny ty džentlmeny, přednášející válečné projevy anebo skládající chvalozpěvy o válce, pak z nich sotva bude jedna polní rota. Ale s námi jdou národy, ty nelze spočítat, protože národy jsou nespočetné a nevyhladitelné". Stejně i v Provolání Nejvyššího sovětu SSSR čteme, že "vyřešení problému odzbrojení je v rukou lidí".

Tolik Ilja Erenburg.

Proto i my, v souladu se závěrem Provolání Nejvyššího sovětu SSSR, učiníme vše pro dosažení odzbrojení a přáli bychom si, aby stejné stanovisko k Provolání zaujaly všechny parlamenty a umožnily tak lidstvu nastoupit cestu k věčnému míru. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Do rozpravy se již nikdo nehlásí, můžeme tedy přistoupit k hlasování o Prohlášení Národního shromáždění, jehož návrh je uveden v předložené zprávě zahraničního výboru a jehož text byl přednesen zpravodajem.

Kdo souhlasí s Prohlášením Národního shromáždění Republiky československé k Provolání Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik k parlamentům všech zemí světa o všeobecném a úplném odzbrojení, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo své Prohlášení k Provolání Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik k parlamentům všech zemí světa o všeobecném a úplném odzbrojení. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Shromáždění povstává a skanduje: "Ať žije Sovětský svaz".)

Tím jsme projednali druhý bod pořadu schůze.

Soudružky a soudruzi, naše dnešní schůze zůstává významnou i tím, že jsme mohli uvítat v našem středu delegaci maďarského Národního shromáždění v čele s jeho předsedou soudruhem Rónaiem. Vítáme naše drahé hosty jako představitele bratrského maďarského národa, s nímž jsme spojeni odedávna společnými dějinami, společným utrpením našeho lidu a společným zápasem, který jsme v minulosti vedli proti pozůstatkům feudalismu a třídnímu útlaku vládnoucí buržoazie. Tam, kde duch nacionalismu, živený třídními předsudky, tomu nebránil, žil maďarský i československý lid vedle sebe v míru a bratrství. Proto se také mezi námi vytvořily hluboké citové vztahy a proto pokroková maďarská kultura je nám tak blízkou. Dnes jsme ještě více spjati společnými budovatelskými zájmy a nerozborným poutem socialistického internacionalismu.

Když před třemi léty horthyovská fašistická smečka s pomocí svých zahraničních spojenců se pokusila obnovit v Maďarsku svůj krvavý režim, považovali jsme to za útok též proti čs. lidu a proti jeho revolučním vymoženostem. Sledovali jsme tehdejší události v Maďarsku s hlubokým vzrušením, byli jsme si vědomi, jak nebezpečně by byl ohrožen mír v naší oblasti, kdyby se podařilo záludnému třídnímu nepříteli uvrhnout Maďarsko zpět do temných dob horthyovské reakce. Leč ani na okamžik náš lid nezapochyboval, že se maďarským soudruhům podaří tento poslední útok odrazit, byli jsme přesvědčeni, že maďarský lid se nedá oklamat falešnými hesly nacionalistického šovinismu a revanšismu, že přízrak ohnivých šípů a horthyovského násilí bude jednou provždy zažehnán. A nemýlili jsme se. Vítáme naše maďarské soudruhy jako vítěze v této poslední srážce s třídním nepřítelem. Přišli k nám se štítem, na němž jsou vepsány vznešené zásady marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu. Blahopřejeme k pokroku, který maďarský lid v posledních třech letech dosáhl pod vedením své socialistické dělnické strany, kolem níž se seskupili všichni vlastenecky cítící maďarští občané. (Potlesk.) Blahopřejeme jim upřímně k oné obdivuhodné konsolidaci, která nepříjemně překvapila jeho nepřátele ve světě. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP