Naše národní hospodářství
díky moudrým opatřením Komunistické
strany Československa a vlády Národní
fronty, jakož i velkému úsilí našeho
pracujícího lidu dosáhlo nebývalých
úspěchů. Tento rozvoj a tím i růst
životní úrovně pracujících
závisí však na neustálém rozšiřování
a upevňování materiální základny
socialistického sektoru a socialistických výrobních
vztahů. Socialistický sektor používá
však k výrobě a společenské spotřebě,
a to na základě nájemních a jiných
právních poměrů, i základních
prostředků, které jsou dosud vlastnictvím
soukromých fyzických osob, zejména bývalých
podnikatelů. Nutno uvážit, že v r. 1949
bylo 172 875 a ještě v r. 1957 celkem 28 336 živnostenských
závodů v soukromém sektoru (jako kovo a dřevozpracující,
stavební výroba, stavební hmoty atd.), jejichž
zařízení neb nemovitosti dnes z valné
části používá socialistický
sektor.
Tyto poměry mezi socialistickým sektorem a soukromým
sektorem jsou brzdou naší výstavby a zdrojem
bezpracných důchodů a tudíž v
rozporu se zásadami XI. sjezdu KSČ a jest tudíž
v zájmu společnosti, aby základní
prostředky, které mohou být řádně
využity v socialistickém sektoru, byly převedeny
do socialistického vlastnictví.
Nájemní poměry dosud trvají jednak
proto, že vlastníci odmítají najaté
věci odprodat, nebo že socialistický sektor
neprojevil dostatečný zájem v tomto směru,
a jednak proto, že není vhodných právních
předpisů, které by umožňovaly
provést likvidaci těchto nájemních
poměrů tak, aby nebyl příliš
zatížen státní rozpočet a nebyla
nadbytečně zvyšována kupní síla
obyvatelstva.
Totéž platí podobně i o jiných
právních poměrech, na jejichž základě
jsou užívány věci patřící
fyzickým nebo soukromým právnickým
osobám.
Vládní nařízení, jehož
vydání bylo s uspokojením přivítáno,
stanoví zásady pro řešení těchto
právních poměrů, zejména
a) omezuje volnost disponovat s najatými věcmi,
jež socialistický sektor nezbytně potřebuje
pro plnění svých úkolů,
b) opravňuje organizaci socialistického sektoru,
která má takové věci v užívání,
v určitých případech za souhlasu výkonného
orgánu příslušného okresního
národního výboru koupit nebo získat
tyto věci do socialistického vlastnictví
úředním opatřením,
c) dává ministerstvu financí zmocnění,
aby prováděcími předpisy upravilo
podrobnosti, zejména o řízení, ocenění,
o cenách a náhradách.
Podle průzkumu, provedeného ústředními
úřady a orgány a výkonnými
orgány krajských národních výborů,
přicházelo by v úvahu k převzetí
do státního socialistického vlastnictví
asi 15 400 věcí movitých v celkové
ceně asi 242 300 000 Kčs a asi 4800 nemovitostí
v celkové ceně asi 658 300 000 Kčs.
Přitom z movitých věcí v ceně
nejvýše 10 000 Kčs přichází
v úvahu asi 5000 případů, u nemovitostí
v ceně nejvýše 50 000 Kčs 1000 případů,
tj. celkem za 100 mil. Kčs. Nevypořádány
zůstanou zatím případy v hodnotě
cca 800 mil. Kčs, kde bude stanovena cena přejímací
vyšší. Touto úpravou ušetří
organizace státního socialistického sektoru
na nájemném cca 110 mil. Kčs, naproti tomu
však sníží se zase příjem
na dani domovní a dani z příjmů obyvatelstva.
Současně je nutno při převzetí
předmětů počítat u socialistického
sektoru se zvýšenými náklady za údržbu.
Vše to však je daleko vyváženo výhodami
plynoucími z tohoto vládního nařízení
pro socialistický sektor.
K jednotlivým paragrafům vládního
nařízení je nutno říci toto:
Paragraf 1 vytyčuje politicko-ekonomický účel.
Paragrafem 2 vymezuje se předmět úpravy.
Vládní nařízení se zásadně
vztahuje na všechny věci movité i nemovité
(strojní zařízení, inventář,
nástroje, kancelářské zařízení,
provozní budovy a pozemky atd.). Podmínkou je, že
jich užívá organizace zcela nebo z větší
části a že je nutně potřebuje
k plnění svých úkolů. Z úpravy
se vylučuje užívání podle vládního
nařízení č. 50/1955 Sb. vzhledem k
povaze těchto vztahů, jež by bylo nutno řešit
s ostatními otázkami, týkajícími
se zemědělské politiky.
Paragraf 3 zajišťuje, aby vlastník neb jiné
oprávněné osoby nemařili případný
přechod majetku do socialistického vlastnictví.
V §§ 4 a 5 je těžiště úpravy.
Účelem nařízení je odstranit
nežádoucí nájemní a jiné
právní poměry mezi fyzickými a soukromými
právnickými osobami na straně jedné
a organizacemi socialistického sektoru na straně
druhé a zajistit užívání věcí
potřebných pro uživatele, a to získáním
těchto věcí do socialistického vlastnictví.
Dohoda je vyloučena u věcí, jejichž
cena přesahuje stanovenou hranici. Tyto věci mají
sice také přejít do socialistického
vlastnictví, není však u nich dosud vhodné
řešit otázku náhrady.
K platnosti smlouvy vyžaduje se souhlasu výkonného
orgánu okresního národního výboru.
Nedojde-li ke smlouvě o koupi anebo neschválí-li
smlouvu výkonný orgán ONV, může
na návrh organizace dojít k přechodu věci
do socialistického vlastnictví opatřením
tohoto orgánu.
Nařízení se vztahuje i na věci pronajaté
(§ 2 odst. 1) lidovým výrobním družstvům
od jeho členů. Jde-li o takovou najatou věc
v ceně do 10 000 Kčs (50 000 Kčs) a je-li
člen družstva povinen ji podle stanov odevzdat do
vlastnictví družstva, vztahuje se i na tyto případy
ustanovení § 4 odstavec 1 a 2, avšak s tou odchylkou,
že se za koupi považuje úplatné nabytí
věci družstvem na základě rozhodnutí
družstevního orgánu.
U věcí v ceně nad 10 000 (50 000 Kčs),
které je člen družstva povinen podle stanov
odevzdat družstvu do vlastnictví, platí bez
jakýchkoliv odchylek ustanovení § 5.
K přechodu najaté věci, jejíž
cena přesahuje hranici stanovenou v § 4 odst. 1 do
socialistického vlastnictví, může dojít
jen opatřením výkonného orgánu
ONV. Rozhodnutí o náhradě je třeba
časově oddělit od rozhodnutí o přechodu
vlastnictví proto, že úprava náhrad
bude v těchto případech řešena
zvlášť.
Paragraf 6 zajišťuje, aby k převodu vlastnického
práva došlo jednotně vždy k datu, kdy
schvalovací výrok podle § 4 odst. 2 nebo rozhodnutí
podle § 4 od st. 3, po případě podle
§ 5, nabylo moci práva. S přechodem vlastnického
práva přecházejí na organizace socialistického
sektoru i zástavní práva a břemena
váznoucí na získaném majetku, pokud
nezanikají podle zvláštních předpisů.
Paragraf 7 obsahuje pouze rámcové ustanovení.
V prováděcích předpisech uveřejněných
v Úředním listě ze dne 7. 5. 1959
částka 37 se podrobněji upravuje zejména
způsob stanovení cen, ocenění věcí
pro určení způsobu získání
vlastnického práva socialistickým sektorem
a určení výše náhrad v případech,
kde o přechodu najaté věci bude rozhodovat
výkonný orgán ONV.
Vážené Národní shromáždění!
Předložené vládní nařízení
č. 15/1959 Sb. ze dne 6. března 1959 má podstatně
zjednodušit práci v socialistickém sektoru
a přispívá k rozvoji našeho národního
hospodářství, a proto rozpočtový
a hospodářský výbor i výbor
ústavně právní doporučují,
aby Národní shromáždění
toto vládní nařízení schválilo.
(Potlesk.)
Podpredseda Valo: Hlási sa niekto o slovo? (Nikto.)
O slovo sa nikto nehlási, môžeme pristúpiť
k hlasovaniu a to podľa predloženej spoločnej
zprávy výboru ústavnoprávneho a výboru
rozpočtového a hospodárskeho.
Má voľakto nejaké námietky proti tomuto
spôsobu hlasovania? (Nikto.)
Nemá.
Kto súhlasí s návrhom obsaženým
v spoločnej zpráve výboru ústavnoprávneho
a výboru rozpočtového a hospodárskeho,
aby bolo schválené vládne nariadenie č.
15/1959 Zb., o opatreniach týkajúcich sa niektorých
vecí užívaných organizáciami
socialistického sektora, ktoré bolo vydané
podľa § 10 ods. 1 a 2 zákona č. 63/1958
Zb., nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým
jednomyseľne schválilo vládne nariadenie
č. 15/1959 Zb., o opatreniach týkajúcich
sa niektorých vecí užívaných
organizáciami socialistického sektora.
Tým sme prerokovali poriadok schôdze.
Končím schôdzu.