Nedávno sa vláda republiky musela zaoberať problémami rozvoja mestskej dopravy a prijala závažné úlohy v tomto smere pre naše národné výbory. Hlavne vo veľkých mestách dochádzka na pracovisko tvorí značnú časť stratových časov obyvateľstva, ako i značnú časť nákladov na každodenný život mesta. Na mnohých miestach, hlavne vo veľkých mestách, z hľadiska miestnej dopravy muselo dôjsť k takým opatreniam, ako je osobitná úprava rozloženia začiatku pracovného času, aby bola odbúraná špička verejnej mestskej dopravy a časove zmiernená dochádzka do práce a z práce. Myslím, že bude správne dislokovať bytovú výstavbu tak, aby stratové časy pri dochádzke na pracovisko a z pracoviska domov boli čo najnižšie, aby teda sídliská boli síce blízko pracoviska, najmä veľkým priemyselným závodom, pritom však oddelené od nich zelenými pásmi a situované tak, vzhľadom k smeru prevládajúcich vetrov, že by robotníci a ostatní pracujúci závodov mali blízko domov a neboli obťažovaní nepríjemnými vplyvmi v blízkosti priemyselných závodov, najmä exhalátmi rôzneho druhu a niekedy i zdraviu škodlivými.

Z hľadiska našich pracujúcich je to veľmi dôležitá požiadavka. Skrátili sme v nedávnej minulosti pracovný čas a vytvárame dnes predpoklady k ďalšiemu znižovaniu pracovného času najmä zvýšenou produktivitou práce a mechanizáciou. Musíme sa zaoberať i myšlienkou predĺžiť voľný čas našim pracujúcim odbúraním stratových časov s cestou do práce a z práce, čím tiež podstatne prispejeme k zvýšeniu ich práceschopnosti, upevneniu ich zdravia a k zlepšeniu celkových podmienok každodenného života.

Dnes ešte ani zďaleka nemôžeme presne vypočítať výšku nákladov na každodenný život mesta. Vieme však, že náklady na verejnú mestskú dopravu a na komunikácie tvoria ich pomerne vysokú časť. Budovanie inžinierskych sietí podzemných i pozemných je veľmi nákladné, skrátením ktorých znižujeme náklady na ich údržbu. Ušetríme tým nielen investičné náklady, ale i ďalšie náklady na dopravné prostriedky a celú údržbu spoločenských zariadení. Tým šetríme výdavky štátu a prispejeme tak k správnejšiemu rozdeleniu národného dôchodku z hľadiska celoštátneho a z celkového investičného globálu môžeme potom postaviť viac bytov.

Ďalšia otázka, o ktorej by som sa chcel zmieniť, je otázka šetrenia s poľnohospodárskou pôdou. Naša krajina je pomerne husto osídlená. Sme štátom priemyselným, s vyspelým a neprestajne rastúcim priemyslom, s ktorým naše poľnohospodárstvo podnes nestačilo udržať rovnaké tempo. Naša pôda je obmedzená a napriek významným úspechom socialistického poľnohospodárstva musíme pozerať na naše pôdne fondy ako na obmedzené a dobre s nimi hospodáriť.

Som tej mienky, že prudký rozvoj bytovej výstavby predvídaným návrhom zákona o bytovej výstavbe bude zvádzať našich architektov, staviteľov, urbanistov a na mnohých miestach i verejné orgány k tomu, aby umiestňovali bytovú výstavbu voľnejšie, s menším zreteľom na obmedzenosť našich pôdnych fondov. Je pravda, že masová výstavba bytov bude musieť prebiehať zväčša na voľných plochách. Treba však upozorniť najmä našich urbanistov, že voľné plochy nemajú a nesmú znamenať najlepšiu poľnohospodársku pôdu. Naopak, s ornou pôdou musíme šetriť podľa najprísnejších zásad hospodárnosti a preto výstavbu prevádzať na pôdach nekvalitných, nevhodných, alebo menej vhodných pre poľnohospodársku výrobu. V takých prípadoch, keď požiadavky na technické riešenie územia, teda na inžiniersku prípravu výstavby budú ťažšie a zložitejšie, bude nevyhnutné, aby orgány plánovania a orgány výstavby pamätali na to i prípadnou zmenou štruktúry investícií, poskytovaných na výstavbu sídlisk v prospech zvýšenia nákladov pripadajúcich na inžiniersku prípravu územia. Najmä bude toto potrebné prísne dodržovať na našich dedinách, kde menovite zo Slovenska boli v minulosti známe prípady nedostatočného šetrenia poľnohospodárskou pôdou a to žiaľ nie vždy len pri individuálnej výstavbe, ale často i pri výstavbe objektov JRD i štátnych majetkov. V samotnej našej Bratislave vo veľkom stavebnom rozmachu sme zabehli hlboko do úrodných viníc a na pôdach neúrodných, štrkových a vlnovitom teréne povieva si voľne ešte i dnes vietor so semenom buriny a bodliakov. V minulom i v tomto roku v tendenciách hospodárskej a rýchlej výstavbe v predstihu pripravujeme inžinierske siete pre sídlisko v Ružovej doline na Štrkovci a v Mlynskej doline na vlnovitom teréne podmienky pre progresívnu metódu posuvného bednenia, nenáročnú na žeriavové dráhy a rovný terén.

V zákone o bytovej výstavbe zakotvené zásady umožňujú zvýšiť zodpovednosť a hospodárnosť i v tomto smere a preto sa domnievam, že perspektívne plány krajských a okresných národných výborov zastavania obcí a zastavania miest budú musieť toto hľadisko postaviť si na prvé miesto pri svojich navrhovaných riešeniach.

Vážené súdružky a súdruhovia! Najmä národné výbory privítajú nový zákon o bytovej výstavbe s nadšením, ako účinnú zbraň štátnej moci k upevňovaniu morálne politického postoja obyvateľov, vychádzajúcu z vôle ľudu a nájdu v ňom účinný nástroj na úspešné splnenie veľkých úloh vytýčených nám XI. sjazdom Komunistickej strany Československa. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Dávam slovo poslancovi Mrázovi.

Poslanec Mráz: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Dnes již několikráte bylo z této tribuny zdůrazněno, jaký význam má pro naše hospodářství i pro zvyšování životní úrovně našeho lidu projednávaný vládní návrh zákona o družstevní bytové výstavbě. Nebudu proto tuto otázku rozvíjet. Dovolte mně však, abych se ve svém diskusním příspěvku zabýval jednou důležitou otázkou družstevní bytové výstavby a výstavby bytů vůbec, a to hospodárností bytové výstavby.

Snad někdo namítne, že je to již obehraná písnička. Ano, obehraná je, ale skutečnost je taková, že jsme málo dbali na to, o čem se v té písničce hraje, že s hospodárností při bytové výstavbě, přes částečná zlepšení, jsme stále na štíru. Mám za to, že právě při projednávání návrhu zákona o družstevní bytové výstavbě si to musíme znovu připomenout a připomenout to všem těm, kteří s bytovou výstavbou mají co dělat. Pomohou nám v tom jistě i bytová družstva, jejich členové a zájemci, kterým jistě bude velmi záležet na tom, jak se i jejich peníze účelně využívají, zda se s nimi neplýtvá.

Hospodárnost bytové výstavby je podmíněna celou řadou předpokladů, které musí být bezpodmínečně dodrženy, má-li docházet k snižování nákladů na bytovou jednotku.

1. Kvalitní a laciný projekt bytových jednotek, který by plně využíval pokrokových metod práce, technologie, dosažitelných nových levnějších materiálů, materiálů z nejbližších materiálových zdrojů s přímou vazbou na mechanizační prostředky provádějícího podniku či družstva, při plném jejich využití. Projekty by měly být zásadně typové, nemělo by se na nich při jejich použití už nic měnit, kromě - jak se říká - posazení do terénu. Měly by se v patřičném množství rozmnožit a prodávat lacino, tak jak to dělají v Sovětském svazu či v Bulharsku a jak to začínají dělat, podle sdělení poslance Šebíka, primátora Bratislavy, v Bratislavě. Tam prý prodávají typový projekt bytovým družstvům za 15 Kčs na jednu bytovou jednotku.

2. Další předpoklad pro snižování nákladů na bytovou výstavbu je nutnost zajistit dostatečný předstih nejen v projekci, ale i v plánování bytové výstavby, zejména pokud se týká její soustředěnosti. Neboť jen tak se mohou co nejvíce zavést nové metody práce, zejména proudová výstavba bytů a nejlépe využít nové materiály a těžká mechanizace.

3. Velký význam pro snižování nákladů má řádná příprava samotné výroby. Promyšlení technologických postupů jak z hlediska navrhované mechanizace, tak z hlediska navrhovaných materiálů. Výrobní kalkulace musí ekonomicky zajišťovat ukazatele státního plánu.

4. Přitom všem nutno dbát na to, aby před zahájením vlastní stavby byly provedeny všechny inženýrské práce, jako kanalizace, vodovody, příjezdové cesty apod.

5. Nemalých úspor je možno dosáhnout při zařizování staveniště. Zde si stavební výroba dosud počíná velmi nehospodárně. Např. ubikace pro zaměstnance se staví provizorně, namnoze ještě dřevěné, po skončení stavby se pak rozebírají. Tím nejen že práce na stavbu ubikací přišla nazmar, neproměnila se v trvalou hodnotu, ale je zde další práce s bouráním nebo rozebíráním ubikací, nehledě na ničení materiálu. Oč lepší by bylo např. stavět ubikace pro dělníky a montážníky na stavbě bytovek, popřípadě i jiných staveb jako bytové jednotky, bez příček, a po skončení stavby je dodělat na byty. Stejně tak je možno se dohovořit předem s národním výborem nebo jinými investory, že sklady, kanceláře, šatny či jídelny se vyprojektují tak, aby se po skončení stavby mohly dodělat jako jesle, školky, garáže či jiné účelné stavby. Máme v našem okrese Hodonín příklad, kde bývalého zařízení stanoviště na sídlišti v Dubňanech bude použito po menších úpravách jako tělocvičny a učeben pro školy. Jako příklad by jistě mohlo sloužit i zařizování staveniště na Slapech nebo na Orlíku a jinde.

6. Dalším předpokladem pro snižování nákladů je nutnost plynulého zásobování materiálem a s tím souvisícího bilancování na všech stupních. Nepravidelné zásobování, scházející materiály narušují technologii provádění bytové výstavby a způsobují nehospodárnost. Na druhé straně nemůžeme nevidět, jak se materiálem na stavbách "také hospodaří". A nejsou to jen výjimky, kdy vidíme hrubou nehospodárnost a nešetrnost. Jsem přesvědčen, že kterýkoliv pracovník ze staveb, kdyby našel na ulici korunu, tak se pro ni shýbne. Možná, že by, jak se to dělávalo dříve, na ni i naplivl, aby měl štěstí a našel jich více. Ale na stavbě zašlapuje hřebíky či kramle do země, nešetří dřevem, zajezdí a zašlape klidně několik krychlových metrů štěrku nebo písku, rozbije okna, rozpráší nebo nechá zkazit cement, neudržuje dobře stroje, a mohli bychom vyjmenovávat do nekonečna. A přece i to jsou koruny, koruny nás všech. Proto tím více bychom je měli sbírat.

Zlodějem na naší bytové výstavbě je často nekvalitně prováděná práce. Není žádnou výjimkou, že při kolaudaci stavby se zjistí desítky kolaudačních závad, buďto špatné provedení práce nebo nedodělky. Není to proto, že by naši lidé pracovat neuměli. Umí udělat dobrou i pěknou práci. Je jen nutno ji vyžadovat u vědomí, že byty stavíme pro pracující a ti mají právo na dobré a pěkné byty.

Zde bude bezpodmínečně nutné zlepšením dohledu a dozoru zjednat nápravu. Při družstevní výstavbě si jistě družstevníci dají pozor, aby se stavělo kvalitně.

K zvýšení hospodárnosti a zlevnění bytové výstavby by jistě přispělo i to, kdyby se na více stavbách pracovalo na dvě směny. Vždyť je člověku líto, když jde kolem stavby, třeba brzy odpoledne, a ta je opuštěna. Jeřáby, které udělají práci za desítky lidí, stojí. Ostatní stroje rovněž. Lešení, třeba trubkové, kterého je stále ještě nedostatek, je většinu času nevyužito. To všechno nám zvyšuje náklady, prodlužuje délku stavby a zvyšuje rozestavěnost, Kdyby se pracovalo na dvě směny, stavba by se rychleji dokončila a tím podstatně snížila režie stavby.

Rovněž vysoká rozestavěnost nám ujídá z našeho krajíce. Rozptyluje nám výrobní prostředky a vůbec výrobní síly, je příčinou nadnormativních zásob a celé řady těžkostí v provozech. To si musí uvědomit všichni pracovníci, nejen ve stavební výrobě, ale i investoři a národní výbory.

Na druhé straně je však nutno podotknout, že stavebnictví požaduje od strojírenství více mechanizačních prostředků, zejména zvedacích, nakládacích a dopravních, které by odpovídaly poslednímu stavu techniky a pomohly tak rychleji zprůmyslnit stavebnictví. Totéž se požaduje od chemie, aby vyráběla nové stavební materiály, lehčí a pevnější než staré tradiční a s lepšími vlastnostmi.

Přitom bych chtěl ještě podotknout, že mají-li ceny staveb bytů klesat, není možno, aby ceny materiálů nebo jiných výrobků stoupaly, anebo aby stavební výroba nakupovala materiály dráže, než je pak prodává, jak tomu tak u mnohých sortimentů dnes ve skutečnosti je.

Dalším zlem ve stavebnictví je vysoká fluktuace a absence a zejména nedodržování pracovní doby. Není málo staveb, kde se ve skutečnosti pracuje denně jen 7 hodin a i méně. Pozdě se začíná, za to se dříve končí, prodlužuje se polední přestávka apod. Přirozeně, že tím se snižuje produktivita práce a zvyšují náklady. Dokonce na Ostravsku začíná na některých stavbách týden až v pondělí odpoledne, nebo dokonce v úterý, zato však končí už v pátek v 10 či 11 hodin, takže prakticky se pracují jen 4 dny v týdnu.

Na tomto úseku je třeba zlepšit masově politickou práci stranických, mládežnických a odborových organizací.

Z toho všeho je vidět, že uskutečnění plánu rozvoje národního hospodářství na úseku bytové výstavby vyžaduje splnit řadu úkolů ve stavební výrobě i ve výrobě stavebních hmot. Soudruh ministr Beran hovořil o zásadních otázkách. Já bych chtěl ukázat, co my budeme dělat v našem Gottwaldovském kraji:

Technická úroveň stavební výroby v kraji Gottwaldov má velmi dobrou úroveň. Například systém panelových staveb, který pronikavě snižuje pracnost a vlastní náklady, neustále se rozšiřuje a je postupně přejímán dalšími stavebně-montážními orgány v ostatních krajích. Na podkladě zkušeností a z výsledků zpracovaného předběžného výhledového plánu stavební výroby a výroby stavebních hmot přistoupili jsme v kraji k postupnému zajišťování úkolů, vyplývajících z tohoto výhledového plánu. Jedním z nejvážnějších úkolů je zajistit snížení nákladů, pracnosti i objemu bytové výstavby. Tak např. v roce 1958 bylo v kraji postaveno 75 % bytů tradiční metodou, kdežto v roce 1965, chceme-li zajistit požadované snížení vlastních nákladů i zvýšení produktivity práce bude nutno, aby tradiční metody byly sníženy na 15 %.

Takovéto pronikavé změny ve stavebně montážní činnosti vyžadují však i změny ve výrobní základně. V kraji Gottwaldov je poměrně dostatek zdrojů jak v průmyslových odpadech, tak v přírodních surovinách. V průmyslových odpadech jsou to hlavně elektrárenské popílky - odpad zde činí zhruba 300 t denně. V přírodních surovinách jsou zde téměř nevyčerpatelné zdroje písku velké zásoby kvalitního štěrku a velké lokality kvalitní cihlářské hlíny. Přírodní suroviny jsou dobře využívány velkým počtem cihelen o kapacitě 200 mil. cihelných jednotek ročně a dobýváním štěrkopísků i písků kopaných o kapacitě zhruba 1 000 000 m³ za rok. Aby bylo možno zajistit zvýšenou produktivitu, zaměřili jsme se na využití hlavně průmyslových odpadů, z kterých je možno vyrábět velké cihelné kvádry, panely a lehčené izolační materiály. Tak např. v cihlářské výrobě vyvážíme do hlinišť ročně jako odpad tolik cihelné drtě, která stačí na výstavbu 250-300 bytových jednotek. Proto po vzoru některých zahraničních států (NDR, NSR SSSR) vypracovali výzkumní pracovníci krajského sdružení návrh na využití této odpadové drtě a spolu s n. p. Pozemní stavby a Hodonínské cihelny tento návrh realizovali. První taková výrobna byla postavena v Hodoníně a zásobuje cihelnými kvádry dva proudové provozy o kapacitě 400 bytových jednotek. Další taková výrobna bude postavena v Uherském Hradišti, čímž se využije veškerý cihelný odpad a odstraní se tím také důsledky zmetkovitosti v cihelnách. Je samozřejmé, že využití tohoto cihelného odpadu se projeví jak v produktivitě, tak ve snížení vlastních nákladů. I kdy ponecháváme ještě Hodonínským cihelnám vyšší zisk - kupujeme drť ve dvou frakcích na místě výroby za 38 Kčs, získáváme hmotu která při objemové váze 1400 kg je schopna nahradit dosavadní cihelné zdivo 45 cm silné zdí 30 cm silnou. Při této objemové váze se dosahuje pevnosti 50-60 kg na cm². Cihelné kvádry se vyrábějí s oboustrannými omítkami a podle výrobních kalkulací mají přinést proti cihelné zdi 45 cm silné s oboustrannou omítkou, která stojí 130-135 Kčs, úsporu 40 Kčs na 1 m² cihelného zdiva.

Naše první zkušenosti ukazují, že se jeví účelné realizovat výrobny cihlobetonu o celkové roční kapacitě 8-10 tisíc m³, pokud možno přímo v největší cihelně a svážet do této cihelny cihelnou drť z ostatních výroben. Náklad na takovouto výrobu činí zhruba 500 000 Kčs včetně strojního zařízení. Jelikož v kraji i přes vysoký cihelný odpad nám nebude stačit krýt požadovaný objem pro progresívní zdivo, uvažujeme přebudovat v roce 1960 cihelnu Vizovice na výrobu lehčené cihelné drtě. Tato výrobna má dnes kapacitu 5 600 000 cihelných jednotek a nyní se zde vyrábí nekvalitní plné cihly s vysokou zmetkovitostí a vysokými vlastními náklady. Změnou technologie zvýšíme kapacitu této výrobny o 20 % a z hlediska toho, že ve finálním výrobku se bude zhotovovat zeď 25 maximálně 30 cm silná, zvýší se relativně objem této výrobny o 60-80 %. Změna technologie a výstavba výrobny kvádrů si vyžádá zhruba nákladů 1 000 000 Kčs. Tím se získá výrobna kvádrů a panelů, na vertikální i horizontální konstrukce o kapacitě 15 000 m³. Osvědčí-li se tato výrobna, může být zajištěn rozvoj cihlářské výroby i u cihelen, které byly jinak odsouzeny k ponechání na dožití a nemohly zajišťovat do budoucna požadované zvýšení produktivity a snížení vlastních nákladů. Zkušenosti s výrobou cihlářské drtě bude možno využít i v ostatních krajích, čímž se podstatně přispěje k rozvoji výrobní základny v jednotlivých krajích.