Předseda Fierlinger.
Místopředsedové Valo, dr. Polanský,
A. Fiala, Žiak.
Předseda vlády Široký, první
náměstek předsedy vlády dr. Dolanský,
náměstek předsedy vlády Kopecký,
náměstek předsedy vlády a ministr
vnitra Barák, náměstkyně předsedy
vlády inž. Jankovcová, ministři
dr. Kyselý, dr. h. c. Plojhar, dr. inž.
Šlechta, David, Ďuriš, Krajčír,
Krosnář, Machačová,
akad. Nejedlý, Uher, Beran, dr. Kahuda,
dr. Škoda, Brabec, inž. Černý,
dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil.
320 poslanců podle prezenční listiny.
Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře
NS Kováčik.
Předseda (zvoní): Zahajuji 32. schůzi
Národního shromáždění.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění se usneslo navrhnout Národnímu
shromáždění k projednání
tento denní pořad, který byl již členům
Národního shromáždění
rozeslán:
1. Společná zpráva výboru ústavně
právního a výboru rozpočtového
a hospodářského k vládnímu
návrhu zákona o družstevní bytové
výstavbě.
2. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru ústavně právního o
vládním návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Republiky československé k projevu souhlasu Smlouva
mezi Československou republikou a Albánskou lidovou
republikou o právní pomoci ve věcech občanských,
rodinných a trestních, podepsaná v Praze
dne 16. ledna 1959.
3. Zpráva výboru zahraničního o vládním
návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Republiky československé k projevu souhlasu Konzulární
úmluvy mezi Československou republikou a Albánskou
lidovou republikou podepsaná v Praze dne 16. ledna 1959.
4. Společná zpráva výboru ústavně
právního a výboru rozpočtového
a hospodářského k vládnímu
nařízení ze dne 6. března 1959 č.
15 Sb., o opatřeních týkajících
se některých věcí užívaných
organizacemi socialistického sektoru, které bylo
vydáno podle § 10 odst. 1 a 2 zákona č.
63/1958 Sb., o druhém pětiletém planu rozvoje
národního hospodářství Republiky
československé.
Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Nejsou. Kdo tedy s navrženým pořadem schůze
souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo denní pořad.
Přistoupíme k projednávání
pořadu, jehož prvním bodem je
1. Společná zpráva výboru ústavně
právního a výboru rozpočtového
a hospodářského k vládnímu
návrhu zákona o družstevní bytové
výstavbě (tisk 311).
Zpravodajem je posl. inž. Čtvrtníček,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Čtvrtníček:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Československý lid dosáhl pod vedením
komunistické strany významných úspěchů
při socialistické výstavbě a při
zvyšování životní úrovně.
Výsledky dosažené v našem hospodářství,
kultuře i vědě umožnily, aby XI. sjezd
KSČ vytyčil jako jeden ze základních
úkolů v dalším zvyšování
životní úrovně zásadu vyřešit
v podstatě do r. 1970 bytový problém.
Vyřešení tohoto náročného
úkolu v tak krátké době vyžaduje
mobilizovat obrovské materiálové i finanční
zdroje, vyžaduje organizovat všenárodní
hnutí a rozvinout vedle dosavadních forem státní
a soukromé výstavby v nejširší
míře nové formy bytové výstavby
představované organizovanou stavební činností
stavebních bytových družstev, podniků
a JZD. Přitom je třeba vycházet k perspektiv
komunistické společnosti a výstavbu provádět
s nejvyšší efektivností tak, aby nově
budovaný bytový fond odpovídal politickým
i ekonomickým požadavkům společenského
vývoje.
Nové formy bytové výstavby podstatně
zvýší aktivní účast pracujících
na výstavbě bytů, prohloubení spojení
zájmů jednotlivců se zájmy společnosti
a jejich vztah ke společenskému vlastnictví.
Prostřednictvím hmotné zainteresovanosti
zabezpečí předpoklady pro rychlou a levnou
výstavbu bytů pro nejvyšší hospodárnost
při jejich užívání a udržování
a tím i pro snížení nájemného.
Velikost úkolu, který má být zajištěn,
je patrna již z toho, že v poměrně krátké
době 10 let má být realizováno 1,2
mil. bytových jednotek. Zvážíme-li skutečnost,
že náš bytový fond obsahuje asi 3,9 mil.
bytových jednotek, je zřejmé, že se
jedná zhruba o 1/3 stávajícího
bytového fondu, která má být úplně
nově postavena, přičemž dosavadní
bytový fond rostl a tvořil se celá desetiletí,
ba staletí. A právě na tomto cíli,
na velikosti úkolu, je zřejmo, jaké skvělé
mety si klade naše socialistická společnost
v zájmu realizace stále rostoucího uspokojování
potřeb našich pracujících.
Dosavadní způsob zajišťování
bytového problému pouze formou státní
výstavby a výstavby individuální neumožňoval
využití všech zdrojů, všech skrytých
sil, nepodněcoval dostatečně iniciativu pracujících,
aby byla navozena taková situace, která by urychlila
a zabezpečila potřebnou výstavbu bytů.
To, že jsme během 11 let realizovali celkem 450 000
bytových jednotek, je jistě obdivuhodný výkon,
který žádná jiná společnost
nebyla schopna vytvořit. Naše představy však
mají smělejší perspektivy, perspektivy,
pro které naše společnost, naše dělnická
třída, naši rolníci a pracující
inteligence vytvořili předpoklady, umožňující
skutečně všenárodní nástup
k úkolům bytové výstavby a zaručující
její úspěšnou realizaci.
Důležitým opatřením majícím
umožnit řádné započetí
a plynulý chod jedné z forem výstavby je
projednávaný vládní návrh zákona
o družstevní bytové výstavbě.
Družstevní bytová výstavba umožňuje,
aby se pracující v nejširší míře
zapojili do řešení celonárodního
úkolu výstavby bytů, majícího
tak mimořádný význam pro zvyšování
životní úrovně. Účast
na tomto úkolu utužuje jejich vztah ke společenskému
vlastnictví, podporuje jejich tvořivou iniciativu
při řešení hospodářských
otázek a stává se tak významným
nástrojem jejich politicko-ekonomické výchovy.
Pracující se na vlastních zkušenostech
přesvědčí, že je možné
zlevňovat pořizování bytového
fondu, snižovat náklady na jeho provoz a údržbu
a tím ovlivnit výši nájemného.
Zájem družstevníků o nejhospodárnější
provádění výstavby se projeví
zejména v organizování brigádnické
pomoci při výstavbě bytů a při
výrobě stavebních hmot, zájem o technicky
dokonalou výstavbu v bedlivém dozoru nad kvalitou
stavebního materiálu a provedených prací.
Zájem o dosažení nízkých pořizovacích
a provozních nákladů povede k intenzívnímu
využívání místních zdrojů
stavebních hmot a k péči o hospodárné
udržování a užívání
bytového fondu.
Navrhovaná opatření na úseku finančního
zajištění družstevní výstavby
svědčí o péči a starostlivosti
naší strany a vlády o to, aby tato forma výstavby
byla co nejpřístupnější širokým
vrstvám družstevních stavebníků,
aby se stala co nejmasovější. V tomto směru
se významným způsobem uplatní opatření
poskytující družstvům státní
subvenci ve výši 30 % stavebního nákladu
a úvěrovou částku ve výši
30 % stavebního nákladu na dobu 30 let při
3 % úroku.
Vklad družstevníka, který činí
40 %, bude možno vedle finanční částky
uhradit i svépomocí člena družstva o
část smluvně zajištěnou osobním
a věcným plněním. Kromě toho
na finanční část členského
podílu může Státní banka poskytnout
družstevníkovi půjčku, rovněž
tak podnik z podnikového fondu pracujících
může svým zaměstnancům družstevníkům
na tuto výstavbu půjčku poskytnout.
Závažné svým významem je opatření,
že byty postavené v rámci družstevní
výstavby jsou osvobozeny od domovní daně,
stavební bytová družstva jsou osvobozena od
důchodové daně družstev a byty v domech
stavebních bytových družstev nepodléhají
ustanovení o místním poplatku z bytů.
Dědicové po uživateli bytu jsou osvobozeni
od placení dědického poplatku z hodnoty podílu,
vstoupí-li do družstva. Člen družstva
může, má-li k tomu závažné
důvody, převést svá práva na
jinou osobu.
Nárok stavebních organizací na poskytnutí
10 % bytů pro dočasné ubytování
svých zaměstnanců nevztahuje se na byty stavebních
družstev stejně jako povinnost poskytovat 20 % bytů
pro veřejné účely. Družstevní
byty nebudou podléhat přikazovacímu právu
národních výborů a nevztahují
se na ně ustanovení o nadměrných bytech.
Zákon zaručuje, že člen družstva
nemůže dostat výpověď ze strany
družstva, pokud je jeho členem, jelikož na družstevní
byty se vztahuje ochrana nájemníků.
Uvedená opatření podstatně zvýhodňují
družstevní bytovou výstavbu a umožňují
její rychlé a žádoucí rozvinutí.
Pro tak široce založenou akci, jakou se rýsuje
naše družstevní bytová výstavba,
jistě bude typickým její úzké
sepětí se zájmy národních výborů.
Decentralizační opatření na úseku
národních výborů přivyvolávají
v život úzkou a bezprostřední spolupráci
národních výborů a stavebních
bytových družstev. Vždyť v celém
organizačním a administrativně správním
chodu družstevní akce, počínaje ustavením
a založením družstva a konče jeho řádným
chodem, svěřuje se národním výborům
velmi významná úloha. Především
půjde o to, aby rozmístění družstevní
bytové výstavby bylo se vší odpovědností
správně provedeno. Umístěním
družstevní výstavby rozhodnou národní
výbory netoliko o případných nárocích
na veřejné investice a občanskou vybavenost,
ale současně o ekonomicko provozních vztazích
družstevní výstavby a stávajícího
celku jako důležitého faktoru pro budoucí
život obyvatel družstevního objektu. Vážnou
pozornost zasluhuje respektování zásady přísného
šetření úrodnou půdou. Ne nadarmo
směrnice pro družstevní výstavbu vážou
zvýhodnění financování na podmínku
vícepodlažní zástavby. A to proto, aby
právě tímto momentem bylo dosaženo úsporného
a promyšleného situování zástavby
a současně zajištěna maximální
úspornost v nákladech na kanalizační
a vodovodní síť, na silnice apod. Nízká
zástavba by nesporně vedla ke značným
investičním ztrátám a k promarnění
celých stovek ba tisíců hektarů půdy.
Z tohoto hlediska jeví se žádoucím pro
národní výbory důsledně využívat
zákona o stavebních řádech, umožňujícího
zástavbu proluk a ladem ležících pozemků
uvnitř obcí a měst.
Pro takto situované objekty družstevní výstavby
zajistí se poměrně snadněji patřičná
vybavenost obchodní, službami, školami, zdravotnickými
zařízeními apod. Uvedená vybavenost
podle našich zkušeností sehrává
velmi důležitou roli pro dosažení spokojenosti
obyvatel nových objektů. Správné územní
rozmístění stává se tak základním
kamenem úspěšné družstevní
bytové výstavby a posiluje správným
využitím pozemků, vhodným zakomponováním
do celku města dosažení nejefektivnějšího
vztahu mezi stávající a nove realizovanou
výstavbou. Při územních rozhodnutích
nesmí nás mýlit skutečnost, že
národní výbor je nositelem částek
připadajících na výstavbu veřejných
investic a občanské vybavenosti. Rozvojem družstevní
bytové výstavby bude vyvolána potřeba
značného množství investičních
prostředků právě pro tato inženýrská
a občanská zařízení. A právě
na tomto úseku činnosti bude třeba, aby národní
výbory byly dobrými hospodáři. Půjde
o to, aby zejména v prvních letech položka
družstevní bytové výstavby nebyla příliš
zatížena položkou nutnou pro realizovaní
inženýrských zařízení.
Půjde o to, jakým technickým vtipem a technickými
opatřeními dosáhnout, aby družstevní
výstavba probíhala plynule s minimálními
náklady na vyvolaná veřejná zařízení.
Územní rozhodnutí národního
výboru prověřené a konzultované
s aktivem občanů a družstevníků
stává se základním předpokladem
úspěšného započetí stavebního
díla a jeho dobré funkce.
Velmi důležitou otázkou, která se nesporně
objeví při družstevní bytové
výstavbě, bude otázka bytového standardu.
Na tomto úseku jsou zkušenosti s dosud realizovaným
bytovým fondem výstavby státní a nedobré
zkušenosti způsobené přeceněním
sil stavebníka z výstavby soukromé.
Bytový standard a s ním spojené vybavení
bytu bezprostředně ovlivňuje náklad
na výstavbu, a tím na bytovou jednotku. Družstevníci
budou zainteresováni na dosažení minimálních
nákladů na stavbu při optimálním
rozsahu bytové jednotky a jejím vybavení.
Stanovená zásada 37 m2 obytné
plochy při vhodné diferenciaci jednotlivých
místností plně vyhoví dnešním
a na dlouhou dobu i budoucím požadavkům na
velikost a funkci jednotlivých místností
bytu. Vždyť co možností se přímo
nabízí při různých kombinacích
obytných místností a ložnice na 37 m2
obytných ploch, kombinací jídelních
koutů, obytných místností a ložnic,
obytného pokoje, ložnice a tzv. půlpokoje -
pracovny, takže jistě bude možno plně
uspokojit požadavky i náročných obyvatel.
Samozřejmě, pouze obytná plocha netvoří
podstatu bytového standardu. Je nutné si uvědomit,
že nové objekty budou mít dokonalé sanitární
vybavení, teplou, studenou vodu, vybavení prádelen,
vestavěný nábytek, pracovní kuchyň,
prostě vše, co může obyvatelům
pro jejich pohodlí přinést novodobá
technika. A v tom je třeba vidět poslání
družstevní výstavby, že tento vysoký
bytový standard zanáší do širokých
vrstev našeho obyvatelstva. Bude na našich architektech
a projektových organizacích, aby se důsledněji
zabývali projekty družstevní výstavby
a umožnili tak ve spolupráci s družstevníky
realizaci moderních, pohodlných a pěkných
obytných domů, umožňujících
efektivní realizaci a provoz. Pokud se ceny projektů
pro družstevní výstavbu týká,
jevilo by se vhodným opatřením, sledující
jejich nižší cenovou náročnost.
Přirozeně, že nelze hovořit o bytovém
standardu bez vztahu k otázkám nových hmot,
které mohou svojí kvalitou, svými vlastnostmi
a především svojí cenou významně
zasáhnout do díla realizace bytové výstavby.
Jeví se účelným, aby cenotvorná
politika v nových hmotách sledovala důsledněji
ekonomické zájmy výstavby a tím napomáhala
nejen vkusnějšímu a účelnějšímu
vybavení moderního bytu, ale současně
se stala výrazným prvkem na úseku snižování
stavebních nákladů.