Význam zahraničního obchodu se zeměmi
socialistického tábora se bude v budoucnu dále
zvyšovat. Prohlubuje se a dále se prohloubí
mezinárodní socialistická dělba práce,
jež umožní všem zúčastněným
zemím lépe využívat přírodních
podmínek, nabytých zkušeností, vyrábět
ve větších sériích, produktivněji,
hospodárněji a na vyšší technické
úrovni. Předpokládá se, že v
průběhu třetí pětiletky se
podíl socialistických zemí na našem
zahraničním obchodě zvýší
na plné tři čtvrtiny obchodního obratu
Československa se zahraničím. Podíl
kapitalistických zemí na našem zahraničním
obchodě klesne tedy na čtvrtinu. To ovšem neznamená,
že by se měl objem tohoto obchodu snižovat. Naopak,
počítá se i se vzestupem obchodu s kapitalistickými
zeměmi, a to zhruba o 25 %.
V ještě širším rozsahu budou tedy
výrobky československého průmyslu
a produkty čs. zemědělství proudit
do celého světa, aby tam prakticky dotvrzovaly dovednost
našich dělníků a techniků, zručnost
českých a slovenských rukou. Přitom
pod pojmem "výrobky" není skryto jen běžné
kusové zboží a jednotlivé stroje či
dopravní prostředky, ale i celé velké
továrny, na příklad elektrárny, prádla
na uhlí, rafinerie nafty, metalurgické kombináty,
cukrovary, továrny na obuv, porcelán a jiné
zboží.
Československo těmito dodávkami významnou
měrou přispívá k industrializaci méně
vyspělých zemí a tak jim umožňuje,
aby se snáze vyvlekli z hospodářských
pout, jimiž je obtáčí světový
imperialismus. Vývozem do kapitalistických zemí
získáváme prostředky k nákupu
různých surovin, potravin a strojů. Dovážíme
z těchto zemí některá speciální
výrobní zařízení, stroje a
přístroje, z méně vyvinutých
zemí pak zejména tropické plodiny, jako kávu,
čaj, kakaové boby, olejnatá semena, rudy
a kovy.
Obchodujeme tedy s celým světem a budeme s ním
nadále obchodovat. Taková je skutečnost a
taková je i perspektiva našeho obchodu do budoucna.
Vedle ekonomického významu přisuzujeme i
tomuto obchodu politický význam, neboť výměna
zboží je jednou z praktických cest mírového
soužití, jedním z dokladů, že země
s různými společenskými systémy
mohou spolu žít v míru a plodně spolupracovat.
Vzhledem k těmto skutečnostem a perspektivám
věnujeme trvalou pozornost všem otázkám,
jež usnadňují a ulehčují mezinárodní
obchod a jež napomáhají i jeho rozvoji. Toto
naše stanovisko dokazuje například aktivní
činnost čs. delegace v Evropské hospodářské
komisi OSN. Československo vysílá delegáty
i na jednání ostatních regionálních
komisí organizací Spojených národů,
je členem Mezinárodní cukerní rady,
Mezinárodní studijní skupiny pro vlnu a jiných
organizací, jež tou či onou formou napomáhají
rozvoji mezinárodního obchodu. Stejnou pozornost
věnuje Československo různým mezinárodním
dohodám a úmluvám, jež řeší
problém, spojený se zahraničním obchodem.
Jednou z nich je právě Úmluva o uznání
a výkonu cizích rozhodčích nálezů,
podepsaná v červnu v New Yorku, kterou vláda
Národnímu shromáždění
předkládá ke schválení.
Zahraniční obchod, tak jako ostatně každá
obchodně hospodářská činnost,
s sebou přináší různé
nejasné otázky, jež jsou předmětem
sporu mezi zahraničními partnery. Jde například
o spory týkající se nedodržené
kvality zboží, dodacího termínu apod.
Vznikají situace, kdy je třeba například
rozhodnout o sporných otázkách výkladu
smluv. Tyto problémy řeší rozhodčí
soudy, jež působí ve většině
zemí s rozvinutým zahraničním obchodem,
ať již jsou to soudy stálé, nebo soudy
ustavované pro každý jednotlivý případ.
U nás je podobný rozhodčí soud stálý
a to při Československé obchodní komoře.
Lze oprávněně prohlásit, že tento
rozhodčí soud se těší i v zahraničí
výborné pověsti. Nejlépe to dokazuje
skutečnost, že někdy jej i zahraniční
obchodní partneři žádají o rozhodnutí.
Závaznost rozhodnutí a vykonatelnost těchto
rozhodčích soudů i pro zahraniční
obchodní partnery byla řešena, jak jsem již
uvedl, úmluvami z předválečných
let, jež již zastaraly a neodpovídají
současným požadavkům.
Je třeba také poznamenat, že tyto úmluvy
se vztahují většinou jen na evropské
státy.
Proto byla sjednána a letos v červnu podepsána
dohoda nová, jež překonává uvedené
nedostatky. Smluvní strany se přijetím této
Úmluvy zavazují, že budou uznávat nálezy
zahraničních rozhodčích soudů
a že je budou na svém území také
vykonávat, zpravidla prostřednictvím soudu.
V tom spočívá jádro úmluvy.
Vedle toho ovšem řeší i řadu otázek,
jež na to navazují.
Pro Československo je tato Úmluva výhodná
a očekává se, že se stane kladným
nástrojem, jenž přispěje k rozšíření
čs. zahraničního obchodu. Uveďme například,
že Úmluva odstavec 2 článku prvního
vnáší jasno do otázky, kterou někdy
vyvolávají soudy v kapitalistických zemích,
zda totiž je stálý rozhodčí soud
Čs. obchodní komory kompetentním rozhodčím
místem ve smyslu starých úmluv. Nová
úmluva řeší tuto pochybnost ve prospěch
stálých rozhodčích soudů a
tedy i ve prospěch náš.
Vláda předkládá zmíněnou
Úmluvu Národnímu shromáždění
ke schválení, neboť jde o mezinárodní
dohodu značného významu, a také proto,
že některými dílčími ustanoveními
se odchyluje od čs. občanského soudního
rádu. Úmluva o uznání a výkonu
cizích rozhodčích nálezů není
v žádném směru v rozporu s hospodářskými
nebo jinými zájmy naší republiky, nedotýká
se například našich dvoustranných smluv,
ale naopak, bude představovat přínos pro
rozvoj našeho zahraničního obchodu, který
významnou měrou přispívá k
řešení otázek našeho hospodářského
rozvoje. Jest důkazem našeho úsilí o
žití v míru a hospodářské
spolupráci se všemi státy světa bez
rozdílu jejich státního a společenského
zřízení.
Soudružky a soudruzi poslanci. Výbor ústavně
právní a výbor zahraniční projednaly
shora uvedenou Úmluvu a doporučují, aby plénum
Národního shromáždění
s ní vyslovilo souhlas. (Potlesk.)
Místopředseda NS dr. Polansky: Hlásí
se někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí. Budeme tedy hlasovat,
a to podle předložené výborové
zprávy.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby Národní
shromáždění Republiky československé
vyslovilo souhlas s Úmluvou o uznání a výkonu
cizích rozhodčích nálezů, podepsanou
v New Yorku dne 10. června 1958, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
vyslovilo s touto Úmluvou svůj jednomyslný
souhlas.
Tím jsme projednali pořad dnešní schůze.
Sděluji, že Národní shromáždění
se sejde zítra v 9,30 hod. k další schůzi,
v níž projedná tento pořad, který
byl již členům Národního shromáždění
rozeslán:
1. Projev předsedy Národního shromáždění
k patnáctému výročí uzavření
Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik o přátelství,
vzájemné pomoci a poválečné
spolupráci
2. Společná zpráva výboru kulturního
a výboru ústavně právního k
vládnímu návrhu zákona o výchově
dorostu k povolání v učebním poměru
(učňovský zákon);
3. Společná zpráva výboru rozpočtového
a hospodářského a výboru ústavně
právního k vládnímu návrhu
zákona o územním plánování;
4. Společná zpráva výboru rozpočtového
a hospodářského a výboru ústavně
právního k vládnímu návrhu
zákona o stavebním řádu;
5. Doplňovací volba členů výborů
Národního shromáždění.
Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Nejsou. Kdo tedy s navrženým pořadem zítřejší
schůze souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo pořad příští
schůze, ke které se sejdeme zítra ráno
v 9,30 hodin.
Končím schůzi.