Ústavně-právní výbor projednal
ve své schůzi dne 7. října 1958 vládní
návrh zákona o trvalém usídlení
kočujících osob (tisk 249).
Po zprávě zpravodaje posl. Štefánika
a po provedení podrobné rozpravy provedl ústavně-právní
výbor v předloženém vládním
návrhu zákona tyto změny:
Škrtá se celý odstavec 1 a číselné
označení odstavce 2.
Navržený text tohoto paragrafu se nahrazuje tímto
novým zněním:
"Kdo setrvává při kočovném
způsobu života, přestože mu byla poskytnuta
pomoc k trvalému usídlení, bude potrestán
pro trestný čin odnětím svobody na
6 měsíců až 3 léta."
Úpravami v §§ 2 a 3 se ještě více
zdůrazňuje výchovný charakter zákona
a vyzdvihuje se, že nebudou trestány osoby pro pouhé
přestoupení zákazu kočování,
nýbrž pro zaviněné pokračování
v příživnickém způsobu života,
přestože jim stát k trvalému usídlení
poskytl možnosti.
Datum účinnosti § 3 se posunuje z 1. ledna
1959 na 1. března 1959. Důvodem tohoto posunutí
je, že národní výbory a orgány,
jimž se provádění zákona svěřuje,
budou potřebovat čas na organizační
zajištění přípravy provádění
zákona.
S těmito změnami ústavně-právní
výbor předložený návrh zákona
o trvalém usídlení kočujících
osob (tisk 249) přijal a doporučil Národnímu
shromáždění ke schválení.