Národní shromáždění Republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Socialistickou výstavbu státu, životy a
zdraví pracujících a všechny majetkové
hodnoty je nutno chránit před škodami, jež
vznikají požáry a jinými živelními
pohromami nebo nehodami.
(2) Základem účinné ochrany před
požáry je bdělost a opatrnost občanů
a jejich nejširší účast na požární
ochraně, o jejíž rozvíjení pečují
především národní výbory
a jejich výkonné orgány za pomoci dobrovolných
organisací, zejména Československého
svazu požární ochrany.
(3) Každý je povinen počínat si tak,
aby nezavdal příčiny ke vzniku požáru,
a přispívat podle svých sil k řádnému
plnění úkolů v požární
ochraně, zejména poskytovat potřebnou osobní
a věcnou pomoc při zamezování a zdolávání
požárů a jiných živelních
pohrom nebo nehod.
(1) Ústřední řízení
požární ochrany a dozor na ni přísluší
ministerstvu vnitra.
(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno činit
v mezích platných předpisů potřebná
opatření k zajištění požární
ochrany, zejména:
a) stanovit zásady pro řízení a organisaci
požární ochrany a vydávat obecné
právní předpisy v oboru požární
ochrany;
b) stanovit požadavky požární ochrany,
jichž je třeba dbát při projektové
přípravě a při provádění
staveb;
c) určovat zásady pro opatřování,
rozdělování a zkoušení věcných
prostředků požární ochrany a
podávat návrhy na jejich normalisaci a typisaci;
d) stanovit zásady pro školení a výcvik
pracovníků požární ochrany z povolání
i příslušníků dobrovolných
jednotek požární ochrany;
e) provádět výzkum v oboru požární
ochrany.
(3) Při plnění těchto úkolů
spolupracuje ministerstvo vnitra s Československým
svazem požární ochrany.
(4) Jako svůj poradní orgán pro věci
požární ochrany může ministerstvo
vnitra zřídit technickou radu požární
ochrany, složenou ze zástupců ústředních
a jiných úřadů a orgánů
a Československého svazu požární
ochrany.
(1) Národní výbory a jejich výkonné
orgány řídí, organisují a
kontrolují požární ochranu ve svých
obvodech. K jejímu zajištění jsou oprávněny
vydávat obecné právní předpisy
a činit všechna potřebná opatření,
zvláště pokud jde o předcházení
požárům; pokud jde o železniční,
vodní a leteckou dopravu a lesní hospodářství,
dbají při tom zvláštního způsobu
jejich organisace a potřeb jejich provozu (§ 9 odst.
2).
(2) Při plnění úkolů v požární
ochraně spolupracují národní výbory
a jejich výkonné orgány s Československým
svazem požární ochrany.
(3) Národní výbory a jejich výkonné
orgány jsou povinny poskytovat si v požární
ochraně vzájemnou pomoc.
(4) Místní národní výbory a
jejich výkonné orgány dbají zejména
o to, aby v obci byla řádně prováděna
preventivní požární ochrana a starají
se o odstraňování zjištěných
požárních závad. Výkonné
orgány místních národních výborů
mohou podle potřeby povolávat občany k součinnosti
v požární ochraně.
(1) Místní národní výbory a
jejich výkonné orgány zajišťují
veškeré věcné prostředky pro
dobrovolné veřejné jednotky požární
ochrany a pro veřejnou požární ochranu
v obci a uhrazují náklady spojené s opatřováním,
zřizováním a udržováním
těchto prostředků; věcné prostředky
pro dobrovolné jednotky požární ochrany
zajišťují a rozdělují za součinnosti
Československého svazu požární
ochrany.
(2) Městské (okresní) národní
výbory hradí osobní náklady na veřejné
požární útvary, jakož i náklady
spojené s opatřováním, zřizováním
a udržováním věcných prostředků
požární ochrany pro tyto útvary.
(3) Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvem
financí stanovit, že okresní národní
výbory převezmou úhradu některých
nákladů uvedených v odstavci 1.
Osoby oprávněné k provádění
požárních prohlídek a kontrol mají
právo vstupovat do závodů a budov a požadovat
zprávy a doklady o stavu protipožárních
opatření.
(1) Výkonné orgány okresních národních
výborů zjišťují příčiny
požárů a jsou oprávněny za tím
účelem činit všechna opatření,
jež mohou vést k zjištění
příčin požárů, zejména
mohou požadovat od kohokoliv vysvětlení nutná
k objasnění příčiny požáru.
Zjistí-li, že je zde důvodné podezření,
že požár byl způsoben trestným
činem nebo přestupkem, uvědomí o tom
ihned příslušné orgány.
(2) V závažných případech mohou
příčiny požárů zjišťovat
též výkonné orgány krajských
národních výborů a ministerstvo vnitra.
Výkonné orgány okresních národních
výborů mohou vyloučit z užívání
věci, které svými nedostatky ohrožují
požární bezpečnost lidí nebo
majetku, a to zpravidla na dobu, kterou zároveň
stanoví k odstranění nedostatků.
(1) Nestačí-li jiná opatření
v oboru požární ochrany k odstranění
příčin bezprostředního nebezpečí
vzniku požáru, může výkonný
orgán okresního národního výboru
až do zjednání nápravy zastavit v závodě
jednotlivé provozy, které toto nebezpečí
vyvolávají. Za stejných podmínek může
nařídit zastavení provozu v celém
závodě výkonný orgán krajského
národního výboru.
(2) Rozhodnutí o zastavení provozu nemůže
být učiněno bez předchozího
vyjádření vedoucího závodu;
orgán nebo organisace bezprostředně závodu
nadřízené musí být rovněž
o věci předem vyrozuměny.
(3) Zastavené provozy mohou být znovu uvedeny do
chodu jen se souhlasem orgánu, který vydal rozhodnutí
o jejich zastavení.
(1) Ústřední úřady a jiné
ústřední orgány řídí
a organisují podle zásad stanovených ministerstvem
vnitra požární ochranu v oboru své působnosti
a kontrolují její provádění.
(2) Organisace požární ochrany v železniční,
vodní a letecké dopravě a organisace požární
ochrany v lesním hospodářství řídí
se předpisy, vydanými příslušnými
ústředními úřady v dohodě
s ministerstvem vnitra.
(3) Ministerstvo národní obrany řídí,
organisuje a kontroluje požární ochranu v oboru
své působnosti vlastními orgány; při
tom se řídí směrnicemi ministerstva
vnitra. Organisaci a zřizování jednotek požární
ochrany v oboru působnosti ministerstva národní
obrany upraví ministerstvo národní obrany
zvláštními předpisy.
(4) Provádění požární
ochrany v objektech ozbrojených součástí
ministerstva vnitra určí ministr vnitra.
(5) O zajištění požární
bezpečnosti provozu v závodech podléhajících
dozoru státní báňské správy
platí zvláštní předpisy.
(6) Odborové organisace a orgány inspekce práce
spolupracují s orgány požární
ochrany v otázkách požární bezpečnosti
a upozorňují je na zjištěné nedostatky.
(1) Vedoucí závodů odpovídají
za stav požární ochrany v závodech a
organisují její provádění,
zejména pokud jde o předcházení požárům;
při tom se opírají o příslušné
organisace Československého svazu požární
ochrany.
(2) Závody zajišťují věcné
prostředky požární ochrany a hradí
osobní a věcné náklady spojené
s požární ochranou v závodech.
(3) Závodem podle tohoto zákona se rozumějí
také podniky, ústavy, úřady a jiná
zařízení.
(1) K plnění úkolů v požární
ochraně sdružují se občané v
dobrovolné organisaci Československý svaz
požární ochrany. Úkolem Svazu je napomáhat
národním výborům a jejich výkonným
orgánům, ostatním státním orgánům
a závodům v boji proti požárům.
(2) Svaz popularisuje otázky požární
ochrany mezi občany, získává je a
připravuje k aktivní účasti na provádění
požární ochrany, spolupůsobí
při zřizování dobrovolných
jednotek požární ochrany, při opatřování
a údržbě věcných prostředků
požární ochrany a účastní
se zdolávání požárů.
(3) Svaz dále organisuje domovní požární
hlídky a jejich školení, pečuje o školení
a výcvik dobrovolných jednotek požární
ochrany, provádí požární prohlídky
v obytných domech a v menších závodech
včetně zemědělských. Tyto úkoly
provádí svaz podle pokynů výkonných
orgánů místních národních
výborů; v závodě je plní ve
spolupráci s vedením závodu.
(4) Svaz hradí příslušníkům
veřejných dobrovolných jednotek požární
ochrany náhradu nezbytných cestovních výdajů
a náhradu za ztrátu pracovního výdělku
spojenou se školením v rozsahu stanoveném prováděcími
předpisy.
(5) Ministerstvo vnitra, národní výbory a
jejich výkonné orgány mohou pověřit
Svaz, po případě jiné dobrovolné
organisace, též prováděním jiných
úkolů v oboru požární ochrany.
(6) Ministerstvo vnitra, národní výbory a
jejich výkonné orgány kontrolují,
jak Svaz plní své úkoly v požární
ochraně a napomáhají mu při jeho činnosti.
(1) Výkonnými složkami požární
ochrany jsou veřejné a závodní jednotky
požární ochrany; jsou to požární
útvary, požární sbory a požární
hlídky. Jejich úkolem je zdolávat požáry
a jiné živelní pohromy a nehody, požárům
předcházet a k tomu účelu vychovávat
občany.
(2) Příslušníci požárních
útvarů plní úkoly v oboru požární
ochrany jako své povolání, příslušníci
požárních sborů a požárních
hlídek je plní jako dobrovolní pracovníci.
(1) Veřejné požární útvary
jsou orgánem městských (okresních)
národních výborů; závodní
požární útvary jsou orgánem závodů.
(2) Organisaci požárních útvarů
stanoví ministerstvo vnitra, a to pokud jde o závodní
útvary v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady.
(1) Veřejné požární sbory jsou
orgánem místních národních
výborů.
(2) Veřejné požární sbory zřizují
výkonné orgány místních národních
výborů, a to zpravidla z členů Československého
svazu požární ochrany; velitele sboru ustanovuje
příslušný orgán Svazu a potvrzuje
rada místního národního výboru.
(3) Závodní požární sbory jsou
orgánem závodu a zřizují je vedení
závodů pokud možno z členů Svazu.
Požární hlídky se zřizují
v obcích a závodech, kde zatím nelze zřídit
požární sbor. Požární hlídky
mohou být zřízeny též k zesílení
požární bezpečnosti žňových
plodin, výmlatových středisek, skladů
apod. Požární hlídky v obcích
zřizují výkonné orgány místních
národních výborů, v závodech
vedení závodu.
Kde to připouští stav požární
bezpečnosti, může místo požárního
útvaru zajišťovat požární
ochranu obce nebo závodu požární sbor.
Ke zvýšení pohotovosti a akceschopnosti tohoto
požárního sboru mohou být ustanoveni
v rámci plánu práce v nejnutnějším
počtu požárníci z povolání,
aby zajišťovali rychlý zásah požárního
sboru nebo podle potřeby prováděli běžná
preventivní požární opatření.
Příslušníci jednotek požární
ochrany požívají při výkonu služby
ochrany veřejného činitele. Mohou při
výkonu služby nařídit, aby se z místa
zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnosti
není třeba, nebo aby se přítomné
osoby podrobily některým omezením potřebným
k úspěšnému provedení zásahu.
(1) Pracovníci v oboru požární ochrany
jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech,
o nichž se dověděli při své činnosti
nebo v souvislosti s ní a které v obecném
zájmu nebo v zájmu zúčastněných
osob vyžadují, aby byly zachovány v tajnosti.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může zprostit výkonný
orgán místního národního výboru;
jde-li o požárníky z povolání,
jejich zaměstnavatel.
(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení
pracovního poměru nebo po splnění
úkolu.
(1) Platové (mzdové) poměry příslušníků
požárních útvarů a požárníků
z povolání v požárních sborech
upraví vláda nebo orgán jí zmocněný.
(2) Pracovní poměry příslušníků
veřejných požárních útvarů
upraví ministerstvo vnitra. Pracovní poměry
příslušníků závodních
požárních útvarů se řídí
předpisy platnými pro zaměstnance příslušných
závodů.
(3) Pracovní a platové poměry pracovníků
požární ochrany v ústředních
úřadech se řídí předpisy
platnými pro zaměstnance těchto úřadů.
(1) Utrpěl-li příslušník veřejné
nebo závodní dobrovolné jednotky požární
ochrany nebo ten, kdo na výzvu výkonného
orgánu místního národního výboru
nebo velitele zásahu a podle jeho pokynu osobně
pomáhal při zásahu jednotky požární
ochrany, při výkonu požární služby
úraz, nebo byl-li v této službě usmrcen
anebo zemřel-li následkem takového úrazu,
může mu (jeho pozůstalým) ministerstvo
vnitra poskytnout jednorázový příspěvek
podle zásad stanovených v dohodě s ministerstvem
financí.
(2) Nároky na odškodnění při
úrazu podle jiných zákonných ustanovení
zůstávají nedotčeny.
(1) Výkon služby pracovníků požární
ochrany ministerstva vnitra, krajských a okresních
národních výborů a příslušníků
požárních útvarů je přizpůsoben
zásadám platným pro vojska v rozsahu stanoveném
ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem národní
obrany; při tom může ministerstvo vnitra stanovit
také jejich kárnou odpovědnost a upravit
řízení o kárných věcech.
(2) Výkon služby příslušníků
dobrovolných jednotek požární ochrany
upraví ministerstvo vnitra v dohodě s Československým
svazem požární ochrany.
(1) Pracovníkům požární ochrany
ministerstva vnitra, krajských a okresních národních
výborů, jakož i příslušníkům
požárních útvarů příslušejí
stejnokroje, pokud je nezbytně potřebují
pro výkon služby, a hodnosti, odpovídající
hodnostem vojenským s označením příslušnosti
ke složce požární ochrany. Podrobnosti
stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem
národní obrany a ministerstvem financí.
(2) Příslušníkům požárních
sborů náleží stejnokroj. Podrobnosti
upraví Československý svaz požární
ochrany se souhlasem ministerstva vnitra učiněným
v dohodě s ministerstvem financí.
(1) Každý, kdo zpozoruje požár, který
může sám ihned uhasit, je povinen neprodleně
tak učinit. Není-li to možné, je povinen
bezodkladně učinit poplach a oznámit to tak,
aby jednotka požární ochrany mohla co nejdříve
zakročit. Tuto povinnost má i ten, kdo byl o požáru
zpraven osobou, která pro vážné překážky
nemůže učinit hlášení sama,
nebo ten, kdo může požár hlásit
rychleji než osoba, která požár zpozorovala.
(2) K hlášení požáru se použije
všech vhodných prostředků. Jejich držitelé
jsou povinni dát je k bezplatnému použití,
po případě poskytnout i jejich obsluhu. Totéž
platí o hlášení služebních
zpráv z místa zásahu.
(1) Každý je povinen na vyzvání výkonného
orgánu místního národního výboru
nebo velitele zásahu osobně pomáhat při
zásahu jednotky požární ochrany. Pro
účely cvičení jednotky požární
ochrany může uložit povinnost osobní pomoci
jen výkonný orgán místního
národního výboru v rozsahu stanoveném
prováděcími předpisy.
(2) K osobní pomoci náleží i služba
v jednotce požární ochrany, k níž
byl občan povolán výkonným orgánem
místního národního výboru.
Každý je povinen na vyzvání výkonného
orgánu místního národního výboru
nebo velitele zásahu poskytnout pro účely
zásahu dopravní prostředky, pohonné
hmoty a jiné potřebné prostředky,
které má u sebe, zejména požární
nářadí, jakož i zásoby a zdroje
vody. Pro účely cvičení jednotky požární
ochrany může takovou povinnost uložit jen výkonný
orgán místního národního výboru
v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy.
(1) Každý, kdo spravuje nemovitosti požárem
postižené nebo přímo ohrožené
nebo na ně vykonává dohled, je povinen dovolit
přístup na pozemky a do objektů, aby se jich
použilo k provedení úkolů nařízených
k zamezení nebo zdolání požáru,
po případě k provedení nařízených
záchranných prací.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny dovolit, aby
výkonný orgán místního národního
výboru nebo velitel zásahu provedl nutná
opatření pro úspěšné zdolání
požáru, pro zamezení jeho šíření
nebo pro úspěšné provedení záchranných
prací, zejména vyklizení pozemků,
odstranění staveb nebo jejich částí
nebo porostu.
(3) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích
má i ten, kdo spravuje okolní nemovitosti nebo na
ně vykonává dohled, pokud je to nutné
k účelům zásahu jednotky požární
ochrany.
(4) Vyžaduje-li to obecný zájem, může
výkonný orgán místního národního
výboru uložit každému, kdo spravuje nemovitosti
nebo na ně vykonává dohled, aby dovolil jednotce
požární ochrany pro účely cvičení
přistup na pozemky a do budov.
(5) O vstupu na pozemky a do objektů vojenské správy
platí zvláštní předpisy.
Každý, kdo spravuje nemovitost nebo na ni vykonává
dohled, je povinen provést na této nemovitosti,
po případě na jiných věcech,
které tam jsou, na svůj náklad opatření
uložená k zamezení požáru výkonným
orgánem místního národního
výboru nebo jiným příslušným
orgánem státní správy, pokud podle
platných předpisů není povinen hradit
takové náklady někdo jiný. Předpisy
o výstavbě obcí, zejména o povinné
úpravě staveb, zůstávají nedotčeny.
(1) Ústřední úřady a ostatní
státní a jiné orgány jsou povinny
pomáhat ministerstvu vnitra, národním výborům
a jejich výkonným orgánům při
zajišťování požární
ochrany.
(2) Ministerstvo vnitra může v dohodě s příslušnými
ústředními úřady pověřit
jejich podřízené orgány a organisace
některými úkoly v požární
ochraně.
Co platí podle tohoto zákona o požárech
a požární ochraně, platí obdobně
o jiných živelních pohromách, zejména
o povodních, jakož i o nehodách a ochraně
před nimi.
(1) Vláda upraví nařízením
náhradu škody způsobené při plnění
úkolů v oboru požární ochrany.
(2) Vláda může dále vydat předpisy
o opatřeních k zamezení požárů
a jiných živelních pohrom nebo nehod.
(3) Ostatní podrobnosti k provedení tohoto zákona
upraví ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady.
(4) Opatření učiněná před
počátkem účinnosti zákona,
jež odpovídají jeho ustanovením, se
považují za učiněná podle něho.
(1) Zrušuje se:
1. zákon č. 35/1953 Sb., o státním
požárním dozoru a požární
ochraně, a vládní nařízení
č. 95/1953 Sb., o organisaci státního požárního
dozoru a požární ochrany. Předpisy vydané
k jejich provedení se zrušují dnem, kdy nabudou
účinnosti předpisy vydané podle tohoto
zákona;
2. ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vládního
nařízení č. 17/1954 Sb., o platových
poměrech zaměstnanců státního
aparátu, pokud se týká příslušníků
státního požárního dozoru.
(2) Pracovní a platové poměry pracovníků
požární ochrany ústředí
ministerstva vnitra, krajských a okresních národních
výborů se řídí ustanoveními
zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových
poměrech státních zaměstnanců,
a vládního nařízení č.
17/1954 Sb., o platových poměrech zaměstnanců
státního aparátu, ve znění
zákonného opatření č. 60/1956
Sb., a příslušnými prováděcími
předpisy.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.