Národní shromáždění Republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Účelem tohoto zákona je upravit ochranu
kulturních památek (dále jen "památky"),
jejich využití a péci o ně pro jejich
kulturně politický význam tak, aby památky
byly zachovány, řádně spravovány,
účelně společensky využity a
zpřístupněny lidu a staly se tak významnou
součástí kulturního a hospodářského
života socialistické společnosti.
(2) Památky jsou chráněny státem.
Národní výbory plní své úkoly
na úseku státní památkové péče
nejen činností svých výkonných
orgánů, nýbrž také zapojováním
širokého aktivu občanů, kteří
mohou na tomto úseku úspěšně
působit, do stálých i jiných komisí,
zřízených pro tento účel.
(3) Je občanskou povinností každého,
aby ochraně památek byl nápomocen.
(1) Památkou je kulturní statek, který je
dokladem historického vývoje společnosti,
jejího umění, techniky, vědy a jiných
oborů lidské práce a života, nebo jest
jí dochované historické prostředí
sídlištních celků a architektonických
souborů, anebo věc, která má vztah
k význačným osobám a událostem
dějin a kultury.
(2) Za památku se považuje také soubor kulturních
statků a věcí, i když některé
z nich nejsou památkami.
(3) V pochybnostech se považuje věc za památku
až do rozhodnutí výkonného orgánu
krajského národního výboru, který
si před rozhodnutím vyžádá posudek
Státního ústavu památkové péče
a ochrany přírody (§ 19).
Památky, které tvoří nejvýznamnější
součást kulturního bohatství národa,
prohlašuje vláda na návrh ministra školství
a kultury za národní kulturní památky.
Národní kulturní památky požívají
zvýšené ochrany podle dalších ustanovení
tohoto zákona.
(1) Tvoří-li skupina nemovitých památek
se svým prostředím celek, může
ministr školství a kultury v dohodě s ministrem-předsedou
Státního výboru pro výstavbu, s ministrem-předsedou
Státního úřadu plánovacího,
s ministrem financí a s ostatními vedoucími
zúčastněných ústředních
úřadů prohlásit tento celek za památkovou
reservaci a stanovit podmínky, jimiž se má
v ní řídit stavební činnost.
(2) Rozsah památkové reservace v hlavním
městě Praze a podmínky, jimiž se má
v ní řídit stavební činnost,
stanoví na společný návrh ministra
školství a kultury a ministra-předsedy Státního
výboru pro výstavbu vláda.
(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité památky,
určí pro ni výkonný orgán krajského
národního výboru v dohodě s dotčenými
úřady a orgány ochranné pásmo
a stanoví podmínky, jichž nutno dbát
při pořizování územních
plánů a ostatních projektů; může
při tom v ochranném pásmu omezit nebo zakázat
určitou činnost nebo nařídit odstranění
nebo úpravu stavby nebo jiného zařízení,
úpravu prostoru, popřípadě i úpravu
pozemků, nebo učinit jiná vhodná opatření.
(2) Vlastník (uživatel) pozemku, na němž
bylo zřízeno ochranné pásmo, je povinen
se podrobit omezením stanoveným podmínkami
ochrany. Vznikne-li tím vlastníku (uživateli)
pozemku, který není ve státním socialistickém
vlastnictví, majetková újma nikoli nepatrná,
přísluší mu náhrada. Nedojde-li
k dohodě, rozhodne o náhradě a její
výši výkonný orgán okresního
národního výboru.
(1) Při územním plánování
je třeba dbát toho, aby památky i jejich
prostředí byly zachovány. V podrobnostech
platí předpisy o územním plánování.
(2) Schvalování projektů, jimiž je dotčena
památka nebo její prostředí, upravují
předpisy o dokumentaci staveb a stavebních úprav.
(1) Památky se zapisují z evidenčních
důvodů do státních seznamů
památek. Chráněny jsou i památky do
těchto seznamů nezapsané.
(2) Výkonný orgán krajského národního
výboru vede státní seznam nemovitých
památek a státní seznam movitých památek.
Do státního seznamu nemovitých památek
se zapisují veškeré nemovité památky
na území kraje. Do státního seznamu
movitých památek se zapisují významné
movité památky na území kraje, pokud
nejsou osobním majetkem nebo nejsou uloženy v museích,
galeriích nebo jiných podobných ústavech.
(3) Národní kulturní památky se zapisují
do příslušného seznamu na základě
rozhodnutí vlády, že památka je národní
kulturní památkou (§ 3). V ostatních
případech rozhoduje o zápisu výkonný
orgán krajského národního výboru.
(4) Ministerstvo školství a kultury může
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány stanovit vyhláškou
v Úředním listě, jaké movité
památky je vlastník (správce) památky
povinen hlásit a jakým způsobem.
(5) Předpisy o evidenci národního majetku
zůstávají nedotčeny.
(1) Vlastník památky je povinen vlastním
nákladem pečovat o její zachování
a udržovat ji v dobrém stavu podle zásad památkové
péče a podle pokynů výkonného
orgánu krajského národního výboru;
u národních kulturních památek si
vyžádá výkonný orgán krajského
národního výboru předem posudek od
Státního ústavu památkové péče
a ochrany přírody. Závažné ohrožení
a poškození památky je vlastník památky
povinen neprodleně ohlásit výkonnému
orgánu krajského národního výboru.
(2) Zamýšlí-li vlastník památky
provést úpravu nebo obnovu památky, je povinen
vyžádat si potřebné pokyny od výkonného
orgánu krajského národního výboru;
u národních kulturních památek je
třeba postupovat obdobně podle ustanovení
odstavce 1 věty prvé. Toto ustanovení se
netýká movitých památek, které
jsou uloženy u organisací nebo zařízení,
jejichž úkolem je o takové památky pečovat.
(3) Stejné povinnosti jako vlastník památky
má každý, kdo má památku u sebe;
povinnost hradit náklady spojené s udržováním
památky má však jen tehdy, vyplývá-li
to z právního poměru mezi ním a vlastníkem,
u národního majetku má povinnosti uložené
vlastníku rozpočtová, hospodářská
nebo jiná organisace, která památku spravuje
nebo které byla památka odevzdána do trvalého
užívání (§ 103 odst. 2 obč.
zák.).
(4) Neplní-li vlastník nebo správce památky
povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3,
může výkonný orgán krajského
národního výboru rozhodnout, že se na
náklad vlastníka památky provedou opatření
nezbytná k zachování památky.
(5) Výjimky z ustanovení odstavce 4, zvláště
pro případy, kdy vlastník památky
nemůže z hospodářských důvodů
plnit uložené povinnosti, stanové směrnice,
jež vydá ministerstvo školství a kultury
v dohodě s ministerstvem financí a ostatními
zúčastněnými ústředními
úřady.
(1) Zanedbává-li rozpočtová, hospodářská
nebo jiná organisace povinnou péči o památku,
která je národním majetkem, je nadřízený
orgán povinen na návrh ministerstva školství
a kultury učinit opatření potřebná
k nápravě.
(2) Je-li zachování nebo zhodnocení památky,
která není národním majetkem, ohroženo,
může výkonný orgán krajského
národního výboru, nedojde-li k dohodě
s vlastníkem památky, učinit opatření,
kterých je třeba k ochraně památky,
popřípadě odejmout právo nakládat
s památkou, anebo ji převést, pokud nejde
o osobní majetek, za náhradu do státního
vlastnictví; může též rozhodnout,
že se náhrada neposkytne. Jinak platí pro vyvlastnění
přiměřeně předpisy o výstavbě
obcí.
(1) Památek smí být užíváno
jenom způsobem, který je v souladu se zásadami
památkové péče a odpovídá
povaze a technickému stavu památky. Výkonný
orgán krajského národního výboru
může stanovit, že památky nesmí
být užíváno určitým způsobem;
u národních kulturních památek si
vyžádá předem posudek od Státního
ústavu památkové péče a ochrany
přírody.
(2) Orgány, které rozhodují o přidělení
místností nebo budov, jež jsou památkami,
jsou povinny postupovat v dohodě s výkonným
orgánem krajského národního výboru,
a jde-li o národní kulturní památky,
se souhlasem ministerstva školství a kultury.
(3) Vyžaduje-li památka, která je národním
majetkem, aby vzhledem ke svému kulturnímu významu
byla spravována výkonným orgánem krajského
národního výboru nebo odborným zařízením,
je organisace, která má památku ve správě,
povinna převésti ji na návrh ministerstva
školství a kultury do správy krajského
národního výboru, nebo do správy jiných
organisací nebo zařízení, jejichž
úkolem je o takové památky pečovat
(museí, galerií, knihoven, archivů apod.).
(4) předpisy o správě národního
majetku zůstávají nedotčeny.
Vlastník památky je povinen umožnit osobám
pověřeným památkovými orgány
průzkum památky k účelům výkonu
její ochrany nebo k účelům vědeckým,
zejména dokumentačním; vlastník movité
památky je vedle toho povinen, jde-li o důležitý
obecný zájem, přenechat ji na přiměřenou
dobu k bezplatnému užívání pro
účely vědeckého bádání
nebo pro účely výstavní. O povinnosti
a době tohoto přenechání rozhoduje
výkonný orgán krajského národního
výboru. Tutéž povinnost jako vlastník
má každý, kdo má památku u sebe.
(1) Památky na místech veřejně přístupných
není přípustné přemisťovat
bez souhlasu výkonného orgánu krajského
národního výboru.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na památky
uložené v museích a galeriích.
K tomu, aby od další ochrany památky bylo z
mimořádně závažných důvodů
upuštěno, může dát souhlas ministerstvo
školství a kultury po vyjádření
Státního ústavu památkové péče
a ochrany přírody, u národních kulturních
památek vláda.
(1) Památky smějí být vyváženy
do ciziny jen se svolením ministerstva školství
a kultury po přezkoumání, že jejich
zachování v tuzemsku není podle jejich
kulturně politického významu nutné.
(2) Národní kulturní památky smějí
být vyvezeny do ciziny jen se svolením vlády.
Svolení může být vysloveno ve zcela
výjimečných případech, jde-li
o důležitý zájem státu.
(3) Ministerstvo školství a kultury stanoví
v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu
a s ostatními zúčastněnými
ústředními úřady podrobnosti
o vývozu památek do ciziny; může též
přenést působnost podle odstavce 1 na výkonný
orgán krajského národního výboru.
Obecné předpisy o povolování vývozu
zůstávají nedotčeny.
(1) K provádění archeologických výzkumů
jsou oprávněny jenom Archeologický ústav
Československé akademie věd (dále
jen "Archeologický ústav") a v dohodě
s ním musea, u nichž jsou trvale činní
vědecky školení odborníci. Výjimky
povoluje ministerstvo školství a kultury v dohodě
s Archeologickým ústavem.
(2) Výzkumy a výkopy se provádějí
po předchozí dohodě s vlastníkem (uživatelem)
nemovitosti, na níž mají být práce
prováděny. Nedojde-li k dohodě, rozhodne
výkonný orgán krajského národního
výboru, zda vlastník (uživatel) nemovitosti
je povinen strpět provedení výzkumu a výkopu,
a určí též podmínky, za nichž
se práce provedou.
(1) Náhodné nálezy archeologických
památek musí být hlášeny přímo
nebo prostřednictvím výkonného orgánu
místního národního výboru Archeologickému
ústavu a krajskému museu. Hlášením
jsou povinni nálezce, vedoucí prací, při
nichž byly památky nalezeny, a vlastník nemovitosti
nebo rozpočtová, hospodářská
nebo jiná organisace, která nemovitost spravuje,
a to nejpozději druhého dne potom, kdy se o nálezu
dozvěděli. Hlášením jedné
osoby jsou ostatní od povinnosti hlášení
osvobozeny.
(2) Nález a naleziště musí být
ponecháno beze změny až do ohledání
zástupcem Archeologického ústavu nebo krajského
musea, a to nejdéle do tří dnů ode
dne hlášení. Je-li nebezpečí
v prodlení, může tento zástupce zařídit
na nalezišti vše, čeho je třeba pro okamžitou
ochranu nálezů.
(1) Veškeré movité archeologické památky,
jež budou získány výkopy nebo náhodnými
nálezy, jsou národním majetkem a ukládají
se do museí.
(2) Nálezci archeologické památky z drahého
kovu nebo jiných cenných surovin přizná
výkonný orgán okresního národního
výboru odměnu až do výše běžné
ceny hmoty, z níž byla nalezená památka
zhotovena. V ostatních případech přizná
výkonný orgán okresního národního
výboru nálezci nálezné ve výši
10 % musejní ceny nálezu; nálezné
může přiměřeně snížit,
kdyby plné nálezné bylo nepřiměřeným
ziskem.
(3) Za škodu způsobenou výzkumy, výkopy
nebo opatřením potřebným pro ochranu
nálezu přísluší poškozenému
náhrada z prostředků Archeologického
ústavu nebo z prostředků té organisace,
která provádí výzkum. Nedojde-li k
dohodě o náhradě, rozhodne o ní a
o její výši výkonný orgán
okresního národního výboru.
(1) Státní památkovou péči
řídí a činnost jejích orgánů
kontroluje ministerstvo školství a kultury.
(2) Poradním orgánem ministra školství
a kultury ve věcech státní památkové
péče je Ústřední komise státní
památkové péče; její členy
jmenuje ministr školství a kultury po vyjádření
Československé akademie věd. Organisační
a jednací řád Ústřední
komise státní památkové péče
vydá ministr školství a kultury.
(3) Funkce předsedy a ostatních členů
Ústřední komise státní památkové
péče je čestná.
(1) Při ministerstvu školství a kultury se
zřizuje Státní ústav památkové
péče a ochrany přírody (dále
jen "ústav").
(2) Na úseku státní památkové
péče organisuje a provádí ústav
výzkum, průzkum, dokumentaci, vědecké
hodnocení a popularisaci památek, řeší
otázky teorie a praxe ochrany, konservace, obnovy a kulturního
využití památek, poskytuje odbornou a metodickou
pomoc při provádění památkové
péče, zejména u národních kulturních
památek, jakož i při plnění mimořádně
významných úkolů konservace, obnovy
a kulturního využití památek.
(3) Na úseku státní ochrany přírody
ústav hodnotí, popřípadě vypracovává
odborné podklady pro jednání a rozhodování
orgánů státní ochrany přírody,
poskytuje jim odbornou a metodickou pomoc, organisuje a provádí
výzkum, průzkum, bádání a dokumentaci,
zejména pokud jde o přírodu jako celek a
její části lidskou činností
nedotčené nebo jen málo dotčené,
o vliv lidské činnosti na přírodu
a o čelení nepříznivým vlivům
lidské činnosti, zvláště pak
výzkum, průzkum a dokumentaci chráněných
částí přírody, biologie chráněných
druhů organismů a výzkum a přírodovědeckou
dokumentaci území velkých staveb a průmyslových
oblastí.
(4) Úkoly ústavu podrobněji určí
a jeho organisaci stanoví ministr školství
a kultury v dohodě s ministrem financí a ministrem-předsedou
Státního úřadu plánovacího,
a to pokud jde o úsek státní ochrany přírody,
v rámci zákona č. 40/1956 Sb., o státní
ochraně přírody.
(1) Státní památkovou péči
na území kraje vykonává výkonný
orgán krajského národního výboru.
(2) Při radě krajského národního
výboru se zřizuje krajská komise státní
památkové péče. Předsedu komise
a ostatní členy jmenuje rada krajského národního
výboru z vědeckých a odborných pracovníků
činných v oborech souvisících
s péčí o památky (historikové
umění, architekti apod.), z vlastivědných
pracovníků, jakož i z jiných zájemců
o ochranu památek, působících v kraji.
Funkce předsedy a ostatních členů
komise je čestná.
(3) Úkolem komise je zejména vyvíjet všestrannou
iniciativu směřující k evidenci památek
v kraji, jejich ochraně, řádné údržbě,
konservaci, obnově, trvalému zabezpečení
i jejich kulturnímu využití, k popularisaci
a propagaci památek mezi občanstvem a k výchově
občanů, zvláště mládeže,
ke správnému vztahu k památkám. Za
tím účelem podává krajská
památková komise výkonnému orgánu
krajského národního výboru, popřípadě
i jiným orgánům v kraji, návrhy na
konservaci a obnovu památek i na rozvíjení
jejich kulturní funkce, po případě
i návrhy na jiná opatření prospěšná
památkové péči v kraji.
(1) O ochranu památek v okresu dbá výkonný
orgán okresního národního výboru
podle směrnic nadřízených památkových
orgánů. Jeho odborným orgánem jest
okresní konservátor státní památkové
péče, který je dobrovolným pracovníkem;
jmenuje ho rada okresního národního výboru.
(2) Na návrh okresního konservátora státní
památkové péče může rada
okresního národního výboru pověřit
pro menší obvody dobrovolné pracovníky
funkcí zpravodaje státní památkové
péče; zpravodaj je spolupracovníkem okresního
konservátora.
(3) Při radě okresního národního
výboru se zřizuje okresní komise státní
památkové péče. Předsedou komise
jest okresní konservátor státní památkové
péče. Ostatní členy jmenuje rada okresního
národního výboru. Komise je složena
z dobrovolných pracovníků majících
vztah k péči o památky. Komise sleduje stav
památek na území okresu a péči
o ně a navrhuje výkonnému orgánu okresního
národního výboru opatření potřebná
k zajištění jejich ochrany.
(1) O ochranu památek na území obce dbá
výkonný orgán místního národního
výboru podle směrnic nadřízených
památkových orgánů.
(2) V obcích s větším počtem
památek může rada místního národního
výboru zřídit místní komisi
státní památkové péče.
Jejího předsedu i ostatní členy jmenuje
rada místního národního výboru.
Komise je složena z dobrovolných pracovníků
majících vztah k péči o památky.
Komise sleduje stav památek na území obce
a péči o ně a navrhuje výkonnému
orgánu místního národního výboru
opatření potřebná k zajištění
jejich ochrany.
Ostatní orgány státní správy
jsou povinny v mezích své působnosti napomáhat
památkovým orgánům při plnění
jejich úkolů.
(1) Ke každému řízení, ve kterém
by mohly být dotčeny zájmy státní
památkové péče, zejména ve
věcech územního plánu, výstavby
obcí, stavebních, komunikačních, telekomunikačních,
elektrifikačních, vodohospodářských
nebo horních, musí být přizván
výkonný orgán krajského národního
výboru.
(2) Při bezprostředním ohrožení
památky může okresní konservátor
státní památkové péče
učinit opatření k zajištění
ochrany. O těchto opatřeních musí
do osmi dnů rozhodnout výkonný orgán
krajského národního výboru; jinak
pozbývají platnosti.
(3) Osoby, které byly pověřeny výkonem
působnosti podle tohoto zákona, jsou oprávněny,
prokáží-li se potvrzením příslušného
památkového orgánu, popřípadě
též povolením podle zvláštních
předpisů, vstupovat na cizí nemovitosti a
do cizích objektů a zařízení
a provádět v nich na ochranu památek podle
tohoto zákona nebo k účelům vědeckým
potřebné odborné práce, zejména
dokumentaci, konservační nebo restaurační
práce a dozor. Tyto orgány jsou také oprávněny
provádět odbornou kontrolu v podnicích, které
se zabývají prodejem a koupí památek,
při čemž jim musí být umožněn
přístup do všech pracovních místností
a skladů a dány k nahlédnutí podnikové
záznamy a doklady.
(1) Konservaci a restaurování památek umění
malířského a sochařského a
uměleckých řemesel mohou provádět
pouze odborně kvalifikovaní restaurátoři,
a pokud jde o památky uměleckých řemesel,
též odborné podniky, družstva apod., zapsaní
na základě vyjádření Svazu
československých výtvarných umělců
a ústavu do seznamu, který založí a
vede ministerstvo školství a kultury; zápisy
do seznamu se uveřejňují v Úředním
listě.
(2) Ministerstvo školství a kultury může
v dohodě s ministerstvem financí zřídit
pro konservaci a restaurování památek ateliery,
dílny nebo podniky, které mohou být právnickými
osobami. Jejich právní povahu, organisaci a způsob
hospodaření stanoví statut, který
vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě
s ministerstvem financí a se Státním úřadem
plánovacím. Takové ateliery, dílny
nebo podniky mohou zřizovat také výkonné
orgány krajských národních výborů,
a to podle směrnic, které vydá ministerstvo
školství a kultury v dohodě s ministerstvem
financí a se Státním úřadem
plánovacím.
Ministerstvo školství a kultury vydá v dohodě
se zúčastněnými ústředními
úřady bližší předpisy k
provedení tohoto zákona, zejména stanoví
podrobnosti o národních kulturních památkách,
památkových reservacích, ochranných
pásmech a o způsobu vedení státních
seznamů památek, a blíže určí
činnost krajských, okresních a místních
památkových komisí a práva a povinností
dobrovolných pracovníků státní
památkové péče.
(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech
upravených tímto zákonem a všechna ustanovení,
která odporují ustanovením tohoto zákona.
Zejména se zrušují
1. opatření Stálého výboru
č. 255/1938 Sb., o ochraně věcí umělecky
nebo památkově zvláště hodnotných,
2. vládní nařízení č.
274/1941 Sb., o archeologických památkách,
3. zákon č. 137/1946 Sb., o Národních
kulturních komisích pro správu státního
kulturního majetku,
4. vládní nařízení č.
112/1951 Sb., o reorganisaci státní památkové
péče,
5. ustanovení § 15 zákona č. 40/1956
Sb., při čemž se v § 19 téhož
zákona vypouštějí slova "stanoví
úkoly a organisaci Ústavu státní ochrany
přírody".
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení
1. vládního nařízení č.
29/1954 Sb., o archivnictví,
2. vládního nařízení č.
55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského
hradu.
Tento zákon platí jen v českých krajích
a nabývá účinnosti ode dne vyhlášení;
provedou jej ministr školství a kultury a ministr-předseda
Státního výboru pro výstavbu v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.