Národní shromáždění Republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
Branný zákon č. 92/1949 Sb. se mění
a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 1 zní:
"(1) K obraně svobody a nezávislosti Československé
republiky, jakož i k ochraně lidově demokratického
zřízení a výstavby socialismu buduje
svrchovaný československý lid ozbrojené
síly, společné Čechům, Slovákům
a příslušníkům ostatních
národností, jako součást lidově
demokratického zřízení a provádí
lidovou obranu vlasti, spočívající
na zásadě, že Československá
republika je pevně zajištěna lidově
demokratickým zřízením a spojeneckými
svazky se Svazem sovětských socialistických
republik a s ostatními lidově demokratickými
státy."
2. § 3 zní:
"Organisace ozbrojených sil
(1) Útvary ozbrojených sil se doplňují
bez rozdílu národnosti. Služebním jazykem
je jazyk český a slovenský; ve styku s mužstvem
neznalým služebního jazyka lze užít
také jeho mateřského jazyka.
(2) Podrobnosti o právních poměrech příslušníků
ozbrojených sil, plynoucích z jejich příslušnosti
k nim, zejména z nadřízenosti nebo podřízenosti
vůči jiným jejich příslušníkům,
o způsobu, jakým se vojenský výcvik
a vojenská služba vůbec vykonávají,
jakož i o organisaci ozbrojených sil, upraví
v mezích tohoto zákona, popřípadě
v mezích vládních nařízení
vydaných k jeho provedení, v oboru své působnosti
ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra
služebními předpisy, pokud tato úprava
nenáleží presidentu republiky jako vrchnímu
veliteli ozbrojených sil.
(3) Počty vojska stanoví vláda na návrh
ministra národní obrany, předložený,
pokud jde o vojska ministerstva vnitra, v dohodě s ministrem
vnitra."
3. K § 5 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:
"(4) Osoby pravomocně odsouzené ke ztrátě
práva volebního se nepovolávají mimo
dobu trvání mimořádných opatření
k vojenské činné službě ani k
odvodu po dobu, na niž byla ztráta práva volebního
vyslovena."
4. § 8 zní:
"Zhodnocení výkonu branné povinnosti
(1) Předpokladem zastávání jakýchkoli
veřejných funkcí je řádné
plnění veškerých povinností,
které dotčené osobě tento zákon
ukládá.
(2) Tam, kde pro posouzení platových, mzdových
nebo jakýchkoli jiných nároků plynoucích
z pracovního poměru rozhoduje doba strávená
v dotčeném zaměstnání
nebo povolání, započítává
se do této doby doba, po kterou dotčená osoba
konala vojenskou činnou službu (§ 20 odst. 2),
při čemž zvláštní předpisy
stanoví podrobnosti; nedotčena zůstávají
ustanovení zvláštních předpisů
o započítávání vojenské
činné služby pro účely nemocenského
pojištění zaměstnanců, sociálního
zabezpečení a placené dovolené na
zotavenou."
5. § 9 se ruší.
6. § 10 odst. 2 zní:
"(2) Odvodní povinnost obsahuje povinnost dostavit
se k zápisu a odvodu (§ 15), popřípadě
k přezkoušení (§ 18), a podrobit se předepsanému
řízení, počítajíc v
to potřebné lékařské, popřípadě
i nemocniční vyšetření, jakož
i vyšetření zvláštních osobních
schopností a vlastností dotčené osoby
(výběrové vyšetření).
Osoba, která má odvodní povinnost, nazývá
se branec."
7. § 11 odst. 1 zní:
"(1) Pravidelná odvodní povinnost vzniká
s výhradou ustanovení odstavce 4 mužům
1. lednem roku, v němž dovrší 18 let,
nejsou-li již vojáky na podkladě mimořádného
nebo dobrovolného odvodu. Pravidelná odvodní
povinnost trvá, nejde-li o některý z případů
uvedených v odstavci 3 nebo 4 nebo o přezkoušení
(§ 18), do konce odvodního řízení,
jemuž se osoba této povinnosti podléhající
podrobila v roce, v němž dovršila 20 let, nezanikla-li
vydáním konečného odvodního
rozhodnutí (§ 15 odst. 3) již dříve."
8. § 15 zní:
"Zápis a odvody
(1) Zápis je úřední řízení,
jehož účelem je vzít brance do vojenské
evidence, zjistit předběžně jejich způsobilost
k vojenské činné službě a učinit
opatření k zlepšení zdravotní
a jiné způsobilosti branců pro výkon
vojenské činné služby.
(2) Odvody jsou pravidelné, mimořádné
nebo dobrovolné. Účelem odvodu je rozhodnout
o povinnosti branců k vojenské činné
službě podle zjištěné tělesné
a duševní způsobilosti branců k této
službě. Rozhodnutí, že branec je povinen
vojenskou činnou službou (odveden), nazývá
se odvedením.
(3) Odvody provádějí okresní odvodní
komise. Odvodní rozhodnutí činí zástupce
vojenské správy. Dobrovolné odvody mohou
provádět též vojenské odvodní
komise. Proti odvodnímu rozhodnutí, že branec
je nebo není odveden (konečné odvodní
rozhodnutí) nebo že se má dostavit k odvodu
v příštím roce (odvod odročen),
není opravného prostředku. Odvod může
být odročen ze zdravotních nebo jiných
důvodů na jeden rok, nejvýše však
po dobu tří let. Po této době rozhodne
komise s konečnou platností o schopnosti nebo neschopnosti
brance k vojenské činné službě.
Brancům, kterým byl odročen odvod ze zdravotních
důvodů, poskytuje se bezplatná léčebná
péče ve zdravotnických zařízeních
státní zdravotní správy.
(4) Vláda stanoví nařízením,
jak se zřizují okresní a krajské odvodní
komise, jak jsou složeny a jak se zápis a odvody provádějí,
a upraví jím odvodní řízení."
9. § 16 odst. 2 zní:
"(2) Pravidelné odvody se konají jako hlavní
nebo dodatečné. Hlavní odvody se konají
každoročně zpravidla v měsících
září a říjnu, nestanoví-li
ministerstvo národní obrany jinak. Dodatečné
odvody se konají podle potřeby."
10. § 16 odst. 3 se ruší.
11. § 18 odst. 1, 3 a 4 zní:
"(1) Je-li odůvodněna domněnka, že
konečné odvodní rozhodnutí, podle
něhož branec nebyl odveden, je nesprávné,
přezkouší je krajská odvodní
komise.
(3) Vláda stanoví nařízením,
kdo přezkoušení nařizuje a za jakých
podmínek a jakým způsobem se přezkoušení
provádí.
(4) Proti rozhodnutí krajské odvodní komise
není opravného prostředku."
12. § 19 odst. 1 a 3 zní:
"(1) Činí-li vzdálenost odvodního
místa od místa brancova pobytu více než
6 km, hradí stát výdaje za jeho dopravu k
zápisu, odvodu a zpět. Branci se hradí při
použití veřejných hromadných
dopravních prostředků jízdné
v nejnižší třídě.
(3) Vláda stanoví nařízením,
jakým způsobem se hradí náklady spojené
s plněním odvodní povinnosti."
13. § 23 zní:
"Vyloučení z vojska
Z vojska se vyloučí osoby, u nichž to stanoví
soud pravomocným rozsudkem. Těmto osobám
nemůže být povolen dobrovolný vstup
do vojska."
14. § 25 odst. 3 zní:
"(3) Vojáky ve výslužbě stávají
se vojáci z povolání,
a) kteří byli propuštěni z vojenské
činné služby po dosažení věku
60 let,
b) kteří byli přeloženi do zálohy
a pobírají důchod podle předpisů
o sociálním zaopatření příslušníků
ozbrojených sil, po dosažení věku 60
let,
c) kteří byli propuštěni z vojenské
činné služby ze zdravotních důvodů
pro trvalou neschopnost k vojenské činné
službě.
Služební povinnost vojáků ve výslužbě
trvá, dokud nebyli propuštěni z vojska. Vláda
stanoví nařízením, kdy mohou být
na přechodnou dobu povoláni k činné
službě."
15. § 25 odst. 4 se ruší.
16. § 26 zní:
"Služební povinnost příslušníků
Státní bezpečnosti a Veřejné
bezpečnosti
(1) Příslušníci Státní
bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti,
kteří vykonali základní službu,
jsou po dobu činné služby v těchto sborech
osvobozeni od služební povinnosti, kterou by jinak
byli povinni.
(2) Osoby propuštěné z činné
služby v těchto sborech mají služební
povinnost jako vojáci v záloze téhož
ročníku narození. Vláda stanoví
nařízením a v mezích tohoto nařízení
ministerstvo národní obrany služebním
předpisem, za jakých podmínek lze těmto
osobám upravit vojenskou hodnost se zřetelem na
hodnost dosaženou v těchto sborech."
17. § 29 zní:
"Určení k náhradní službě
ze zákona
K náhradní službě se určí
osoby, které bez vlastní viny byly odvedeny po 31.
prosinci roku, v němž dovršily 30 let, nebo bez
vlastní viny nenastoupily základní službu
do 31. prosince roku, v němž dovršily 30 let."
18. § 30 odst. 3 zní:
"(3) O žádostech za určení k náhradní
službě rozhodují krajské odvodní
komise; proti jejich rozhodnutí není opravného
prostředku. Řízení o žádostech
za určení k náhradní službě
upraví vláda nařízením."
19. K § 31 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:
"(3) Nejsou-li splněny podmínky § 30 odst.
1, lze odvedence určit k náhradní službě
jen se souhlasem vlády."
20. § 34 odst. 1 zní:
"(1) Odvedencům, kteří se připravují
na určité povolání, lze na jejich
žádost povolit odklad základní (náhradní)
služby, a to nejdéle do stanoveného nástupního
dne v roce, v němž dovrší 22 let, výjimečně
do stanoveného nástupního dne v roce, v němž
dovrší 24 let, a jde-li o studující
vysokých škol, do ukončení studia, nejdéle
však do 28 let. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle
však do nástupního dne v roce, v němž
žadatel dovršil 22 let, vyžadují-li toho
jiné důvody hodné zvláštního
zřetele."
21. § 35 zní:
"Prominutí náhradní služby
Osobám, které bez vlastní viny do 31. prosince
roku, v němž dovršily 30 let, nenastoupily náhradní
službu, k níž byly určeny na žádost
nebo z moci úřední, jakož i osobám,
určeným k náhradní službě
ze zákona, může ministerstvo národní
obrany vykonání náhradní služby
prominout."
22. § 38 odst. 2 zní:
"(2) Osoby, kterým byla náhradní služba
prominuta podle ustanovení § 35, zařadí
se do zálohy, a nastoupily-li již náhradní
službu, přeloží se do zálohy dnem,
který následuje po dni propuštění
z této služby."
23. § 39 odst. 4 zní:
"(4) Vojáci z povolání, jakož i
vojáci, kteří konali další službu
(§ 37), jsou po přeložení do zálohy
povinni vojenskými cvičeními jako příslušníci
téhož ročníku narození."
24. § 41 zní:
"Druhy zvláštní služby
Zvláštní službou se rozumí:
a) služba příslušníků veřejných
ozbrojených sborů, konaná v ozbrojených
silách podle tohoto zákona (§ 46 odst. 2) nebo
podle zvláštních zákonů,
b) služba konaná v ozbrojených silách
podle tohoto zákona (§ 46 odst. 2) příslušníky
veřejných ochranných sborů a osobami
podléhajícími branné povinnosti, které
se podrobují branné výchově."
25. § 44 se ruší.
26. § 46 odst. 1 zní:
"(1) Dojde-li k událostem ohrožujícím
zvýšenou měrou samostatnost, celistvost a jednotu
státu, ústavu a republikánskou státní
formu a lidově demokratické zřízení
(doba zvýšeného ohrození státu),
může president republiky nařídit, aby
byli povoláni k mimořádné službě
na dobu nezbytné potřeby vojáci v záloze,
a to v počtu nepřesahujícím počet
vojáků v záloze sedmi nejmladších
ročníků narození."
27. § 48 odst. 2 a 3 se ruší.
28. § 48 odst. 4 se zařazuje jako odstavec 2 a zní:
"(2) Za branné pohotovosti státu se konají
jen mimořádné a dobrovolné odvody.
Dobrovolně mohou však v této době vstoupit
do vojska jen osoby, které v době přihlášky
nebyly jestě povolány k mimořádnému
odvodu. Vojákům v záloze a ve výslužbě,
kteří nebyli povoláni k vojenské činné
službě, může vojenská správa
na jejich žádost povolit dobrovolné konání
mimořádné služby. Žádost
za povolení dobrovolného konání mimořádné
služby nelze odvolat."
29. § 50 zní:
"Zproštění mimořádné
služby.
(1) Povinnosti nastoupit mimořádnou službu
lze zprostit osoby, u nichž je v důležitém
zájmu ozbrojených sil nebo v jiném důležitém
obecném zájmu třeba, aby mohly dále
vykonávat své zaměstnání. Vojáci
v záloze mladší 35 let mohou být zproštěni
jen v případech hodných zvláštního
zřetele.
(2) Zproštění může být omezeno
na určitou dobu. Rozhodnutí, jímž bylo
povoleno zproštění, lze ze služebních
důvodů zrušit.
(3) Rozsah zproštění a jeho účinnost
stanoví v podrobnostech vláda."
30. § 51 zní:
"Ohlašovací povinnost a vojenská evidence
(1) Branci, vojáci mimo činnou službu a osoby,
jež byly určeny k osobním úkonům
pro potřeby ozbrojených sil nebo k zvláštní
službě a byly o tomto svém určení
uvědoměny, jsou povinni hlásit skutečnosti
důležité pro vojenskou evidenci. Vláda
stanoví nařízením podrobnosti, zejména
v jakých lhůtách, u kterých orgánů
a jakým způsobem se ohlašovací povinnost
plní.
(2) Vláda stanoví nařízením
povinnosti výkonných orgánů místních
národních výborů, jiných orgánů
a organisací k vedení vojenské evidence."
31. § 54 se ruší.
32. § 76 zní:
"Příslušnost
(1) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané
podle něho nestanoví jinak, jsou k vydávání
rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona
příslušné v I. stolici okresní
(městské, obvodní) vojenské správy
a výkonné orgány okresních (městských,
obvodních) národních výborů,
v II. stolici krajské vojenské správy (městské
vojenské správy jim na roveň postavené)
a výkonné orgány krajských (ústředních)
národních výborů. Sídla okresních
(městských, obvodních) vojenských
správ a krajských vojenských správ
a obvody jejich působnosti stanoví ministerstvo
národní obrany. Příslušnost vojenských
útvarů ve věcech vojáků v činné
službě upraví ministerstvo národní
obrany a ministerstvo vnitra služebními předpisy.
(2) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané
podle něho nestanoví odchylky od obecných
předpisů o řízení ve věcech
správních, platí tyto předpisy.
(3) Soudy, prokuratura a orgány státní správy
jsou v mezích své působnosti povinny spolupůsobit
při provádění tohoto zákona
a předpisů vydaných podle něho.
(4) Orgány ministerstva vnitra jsou v mezích své
působnosti povinny vyhovět přímým
dožádáním místních vojenských
správ v případech, kdy je nebezpečí
v prodlení, zejména ve věcech tykajících
se zjišťování pobytu osob, které
se nedostavily k zápisu nebo k odvodu, vojáků
mimo činnou službu, kteří se nepřihlásili
k pobytu, a vojáků, kteří nenastoupili
činnou službu."
33. § 78 se ruší.
34. § 79 se ruší.
35. § 85 zní:
"Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. října 1949; provedou jej ministři
národní obrany a vnitra v dohodě se zúčastněnými
členy vlády."
1. V branném zákoně nahrazují se slova
"československá branná moc" slovy
"ozbrojené síly Československé
republiky",
"branná moc" slovy "ozbrojené síly",
"vojenská osoba" slovem "voják",
"Sbor národní bezpečnosti" slovy
"Státní bezpečnost a Veřejná
bezpečnost",
"záložník" slovy "voják
v záloze",
"ročník zálohy" slovy "ročník
narození".
2. Ustanovení branného zákona o náhradní
záloze, o náhradních záložnících
a o vojácích v záloze s výslužným
se zrušují.
3. Kde branný zákon odkazuje na ustanovení
vojenského trestního zákona rozumějí
se tím obdobná ustanovení trestního
zákona č. 86/1950 Sb. ve znění zákona
č. 63/1956 Sb.
Vojáci v činné službě, kteří
v letech 1951 až 1956 byli na svou žádost (se
svým souhlasem) vzděláni a vycvičeni
pro službu vojáků z povolání,
nebo kteří byli na svou žádost (se svým
souhlasem) zdokonaleni nebo vycvičeni ve zvláštních
odvětvích vojenské služby, jsou povinni
další službou. Jejich povinnost k další
službě se posuzuje podle předpisů platných
v den počátku účinnosti tohoto zákona.
Zrušuje se § 12 odst. 2 a 3 a § 13 odst. 2 zákona
č. 286/1948 Sb., o národní bezpečnosti.
Opatření učiněná přede
dnem počátku účinnosti tohoto zákona
ve shodě s ním se považují za učiněná
podle něho.
Ministr národní obrany se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů vyhlásil úplné
znění branného zákona č. 92/1949
Sb., jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej ministři
národní obrany a vnitra v dohodě se zúčastněnými
členy vlády.