Podpredseda Žiak (zvoní): Otváram
prerušenú 24. schôdzu Národného
zhromaždenia.
Budeme pokračovať v rozprave k tretiemu bodu denného
poriadku, ktorým je
3. Zpráva výborov rozpočtového
a hospodárskeho, poľnohospodárskeho, kultúrneho,
zdravotníckeho, ústavnoprávneho a zahraničného
o vládnom návrhu rozpočtového zákona
na rok 1958 (tlač 227).
Dávam slovo poslancovi dr. Berákovi.
Posl. dr. Berák: Soudružky a soudruzi, sestry
a bratři!
Soudruh ministr Ďuriš ve svém včerejším
exposé podal nám přehled o tom, jak náš
státní rozpočet na letošní rok
zajišťuje hlavní úkoly našeho hospodářství.
Dovolte mně, abych navázal na jeho výklad
a promluvil o úkolech, které zde připadají
našemu zahraničnímu obchodu.
Zahraniční obchod má v rozvoji našeho
národního hospodářství významnou
úlohu. Už V. I. Lenin učil, že ani jeden
současný stát se nemůže rozvíjet
bez hospodářských styků s ostatními
zeměmi. To platí i o Československu. Vyvážíme
naše zboží a navzájem dovážíme
suroviny a výrobky potřebné pro naše
hospodářství. Zahraniční obchod
pomáhá při překonávání
úzkých profilů v zásobování
našeho národního hospodářství,
přispívá k vyrovnání vztahů
mezi výrobou a spotřebou, k využití
kapacit průmyslu a ke zvyšování životní
úrovně pracujících. Jeho význam
roste úměrně se zvyšováním
naší průmyslové a zemědělské
výroby.
Základní otázkou zahraničního
obchodu je přesné a kvalitní plnění
úkolů. Příčinou závad,
které se zde vyskytují, jsou jednak některé
disproporce v národním hospodářství,
zejména ve strojírenství, jednak nedostatky
v práci zahraničního obchodu, který
nevyužívá odbytových možností
na zahraničních trzích v hlavních
směrech našeho vývozu. Je to vážná
záležitost. Vždyť utvrzení hospodářské
a tím i politické síly světové
socialistické soustavy předpokládá
soudružskou spolupráci a vzájemnou důvěru
zemí tábora socialismu. Ovšem přátelské
dohody lze konkrétně naplňovat a důvěru
získávat - a samozřejmě také
prokazovat - především bezvadným plněním
závazků, tudíž i dodávek strojů
a zařízení. Neměly by se vyskytovat
případy, o jakých mluví např.
s. Václav Zárybnický, technik Strojeexportu
z čs. technického střediska v Bukurešti,
který ve svém příspěvku do
celonárodní diskuse k dopisu ÚV KSČ
napsal: "V technickém středisku na čs.
obchodním zastupitelstvu v Bukurešti jsem musel projednávat
některé oprávněné reklamace.
Přitom je nejzávažnější
ta skutečnost, že při dobré pozornosti
vyrábějících závodů
nemuselo k závadám vůbec dojít. Napravování
zbytečných závad až v zahraničí
vyžaduje zvýšené náklady, ke kterým
by nedošlo, kdyby řádně fungovala kontrola
výrobků před jejich odesláním
na export." Přitom je v naší výrobě
dnes již mnoho závodů, které vyřizují
zahraniční zakázky s velkou péčí
a přesností. S. posl. Komárek ve své
zprávě v hospodářském a rozpočtovém
výboru jmenoval jako příklad v hutnictví
Válcovny trub Chomutov a Železárny Stalingrad,
v těžkém strojírenství České
loděnice Praha, TOS Olomouc a Minerva Opava, v přesném
strojírenství Aritma Vokovice, Tesla Lanškroun,
Posázavské strojírny a Závody přesného
strojírenství Kysucké Nové Město,
v automobilovém průmyslu závody přesného
strojírenství Líšeň. Tam, kde
je stejná přesnost práce v odpovídajícím
PZO, prochází všechna obchodní činnost
vcelku hladce a jsou jenom nepatrné připomínky
zahraničních odběratelů. Zásluhu
o to mají mnozí pracovníci jak výroby,
tak i PZO, z nichž mnozí si přivezli ze zahraničí
i vyznamenání za obětavou práci, jako
např. s. Karel Sláma ze závodů V.
I. Lenina v Plzni, jemuž vláda Čínské
lidové republiky udělila řád přátelství.
Na druhé straně jsou pro nás varovným
signálem některé případy, které
řešil rozhodčí soud Čs. obchodní
komory. V jeho praxi se objevily spory, v nichž tento soud
musel uznat právní nároky zahraničního
partnera na odškodnění vůči některým
našim PZO. Smluvní pokuty byly zde placeny např.
pro nesplnění podmínek kontraktu při
dílčích dodávkách, pro opožděné
dodávky, pro nedodržení smluvené kvality
výrobků atd. V těchto případech
nešlo o nepoctivost nebo liknavost zaměstnanců
PZO, nýbrž o špatnou organisaci práce,
o nedostatek znalostí a zkušeností při
uzavírání kontraktů. Došlo např.
k nedodržení dodávacích lhůt
proto, že byla opominuta úzká součinnost
PZO s výrobním závodem. Znovu se tak potvrdilo,
že každý kontrakt je možno uzavírat
pouze při dokonalé, často až do podrobností
jdoucí znalosti výrobních možností
exportního závodu.
Zahraniční obchod je přirozeně mnohem
více nežli obstarávání surovin
nebo potravin pro náš domácí trh. Je
prostředkem rozšiřování přátelských
styků mezi národy. Tím posiluje mírové
soužití všech zemí a tak přispívá
ke snížení mezinárodního napětí,
uměle vyvolávaného imperialisty.
Dodávkami strojů a strojního zařízení
včetně technické pomoci přispíváme
zemím, které se vymanily z panství kolonialismu,
v jejich boji za dosažení národní a
hospodářské samostatnosti. Československo
se v těchto zemích těší úctě
a vážnosti pro svoji mírumilovnou politiku,
pro nezištnou hospodářskou pomoc poskytovanou
těmto zemím bez jakýchkoli podmínek
na základě rovnoprávnosti a vzájemných
výhod. Leninovy závody dodaly např. egyptskému
cukrovaru Ermant zařízení třtinové
mlýnice o výkonu 4.000 t třtiny denně,
takže tento cukrovar bude patřit k největším
na světě. V Indii vybudujeme závod strojírenské
metalurgie, který bude vybaven těžkou kovárnou,
slévárnou ocelolitiny, slévárnou šedé
litiny, slévárnou barevných kovů a
pomocnými i energetickými provozy. Naše strojírenské
a elektrotechnické továrny dodají na základě
kontraktu mezi Technoexportem a argentinským zákazníkem
zařízení parní elektrárny Llavallol
v provincii Buenos Aires. Na loňském mezinárodním
veletrhu v Tunisu navštívil čs. exposici tuniský
president Hagib Bourghiba, který obdivoval naše motocykly,
šicí stroj a traktory. Tuniský list Le Petit
Matin napsal tehdy článek nadepsaný: "Čs.
traktory dobývají Tunis."
Po návštěvě naší exposice
na veletrhu v Soluni napsal do knihy návštěvníků
pan B. Rantás, rolník z Kalambaky v Řecku:
"Čs. republika může být pyšná
na svou kulturu a velmi vyspělý průmysl."
Inženýr A. Gheorghiu k tomu připsal: "Blahopřeji
přátelům Čechoslovákům
za jejich pokrok ve všech oborech techniky a kultury."
Naopak závady ve vývozu mají nepříznivé
důsledky jak pro rozšiřování
zahraničního obchodu, tak i pro plnění
dovozních kvót. Většina našich
výrobních závodů se dnes již
dobře stará, aby dostála svým závazkům,
neboť je jim známo, že zvláště
na kapitalistických trzích se konkurence chytá
každé příležitosti, aby nás
mohla očernit a urvat objednávku pro sebe. Vždyť
v zemích kapitalistického západu narůstá
deprese, jejíž hlavní ohnisko je ve Spojených
státech, kde již v druhém pololetí roku
1957 došlo k trvalému poklesu indexu průmyslové
výroby. Britský zahraniční obchod
není na tom o mnoho lépe. V únoru byl britský
vývoz nižší o 12 mil. st, tj. 5 % nežli
v lednu.
Proto tím více je nutno se pozastavovat nad tím,
že některé podniky mají každoročně
manko v plnění dodávek zahraničnímu
obchodu. Přitom jsou to z valné části
podniky nejvíce závislé na zahraničním
obchodu, poněvadž vyrábějí z
dovážených surovin. V rozpravě v rozpočtovém
a hospodářském výboru byly v té
souvislosti jmenovány např. strojírny W.
Piecka na Smíchově, ČKD Sokolovo, I. Brněnské
strojírny, Transporta Chrudim, ČKD Modřany,
Leninovy závody Plzeň, AZP Mladá Boleslav,
VŽKG Vítkovice a Chirana Praha. A přece včasnost
plnění zahraničních dodávek
je dnes minimum, které zahraniční obchod
požaduje. Letos stojí před námi jako
naléhavý úkol dosáhnout nutného
a dostatečně rychlého předstihu vývozu
před dovozem. Za tím účelem je nutno,
aby výroba v prvém pololetí splnila plán
vývozních dodávek nejméně na
55 %.
Právě proto, a abychom odstranili dosavadní
nedostatky, zajišťujeme lepší vazbu zahraničního
obchodu na výrobní plány, poněvadž
je třeba zlepšit spolupráci výroby se
zahraničním obchodem. Nová organisace naší
výroby, jak vyplývá z posledního usnesení
ÚV KSČ, přinese značné zlepšení.
Bude ovšem také třeba nahradit dosavadní
příliš administrativní styk obchodních
pracovníků PZO s pracovníky výroby
bezprostředním a stálým osobním
stykem. Těmito opatřeními nesmí být
samozřejmě dotčen monopol zahraničního
obchodu, který je nezbytný pro organisaci socialistického
národního hospodářství.
Užší vztahy mezi výrobou a zahraničním
obchodem by se měly projevit také ve vzájemné
spolupráci při průzkumu trhu, využívání
kapacit a vytváření předpokladů
pro sériovou výrobu. Přitom i v budoucnosti
budeme klást mimořádný důraz
na naše strojírenství, jehož kapacita
v minulých letech velmi vzrostla a není jí
plně využíváno. l když také
v těžkém strojírenství budeme
vytvářet předpoklady pro sériovou
výrobu, nesmíme a nebudeme zapomínat, že
československé těžké strojírenství
je schopno vyrobit unikátní strojírenská
zařízení, která dokáže
vyrobit jen několik málo států na
světě, jak o tom včera mluvil soudruh poslanec
ing. Baier.
Výroba si musí uvědomit, že náš
rostoucí zahraniční obchod bude na ni klást
stále vyšší požadavky. To znamená,
že zahraniční obchod bude od ní stále
více požadovat, aby pro vývoz dodávala
nejen stále více zboží vysoké
technické úrovně, ale též aby
výroba tohoto zboží byla co nejlevnější,
aby nás stála co nejméně surovin.
Jenom takový postup přispěje k větší
specialisaci naší výroby a umožní
nám, abychom zvyšovali svůj dovoz ať již
surovin nebo strojů, ale též i spotřebního
zboží. Jenom takový postup nám pomůže
k rychlejšímu zvyšování životní
úrovně našeho obyvatelstva.
V diskusi o rozpočtu ministerstva zahraničního
obchodu v hospodářském a rozpočtovém
výboru hodně se mluvilo o celkové koncepci
našeho zahraničního obchodu. Tady je nutno
říci, že nebudeme měnit ani orientaci
zahraničního obchodu ani naši výrobu
podle rozmarů kapitalistického trhu, který
je stále více zasahován krisí. Základem
našeho zahraničního obchodu je a zůstane
výměna zboží se zeměmi socialistického
tábora, a na prvém místě se Sovětským
svazem, která vždy bude mít převahu
nad výměnou zboží s kapitalistickými
státy. Neustálý vzestup světové
socialistické soustavy je pevnou zárukou nezávislosti
rozvoje každého jednotlivého socialistického
státu. Socialistické vlastnictví a plánované
hospodářství v socialistických zemích
umožňuje, abychom od výměny zboží
přecházeli k vyššímu stupni dělby
práce - k přímé koordinaci perspektivních
plánů a plánovité specialisaci jednotlivých
zemí. Zaznamenali jsme na tomto poli řadu úspěchů.
V rámci RVHP existuje již koordinace dodávek
uhlí, válcovaného materiálu, strojů
a obilí. Potřeby zemí socialistického
tábora ovšem žádají, aby tato koordinace
se rozvíjela mnohem rychleji než dosud a aby koordinace
byla stále širší a širší.
Nezapomínejme, že i zde kapitalisté - avšak
též dělnická třída kapitalistických
států - bedlivě sledují naše
úspěchy i neúspěchy. Např.
v minulých dnech, kdy se naše delegace účastnila
zasedání Rady meziparlamentární unie
v Ženevě, zaznamenával západní
tisk i rozhlas velmi podrobně pražské zasedání
RVHP, které se zabývalo otázkou paliv. Na
nás ovšem je, abychom do bratrských zemí
vyváželi to zboží, které tyto země
potřebují, o které máme zájem
a které dovedeme vyrábět. Mám na mysli
např. věnovat se více vývozu Dieselových
a elektrických lokomotiv do SSSR.
Budeme jako volení zástupci lidu osvětlovat
ještě více nežli dosud důležitost
a poslání zahraničního obchodu všem
pracovníkům závodů, které z
velké míry pracují pro export. Mnoho zde
mohou vykonat naše odbory, avšak např. i odbočky
SČSP. Vždyť vyvážené výrobky
jsou visitkou naší dobré práce a pracovníci
našeho zahraničního obchodu snáze prodávají
výrobky, které jsou kvalitní.
I na úseku zahraničního obchodu platí,
že vše, čím trpí náš
život, co jej žene vpřed anebo táhne zpátky,
je věcí lidí, stupně jejich uvědomění,
vnitřního zájmu či netečnosti,
touhy po tvořivé práci a překonávání
překážek. Na každém z nás
záleží. Před námi, uvědomělými
budovateli socialismu v naší vlasti, je stěžejní
úkol: Předstihnout vyspělé kapitalistické
státy ve výrobě na jednoho obyvatele. Jednou
z nejdůležitějších bojových
zbraní ke splnění tohoto úkolu je
i zahraniční obchod. Také zahraničním
obchodem musíme dokázat, že dovedeme lépe
pracovat nežli kapitalisté. Není to lehký
úkol: Imperialisté jsou si vědomi, že
jim na dveře tluče krise. Proto dělají
vše, aby co nejvíce oddálili den, kdy je předstihneme
i hospodářsky. Kolo dějin se však nedá
zastavit. Svět vykořisťování
nikdy nedokáže dlouho soupeřit se světem
svobodné mírové práce. Neodolá
bouřlivému rozvoji tvůrčích
sil stamiliónů lidí, kterým dala křídla
k rozletu myšlenka komunismu. Také náš
socialistický zahraniční obchod je bojovníkem
se starými názory na společnost, bojovníkem
za společnost novou, za nové chápání
světa. Svým podílem se zasluhuje o to, že
boj mezi starým a novým světem probíhá
v mírovém soutěžení a nikoli
na válečném bojišti.
Státní rozpočet na r. 1958 zabezpečuje
zahraničnímu obchodu plnění jeho velikých
úkolů v letošním roce a proto budeme
pro něj všichni hlasovat. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslankyni Hrubej.
Posl. Hrubá: Vážené Národní
shromáždění!
Náš státní rozpočet je rozpočtem
miliónů hospodářů, neboť
příjem a vydání každého
našeho občana je součástí státního
rozpočtu. Pracující se zájmem sledují,
jak hospodaří státní správa,
rozpočtové organisace, socialistické podniky
a jednotná zemědělská družstva.
Neboť podle hospodářských výsledků
je možno zajišťovat požadavky našeho
obyvatelstva tak, jak to stále se zvyšující
životní úroveň vyžaduje.
Náš pracující člověk je
dobrým hospodářem, poněvadž je
si vědom toho, že si musí poctivě vydělat
každou korunu, kterou potřebuje k opatření
svých životních potřeb a věcí,
které zpříjemňují život
a činí jej radostným.
Náš okres byl za první republiky jeden z nejchudších
na severní Moravě, kde si bída s nouzí
podávaly ruce v každé chalupě. A jak
to vypadá dnes? Příjem obyvatelstva v našem
okrese činil v roce 1956 326,070.000 Kčs. V roce
1957 činil již 353,551.000 Kčs. Z toho si pracující
uložili na vkladní knížky v roce 1956
10,890.000 Kčs, v roce 1957 již 14,412.000 Kčs.
Hlavním ukazatelem vzestupu životní úrovně
je maloobchodní obrat. Porovnáme-li maloobchodní
obrat s rokem 1956, činil tento 257,874.000 Kčs
a v roce 1957 již 266,597.000 Kčs. Porovnáme-li
prodej zboží, které není životní
nutností, jeví se nám takto:
v roce 1956 si naši spotřebitelé nakoupili:
Radiopřijímačů | 571, | v roce 1957 | 623 |
Televizorů | 23, | v roce 1957 | 248 |
Elektr. praček | 766, | v roce 1957 | 976 |
Ledniček | 95, | v roce 1957 | 237 |
Vyssavačů | 178, | v roce 1957 | 366 |
Šicích strojů | 155, | v roce 1957 | 238 |
Obývacích pokojů | 49, | v roce 1957 | 109 |
Automobilů | 32, | v roce 1957 | 46 |
U některých druhů zboží si spotřebitelé
nakoupili více než o 100 % oproti roku minulému.
Poptávka vykazuje vzestupnou tendenci po průmyslovém
zboží investiční povahy. Svědčí
to o tom, že naši pracující si žijí
den ode dne lépe, že si pořizují věci,
na které si za první republiky nemohli ani myslet,
že by je mohli mít ve svém bytě. Dnes
si pracující nakupují dvakrát i třikrát
více bot, šatů a různého jiného
zboží, než tomu bylo za první republiky.
Proto také je třeba více vyrábět.
Přesto, že závody vyrábějí
několikrát větší množství
některého kvalitního zboží, je
ho stále nedostatek. Mnoho spotřebního zboží
vyrábíme z dovezených surovin, proto je třeba
s těmito surovinami co nejšetrněji zacházet
a vyrábět z nich to nejkvalitnější
zboží. Z rukou našich dělníků
by nemělo vycházet zboží zmetkové,
které je někdy pro zlost v domácnosti.
Koupila jsem si nedávno pánev na amolety. Měla
jsem jen jednu a někdy je třeba rychle uvařit
večeři, aby člověk mohl odejít
s klidným svědomím na schůzi. Říkám
si, na dvou to půjde rychleji. Dlouho jsem vybírala,
která má nejrovnější dno, poněvadž
je to velmi důležité, aby teplo bylo řádně
využito. Jaké bylo moje překvapení,
když amolety na této pánvi se nedají
vůbec dělat, poněvadž po prvním
použití se dno pokřivilo. Myslela jsem, že
jen mně se to stalo. Ale při druhém nákupu,
kde si taktéž vybírala jedna žena pánev,
jakou jsem si koupila já, říká její
přítelkyně, tu si nekupuj, ta je tak na zahození.
Věřte, bylo mně líto toho materiálu
a té práce, která byla na takový zmetek
vynaložena. Ten, kdo tuto pánev navrhl, určitě
sám nevaří a měl by to za trest jednou
zkusit. (Veselost.) Vždyť přece záleží
nejen na tom, kolik máme surovin, ale na tom, kolik krásných
a kvalitních výrobků z nich dovedeme vyrobit.
Stále více si razí cestu k spotřebiteli
zboží značkované, buď podnikovou
značkou, nebo zlatou visačkou. To je velmi pěkné,
ale co je to platné, když jen několik druhů
zboží je označeno. A naši pracující
si chtějí koupit mnohem víc kvalitního
zboží a takové, jaké se jim líbí
a jaké jim vyhovuje. Protože si vydělají
dost peněz a jsou stále náročnější,
žádají stále něco nového,
proto i výroba se musí přizpůsobit
požadavkům spotřebitelů. Není
možno ani setrvávat na starých rozměrech.