Středa 16. dubna 1958

2. den - středa 16. dubna 1958.

(Přerušená schůze znovu zahájena v 9 hod. 02 min.)

Podpredseda Žiak (zvoní): Otváram prerušenú 24. schôdzu Národného zhromaždenia.

Budeme pokračovať v rozprave k tretiemu bodu denného poriadku, ktorým je

3. Zpráva výborov rozpočtového a hospodárskeho, poľnohospodárskeho, kultúrneho, zdravotníckeho, ústavnoprávneho a zahraničného o vládnom návrhu rozpočtového zákona na rok 1958 (tlač 227).

Dávam slovo poslancovi dr. Berákovi.

Posl. dr. Berák: Soudružky a soudruzi, sestry a bratři!

Soudruh ministr Ďuriš ve svém včerejším exposé podal nám přehled o tom, jak náš státní rozpočet na letošní rok zajišťuje hlavní úkoly našeho hospodářství. Dovolte mně, abych navázal na jeho výklad a promluvil o úkolech, které zde připadají našemu zahraničnímu obchodu.

Zahraniční obchod má v rozvoji našeho národního hospodářství významnou úlohu. Už V. I. Lenin učil, že ani jeden současný stát se nemůže rozvíjet bez hospodářských styků s ostatními zeměmi. To platí i o Československu. Vyvážíme naše zboží a navzájem dovážíme suroviny a výrobky potřebné pro naše hospodářství. Zahraniční obchod pomáhá při překonávání úzkých profilů v zásobování našeho národního hospodářství, přispívá k vyrovnání vztahů mezi výrobou a spotřebou, k využití kapacit průmyslu a ke zvyšování životní úrovně pracujících. Jeho význam roste úměrně se zvyšováním naší průmyslové a zemědělské výroby.

Základní otázkou zahraničního obchodu je přesné a kvalitní plnění úkolů. Příčinou závad, které se zde vyskytují, jsou jednak některé disproporce v národním hospodářství, zejména ve strojírenství, jednak nedostatky v práci zahraničního obchodu, který nevyužívá odbytových možností na zahraničních trzích v hlavních směrech našeho vývozu. Je to vážná záležitost. Vždyť utvrzení hospodářské a tím i politické síly světové socialistické soustavy předpokládá soudružskou spolupráci a vzájemnou důvěru zemí tábora socialismu. Ovšem přátelské dohody lze konkrétně naplňovat a důvěru získávat - a samozřejmě také prokazovat - především bezvadným plněním závazků, tudíž i dodávek strojů a zařízení. Neměly by se vyskytovat případy, o jakých mluví např. s. Václav Zárybnický, technik Strojeexportu z čs. technického střediska v Bukurešti, který ve svém příspěvku do celonárodní diskuse k dopisu ÚV KSČ napsal: "V technickém středisku na čs. obchodním zastupitelstvu v Bukurešti jsem musel projednávat některé oprávněné reklamace. Přitom je nejzávažnější ta skutečnost, že při dobré pozornosti vyrábějících závodů nemuselo k závadám vůbec dojít. Napravování zbytečných závad až v zahraničí vyžaduje zvýšené náklady, ke kterým by nedošlo, kdyby řádně fungovala kontrola výrobků před jejich odesláním na export." Přitom je v naší výrobě dnes již mnoho závodů, které vyřizují zahraniční zakázky s velkou péčí a přesností. S. posl. Komárek ve své zprávě v hospodářském a rozpočtovém výboru jmenoval jako příklad v hutnictví Válcovny trub Chomutov a Železárny Stalingrad, v těžkém strojírenství České loděnice Praha, TOS Olomouc a Minerva Opava, v přesném strojírenství Aritma Vokovice, Tesla Lanškroun, Posázavské strojírny a Závody přesného strojírenství Kysucké Nové Město, v automobilovém průmyslu závody přesného strojírenství Líšeň. Tam, kde je stejná přesnost práce v odpovídajícím PZO, prochází všechna obchodní činnost vcelku hladce a jsou jenom nepatrné připomínky zahraničních odběratelů. Zásluhu o to mají mnozí pracovníci jak výroby, tak i PZO, z nichž mnozí si přivezli ze zahraničí i vyznamenání za obětavou práci, jako např. s. Karel Sláma ze závodů V. I. Lenina v Plzni, jemuž vláda Čínské lidové republiky udělila řád přátelství. Na druhé straně jsou pro nás varovným signálem některé případy, které řešil rozhodčí soud Čs. obchodní komory. V jeho praxi se objevily spory, v nichž tento soud musel uznat právní nároky zahraničního partnera na odškodnění vůči některým našim PZO. Smluvní pokuty byly zde placeny např. pro nesplnění podmínek kontraktu při dílčích dodávkách, pro opožděné dodávky, pro nedodržení smluvené kvality výrobků atd. V těchto případech nešlo o nepoctivost nebo liknavost zaměstnanců PZO, nýbrž o špatnou organisaci práce, o nedostatek znalostí a zkušeností při uzavírání kontraktů. Došlo např. k nedodržení dodávacích lhůt proto, že byla opominuta úzká součinnost PZO s výrobním závodem. Znovu se tak potvrdilo, že každý kontrakt je možno uzavírat pouze při dokonalé, často až do podrobností jdoucí znalosti výrobních možností exportního závodu.

Zahraniční obchod je přirozeně mnohem více nežli obstarávání surovin nebo potravin pro náš domácí trh. Je prostředkem rozšiřování přátelských styků mezi národy. Tím posiluje mírové soužití všech zemí a tak přispívá ke snížení mezinárodního napětí, uměle vyvolávaného imperialisty.

Dodávkami strojů a strojního zařízení včetně technické pomoci přispíváme zemím, které se vymanily z panství kolonialismu, v jejich boji za dosažení národní a hospodářské samostatnosti. Československo se v těchto zemích těší úctě a vážnosti pro svoji mírumilovnou politiku, pro nezištnou hospodářskou pomoc poskytovanou těmto zemím bez jakýchkoli podmínek na základě rovnoprávnosti a vzájemných výhod. Leninovy závody dodaly např. egyptskému cukrovaru Ermant zařízení třtinové mlýnice o výkonu 4.000 t třtiny denně, takže tento cukrovar bude patřit k největším na světě. V Indii vybudujeme závod strojírenské metalurgie, který bude vybaven těžkou kovárnou, slévárnou ocelolitiny, slévárnou šedé litiny, slévárnou barevných kovů a pomocnými i energetickými provozy. Naše strojírenské a elektrotechnické továrny dodají na základě kontraktu mezi Technoexportem a argentinským zákazníkem zařízení parní elektrárny Llavallol v provincii Buenos Aires. Na loňském mezinárodním veletrhu v Tunisu navštívil čs. exposici tuniský president Hagib Bourghiba, který obdivoval naše motocykly, šicí stroj a traktory. Tuniský list Le Petit Matin napsal tehdy článek nadepsaný: "Čs. traktory dobývají Tunis."

Po návštěvě naší exposice na veletrhu v Soluni napsal do knihy návštěvníků pan B. Rantás, rolník z Kalambaky v Řecku: "Čs. republika může být pyšná na svou kulturu a velmi vyspělý průmysl." Inženýr A. Gheorghiu k tomu připsal: "Blahopřeji přátelům Čechoslovákům za jejich pokrok ve všech oborech techniky a kultury."

Naopak závady ve vývozu mají nepříznivé důsledky jak pro rozšiřování zahraničního obchodu, tak i pro plnění dovozních kvót. Většina našich výrobních závodů se dnes již dobře stará, aby dostála svým závazkům, neboť je jim známo, že zvláště na kapitalistických trzích se konkurence chytá každé příležitosti, aby nás mohla očernit a urvat objednávku pro sebe. Vždyť v zemích kapitalistického západu narůstá deprese, jejíž hlavní ohnisko je ve Spojených státech, kde již v druhém pololetí roku 1957 došlo k trvalému poklesu indexu průmyslové výroby. Britský zahraniční obchod není na tom o mnoho lépe. V únoru byl britský vývoz nižší o 12 mil. st, tj. 5 % nežli v lednu.

Proto tím více je nutno se pozastavovat nad tím, že některé podniky mají každoročně manko v plnění dodávek zahraničnímu obchodu. Přitom jsou to z valné části podniky nejvíce závislé na zahraničním obchodu, poněvadž vyrábějí z dovážených surovin. V rozpravě v rozpočtovém a hospodářském výboru byly v té souvislosti jmenovány např. strojírny W. Piecka na Smíchově, ČKD Sokolovo, I. Brněnské strojírny, Transporta Chrudim, ČKD Modřany, Leninovy závody Plzeň, AZP Mladá Boleslav, VŽKG Vítkovice a Chirana Praha. A přece včasnost plnění zahraničních dodávek je dnes minimum, které zahraniční obchod požaduje. Letos stojí před námi jako naléhavý úkol dosáhnout nutného a dostatečně rychlého předstihu vývozu před dovozem. Za tím účelem je nutno, aby výroba v prvém pololetí splnila plán vývozních dodávek nejméně na 55 %.

Právě proto, a abychom odstranili dosavadní nedostatky, zajišťujeme lepší vazbu zahraničního obchodu na výrobní plány, poněvadž je třeba zlepšit spolupráci výroby se zahraničním obchodem. Nová organisace naší výroby, jak vyplývá z posledního usnesení ÚV KSČ, přinese značné zlepšení. Bude ovšem také třeba nahradit dosavadní příliš administrativní styk obchodních pracovníků PZO s pracovníky výroby bezprostředním a stálým osobním stykem. Těmito opatřeními nesmí být samozřejmě dotčen monopol zahraničního obchodu, který je nezbytný pro organisaci socialistického národního hospodářství.

Užší vztahy mezi výrobou a zahraničním obchodem by se měly projevit také ve vzájemné spolupráci při průzkumu trhu, využívání kapacit a vytváření předpokladů pro sériovou výrobu. Přitom i v budoucnosti budeme klást mimořádný důraz na naše strojírenství, jehož kapacita v minulých letech velmi vzrostla a není jí plně využíváno. l když také v těžkém strojírenství budeme vytvářet předpoklady pro sériovou výrobu, nesmíme a nebudeme zapomínat, že československé těžké strojírenství je schopno vyrobit unikátní strojírenská zařízení, která dokáže vyrobit jen několik málo států na světě, jak o tom včera mluvil soudruh poslanec ing. Baier.

Výroba si musí uvědomit, že náš rostoucí zahraniční obchod bude na ni klást stále vyšší požadavky. To znamená, že zahraniční obchod bude od ní stále více požadovat, aby pro vývoz dodávala nejen stále více zboží vysoké technické úrovně, ale též aby výroba tohoto zboží byla co nejlevnější, aby nás stála co nejméně surovin. Jenom takový postup přispěje k větší specialisaci naší výroby a umožní nám, abychom zvyšovali svůj dovoz ať již surovin nebo strojů, ale též i spotřebního zboží. Jenom takový postup nám pomůže k rychlejšímu zvyšování životní úrovně našeho obyvatelstva.

V diskusi o rozpočtu ministerstva zahraničního obchodu v hospodářském a rozpočtovém výboru hodně se mluvilo o celkové koncepci našeho zahraničního obchodu. Tady je nutno říci, že nebudeme měnit ani orientaci zahraničního obchodu ani naši výrobu podle rozmarů kapitalistického trhu, který je stále více zasahován krisí. Základem našeho zahraničního obchodu je a zůstane výměna zboží se zeměmi socialistického tábora, a na prvém místě se Sovětským svazem, která vždy bude mít převahu nad výměnou zboží s kapitalistickými státy. Neustálý vzestup světové socialistické soustavy je pevnou zárukou nezávislosti rozvoje každého jednotlivého socialistického státu. Socialistické vlastnictví a plánované hospodářství v socialistických zemích umožňuje, abychom od výměny zboží přecházeli k vyššímu stupni dělby práce - k přímé koordinaci perspektivních plánů a plánovité specialisaci jednotlivých zemí. Zaznamenali jsme na tomto poli řadu úspěchů. V rámci RVHP existuje již koordinace dodávek uhlí, válcovaného materiálu, strojů a obilí. Potřeby zemí socialistického tábora ovšem žádají, aby tato koordinace se rozvíjela mnohem rychleji než dosud a aby koordinace byla stále širší a širší. Nezapomínejme, že i zde kapitalisté - avšak též dělnická třída kapitalistických států - bedlivě sledují naše úspěchy i neúspěchy. Např. v minulých dnech, kdy se naše delegace účastnila zasedání Rady meziparlamentární unie v Ženevě, zaznamenával západní tisk i rozhlas velmi podrobně pražské zasedání RVHP, které se zabývalo otázkou paliv. Na nás ovšem je, abychom do bratrských zemí vyváželi to zboží, které tyto země potřebují, o které máme zájem a které dovedeme vyrábět. Mám na mysli např. věnovat se více vývozu Dieselových a elektrických lokomotiv do SSSR.

Budeme jako volení zástupci lidu osvětlovat ještě více nežli dosud důležitost a poslání zahraničního obchodu všem pracovníkům závodů, které z velké míry pracují pro export. Mnoho zde mohou vykonat naše odbory, avšak např. i odbočky SČSP. Vždyť vyvážené výrobky jsou visitkou naší dobré práce a pracovníci našeho zahraničního obchodu snáze prodávají výrobky, které jsou kvalitní.

I na úseku zahraničního obchodu platí, že vše, čím trpí náš život, co jej žene vpřed anebo táhne zpátky, je věcí lidí, stupně jejich uvědomění, vnitřního zájmu či netečnosti, touhy po tvořivé práci a překonávání překážek. Na každém z nás záleží. Před námi, uvědomělými budovateli socialismu v naší vlasti, je stěžejní úkol: Předstihnout vyspělé kapitalistické státy ve výrobě na jednoho obyvatele. Jednou z nejdůležitějších bojových zbraní ke splnění tohoto úkolu je i zahraniční obchod. Také zahraničním obchodem musíme dokázat, že dovedeme lépe pracovat nežli kapitalisté. Není to lehký úkol: Imperialisté jsou si vědomi, že jim na dveře tluče krise. Proto dělají vše, aby co nejvíce oddálili den, kdy je předstihneme i hospodářsky. Kolo dějin se však nedá zastavit. Svět vykořisťování nikdy nedokáže dlouho soupeřit se světem svobodné mírové práce. Neodolá bouřlivému rozvoji tvůrčích sil stamiliónů lidí, kterým dala křídla k rozletu myšlenka komunismu. Také náš socialistický zahraniční obchod je bojovníkem se starými názory na společnost, bojovníkem za společnost novou, za nové chápání světa. Svým podílem se zasluhuje o to, že boj mezi starým a novým světem probíhá v mírovém soutěžení a nikoli na válečném bojišti.

Státní rozpočet na r. 1958 zabezpečuje zahraničnímu obchodu plnění jeho velikých úkolů v letošním roce a proto budeme pro něj všichni hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslankyni Hrubej.

Posl. Hrubá: Vážené Národní shromáždění!

Náš státní rozpočet je rozpočtem miliónů hospodářů, neboť příjem a vydání každého našeho občana je součástí státního rozpočtu. Pracující se zájmem sledují, jak hospodaří státní správa, rozpočtové organisace, socialistické podniky a jednotná zemědělská družstva. Neboť podle hospodářských výsledků je možno zajišťovat požadavky našeho obyvatelstva tak, jak to stále se zvyšující životní úroveň vyžaduje.

Náš pracující člověk je dobrým hospodářem, poněvadž je si vědom toho, že si musí poctivě vydělat každou korunu, kterou potřebuje k opatření svých životních potřeb a věcí, které zpříjemňují život a činí jej radostným.

Náš okres byl za první republiky jeden z nejchudších na severní Moravě, kde si bída s nouzí podávaly ruce v každé chalupě. A jak to vypadá dnes? Příjem obyvatelstva v našem okrese činil v roce 1956 326,070.000 Kčs. V roce 1957 činil již 353,551.000 Kčs. Z toho si pracující uložili na vkladní knížky v roce 1956 10,890.000 Kčs, v roce 1957 již 14,412.000 Kčs.

Hlavním ukazatelem vzestupu životní úrovně je maloobchodní obrat. Porovnáme-li maloobchodní obrat s rokem 1956, činil tento 257,874.000 Kčs a v roce 1957 již 266,597.000 Kčs. Porovnáme-li prodej zboží, které není životní nutností, jeví se nám takto:

v roce 1956 si naši spotřebitelé nakoupili:

Radiopřijímačů 571,v roce 1957623
Televizorů23, v roce 1957248
Elektr. praček766, v roce 1957976
Ledniček95,v roce 1957 237
Vyssavačů178, v roce 1957366
Šicích strojů155, v roce 1957238
Obývacích pokojů49, v roce 1957109
Automobilů32, v roce 195746

U některých druhů zboží si spotřebitelé nakoupili více než o 100 % oproti roku minulému. Poptávka vykazuje vzestupnou tendenci po průmyslovém zboží investiční povahy. Svědčí to o tom, že naši pracující si žijí den ode dne lépe, že si pořizují věci, na které si za první republiky nemohli ani myslet, že by je mohli mít ve svém bytě. Dnes si pracující nakupují dvakrát i třikrát více bot, šatů a různého jiného zboží, než tomu bylo za první republiky. Proto také je třeba více vyrábět.

Přesto, že závody vyrábějí několikrát větší množství některého kvalitního zboží, je ho stále nedostatek. Mnoho spotřebního zboží vyrábíme z dovezených surovin, proto je třeba s těmito surovinami co nejšetrněji zacházet a vyrábět z nich to nejkvalitnější zboží. Z rukou našich dělníků by nemělo vycházet zboží zmetkové, které je někdy pro zlost v domácnosti.

Koupila jsem si nedávno pánev na amolety. Měla jsem jen jednu a někdy je třeba rychle uvařit večeři, aby člověk mohl odejít s klidným svědomím na schůzi. Říkám si, na dvou to půjde rychleji. Dlouho jsem vybírala, která má nejrovnější dno, poněvadž je to velmi důležité, aby teplo bylo řádně využito. Jaké bylo moje překvapení, když amolety na této pánvi se nedají vůbec dělat, poněvadž po prvním použití se dno pokřivilo. Myslela jsem, že jen mně se to stalo. Ale při druhém nákupu, kde si taktéž vybírala jedna žena pánev, jakou jsem si koupila já, říká její přítelkyně, tu si nekupuj, ta je tak na zahození.

Věřte, bylo mně líto toho materiálu a té práce, která byla na takový zmetek vynaložena. Ten, kdo tuto pánev navrhl, určitě sám nevaří a měl by to za trest jednou zkusit. (Veselost.) Vždyť přece záleží nejen na tom, kolik máme surovin, ale na tom, kolik krásných a kvalitních výrobků z nich dovedeme vyrobit.

Stále více si razí cestu k spotřebiteli zboží značkované, buď podnikovou značkou, nebo zlatou visačkou. To je velmi pěkné, ale co je to platné, když jen několik druhů zboží je označeno. A naši pracující si chtějí koupit mnohem víc kvalitního zboží a takové, jaké se jim líbí a jaké jim vyhovuje. Protože si vydělají dost peněz a jsou stále náročnější, žádají stále něco nového, proto i výroba se musí přizpůsobit požadavkům spotřebitelů. Není možno ani setrvávat na starých rozměrech.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP