Čtvrtek 19. prosince 1957

Doporučuji jménem rozpočtového a hospodářského výboru Národnímu shromáždění přijetí vládního návrhu zákona beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Hlásí se někdo do rozpravy k tomuto vládnímu návrhu zákona? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí. Budeme proto hlasovat a to o celém vládním návrhu zákona najednou podle výborové zprávy.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení zákonů o dani ze mzdy, zemědělské dani, dani z příjmů obyvatelstva a živnostenské dani, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Jeden poslanec zdržel se hlasování.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění převážnou většinou hlasů schválilo vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení zákonů o daní ze mzdy, zemědělské dani, dani z příjmů obyvatelstva a živnostenské dani.

Tím jsme projednali devátý bod denního pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání desátého bodu pořadu, kterým je

10. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o placené dovolené na zotavenou v roce 1956 a 1959 (tisk 208).

Zpravodajem je poslanec Josef Čermák, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Josef Čermák: Soudružky, soudruzi, poslanci!

Vláda republiky předložila Národnímu shromáždění k projednání návrh zákona o placené dovolené na zotavenou v roce 1958 a 1959.

Vládní návrh zákona přejímá beze změny dosavadní úpravu placené dovolené na zotavenou provedenou zákonem č. 3/1954 Sb., která platila i v roce 1955 až 1957.

Dosavadní úprava se vcelku osvědčila, i když jejím nedostatkem dosud je, že se při stanovení délky dovolené nepřihlíží důsledně k obtížnosti a namáhavosti práce a k jejímu vlivu na zdraví člověka, tak jak je to upraveno již v Sovětském svazu. Tento nedostatek bude odstraněn při definitivní úpravě dovolené v připravovaném zákoníku práce. Přesto však, pokud jde o osoby pracující s radioaktivními látkami, bude předložen návrh zákona, kterým by byla zvláště upravena pracovní doba, dovolená i rekreace těchto pracujících.

Naši pracující se mohou každoročně přesvědčovat o tom, že naše strana a vláda o ně pečují se stále zvýšenou měrou. To se výrazně projevuje i na úseku pracovně-právního zákonodárství. Dokladem toho je i úprava placené dovolené, která se u nás pohybuje vysoko nad světovým průměrem. Již Ústava 9. května a mimo to zvláštní právní předpisy zajišťují nárok na dovolenou. Naproti tomu v kapitalistických státech udělení dovolené závisí mnohdy na libovůli zaměstnavatele. Vždyť si jistě starší dělníci vzpomínají na to, jak mnozí se za kapitalistické republiky ani neodvážili hlásit se o dovolenou, aby nepopudili proti sobě zaměstnavatele, aby nebyli vyhozeni za vrata fabriky a tak rozšířili řady nezaměstnaných.

Chtěl bych alespoň několika slovy ukázat, že u nás mnoho věcí, které se zdají samozřejmostí pro naše pracující, jsou zatím snem pro pracující kapitalistických států. Tak je tomu i se zákonem o placené dovolené v naší republice.

Do našeho podniku Leninových závodů v Plzni chodí mnoho návštěv ze zahraničí. Mezi nimi jsou také návštěvy odborářů z kapitalistických států. Při besedě s nimi tito vysoce oceňují sociální zařízení a vše to, co dává naše společenské zřízení našim pracujícím.

Vzpomínám si také na jednu veřejnou schůzi v naší obci v roce 1945, kdy jeden zaměstnanec mlýna říkal, že je nemožné, aby placená dovolená byla v takovém rozsahu, že to žádný kapitalista nemůže vydržet, dát a platit dělníkům jeden měsíc dovolené.

Muselo se mu tehdy vysvětlit, že kapitalista ne že není schopen, ale že není ochoten dát dělníkům více než minimum, aby mu zbyly co největší zisky.

Myslím, že dnes každému v naší republice jsou již tyto otázky jasné a že každý ví, že výsledky práce všech se formou péče o člověka v naší republice vracejí zpět pracujícím.

A jaká je dovolená v kapitalistických zemích v současné době? Na příklad v Belgii mají pracující nárok na 6 dnů dovolené, v Italii 10 dnů, v USA 6-12 dnů, ve Velké Británii rovněž 6-12 dnů, ve Švýcarsku 6 dnů, v západním Německu 12 dnů atd. Dokonce v řadě dalších kapitalistických zemí, zejména v zemích Latinské Ameriky, nemají pracující na dovolenou vůbec zákonný nárok. Jaký je to rozdíl proti poměrům v našem lidově demokratickém státě, kde převážná většina pracujících má dnes 18-24 dnů dovolené!

Ale nejde jen o dovolenou! Ústřední rada odborů v rámci rekreační akce umožňuje našim pracujícím, aby dovolenou užili v nejkrásnějších místech naší vlasti za neobyčejně mírné poplatky. U nás je tedy nejen nejdelší dovolená - ale i podmínky pro krásné užití dovolené. To je jeden z velikých úspěchů našeho socialistického budování.

Náš podnik má tři rekreační střediska. Jen v těchto rekreačních střediskách strávilo část svojí dovolené 4958 zaměstnanců našeho podniku i s rodinnými příslušníky. Mimo to bylo vysláno na rekreaci ROH 1922 osob. V létě bylo 1560 dětí v pionýrských táborech, kde jim byla věnována veškerá péče jak po výchovné, tak materiální stránce.

Toto vše jsou veliké přednosti našeho společenského zřízení, ovšem musíme si být vědomi také toho, že to vše je možné dávat a rozdělovat si jen tehdy, když budeme také dobře pracovat a vyrábět.

Na práci nás všech záleží, abychom cíl, který byl vytyčen na posledním zasedání ÚV KSČ, to jest dobudování socialismu v naší vlasti, byl brzo uskutečněn.

Budeme hlasovat pro tento zákon s přáním, aby naši pracující v příštích letech dobře užili své dovolené, aby se posíleni dali s radostí do plnění všech budovatelských úkolů, jak nám je strana a vláda ukládá.

Návrh zákona o placené dovolené na zotavenou v roce 1958 a 1959 byl projednán ve schůzi rozpočtového a hospodářského výboru.

Doporučuji, aby byl Národním shromážděním schválen podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Hlásí se někdo o slovo k tomuto bodu pořadu? (Nikdo se nehlásil.)

Nehlásí. Přistoupíme proto k hlasování, a to o celém vládním návrhu zákona najednou podle výborové zprávy.

Má někdo námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o placené dovolené na zotavenou v letech 1958 a 1959 ve znění zprávy výboru rozpočtového a hospodářského, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o placené dovolené na zotavenou v letech 1958 a 1959.

Tím je projednán desátý bod denního pořadu.

Zbývá ještě projednat jedenáctý bod denního pořadu, kterým je

11. Doplňovací volba předsednictva Národního shromáždění.

Byl mi podán písemný návrh poslanců Štětky, Jurana, dr. Hulínského, Štyndla, Jakoubka, Letavajové, Prokopové, Kaliského a druhů na doplňovací volbu předsednictva Národního shromáždění podle § 64 odstavec 3 ústavy a podle § 15 zákona o jednacím řádu.

Písemný návrh byl členům Národního shromáždění rozdán. Žádám o přečtení návrhu.

Vedoucí Kanceláře NS Kováčik (čte): Návrh poslanců Štětky, Jurana, dr. Hulínského, Štyndla, Jakoubka, Letavajové, Prokopové, Kaliského a druhů na doplňovací volbu předsednictva Národního shromáždění podle § 64 odstavec 3 ústavy. Podepsaní navrhují, aby byl v doplňovací volbě podle § 64 odstavec 3 ústavy a podle § 15 jednacího řádu zvolen za člena předsednictva Národního shromáždění posl. Vratislav Krutina.

Místopředseda dr. Polanský: Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby podle předloženého návrhu byl v doplňovací volbě zvolen členem předsednictva Národního shromáždění poslanec Vratislav Krutina, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Poslanec Vratislav Krutina byl zvolen členem předsednictva Národního shromáždění.

Tím je vyřízen pořad schůze.

Končím schůzi s přáním veselých svátků a mnoha úspěchů v novém roce. (Potlesk.)

(Schůze skončena v 15 hod. 36 min.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP