Zahraniční výbor Národního shromáždění usnesl se ve svých schůzích dne 13. a 19. prosince 1957 po obšírné rozpravě doporučit Národnímu shromáždění k přijetí toto prohlášení:

"Národní shromáždění republiky Československé se jednomyslně hlásí k Manifestu míru, přijatému ve dnech 16. až 19. listopadu 1957 na poradě představitelů 64 komunistických a dělnických stran v Moskvě, a vyjadřuje mu plnou podporu. Tento nesmírně důležitý dokument mluví jasnou a každému srozumitelnou řečí: Svět potřebuje mír a ne válku.

Zrychlující se závody ve zbrojení a přípravy na atomovou válku ohrožují existenci milionů lidí. Zvyšují mezinárodní napětí a brání přátelské spolupráci všech národů na velikém díle vybudování takového světa, ve kterém by všichni lidé bez rozdílu národností, ras, náboženství a politického přesvědčení žili v míru, ve štěstí a radosti.

My, kteří vytváříme nový svět, svět míru a socialismu, válku nechceme, válku nepotřebujeme, válku nenávidíme, jak to znovu jasně potvrdila Deklarace představitelů komunistických a dělnických stran socialistických zemí, přijatá v Moskvě 16. listopadu 1957. Válku nechtějí ani široké masy obyvatelstva ostatních zemí.

Kdo tedy s válkou spekuluje? Je to úzký kruh těch, jimž válka a smrt milionů přináší obrovské zisky, těch, kdo by rádi válkou zadrželi kolo dějin, jimiž byli již odsouzeni.

Zasedání Rady Severoatlantického paktu v Paříži potvrzuje, že představitelé vedoucích zemí NATO usilují o rozpoutání nové vlny válečné hysterie, jež by umožnila pokračovat v politice šíleného zbrojení a přeměny evropských zemí NATO v atomové a raketové základny pro válku proti mírumilovným a především proti socialistickým zemím. Tyto snahy, které jsou v přímém rozporu s životními zájmy obyvatelstva těchto zemí, vyvolávají znovu vážné válečné nebezpečí.

Velkým ohrožením míru je stále sílící militarismus a revanšismus v Německé spolkové republice, která se má stát přes rostoucí odpor německého lidu hlavní atomovou základnou Severoatlantického paktu v Evropě. Československý lid až příliš dobře sám na sobě - podobně jako jiné národy Evropy - pocítil, co znamená německý imperialismus. Je proto nejvyšším zájmem, aby se v boji proti této hrozbě sjednotily všechny demokratické a mírové sily evropských zemí, zejména těch, které se západním Německem sousedí.

Lidstvo v posledních letech již nejednou dosáhlo, že byla sražena útočníkova ruka, hrozící atomovou bombou. Tyto úspěchy v boji proti válce mobilisují k dalšímu upevňování mohutné světové mírové fronty.

Návrhy vlády Svazu sovětských socialistických republik, obsažené v dopisech předsedy Rady ministrů SSSR N. A. Bulganina, jasně ukazují, že k tomu, aby se mírové soužití stalo skutkem, je třeba se zříci hrozby násilí při řešení sporů mezi státy, zastavit nepřátelskou propagandu vůči cizím zemím a skoncovat s horečným zbrojením. Uskutečnění řady konkretních opatření k uvolnění mezinárodního napětí, především pak uzavření smlouvy o neútočení mezi členskými státy NATO a Varšavské smlouvy a vytvoření rozsáhlého pásma ve středu Evropy, jež by bylo vyloučeno z atomového zbrojení a zahrnovalo by Německou spolkovou republiku, Německou demokratickou republiku, Polskou lidovou republiku a Československou republiku, by bylo svrchovaně významným krokem k posílení bezpečnosti v Evropě.

Národní shromáždění republiky Československé se spolu se vším československým lidem připojuje k výzvě Manifestu míru a žádá zastavení horečného zbrojení, zákaz výroby a použití atomových a vodíkových zbraní, skoncování s politikou válečných bloků a vytváření válečných základen v jiných zemích, zastavení vyzbrojování německých militaristů, skoncování s provokacemi imperialistů na Blízkém a Středním východě a nastolení politiky kolektivní bezpečnosti a mírového soužití.

K dosažení těchto cílů je především třeba neprodleně zastavit pokusy s atomovými a vodíkovými zbraněmi a bezpodmínečně zakázat výrobu a použití těchto zbraní.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje a plně se staví za prohlášení vlády Československé republiky k současné mezinárodní situaci ze dne 14. prosince, které vyjádřilo plnou podporu československého lidu a jeho vlády návrhům SSSR, PLR a NDR a znovu potvrdilo, že Československo je ochotno převzít závazek zříci se rozmisťování a výroby jaderných zbraní na svém území, zřeknou-li se velmoci rozmisťování jaderných zbraní na území Německé spolkové republiky a Německé demokratické republiky a bude-li dosaženo mezi oběma německými státy dohody v témže směru.

My, volení zástupci československého lidu, budeme spolu se vším naším lidem nešetříce sil bojovat za tyto cíle, za porážku politiky studené války, za vítězství politiky míru.