l ta skutečnost, že vítěznými hrami právě letošního Jiráskova Hronova v době oslav 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce jsou hry Maxima Gorkého - Vassa Železnovova - a Arbuzovova hra - Dům na předměstí - svědčí o tom, že Jiráskův Hronov není jen vyvrcholením soutěže, nýbrž také repertoárovým kompasem pro většinu našich ochotnických souborů.

Jiráskův Hronov a Loutkářská Chrudim se stávají rok od roku stále více předmětem zasloužené pozornosti nejen lidových divadelníků, ale také našich profesionálních umělců a, což je velmi příznačné, i předmětem zájmu stále vzrůstajícího počtu zahraničních delegací, které přijíždějí, aby se seznámily jak s organisací, tak také s uměleckou úrovní a zaměřením našeho lidového divadla.

Slyšeli jsme v projevu s. min. dr. Františka Kahudy, že československé divadelnictví má ještě překonat mnoho problémů. Mají je i ochotnické soubory. Chtěly by o nich mluvit přímo a veřejně. Už několik let je jim slibováno, že bude svolán celostátní aktiv. Byl už dokonce loni stanoven i termín. Ale ani tehdy nebyl uskutečněn.

Mají-li být některé organisační nedostatky odstraněny a chceme-li zvýšit podíl dobrovolných ochotnických pracovníků na rozhodování o problémech ochotnického divadla, je třeba především zvýšit zájem všech společenských organisací Národní fronty i ostatních institucí, zejména národních výborů o politickou a ideovou péči, využít v co největší míře dobrovolné iniciativy pracovníků ochotnického divadla k aktivisaci poradních sborů a zapojit tyto co nejšíře do spoluúčasti na řešení všech odborných otázek, které se týkají vnitřních záležitostí souborů, soutěží, repertoáru a dramaturgie.

Toto je, soudružky a soudruzi poslanci, jedině správná cesta k odstranění překážek, které brzdí ještě větší rozvoj a rozkvět našeho ochotnického i loutkového divadla. Nesmíme si ani zastírat, že značnou úlohu zde hraje vzor profesionálních divadel, která jsou mnohdy ochotnickými soubory nekriticky napodobována.

I když si uvědomujeme, že přední profesionální scény mají být vzorem pro ochotníky, bylo by žádoucí, aby vlastní tvůrčí činnost ochotnického divadla byla daleko více obohacována objevným hledáním nových cest v režii, dramaturgii i v repertoáru.

Mluví-li návrh zákona o divadelní činnosti o tom, že ochotnické divadlo vhodně doplňuje činnost profesionálních divadel, chtěl bych vyzvat všechny profesionální umělce, aby daleko více měli tuto skutečnost na mysli než tomu bylo dosud a všemi prostředky pomáhali ochotnickým souborům v jejich činnosti pro společné cíle.

Všude tam, kde zkušení profesionální divadelní umělci projevili sebemenší zájem o ochotníky, bylo dosaženo těch nejkrásnějších výsledků.

Zkušenosti ze Sovětského svazu i z některých zemí lidové demokracie dokazují, že nejen je to možné, ale že veliká výchovná síla profesionálního divadla nesmí být zaměřena pouze na diváky, ale také - což je ve svých důsledcích rovnocenné, na dobrovolné divadelní pracovníky.

Mělo by se stát vlasteneckou povinností každého profesionálního divadla a divadelníka, aby se stal patronem a pomocníkem některého divadelního ochotnického souboru. Radost z úspěchů svěřeného souboru i láska obětavých ochotnických pracovníků bude pro všechny odměnou, která každého skutečného umělce potěší více než tradované hlasy o rozporech mezi profesionály a ochotníky.

Ať přijede do Sovětského svazu kdokoli a za jakýmkoli účelem, vidí, že mezi jeho nejsilnější dojmy patří divadlo. Není na světě divadlo, které by se mohlo, co do umělecké úrovně i co do hloubky působení na široké masy, měřit s divadlem sovětským.

To proto, že silná a působivá sovětská divadelní kultura roste a čerpá ze sovětského života, navazuje na odkaz nejlepších hodnot minulosti a leninismus jí určuje cíle a dává sílu jich dosáhnout.

I naše ochotnické - a vůbec naše divadlo se musí stát nejširším vrstvám našeho lidu manifestací tvůrčího vlastenectví a proletářského internacionalismu, má navazovat na slavné tradice naší národní minulosti a neustále pokračovat ve vznešeném zápasu o převýchovu lidových mas v duchu nejušlechtilejších vztahů člověka k člověku a národa k národu.

Chtěl bych při tom na závěr vyslovit naději, že také naši dramatičtí spisovatelé učiní vše, aby naši ochotníci mohli se co nejvíce zabývat problémy současného života, s radostnými úspěchy našeho lidu, uváděním jejich nových her, na které tolik čekají.

Naši divadelní ochotníci hrají divadlo z lásky a s nadšením. Hrají divadlo, aby nejen obohatili svůj vlastní život kulturními zážitky a tvůrčí činností ve výstavbě socialismu, ale též proto, aby co nejvíce prospěli přeměně naší společnosti ve společnost socialistickou.

Vítáme, soudružky a soudruzi poslanci, tento nový divadelní zákon jako další mezník rozvoje českého a slovenského divadla a nechť zpráva o jeho schválení Národním shromážděním pronikne do všech ochotnických souborů jako signál k ještě bojovnější a nadšenější činnosti v procesu naší kulturní revoluce, která tak hluboce a blahodárně zasahuje do našeho národního života, pro dovršení výstavby socialismu, pro šťastný život našich národů a pro blaho vlasti a pokojné soužití mezi všemi národy.

Je to pro nás, poslance pracujícího lidu, nejen čestná, nýbrž i nanejvýš radostná povinnost, můžeme-li v jednomyslném souladu pro tento zákon jednomyslně hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Děkuji posl. Šafaříkovi za jeho příspěvek.

Tím je vyčerpáno pořadí přihlášených řečníků.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena.

Dříve než přistoupíme k hlasování, dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. Homolovi.

Zpravodaj posl. Homola: Vzdávám se slova.

Místopředseda Fiala: Zpravodaj se vzdává slova.

Nebyly podány žádné pozměňovací návrhy. Dám proto hlasovat, nebude-li Národní shromáždění nic namítat, o celém vládním návrhu zákona najednou podle výborové zprávy.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o divadelní činnosti (divadelní zákon), a to ve znění předložené zprávy výboru kulturního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o divadelní činnosti (divadelní zákon).

Tím jsme projednali třetí bod našeho pořadu. (Potlesk.)

Čtvrtým bodem denního pořadu, který budeme teď projednávat, je

4. Zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o Československé akademii věd (tisk 187).

Zpravodajem je posl. dr. ing. Potužák; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. ing. Potužák: Soudružky a soudruzi poslanci!

Z pověření kulturního výboru podávám plenu NS zprávu o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon o Československé akademii věd ze dne 29. října 1952, čís. 52 Sb. Jde o novelisaci větší části ustanovení dosavadního zákona, který v době svého vydání plně vyhovoval svému účelu.

Československá akademie věd převzala po svém zřízení na sebe úkoly, které před tím obstarávala Česká akademie věd a umění, Královská česká společnost nauk, Masarykova akademie práce, Orientální ústav, Slovanský ústav a Národní rada badatelská, kromě ještě řady nadací a fondů. Tak se stala Československá akademie věd vrcholnou vědeckou institucí ve státě.

Současně s budováním vědeckých a výzkumných ústavů Akademie byla během první pětiletky vybudována dost hustá síť resortních vědecko-výzkumných ústavů. Obdobně byly zřízeny vědecké ústavy na vysokých školách. Vědecko-výzkumné instituce dosáhly v celé řadě oborů významných dílčích úspěchů. Poněvadž snahou našich vědeckých ústavů je nejen dohnat, ale i předstihnout v ekonomickém a technickém ohledu vedoucí kapitalistické země - kterýžto úkol si vytyčily všechny země socialistického tábora - vyžaduje se, aby věda ještě účinněji přispívala k technickému rozvoji jednotlivých odvětví národního hospodářství.

Vědecké a výzkumné ústavy resortní tvoří několikanásobný počet ústavů, než jich má Akademie sama, a proto docházelo často k tomu, že některé úkoly nebyly dostatečně plánované, měly vadnou organisaci a i kvalitu práce. Tento stav byl zaviněn též tím, že vědecká činnost nebyla jednotně a cílevědomě plánována, řízena a kontrolována. Tak nebyly na př. vymezeny jednotlivé úkoly, pracovní plány pracovišť akademií, vysokých škol, výzkumných ústavů a vývojových pracovišť resortů, což vedlo k překrývání nebo zase k nedostatečnému zajišťování hlavních úkolů. Dosavadní zákon nedával Akademii možnost řídit a koordinovat veškerou vědeckou činnost ve státě a proto musela strana a vláda pověřit Akademii řízením a koordinací veškeré vědecké činnosti ve státě na úseku základního výzkumu, vypracovávat roční a perspektivní plány stěžejních úkolů vědecko-výzkumné činnosti v celostátním měřítku. Obdobně musela být Akademie pověřena stranou a vládou prověřováním a zhodnocením resortních výzkumných pracovišť, aby tak byl získán přehled o jejích situaci.

Akademie již začala s plněním těchto nových úkolů. Praktické provádění však vyžaduje opatření, pro něž dosavadní zákon nemá příslušná ustanovení, o která by se mohla Akademie opírat. Byla tak vyvolána potřeba změnit a doplnit dosavadní zákonné předpisy tak, aby v nich byly stanoveny nejen povinnosti, ale také oprávnění Akademie, jež vyplývají z její řídící a vrcholné koordinační funkce.

Z téhož důvodu vyplývá potřeba nově upravit postavení vrcholných orgánů Akademie, t. j. valného shromáždění a presidia. Povinnosti a oprávnění Akademie nemají za následek zvýšení požadavků na státní rozpočet, neboť plnění nových úkolů je již zajištěno v rozpočtu na rok 1957.

Pokud jde o nynější stav Akademie, uvádím pouze stručně, že měla koncem roku 1956 64 akademiky, 90 členů korespondentů: počet pracovníků byl zvýšen na cca 4000 včetně Ústavu jaderné fysiky, a z toho počet vědeckých pracovníků činil 793, čili asi 20% všech pracovníků Akademie. V téže době měla Akademie 29 ústavů, 29 laboratoří, 11 kabinetů, 6 poboček a 10 ostatních pracovišť. Porovná-li se počet zaměstnanců Akademie s počtem zaměstnanců v resortních vědeckých ústavech, poznáme, že činí asi jednu třináctinu. Z tohoto krátkého přehledu vidíme, jak se podstatně zvýší činnost Akademie při plánování vědeckých prací a jejich kontroly v celostátním měřítku.

Nyní věnujeme pozornost některým ustanovením v předloženém návrhu zákona, pokud jde o podstatnější změny. Tak na pr. v § 5 se blíže upravují úkoly Akademie, které vyplývají z její řídící a vrcholné koordinační funkce. Aby mohla Akademie své nové úkoly plnit tou měrou, jak bylo vpředu uvedeno, je jí v tomto paragrafu přiznáno potřebné oprávnění, zvláště právo vyžadovat informace a podle potřeby prověřovat pracoviště nezačleněná do Akademie. Dále se jí tu přiznává právo v případě potřeby činit jiná nutná opatření, jako na pr. vydávat metodické pokyny pro sestavování plánu stěžejních vědecko-výzkumných prací.

Pokud jde o řídící a koordinační funkci, spolupracuje Akademie s ostatními Akademiemi věd a s příslušnými resorty. To je důležité pro výkon oprávnění, zvláště půjde-li o prověrku pracovišť mimo Akademii. Důležité je též ustanovení o možnosti zřizovat pro jednotlivé vědní obory komise složené ze zástupců Akademií věd, vysokých škol, ústředních úřadů, výroby a pod. jako poradních orgánů Akademie a uvádění vědeckých výsledků do praxe.

Důležitou součástí činnosti Akademie je výchova vědeckých pracovníků cestou vědecké aspirantury, a v tom ohledu přísluší Akademii právo vydávat v dohodě s ministrem školství a kultury pokyny o výchově a zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků na vědeckých pracovištích kromě vysokých škol, kde úprava výchovy aspirantů přísluší podle vysokoškolského zákona ministru školství a kultury.

V § 14 se ukládá akademikům a členům korespondentům, aby se tvůrčím způsobem zúčastnili ve svých vědních oborech činnosti Akademie a svědomitě vykonávali funkce, pro které byli zvoleni. Podle dosavadního zákona bylo členům Akademie pouze uloženo tvořivě se zúčastnit vypracování plánu vědecké práce Akademie.

V §§ 18-22 jsou nová ustanovení o úpravě pravomoci vrcholných orgánů Akademie. Napříště bude valné shromáždění Akademie řešit jen základní otázky organisační a základní otázky souvisící s plněním úkolů Akademie. Během dosavadní praxe se ukázalo, že není nutné, aby valné shromáždění na př. schvalovalo jmenování zástupců předsedů sekcí, vědeckých sekretářů sekcí, ředitelů ústavů a ředitele Akademie. Nově se též upravuje složení a pravomoc presidia, dále funkce výboru presidia, který bylo nutno vytvořit nově vzhledem k množství otázek, jež musí řešit presidium Akademie.

Též dosavadní ustanovení o volbách presidenta Akademie se mění, o jeho zástupcích a hlavního sekretáře, kteří byli dosud voleni na pět roků a předsedové sekcí na tři roky. Toto ustanovení nezaručuje dostatečnou kontinuitu v činnosti presidia a proto návrh zákona obsahuje, aby funkční období všech členů presidia bylo čtyřleté, avšak volby členů presidia se nebudou konat současně, nýbrž členové výboru presidia se budou volit v jinou dobu než předsedové sekcí. Časové rozpětí mezi oběma volbami bude dvouleté.

§ 23 poukazuje na podrobnější předpisy o organisaci a o vnitřních poměrech Akademie, které budou obsaženy ve stanovách, na nichž se usnáší valné shromáždění a které schvaluje vláda.

Konečně se zmiňuji ještě o významu § 6: Předložený návrh zákona bude mít význam nejen pro řízení a koordinaci vědecko-výzkumných prací uvnitř státu, nýbrž též pro spolupráci s ostatními lidově demokratickými státy a SSSR na tomto poli. Dosavadní dvoustranné dohody o vědecko-technické spolupráci dávají málo podkladů pro koordinaci výzkumných prací. Zkušenosti ukazují, že jednotlivé státy mají snahu po soběstačnosti ve výzkumu, která vede k velkým nárokům na kapacitu výzkumných pracovišť a na finanční prostředky. Ani vynaložení neúměrně velkých nákladů však nezajišťuje komplexní samostatnost, zejména v menších státech. Místo potřebné specialisace dochází k rozmělňování vynaložených prostředků a výzkum v jednotlivých státech zůstává na povrchu problémů. Opatřování informací podle těchto dohod je zdlouhavé a dohody se týkají spíše výsledků dokončených výzkumů než delimitace nových úkolů nebo společného řešení téhož úkolu.

Československá akademie věd má proto zato, že je třeba v dohledné době uskutečnit užší spolupráci s lidově demokratickými státy a s SSSR. Předkládaný návrh zákona značně usnadní takovou spolupráci a rozvíjení mezinárodních styků, neboť připraví pro ně podklady a sjedná přehled o možnostech čs. výzkumných pracovišť a o požadavcích čs. vědy a průmyslu na výzkum.

Závěrem je možno říci, že navrhovaná osnova zákona dává předpoklady k tomu, aby naše čs. věda mohla ještě mnohem účinněji přispívat k rozvoji národního hospodářství, a dává akademii možnost zlepšit jak plánování vědeckých prací, tak odstraňovat nedostatky v organisaci a kvalitě vědecko-výzkumné činnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, kulturní výbor NS projednal předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o Československé akademii věd, dne 9. října t. r. V povšechné a podrobné rozpravě přispěli diskutující poslanci ke zlepšení buď úpravou nebo doplněním textu tak, jak je dnes osnova zákona předložena plenu NS s příslušnou výborovou zprávou, ve které jsou všechny změny a úpravy uvedeny. Jako zpravodaj jsem byl kulturním výborem zmocněn, abych plenu NS doporučil návrh zákona ke schválení i se změnami uvedenými ve zprávě kulturního výboru.