Předseda Fierlinger.
Místopředsedové Vato, Hodinová-Spurná,
dr. Polanský, A. Fiala, Žiak.
Předseda vlády Široký, první
tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstek
předsedy vlády Kopecký, náměstkyně
předsedy vlády ing. Jankovcová, náměstek
předsedy vlády Poláček; ministři
Barák, ing. Šimůnek, dr. Kyselý,
dr. h. c. Plojhar, dr. ing. Šlechta, Bakula, David,
Ďuriš, Kracír, Krosnár, Machačová,
dr. Škoda, Uher, Beran, Jonás, Reitmajer, Bukal,
Dvořák, dr. Kahuda, gen. pluk. Lomský,
dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil, ing. Púčik,
dr. Vlasák.
344 poslanců podle presenční listiny.
Z Kanceláře NS: vedoucí odboru dr. Vácha.
Předseda (zvoní): Zahajuji 17. schůzi
Národního shromáždění.
Než přejdeme k schválení vlastního
pořadu schůze, mám smutnou povinnost oznámit
vám, že nás stihla 30. března tohoto
roku těžká ztráta úmrtím
soudruha Josefa Pokorného. Soudruh Pokorný,
který byl poslancem za volební obvod ve Slaném,
byl zvolen v doplňovací volbě za zemřelého
poslance soudruha Václava Noska. Nebyl tedy dlouho
členem Národního shromáždění.
Věnoval však všechnu svou práci, všechny
své síly rozkvětu naší země.
Prosím, abychom jeho památku uctili krátkou
vzpomínkou. (Poslanci povstali a chvilkou ticha uctili
památku zesnulého.)
Děkuji.
Dále sděluji, že se poslaneckého mandátu
vzdali poslanci Anna Nechybová a Emanuel Romančík.
Vážené Národní shromáždění!
Jedním z hlavních úkolů Národního
shromáždění je každoroční
projednávání státního rozpočtu,
který určuje směr, jímž se v
rozpočtovém roce bude ubírat rozvoj našeho
národního hospodářství i kulturního
života.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění usneslo se proto ve své
schůzi dne 3. dubna 1957 navrhnout Národnímu
shromáždění k projednání
tento denní pořad, jehož návrh byl členům
Národního shromáždění
rozeslán:
1. Zpráva výborů rozpočtového
a hospodářského, zemědělského,
kulturního, zdravotního, ústavně-právního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 133) rozpočtového zákona na rok 1957
(tisk 141).
2. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského
o vládním návrhu usnesení (tisk 110),
jímž Národní shromáždění
schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný
účet za rok 1955 (tisk 139).
Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky
(Námitky nebyly.)
Nejsou. Kdo tedy s navrženým pořadem schůze
souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji, to je většina.
Tím Národní shromáždění
schválilo pořad schůze.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění navrhuje, aby projednávání
obou bodů schváleného pořadu bylo
sloučeno.
Má někdo nějaké námitky proti
tomuto návrhu? (Námitky nebyly.) Nemá.
Kdo tedy s předneseným návrhem souhlasí,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji, to je většina. Projednávání
obou bodů pořadu bude tedy podle návrhu sloučeno.
Dávám nyní slovo poslanci Tymešovi,
zpravodaji k prvnímu bodu schváleného bodu
pořadu, kterým je
1. Zpráva výborů rozpočtového
a hospodářského, kulturního, zemědělského,
ústavně právního, zdravotního
a zahraničního o vládním návrhu
rozpočtového zákona na rok 1957 (tisk 141).
Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi!
Vláda předložila Národnímu shromáždění
návrh rozpočtového zákona na rok 1957
a státní rozpočet na rok 1957 později
než v minulém roce. Toto zpoždění
je zdůvodněno tím, že bylo nutno bedlivým
prověřováním všech částí
státního plánu a státního rozpočtu
zabezpečit rovnováhu mezi zdroji a potřebami,
aby státní rozpočet jako souhrnný
finanční plán státu zabezpečoval
finančními prostředky úkoly státního
národohospodářského plánu.
Únorové zasedání ÚV KSČ
upozornilo na vážné problémy našeho
hospodářství, ohrožující
dosavadní naše velké úspěchy
a působící mimořádnou napjatost
plánu na rok 1957. ÚV KSČ konstatoval, že
narůstání záporných tendenci
v našem národním hospodářství
má své příčiny v nedostatečném
využívání předností socialistické
soustavy, což má za následek nízkou
efektivnost našeho národního hospodářství.
Zajistit maximální efektivnost ve všech oblastech
národního hospodářství, co
nejúčelněji využít všech
jeho zdrojů a zvýšit růst produktivity
společenské práce, to byla hlavní
myšlenka při sestavování plánu
a státního rozpočtu na rok 1957. Státní
rozpočet byl sestaven tak, aby se splnily úkoly
vyplývající z usnesení celostátní
konference KSČ a únorového zasedání
ÚV strany. Zajišťuje nutnými finančními
prostředky další rozvoj socialistického
hospodářství a uspokojení sociálních,
zdravotních a kulturních potřeb našeho
lidu, jakož i jeho obranu a bezpečnost.
V návrhu rozpočtového zákona jsou
proti minulým létům podstatné změny,
především v důsledku vydání
ústavního zákona o slovenských národních
orgánech a v důsledku zvýšené
pravomoci národních výborů. Také
zmocnění pro vládu a ministra financí
je proti minulým letům rozšířeno
v zájmu větší operativnosti hospodaření.
Rozpočtový zákon je základní
směrnicí pro řízení finančního
hospodářství státu. Státní
rozpočet zabezpečuje hospodárné splnění
všech úkolů státního plánu
rozvoje národního hospodářství
a tím i zvyšování hmotné a kulturní
úrovně našeho pracujícího lidu.
Objem našeho státního rozpočtu se každým
rokem zvyšuje. Je to přesvědčivý
doklad o stále rostoucí hospodářské
síle naší země. Přesto, že
loni jsme dvakrát snížili státní
maloobchodní ceny - což se pochopitelně projevuje
jak v příjmových, tak i ve výdajových
položkách státního rozpočtu -
je náš rozpočet proti loňsku vyšší
o 9,5 % u příjmů a o 10,7 % u výdajů.
Činí již téměř 100 miliard
korun. U příjmů je to 98.240,492.000 Kčs,
u výdajů 97.918,878.000 Kčs, takže se
jeví přebytek 321,614.000 Kčs.
V důsledku ústavních změn se v rozpočtovém
zákoně přímo v rámci státního
rozpočtu stanoví rozpočet Slovenska, a to
příjmy částkou 14.699,063.000 Kčs
a výdaje částkou 16.849,611.000 Kčs.
Výdaje převyšují příjmy
o 2.149,548.000 Kčs a zvyšují se proti loňskému
rozpočtu o 27 %. Příjmy se zvyšují
o 11,3 %. Podíl Slovenska na celkové průmyslové
výrobě republiky stoupne na 16,7 %.
Významné je ustanovení rozpočtového
zákona, že Slovenská národní
rada může zvýšit příjmy
nad částku stanovenou ve státním rozpočtu
a o tutéž částku může zvýšit
také výdaje. Zvýšení pravomoci
a odpovědnosti slovenských národních
orgánů zvyšuje také význam rozpočtu
Slovenska na úsecích řízených
sborem pověřenců a při řízení
slovenských krajů. Proto také výbory
Národního shromáždění,
projednávající státní rozpočet,
doporučily vypustit v příloze č. 2
rozpočtového zákona, která obsahuje
rozpočty jednotlivých krajů, rozpočty
slovenských krajů jednotlivě. Doporučuje
se, aby Národní shromáždění
projednalo a schválilo pouze úhrny připadající
na slovenské kraje vcelku, poněvadž rozpočty
jednotlivých slovenských krajů bude projednávat
a schvalovat Slovenská národní rada.
Všechny důležité změny v rozpočtovém
zákoně, provedené v důsledku usnesení
celostátní konference KSČ, vytvářejí
předpoklady pro další úspěšný
rozvoj iniciativy pracujícího lidu Slovenska, přinášejí
uvolnění nových slovenského hospodářství
a přispějí k dalšímu upevnění
bratrského svazku našich národů.
Výdaje národních výborů v důsledku
prováděné decentralizace se proti loňsku
zvyšují o 56,8 % a činí 26.170,391.000
Kčs, to je více než čtvrtinu rozpočtových
výdajů státu.
Rozsáhlou decentralizací z ústředních
úřadů na národní výbory
se hospodářský význam činnosti
národních výborů ještě
podstatně zvyšuje. Je však škoda, že
decentralizace končí ze značné části
u krajských národních výborů.
Přenesení mnohých dalších úkolů
na ONV a MNV vyžaduje pečlivou přípravu
v okresech i obcích. Vyžaduje také, aby zejména
v průběhu kampaně k volbám do národních
výborů byli nejen kandidáti, ale také
všichni voliči důkladně seznámeni
s pravomocí, odpovědností a zvýšenými
úkoly národních výborů, zejména
při rozpočtovém hospodaření.
Národní výbory mají nyní hlavní
podíl na rozpočtových výdajích
v zemědělství, v místním hospodářství,
v komunikacích, v autodopravě, ve vodním
hospodářství, ve školství, kultuře
a zdravotnictví. Na národních výborech
nesmírně mnoho záleží, jak budeme
plnit plánované úkoly z rozpočtových
výdajů, ale také jak zajistíme příjmy
pro státní rozpočet.
Je třeba říci, že některé
národní výbory dosud se málo starají
o státní příjmy. Přesto, že
plán daní placených obyvatelstvem byl loni
překročen, několik krajů plán
některých daní nesplnilo. Například
kraj Ústí n. L. splnil zemědělskou
daň pouze na 76,02 % a kraj Kosice živnostenskou daň
na 81,46 %. Plán příjmů STS byl loni
splněn pouze na 87,3 %.A přece mohl být značně
překročen, jak potvrzují zkušenosti
z některých okresů. Například
v mém volebním obvodě byl loni plán
příjmů STS Velká Bíteš
splněn na 226 % a za prvé čtvrtletí
roku 1957 dokonce na 355 %. V Brněnském kraji byl
za rok 1956 plán příjmů STS splněn
téměř na 108 %. Plán je možno
splnit ve všech okresech, je ovšem třeba, aby
se o to také národní výbory a jejich
finanční odbory dostatečně staraly.
Na úkoly zemědělství dáváme
ve státním rozpočtu více než
10 miliard Kčs a je proto třeba zajistit alespoň
100 % plnění plánu příjmů
STS a zemědělské daně. V tomto roce
musíme dosáhnout toho, aby co nejvíce obcí
si přímo vybíralo všechny daně
placené obyvatelstvem.
Významným činitelem v hospodaření
národních výborů jsou doplňkové
rozpočty. Tyto rozpočty materiálně
zainteresovávají národní výbory
na plnění a překračování
plánů a napomáhají další
hospodářské a kulturní výstavbě
nad státní plán a státní rozpočet.
Do konce roku 1956 bylo národními výbory
sestaveno a schváleno 6657 doplňkových dílčích
rozpočtů s finančním objemem více
než 170 milionů korun, což je 30krát více
než v roce 1955. Největší počet
doplňkových rozpočtů má kraj
Brno, a to 70,2 % všech MNV v kraji, nejmenší
kraj Prešov, 19,7 %.
Z iniciativy pracujících některých
obcí vzniklo loni hnutí za rozvoj výroby
a služeb z místních zdrojů. Byla organizována
těžba a výroba na zkoušku a výsledky
ukázaly, že národní výbory mohou
úspěsně vést a organizovat hospodářskou
činnost místního významu. Z iniciativy
několika obcí vyrostlo již velké hnutí
národních výborů, podniků místního
hospodářství a výrobních družstev,
které dosahuje velmi dobrých výsledků
zejména v krajích: Hradeckém, Žilinském
a Jihlavském. Toto hnutí se stalo živou školou
hospodaření jak pro členy národních
výborů, tak i pro obyvatelstvo a bude třeba
jeho rozvíjení účinněji podporovat.
Nové úkoly a zvýšená pravomoc
národních výborů jsou velkou příležitostí
k tomu, abychom ještě více zvýšili
zájem našeho pracujícího lidu na správě
státu, na dalším rozvoji národního
hospodářství. Že je to možno dosáhnout,
o tom máme mnoho dokladů i z průběhu
nynější volební kampaně. Například
ženy na Rosicku projevily svůj zájem o zvelebení
obcí tím, že samy získaly závazky
na odpracování 98.000 brigádnických
hodin.
Náš státní rozpočet, stejně
jako nedávno schválený rozpočet Sovětského
svazu a rozpočty zemí lidové demokracie,
má mírový a budovatelský charakter.
Přes horečné zbrojení západních
kapitalistických zemí mírová politika
naší země a celého mírového
tábora se nemění. I u nás, tak jako
v Sovětském svazu a v zemích mírového
tábora, se výdaje na obranu země snižují
v důsledku snížení stavu armády
a dalšího zhospodárnění výdajů
na obranu a bezpečnost. Ovšem události poslední
doby, zejména úsilí imperialistů o
vyzbrojení západního Německa a vybudování
vojenských základen v Evropě vyžadují,
abychom stále zvyšovali bojovou schopnost naší
armády a vybavili ji nejmodernějšími
zbraněmi. Vyžadují také naší
zvýšenou bdělost a ostražitost.
Stále větší výdaje na zbrojení
v kapitalistických státech mají za následek
snižování výdajů na školství,
kulturu a sociální opatření, zvyšování
daní a cen. Znamenají pro mnohé kapitalistické
země, které se stále více zadlužují,
ještě větší závislost na
amerických monopolech. Například pro Francii
dosavadní tempo zbrojení a denní výdaje
1400 milionů franků na válku v Alžírsku
znamenají přímo národní pohromu.
Není proto divu, že francouzská vláda
zoufale se doprošovala americké pomoci a že proto
její závislost na amerických imperialistech
je stále větší. Ovšem i po americké
půjčce stav francouzského finančního
hospodářství je kritický a ministerský
předseda ohlašuje zavedení nových daní.
Státní rozpočty kapitalistických států,
Spojené státy americké nevyjímaje,
vykazují velké rozpočtové schodky.
Nás rozpočet je na rozdíl od rozpočtů
kapitalistických států rozpočtem vyrovnaným.
Od roku 1949 máme vyrovnané rozpočty nejen
na papíře, ale každý rok, jak ukazují
účetní závěrky, končí
naše hospodaření přebytky. Nemáme
žádný vnitřní dluh a ani v cizině
dluhy neděláme. Pokud máme některé
zahraniční dluhy, je to neblahé dědictví
po kapitalismu.
Stále rostoucí zadlužení kapitalistických
zemí postihuje pracující vrstvy. Kapitalisté
dostávají ze státních půjček
úroky, a placení těchto úroků
se uvaluje na chudý lid. Máme o tom i vlastní
zkušenosti. Také u nás za kapitalismu jsme
měli nevyrovnané rozpočty, státní
hospodaření končilo vysokými schodky
a zadlužení státu dosáhlo takové
výše, že celá čtvrtina výdajů
státního rozpočtu se dávala na úrokování
a úmor státního dluhu. Tato břemena
ze státního dluhu přímo zatěžovala
pracující lid daněmi a poplatky a lid trpěl
i tím, že se omezovaly výdaje na školství,
zdravotnictví a sociální potřeby.
Velký rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým
hospodařením vynikne zvláště
tehdy, když si uvědomíme, jak v porovnání
s minulostí se ohromně zvýšila výstavba
našeho hospodářství a že tuto výstavbu
a přestavbu děláme z vlastních zdrojů,
aniž bychom zatěžovali budoucí generace
a přitom ještě dáváme tak velké
částky na zdravotnictví, kulturu a sociální
opatření, na jaké v předmnichovské
republice nebylo ani pomyšlení.
Výdaje na hospodářství zvyšujeme
každý rok a letos činí 54,3 % státního
rozpočtu. Rovněž výdaje na kulturu,
zdravotnictví a sociální opatření
stoupají každým rokem a činí
letos 32,6 % státního rozpočtu. Přitom
je důležité, že příjmy na
výdaje státního rozpočtu získáváme
téměř z 87 % od socialistického sektoru,
zatímco daně a dávky obyvatelstva činí
necelých 11 % státních příjmů.
Náš rozpočet je rozpočtem hospodářsky
silného a zdravého státu. Je to rozpočet,
se kterým hrdě můžeme předstoupit
před náš lid. V kapitalistických zemích
si vlády netroufají přijít se státním
rozpočtem před obyvatelstvo a projednávání
rozpočtů v parlamentech je pro ně nepříjemnou
záležitostí. Vždyť každý
rozpočet kapitalistického státu přináší
lidu nová břemena, a prospěch z něho
má jedině kořistnická kapitalistická
třída.
Naše vláda na rozdíl od vlád kapitalistických
států má zájem na tom, aby státní
rozpočet se stal věcí všeho lidu a aby
zejména důkladně a s největší
pečlivostí byl projednán volenými
zástupci občanstva. Je to naše vláda,
vláda, která má plnou důvěru
lidu a která proto předkládá státní
rozpočet z hlediska zájmů a potřeb
pracujících vrstev.