Stejně tak přejeme maďarské vládě
brzké a rozhodné úspěchy ve snaze
o plnou obnovu práce v maďarském průmyslu
a v jiných hospodářských odvětvích,
jakož i o celkovou normalisaci života v zemi. Nepochybujeme,
že toto úsilí dělnickorolnické
vlády bude korunováno plným zdarem a že
v celém Maďarsku bude opět znít tvořivý
a radostný rytmus práce.
Události v Maďarsku nemohou nikoho nechat na pochybách,
jaké jsou skutečné a pravé cíle
nepřátel socialismu, nepřátel lidu.
Odpůrci lidově demokratického zřízení
se dlouhá léta pokoušeli zakrýt svůj
skutečný program a snažili se vystupovat ve
falešném převleku přátel a ochránců
pracujícího člověka. Tato jejich maska
je však dnes úplně stržena.
Jakmile se kontrarevoluce domnívala, že má
v Maďarsku vyhráno, začala odkrývat
karty. Do země se vraceli velkostatkáři a
začali se domáhat svých statků, jež
byly v poválečných letech rozděleny
mezi rolníky. Spolu s nimi se vraceli fabrikanti a hlásili
se o své bývalé podniky. Mezitím se
připravovaly plány na likvidaci různých
sociálních vymožeností a na okleštění
práv a svobod lidu.
Marně se dnes Svobodná Evropa a s ní spojené
emigrantské kruhy zahalují opět pod roušku
lidumilů. Události v Maďarsku je jednou provždy
odhalily jako opěrný bod fašismu, jako výchozí
základnu nelítostné kontrarevoluce.
Chtěl bych v této souvislosti jako příslušník
Čs. strany lidové rovněž poznamenat,
že naši katoličtí věřící
zvláště rozhořčeně odsoudili
úlohu, kterou v poraženém kontrarevolučním
spiknutí sehrál kardinál Mindszenty. Tento
vysoký církevní činitel nejenže
neodsoudil vraždění maďarských
vlastenců kontrarevolučními bojůvkami,
ale naopak vyjádřil kontrarevoluci své naprosté
sympatie. Svou morální podporou je povzbudil k ještě
útočnějšímu řádění,
jemuž padly za oběť tisíce nejlepších
synů Maďarska.
A jak vyšlo najevo, měl být kardinál
Mindszenty dokonce předsedou vlády, jež by
v zemi obnovila kapitalismus a jež by uvrhla zemi do područí
atlantického paktu.
Nemůžeme přejít mlčením
ani ohlas, jež měly události v Maďarsku
na Západě. Dlouho už jsme nebyli svědky
takového pokrytectví, jako v tomto případě.
Politikové, kteří mají na svědomí
krveprolití v Alžírsku, na Kypru, v Kenyi a
v dalších zemích světa, vyjadřovali
své rozhořčení nad tím, že
maďarský lid se za pomoci sovětských
vojsk brání kontrarevoluci! To věru nelze
nazvat jinak než jako projev zřetelného a jasného
pokrytectví.
Jeden britský fotograf, který pořizoval snímky
z událostí v Maďarsku, prohlásil, že
pro slzy v očích neviděl před sebe.
A jeho snímky jsou vskutku otřesné. Na jednom
z nich vidíme dva maďarské vlastence v okamžiku,
kdy je zasáhly kulky kontrarevolučních bojůvek.
A nad těmito hrůzami se jisté kruhy na Západě
zalykaly nadšením a radostí!
Náš lid si nyní dovede ještě lépe
než kdy před tím představit, co na Západě
rozumí "svobodou" a "demokracií".
Zprávy a obrázky z Maďarska nám to velmi
dobře naznačily. Je to svoboda pro teroristy, demokracie
pro agenty, statkáře a kapitalisty.
Vývoj situace v Maďarsku nám znovu připomenul,
jak důležitou a významnou hodnotu představuje
jednota a semknutost všech zemí socialistického
tábora. Jednota tohoto tábora je západním
politickým kruhům trnem v oku. Kontrarevoluční
spiknutí v Maďarsku bylo namířeno k
tomu, aby tato jednota se rozvrátila a rozložila.
Dnes je tento záměr zmařen.
Jsme přesvědčeni, že maďarský
lid nalezne dostatek sil, aby překonal nynější
obtíže a aby opět vykročil vpřed
po cestě výstavby socialismu. Může se
spoléhat na pomoc a podporu všech spřátelených
socialistických zemí. (Potlesk.)
Avšak Maďarsko nepředstavuje jediné těžiště
zájmu světové veřejnosti. Zraky celého
světa se již po několik týdnů
obracejí také k Egyptu a vůbec na Střední
Východ.
Britannie, Francie a Izrael využily událostí
v Maďarsku jako kouřové clony, v jejímž
zákrytu připravily a provedly agresivní útok
proti Egyptu.
Co se skrývá za tímto útokem? Britská
a francouzská propaganda se snaží světu
namluvit, že agresorům šlo o ochranu Suezského
průplavu přel izraelskými vetřelci.
To je ovšem naivní vysvětlení, jež
podceňuje rozumové schopnosti lidstva. Kdyby šlo
Britannii a Francii skutečně o ochranu Suezského
průplavu, varovaly by prostě Izrael před
podobným dobrodružstvím. Tyto dvě země
však naproti tomu Izrael k útoku povzbuzovaly a pak
zaútočily na napadeného, na Egypt!
Vysvětlení agrese proti Egyptu je zcela jasné.
Před časem byla znárodněna Společnost
Suezského průplavu. To byl první důležitý
krok k likvidaci hospodářských posic koloniálních
mocností v Asii a Africe. Jestliže by likvidace těchto
posic pokračovala, zůstaly by koloniální
mocnosti odkázány samy na sebe. Nemohly by vykořisťovat
práci desítek milionů obyvatel v nynějších
i bývalých koloniích. Životní
úroveň v Britannii, ve Francii a v dalších
zemích by poklesla. Příliv zisků z
Asie a Afriky do západních metropolí by se
snížil anebo by ustal docela.
To jsou vyhlídky, s kterými se kolonisátoři
nechtějí smířit. Potřebovali
proto záminku k útoku na Egypt a k obnovení
svého panství nad Suezským průplavem.
Soudili, že tím ostatním asijským a
africkým zemím zajde chuť sahat na to, co koloniální
mocnosti považují za své vlastnictví.
Egypt měl být tedy sražen na kolena a spolu
s ním celý arabský svět. Tento záměr
se nepodařil. Lavina odporu, jež se v celém
světě zvedla proti agresorům, donutila Britannii,
Francii a Izrael zastavit útočné akce a přistoupit
na uzavření příměří.
To je nesporně velký úspěch mírových
sil celého světa.
Naproti tomu ovšem nelze přehlížet, že
vojska agresorů dosud nevyklidila Port Said a Sinajský
poloostrov, ačkoliv jim to Valné shromáždění
přikázalo. Jsme přesvědčeni,
že vliv veřejného mínění
na celém světě nakonec vetřelce donutí,
aby egyptskou půdu opustili. Všechny národy
by měly pozvednout svůj hlas a žádat
agresory, aby odtáhli opět domů. (Potlesk.)
Náš lid na nesčetných shomážděních,
na schůzích, v přijatých resolucích
a usneseních vyjádřil své sympatie
egyptskému lidu, bojujícímu za nezávislost
proti vetřelcům. Přejeme egyptskému
lidu, aby jeho boj byl úspěšný, aby
agresoři byli donuceni k ústupu a aby nad Port Saidem
zavláda opět egyptská vlajka.
Obyvatelstvo naší vlasti za těžkých
let druhé světové války poznalo. jak
těžký je boj za nezávislost. Poznalo
však také, jak sladké je ovoce vítězství.
Nechť se tohoto vítězství dostane také
egyptskému lidu! (Potlesk.)
Není náhodou, že k agresi v Egyptě a
ke kontrarevolučnímu spiknutí v Maďarsku
došlo v údobí, kdy se na celém světě
projevilo zřetelné zmírnění
mezinárodního napětí. Uvědomovali
jsme si a říkali jsme si otevřeně,
že takové zmírnění mezinárodního
napětí nebude stoupencům studené války
po chuti. Uvědomovali jsme si, že se i nadále
budou pokoušet kalit vodu mezinárodních vztahů.
Poslední vývoj situace ve světě potvrdil
tento předpoklad. Přesto však nemůžeme
ustoupit. Zastánci studené války musí
být opět zatlačeni do pozadí, musí
být isolováni a jejich vliv musí být
omezen. Uvítali jsme proto novou iniciativu Sovětského
svazu, směřující k omezení
zbrojení a k zavedení kontroly nad prováděním
tohoto odzbrojení. Prohlášení sovětské
vlády správně poukázalo na to, že
národy celého světa potřebují
prostředky k lepšímu životu a nikoliv
prostředky a vynálezy zkázy.
Veškerá mezinárodně politická
iniciativa, směřující k omezení
zbrojení a ke zmírnění mezinárodního
napětí, se proto vždy setká s jednomyslnou
podporou všeho našeho pracujícího lidu.
Nepřejeme si ničeho toužebněji než
míru! Mír a mezinárodní dorozumění
jsou nejplodnější půdou pro naši
budovatelskou práci, pro naše velké a ušlechtilé
dílo socialistické výstavby.
A proto také se mírumilovná politika Sovětského
svazu těší tak přesvědčivé
a oddané podpoře mezi našimi občany.
Právě probíhající Měsíc
československo-sovětského přátelství
zřetelně potvrdil, že bratrské vztahy
k zemi sovětů jsou věcí všeho
našeho lidu. Přátelství mezi národy
Československa a národy Sovětského
svazu bylo zpečetěno společně prolitou
krví a proto je nikdo z našich srdcí nevyrve!
(Potlesk.)
Československo-sovětské přátelství
je žulovou hrází, o niž se rozrazí
a rozbijí i ty nejprudší vlny lží
a pomluv, o niž se rozbijí všechny pletichy nepřátel
jednotného tábora socialistických zemí.
S vděčností oceňujeme, že také
v ostatních zemích demokratického tábora
máme dobré a věrné přátele.
Delegace našeho Národního shromáždění
se o tom mohla přesvědčit na příklad
při nedávné návštěvě
v Německé demokratické republice. Československo
se tam těší velké vážnosti
a to nejen jako spojenec a přítel, ale též
jako hospodářský partner. Obyvatelstvo Německé
demokratické republiky se zájmem sleduje úspěchy
naší socialistické výstavby. Tyto úspěchy
jsou i pro pracující v Německé demokratické
republice povzbuzením a uspokojením.
Naši přátelé z ostatních lidově
demokratických zemí nejednou zdůrazňovali,
že právě naše republika má nejpříhodnější
podmínky k tomu, aby vbrzku dostihla a předstihla
i nejvyspělejší kapitalistické země
ve výrobě i spotřebě na jednoho obyvatele.
Tuto odpovědnost vskutku máme, neboť naše
vlast vstoupila na cestu budování socialismu jako
země s rozvinutým a poměrně vyspělým
průmyslem. Je tedy zejména na nás, abychom
před celým světem osvědčili,
čeho je v krátké době schopen socialistický
systém dosáhnout, zvítězí-li
v průmyslově rozvinuté zemi.
Náš lid si tuto odpovědnost uvědomuje
a dokazuje to svými pracovními výsledky.
Ty nám na př. nyní umožňují
snížit státní maloobchodní ceny.
Je pravda, jde tu především o naši vnitřní
záležitost, ale nemůžeme přehlédnout
ani její mezinárodní význam. Vždyť
právě v této době tam vzrůstají
ceny. Agrese Britannie, Francie a Izraele proti Egyptu přinesla
ten praktický důsledek, že Suezský průplav
je uzavřen několika desítkami potopených
lodí. Západní Evropa nemá arabskou
naftu a její spojení s Asií se značně
prodloužilo.
Zavádí se tam přídělové
hospodaření s benzinem a naftou, ruší
se provoz motorových vlaků, omezuje se topení
olejem, vzrůstají ceny surovin, potravin a průmyslových
výrobků. Životní náklady tam
mají vzestupnou úroveň, inflace je tam na
postupu. Nedostatek nafty ohrožuje provoz mnoha továren
a všeobecně se soudí, že letos v zimě
dosáhne nezaměstnanost v západoevropských
zemích vyšší úroveň než
jiná léta.
Takový je tedy výhled na hospodářství
západoevropských zemí. Lidé tam sahají
po novinách a v duchu se ptají, co bylo zase zdraženo.
U nás lidé četli ve čtvrtek noviny,
aby zjistili, co bylo zlevněno. Soudím, že
jen toto samotné srovnání stačí
k tomu, abychom si ověřili, že cesta, kterou
jdeme, je správná a že budoucnost patří
socialismu! (Potlesk.)
Zahraniční politika naší vlády,
jak byla osvětlena v předneseném prohlášení,
plně odpovídá zájmům a potřebám
našeho lidu a je v naprostém souladu s přesvědčením
našich občanů. Setkává se s jednomyslným
souhlasem všech upřímných vlastenců,
se souhlasem každého čestného člověka.
Mírovou politiku naší vlády nejlépe
podpoříme tím, když se ještě
pevněji semkneme v Národní frontě,
vedené Komunistickou stranou Československa.
Podpoříme ji tím, že budeme mít
neustále na zřeteli hluboce pravdivé a výstižné
heslo: "Buduj vlast, posílíš mír!"
V nerozborné jednotě všeho našeho pracujícího
lidu budeme kráčet k ještě smělejším
cílům, k ještě výraznějším
hospodářským úspěchům.
Učiníme vše, aby se naše vlast stala spokojeným
domovem každého poctivého člověka.
Ukážeme celému světu, jak bohatý
život může socialismus národům
zajistit, zvítězí-li v průmyslově
vyvinuté zemi!
Oddaná práce na velkém díle budování
socialismu - taková bude naše odpověď
na pletichy nepřátel míru! (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Nyní má slovo p. posl. Ant. Fiala.
Posl. Ant. Fiala: Pane presidente, vážené
Národní shromáždění!
Současná mezinárodní situace, s níž
nás seznámil předseda vlády s. Viliam
Široký, není zásluhou agresivních
imperialistických sil některých západních
zemí radostná, avšak není také
bezvýchodná, neboť poslední slovo pronesou
stamiliony čestných, mírumilovných
lidí ve všech světadílech, které
sjednocuje myšlenka míru a jeho uhájení.
Dravčí touha kapitalistických monopolů
přivlastnit si vše, co nese plody lidské práce,
nenávist vůči pokroku, socialismu a nezávislosti
národů, přivedly v posledních letech
několikrát svět na pokraj samé války.
Přes to však obrovské světové
mírové síly, inspirované mírovou
politikou Sovětského svazu, dovedly vražedné
ruce zastavit a rozpoutání světové
války znemožnit. Mnohé zkušenosti posledních
let ukázaly, že lid mnoha zemí, dříve
vykořisťovaných, dovede dnes již bohatství
své země a výsledky své práce
bránit a ubránit. O tom se již britští
a francouzští kolonisátoři mnohokrát
přesvědčili a přesvědčují
se o tom nyní znovu, i se svou izraelskou loutkou v Egyptě.
O tom se přesvědčila konečně
i nyní skuhrající mezinárodní
reakce na případu Maďarska.
Zahraniční výbor našeho Národního
shromáždění se 6. listopadu zabýval
situací vzniklou surovou agresí v Egyptě
a událostmi v Maďarsku. Odsoudil nemorální
a protiprávní válečné přepadení
Egypta Anglií, Francií a Izraelem, stejně
jako hrubé vměšování se reakčních
zahraničních sil do vnitřních záležitosti
Maďarské lidové republiky. Naproti tomu vyslovil
plné sympatie hrdinnému lidu Egypta i pracujícím
a revoluční dělnicko-rolnické vládě
Maďarska. Zahraniční výbor vyslovil
také plný souhlas se zahraniční politikou
naší vlády, která vychází
ze zásady rovnoprávného mírového
soužití mezi národy, kterou tak důsledně
prosazuje v mezinárodní politice Sovětský
svaz.
Nejkrásnější a nejradostnější
skutečnost, se kterou jsme se v pohnutých dnech
u nás všude setkávali, byl skvělý,
rozvážný a moudrý postoj našich
pracujících. Sami si vyžadovali a organisovali
mnoho početně navštívených schůzí
a besed v obcích i na závodech. Jen za poslední
říjnový týden bylo v našem Ostravském
kraji uspořádáno 2898 schůzí
a besed, jichž se zúčastnilo na 180.000 občanů.
Chtěli být správně a včas informováni,
zejména o událostech v Maďarsku, kde byla situace
po jistou dobu nepřehledná a nepřátelskými
rozhlasovými stanicemi záměrně překrucována.
Čím více však byl odhalován cíl
kontrarevolučního puče, čím
více se fašistická hesla proměňovala
v běsnivé ničení a masové vraždění
všeho pokrokového, tím rychleji pochopili naši
pracující, že v Maďarsku jde o zničení
lidově demokratického řádu, o nastolení
horthyovského fašismu a nakonec i o ohrožení
naší republiky a míru.
V těchto rušných dnech se nejlépe projevila
pevnost, odhodlání a nerozborná jednota našeho
lidu, který odložil stranou své denní
drobné starosti a pevně se semkl k plnění
svých úkolů kolem strany a vlády v
Národní frontě. Naši pracující
se na příkladě Maďarska znovu přesvědčili
a také to zdůrazňovali, že u nás
jdeme správnou cestou a že výsledky jejich
práce se promítají nejen v ohromném
rozvoji našeho hospodářství, v síle
naší země, ale i v jejich životní
a kulturní úrovni. Pochopili, že jen v produktivní
práci a v jednotě lidu je záruka naší
šťastné budoucnosti.
Velmi dobře a účinně zapůsobil
rozhlasový projev pana presidenta republiky dne 3. listopadu
t. r., který posílil sebevědomí našeho
lidu a ukázal mu radostnou perspektivu, půjdeme-li
bok po boku s bratrským Sovětským svazem
a se všemi zeměmi lidových demokracií
dále vpřed - k uskutečnění
socialismu v naší krásné a milované
vlasti. Stejně tak si naši občané pochvalovali
pohotové zpravodajství našeho tisku a rozhlasu,
které ukazovalo pravý stav věcí. Přes
to však se dožadovali častějších
informačních zpráv našeho rozhlasu v
průběhu dne.