Předseda Fierlinger.
Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná,
dr Polanský, A. Fiala, Žiak.
Předseda vlády Široký, první
tajemník ÚV KSČ Novotný, první
náměstek předsedy vlády dr Dolanský,
první tajemník ÚV KSS Bacílek;
ministři Barák, ing. Šimůnek,
dr Kyselý, dr h. c. Plojhar, David, Ďuriš,
Krosnář, akademik Nejedlý, Tesla,
Uher, Beran, Jonáš, Reitmajer, dr Kahuda,
gen.-pluk. Lomský.
321 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: vedoucí kanceláře
NS Kováčik.
Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji
13. schůzi Národního shromáždění.
Sděluji, že došel dopis předsedy vlády
ze dne 21. září 1956, kterým oznamuje,
že president republiky svým rozhodnutím ze
dne 20. září 1956 svolal podle § 49
ústavy Národní shromáždění
k zasedání do Prahy na den 24. září
1956.
Sděluji dále, že poslankyně Jarmila
Glazarová se vzdala poslaneckého mandátu.
Než přistoupíme k projednávání
pořadu schůze, dovolte mi, abych mezi námi
jménem Národního shromáždění
republiky Československé i všeho českého
a slovenského lidu co nejsrdečněji přivítal
delegaci Svazové lidové skupštiny Federativní
lidové republiky Jugoslavie, kterou vede předseda
Lidové skupštiny Slovinska soudruh Miha Marinko. (Poslanci
povstávají a vítají vzácné
hosty srdečným potleskem.)
Užší předsednictvo Národního
shromáždění usneslo se ve své
schůzi dne 6. září 1956 navrhnout
Národnímu shromáždění
k projednání tento denní pořad, který
byl členům Národního shromáždění
rozeslán:
1. Zpráva předsedy Národního shromáždění
podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva
Národního shromáždění.
2. Společná zpráva výboru rozpočtového
a hospodářského a výboru zdravotního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 77)
o zkrácení pracovní doby (tisk 78).
3. Zpráva výboru kulturního o vládním
návrhu zákona (tisk 76), kterým se mění
a doplňuje zákon o vysokých školách
(tisk 80).
4. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 65)
o civilním letectví (letecký zákon)
(tisk 81).
5. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského
k vládnímu nařízení ze dne
27. dubna 1956 č. 18 Sb., o odstranění a
vypořádání některých
škod vyvolaných provozem báňských
podniků, vydanému podle § 15 odst. 1 zákona
č. 12/1955 Sb., o státním plánu rozvoje
národního hospodářství republiky
Československé na rok 1955 (tisk 79).
Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s navrženým pořadem
schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji, to je většina. Tím Národní
shromáždění schválilo
pořad schůze.
Přistoupíme k projednávání
prvního bodu pořadu schůze, kterým
je
1. Zpráva předsedy Národního shromáždění
podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva
Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění
projednalo ve své schůzi dne 20. září
1956 dva vládní návrhy zákonných
opatření, které schválilo a usneslo
se vydat jako zákonná opatření předsednictva
Národního shromáždění.
Dávám nyní slovo místopředsedkyni
Národního shromáždění
Hodinové-Spurné, která zprávu
o činnosti předsednictva přednese.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Předsednictvo Národního shromáždění
se sešlo v době od poslední plenární
schůze Národního shromáždění
jednou, a to dne 20. září 1956.
V této schůzi předsednictvo Národního
shromáždění projednalo a schválilo
předně vládní návrh zákonného
opatření předsednictva Národního
shromáždění, kterým se mění
ustanovení o mzdě zaměstnanců povolaných
k službě v branné moci.
Tento vládní návrh projednal ve své
schůzi dne 19. září 1956 ústavně-právní
výbor, který jej po obšírné rozpravě
doporučil předsednictvu Národního
shromáždění ke schválení.
Podle dosavadních předpisů o sociálním
zabezpečení osob povolaných k službě
v branné moci a jejich rodinných příslušníků
měl zaměstnanec při nástupu vojenské
služby po dobu prvních dvou týdnů nárok
na plnou mzdu od zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec
nastoupil vojenskou službu jinou než základní
nebo náhradní, příslušela mu
kromě toho po dobu dalších šesti týdnů
od zaměstnavatele snížená mzda. Po uplynutí
této doby, tedy celkem osmi týdnů, skončily
jeho mzdové nároky bez ohledu na délku vojenské
služby. Toto ustanovení v praxi nevyhovovalo, protože
bylo příliš nepružné a nepočítalo
s možností případného prodloužení
vojenského cvičení a podobně. Proto
se tato věc nově upravuje tímto zákonným
opatřením a to tak, že zaměstnanec,
který měl dosud nárok na sníženou
mzdu od třetího do osmého týdne vojenské
služby, bude mít nyní nárok na sníženou
mzdu po celou dobu vojenské služby, i kdyby trvala
déle než 8 týdnů.
V téže schůzi předsednictvo Národního
shromáždění projednalo a schválilo
vládní návrh zákonného opatření
předsednictva Národního shromáždění
o dokumentaci investiční výstavby. Toto zákonné
opatření, které před předsednictvem
Národního shromáždění
projednal a prodiskutoval dne 17. září 1956
rozpočtový a hospodářský výbor,
sleduje, aby byla podstatně zlepšena plánovací
a projektová příprava staveb a tím
aby bylo umožněno splnit úkoly, které
před nás investiční výstavba
v druhé pětiletce staví. Ke splnění
těchto úkolů je třeba, abychom v co
nejkratší době dosáhli podstatného
zvýšení tempa růstu investiční
výstavby.
Zákonné opatření o dokumentaci investiční
výstavby sleduje proto zejména dvě hlediska,
a to jednak zjednodušení projektové dokumentace
na míru nezbytně nutnou pro posouzení navrhovaného
řešení a pro provádění
a financování staveb a jednak účelnou
decentralisaci schvalovacího řízení
se zvýšením pravomoci ministrů, slovenských
národních orgánů a orgánů
národních výborů.
Zjednodušení dokumentace a decentralisace schvalovacího
řízení znamená ovšem nejen zvýšení
pravomoci, ale též zvýšení odpovědnosti
jak schvalovacích orgánů, tak i projektových
organisací.
Význam tohoto zákonného opatření
spočívá v tom, že bude napříště
s některými dalšími předpisy
tvořit základ našich předpisů
o investiční výstavbě.
Doporučuji, soudružky a soudruzi poslanci, aby Národní
shromáždění obě zákonná
opatření schválilo.
Předseda: Má někdo nějaké
návrhy, námitky nebo připomínky k
přednesené zprávě předsedy
Národního shromáždění?
(Nebyly.)
Nemá.
Přistoupíme tedy k hlasování. Navrhuji,
abychom o těchto zákonných opatřeních
hlasovali odděleně.
Má někdo nějaké námitky proti
tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nemá.
Budeme tedy o obou zákonných opatřeních
hlasovat odděleně.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí se zákonným opatřením
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 20. září 1956, který se mění
ustanovení o mzdě zaměstnanců povolaných
k službě v branné moci, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
schválilo toto zákonné opatření.
Kdo souhlasí se zákonným opatřením
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 20. září 1956 o dokumentaci investiční
výstavby, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
schválilo toto zákonné opatření.
Tím je vyřízen první bod pořadu
schůze.
Přistoupíme k projednávání
druhého bodu pořadu, kterým je
2. Společná zpráva výboru rozpočtového
a hospodářského a výboru zdravotního
k vládnímu návrhu zákona o zkrácení
pracovní doby (tisk 78).
Zpravodajem je poslanec Toman, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Toman: Vážené Národní
shromáždění!
Radostný je život dělníků, rolníků
a pracující inteligence v táboře míru
a socialismu, protože je podložen mírovým
budováním národního hospodářství
přinášejícím blahobyt a klid.
A proto, zatím co v různých koutech světa
kapitalisté hrozí zbraněmi, aby se národy
podvolily jejich diktátu, zatím co koloniální
národy bojují o svou svobodu, zatím co pracující
v kapitalistických zemích stávkami snaží
se uhájit holé živobytí, předkládám
vám z pověření rozpočtového
a hospodářského výboru a výboru
zdravotního vládní návrh zákona
o zkrácení pracovní doby platný od
1. října 1956.
Jestliže v prvním odstavci tohoto navrženého
zákona se praví, že rozvoj výrobních
sil a zvýšení produktivity práce umožňují
přistoupit ke krácení pracovní doby
jako k jedné z forem zvyšování životní
úrovně pracujících, pak musíme
mít na mysli, že jen pod cílevědomým
vedením Komunistické strany Československa
a vlády Národní fronty docílili naši
pracující tak pronikavých úspěchů,
jež umožňují toto zákonné
opatření.
Zatím co v kapitalistických státech dochází
při zkracování pracovní doby ke snižování
výdělků, případně ke
stoupání cen životních potřeb,
krátí se u nás pracovní doba při
zachování dosavadní úrovně
výdělků a vytvářejí
se naopak předpoklady pro to, aby dalším zvyšováním
produktivity práce mohly i výdělky u nás
dále stoupat. Zkrácení pracovní doby
při zachování dosavadních výdělků
je novým důkazem předností lidově
demokratického zřízení.
Vývoj našeho národního hospodářství
vyznačující se trvale vzestupnou tendencí
růstu průmyslové výroby a soustavným
růstem produktivity práce, jakož i dosavadní
průběh příprav zkrácení
pracovní doby ukazují, že toto opatření
se uskuteční na zcela reálném podkladě,
zvláště přihlédneme-li pečlivě
k návrhům a připomínkám našich
pracujících.
Naši pracující diskutovali živě
o tomto usnesení červnové celostátní
konference KSČ, neboť jsou si dobře vědomi
toho, že podobná opatření v kapitalistických
státech nemohou od svých vlád a parlamentů
očekávat. Vždyť dodnes řada kapitalistických
vlád v čele se Spojenými státy americkými,
Velkou Britannií, Západním Německem
nepodepsaly dosud ani washingtonskou konvenci z roku 1919 o 8hodinovém
pracovním dnu. Nám je to zcela pochopitelné,
neb mohou prodlužovat nebo zkracovat pracovní dobu
podle přání a potřeb svých
průmyslníků a bank, bez ohledu, zda to vyvolává
nezaměstnanost nebo bezohledné vykořisťování.
U nás za první republiky byl uzákoněn
48hodinový pracovní týden, avšak jsme
většinou pamětníci toho, jak tento zákon
byl dodržován. Těžkým přečinem
bylo, když zaměstnanec se osmělil dodržovat
zákonnou pracovní dobu. Nejmírnějším
trestem bylo napomenutí, když ne přeložení
na horší práci. Ba dokonce byl mnohde propuštěn
i ze zaměstnání, vždyť bohužel
za dveřmi čekalo dost jiných, kteří
byli ochotni - jsouce k tomu donuceni dlouhotrvající
nezaměstnaností - pracovat za diktovaných
podmínek. Na druhé straně pak byl zákon
porušován libovolným vysazováním
z práce na určitou dobu, když to zaměstnavatelé
potřebovali.