Robotnícka trieda zveruje národným výborom
veľké práva, ale úmerne s nimi aj zvýšenú
zodpovednosť. Všetko veľké a hodnotné
vychádza z tvorivých ľudských rúk,
ale aj všetko sa môže pokaziť v rukách
človeka. Na funkcionárov a pracovníkov národných
výborov kladie sa mnohonásobne zvýšená
zodpovednosť a veľa bude záležať na
tom, ako ju využijú a ako sa svojich povinností
zhostia. Najdemokratickejší volebný zákon
umožnil našim občanom zvoliť si za svojich
zástupcov najlepších zo svojho stredu a dáva
im aj možnosť odvolať tých, ktorí
by svoje úlohy nechceli alebo z vlastnej viny nestačili
plniť. Bude preto treba, aby títo svojimi schopnosťami,
vedomosťami i morálnymi vlastnosťami boli na
výške, aby za každým ich rozhodnutím
bolo vidieť, že slúžia iba záujmom
ľudu a jeho spravodlivej veci.
Na zasadnutiach národných výborov, na schôdzach
rád a komisií i na aktívoch, ako som sám
mal možnosť vo svojom obvode sa presvedčiť,
veľa sa o týchto opatreniach hovorí a živo
sa o nich diskutuje. Časté slová súhlasu
s tým, že národné výbory prestanú
byť v mnohých prípadoch iba zberateľmi
a podávateľmi rôznych zpráv a výkazov,
realizátormi často aj protichodných opatrení,
a že sa vo zvýšenej miere stávajú
skutočnými a hlavne zodpovednými orgánmi
štátnej moci vo svojich obvodoch, sú zaiste
najzrejmejším dôkazom toho, že urobené
i pripravované opatrenia sú v plnom súlade
se želaniami, požiadavkami i potrebami nášho
pracujúceho ľudu.
Samotný tento ohlas i súhlas s pripravovanými
opatreniami by sám osebe nijako nestačil, aby tieto
aj priniesli očakávané bohaté ovocie.
K tomu treba, aby členovia národných výborov
a pracovníci aparátu ešte viac sa priblížili
k občanom a občania zase s plnou dôverou k
nim. V takejto spolupráci je možné zlepšiť
napríklad situáciu na úseku miestneho hospodárstva,
vyriešiť mnohé sťažnosti občanov
a odstrániť i nedostatky napríklad v zle prosperujúcom
JRD. V tejto súvislosti treba spomenúť, že
medzi mnohými povinnosťami funkcionárov a pracovníkov
národných výborov je jedna mimoriadne významná
a dôležitá. Je to úloha, pomáhať
i naďalej vo zvýšenej miere pri upevňovaní
existujúcich JRD a pri vytváraní predpokladov
pre založenie nových JRD. Treba tu mať na zreteli,
že národný výbor, najmä na dedine,
je strediskom a srdcom všetkých udalostí. Tu
sa rozhoduje, či v obci JRD založené bude alebo
nie, či bude prosperovať, či ho občania
budú podporovať a prijímať za svoje. Roľníkov
nemožno získavať iba vyhláškami alebo
propagačnými prednáškami v miestnom
rozhlase. To je práca, ktorá si vyžaduje strhujúci
príklad, živé a presvedčivé slová,
podložené skutkami. Ťažko uverí náš
roľník činiteľovi národného
výboru, ktorý ho presvedčuje o prednostiach
hospodárenia v JRD, keď tento i so svojou rodinou,
prípadne s okruhom ďalšej rodiny stojí
mimo. Z každodenného života máme veľa
príkladov, že v obciach, kde národné
výbory sa družstvám s plnou vážnosťou
venujú, tam sa dostavujú aj radostné výsledky.
Realizovanie úloh, vyplývajúcich pre národné
výbory z vyhlásenia pána predsedu vlády,
bude vyžadovať podstatné zlepšenie práce
rád národných výborov, ich komisií,
pracovníkov aparátu a zapojenie širokého
aktívu zo všetkých zložiek a organizácií
Národného frontu, aktivistov všetkých
politických strán a najmä zvýšené
zainteresovanie žien do práce, predovšetkým
presvedčovacej, cez výbory žien. Všetky
tieto opatrenia nie je nijako možné urobiť, ako
sa hovorí, z večera na ráno, a nie sú
ani žiadnym všeliekom. Je to cieľavedomý
a postupný presun úloh. Toto všetko treba robiť
postupne, uvážene, tak ako to správne vyjadril
súdruh Novotný, robiť to na pochode. Už
teraz národné výbory môžu mnoho
vykonať na prevzatie ďalších úloh.
Nemožno pripustiť, aby nastali poruchy alebo vznikali
nové chyby len preto, lebo sa pripravuje široká
decentralizácia. Treba, aby si funkcionári a pracovníci
národných výborov uvedomili, že nemožno
prekotne nahradzovať doterajší spôsob práce,
že je to trvalý proces, počas ktorého
sa budú nové metódy systematicky rozvíjať
súčasne s ďalším politickým
a odborným rastom nielen členov a pracovníkov
národných výborov, ale aj všetkých
občanov.
Decentralizácia tým, že umožňuje
ešte aktívnejšiu účasť širokých
ľudových más na spravovaní štátnych
záležitostí, prináša ďalšie
prehĺbenie socialistického demokratizmu a stáva
sa veľkou štátnickou skúškou i národných
výborov. Ona je prejavom veľkej dôvery robotníckej
triedy k stále sa zvyšujúcej spôsobilosti
i nižších orgánov riešiť zložité
a vážne úlohy. Táto spôsobilosť
a schopnosť má veľkú príležitosť
uplatniť sa v práve teraz prebiehajúcej žatve,
mlatbe a výkupe. Pri tejto príležitosti chcem
poukázať na príkladný postup rady ONV
v Senci, ktorá preukázala chvályhodnú
iniciatívu a správny postup počas žatevných
prác. Správnym postupom vedela zmobilizovať
stovky družstevníkov, pracovníkov štátnych
majetkov a jednotlivo hospodáriacich roľníkov
k tomu, že títo v úzkej spolupráci a
za výdatnej pomoci pracovníkov STS a brigádnikov-kombajnistov
z českých krajov dokázali ako prví
v republike dňa 24. júla splniť výkup
obilia na 100,2 %. Tu si funkcionári a pracovníci
všetkých zainteresovaných úsekov správne
uvedomili, že nielen zvýšená právomoc,
ale najmä zvýšená zodpovednosť voči
všetkým pracujúcim je pre nich zaväzujúca,
vec chytili za správny koniec a v správny čas
- teraz sa právom môžu tešiť z dobre
vykonanej práce.
Všetky urobené i chystané opatrenia, o ktorých
sa tu hovorilo, prinesú aj poslancom Národného
zhromaždenia i Slovenskej národnej rady rozšírené
pole pôsobnosti. Bude treba, aby sme viac ako doteraz boli
v ešte živšom styku s pracovníkmi národných
výborov, aby sme im pomáhali radou a účinnou
pomocou najmä pri odstraňovaní počiatočných
ťažkostí, ktoré sa iste budú vyskytovať.
Riešiť drobné bolesti každodenného
života bude odteraz viacej starosťou národných
výborov, našou úlohou a povinnosťou bude
hlbšie a dôkladnejšie sa oboznamovať so všetkými
závažnými problémami, byť v stálom
styku s voličmi a tlmočiť ich názory
a pripomienky činiteľom, ktorí o nich rozhodujú.
Keď sa týmto spôsobom pričiníme,
aby každý náš občan mal presvedčivé
vedomie, že je strojcom nášho spoločného
šťastia a šťastnej budúcnosti našich
detí, že aj v jeho rukách a usilovaní
je sloboda našich národov a vec mieru, zaiste urobíme
záslužný kus práce. Prispejeme tak k
tomu, že všetci naši pracujúci poznajú,
že úlohy výstavby nášho socialistického
štátu a boj za mier prebiehajú za jeho priamej
účasti, a zvýšime tým ešte
viac pocit zodpovednosti a túžby aktívnejšie
sa účastniť na riadení nášho
štátu. Máme dobrý, usilovný a
prácemilovný ľud, ktorý je veľmi
kritický, vysoko vyspelý, ktorý má
rád svoju republiku a túži po mieri. Dávame
mu do rúk všetky možnosti, aby svoju vlasť,
ktorú miluje, ešte viac zveľadil a upevnil. Je
to iste šťastné riešenie, lebo keď
išlo o slobodu a nezávislosť, náš
ľud nesklamal a nesklame ani teraz, keď svojimi veľkými
schopnosťami, znásobenými láskou, buduje
socializmus, o ktorom je presvedčený, že mu
patrí slávna a víťazná budúcnosť.
(Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným
rečníkom je posl. dr. ing. Potužák.
Prosím, aby sa ujal slova.
Posl. dr. ing. Potužák: Vážený
pane presidente, vážené Národní
shromáždění!
Ve svém příspěvku se zmíním
o úkolech inteligence a vysokých škol v druhé
pětiletce v souhlasu s včerejším vládním
prohlášením. Těchto úkolů
je velmi mnoho a proto uvedu jen některé z nich.
Společným úkolem veškeré inteligence
je vyvíjet všude tvůrčí činnost
a účinně pomáhat při výstavbě
socialismu v naší vlasti. Dosáhl-li náš
pracující lid za uplynulých deset roků
pod vedením KSČ a vlády Národní
fronty podstatného zvýšení hmotné
a kulturní úrovně, bylo to zvláště
proto, že se vycházelo z poznání, že
věda je základem socialismu a že socialismus
z vědy vyrůstá a na vědě uvědoměle
staví. V tom je vítězství socialismu,
který si tak razí cestu do všech států
světa a vyvolává u všech národů
změnu v názorech na společenské zřízení.
Jinými slovy se dá říci, že socialismus
buduje na podkladě objektivně poznaných a
platných zákonů vývoje přírody
a společnosti
Inteligence má u nás všechny možnosti
uplatnit se ve všech odvětvích průmyslu,
v zemědělství, ve zdravotnictví, ve
vědeckých ústavech akademií, vysokých
škol atd. Všude u nás má inteligence čestné
místo pro svoji tvořivou činnost a pro přípravu
podmínek úspěšného budování
socialismu.
Důležitou činností inteligence je činnost
vědecká a vychovatelská. Výchova vědeckých
kádrů patří v prvé řadě
vysokým školám, které mají za
úkol vychovávat hluboce vzdělané,
ideologicky vyspělé odborníky, oddané
socialistické vlasti a všestranně připravené
k její obraně, lidi poctivé, čestné
a přímé, skromné a vytrvalé.
Smělé plány socialistické společnosti
na ovládnutí přírodních sil
pro dobro člověka vyžadují stále
větší počet vysoce kvalifikovaných
odborníků. Tyto zásady vyslovené v
usnesení ÚV KSČ o zvýšení
úrovně a o dalším rozvoji vysokých
škol ze dne 16. dubna 1956 otvírají perspektivu
k velkému rozmachu tvůrčích sil inteligence
a jejího ocenění.
Morální povinností inteligence není
jen vychovávat, ale i pomáhat svými vědomostmi,
zkušenostmi atd. všem pracujícím na pracovištích,
býti s nimi ve styku a spolupracovat s nimi.
Obraťme nyní pozornost k vysokým školám
a k poměrům na nich. Do poslední doby věnovala
se většina učitelů na vysokých
školách převážně jen odborné
výuce. Jakmile se začal klást důraz
na cílevědomou práci výchovnou, nastal
obrat, jednak k práci vědecké, jednak i ideologické.
Dnes je vědecká činnost na vysokých
školách povýšena na hlavní prostředek
ke zvýšení úrovně vysokých
škol, na kterých mají podle potřeby
vznikat další vědecké školy a studijní
směry. Vysoké školy mohou tak vyvíjet
nejen tvůrčí činnost a hledat nejlepší
methody práce pod vedením vynikajících
vědeckých pracovníků, ale mohou udávat
zvláště směr vývoje určitého
odvětví do budoucna a zajistit tak potřebný
předstih vědy a výzkumu před výrobou
podle potřeb národního hospodářství.
Úkolem vysokých škol musí být
předávat výsledky vědeckého
bádání do výroby. Z tohoto důvodu
je nutno zaměřit též výchovu
studentů na výrobu, současnou techniku, technologii
a organisaci výroby, aby byl na vysokých školách
pěstován nejen mozek, ale i dovedné ruce.
Absolventi vysokých škol technických musí
být vyškolováni k tomu, aby chápali
souvislosti v socialistickém plánovaném hospodářství
a problémy výroby a dovedli v podnicích řešit
všechny úkoly s vyššího společenského
hlediska.
Vědecká činnost na vysokých školách
musí vést ke kvalitnější, hlubší
a soustředěnější práci
pedagogické. Dobrý vědecký pracovník
a pedagog musí mít na mysli vytváření
osobnosti, výchovu lidí vědecky myslících,
charakterově pevných lidí oddaných
socialismu.
Tvůrčí vědecká práce
se musí konat i na katedrách společenských
věd, s potlačením dogmatismu, školometství
a plané spekulace. Dosavadní ideologická
práce na vysokých školách nemohla mít
žádoucí výsledky proto, že lektoři
společenských věd jsou převážně
mladí lidé, zpravidla ještě bez potřebných
zkušeností a často bez znalosti potřeb
fakulty. Je to proto, že jejich spolupráce s odbornými
katedrami je malá nebo není vůbec. Je povinností
všech učitelů v katedrách, aby zvyšovali
svoji ideologickou výchovu a spojovali ji s výchovou
odbornou a vědeckou, a v každém styku se studenty.
Pro zlepšení výchovy jsou vítány
These o vysokých školách, kde mezi jiným
je uvedeno, že výuku studentů budou zabezpečovat
nejen učitelé theoretických a odborných
předmětů a učitelé společenských
věd, ale též vychovatelé studentů
v kolejích, kteří budou vybráni z
osvědčených učitelů. Tak budou
i koleje zapojeny do výchovy studentů, čemuž
tak dosud není. Zde nutno pamatovat na zlepšení
politicko-výchovné práce všech organisací,
které na fakultě působí, zvláště
pak organisace ČSM.
Též třídní složení
studentů na vysokých školách ukazuje,
že se hlásí ke studiu malý počet
abiturientů z dělnických a zemědělských
rodin. Často se uvádí, že je to zaviněno
studiem na jedenáctiletce proto, že studentům
z těchto rodin nemohl doma nikdo pomáhat při
studiu, jako je tomu v rodinách úřednických.
Tu je nutno ukázat též na jinou příčinu,
která neunikne pozornosti těch, jichž se přímo
týká. Mnoho absolventů jedenáctiletek
se rozmýšlí, zda mají jít studovat
na vysokou školu a po pěti letech studia jít
do praxe s týmž nebo o málo se lišícím
zvýšeným platem, než by měli jako
abiturienti jedenáctiletky. Je nutno zdůraznit,
že studenti dostávají stipendia v částkách,
které ve státním rozpočtu činí
velkou sumu, avšak studenti s menším stipendiem
potřebují podporu z domova. Svědčí
o tom řada případů, kdy dobře
studující student odešel ze studií jen
proto, že po finanční stránce bylo studium
pro něho a jeho rodiče neúnosné. Z
toho důvodu by se měla věnovat pozornost
i otázkám mzdovým, aby se nevyskytovaly případy,
že za stejnou práci dostávají lidé
stejně kvalifikovaní značně rozdílné
mzdy, nebo opět jinde dostávají stejné
mzdy za různou práci při rozdílné
kvalifikaci.
Palčivou otázkou na vysokých školách
je ještě velký úbytek studentů
v prvém a v druhém roce studia proto, že studenti
propadají. Tomuto nedostatku se dá čelit
jen tím, že bude umožněn větší
výběr studentů při přijímacích
zkouškách na vysokých školách a
že se studentům v prvém a v druhém roce
studia bude věnovat na vysokých školách
větší péče. Fakulty budou muset
přidělit studentům učitelské
síly, zpravidla asistenty, kteří se budou
o ně starat a opakovat s nimi látku středoškolskou
při navazování na látku vysokoškolskou.
Dále musí být tito studenti vedeni k větší
kázni, musí se jim ukázat, jak mají
studovat, a to hned na začátku prvého roku.
Nesmíme přehlížet, že tito studenti
jsou věkově mladší, než tomu bylo
dříve.
Další zvýšení úrovně
studujících je dosažitelné tím,
budou-li studenti na vysokých školách seznamováni
s problematikou různých vědeckých
postupů, a to hlavně v laboratořích.
Mám na mysli laboratoře pedagogické - nikoliv
vědecké ústavy se zvláštním
statutem - ve kterých mohou konat vědecké
práce učitelské síly i studenti. Tito
zvláště by si v nich zopakovali nebo ověřili
pracovní postupy a výsledky práce třeba
problémů již vyřešených.
Má-li se z absolventa vysoké školy státi
v praxi význačný odborník, je třeba
studenty na vysokých školách technických
nabádat též k tomu, aby po odchodu do praxe
prošli celým výrobním postupem, a to
jako dělník, mistr atd., až k funkci vedoucího
inženýra.
Podívejme se nyní, jak to vypadá v současné
době na vysokých školách. Uvádím-li
v dalším výkladu potíže, s nimiž
se každý setká na vysokých školách,
podotýkám hned, že většina z nich
vznikla růstem fakult a zvýšením jejich
úkolů. Vysoké školy, zvláště
v Praze, jsou z velké části umístěny
ve starých a málo vyhovujících budovách,
kde je naprostý nedostatek místností. Tyto
školy mají také převážně
zastaralé a nevyhovující vybavení.
Jsme si vědomi toho, že v přítomné
době je nutno opatrně rozmisťovat investice
a že nelze vše naráz změnit, a proto při
kritickém nedostatku místností na vysokých
školách pro výuku i pro laboratoře usilujeme
aspoň o získání místností
ve starých budovách, nebo získat budovy,
které dříve školám patřily.
Tato snaha naráží na potíže proto,
že by bylo nutno předem vystěhovat některé
instituce, které nejsou existenčně vázány
na Prahu a mohou se vystěhovat buď na obvod Velké
Prahy, anebo vůbec z Prahy. Celkem je možno říci,
že vysoké školy byly po dlouhou dobu přehlíženy,
a bylo by žádoucí, aby se jim dala nyní
přednost. Dnes jsme vděčni za přidělení
každé, byť sebe skromnější
a primitivní místnosti, za údržbu dosavadních
starých budov, jejich adaptaci a pod., jen aby bylo možno
úkoly na vysokých školách odpovědněji
plnit. Je to sice řešení z nouze, avšak
lepší než nic.
Hospodářsky a účelově vyhovující
řešení je v tom, že budou do výstavby
naplánovány novostavby vysokých škol
s potřebnými laboratořemi, dílnami
a kolejemi. Velmi radostně přijalo České
vysoké učení technické rozhodnutí
ministerstva školství a kultury, že jsou již
dány do plánu výstavby určité
stavby, z nichž některé budou dokončeny
kolem roku 1962. Do té doby bude nutno se spokojit s nouzovým
řešením. Vzniká tu však nebezpečí
ze zaostávání vysokých škol za
výrobou.