Přestali jsme také rozlišovat mezi lázeňskou částí a obchodní částí lázeňských měst. Některé z učiněných chyb jsme však již napravili. Nový zákon dá nám prostředky k tomu, abychom napravili všechny.

Nebyli bychom však spravedliví, kdybychom vedle těchto nedostatků neukázali také na rozvoj našich lázní. Bylo-li léčeno v r. 1946 v našich lázních - a to je pouhý odhad, nikoliv statistika - asi 60-80.000 osob, činil tento počet v r. 1948 už 188.717 a v r. 1954 dokonce 203.830 nemocných. Z osob léčených v r. 1954 na účet státní správy zdravotní bylo 44.744 pracujících, v tom 20.294 dělníků a 11.611 úředníků. V témže roce bylo léčeno v zařízení státních lázní 9715 důchodců, 15.120 rodinných příslušníků a 651 cizinců. Potěšitelné také je, že nám přibývá v lázních dětí. To není ovšem proto, že by byly děti nyní nemocnější než dříve, ale proto, že se nemocným dětem věnuje daleko větší péče než dříve. Zatím co před válkou - až na nepatrné výjimky - nebylo v našich lázních vůbec zařízení, ve kterých by se mohly děti léčiti, bylo v lázeňské léčebné péči v r. 1954 7639 dětí. Přibývá nám v lázních také lékařů. Kladem při tom však není jen jejich vyšší počet, ale i zvyšující se odborná úroveň, i když daleko ještě s ní nemůžeme býti spokojeni a povinností ministerstva zdravotnictví je o tuto úroveň lázeňských lékařů zvýšenou měrou pečovat. Měli-li jsme v r. 1950 142 lázeňských lékařů, v r. 1952 218, bylo jich v r. 1954 už 250. Obnovujeme některé hotely, lázně se přizpůsobují přijetí většího počtu návštěvníků ze zahraničí, vzhled lázní a čistota lázní se lepší. Počet rekreantů, posílaných do lázní, byl snížen. Také ve zdravotním výboru byl několikrát již vznesen požadavek, aby byla učiněna opatření, aby rekreanti nemusili být do lázní posíláni. K potěšitelnému zjevu také náleží to, že mnozí lázeňští zaměstnanci mezi sebou soutěží a že máme dnes už řadu lázeňských zaměstnanců všech kategorií, kteří jsou vzornými pracovníky. Jsou mezi nimi stejně příslušníci starší generace, kteří pamatují ještě dřívější časy, zrovna tak jako ti zaměstnanci, kteří poznali lázně už jenom v období socialistického zdravotnictví. Za všechny pracovníky bych chtěl vzpomenouti jen jednoho, dnes již téměř osmdesátiletého karlovarského lázeňského lékaře dr Milana Mixy, který s výjimkou okupace strávil v Karlových Varech ve službách nemocných lidí celý svůj život, mezi jehož pacienty patřil i slavný ruský fysiolog I. P. Pavlov, jenž má nejen velké zásluhy o pokrok lázeňské mediciny, ale i o národní věc v Karlových Varech. Od r. 1945 do doby nedávné sloužil obětavě i našemu socialistickému zdravotnictví a jeho vztah k lékařské vědě i k nemocným lidem může být mladé lékařské generaci i zdravotnickému personálu vzorem.

Zákon, který dnes projednáváme, má 6 částí a celkem 26 paragrafů. Část I.: Úvodní ustanovení. Část II.: Národní výbory v lázeňských místech. Část III.: Ochrana přírodních léčebných lázní. Část IV.: Ochrana a využití přírodních léčivých zdrojů. Část V.: Orgány pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. Část VI.: Společná a závěrečná ustanovení.

Posláním zákona je jednak zajistit vše kladné a správné, co v lázních existuje, jednak napravit vše, a to vhodným způsobem v době co nejkratší, čím lázeňský charakter, ať již před r. 1945 anebo po něm byl porušen, a zajistit existenci a rozvoj lázní i do daleké budoucnosti. Zákon předpokládá, že se v této své snaze o zajištění lázní střetne někdy s jinými společenskými, především hospodářskými zájmy, jako těžbou uhlí a minerálů, těžbou dříví a pod. Jako zpravodaj chtěl bych zdůraznit, i když jsem si plně vědom, jaký význam pro rozvoj našeho socialistického budování má těžba uhlí a těžba rud, že význam léčivých vod a klimatických poměrů je daleko důležitější a také trvalý. Ještě naše generace se snad dočká toho, že uhlí, které je dnes nezbytné a nenahraditelné palivo, nebude hrát jako topivo žádnou roli a bude dobýváno jen jako chemická surovina. A i my snad budeme svědky toho, že radioaktivní uran bude zatlačen do pozadí jiným radioaktivním prvkem. Nevěřím však, že thermální karlovarská voda bude nahrazena vodou jinou a že v therapii a prevenci nemocí dojde k tak převratným změnám, že se naše lázně stanou bezpředmětným a nepoužívaným léčebným zařízením. Kterákoliv průmyslová surovina hraje svoji důležitou roli jen v určité éře lidské civilisace, zdroj minerální vody a klimatické prostředí vždycky.

Zákon ukládá také veliké úkoly národním výborům našich lázeňských míst, s jejichž vydatnou pomocí při dalším budování našeho lázeňství počítá.

Podle zákona může vláda ve významných lázeňských místech upravit organisaci a postavení národních výborů a jejich výkonných orgánů tak, aby se mohly především soustředit na plnění úkolů, souvisících s výstavbou těchto lázeňských míst a na péči o jejich návštěvníky. Vláda může též v těchto lázeňských místech zřídit městské národní výbory a stanovit, že tyto městské národní výbory, po př. místní národní výbory v takových místech jsou bezprostředně řízeny vládou. Vláda ve významných lázeňských místech může zřídit své orgány a vymezit jejich působnost.

Podle zákona vydávají se pro jednotlivá lázeňská místa lázeňské statuty. Účelem těchto statutů je, aby se veškerý hospodářský i kulturní život v lázeňských místech zaměřil na potřeby lázeňského místa. Ve statutu se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření v lázeňském místě a podmínky zajišťující řádné provádění lázeňské péče. Při tom se v něm zejména stanoví, která činnost a jakým způsobem se v lázeňském místě omezuje, po př. zakazuje a jaká zařízení nesmějí v něm být zřizována. Bude-li toho k ochraně přírodních léčebných lázní zapotřebí, stanoví se i mimo lázeňské místo další ochranná opatření k zamezení činnosti škodlivé přírodním léčebným lázním, po př. se vytyčí kolem lázeňského místa ochranná pásma, v nichž se taková škodlivá činnost omezí nebo zakáže.

Pro významná lázeňská místa bude lázeňské statuty vydávat přímo vláda, pro ostatní příslušný krajský národní výbor. Řádné plnění úkolů uložených statutem pomáhá zajišťovat lázeňská komise, zřízená podle zákona o národních výborech, a pomocný a poradní sbor vytvořený podle vládního nařízení o organisaci výkonných orgánů národních výborů. Dozor na opatření o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na jejich využití vykonává ministerstvo zdravotnictví. K provádění tohoto dozoru se zřizuje v ministerstvu zdravotnictví inspektorát pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, který na Slovensku vykonává svou působnost prostřednictvím oblastního inspektorátu.

Zákonem o československých lázních a zřídlech uzavírá československé lázeňství první desetiletí své existence v lidově demokratickém zřízení. Tímto zákonem se zabezpečuje další vývoj, který spočívá v materiálním zajištění našich lázní a v zajištění jejich vývoje, který musí spočívati v tom, aby naše lázně ještě lépe a účelněji sloužily všem, kteří této péče potřebují.

Zdravotní výbor Národního shromáždění zabýval se osnovou zákona o československých lázních a zřídlech ve své schůzi dne 24. srpna t. r. V povšechné debatě zdůraznili všichni diskutující veliký význam našich lázní, a to nejen s hlediska zdravotního, ale i kulturního, politického a hospodářského, zabývali se také podrobně i investiční činností a údržbovou činností v lázeňských městech, pobytem rekreantů v lázeňských městech, výchovou lázeňských lékařů, a výbor přijal v tom smyslu příslušná doporučení. V podrobné debatě byly osvětleny některé konkretní problémy a pozměněn § 1 zákona ve smyslu výborové zprávy, která byla plenu tiskem předložena.

Jako zpravodaj zdravotního výboru doporučuji slavnému Národnímu shromáždění, aby osnovu zákona o československých lázních a zřídlech schválilo. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu se nikdo nehlásí, přistoupíme k hlasování.

Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu zákona o československých lázních a zřídlech najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o československých lázních a zřídlech, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o československých lázních a zřídlech.

Tím je vyřízen druhý bod denního pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu denního pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského o vládních nařízeních č. 30 a 33 Sbírky z roku 1955, vydaných podle § 15 odst. 1 zákona č. 12 Sbírky z roku 1955, o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955 (tisk 33).

Zpravodajem je posl. ing. Baier, kterému dávám slovo.

Zpravodaj posl. inž. Baier: Vážené Národní shromáždění!

Z pověření rozpočtového a hospodářského výboru podávám plenu Národního shromáždění zprávu o včerejším jednání rozpočtového a hospodářského výboru, který projednal

1. vládní nařízení č. 30 Sb. ze dne 10. června 1955, o vládním výboru pro výzkum a mírové využití atomové energie a o Ústavu jaderné fysiky,

2. vládní nařízení č. 33 Sb. ze dne 28. května 1955, o hospodářských smlouvách.

V obou případech jde o vládní nařízení, která byla vydána podle § 15 odst. 1 zákona č. 12/1955 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé a která tudíž podléhají dodatečnému schválení Národního shromáždění.

K vládnímu nařízení o vládním výboru pro výzkum a mírové využití atomové energie a o Ústavu jaderné fysiky:

Nabídka vlády Sovětského svazu ze 17. 1. 1955 a na jejím základě uzavřená dohoda z 23. 4. 1955 o poskytnutí vědecké, technické a výrobní pomoci Československu při budování pokusného střediska pro výzkum a mírové využití atomové energie umožňuje nám o řadu let urychlit zvládnutí nové techniky v oboru, který rozhodujícím způsobem ovlivní vývoj řady vědních oborů a umožní novým způsobem řešit řadu průmyslových problémů, zejména otázky dalšího rozvoje energetiky.

Soudruh Bulganin na ÚV KSSS 4. 7. 1955 řekl:

"Vrcholem nynější etapy rozvoje vědy a techniky je objevení metod získávání a využití atomové energie. Stojíme na prahu nové vědecké, technické a průmyslové revoluce, která svým významem předstihuje průmyslové revoluce spjaté s objevem páry a elektřiny."

S tohoto hlediska je tedy třeba předložené vládní nařízení posuzovat.

Vláda za účelem širokého rozvinutí prací v oboru jaderné energie zřídila "vládní výbor pro výzkum a mírové využití atomové energie". Úkolem vládního výboru je soustředit úsilí všech příslušných míst v republice k rychlému dosažení hlavních cílů, jež vláda stanovila, to jest k přípravě výstavby jaderných energetických centrál a k výrobě radioisotopů za účelem jejich širokého využití ve vědě a v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Zmocnění, obsažená v § 2, odst. 2 a 3 vládního nařízení, mají umožnit urychleně pružné provádění dílčích úkolů vládního výboru v rámci zásadních směrnic a usnesení vlády.

Pro provádění výzkumu a využití atomové energie pro mírové účely zřídila vláda tímto vládním nařízením "Ústav jaderné fysiky". Úkoly ústavu jsou určeny v § 3, odst. a-e vládního nařízení. Základ ústavu tvoří část fysikálního ústavu ČSAV, projektuje se však výstavba ústavu nového, jehož práce se bude opírat o atomový reaktor o výkonu 2000 kW a cyklotron pro energie alfa částic do 25 milionů eV, které nám dodá SSSR. Práce na výstavbě jsou již začaty a plánuje se co nejrychlejší výstavba, aby bylo možno co nejdříve začít se systematickou prací v širokém měřítku.

Jde, soudružky a soudruzi, o nesmírně vážnou věc. Dovolte k otázce rozvoje jaderné fysiky v Československu několik poznámek. Je třeba si především uvědomit, že jsme na samém začátku, že nemáme nejen zařízení, ale ani kádry. Máme pár nadšených mladých lidí v oboru jaderné fysiky. K tomu, abychom my sami dali přínos vědě o atomovém jádru, je třeba let práce. Naše situace však není beznadějná, jak by se snad z tohoto konstatování zdálo a jak tvrdilo od r. 1945 i mnoho vědeckých pracovníků. Je zde SSSR a vskutku nesmírná pomoc, kterou nám nabízí. Jak bude účinná, záleží jen na nás. Situace dnes je taková, že nám SSSR nabízí více než se nám na prvý pohled zdá, že můžeme strávit. Je tedy prvým úkolem Ústavu školit lidi. Školit jaderné fysiky, radiochemiky, jaderné inženýry, energetiky. K tomu všemu nám SSSR nabízí dostatek míst na svých školách a ústavech. V nejbližší době odjede prvá skupina našich mladých vědců a inženýrů na 3-4měsíční praxi do SSSR a do 1. ročníku doškolovacího kursu. To je ovšem jenom začátek. Souběžně se začnou školit v delším studiu studenti a aspiranti. Jde o to, vychovat v nejkratší možné době stovky odborníků, kteří si osvojí poznatky SSSR i ostatních zemí v oboru jaderné fysiky. Vychovat je vědeckou prací u reaktoru a cyklotronu, aby byli schopni zvládnout problémy, které nás čekají při projektování, výstavbě a provozu jaderných centrál, při výstavbě celého průmyslu, který s použitím atomové energie souvisí. Dnes je na závodě inženýr samozřejmostí, u zařízení jaderné energie je stejně nutně a samozřejmě zapotřebí fysiků.

Celý svět se v těchto dnech u příležitosti ženevské konference obdivuje výsledkům, kterých dosáhli sovětští vědci a inženýři v oboru jaderné fysiky. Bylo dosaženo těchto výsledků šťastnou náhodou? Rozhodně nikoliv - to je v soudobé vědě a zejména v atomistice vyloučeno. Je to dáno nesmírnou a soustavnou péčí sovětské vlády o rozvoj fysiky jako základní přírodní vědy.

V SSSR byl založen fysikálně technický ústav Akademie věd SSSR v Leningradě v roce 1918 - uprostřed občanské války. Výsledkem tohoto poměru sovětské vlády k vědě je dnešní vysoká úroveň fysiky a to, že za přímé podpory ÚV KSSS a sovětské vlády zvládli sovětští vědci problematiku jaderné energie, zachránili SSSR a tím i socialistický svět od atomového nátlaku kapitalistů a mimo to zvládli mírové využití jaderné energie - postavili a již 27. 6. 1954 uvedli do chodu pokusnou atomovou 5 MW elektrárnu. Teď staví najednou několik elektráren o výkonu 50-100 MW, a to různých typů.

Chceme-li tedy jít dál, zvládnout úkoly jaderné fysiky, je druhým úkolem Ústavu osvojit si v nejkratší době sovětské znalosti a zkušenosti v tomto oboru a tyto znalosti a zkušenosti v našem průmyslu a vědě aplikovat. Pomoc SSSR nám umožňuje začít s prací - obrazně řečeno - na jejich ramenou. To umožňuje rychle překonat ty nejtěžší začátky - je třeba, aby pracovníci Ústavu zde svůj úkol co nejrychleji splnili.

Výsledky prací SSSR v oboru mírového využití atomové energie však již dnes nám přinášejí a mohou ještě v nesrovnatelně větší míře přinášet užitek. Je to v oblasti využití radioisotopů. Je tedy třetím úkolem Ústavu jaderné fysiky zvládnout ve všech oborech vědy a techniky dnešní stav využití radioisotopů v SSSR a rychle přenášet tyto výsledky do naší vědy a techniky. Zde je třeba, aby se na práci podílel nejen Ústav, ale i jiné výzkumné ústavy a průmyslové závody. Zde máme okamžité možnosti rychlého pozvednutí úrovně našich vědecko-výzkumných prací i přímo techniky ve výrobě. Nesmíme dále zapomínat, že otázka zvládnutí atomové energie a jejího využití pro mírové účely v SSSR není jen otázkou Ústavu jaderné fysiky. Velký úkol připadá průmyslu, především strojírenství, které si bude muset v krátké době osvojit výrobu řady nových zařízení - měřicí přístroje, zařízení pro automatickou regulaci a ovládání na dálku, energetická zařízení pro sytou páru a pod.

Náš průmysl musí Ústavu pomáhat tím, že dá k disposici nejkvalitnější kádry, přednostními dodávkami pro Ústav jaderné fysiky, pracovními silami pro výstavbu Ústavu - prostě pomáhat na každém kroku, protože jde o tak vážnou věc.

Se sovětskou pomocí a za předpokladu výchovy velkého počtu specialistů v ÚJF je možno, aby se naše strojírenství dostalo do čela světového rozvoje techniky v tomto oboru. Tím máme možnost pomáhat při výstavbě atomového průmyslu v LDS, v Číně i v málo vyvinutých zemích.

Je třeba si však uvědomit, že jadernou techniku nelze zvládnout bez vědy, bez jaderné fysiky, radiochemie, jaderného inženýrství. ÚJF je zde nezbytným klíčovým zařízením, střediskem vědy a techniky v tomto oboru.

Je však správné připomenout, že nejde pouze o jadernou fysiku, ale o fysiku vůbec. Je třeba nejen jadernou fysiku v naší republice, ale fysiku vůbec pozvednout, zasluhuje více pozornosti, než jí bylo doposud věnováno. Schopnosti máme - je možno poukázat na úspěchy Ústavu technické fysiky v oboru polovodičů - ale jakých výsledků bychom mohli ekonomicky dosáhnout, kdyby se náš průmysl začal zabývat použitím germaniových diod a triod v přijimačích!