Predkladaný štátny rozpočet je rozpočet budovateľský a slúži potrebám nášho ľudu, našej republiky a mieru. Je aktívny, lebo jeho výsledky budú výsledkami veľkej tvorivej sily pracujúceho ľudu. Tento ľud pod vedením komunistickej strany a zjednotený okolo vlády Národného frontu v desiatom roku oslobodenia našej vlasti zabezpečí, aby tiež tohoročný rozpočet našej republiky bol úspešne splnený.

Navrhujem menom vlády, aby Národné zhromaždenie schválilo štátny záverečný účet za rok 1953 a návrh rozpočtového zákona a štátneho rozpočtu na rok 1955.(Dlhotrvajúci potlesk.)

Předseda: Přerušuji schůzi na 15 minut.

(Schůze přerušena v 11 hod. 6 min., opět zahájena v 11 hod. 40 min.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme ke společné rozpravě k druhému a třetímu bodu pořadu.

Do společné rozpravy o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1955, o státním rozpočtu na rok 1955 a o státním závěrečném účtu za rok 1953 se přihlásili poslanci: Krejčí, Holička, Hlavatý, Závěta, Mráz, dr Kácl, inž. Baier, Bekr, Wait, Karlovská, Bráborec, Škoda, Karel Zedník, akademik Klečka, dr Manca, Kalinský, Glazarová, dr Klinger a Kozel.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníku, posl. Krejčímu.

Posl. Krejčí: Vážený soudruhu presidente, vážené Národní shromáždění!

Těžký průmysl zajišťuje rozvoj všech odvětví našeho národního hospodářství, zemědělství, lehkého a potravinářského průmyslu a je proto zdrojem neustálého růstu blahobytu našeho československého lidu. Abychom mohli rozvíjet zemědělství, obdělat tisíce hektarů dosud ladem ležící půdy, která dodá našemu lehkému průmyslu potřebné suroviny, k tomu je třeba zásobit zemědělství v dostatečné míře traktory, kombajny a jinými zemědělskými stroji. A nejen zemědělství potřebuje stroje. Stroje a výrobky našeho těžkého průmyslu potřebují také všechna jiná průmyslová odvětví, která pomocí jich zaručí našemu pracujícímu lidu neustálé zvyšování životní a kulturní úrovně a zabezpečí také obranyschopnost naší země. Je proto naprosto správná směrnice naší strany a vlády věnovat všestrannou péči výstavbě a rozvoji těžkého průmyslu a zejména rozšíření palivové a energetické základny, správná proto, že odpovídá nejvlastnějším zájmům našeho pracujícího lidu. Od plnění státního plánu na úseku paliv a energetiky je závislé také plnění celého našeho národohospodářského plánu, a proto mi dovolte, abych jako horník u příležitosti projednávání zákona o státním hospodářském plánu a státním rozpočtu řekl několik slov o naší palivové základně.

Jsem předákem kombajnové úderky na 2. úseku Velkodolu čs. armády v karvínském trustu, který zaujímá zvláště důležité místo v těžbě černého koksovatelného uhlí v naší republice. Kombinát OKR těží 80 % z celkové produkce černého uhlí v našem státě, z toho karvínský trust přes 40 %, Velkodůl čs. armády pak přes ¹/₃ celkové těžby trustu. Na rok 1955 má Velkodůl čs. armády proti roku 1954 zvýšený plán o 19,7 % a výkon o 11 %. To znamená, že plánovaný výkon na základě úspěšného rozvoje mechanisace v roce 1954 byl zvýšen o 12 %.

Na jakých zásadách a zkušenostech chceme plnit v tomto roce plánované úkoly?

Náš 2. úsek Velkodolu čs. armády v Karvinné prošel od roku 1951 cestou velkého vývoje. V roce 1951 splnil náš závod plán těžby jen na 60 %, plán příprav a otvírky jen na 50 %. Co bylo příčinou tak nízkého plnění plánu? Na závodě bylo celkem 9 porubů, z nichž 8 bylo vedeno směrem od šachty a jen v jednom se rubalo směrem k šachtě. Mechanisace v těchto porubech nebyla téměř žádná. V 8 porubech se používalo k odtěžení natřasných žlabů a jen v jednom porubu byl těžký pancéřový dopravník. Brázdění v porubech nebylo dostatečně využito tím, že poruby byly vedeny od jámy do pole, to znamená, že nebyla známa tektonika těchto porubů. Pro rozšíření porubů nebyla též zorganisována doprava a těžba jámou. Taktéž v přípravách, to znamená v ražení chodeb, se většinou pracovalo ručně a nebyla zde kompletisace osádek, podobně jako tomu bylo v těžních porubech. Všechny tyto nedostatky vedly k tomu, že si naši horníci nevydělávali, a to se odráželo i na jejich pracovní morálce.

Proto stála před vedením závodu a všemi složkami otázka, jak se dostat z této neutěšené situace. Zaměřili jsme se na ražení chodeb, to znamená, že jsme si připravili porubní fronty, které byly vedeny směrem k jámě, zkoncentrovali jsme těžbu na méně porubů, rozšířili větrní a dopravní cesty a přistoupili k elektrifikaci a mechanisaci dolu. Již v roce 1954 jsme měli v provozu 6 porubů a všechny byly vedeny z pole. Začátkem roku 1954 byly již také využity mechanismy, které nám horníkům dala k disposici strana a vláda. Na příklad porub č. 455, který jsem vedl, byl plně mechanisován. Pracovali jsme s elektrickým kombajnem Donbas; k odtěžení nám sloužil těžký pancéřový dopravník, který byl poháněn elektrickou energií. V poměrně krátké době jednoho měsíce zvládl kolektiv danou mu novou techniku. Od prvního měsíce jsme pracovali s kombajnem podle grafikonu cykličnosti, který jsme také dodržovali po celý rok. Zanedlouho jsme grafikon cykličnosti dokonce předbíhali, dávali jsme až 13 cyklů navíc, a na základě toho jsme dosahovali i vysokého plnění plánu. Náš kolektiv byl neustále vyzvedáván za vysoké plnění plánu těžby. Se závistí k nám vzhlížely osádky z ostatních porubů a velmi často nám havíři říkali: "Vám se to těží, vy máte kombajn!" Sami na vlastní oči se přesvědčili, že zvýšení plánovaného výkonu o 11 % nejde na úkor zvýšené tělesné námahy členů našeho kolektivu, nýbrž souvisí s lepším využitím stroje a zlepšenou organisací práce. Také výdělky členů našeho kolektivu byly v průměru o 6 % vyšší než v jiných porubech.

Na našem příkladě se přesvědčili havíři i technici, že mechanisace zajišťuje plynulé plnění plánu, odstraňuje dřinu a má vliv na vyšší výdělky. Proto se také sami dožadovali nasazování dalších kombajnů. Během roku 1954 byly nasazeny do provozu ještě další dva kombajny Donbas a jeden kombajn Ostravan 500. Na počátku roku 1954 jsme z celkové těžby dobývali kombajnem 20 %, v říjnu však již 42 % a koncem roku 62 %. Dnešní stav je takový, že ve čtyřech ze 6 porubů cyklují 3 Donbasy a jeden Ostravan, v jednom porubu se brázdí po pancéři a naloží se strojně až 60 % uhlí, v šestém rubání se uplatňuje Miskova komplexní methoda. Denně se dosahuje přes 70 % celkové těžby bez sbíječek a lopat. (Potlesk.) A právě zásluhou této vysoké mechanisace splnili pracující 2. úseku Velkodolu čs. armády v roce 1954 plán těžby na 113 % a dali republice 75.121 tun uhlí navíc. Současně však byly sníženy vlastní náklady na vyrobenou tunu o 8 %. Přitom je třeba poukázat na to, že průměrné výdělky horníků na našem závodě přesahují 2.400 Kčs měsíčně. Jenom v naší osádce si tři horníci stavějí rodinné domky, dva čekají na sedany, a motocykl je u nás v kolektivu běžnou věcí. Na těchto příkladech se naši chlapci přesvědčují, že plnění a překročování státního plánu těžby se odráží v jejich vyšší životní úrovni, a navíc je tomu tak, jak říká předseda závodní rady s. Slovík: "Když jdou havíři ze šichty, hned poznám, který pracuje u kombajnu, protože ten je tak tlustý a veselý jako já." - A jeho byste měli vidět, to je tlusťoch!

A proč by tak nemohli chodit i havíři z nízkých slojí, kde otázku dobývání uhlí řeší kombajn Ostravan 500? Po strastiplné cestě u nás pravidelně cykluje, a proto se havíři v nízkých slojích diví, že na jeho výrobu a další vývoj není ve finančním plánu OKR vůbec pamatováno.

Je ještě jedna závažná otázka, která zaviňuje nerovnoměrné plnění plánu v našem revíru. Ta spočívá v tom, že dosud ne všechny závody využívají důlních mechanismů jako u nás. Na příklad na Velkodole 1. máj nevyužívají brázdicích strojů k rozpojování uhlí. V roce 1953 rozpojili brázdičkami na tomto dole 207.000 m porubních front, kdežto v roce 1954 i včetně kombajnů jen 193.000 m. Připočteme-li zvýšenou těžbu v roce 1954 o 19 % proti roku 1953 a snížení brázděných metrů o 7 %, vidíme, že podíl mechanického rozpojování uhlí na 1. máji poklesl o celých 26 %. Proto také Velkodůl 1. máj neplní plánované úkoly.

Příčina spočívá v tom, že šramací stroje nejsou využity, a také v tom, že v porubech není organisována práce důsledně podle grafikonu cykličnosti. 1. máj i jiné doly, na kterých soudruzi neplní státní plán těžby, se musí poučit z 2. úseku Dolu čs. armády, kde se mechanismů využívá a taktéž práce je organisována podle grafikonu cykličnosti, podobně jako na jámě Žofii, kde až 90 % všech porubů pracuje v cyklu, a na jámě Gottwald, kde až 80 % těžby jde z cyklických porubů. Z toho vidíme, že odstraněním nedostatků na 1. máji a na jiných závodech v OKR vzniknou velké reservy nejen pro plnění, ale i pro překračování plánu v našem revíru. Všichni havíři a technici si musí uvědomit, že odstraněním těchto nedostatků velmi příznivě snížíme výrobní náklady na vyrobenou tunu uhlí.

Je ještě další závažná otázka zdárného plnění plánu v roce 1955, a tou je fluktuace pracovních sil na některých našich dolech.

V čem spočívá příčina velké fluktuace? Využitím mechanisace na našem 2. úseku jsme mohli uvolnit 100 havířů pro sousední 3. úsek našeho velkodolu. A nebyli to špatní pracovníci. Avšak dnes z nich pracuje na tomto úseku jen čtyřicet, ostatní nám z hornictví upláchli. Proč? Na tomto úseku velkodolu není elektrifikace, nejsou kombajny, není dostatek porubních front, zkrátka obdobná situace jako na našem úseku v roce 1951. Z toho vidíme, že naši lidé nechtějí po staru pracovat, ale chtějí pracovat kulturněji, bez dřiny. Chtějí také chodit do práce v čistých šatech a ne v zaprášených, jak dosud chodí. V zaprášených šatech chodí do práce proto, poněvadž se myjeme a převlékáme dosud v padesát let starých Larischových koupelnách. S obdivem se sice každý dívá na naše moderní provozní zařízení na povrchu, ale investice na dokončení stavby koupelny jsou oddalovány. Horníci jsou si vědomi, že to, co potřebují, dostanou v příštích letech. Budou se snažit, aby plněním plánu dali státu prostředky na kulturní a sociální zařízení.

Příklad s. Dala a jeho kolektivu z kombajnového porubu č. 435 je toho důkazem. Tato úderka z porubu č. 435 pravidelně cyklovala. Sousední kombajnová úderka v porubu č. 445 však necyklovala a brzdila plnění plánu celého závodu. Soudruzi tvrdili, že v jejich stěně není možno cyklovat. Kombajnový kolektiv s. Dala se rozhodl vyměnit si se soudruhy pracoviště a přešel do rubání č. 445. Celý kolektiv i s. Dal, který má sedm dětí, dával v sázku zaručený vysoký výdělek, ale soudruzi nedbali na soukromý prospěch, když šlo o zajištění plánu závodu. Nyní oba kolektivy cyklují a závod má zajištěnou pravidelnou těžbu.

Tento příklad jasně dokazuje, že naši zaměstnanci mají o plnění plánu nejvyšší zájem, že sami hledají řešení, jak plán nejen plnit, ale i překračovat. (Potlesk.)

My jsme na našem závodě porovnávali na lednových výrobních poradách situaci na našem závodě v roce 1951 a 1954 a zjistili jsme, že linie daná nám X. sjezdem strany je správná a že strana a vláda dává horníkům všechny prostředky, aby mohli plán těžby úspěšně plnit. Jde nyní jen o to, aby horníci v roce 1955 těchto prostředků co nejlépe využili pro plnění plánu.

A naši horníci spolu se svými techniky nebudou litovat svých sil a dají také všechny své zkušenosti k tomu, aby plánované úkoly v roce 1955 nejen splnili, ale i překročili. Tím pomohou vytvořit podmínky pro úspěšný nástup do druhé pětiletky, která ještě větší měrou přispěje k vybudování socialismu, k posílení obranyschopnosti naší země a k uhájení světového míru! (Hlučný potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je posl. Holička. Dávám mu slovo.

Posl. Holička: Vážený pán prezident, vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Všetok náš pracujúci ľud sa pripravuje na veľký deň osláv desiateho výročia oslobodenia našej vlasti Sovietskou armádou zpod ujarmenia fašizmom. Všetko úsilie našich pracujúcich je zamerané na to, aby tento pre nás tak významný deň bol dôstojne oslávený. Preto naše závody, bane, dediny a mestá pozdravujú deň oslobodenia splnenými pracovnými záväzkami. Pracujúci ľud našej vlasti dnes už vie, že bez oslobodenia našej vlasti Sovietskou armádou nebolo by u nás slobodného života, nebolo by toho veľkého hospodárskeho a kultúrneho rozmachu, akého sme svedkami a účastníkmi odo dňa oslobodenia. Vďaka oslobodeniu Sovietskou armádou môžeme dnes pracovať pre nový život, život radostný a šťastný, môžeme u nás budovať socializmus.

Výstavba socializmu v našej vlasti kladie aj na pracovníkov v geologickom prieskume a výskume veľké úlohy vzhľadom na zabezpečenie surovinovej základne z vlastných zdrojov a využitie prírodných bohatstiev v našej vlasti, a to hlavne preto, že náš geologický prieskum a výskum bol veľmi zanedbaný ako za prvej ČSR, tak aj po oslobodení až do roku 1950.

Za prvej ČSR bol geologický prieskum a výskum robený podľa toho, ako sa to kde vyplatilo, pričom sa nepozeralo na zabezpečovanie surovinovej základne, ale sa úmyselne zameriavalo na dovoz zo zahraničia. Jednotliví kapitalisti, ktorí boli zúčastnení v akciových spoločnostiach v zahraničí, pozerali sa na to, kde dosiahnu väčšie zisky. Keď porovnáme dovoz rudy pred prvou svetovou vojnou s rokom 1929, ukáže sa nám toto: pred prvou svetovou vojnou sme dovážali 20 % a v roku 1929 49 %. Ako vidieť, spotreba domácej rudy klesala, čím sa zvyšovala u nás nezamestnanosť.

V terajšom čase sa stretávame s najväčším nedostatkom v ťažbe železnej rudy. Percento železa z našich rúd udržuje sa v posledných rokoch asi na 25 %, pričom absolútne toto množstvo stúpa vzhľadom na neustále zvyšovanie výroby. Podstatný vzostup nastane od roku 1955 a i ten budeme musieť postupne zvyšovať.

Vo vládnom vyhlásení z 15. septembra 1953 sú znovu vyhlásené a zdôraznené veľké úlohy geologického prieskumu a výskumu. Investičné náklady na prieskum a výskum sa ďalej zvyšujú. Je to nutné preto, že sa stále naliehavejšie ukazuje potreba zvýšiť ťažbu železnej rudy, rúd farebných kovov, uhlia, pomocných surovín a podobne. Je to nutné ďalej preto, že treba spresniť, overiť si a rozšíriť naše poznatky o starých a nových nálezištiach.

To znamená, že musíme sa snažiť odstrániť disproporcie, ktoré vznikli v našom národnom hospodárstve, a urobiť predpoklady pre ich likvidáciu. Je to otázka zabezpečenia domácej surovinovej základne pre náš ťažký priemysel.

Za pomoci našej strany a vlády, za pomoci sovietskych geológov dosiahli sme v prieskume v poslednom čase veľké úspechy. Objavili sme nové ložiská významných priemyselných surovín a rozšírili sme zásoby starých ložísk. No, toto všetko nestačí. Náš priemysel, ako sa povie, stúpa stále na päty geologickému výskumu a prieskumu, takže tento nemá dostatočný predstih pred ťažbou, čo vedie k nesúladu, k nehospodárnosti, k zdržovaniu investícií a podobne. Pravda, pracovníci v geologickom výskume a prieskume majú hodne naozaj vážnych prekážok, ktoré im sťažujú plnenie úloh. Jedna z týchto prekážok, na ktorú sa musíme zamerať, je aby boli načas a riadne vypracované geologické a technické projekty prieskumných prác, ktoré sú hlavným podkladom pre zostavenie kvalitných plánov geologicko-prieskumných prác. V roku 1954 boli vypracované pre všetky ložiská projekty v rámci zostavenia výhľadového plánu. Chýba im však stránka bansko-technologicka a ekonomická. Dôkladným zabezpečením projektov by sme mohli súčasne odstrániť doteraz široko rozložené geologické prace a tým aj účelnejšie využiť nás doterajší stav inžiniersko-technickych kádrov vo výskume a v základnom prieskume.

V záujme základného zlepšenia nesmieme zaostať v zlepšovaní geologickej služby, najmä v zhodnocovacích prácach a v základnom geologickom výskume. Zvýšenú pozornosť však treba venovať hlavne zhodnocovaniu v hydro-geologickom prieskume a rozšíriť používanie moderných metód prieskumu, ako je geochémia a geofyzika.

Geologická dokumentácia bola upravená dočasnými smernicami pre geologickú službu ešte v roku 1953, ktoré boli schválené vládnym výborom pre geológiu. Táto geologická dokumentácia je v našich ťažobných závodoch zanedbaná, pričom sa zaostáva aj s dokumentovaním bežných prieskumných prác. Najväčšie závady tohto druhu sú na východnom Slovensku, SŽB v Příbrami a v ťažobných Magnezitových závodoch.

Treba sa zamerať aj na zlepšenie prieskumných prác, ktoré si robia ťažobné podniky. Väčšiu pozornosť treba venovať zo strany vedenia závodu, aby geologické oddelenia v závodoch boli doplnené riadnymi geologickými kádrami a kvalitným vybavením. Stretávame sa často s tým, že veľmi mnoho metrov prieskumných prác, hlavne v dobývkach, zostáva neovzorkované v ťažobných podnikoch. Tu sa robia aj najväčšie závady vo vzorkovaní. Výslovne zmetkové vzorkovanie bolo urobené v Rudných baniach v Banskej Štiavnici, kde teraz treba znovu prevzorkovať veľký úsek prieskumných prác.