Po celou dobu posledních deseti let sovětští státníci měli jedno na zřeteli: zachovat mír a chránit mírovou práci a plody budovatelského úsilí obyvatelstva národů velkého tábora míru. Je to mohutný tábor, čítající spolu se Sovětským svazem, Lidovou Čínou a zeměmi lidové demokracie dvanáct států s celkovým počtem obyvatel 900 milionů. Je to pevná a nerozborná hráz míru, demokracie a socialismu. Vytvoření tohoto velkého tábora míru bylo umožněno vítězstvím nad nacistickým Německem a fašismem, ke kterémužto vítězství přispěl tak rozhodujícím způsobem Sovětský svaz. Bez jeho pomoci nebyli bychom dnes svobodni. Zřízení lidově demokratických režimů v zemích sovětskou armádou osvobozených je výsledkem velkého lidového hnutí, které se všude po skončené válce živelně projevilo proti návratu k úpadkovým formám kapitalismu, které byly skutečnými příčinami rozpoutavšími první a druhou světovou válku. S obětavou pomocí sovětských přátel a využívajíce jejich cenných zkušeností, mohly také země lidové demokracie úspěšně plnit své úkoly socialistické výstavby. Dnes země lidové demokracie a velká Lidová Čína stojí Sovětskému svazu věrně po boku. Sovětský svaz je dnes ještě mohutnější říší s velkým moderním průmyslem a s bohatým socialistickým zemědělstvím, které společně s pokrokovou sovětskou vědou a morální jednotou všeho sovětského lidu skýtají mu neomezené obranné prostředky.

Sovětský svaz, ač vědomý nepřemožitelné síly, svých neomezených obranných prostředků a své rostoucí autority mravní i politické, neopomenul žádné příležitosti k tomu, aby své mírumilovné snahy pokaždé i činem potvrdil.

Z iniciativy Sovětského svazu ještě koncem ledna a v první polovině února 1954 došlo k poradám v Berlíně za účasti zahraničních ministrů USA, Anglie, Francie a SSSR. Na těchto poradách Sovětský svaz žádal, aby všechny čtyři mocnosti co nejrozhodněji odsoudily plány znovuvyzbrojení západního Německa a aby byla svolána všesvětová konference, která by mohla vésti k snížení ozbrojených sil. Pohříchu zástupci druhých mocností odmítli sovětský návrh. Přesto však berlínské porady splnily důležitou úlohu. Neboť brzo nato mohlo dojít k novým poradám v Ženevě, které šťastně skončily zastavením válečných akcí ve Vietnamu, Laosu a Kambodži. Avšak již tehdy bylo zřejmo, že úspěchy sovětské mírové politiky nejsou po chuti těm, kteří sklízejí fantastické zisky ze zbrojení. A zbrojařská konjunktura může kvést pouze v ovzduší napjaté mezinárodní situace.

Proto s tím větším spěchem snaží se vládnoucí kruhy USA prosaditi ratifikaci pařížských dohod o znovuvyzbrojení Německa, ačkoliv dobře vědí, že je to další osudný krok na cestě k rozpoutání nové války a že bude nepřekonatelnou překážkou pro sjednocení Německa a tudíž i pro mír v Evropě. Veřejné mínění v západní Evropě má být oklamáno tvrzením, že teprve po ratifikaci pařížských dohod může dojíti k úspěšné konferenci mezi Sovětským svazem a západními velmocemi. Předseda rady ministrů SSSR N. A. Bulganin ve svém projevu na zasedání Nejvyššího sovětu SSSR pravil: "Sovětský svaz je zemí míru. Nikomu nehrozí a nechystá se nikoho přepadnout. Snažíme se rozšířit politické, hospodářské a kulturní vztahy se všemi zeměmi, které chtějí pěstovat stejné vztahy se Sovětským svazem . . . Jsme pro taková jednání a usilujeme o takové dohody s druhými zeměmi, které by vedly k zmírnění mezinárodního napětí. Ovšem je přirozené, že každá taková jednání mohou být úspěšnými pouze při podmínce, jestli i druhá strana, která se těchto jednání zúčastní, bude o stejné usilovat. Soudíme, že je to jedině realistický a v daných poměrech možný způsob, který by mohl dát kladné výsledky."

Tento názor vyslovený předsedou rady ministrů Bulganinem sdílí veškerý náš lid. Budeme zvažovat realisticky v duchu sovětské politiky všechny možnosti, abychom dospěli k čestné mezinárodní dohodě, zajišťující skutečný spravedlivý mír pro všechny. Neopomeneme ničeho, co by mohlo podporovat klidné soužití všech zemí a národů v celém světě. Avšak budeme za každých okolností pevně stát na stráži míru, své svobody a státní samostatnosti. Při projednávání našeho hospodářského plánu a státního rozpočtu i v další své budovatelské práci budeme toho pamětlivi.

Vážení přátelé, soudružky a soudruzi! V těchto dnech Československý výbor obránců míru zahájil podpisovou akci v souhlasu s proklamací proti hrozbě atomické války, kterou na svém plenárním zasedání ve dnech 18. a 19. ledna 1955 ve Vídni vydala Světová rada míru. Na tuto podpisovou akci odpovědělo svými podpisy již přes 7 milionů našich občanů. Hrdě se připojujeme k tomuto mohutnému projevu aktivního boje za mír. V Anglii, ve Francii, v západním Německu, v Itálii a ve státech Skandinávských, kde též podpisová akce se rozvinula, si lidé uvědomují, že jejich podpis je otevřeným přiznáním k politice mezinárodního dorozumění, zavrhující jakékoliv násilné akce jednoho státu proti druhému, je otevřeným přiznáním zavrhujícím zejména použití moderních zbraní masového ničení. Je to smělé přiznání milionů poctivých občanů, které žádná lživá kampaň válečných štváčů nemůže ovlivnit. Též pro nás podepsání proklamace není pouhou formální záležitostí. Podepisujíce ji jsme si vědomi, že za naším podpisem musí následovat i činy, musíme si být vědomi, že mír, kterého si tak upřímně přejeme, nebude nám dán bez našeho přičinění, že si jej musíme zasloužit svou poctivou budovatelskou prací, svým vážným chápáním všech povinností občanů lidově demokratické země.

A právě proto přistoupíme dnes k projednávání osnov zákonů o rozvoji našeho národního hospodářství a o státním rozpočtu s pevným odhodláním úkoly vytčené těmito zákony co nejsvědomitěji a v co nejširším rozsahu splnit. Tím nejlépe posloužíme věci míru, splníme své povinnosti nejen vůči své vlasti, nýbrž i vůči všem lidem dobré vůle v celém světě. (Dlouhotrvající potlesk.)

Místopředseda Fiala: Jsou nějaké připomínky nebo námitky k této zprávě? (Nebyly.)

Nejsou. - Tím tedy Národní shromáždění vyslovilo souhlas s přednesenou zprávou o činnosti předsednictva Národního shromáždění.

Přistoupíme proto podle § 66 odst. 8 ústavy k hlasování o jednotlivých zákonných opatřeních předsednictva Národního shromáždění podle zpráv předsedy Národního shromáždění, tisky č. 14, 15, 16 a 17.

Kdo souhlasí, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení: "Národní shromáždění republiky Československé schvaluje podle § 66 Ústavy 9. května č. 150/1948 Sb. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 28. prosince 1954 č. 1/1955 Sb. o státní správě ve věcech plavby", nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo jednomyslně zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o státní správě ve věcech plavby.

Kdo souhlasí dále, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení "Národní shromáždění republiky Československé schvaluje podle § 66 Ústavy 9. května č. 150/1948 Sb. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 28. prosince 1954 č. 2/1955 Sb. o státní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu", nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o státní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu.

Kdo souhlasí nyní, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení: "Národní shromáždění republiky Československé schvaluje podle § 66 Ústavy 9. května č. 150/1948 Sb. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 24. února 1955 č. 9/1955 Sb. o placené dovolené na zotavenou v roce 1955", nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění o placené dovolené na zotavenou v roce 1955.

Kdo souhlasí dále, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení: "Národní shromáždění republiky Československé schvaluje podle § 66 Ústavy 9. května č. 150/1948 Sb. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 24. února 1955 č. 10/1955 Sb., kterým se upravuje udělování hodnosti doktora věd některým vědeckým pracovníkům", nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo jednomyslně opatření předsednictva Národního shromáždění, kterým se upravuje udělování hodnosti doktora věd některým vědeckým pracovníkům.

Tím je vyřízen první bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání druhého bodu denního pořadu, kterým je

2. Zpráva výboru ústavně-právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955 (tisk 19).

Zpravodajem je posl. dr Hulínský, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Pane presidente, slavné Národní shromáždění!

Vláda republiky předložila návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství RČS na rok 1955. Tento návrh projednaly současně s rozpočtovým zákonem všechny výbory NS. Rozprava k oběma zákonům byla ve výborech společná. Zejména výbor rozpočtový a hospodářský věnoval plánu mimořádnou pozornost. V 9 celodenních schůzích tohoto výboru kromě zpráv zpravodajů k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu a úkolům státního plánu na rok 1955 promluvilo v diskusi 304 poslanců a poslankyň. Ve výboru zemědělském k úkolům plánu v zemědělsttví bylo předneseno přes 40 diskusních příspěvku.

Zástupci lidu, poslanci a poslankyně NS přinesli do rozpravy veliké zkušenosti a tvůrčí iniciativu pracujících ze všech krajů republiky a ze všech úseků budovatelské práce. Jejich hluboké a konkretní znalosti, získané na pracovištích, v dílnách, na polích, v národních výborech a jiných místech našeho hospodářského života a ověřené každodenním stykem s občanstvem, se projevily nejen v otevřené, upřímné a konstruktivní kritice nýbrž i cennými podněty a návrhy, směřujícími k zlepšen práce na všech úsecích a na všech stupních našeho národního hospodářství.

Úsilí o stále hlubší demokratisaci našeho politického a hospodářského života, k čemuž směřoval i zákon o volbách do Národního shromáždění, přineslo právě v rozpravě o národohospodářském plánu bohaté ovoce. Zároveň jsme si znovu uvědomili obrovské a převratné změny, které jsme prožili v uplynulých 10 letech. Už to, že dnes zástupci lidu nepřicházejí do Národního shromáždění, aby se doslova rvali se zaprodanou buržoasní vládou o každou skývu chleba pro dělníky, aby bojovali za práci pro statisíce nezaměstnaných a malý kousek půdy pro zbídačené rolníky, aby se dovolávali práva na život pro podvyživené, tuberkulosní a rachitické děti, tak jako v měšťáckém parlamentě v předmnichovské republice vystupovali pokrokoví poslanci s komunisty v čele. Dnes se scházejí zástupci lidu ze všech krajů republiky do vpravdě lidového Národního shromáždění, aby projednali návrhy vlády Národní fronty na plán dalšího rozvoje národního hospodářství republiky, plán ještě bohatšího rozkvětu národní kultury a národního zdraví, plán dalšího zvýšení životní úrovně lidu, plán posílení branné moci státu, abychom byli s to odrazit a rozdrtit každého útočníka, který by se odvážil rušit naši pokojnou budovatelskou práci.

Deset let je krátká doba v životě národa. A přece dílo, které jsme v ní vybudovali, se ve své obrovité velikosti nedá měřit s výsledky žádné předchozí generace.

My proto dnes, kdy jednáme o úkolech a cílech našeho snažení v r. 1955, si s hlubokou láskou a vděčností připomínáme nezapomenutelné dny, kdy zároveň s jarem do našich měst a dědin přicházeli, bijíce fašisty na pochodu, hrdinní vojáci slavné sovětské armády, poslové nové svobody, nového, šťastnějšího života obou našich národů. (Potlesk.)

Nad všechna slova díků, nad všechny projevy lásky a vděčnosti, jimiž náš lid zahrnuje své svoboditele z potupných pout zrady a okupace, budiž vyzdvižena skutečnost, že jsme své svobody, vykoupené krví sovětského lidu a nejlepších synů naší vlasti, nepromarnili.

Poučeni minulostí, vyléčeni z lživých legend a představ, v tvrdém boji se všemi nepřáteli jsme si vybojovali to nejcennější, čím národ žije a roste:

Naši národní jednotu, naši Národní frontu v čele s nejpokrovější silou našeho lidu, strůjkyní a organisátorkou všech našich vítězství, Komunistickou stranou Československa.

Navždy sjednoceni, přistoupili jsme za bratrské pomoci sovětského lidu k historickému úkolu této generace, k výstavbě socialismu v naší vlasti.

Plán na r. 1955 je dalším kvádrem v tomto mohutném díle. Vychází ze směrnic X. sjezdu KSČ, který vytyčil všemu našemu lidu další cestu vpřed v budování socialismu. Jeho hlavní úkoly je třeba posuzovat v souvislosti s úrovní hospodářství, které jsme dosáhli v první pětiletce a v roce 1954. Plán na rok 1955 je zároveň přípravou a nástupem do naší druhé pětiletky.

Výsledky plnění státního národohospodářského plánu jsou známy ze zprávy Státního úřadu statistického. Dovolte mi tedy, abych se zmínil o některých hlavních otázkách, které se projevily v rozpravě výborů.