"Jen pro úřední potřebu" Národní shromáždění republiky Československé 1953.
I. volební období. 11. zasedání.
718.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...............................................1953
o všeobecné vojenské povinností.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Hlava první. Základní ustanovení.
u.
Pracující lid československé republiky buduje své ozbrojené síly k obraně nezávislosti své vlasti, jejího lidově demokratického zřízení a výstavby socialismu.
§ 2.
Obrana vlasti je vrcholnou povinností všech občanů. Velezrada, vyzvědačství, válečné škůdnictví a válečná zrada se trestají s veškerou přísností zákona.
§ 3.
(1) Vojenská služba v ozbrojených silách je nejvyšší ctí každého občana československé republiky.
(2) Všichni muži — občané Československé republiky — jsou povinni bez rozdílu národnosti, rasy, náboženského vyznání, vzdělání, sociálního původu a postavení konat vojenskou službu v ozbrojených silách Československé republiky.
§ 4.
Ozbrojené síly československé republiky tvoří armáda a pohraniční a vnitřní vojska.
§ 5.
Vojenskou službou je základní služba a služba z povolání v ozbrojených silách a služba v záloze armády.
§ 6 (1) Občané konající základní službu nebo
službu z povolání nazývají se vojáky v činné službě, občané zařazení do zálohy armády nazývají se vojáky v záloze.
(2) Vojáci v činné službě i vojáci v záloze dělí se podle hodností na generály, důstojníky (vyšší a nižší), poddůstojníky a mužstvo.
§ 7.
Vojáci přísahají v době činné služby věrnost svému lidu, vlasti, presidentu republiky jako vrchnímu veliteli a vládě československé republiky. Vojáci, kteří v této době přísahu nevykonali, vykonají ji v době cvičení.
§ 8.
(1) Doba základní služby se stanoví na dva • roky; počítá se však od 1. ledna toho roku, který následuje po roce povolání do základní služby.
(2) Vláda může prodloužit dobu základní služby stanovenou v předchozím odstavci až o jeden rok.
(3) Ministři národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra mají právo
a) ponechat v případě nutnosti vojáky v základní službě nejvýše tři měsíce nad stanovenou dobu,
b) převádět vojáky v případě nutnosti z jedné složky ozbrojených sil do druhé.
§ 9. (1) Doba služby v záloze armády se stanoví
a) u generálů do 65 let věku,
b) u podporučíků a poručíků do 55 let věku, u ostatních důstojníků do 60 let věku,
c) u poddůstojníků a mužstva do 50 let věku.
(2) Záloha poddůstojníků a mužstva se dělí na první a druhou kategorii.
§ 10.
(1) Ministr národní obrany má právo vzít • do evidence a přijímat do činné služby v armádě ženy, které mají zdravotnickou, veterinářskou, technickou a jinou speciální přípravu, jakož i povolávat je na cvičení.
(2) Za války mohou být ženy s přípravou uvedenou v odstavci l povolány do armády k výkonu pomocných a odborných služeb.
§11.
(1) Po boku ozbrojených sil stojí na stráži proti rozvratníkům a sabotérům Lidové milice vytvořené z nejuvědomělejších příslušníků dělnické třídy.
(2) Jednotky Lidových milicí mají při plnění svých úkolů obdobná práva a povinnosti jako jednotky ozbrojených sil.
(3) Plní-li příslušníci Lidových milicí své úkoly jako jednotlivci, mají obdobná práva a povinnosti jako orgány národní bezpečnosti.
Hlava druhá. Pravidelné povolávání do základní služby.
§12.
Pro přípravu a provádění pravidelného povolávání do základní služby dělí se území československé republiky na povolávací obvody shodné s obvody okresních vojenských správ.
§13.
(1) V povolávacích obvodech se zapisuji každoročně v měsíci říj nu a listopadu občané, kteří v tom roce dovrší 18 let věku; žáci jedenáctiletých středních škol, výběrových odborných škol a pedagogických škol se zapisují v roce, v němž dovrší 17 let věku.
(2) Občané povinní zápisem se musí dostavit na určené místo v době stanovené náčelníkem okresní vojenské správy a předložit občanský průkaz.
(3) Zápis se provádí podle místa trvalého pobytu; každému, kdo byl zapsán v povolávacím obvodu, vydává se zvláštní průkaz.
(4) Občané, kteří byli zapsáni v povolávacích obvodech, nazývají se povolanci.
§ 14.
Povolanec může změnit místo trvalého pobytu do jiného povolávacího obvodu jen do 1. května roku následujícího po zápisu. Po této době může tak učinit se souhlasem okresní vojenské správy, a to jen v těchto případech:
a) je-li převeden na pracoviště v jiném povolávacím obvodu,
b) jde-li o přestěhování povolance s celou rodinou do nového místa trvalého pobytu v jiném povolávacím obvodu,
c) odchází-li povolanec do vojenské školy.
§ 15.
(1) Do základní služby se povolávají povolanci, kteří dosáhnou v roce povolání (v době od 1. ledna do 31. prosince) věku 19 let; ti, kteří ukončili jedenáctiletou střední školu, výběrovou odbornou školu nebo pedagogickou školu, se povolávají v roce, v němž dosáhnou věku 18 let.
(2) Pravidelné povolávání do základní služby se provádí každoročně od 15. září do 15. října podle rozkazu ministra národní obrany. Přesné doby pro povolávání stanoví náčelníci okresních vojenských správ.
§ 16.
(1) Po vyhlášení pravidelného povolávání do základní služby je každý povolanec povinen dostavit se přesně v době stanovené náčelníkem okresní vojenské správy do toho povolávacího obvodu, ve kterém je zapsán.
(2) Od povinnosti stanovené v odstavci l jsou osvobozeni jen ti, kterým byl povolen odklad až do ukončení školy nebo k dokončení studií.
(3) Za vážné příčiny, které nedovolují povolanci dostavit se v určenou dobu na stanovené místo, lze považovat jen
a) nemoc povolance, která je podle lékařského vysvědčení překážkou, aby se dostavil,
b) překážky živelního rázu, které mu zabraňují dostavit se; včas; o tom však musí předložit potvrzení místního národního výboru nebo orgánu národní bezpečnosti místa, kde živelní překážka vznikla.
§ 17.
(1) Aby byla vytvořena součinnost nutná při povolávání do základní služby, zřizují seu okresních vojenských správ okresní povolávací komise v tomto složení:
a) předseda: náčelník okresní vojenské
správy,
b) členové: zástupce okresního národního výboru,
zástupce státní bezpečnosti, dva lékaři vyslaní okresním národním výborem na žádost náčelníka okresní vojenské správy.
(2) V nutných případech vysílá okresní národní výbor na žádost náčelníka okresní vojenské správy ještě další potřebný počet odborných lékařů jako poradce.
(3) členy okresní povolávací komise schvaluje náčelník krajské vojenské správy.
g
(4) Okresní povolávací komisi přísluší:
a) provádět lékařskou prohlídku povolanců,
b) zařazovat povolance k vojenským útvarům,
c) povolovat odklady povolání ze zdravotních důvodů a úlevy z rodinných důvodů,
d) osvobozovat od všeobecné vojenské povinnosti pro choroby a tělesné vady zjištěné lékaři — členy komise podle zvláštního seznamu chorob a tělesných vad, schváleného ministrem národní obrany.
§ 18.
(1) Aby byla vytvořena součinnost při povolávání do základní služby v krajích, zřizují se u krajských vojenských správ krajské povolávací komise v tomto složení:
a) předseda: náčelník krajské vojenské správy,
b) členové: zástupce krajského národního výboru,
zástupce státní bezpečnosti, dva lékaři vyslaní krajským národním výborem na žádost náčelníka krajské vojenské správy.
(2) Krajské povolávací komise řídí práci okresních povolávacích komisí, kontrolují jejich činnost a rozhodují o stížnostech povolanců a členů okresních povolávacích komisí proti rozhodnutím těchto komisí. Stížnost povolance proti rozhodnutí okresní povolávací komise nemá odkladný účinek.
(3) Rozhodnutí krajských povolávacích komisí jsou konečná.
§ 19.
Náklady na cestu k zápisu v povolávacím obvodu a k okresní povolávací komisi hradí si povolanec sám. Ostatní náklady spojené se zápisem a s povoláváním do základní služby hradí stát.
§ 20.
(1) Všichni povolanci se podrobují lékařské prohlídce, kterou provádějí lékaři — členové okresní povolávací komise nebo přizvaní lékaři v jejich přítomnosti.
(2) Okresní povolávací komise rozhoduje podle tělesné způsobilosti povolance o jeho zařazení do základní služby řadové nebo neřadové a oznamuje mu své rozhodnutí.
(3) Okresní povolávací komise má právo rozhodnout na základě lékařské prohlídky a oznámit povolanci:
a) že je ze zdravotních důvodů dočasně neschopen vojenské služby a že se mu povoluje odklad do příštího pravidelného povolávání,
b) že je zcela neschopen vojenské služby; přitom povolaná oznámí všechny jeho tělesné vady, které jsou překážkou povolání do základní služby.
§21.
Lékaři-členové povolávacích komisí a lékaři přizvaní k lékařské prohlídce povolanců jsou povinni svědomitě a nestranně zjišťovat zdravotní stav povolanců a jejich schopnost k vojenské službě; za porušení této povinnosti odpovídají podle trestního zákona.
§ 22.
Odklad povolání ze zdravotních důvodů může být povolen nejvýše třikrát za sebou; potom je povolanec buď určen k výkonu základní služby, nebo je uznán schopným neřadové služby za války a zařazuje se do zálohy, anebo je uznán zcela neschopným k vojenské službě a vymazán z vojenské evidence.
§ 23.
(1) žákům jedenáctiletých středních škol, výběrových odborných škol a pedagogických škol povoluje se odklad povolání do základní služby až do ukončení školy, ne však déle než do věku 20 let.
(2) Studentům vysokých škol povoluje se odklad povolání do základní služby až do ukončení studií na vysoké škole.
§ 24.
(1) Povolancům, kteří jsou jedinými pracovníky v rodině a svou prací živí oba práce neschopné rodiče nebo vlastní sourozence mladší než 16 let nebo úplně práce neschopné, se povoluje úleva z rodinných důvodů.
(2) Za práce neschopné rodiče se považují:
a) otec starší než 60 let a matka starší než 55 let,
b) otec i matka bez ohledu na stáří, jsou-li invalidy první nebo druhé skupiny.
§ 25.
(1) Povolaná, jimž (byla povolena úleva z rodinných důvodů, osvobozují se v míru od základní služby a zařazují se do zálohy druhé kategorie.
(2) Ztratí-li povolanec, kterému byla povolena úleva z rodinných důvodů, právo na úlevu
následkem změny rodinných poměrů, může být povolán ze zálohy do základní služby nejpozději do konce roku, v němž dosáhne věku 25 let.
§ 26.
Občané československé republiky žijící v zahraničí jsou povinni zápisem podle zvláštních předpisů, které vydá ministr národní obrany v dohodě s ministrem zahraničních věcí. Při povolání do základní služby jsou povinni dostavit se na území československé republiky.
§ 27.
Osoby, které vzal prokurátor nebo soud do vazby, které odpykávají trest odnětí svobody nebo jsou v ochranné výchově nebo v ochranném léčení, jakož i osoby, které byly pravomocně odsouzeny ke ztrátě čestných práv občanských, povolávají se do vojenské služby po svém propuštění nebo po uplynutí doby, na kterou byla vyslovena ztráta čestných práv občanských.
Hlava třetí.
Záloha poddůstojníků a mužstva. § 28.
(1) Poddůstojníci a mužstvo se po skončení základní služby zařazují do zálohy první kategorie.
(2) Do zálohy druhé kategorie se zařazují povolanci,
a) kteří zůstali po doplnění armády jako přebyteční,
b) kterým byla povolena úleva z rodinných důvodů,
c) kteří byli uznáni schopnými k neřadové službě za války.
(3) Poddůstojníci a mužstvo v záloze, kteří byli zařazeni jako přebyteční po doplnění armády do zálohy druhé kategorie, mohou být rozkazem ministra národní obrany povoláni do základní služby nejpozději do konce roku, v němž dosáhnou věku 25 let.
(4) ženy ve stáří od 19 do 50 let vzaté do evidence podle ustanovení § 10 odst. l zařazují se do zálohy druhé kategorie.
§ 29.
Záloha poddůstojníků a mužstva první a druhé kategorie se dělí podle věku na tři třídy:
první třída do 35 let,
druhá třída do 45 let,
třetí třída do 50 let,
g
§ 30.
(1) Mužstvo a poddůstojníci v záloze (první kategorie povolávají se v době, kdy jsou v záloze první třídy, nejvýše na šest cvičení; doba jednotlivých cvičení činí:
a) u mužstva půldruhého až dva měsíce,
b) u mužstva, které se připravuje pro poddůstojnické funkce, tři měsíce,
c) u poddůstojníků dva až tři měsíce.
(2) Mužstvo a poddůstojníci v záloze druhé kategorie 'povolávají se v době, kdy jsou v záloze první třídy, nejvýše na deset cvičení; každé cvičení trvá půldruhého měsíce.
§ 31.
(1) Poddůstojníci v záloze první třídy, kteří se připravují pro důstojnické funkce, povolávají se na cvičení v délce tří měsíců.
(2) Poddůstojníci v záloze, kteří složili důstojnické zkoušky, vykonávají další službu v záloze podle zásad, platných pro důstojníky v záloze; ti, kteří uvedenou zkoušku nesložili, zůstávají v záloze poddůstojníků.
§ 32.
Poddůstojníci a mužstvo v záloze první a druhé kategorie povolávají se v době, kdy jsou v záloze druhé třídy, nejvýše na pět cvičení; každé cvičení trvá jeden měsíc.
§ 33.
Poddůstojníci a mužstvo v záloze první a druhé kategorie povolávají se v době, kdy jsou v záloze třetí třídy, na jedno cvičení v délce jednoho měsíce.
§ 34.
Poddůstojníci a mužstvo v záloze kromě cvičení mohou být povoláváni i na kontrolní cvičení v délce do deseti dnů.
§ 35.
V případě nezbytné potřeby mají ministři národní obrany a národní bezpečnosti právo ponechat poddůstojníky a mužstvo v záloze na cvičení až do dvou měsíců nad dobu, stanovenou tímto zákonem.
Hlava čtvrtá.
Generálové a důstojníci.
§ 36.
Generálové a důstojníci ozbrojených sil československé republiky konají službu z povolání a v záloze nebo jsou ve výslužbě.
§ 37.
(1) Do zálohy armády se zařazují generálové a důstojníci po skončení služby z povolání, jakož i poddůstojníci, kteří ukončili základní službu a vykonali důstojnické zkoušky.
(2) Záloha generálů a důstojníků dělí se podle věku na tři třídy.
§ 38.
(1) Generálové a důstojníci ozbrojených sil konají službu z povolání a v záloze až do těchto věkových hranic:
| Věková hranice služby | ||||
Hodnost | z povolání. | v záloze | ||
podporučíci a poručíci. | ... 30 | první třídy d 40 | runě třídy 50 | třetí třídy 55 |
nadporučíci a kapitáni... | .... 35 | 45 | 55 | 60 |
majoři ........ | .... 40 | 50 | 55 | 60 |
podplukovníci a plukovníci., | .... 45 | 50 | 55 | 60 |
generálové ....... | .... 60 | 60 | — | 65 |
(2) Po dosažení věkové hranice zálohy třetí třídy propouštějí se generálové a důstojníci do výslužby.
§ 39.
(1) Generálové a důstojníci v záloze konají teoretická a praktická cvičení takto:
a) v záloze první třídy mohou být povoláváni na cvičení každoročně na dobu tří měsíců,
b) v záloze druhé třídy povolávají se na dvě cvičení, každé v délce do tří měsíců,
c) v záloze třetí třídy povolávají se na jedno cvičení v délce dvou měsíců.
(2) V obdobích mezi cvičeními mohou být generálové a důstojníci v záloze všech tříd povoláváni na kontrolní cvičení v délce do deseti dnů.
(3) Celková doba cvičení generálů a důstojníků v záloze nesmí být za celou dobu služby v záloze delší než 36 měsíců.
(4) Dobu cvičení pro různé směry a odbornosti generálů a důstojníků v záloze stanoví v mezích tohoto zákona podle své příslušnosti ministři národní obrany a národní bezpečnosti.
(5) v případě nezbytné nutnosti mají ministři národní obrany a národní bezpečnosti právo ponechat generály a důstojníky v záloze na cvičení až do dvou měsíců nad dobu, stanovenou tímto zákonem.
§ 40.
Ministr národní obrany má právo povolat na podkladě usnesení vlády důstojníky v záloze do činné služby.
Hlava pátá.
Práva, povinnosti a odpovědnost vojáků v činné službě i v záloze.
§ 41.
(1) Vojáci v činné službě a vojáci v záloze, povolaní na cvičení, mají všechna práva a povinnosti občanů Československé republiky.
(2) Jejich práva a povinnosti vyplývající z výkonu vojenské služby stanoví tento zákon a vojenské řády.
§ 42.
Vojáci v záloze, povolaní na cvičení, jsou po dobu cvičení naturálně zaopatřováni na účet státu.
§ 43.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům placené pracovní volno na nezbytnou dobu, aby se mohli dostavit k jednáním ve věcech týkajících se povolávání do vojenské služby a vojenské evidence.
§ 44.
(1) Vojákům v záloze, povolaným na cvičení, zachovává se po dobu cvičení jejich místo a funkce v zaměstnání.
(2) Poddůstojníkům a mužstvu v záloze, povolaným na cvičení, vyplácí zaměstnavatel po dobu cvičení měsíčně polovinu průměrného výdělku za poslední tři měsíce před nástupem cvičení a rodinné přídavky.
(3) Poddůstojníkům a mužstvu v záloze, povolaným na cvičení, kteří jsou členy jednotných zemědělských družstev, započítává se po dobu cvičení polovina průměrného počtu pracovních jednotek, který byl v téže době započítán družstevníkům téhož oboru a kvalifikace.
§ 45.
Generálové a důstojníci v záloze dostávají po dobu cvičení peněžní náležitosti podle předpisu o peněžních náležitostech vojáků československé armády.
§ 46.
Generálům a důstojníkům v záloze se vydávají vojenské cestovní průkazy na cestu z místa okresní vojenské správy do místa cvičení a zpět do místa trvalého pobytu a vyplácejí se jim peněžní náležitosti za dobu trvání cesty.
§ 47.
Peněžní náležitosti, které dostávají poddůstojníci a mužstvo základní služby a v záloze
l
v době služby v ozbrojených silách, jsou osvobozeny od všech daní.
§ 48.
Vojáci v činné službě a v záloze povolaní na cvičení a jejich rodiny nemohou dostat příkaz k vyklizení bytu.
§ 49.
(1) Dopisy, odesílané poddůstojníky a mužstvem základní služby prostřednictvím vojenských útvarů, dopravují se bezplatně, právě tak, jako dopisy jim adresované.
(2) Během prvního roku základní služby má mužstvo právo odeslat bezplatně jednu poštovní zásilku s vlastním oděvem, prádlem a obuví.
§ 50.
Generálové, důstojníci a poddůstojníci z povolání a jejich rodiny mají právo na výhody při přepravě veřejnými hromadnými dopravními prostředky podle zvláštního předpisu.
§ 51.
Důchodové zabezpečení vojáků a jejich rodin upravují zvláštní předpisy.
§ 52.
(1) Za kázeňské přestupky jsou vojáci v činné službě a v záloze povolaní na cvičení odpovědni podle Kázeňského řádu.
(2) Za trestné činy proti nařízenému způsobu vykonávání vojenské služby jsou vojáci v činné službě i v záloze povolaní na cvičení odpovědni podle ustanovení trestního zákona o vojenských trestných činech.
(3) Za škody, způsobené státu nesprávným plněním služebních povinností, jsou vojáci v činné službě a v záloze povolaní na cvičení odpovědni podle zvláštních předpisů.
Hlava šestá.
Vojenská evidence.
§ 53.
Všichni vojáci v záloze a povolanci jsou vedeni ve vojenské evidenci podle místa trvalého pobytu na základě předpisů schválených ministrem národní obrany.
§ 54.
(1) Vojenskou evidenci řídí ministerstvo národní obrany.
(2) Základní vojenskou evidenci vedou okresní vojenské správy.
(3) Pomocnou vojenskou evidenci vedou místní národní výbory a závody, úřady a ústavy.
(4) Vojenskou evidenci občanů československé republiky žijících v zahraničí vedou zastupitelské úřady.
§ 55.
Voják v záloze, který se přistěhoval na dobu delší než půldruhého měsíce do místa, kde jsou zřízeny domovní správy nebo do jiného obvodu v takovém místě, je povinen dostavit se osobně do tří dnů k okresní vojenské správě a přihlásit se do vojenské evidence; potom předloží vojenskou knížku spolu s občanským průkazem orgánu domovní správy (majiteli nebo správci domu) k záznamu v domovní knize.
§ 56.
Voják v záloze, který se stěhuje na dobu delší než půldruhého měsíce z místa, kde jsou zřízeny domovní správy, do jiného místa nebo do jiného obvodu v témže místě, je povinen dostavit se osobně k okresní vojenské správě, aby mohl být vyňat z vojenské evidence nebo aby mohla být provedena změna v jeho vojenské knížce; potom předloží orgánu domovní správy (majiteli nebo správci domu) vojenskou knižku spolu s občanským průkazem, aby byl vyškrtnut z domovní knihy.
§ 57.
V místech, kde nejsou zřízeny domovní správy, má voják v záloze povinnosti uvedené v předchozích paragrafech s tím rozdílem, že vojenskou knížku předkládá místnímu národnímu výboru, kde bude zapsán do seznamu vojáků v záleže, případně z něho vyškrtnut.
§ 58.
Porušování předpisů o vojenské evidenci, pokud nejde o trestný čin, jakož i ztráta vojenské knížky se trestá podle trestního zákona správního.
§ 59.
(1) Orgány národní bezpečnosti jsou povinny:
a) bdít, aby domovní správy (majitelé domu) plnily předpisy o vojenské evidenci uvedené v §§ 55 a 56,
b) provádět pátrání po osobách, které se vyhýbají plnění všeobecné vojenské povinnosti.
(2) Ministerstvo národní bezpečnosti provádí kontroly, zda orgány národní bezpečnosti plní ustanovení předpisů o vojenské evidenci, vydaných ministerstvem národní obrany.
§ 60.
Orgány národní bezpečnosti a místní národní výbory jsou povinny předvolat vojáky v záloze, aby se dostavili na okresní vojenskou správu, jestliže je náčelník této správy o to požádá.
§ 61.
Závody, úřady a ústavy jsou povinny vést evidenci změn všeobecného vzdělání a pracovního poměru svých zaměstnanců, kteří jsou vojáky v záloze nebo povolanci, a pravidelně tyto změny oznamovat okresním vojenským správám.
Hlava sedmá.
Povolávání do vojenské služby v mobilisaci a za války.
§ 62.
(1) Mobilisaci nařizuje president republiky.
(2) Povolávání do vojenské služby v mobilisaci a pozdější povolávání za války provádí se rozkazy ministra národní obrany na podkladě usnesení vlády.
§63. Po vyhlášení mobilisace:
a) všichni občané, kteří v této době konají vojenskou službu v útvarech ozbrojených sil, setrvají v ní až do dalšího opatření,
b) vojáci v záloze nastupují k vojenským útvarům podle zvláštních rozkazů okresních vojenských správ.
§ 64.
Sociální zabezpečení rodin občanů, povolaných za války do armády, provádí se podle zvláštních předpisů.
Hlava osmá.
Předvojenská výchova a povinná vojenská
příprava.
§ 65.
(1) žáci tří nejvyšších tříd jedenáctiletých středních škol, žáci pedagogických škol, výběrových odborných škol a obdobných vzdělávacích zařízení podléhají předvojenské výchově.
(2) Studenti vysokých škol podléhají povinné vojenské přípravě.
§ 66.
(1) Předvojenská výchova a povinná vojenská příprava se provádějí podle plánu ministerstev, do jejichž působnosti školy a vzdělávací zařízení náležejí.
(2) Předvojenskou výchovu a povinnou vojenskou přípravu provádějí instruktoři; náklady na ně jsou hrazeny z rozpočtu příslušných ministerstev.
(3) Předvojenskou výchovu a povinnou vojenskou přepravu řídí ministerstvo národní obrany.
Hlava devátá. Závěrečná ustanovení.
§ 67.
Zrušují se všechny dosavadní předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména:
a) branný zákon č. 92/1949 Sb.,
b) vládní nařízení č. 209/1949 Sb., jímž se provádí branný zákon,
c) ustanovení § 277 zákona č. 87/1950 Sb. (trestního řádu) ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (vyhláška ministra spravedlnosti č. 1/1953 Sb. ).
§ 68.
Opatření učiněná ve shodě s tímto zákonem před jeho účinností se považují za opatření podle tohoto zákona.
§ 69.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1953; provedou jej ministři národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
I. Všeobecná část.
Proces přebudování československé armády a také dalších složek ozbrojených sil československé republiky po vzoru sovětských ozbrojených sil musí se dotknout i právních předpisů,
o něž se dosud opíraly. Prvním krokem v tomto směru bylo vydání nových řádů, upravujících vnitřní život ozbrojených sil, vojenskou kázeň a výcvik.
Dalšímu urychlenému vývoji však stojí v cestě dosavadní právní normy, které byly rychlostí vývoje překonány a brzdí vytvoření podmínek pro dosažení plné bojeschopnosti a pohotovosti ozbrojených sil.
Takovou normou je i branný zákon číslo 92/ 1949 Sb., který neumožňoval v dostatečné míře využití sovětských zkušeností. Kromě toho vývoj ozbrojených sil Československé republiky
i všeho státního a hospodářského života postoupil cd doby jeho vydání tak rychle kupředu, že branný zákon zastaral.
Protože potřeby ozbrojených sil vyžadují ' provedení zásadních a velmi četných změn, bylo rozhodnuto vypracovat nový zákon. Tento zákon, nazvaný "zákonem o všeobecné vojenské povinnosti" upraví otázky, které mají přímý a rozhodující vliv na přípravy k obraně vlasti, organisaci ozbrojených sil československé republiky, systém jejich doplňování a výkon vojenské služby.
Na 'organisaci ozbrojených sil a systému doplňování je přímo závislá jejich mobilisační připravenost, stejně jako na výkonu vojenské služby, který podmiňuje dosažení plné bojeschopnosti. Proto osnova nového zákona především vytváří předpoklady pro jednoho z trvale působících a za války rozhodujících činitelů podle stalinské vojenské vědy — pro "množství jakost divisí".
Nový zákon ukládá občanům rozsáhlejší povinnosti než tomu bylo doposud. To souvisí se skutečností, že osnovatelé nové války horečně pokračují ve válečných přípravách proti Sovět-