V osnově se navrhuje, aby rozhodujícím okamžikem bylo podání návrhu na projednání zboží do volného oběhu.

Projedná-li se zboží do volného oběhu ze záznamního oběhu, vyměří se clo podle stavu a předpisů platných v době, kdy byl podán návrh na projednání do záznamního oběhu. Toto ustanovení je nutné vzhledem k tomu, že po projednání zboží do záznamního oběhu může dojít ke změně stavu zboží.

V druhém odstavci se dává zmocnění ministru zahraničního obchodu, aby stanovil, že celnice může předepsat přirážku z vyměřeného cla v těch případech, kdy se clo vyměřuje podle ceny a celní účastník otálí s předložením průkazu o ceně. Bez tohoto průkazu totiž v některých případech není možno celní řízení ukončit. V třetím odstavci tohoto paragrafu se dává zmocnění ministru zahraničního obchodu, aby vydal předpisy o celním projednávání oba!ů, v nichž se dováží zboží, tedy upravil látku, kterou se dnes zabývá jednak § 93 celního zákona č. 114/1927 Sb. a §§ 177 až 195 prováděcího nařízení č. 168/1927 Sb., jednak tárový sazebník (příloha B) zmíněného prováděcího nařízení. Je třeba, aby tyto předpisy mohly být pružně přizpůsobovány světovým hospodářským potřebám, a proto se jejich úprava ponechává pružnějšímu předpisu.

K § 42:

Osnovou zavedený pojem celního dlužníka nahrazuje pojem celního poplatníka podle dosrd platného celního zákona. Navrhovaná úprava bude lépe vyhovovat praktické potřebě.

K §43:

V prvním odstavci je ustanovení o zákonném zástavním právu, které vznikne propuštěním zboží do volného oběhu a trvá, pokud je má v detenci celní správa nebo celní účastník nebo celní dlužník.

V druhém odstavci se stanoví osobní ručení. Vzhledem k ustanovení § 18 odst. 4 osnovy bude možno požadovat od rukojmího zaplacení celního dluhu, i když celní dlužník nebyl upomenut.

K § 44:

Do osnovy nebyla převzata ustanovení celního zákona č. 114/1927 Sb. o zániku celního dluhu (zničením zboží a j. ), která jsou vzhledem k nynějším hospodářským poměrům nepraktická.

K § 45:

Doba, po kterou má stát právo vyměřit clo, se stanoví šestiměsíční (propadnou) lhůtou. Nezavádí se na rozdíl od dosavadního stavu jednoroční doba pro dodatečné vyměření nebo opravu celní pohledávky, zejména proto, aby podniky pro zahraniční obchod mohly bezpečně kalkulovat s výší cla již po uplynutí 6 měsíců.

K § 46:

K exekučnímu vymáhání celních pohledávek bude docházet velmi zřídka, neboť zboží může být zásadně celnicí propuštěno teprve po zaplacení celního dluhu (§40 odst. 3 osnovy). Avšak výjimečně se tak může stát.

K § 47:

Tak jako dosud, bude se vymáhání celních pohledávek, k němuž ostatně dochází velmi zřídka, provádět prostřednictvím národních výborů podle předpisů o vymáhání daní.

K § 48:

Toto ustanovení odpovídá v podstatě dřívějšímu ustanovení § 103 celního zákona č. 114/ 1927 Sb. Neomezuje však promíjení cla pouze na jednotlivé případy, jako tento předpis.

K § 49:

Pro promlčení nároků na vrácení cla celní správou se stanoví jednoroční lhůta ve shodě s § 102 odst. 2 celního zákona č. 114/1927 Sb.

K § 50:

Podle § 17 odst. l zákona o dani z obratu (č. 73/1952 Sb. ) je tuto daň ze zboží dováženého z ciziny bez prostřednictví podniku zřízeného nebo určeného pro provozování zahraničního obchodu vybírat jako součást celní pohledávky, t. j. ve formě cla zvýšeného o tuto daň. Zavedení náhradní dávky umožní vybírat tuto daň vedle cla. Tohoto způsobu vybírání daně bude použito především tehdy, kdy nebude možno clo zvýšit vzhledem k mezinárodním závazkům.

K § 51:

V této době přichází v úvahu zákon o správních poplatcích č. 105/1951 Sb. a nařízení ministra financí, kterým se vydávají sazebníky správních poplatků a prováděcí předpisy o těchto poplatcích č. 9/1952 Sb.

K § 52:

Osnova neobsahuje zvláštní předpisy o řízení před orgány celní správy, aby nevznikla

duplicita s předpisy o řízení, které budou vydány na podkladě základního zákona o národních výborech. Dokud nebudou vydány tyto předpisy, platí vládní nařízení č. 8/1928 Sb. (o správním řízení).

K §53:

Celní zákon upravuje převážné vztahy vůči cizině. Poněvadž k těmto úpravám dochází též mezinárodními smlouvami, je třeba stanovit jejich poměr k ustanovením celního zákona. Mezinárodními smlouvami bude na př. často clo stanovené celním sazebníkem vůči smluvním státům sníženo nebo zrušeno (smluvní clo).

K §54:

Tyto předpisy budou vydány bud' nařízením ministra aneb vyhláškou v Úředním listě. Osnova celního zákona je předpisem značně rámcovým, jak toho vyžaduje povaha celního řízení vzhledem k vývoji hospodářského života. Prováděcí předpisy budou velmi obsáhlé. Bude nutno je upravovat podle potřeb hospodářského života a proto budou zavedeny normou co nejpružnější.

K provedení zákona bude třeba:

1. nařízení nebo vyhlášky ministra zahraničního obchodu, jimiž budou prováděna rámcová ustanovení osnovy všeobecné povahy a podrobnější ustanovení o správním řízení, pokud se nevystačí se všeobecnými předpisy o správním řízení,

2. nařízení nebo vyhlášky ministra zahraničního obchodu, které budou obsahovat nutné odchylky od celního řízení s ohledem na způsob dopravy, a to

a) celní železniční řád,

b) celní poštovní řád, c) celní letecký řád,

d) celní plavební řád,

e) celní silniční řád,

3. předpisů o vyclívacích měřítkách, o celním projednávání obalů, o tárovém sazebníku a konečně předpisů o vydávání právně závazných výkladů o sazební příslušnosti zboží a o výši táry.

Pohraniční pásmo bude stanoveno buď podle mezistátních úmluv o úpravě pohraničního styku nebo autonomně.

K §55:

Platnosti pozbývají celní zákon č. 114/1927 Sb., zákon č. 292/1948 Sb, o úpravě celního sazebníku v době přechodné, zákon č. 145/ 1950 Sb., o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku a jiné předpisy.

Nyní platný celní sazebník byl vydán vládním nařízením č. 32/1947 Sb., a posledně byl upraven vládním nařízením č. 100/1952 Sb.

Vysvětlivky byly vydány vládním nařízením č. 258/1949 Sb. a posledně upraveny nařízením ministra financí č. 50/1952 Sb.

K §56:

K stanovení účinnosti nového celního zákona zmocňuje osnova ministra zahraničního obchodu. Účinnost nabude, jakmile budou schváleny všechny prováděcí předpisy, aby se zároveň s celním zákonem mohly stát součástí našeho socialistického právního řádu.

V Praze dne 14. dubna 1953.

Předseda vlády: V. široký v. r.

Ministr zahraničního obchodu: R. Dvořák v. r.

Příloha k důvodové zprávě.

Seznam norem,

jimiž byly změněny celní zákon č. 114/1927 Sb. a prováděcí nařízení k celnímu zákonu

č. 168/1927 Sb.

Poznámka. V tomto seznamu nejsou zahrnuty zákony, nařízení a vyhlášky upravující zákazy a omezení dovozu, vývozu nebo průvozu z důvodů bezpečnostních, zdravotních, veterinárních, fytopathologických, z důvodu obrany státu, ochrany památek atd., jež sice se dotýkají látky obsažené v příloze A prováděcího nařízení k celnímu zákonu, avšak zůstanou novým celním zákonem nedotčeny.

Knihtisk, n. p., z. z — 1808-53