"Jen pro úřední potřebu"
Národní shromáždění republiky Československé 1953.
I. volební období. 11. zasedání.
708.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .... . 1953
o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon).
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. úvodní ustanovení.
(1) Pro socialistickou společnost, kterou budujeme, musí naše škola vychovávat všestranně rozvinuté a dokonale připravené nové socialistické občany — dělníky, rolníky a inteligenci.
(2) Toto poslání může splnit jen škola spjatá s velkými úkoly socialistického budování a s politickým, hospodářsko-technickým a kulturním rozvojem vlasti a s její obranou.
(3) Velkému poslání socialistické školy musí odpovídat taková příprava a vzdělání učitelů, hlavních to činitelů ve školní výchově mládeže, které zajistí vysokou ideovou i odbornou úroveň jejich pedagogické práce.
Část první. školská soustava.
§ 2. Mateřská škola.
(1) Mateřská škola poskytuje dětem ve věku od tří let předškolní výchovnou péči a zdravotní a sociální ochranu. Mateřské školy jsou určeny především pro děti zaměstnaných rodičů.
(2) Docházka do mateřské školy je nepovinná.
Školy všeobecně vzdělávací.
§ 3. Základní všeobecné vzdělání.
(1) Základní všeobecné vzdělání je povinné a bezplatné.
(2) Poskytuje je osmiletá střední škola nebo prvních osm postupných ročníků jedenáctileté střední školy.
(3) Povinnost chodit do školy trvá osm let a začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku.
§ 4.
Typy všeobecně vzdělávacích škol.
(1) Osmiletá střední škola poskytuje základní všeobecné vzdělání a připravuje pro povolání, odbornou školu nebo pro vyšší všeobecné vzdělání.
(2) Jedenáctiletá střední škola dává žákům v prvních osmi postupných ročnících základní všeobecné vzdělání a v posledních třech postupných ročnících vyšší všeobecné vzdělání a připravuje především pro studium na vysoké škole. Tyto poslední tři postupné ročníky jsou výběrové. Mohou být do nich přijímáni žáci, kteří úspěšně ukončili osmiletou střední školu nebo prvních osm postupných ročníků jedenáctileté střední školy.
(3) Kde nejsou podmínky pro zřízení střední školy, zřídí se prvních pět postupných ročníků, které se označují jako národní škola, žáci, kteří úspěšně ukončili pátý postupný ročník národní školy, pokračují ve školní docházce v šestém postupném ročníku nejbližší střední školy.
(4) První postupný ročník všech typů všeobecné vzdělávací školy je ročník přípravný. Jeho úkolem je připravit děti na soustavné školní vzdělávání.
Odborné školy. § 5.
(1) Odborné vzdělání pro jednotlivá odvětví hospodářství, státní správy a kulturního života poskytují odborné školy, do kterých mohou být přijati absolventi osmileté střední školy nebo osmého postupného ročníku jedenáctileté střední školy. Odborné školy jsou výběrové.
(2) Odborně kvalifikované pracovníky pro potřeby důležitých odvětví našeho národního hospodářství připravují učiliště státních pras
covních záloh. Jsou do nich přijímáni žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku a dosáhli potřebného všeobecného vzdělání.
(3) žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku a nejsou zařazeni do učilišť státních pracovních záloh ani nepokračují ve studiu na výběrových školách, poskytuje se podle potřeby další vzdělání a výchova v jiných vzdělávacích zařízeních.
školy pro mládež vyžadující zvláštní péče. § 6.
(1) Pro mládež se sníženými schopnostmi se zřizují školy pro mládež vyžadující zvláštní péče.
(2) Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče poskytují podle potřeby mládeži také výcvik pro praktické povolání. Na takových školách může být povinná školní docházka přiměřeně prodloužena.
Část druhá. Školy pro vzdělávání učitelů.
§ 7.
Pedagogické školy pro vzdělání učitelek mateřských škol.
(1) Pro vzdělání učitelek mateřských škol se zřizují tříleté pedagogické školy, do kterých jsou přijímány absolventky osmileté střední školy nebo osmého postupného ročníku jedenáctileté střední školy.
(2) Absolventky pedagogické školy konají jednoroční řízenou praxi na mateřských školách.
§ 8.
Pedagogické školy pro
vzdělání učitelů národních
škol.
Pro vzdělání učitelů prvního až pátého postupného ročníku střední školy a škol národních se zřizují čtyřleté pedagogické školy, do kterých jsou přijímáni absolventi osmileté střední školy nebo osmého postupného ročníku jedenáctileté střední školy.
§ 9. Vyšší pedagogické školy.
Pro vzdělání učitelů šestého až osmého postupného ročníku střední školy se zřizují dvouleté vyšší pedagogické školy, do kterých jsou přijímám absolventi jedenáctiletých středních škol, po případě pedagogických škol a výběrových odborných škol.
§ 10.
Vysoké školy pedagogické.
Pro vzdělání učitelů devátého až jedenáctého postupného ročníku jedenáctileté střední školy a učitelů pedagogických škol a odborných škol zřizují se vysoké školy pedagogické, do kterých jsou přijímáni absolventi jedenáctiletých středních škol, po případě pedagogických škol a výběrových odborných škol.
Část třetí.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
Ustanovení společná.
§ 11.
Rodiče (zákonní zástupci) jsou povinni přihlásit své dítě k soupisu a k zápisu do školy a dbát, aby chodilo do školy pravidelně a včas.
§ 12.
Děti, které nelze vzdělávat pro těžkou nemoc anebo pro duševní nebo tělesnou vadu, nejsou povinny chodit do školy.
§ 13. Mimořádné způsoby studia.
Pracujícím se umožňuje, aby si při zaměstnání doplňovali a získávali v kursech nebo na školách pro pracující vzdělání jedenáctileté střední školy, výběrových odborných škol nebo škol pro vzdělávání učitelů.
§ 14. Mimoškolní výchovná zařízení.
K doplnění školní výchovy a v zájmu zdravotní a sociální péče o školní mládež zřizují se družiny mládeže, pionýrské domy, dětské domovy a jiná mimoškolní výchovná zařízení.
§ 15. Sdružení rodičů a přátel školy.
(1) Při škole se zřizuje zpravidla sdružení rodičů a přátel školy, jehož úkolem je zajišťovat spolupráci školy s rodinou a napomáhat škole v jejím výchovném poslaní.
(2) Sdružení rodičů a přátel školy je právnickou osobou.
§ 16.
Zřizování, organisace a správa Škol.
(1) školy jsou učiliště státní. Náklady na ně hradí stát.
(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, přísluší správa a řízení všech škol podle tohoto zákona ministerstvu školství a osvěty. Vyšší pedagogické školy a vysoké školy pedagogické po stránce vědecko-metodické řídí ministerstvo školství a osvěty podle směrnic ministerstva vysokých škol, platných pro ostatní vysoké školy.
(3) Mateřské školy, školy všeobecně vzdělávací, školy odborné a pedagogické školy se zřizují podle státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR.
(4) Vyšší pedagogické školy a vysoké školy pedagogické a jejich fakulty zřizuje vláda nařízením.
(5) Organisační řády škol, učební plány a osnovy a zkušební řády vydává, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, ministerstvo školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(6) Základní směrnice o zřizování škol a tříd, o organisaci škol a jejich správě stanoví vláda.
Ustanovení přechodná a závěrečná. § 17.
školská soustava a úprava vzdělávání učitelů podle tohoto zákona se zavádějí počátkem školního roku 1953/54. Způsob, jakým dosavadní školy budou přeměněny na školy podle tohoto zákona, upraví vláda nařízením.
§ 18.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu. Zejména se ruší:
1. zákon č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon);
2. vládní nařízení č. 195/1948 Sb., kterým se provádějí ustanovení školského zákona o školách mateřských;
3. vládní nařízení č. 196/1948 Sb., kterým se provádějí ustanovení školského zákona o školách národních a středních;
4. vládní nařízení č. 197/1948 Sb., o výchovných a vzdělávacích oborech a naukách na gymnasiích;
5. vládní nařízení č. 257/1949 Sb., o zřizování a provozu výběrových a povinných odborných škol při státních a národních podnicích;
6. zákon č. 100/1946 Sb., kterým se zřizují pedagogické fakulty;
7. vládní nařízení č. 170/1946 Sb., kterým se vydává statut pedagogických fakult a určuje studijní doba učitelů.
§ 19.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministr školství a osvěty a zúčastnění členové vlády.
Důvodová zpráva.
A. část všeobecná.
I. Naše školství dosáhlo od osvobození naší vlasti slavnou sovětskou armádou do dnešní doby díky starostlivé péči dělnické třídy, strany a vlády a osobně soudruha Klementa Gottwalda netušeného rozvoje. Zvláště po vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948, po vydání zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství, dosáhlo se za vedení soudruha Zdeňka Nejedlého v mnoha směrech pokroku v úsilí o socialistickou školu a výchovu a rozšířila se podstatně síť mateřských škol a škol středních a odborných. Současně nebývalé vzrostlo i školství vysoké.
Ve školním roce 1937/38 bylo v českých zemích 1. 694 mateřských škol s 55. 106 dětmi, na Slovensku 118 mateřských škol s 6. 475 dětmi, celkem 1. 812 mateřských škol s 61. 581 dětmi. Ve školním roce 1952/53 je však již v ČSR 6. 318 mateřských škol s 232. 858 dětmi.
Také střední školy, jež se podle zákona č. 95/1948 Sb. staly povinnými pro všechnu mládež, nebývalé vzrostly. Ve školním roce 1945/46 bylo u nás 1. 952 měšťanských škol s 400. 963 žáky. Naproti tomu je ve školním roce 1952/53 celkem 2. 917 středních škol s 645. 149 žáky.
Prudký rozvoj nastal také u škol odborných, zejména průmyslových. Ve školním roce 1945/46 jsme měli 104 průmyslové školy s 28. 702 žáky, ve školním roce 1952/53 máme však již 233 průmyslových škol s 46. 150 žáky. Zvláště velkého rozvoje dosáhlo v tomto směru Slovensko, kde od školního roku 1945/ 1946 vzrostl počet žactva průmyslových škol 7. 2. 114 na 11. 682, tedy o 452%.
Po vydání školského zákona v roce 1948 se neustále zlepšovala za trvalé pomoci strany a vlády a osobně soudruha Klementa Gottwalda i výchovně vzdělávací práce naší školy. Podstatně k tomu přispělo usnesení předsednictva ÚV KSČ o učebnicích pro národní a střední školy. Vyrostla nám řada učitelů-průkopníků v budování nové socialistické školy, kteří s úspěchem využívají ve své práci sovětských zkušeností, škole i učitelům se dostalo všech základních podmínek k jejich práci. Zejména bylo zabezpečeno hmotné postavení všeho učitelstva. ČSM vybudoval na našich školách své pionýrské a školské organisace, které se stávají důležitým pomocníkem učitelů při výchově nového socialistického pokolení. Třebaže naše škola má některé vážné nedostatky, pomohla vychovat republice řadu skvělých chlapců a děvčat, kteří si pravem zasluhují hrdého označení — mládež Gottwaldova.
Veliký rozmach naší socialistické výstavby klade však stále větší požadavky na naši školu. K urychlenému budování socialismu a k obraně vlasti potřebujeme pracovníky mnohem lépe a všestranněji připravené na své pracovní úkoly, s větším a hlubším vzděláním, pracovníky cele oddané věci dělnické třídy a socialismu. Potřebujeme, aby nám takové pracovníky dodávala naše škola na pracoviště dříve nežli dosud, a do základních hospodářských oborů ve větším množství.
Tyto zvýšené úkoly, kladené na naši školu, nezajistíme ovšem dílčími reformami, s kterými jsme se dosud spokoj ováli. Je třeba přistoupit k základní přestavbě našeho školského systému, naplnit naši školu novým výchovně vzdělávacím obsahem a dát veškeré školní práci nové pojetí. Současně je třeba k plnění nových velikých úkolů lépe připravit naše učitelstvo a více mu pomáhat v jeho práci.
Chceme-li co nejlépe zvládnout všechny tyto úkoly, musíme se i ve školství řídit odkazem soudruha Klementa Gottwalda a stále více a těsněji se přibližovat ke skvělému vzoru školy sovětské, která vychovala mládež, jež ve Velké vlastenecké válce ubránila svou vlast a osvobodila svět od fašistické hrůzovlády a jež nyní s nadšením buduje komunismus.
Naši školskou soustavu upravujeme po sovětském vzoru tak, aby dávala lépe připravenou mládež pro praktická povolání, do učilišť státních pracovních záloh a do výběrových škol o rok dříve — tedy již ve 14 letech věku — a na vysoké školy o dva roky dříve — tedy v 17 letech věku. Odchodem z povinné všeobecně vzdělávací školy nekončí vzdělávání naší mládeže, ale pokračuje dále ve výběrových třídách všeobecně vzdělávací školy a na školách' vysokých, na odborných školách, v učilištích státních pracovních záloh, v základních odborných školách, v kursech a školách při práci a hlavně po pracovní době. Péče o všestranné vzdělání mládeže a lidu je podstatnou součástí politiky naší strany a vlády a neomezuje se jen na školní mládež, ale směřuje k trvalému zvyšování vzdělanostní a kulturní úrovně všech pracujících. Úprava délky všeobecně vzdělávací školy umožní prodloužit studijní dobu na vysokých školách všude tam, kde si toho specialisace vzdělání vyžaduje.
Nová školská soustava vytváří důsledně jednotnou školu. Odstraňuje rozdělení dosavadní jednotné školy na jednotlivé od sebe
oddělené školské stupně. V nové školské soustavě bude učivo jednotlivých postupných ročníků všeobecně vzdělávací školy na sebe organicky navazovat. Bude odstraněno zbytečné překrývání učiva. Všeobecně vzdělávací škola bude nyní vychovávat svěřenou mládež po celou dobu školní docházky v kolektivu, který umožní věnovat se soustavně na základě hluboké znalosti jednotlivých žáků každému z nich tak, aby co nejlépe prospívali a formovali se v aktivní členy socialistické společnosti.
Rovněž obsah a pojetí veškeré výchovně vzdělávací práce bude třeba upravit po vzoru sovětské školy. Aby si naše mládež mohla osvojovat trvalé a hluboké vědomosti, základy věd, vytvářet si vědecký světový názor, bude třeba odstranit z naší školy mnoho zbytečného balastu a učivo nepřiměřené věku dětí a zaměřit se v jednotlivých učebních předmětech především na věci podstatné a pracovat s dětmi tak, aby si toto učivo trvale a hluboce osvojily, a to v souvislosti s učivem ostatních učebních předmětů. Bude třeba vést učitelstvo k trvalému zvyšování prospěchu žactva a k boji proti propadání, jež způsobuje v socialistické výchově mládeže největší škody.
Bude dále důsledně odstraněno odtržení naší školy od života, od potřeb naší socialistické výstavby a obrany vlasti. Všeobecně vzdělávací škola nesmí mít nadále svůj dosavadní převážně humanistický ráz, ale po vzoru školy sovětské musí věnovat velkou pozornost polytechnickému vyučování. Proto bude posíleno především vyučování matematice a přírodním vědám. Do vyučování budou systematicky zaváděny laboratorní práce, žáci budou pracovat na školním pozemku nebo školní zahradě, budou konat exkurse do výrobních podniků atd. Vším tím si bude mládež osvojovat v souvislosti s učením základům věd i vědecké základy současné výroby a technické dovednosti zacházet s nejjednoduššími výrobními nástroji.
Naše škola musí dále klást podstatně větší důraz na výchovu k socialistické morálce, na výchovu v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu, na výchovu k brannosti. Ve všeobecně vzdělávací škole se proto řádně zajisti vyučování mateřskému jazyku, ruskému jazyku, dějepisu, zeměpisu a ústavě ČSR a SSSR, aby se naše mládež naučila lépe znát a milovat naši socialistickou vlast, Sovětský svaz, dějiny a kulturu našich národů, mateřský jazyk a jazyk Leninův a Stalinův.
Ke všem těmto úkolům bude třeba lépe připravovat naše učitelstvo, především pak mladé učitelské kádry, které se musí stát předními bojovníky za socialistickou výchovu, za socialistickou školu. Proto současně s přestavbou naší všeobecně vzdělávací školy se nově upravuje podle sovětského vzoru i systém vzdělávání učitelů, školská správa přistoupí urychleně také k systematickému zvyšování ideologické úrovně učitelů, k zvyšování jejich pedagogického mistrovství.
Nová školská soustava znamená tedy vyšší etapu ve vývoji našeho školství, neboť se netýká jen některých druhů škol, ale uspořádá v podstatě celé naše školství ve skutečně jednotný systém. Její historický význam je v tom, že zaměřuje v duchu odkazu soudruha Klementa Gottwalda naši školu cele a plně k potřebám výstavby a obrany socialismu, současně pak vytváří podmínky a předpoklady k tomu, aby se i u nás naší mládeži dostalo v budoucnosti vyššího všeobecného vzdělání tak, jak se ho v nejbližších letech dostane veškeré mládeži sovětské.
II. Osnovou se zavádí tato školská soustava:
škola mateřská. Mateřskou školu budou stejně jako dosud navštěvovat nepovinně děti ve věku od 3 do 6 let. Mateřské školy budou i nadále určeny především pro děti zaměstnaných rodičů.
Osmiletá střední škola. Osmiletou střední školu bude povinně navštěvovat mládež ve věku od 6 do 14 let. Tato škola bude dávat ucelené základní všeobecné vzdělání. Bude zřizována především v těch místech kde jsou dnes školy II. stupně.
Jedenáctiletá střední škola. Jedenáctiletou střední školu bude navštěvovat mládež ve věku od 6 do 17 let. Poslední tři postupné ročníky této školy jsou výběrové a budou do nich přijímáni žáci, kteří s úspěchem absolvovali osmý postupný ročník jedenáctileté střední školy nebo osmiletou střední školu. Jedenáctiletá střední škola dává mládeži všeobecné vzdělání, především jako přípravu pro studium na vysoké škole.
Kde nebudou předpoklady pro zřízení osmileté nebo jedenáctileté střední školy, zřídí se pětiletá škola národní. Učební plány a osnovy národní školy budou stejné jako v prvních pěti postupných ročnících osmileté nebo jedenáctileté střední školy. Rovněž učební plány a osnovy osmileté střední školy budou stejné jako učební plány a osnovy v prvních osmi postupných ročnících jedenáctileté střední školy.
První postupný ročník všech tří typů všeobecně vzdělávací školy je ročník přípravný. Děti ve věku od 6 do 7 let se v něm připravují na soustavné školní vyučování, učí se počátkům čtení, psaní a počítání, a to ve spojení s počátečním poznáváním přírody a společnosti formou hry i práce. Tím se jim umožní plynulý přechod od hravého zaměstnáni v rodině nebo v mateřské škole k soustavnému školnímu vyučování.
Povinná školní docházka pro všechnu mládež trvá osm let.
Absolventi osmileté střední školy, jakož i absolventi prvních osmi postupných ročníků jedenáctileté střední školy mohou vstoupit do praktického povolání, pokračovat ve studiu ve vyšších postupných ročnících jedenáctileté střední školy nebo přejít na školy odborné. Absolventi jedenáctileté střední školy mohou studovat na školách vysokých.
III. Zvýšené úkoly socialistické výchovy, kladené nyní na naši školu, vyžadují vyšší -politickou a odbornou úroveň všech učitelů a používání nových metod výchovně vzdělávací práce. Proto se nově organisuje i vzdělávání učitelů.
Učitelky mateřských škol budou vzdělávány v tříletých pedagogických školách. Na toto vzdělání naváže jednoroční řízená praxe na mateřských školách. Po úspěšném absolvování této praxe dostanou absolventky pedagogických škol vysvědčení způsobilosti vyučovat na mateřských školách.
Učitelé prvního až pátého postupného ročníku všeobecně vzdělávací školy budou vzděláváni ve čtyřletých pedagogických školách.
Do těchto obou typů pedagogických škol budou přijímáni uchazeči s ukončeným osmiletým základním všeobecným vzděláním.
Pro vzdělaní učitelů šestého až osmého postupného ročníku střední školy budou zřizovány dvouleté vyšší pedagogické školy. Pro vzdělání učitelů devátého až jedenáctého ročníku střední školy se zřídí vysoké školy pedagogické se studijní dobou nejméně čtyřletou. Do těchto dvou typů vysokých škol pro vzdělávání učitelů budou přijímáni schopní absolventi jedenáctileté střední školy, po př. absolventi pedagogických škol a výběrových odborných škol za. podmínek, které určí ministerstvo školství a osvěty.
IV. Schéma našeho školství po nové úpravě je toto: