kou asi 69, 524. 000 Kčs) a v rozpočtu ministerstva vnitra na výdaje na aparát výborů pro tělesnou výchovu a sport při národních výborech (částkou asi 80, 000. 000 Kčs). Náklady na tělovýchovné pracovníky národních výborů byly v roce 1952 hrazeny z kap. 35, kde je k tomu účelu k disposici částka 39, 325. 000 Kčs.
Náklad spojený s udělováním čestných titulů a s tím spojených poct se oproti dosavadnímu stavu nezmění; počítá se v rozpočtu s částkou 3, 000. 000 Kčs ročně. Náklad spojený s udělováním odznaku zdatnosti se rozpočtuje v r. 1953 částkou 2, 350. 000 Kčs; náklad spojený se zavedením jednotné sportovní klasifikace částkou 3, 000. 000 Kčs.
Počítá se ovšem s celkovým zvýšením rozpočtu na kapitole Státního výboru asi o 332, 766. 000 Kčs, t. j. celkem asi s částkou 807, 826. 000 Kčs, jež si vyžádá v r. 1953 splnění daných úkolů.
část zvláštní. K §2:
Státní výbor jako ústřední orgán státní správy vykonává v oboru tělesné výchovy a sportu působnost plánovací, normotvornou, řídící, koordinační a kontrolní; tím není ovšem dotčena působnost státního úřadu plánovacího a ministerstva státní kontroly. Zdravotní dohled (lékařskou kontrolu) nad prováděním tělesné výchovy a sportu vykonává ministerstvo zdravotnictví.
Pro příslušnost Státního výboru ve věcech tělesné výchovy a sportu není rozhodující, zda složka, v níž se tělesná výchova a sport provádí, mu resortně přímo podléhá či nikoliv.
Působnost Státního výboru se však v žádném případě nevztahuje na tělesnou přípravu ozbrojených sborů, tvořící podstatného a nedílného činitele při jejich (vojenském) výcviku a zvyšování jejich bojeschopnosti; řízení a kontrola této tělesné přípravy je výlučně věcí příslušných ministerstev a orgánů. Tato ministerstva naopak prostřednictvím Státního výboru uplatňují svoje konkrétní požadavky na zvyšování branné zdatnosti lidu při provádění tělesné výchovy a sportu.
Působnost Státního výboru se také nevztahuje na řízení branné výchovy. Počítá se však samozřejmě s nejužší spoluprací Státního výboru s příslušnými orgány, na př. v otázkách tělesné přípravy, sportovních závodů branné zdatnosti a pod., a to zejména též se Svazem pro spolupráci s armádou, s jehož zástupci se počítá přímo jako s členy Státního výboru a některých jeho ústředních řídících sportov-
ních sekcí; tímto způsobem se zajišťuje uplatňování branných prvků v celém tělovýchovném hnutí a jednotné a koordinované provádění těch branných sportů, jež budou provozovány také ve Svazarmu.
K § 3:
Předseda Státního výboru má jednoho nebo více náměstků. Předseda řídí činnost Státního výboru a zajišťuje provedení jeho usnesení. Je-li předseda jiného názoru než většina přítomných členů Státního výboru, provede přesto svoje rozhodnutí, informuje však o tom předsednictvo vlády. Složení Státního výboru, jehož členy budou vynikající představitelé tělesné výchovy a sportu a ústředních orgánů, stanoví vláda usnesením tak, aby byli zastoupeni také pracovníci ze Slovenska. Státní výbor si může vytvořit užší pracovní orgán (předsednictvo) pro běžné vyřizování záležitostí.
Nové operativní methody práce při organisování tělesné výchovy a sportu předpokládají aktivisaci dobrovolných pracovníků. Státní výbor se bude co nejvíce opírat o jejich širokou iniciativu a každodenní spolupráci v různých svých ústředních řídících sportovních sekcích, trenérských radách, sborech rozhodčích, komisích a pod.
Obdobně bude věc řešena na Slovensku.
K § 4:
Poměr Státního výboru k Slovenskému výboru je obdobný poměru ministerstva k pověřenectvu.
Věci mezinárodních sportovních styků budou Státním výborem obhospodařovány ústředně.
K § 5:
Jednotné zásady pro provádění tělesné výchovy a sportu vytyčené Státním výborem musí býti dodržovány všemi složkami, v nichž se tělesná výchova a sport provádí, organisuje a zajišťuje, bez ohledu na to, komu resortně přímo podléhají, a také při provádění tělesné přípravy a sportovního závodění v rámci branně výchovné činnosti. To odpovídá i dosavadnímu stavu — viz na př. § 17 odst. -2 zákona č. 56/1950 Sb. o provozu na veřejných silnicích, pokud jde o motoristický sport.
K § 6:
Výběrové (odborné a vyšší odborné) a vysoké školy tělovýchovné budou zřizovány v působnosti Státního výboru; jemu také podléhají soukromá tělovýchovná a sportovní učiliště, pokud ještě existují.
S
S otevřením vysoké školy tělovýchovné — institutu pro tělesnou výchovu a sport v Praze se počítá k 1. 9. 1953; budou zde vychováváni vysoce kvalifikovaní specialisté v oboru theorie, organisace a praxe tělesné výchovy a sportu, příští vysokoškolští učitelé, vědečtí a výzkumní pracovníci a pod. Vyšší odborná škola tělovýchovná, jež bude časem zřízena pravděpodobně na Slovensku, bude po vzoru sovětských fyskulturních technikumů vychovávat střední odborné kádry, pracovníky organisační i výchovné, na př. pro státní pracovní zálohy, pro výbory pro tělesnou výchovu a sport, pro dobrovolné sportovní organisace a pod.
Studium učitelů a profesorů tělesné výchovy na vysokých školách zůstane i nadále v přímé působnosti ministerstva školství, věd a umění. Aby byla zajištěna jednotná linie všeho tělovýchovného studia, bude ministerstvo školství, věd a umění vydávat studijní a zkušební předpisy týkající se tělovýchovného studia na pedagogických učilištích v souladu se zásadami vytyčenými Státním výborem. Orgánům výborů pro tělesnou výchovu a sport bude umožněno sledovat provádění tělesné výchovy také ve školách a učilištích; zjištěné závady nebudou ovšem odstraňovat přímo, nýbrž prostřednictvím příslušných orgánů.
Z povahy věci plyne, že ustanovení školského i vysokoškolského zákona bude možno přiměřeně vztáhnout i na školy tělovýchovné, takže jednotná úprava školství bude v podstatě i zde zachována, činnost Státního výboru pro vysoké školy se nebude vztahovat na vysoké školy tělovýchovné; jeho funkci bude zde plnit přímo Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport. O součinnost a jednotnost postupu obou výborů bude postaráno jinak, zejména též prostřednictvím představitele školství ve Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport. Bude-li nutno s ohledem na zvláštní potřeby studia tělesné výchovy a sportu v některých podrobnostech uspořádat tělovýchovné školy odchylně od jednotné úpravy školství, učiní tak vláda podle okolností buď nařízením nebo usnesením.
Pro zaměstnanecká práva a povinnosti učitelů výběrových škol a pedagogických a vědeckých pracovníků vysokých škol tělovýchovných a pro jejich platové poměry platí předpisy vztahující se na učitele, zejména též platový řád pro učitele.
Národní majetek, sloužící plnění úkolů výběrových a vysokých škol tělovýchovných, se převede do působnosti (správy) Státního výboru. Státní výbor bude také v součinnosti se
zúčastněnými orgány provádět rozmisťování absolventů tělovýchovných škol.
K § 7:
Ve statutu bude také blíže uvedeno, jakou měrou nebo jakým způsobem usměrňuje Státní výbor z titulu své řídící a kontrolní funkce činnost zúčastněných resortů a orgánů a jak s nimi "spolupracuje. Při vydávání předpisů pro provádění tělesné výchovy a sportu včetně sportovně zdravotních pravidel dbá Státní výbor také zdravotnických zásad vytyčených ministerstvem zdravotnictví. Jak Státní výbor, tak výbory pro tělesnou výchovu a sport při národních výborech dbají v otázkách zdravotní péče o tělesnou výchovu a sport pokynů orgánů státní zdravotní správy a působnost těchto orgánů podle zákonů č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, a č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, zůstává nedotčena.
Koordinace a respektování zájmů zúčastněných resortů při vydávání obecných předpisů budou zajištěny celým složením Státního výboru. Kromě toho budou ještě obecné předpisy týkající se povinné i dobrovolné tělesné výchovy na školách a v učilištích, které nepodléhají Státnímu výboru, vydávány podle povahy případu po dohodě s ministerstvem školství, věd a umění, ministerstvem zemědělství, ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu, ministerstvem pracovních sil nebo s jiným věcně příslušným ústředním úřadem, pečujícím o výchovu dorostu. Obecnými předpisy se při tom rozumí směrnice zásadní povahy; naproti tomu vydávání směrnic a pokynů, týkajících se vlastního provádění tělesné výchovy a sportu žáků a dorostu, jejího organisovat a zajišťování, bude i v budoucnu věcí příslušného ústředního úřadu, který při tom bude postupovat v souladu •s iednotnými zásadami, vytyčenými Státním výborem.
Obdobně to platí i pro dobrovolnou tělesnou výchovu a sport příslušníků ozbrojených sborů, t. j. tělovýchovnou a sportovní činnost prováděnou příslušníky armády v Armádním tělovýchovném klubu, příslušníky SNB a PS v "Rudé hvězdě", po případě v jiných podobných složkách. Bude zajištěno ještě zvláště, aby vnitřní řízení (vedení) a kontrola v uvedených složkách byla prováděna výlučně orgány armády a národní bezpečnosti. Přímé zasahování do jejich činnosti se strany národních výborů nebo výborů pro tělesnou výchovu a sport bude vyloučeno. Přenášení jednotných zásad vytyčených Státním výborem do těchto složek bude zajištěno jinak, zejména též prostřednictvím představitele armády a národní bezpečnosti, s jejichž členstvím ve Státním výboru se počítá.
K § 8:
Státní řízení a kontrolu tělesné výchovy a sportu bude Státní výbor uskutečňovat především prostřednictvím výborů pro tělesnou výchovu a sport při národních výborech. O řízení činnosti výborů předsedou platí obdobně totéž, co bylo řečeno v odůvodnění k § 3. Výbory pro tělesnou výchovu a sport budou mít svůj vlastní zaměstnanecký aparát, který až do nové organisace národních výborů bude organisačně přičleněn ke IV. referátům (u ÚNV Praha k XII. referátu). Dosavadní tělovýchovní pracovníci těchto referátů přejdou do zaměstnaneckého aparátu výborů pro tělesnou výchovu a sport. Po vyhlášení nové organisace národních výborů se počítá s tím, že tento zaměstnanecký aparát vytvoří samostatné oddělení. Práce ve výborech pro tělesnou výchovu a sport bude ovšem z velké části spočívat na dobrovolných pracovnících. Národním výborům se zachovává v oboru tělesné výchovy a sportu jejich působnost, vyplývající z funkce orgánů státní moci. Národní výbory (plena a rady) budou proto soustavně sledovat činnost těchto výborů, usměrňovat a vést je po stránce politické. Národní výbor (plenům nebo rada) může pozastavit rozhodnutí svého výboru pro tělesnou výchovu a sport a předložit je k novému rozhodnutí nejblíže vyššímu výboru pro tělesnou výchovu a sport nebo je může i zrušit nebo změnit,
o čemž musí neprodleně vyrozumět s uvedením důvodů nejblíže vyšší výbor pro tělesnou výchovu a sport.
U některých MNV, zejména vyšších kategorií, budou časem dány podmínky pro zřízení a úspěšnou činnost místního výboru pro tělesnou výchovu a sport. V případech, kdy nedojde k zřízení místního výboru, bude státní správa ve věcech tělesné výchovy a sportu
i nadále obstarávána dosavadním způsobem (IV. referátem MNV). Složení a úkoly dosavadních subkomisí pro tělesnou výchovu a sport, pokud zůstanou zachovány, budou nově upraveny.
K § 9:
Celkový vývoj tělesné výchovy a sportu dospěl do stadia, kdy je možno přikročit k organisování dobrovolné tělesné výchovy a sportu nikoliv již výlučně v jediné, jednotné organisaci, nýbrž ve více různých dobrovolných organisacích, po případě i v jiných vhodných útvarech, u nichž jsou dány předpoklady pro dobrou a úspěšnou tělovýchovnou a sportovní
práci. Zásadou při tom je, převést provádění tělesné výchovy a sportu co nejblíže k pracovišti. Proto se počítá především se zřizováním dobrovolných tělovýchovných a sportovních organisací po linii svazů ROH, čímž se také lépe zajistí přímá účast, zájem i podpora odborových orgánů, vedení závodů i všech pracujících při masovém provádění tělesné výchovy a sportu. Dále se počítá se zřízením některých dobrovolných tělovýchovných a sportovních organisací po linii resortních ministerstev (na př. Pracovní zálohy, Rudá hvězda a p. ). Sokol se reorganisuje a bude i nadále sdružovat místní jednoty na vesnicích, po případě v menších městech.
Kromě toho bude dobrovolná tělesná výchova a sport prováděna i v rámci škol a učilišť, zpravidla ve formě tělovýchovných a sportovních kroužků, nebo i v jiných vhodných složkách, na př. v zotavovnách ROH, v táborech zotavné péče a pod.; sportovní střelba, motoristický a jezdecký sport,, sport výsadkářský, plachtařský, motorové létání a modelářský sport budou prováděny ve Svazarmu nebo některé z těchto sportů i jinde, na př. sportovní střelba v čs. myslivecké jednotě.
K § 10:
Podobné jako na jiných úsecích, přistoupilo se i v tělovýchovném hnutí k pokrokové organisační formě podle principu příslušnosti k určitému pracovnímu kolektivu (závodu, výrobnímu sektoru a p. ), na rozdíl od dříve obvyklého sdružování podle územních celků. Bude ovšem pamatováno na to, že někde bude ještě třeba připustit výjimky z této zásadní linie a umožnit na př. členství v tělovýchovné jednotě nejbližší podle bydliště.
Zavádí se jednotný, vědecky zdůvodněný systém práce v tělesné výchově a sportu, stejný pro povinnou i dobrovolnou tělesnou výchovu, pro mládež i dospělé.
Plnění odznaku zdatnosti, jež se stává základní náplní celoroční plánovité práce všech sportovních oddílů, je založeno na všestranné zdatnosti. Sportovní specialisace, spočívající na této všestrannosti, se pak prohlubuje v systému jednotné sportovní klasifikace. Je to soubor podmínek a sportovně technických norem, jež musí splňovat sportovci zařazení do různých výkonnostních tříd podle jednotlivých druhů sportu.
Označení "Tyršův odznak zdatnosti" (TOŽ) zavedené v § 8 odst. 2 zák. č. 187/1949 Sb. se po vzoru SSSR a lidových demokracií mění tak, aby již název tohoto odznaku zdatnosti vystihoval jeho posláni a náplň.
K § 11:
Jde o převzetí úpravy ze zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport, který se zrušuje.
K § 12:
Počítá se se zřízením národních podniká, sdružujících turistické chaty a podobná zařízení, a to především z objektů dosavadního sokolského družstva služeb "Vzlet".
K § 13: "
Nová organisace tělesné výchovy a sportu si vyžádá také nového rozdělení sokolského majetku. Sokolský majetek převezme do vlastnictví především ROH; to je v souladu i s § 2 č. 4 zákona č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organisaci, a § 2 stanov ROH, podle něhož má ROH budovat a spravovat ve prospěch pracujících kulturní — tedy i fyskulturní — zařízení, a odpovídá to i sovětskému vzoru. Při převodech nemovitostí uskutečněných podle tohoto ustanovení odpadá přivolení podle zákona č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy. Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahuje na majetek sokolských jednot v závodech, úřadech, ústavech a vysokých školách v oboru působnosti ministerstva národní obrany.
Ministerstvo financí osvobodí podle příslušných předpisů od poplatků soudních a správních úkony, kterých bude zapotřebí při provádění majetkových převodů podle tohoto zákona.
K § 14:
Jde o převzetí úpravy ze zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport, který se zrušuje.
K % 15:
Je účelné oba dosavadní nejvyšší orgány
— Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport a Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport
— sloučit v jediné těleso. Kde se platné právní předpisy zmiňují o Státním úřadě pro tělesnou výchovu a sport, rozumí se tím nyní Státní výbor.
K § 16:
Schvalují se opatření, která již byla učiněna, na př. přípravná opatření pro ustavení Státního výboru, dále provádění dobrovolné tělesné výchovy a sportu i mimo rámec Sokola, stanovení sportovně technických norem pro mistry sportu v rámci jednotné sportovní klasifikace a pod.
K § 17:
Zrušuje se také zákon č. 73/1935 Sb., jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav; tento ústav nebyl nikdy otevřen.
Zrušují se dále ustanovení vládních nařízení č. 14/1949 Sb., o referátech krajských národních výborů pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, č. 80/1949 Sb., o vnitřní organisaci pražských orgánů lidové správy, a č. 139/1949 Sb., o organisaci lidové správy v okresech, a vyhlášek č. 240/1950 Ú. l. I, o rozsahu činnosti referátů krajských národních výborů pro školství, osvětu a tělesnou výchovu a o jejich rozdělení na oddělení, a č. 38/1951 Ú. 1. I, o složení a úkolech komisí pro školství, vědy a umění, komisí pro tělesnou výchovu a sport a komisí kulturních při národních výborech, pokud se týkají tělesné výchovy a sportu.
I nadále se zatím používá zejména vládního nařízení č. 38/1951 Sb., o poctách spojených s čestnými tituly v tělesné výchově a ve sportu, a vyhlášky SÚTVS č. 295/1951 Ú. 1. I, o plavčících.
V Praze dne 18. listopadu 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Náměstek předsedy vlády: Z. Fierlinger v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 3925-52