Národní shromáždění republiky Československé 1952.

I. volební období. 10. zasedání.

662.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1952

o organisaci tělesné výchovy a sportu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Tělesná výchova a sport jako významná složka kultury je v lidové demokracii neodlučitelnou součástí socialistické výchovy. Jejím úkolem je především udržovat a zlepšovat zdraví lidu, zvyšovat jeho tělesnou a brannou zdatnost a pracovní výkonnost a vychovávat k odhodlanosti a statečnosti při obraně vlasti a jejího lidově demokratického zřízení v duchu socialistického vlastenectví, jakož i v boji za udržení světového míru.

§ 2.

Jednotné státní řízení a kontrolu tělesné výchovy a sportu uskutečňuje Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport při vládě republiky československé (dále jen "Státní výbor") jako ústřední orgán státní správy v oboru tělesné výchovy a sportu.

§ 3.

(1) Státní výbor se skládá z předsedy, jeho náměstků a dalších členů. Předsedu Státního výboru jmenuje na návrh vlády president republiky. Náměstky předsedy a ostatní členy Státního výboru jmenuje a odvolává vláda.

(2) Státní výbor se ve své práci opírá o iniciativu a přímou účast dobrovolných pracovníků a má potřebný výkonný aparát. Pracovníci tohoto aparátu jsou státními zaměstnanci.

§ 4.

(1) Na Slovensku vykonává Státní výbor svou působnost zásadně prostřednictvím Slovenského výboru pro tělesnou výchovu a sport při sboru pověřenců (dále jen "Slovenský výbor").

(2) Předsedu Slovenského výboru jmenuje vláda, náměstky předsedy a ostatní členy sbor pověřenců. Předseda Slovenského výboru je členem Státního výboru.

§ 5.

Státní výbor je vrcholným orgánem tělovýchovného hnutí a organisátorem rozvoje tělesné výchovy a sportu v Československu. Přísluší mu zejména vytyčovat jednotné zásady pro provádění tělesné výchovy a sportu, usměrňovat v rámci těchto zásad činnost ústředních úřadů, pečovat všemi vhodnými prostředky o plánovitý výzkum a rozvoj tělesné výchovy a sportu, o mezinárodní sportovní styky, o výchovu pracovníků v tělesné výchově a sportu a jejich rozmisťování, o jednotnou úpravu tělovýchovných a sportovních zařízení a potřeb a o jejich účelné využití, jakož i řídit v tom směru činnost národních výborů a organisací a složek, v nichž se tělesná výchova a sport provádí.

§ 6.

(1) Státní výbor vykonává vrchní správu a dozor nad výběrovými a vysokými školami tělovýchovnými a nad tělovýchovnými a sportovními učilišti.

(2) Vysoké školy tělovýchovné zřizuje a zrušuje vláda nařízením; studijní a zkušební předpisy pro ně vydává Státní výbor v dohodě s ministerstvem školství, věd a umění.

(3) Ustanovení zákonů č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školského zákona) a č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, se vztahují přiměřeně i na školy tělovýchovné; vláda může stanovit potřebné odchylky. Vláda též upraví součinnost ministerstva školství, věd a umění ve věcech řízení vyučování předmětům všeobecně vzdělávacím a vyučování odborným tělovýchovným předmětům po stránce pedagogickomethodické.

§ 7.

(1) Organisace a způsob jednání Státního výboru, jakož i jeho působnost budou blíže

upraveny statutem, který vydá Státní výbor se souhlasem vlády.

(2) V oboru své působnosti může Státní výbor vydávat obecné předpisy.

§ 8.

(1) Při krajských a okresních (ústředních, jednotných, obvodních) národních výborech se zřizují výbory pro tělesnou výchovu a sport, které obstarávají státní správu ve věcech tělesné výchovy a sportu. Státní výbor může v dohodě s úřadem předsednictva vlády zřídit výbory pro tělesnou výchovu a sport také při některých místních národních výborech.

(2) Výbor pro tělesnou výchovu a sport je podřízen jednak vyššímu výboru pro tělesnou výchovu a sport, "jednak národnímu výboru, při němž je zřízen.

(3) Předsedu výboru pro tělesnou výchovu a sport povolává a odvolává národní výbor, při němž je výbor pro tělesnou výchovu a sport zřízen, a schvaluje jej vyšší výbor pro tělesnou výchovu a sport.

(4) Pracovníci aparátu výboru pro tělesnou výchovu a sport jsou zaměstnanci národního výboru.

(5) Podrobnosti o jmenování členů výborů pro tělesnou výchovu a sport a o organisaci a působnosti těchto výborů stanoví Státní výbor v dohodě s úřadem předsednictva vlády.

§ 9.

(1) Dobrovolná tělesná výchova a sport se provádí v tělovýchovných a sportovních organisacích, které se vytvářejí zejména při Revolučním odborovém hnutí, dále jako organisace státních pracovních záloh nebo obyvatelstva na vesnici (Sokol), a v příslušných organisačních útvarech ozbrojených sborů; provádí se též ve školách a v jiných vhodných složkách.

(2) Na úseku tělesné výchovy a sportu zaměřeném k zvýšení brannosti Státní výbor a Svaz pro spolupráci s armádou úzce spolupracují. Působnost Státního výboru se však nevztahuje na zvláštní prvky tělesné přípravy jako součásti branné výchovy.

§ 10.

(1) Provádění tělesné výchovy a sportu se organisuje zásadně podle pracoviště.

(2) Základem systému tělesné výchovy a sportu je odznak zdatnosti "Připraven k práci a obraně vlasti" a jednotná sportovní klasifikace.

(3) Podmínky pro udělování odznaku zdatnosti a pro jednotnou sportovní klasifikaci stanoví Státní výbor.

§ 11.

(f) Zvlášť zasloužilým a vynikajícím pracovníkům v oboru tělesné výchovy a sportu může president republiky na návrh vlády udělit čestný titul "zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu".

(2) Vynikajícím sportovcům může Státní výbor udělit čestné tituly "mistr sportu" a .. zasloužilý mistr sportu". Státní výbor stanoví bližší podmínky pro udělování těchto čestných titulů.

(3) Pocty spojené s čestnými tituly stanoví vláda nařízením, které vydá se souhlasem presidenta republiky.

§ 12.

Předseda Státního výboru může v dohodě s ministrem financí a ostatními zúčastněnými ministry zřizovat v oboru své působnosti národní podniky. O zřizování a právních poměrech těchto podniků platí přiměřeně předpisy o obdobných národních podnicích v jiných odvětvích.

§ 13.

Majetek (práva a závazky) sokolských jednot v závodech, úřadech, ústavech a na vysokých školách přechází na příslušné závodní skupiny Revolučního odborového hnutí. Příslušné zápisy v pozemkových knihách se provedou s odvoláním na tento zákon při příležitosti nejbližšího zápisu. Státní výbor nebo z jeho pověření nižší výbor pro tělesnou výchovu a sport může, bude-li to nutné, rozhodnout o přechodu majetku československé obce sokolské, po případě jejích organisačních složek.

§ 14.

(1) Jestliže toho vyžaduje naléhávý obecný zájem, lze pro účely tělesné výchovy a sportu vyvlastnit potřebné nemovitosti a tělovýchovné a sportovní potřeby.

(2) O řízení při vyvlastňování a o stanovení náhrady platí přiměřeně ustanovení o vyvlastňování k účelům obrany státu. Potvrzení o naléhavosti vyvlastnění nemovitostí vydává Státní výbor.

§ 15.

Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport a Slovenský úřad pro tělesnou výchovu a sport se zrušuji.

§16.

Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto zákona před jeho účinností se považují za opatření podle tohoto zákona.

§ 17.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu.

(2) Zejména se zrušují:

1. zákon č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport,

2. vládní nařízení č. 39/1950 Sb., kterým se vydává organisační řád Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport,

3. zákon Slovenské národní rady č. 5/1950 Sb. SNR, o organisaci a složení Slovenského výboru pro tělesnou výchovu a sport.

(3) Do vydání předpisů podle tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů, pokud neodporují tomuto zákonu.

§ 18.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

Boj o sjednocení našeho tělovýchovného hnutí, probíhající od května 1945 proti silnému tlaku reakce, byl úspěšně zakončen po vítězství dělnické třídy v únoru 1948.

Dne 31. března 1948 došlo k sjednocení celé naší tělesné výchovy a sportu v československé obci sokolské, která se tak stala jednotnou tělovýchovnou a sportovní organisací v naší zemi. Dne 14. července 1949 byl pak vydán zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport, který znamenal základ dalšího rozvoje a četných úspěchů našeho tělovýchovného hnutí. Tyto úspěchy jsou těsně spjaty s tím, že se postupně prakticky uskutečňovalo heslo "Sovětská fyskultura — náš vzor", že socialistický obsah a systém tělesné výchovy a sportu se postupně stával náplní práce tělovýchovného hnutí.

Přes tyto úspěchy neodpovídají však dosavadní výsledky práce našeho tělovýchovného hnutí všem možnostem a péči, kterou náš lidově demokratický stát tělesné výchově věnuje. Nedostatky spočívají v tom, že nebylo dostatečně využito zkušeností sovětské fyskultury, nejlepší fyskultury světa; nepodařilo

se dosud odstranit zcela sezónnost a samoúčelnost sportu, nepodařilo se zavést v oddílech a jednotách systém plánované práce, příprava na plnění odznaku zdatnosti se nestala náplní práce všech oddílů a jednot a pod. Při mocném rozmachu naší tělesné výchovy a sportu, souvisícím s rychlým rozvojem našeho hospodářského, politického a kulturního života, se ukázalo, že Sokol již nestačí plně obsáhnout a úspěšně vést široké masy cvičenců, že je příliš úzkou organisační základnou naší bouřlivě se rozvíjející tělesné výchovy a sportu.

V SSSR, lidových demokraciích i v NDR je zavedeno jednotné státní řízení a kontrola tělesné výchovy a sportu fyskulturními komitéty při jednotlivých vládách a orgánech lidové správy. Dobrovolná tělesná výchova a sport není zde prováděna ve výlučné, jednotné organisaci, jakou je dosud u nás Sokol podle § 6 zák. č. 187/1949 Sb., nýbrž v celé řadě organisací a složek. Při tom většina dobrovolných sportovních organisací je úzce přimknuta k nejmasovější organisaci pracujících, k odborům. Právě toto úzké spojení valné části tělovýchovného hnutí s odbory je jedním z podstatných činitelů, jemuž vděčí fyskultura Sovětského svazu, lidových demokracií a NDR za svůj mohutný rozmach a krásné výsledky práce.

Při projednání otázek tělesné výchovy a sportu na příslušných politických místech byly posouzeny všechny dosavadní nedostatky a jejich příčiny a vytyčena zásadní linie pro celou další práci na tomto úseku. Při tom bylo v co nejvyšší míře použito sovětských zkušeností. Na základě toho se přikročuje k uskutečnění jednotného státního řízení a kontroly všeho tělovýchovného a sportovního života a k organisaci tělovýchovného hnutí podle pracovních oborů.

Provedení zákona si vyžádá zvýšení počtu zaměstnanců státního aparátu (kromě event. hlavní správy turistických chat) asi o 761 pracovníků, z toho 308 na Slovensku. Toto zvýšení bude částečně vyváženo zmenšením aparátu ČOS a jeho složek asi o 749 pracovníků. Kromě toho se sníží počet členů Státního výboru oproti stavu podle vládního nařízení č. 39/1950 Sb.

V podrobnostech se stav zaměstnanců v tělesné výchově a sportu podle dosavadních propočtů jeví asi takto:

Finančně vyjádřeno bude to znamenat, pokud se týče zaměstnanců Státního výboru a Slovenského výboru, zvýšení státních výdajů ve zbývajících dvou měsících roku 1952 asi o částky 1, 700. 000 Kčs na osobních nákladech a 720. 000 Kčs na věcných nákladech, a pokud se týče zaměstnanců národních výborů (nižších výborů pro tělesnou výchovu a sport),

asi o částku 6, 554. 000 Kčs na osobních a věcných nákladech; tyto částky bude možno krýt z celkových úspor na kap. 35 — Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport.

Pro rok 1953 bude pamatováno v rozpočtu Státního výboru na příslušné zvýšení výdajů na aparát Státního výboru a Slovenského výboru (asi o 42, 137. 000 Kčs, t. j. celkem část-