Národní shromáždění republiky Československé 1952.
L volební období. 9. zasedání.
655.
Zpráva
výboru hospodářského
k vládnímu návrhu zákona (tisk 638)
o námořní plavbě.
Výbor hospodářský projednal ve své schůzi konané dne 23. října 1952 vládní návrh zákona o námořní plavbě (tisk 638) a usnesl se doporučiti jej plenu Národního shromáždění ku schválení s těmito změnami:
V § 70 ve druhé řádce se slovo "ministry" nahrazuje slovy "členy vlády".
Odstavec 1 § 71 se doplňuje za slovem "všechny" slovem "dosavadní". Tato úprava provedena z důvodů zpřesnění.
V Praze dne 23. října 1952.
Dr. Mouralová-Úlehlová v. r.,
předsedkyně.
Dvořák v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne 1952
o námořní plavbě.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Úvodní ustanovení.
§ 1. Účel zákona.
československá plavba námořní slouží především plánovanému rozvoji československého hospodářství a zvyšování životní úrovně obyvatelstva; stát proto řídí a upravuje námořní
plavbu v souladu se zásadami lidově demokratického zřízení a v souhlasu s mezinárodními úmluvami a zvyklostmi.
§ 2. Státní dozor.
Ministerstvu dopravy přísluší dozor nad tím, aby námořní plavba pod československou vlajkou byla provozována v souladu s ustanoa
veními tohoto zákona a předpisy podle něho vydanými. Za tím účelem může vydávat příkazy a zákazy, jakož i činit jiná vhodná opatření.
§ 3.
Podnikání v oboru námořní plavby.
Provozovat námořní plavbu pro obecné dopravní potřeby mohou jen podniky, které jsou k tomu zmocněny zvláštními předpisy, nebo podniky, jež k tomuto účelu zřídí ministr dopravy v dohodě s ministrem zahraničního obchodu vyhláškou v Úředním listě. Přitom rozhodne o jejich formě, vymezí jejich rozsah a určí způsob jejich činností.
§ 4. Provozovatel lodi.
Provozovatelem lodi je ten, kdo provozuje plavbu lodi svým jménem bez ohledu na to, zda je vlastníkem lodi či zda ji provozuje na základě smlouvy s vlastníkem nebo na jiném právním podkladě.
§ 5.
Rozsah působnosti zákona. (1) Ustanovení tohoto zákona platí pro lodi plující pod československou vlajkou.
(2) Není-li jinak ujednáno, použije sena smlouvy o námořní přepravě předpisů, které budou vydány podle tohoto zákona, jestliže alespoň jedna strana je československým občanem nebo československou právnickou osobou.
(3) Ve sporech o rozdělení odměny za poskytnutí pomoci mezi provozovatele lodi a její posádku, jakož i mezi členy posádky, platí předpisy státu, pod jehož vlajkou plula loď, která poskytla pomoc.
HLAVA II.
Námořní loď.
Oddíl 1.
Právo plout pod československou vlajkou. § 6.
Československé lodi námořní.
(1) Československé lodi námořní jsou lodi, jimž bylo uděleno právo plout pod československou vlajkou a jež jsou zapsány do československého námořního rejstříku, po případě lodi, pro něž byl vydán prozatímní průvodní list (§ 8).
(2) Právo plout pod československou vlajkou může být uděleno jen lodím, jejichž vlastníkem nebo provozovatelem je:
a) československý stát,
b) československá právnická osoba, c) československý občan.
§ 7.
Lodní certifikát.
Právo plout pod československou vlajkou uděluje ministerstvo dopravy pro každou loď zvláštním povolením (lodní certifikát).
§ 8. Prozatímní průvodní list.
(1) Dokud nebyl vydán lodní certifikát a dokud loď nebyla zapsána do československého námořního rejstříku, smí plout pod československou vlajkou, jen byl-li jí vydán prozatímní průvodní list.
(2) Prozatímní průvodní list může být vydán v naléhavých případech, jestliže jsou splněny předpoklady § 6 odst. 2. Vydává jej československý zastupitelský úřad.
(3) Prozatímní průvodní list platí nejdéle po dobu jednoho roku.
§ 9.
Zánik a odnětí práva plout pod československou vlajkou.
(1) Právo plout pod československou vlajkou zaniká, nejsou-li již splněny podmínky § 6 odst. 2.
(2) Ministerstvo dopravy může kdykoliv odejmout právo plout pod československou vlajkou.
Oddíl 2. Zápis lodí do námořního rejstříku.
§ 10. Námořní rejstřík.
(1) Loď, které byl vydán lodní certifikát, se zároveň zapíše do námořního rejstříku. Vede jej ministerstvo dopravy.
(2) Ministerstvo dopravy může osvobodit lodi do 20 rejstříkových tun od povinnosti zápisu do rejstříku. V takovém případě vydá o tom osvědčení s výslovným vymezením účelu plavby; toto osvědčení nahrazuje rejstříkový list
§ 11. Jméno lodi.
(1) Každá československá námořní loď má své jméno, jež se musí zřetelně lišit od jmen
ostatních lodí zapsaných v československém námořním rejstříku.
(2) Jméno lodi a jeho změny schvaluje ministerstvo dopravy.
§ 12. Domovský přístav.
Pro československé lodi námořní je domovským (rejstříkovým) přístavem Praha.
§ 13.
Způsobilost lodi k plavbě.
(1) Do námořního rejstříku mohou být zapsány jen lodi, jichž způsobilost k námořní plavbě je prokázána osvědčením o způsobilosti k plavbě, které vydává ministerstvo dopravy.
(2) Ministerstvo dopravy může nařídit přezkoušení způsobilosti lodi k plavbě.
§ 14. Cejchování lodí.
Před zápisem do námořního rejstříku musí být loď cejchována a její rozměry doloženy výměrným listem, jejž vydá ministerstvo dopravy.
§ 15. Zápisy v námořním rejstříku.
(1) V námořním rejstříku se zapisují o lodi tyto údaje:
a) jméno,
b) doba a místo stavby, c) rozměry,
d) hrubá prostornost,
e) způsob pohonu,
f) účel, jemuž loď slouží,
g) vlastník, po případě provozovatel, h) právní závady váznoucí na lodi,
i) důvod a datum výmazu lodi z rejstříku.
(2) Kromě uvedených skutečností mohou být zapisovány do námořního rejstříku i jiné údaje, jež stanoví ministerstvo dopravy.
(3) Předmětem zápisu jsou i změny skutečností uvedených v předchozích odstavcích.
§ 16.
Rejstříkový list.
O zápisu lodi do námořního rejstříku vydá ministerstvo dopravy rejstříkový list.
§ 17. Způsob zápisu.
(1) Zápisy do námořního rejstříku se konají na návrh nebo z úřední povinnosti.
(2) Návrh na zápis je povinen učinit vlastník, po případě provozovatel lodi. Může jej učinit i jiná osoba, osvědčí-li právní zájem a dokáže-li skutkový podklad dostačující k vykonání zápisu.
(3) Soudy, úřady a jiné orgány jsou povinny neprodleně oznamovat ministerstvu dopravy rozhodnutí a skutečnosti, které se vztahují na zápisy v rejstříku.
§ 18. Účinky zápisu vůči osobám třetím.
(1) Jakmile byl zápis v námořním rejstříku proveden, nikdo se nemůže omlouvat jeho neznalostí.
(2) Osobě jednající v důvěře v rejstříkový zápis nemůže ten, v jehož věci k zápisu došlo, namítat, že zápis se nesrovnává s pravdou.
§ 19. Veřejnost námořního rejstříku.
Do námořního rejstříku může každý nahlížet a vyžádat z něho úřední opisy nebo potvrzení.
§ 20.. Předpisy o řízení v rejstříkových věcech.
Podrobnější předpisy o zápisech do námořního rejstříku, jeho vedení a veřejnosti vydá ministr dopravy v dohodě s ministrem spravedlnosti.
Oddíl 3.
Lodní listiny.
§ 21.
Povinnost mít lodní listiny. (1) Loď musí mít s sebou:
a) lodní certifikát, po případě prozatímní průvodní list (§§7 a 8),
b) rejstříkový list (§ 16), po případě osvědčení podle § 10 odst. 2,
c) výměrný list (§ 14),
d) osvědčení o způsobilosti k plavbě (§ 13),
e) seznam lodní posádky (§ 27),
f) lodní deník,
g) strojní deník (u lodí se strojním nebo motorickým pohonem),
h) zdravotní deník,
i) osvědčení o nejmenší výšce volného okraje, jež vydává ministerstvo dopravy.
(2) Kromě listin uvedených v předchozím odstavci musí mít:
a) loď přepravující více než 12 cestujících povolení k přepravě cestujících, jež vydává ministerstvo dopravy,
b) loď, která má radioelektrickou stanici vysílací či přijímací, povolení ke zřízení a provozování stanice a deník radioelektrické služby.
(3) Doklady uvedené v předchozích odstavcích musí být na lodi v originále.
(4) Ministerstvo dopravy může pro některé druhy lodí stanovit výjimky a úlevy z povinnosti mít lodní listiny uvedené v odstavcích 1 a 2.
§ 22. Vedení deníků a ostatních lodních listin.
(1) Seznam lodní posádky a lodní deník vede velitel lodi.
(2) Strojní a zdravotní deník, jakož i deník radioelektrické služby jsou vedeny za dozoru velitele lodi.
(3) Formu lodních listin a podrobnější předpisy pro jejich vedení stanoví ministerstvo dopravy.
(4) Lodní, strojní a zdravotní deník, jakáž i deník radioelektrické služby uschovává provozovatel lodi po tři roky ode dne posledního zápisu do nich. Po uplynutí této lhůty se odevzdávají deníky do úschovy archivu ministerstva dopravy.
Oddíl 4.
Právo vlastnické a zástavní k lodi. § 23.
Smlouvy o převodu vlastnictví a zřízení práva zástavního.
(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva a o zřízení práva zástavního k lodi musí být písemné,
(2) K platnosti těchto smluv je zapotřebí schválení ministerstva dopravy.
(3) K převodu vlastnictví k zastavené lodi je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
§ 24. Zápis do námořního rejstříku.
Přechod vlastnictví a zřízení zástavního práva k lodím zapsaným do rejstříku nabývají účinnosti zápisem do námořního rej-
stříku, a u lodí plujících s prozatímním průvodním listem záznamem na tomto listě.
HLAVA III.
Lodní posádka.
část 1. Ustanovení společná.
Lodní posádka. § 25.
(1) Lodní posádku tvoří velitel lodi (kapitán), velitelský sbor a lodní mužstvo.
(2) Kromě velitele lodi jsou členy velitelského sboru palubní, strojní a radiotelegrafní důstojníci, dále lodní lékař a hospodář. Všichni ostatní členové lodní posádky náležejí k lodnímu mužstvu.
§ 26.
(1) Za členy lodní posádky československé námořní lodi mohou být ustanoveny osoby, které jsou československými občany a jsou k výkonu prací, pro něž jsou ustanoveny, tělesně i duševně schopné a odborně způsobilé. Výjimky, pokud jde o státní příslušnost členů posádky, povoluje ministerstvo dopravy.
(2) Ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a jednotnou odborovou organisací stanoví podrobnosti, zejména:
a) za jakých podmínek mohou být za členy lodní posádky československé námořní lodi během cesty ustanoveni též občané jiných států;
b) podmínky přijímání a propouštění, jakož i ostatní podmínky pracovního poměru
členů lodní posádky;
c) podmínky, jimž musí vyhovovat členové lodní posádky s hlediska jejich odborné způsobilosti;
d) řád pro službu na československých námořních lodích.
§ 27. Seznam lodní posádky a osobní doklady.
Každý člen lodní posádky musí být zapsán do seznamu lodní posádky. Mimo to musí mít námořnickou knížku vydanou podle předpisů státu, jehož je občanem. Ministerstvo dopravy stanoví podrobnosti o vzoru, způsobu vedení a kontroly seznamu lodní posádky, o vydávání, vyplňování a kontrole námořnických knížek, jakož i o dalších dokladech, které musí mít členové posádky.
Část 2. Velitel lodi.
Oddíl 1. Práva a povinnosti při vedení lodi.
§ 28. Správa a vedení lodi.
(1) Veliteli lodi přísluší správa lodi včetně jejího nautického vedení, jakož i právo použít všech opatření nezbytných k bezpečnému provedení plavby a k udržení pořádku na lodi.
(2) Velitel lodi je zejména povinen:
a) vést loď podle platných předpisů, jakož i pravidel a zvyklostí uznaných všeobecně v námořní plavbě;
b) pečovat o to, aby loď byla ve stavu způsobilém k provedení plavby;
c) pečovat o to, aby veškerá zařízení na lodi odpovídala předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
d) dbát, aby na lodi byly veškeré listiny předepsané pro loď, lodní posádku a náklad;
e) učinit všechna opatření nutná k odvrácení jakékoliv škody hrozící lodi nebo osobám a věcem, které jsou na lodi.
§ 29. Zajištění důkazů při nehodě.
(1) Dojde-li k nehodě lodi nebo nákladu nebo přihodí-li se jiná mimořádná událost, musí o tom velitel lodi k zajištění důkazů podat neprodleně zprávu (námořní protest) v nejbližším přístavu československému zastupitelskému úřadu, po případě příslušnému místnímu úřadu, není-li v tomto přístavu československý zastupitelský úřad nebo není-li možno jej zastihnout. Se zprávou velitel lodi předloží současně k nahlédnutí lodní deník.
(2) Zpráva musí obsahovat vylíčení všech závažných událostí, zejména úplné a přesné vylíčení nehody, a uvést prostředky, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody.
(3) Zprávu podá velitel lodi za součinnosti členů lodní posádky, kteří jsou povinni vypovídat o svých pozorováních podle pravdy.
§ 30. Opatření při neodvratné zkáze lodi.
Jestliže podle názoru velitele lodi hrozí lodi neodvratná zkáza, dá velitel příkaz, 'když byla učiněna všechna opatření k záchraně cestujících, aby členové lodní posádky opustili loď. Velitel sám opustí loď poslední, musí však učinit všechna možná opatření k záchraně lod-
ních Ústili, map, cenností a pokladní hotovosti.
§ 31. Zabavení a společné rozdělení potravin.
(1) Dojde-li během plavby k vyčerpání zásob potravin a není-li možno opatřit je jinak, je velitel oprávněn použít za náhradu nezbytného množství potravin náležejících jednotlivým osobám na lodi nebo přepravovaného zboží pro společnou výživu.
(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy.
§ 32. Poskytování pomoci.
Velitel lodi, který obdržel nouzový signál nebo objevil na moři osobu v nebezpečí, je povinen, může-li to učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její lodní posádku a jiné osoby, které jsou na lodi, poskytnout jiným lodím nebo osobám v tísni veškerou pomoc podle okolností možnou.
§ 33. Použití lodivodů.
Velitel lodi je oprávněn vzít, pokládá-li to za nutné, na svou loď na účet provozovatele lodi lodivoda i v místech, kde použití lodivoda podle platných předpisů není povinné.
§ 34.
Styk s československými zastupitelskými úřady.
Je-li v přístavu, do něhož připlula československá námořní loď, československý zastupitelský úřad, je velitel lodi povinen hlásit mu příjezd lodi, předložit mu na požádání příslušné lodní listiny k nahlédnutí a vyrozumět jej zavčas o odjezdu lodi.
Oddíl 2.
Poměr k osobám na lodi. § 35.
(1) Všechny rozkazy velitele lodi, vydané v mezích jeho oprávnění, musí být bezpodmínečně splněny všemi členy lodní posádky, jakož i cestujícími a všemi ostatními osobami na lodi.
(2) Velitel lodi použije nezbytných opatření proti osobám na lodi, které nesplnily rozkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost lodi nebo osob anebo věcí na lodi a nelze-li toto nebezpečí jinak odvrátit, je velitel lodi oprávněn umístit ji ve zvláštním prostoru. Za nezákonný postup odpovídá velitel lodi podle československého trestního zákona.
(3) Velitel lodi může ukládat členům lodní posádky kázeňské tresty a v případě nutnosti zprostit kteréhokoliv člena lodní posádky výkonu služby.
§ 36. Opatření při spáchání trestného činu.
(1) Spáchal-li někdo na československé námořní lodí čin trestný podle ustanovení Československého trestního zákona, je velitel lodi povinen:
a) učinit neprodleně opatření nutná podle okolností k tomu, aby bylo pachateli zabráněno vyhnout se odpovědnosti a aby
nebyly zahlazeny stopy trestného činu,
b) vyslechnout svědky a provést jiné úkony, jichž je třeba k zajištění důkazů,
c) sepsat o činu podrobný zápis, který podepíší kromě velitele alespoň dva členové lodní posádky.
(2) Pro provedení opatření a úkonů uvedených v odstavci l písm. a) a b) platí priměřeně ustanovení trestního řádu o vyhledávání.
(3) Zápis uvedený v odstavci l písm. c) odevzdá velitel lodi spolu se svědeckými protokoly a předměty majícími vztah k trestnému činu československému zastupitelskému úřadu, v jehož obvodu leží nejbližší přístav, do kterého loď připluje. Zastupitelský úřad určí, ve kterém přístavu má být pachatel odevzdán příslušnému místnímu úřadu.
§ 37. Opatření při narození a úmrtí na lodi.
(1) O každém narození nebo úmrtí na lodi je velitel povinen sepsat zápis za účasti dvou svědků. K zápisu o úmrtí se připojí soupis majetku, který měl zemřelý na lodi. Velitel lodi je povinen učinit opatření pro úschovu majetku zemřelého. Zápis o narození a zápis o úmrtí na lodi spolu s majetkem zemřelého odevzdá velitel lodi československému zastupitelskému úřadu.
(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
Oddíl 3.
Poměr k provozovateli lodi a k zájemcům na nákladu a na přepravném.
Poměr k provozovateli lodi. § 38.
(1) Velitel lodi je oprávněn činit jménem a na účet provozovatele lodi všechny právní
úkony, k nimž při použití lodi k účelu, pro který je určena, obvykle dochází.
(2) Není-li v místě jiného zástupce provozovatele lodi, může velitel lodi žalovat a být žalován pro nároky, vyplývající z právních úkonů uvedených v odstavci 1.
(3) K prodeji nebo zastavení lodi, k podstoupení závazků směnečných, k vybrání pohledávek z přepravních smluv a k sjednání půjček nebo jiných úvěrových obchodů je velitel lodi oprávněn jen na základě výslovného zmocnění provozovatele lodi.
§ 39.
(1) Nastane-li na cestě neodkladná potřeba peněz na opravu lodi, doplnění výstroje, vydržování lodní posádky a vůbec pro pokračování v cestě, je velitel lodi oprávněn, není-li možno vyčkat pokynů provozovatele lodi nebo jeho zástupce, prodat:
a) postradatelnou výstroj lodi s výjimkou speciálních výstrojních předmětů,
b) část zásob potravin, které není zapotřebí pro výživu lodní posádky a cestujících,
c) část nákladu nebo celý náklad.
(2) Tato opatření mohou být provedena jen s povolením československého zastupitelského úřadu, má-li sídlo v přístavu zastávky lodi nebo je-li dána možnost vyžádat si jeho souhlas telegraficky.
(3) Velitel je povinen zvolit taková opatření, která jsou pro provozovatele lodi a zájemce má nákladu nejméně tíživá.
§ 40.
Poměr k zájemcům na nákladu a na přepravném.
(1) Velitel lodi je oprávněn jménem a na účet zájemců na nákladu a na přepravném učinit vše, co je nutné k odvrácení nebo zmenšeni škod, které jim hrozí. Je-li to možné, vyžádá si od těchto zájemců pokyny a o všech učiněných opatřeních je vyrozumí.
(2) Není-li v místě jiných zástupců zájemců na nákladu a na přepravném, může velitel lodi žalovat a být žalován pro nároky, vyplývající z právních úkonů uvedených v odstavci 1.
§ 41. Omezení oprávnění velitele lodi.
Omezí-li provozovatel lodi nebo zájemce na nákladu nebo na přepravném oprávnění velitele lodi, stanovená v tomto oddíle, je toto omezení účinné vůči osobám třetím, jen pokud o něm věděly.
část 3. Ostatní členové lodní posádky.
§ 42.
Práva a povinnosti členů lodní posádky a jejich poměr k veliteli lodi, pokud nevyplývají z ustanovení tohoto zákona nebo jiných platných předpisů, upravuje řád pro službu na československých lodích námořních [§ 26 odst. 2 písm. d)].
HLAVA IV.
Námořní přeprava.
§ 43.
(1) Zásady podmínek, za kterých plavební podniky provozují námořní přepravu pro obecné dopravní potřeby, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě.
(2) Při tom mohou být převzaty zásady mezinárodních zvyklostí v námořní přepravě i tehdy, odchylují — li se od vnitrostátních předpisů.
HLAVA V.
O společné havárii.
§ 44.
Společnou havárií se rozumějí škody, které vzniknou tím, že se úmyslně a účelně učiní mimořádné oběti nebo výdaje pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí.
§ 45. Rozvrh společné havárie.
Společná havárie se rozvrhuje mezi loď, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty.
§ 46. Podrobná ustanovení.
Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě. Při tom mohou být převzaty zásady mezinárodních zvyklostí v námořní plavbě i tehdy, odchylují — li se od vnitrostátních předpisů.
HLAVA VI.
Odpovědnost při srážce lodí.
§ 47.
(1) Při srážce námořních lodí je povinen nahradit škodu provozovatel lodi, z jejíž viny srážka nastala, a to i tehdy, došlo — li ke srážce zaviněním lodivoda.
(2) Byla-li srážka způsobena náhodou, nebylo-li možno ji odvrátit nebo nelze-li zjistit její příčinu, nese škodu ten, kdo ji utrpěl.
§ 48.
(1) Byla-li srážka zaviněna více loďmi, odpovídají provozovatelé těchto lodí poměrně podle míry zavinění; nelze-li míru zavinění zjistit, odpovídají rovným dílem.
(2) Za škody způsobené třetím osobám ublížením na zdraví nebo usmrcením odpovídají provozovatelé lodí, které srážku zavinily, rukou společnou a nerozdílnou. Kdo zaplatil více, než na něho podle odstavce l připadá, má postih vůči ostatním.
§ 49.
(1) Velitel každé z lodí zúčastněných na srážce je povinen po srážce poskytnout pomoc druhé lodi, může — li tak učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku a cestující.
(2) Je také povinen, pokud je to možné, oznámit druhé lodi jméno a domovský přístav své lodi, jakož i názvy míst, odkud a kam loď pluje.
(3) Provozovatel lodi neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že velitel lodi nesplnil povinnosti uvedené v předchozích odstavcích.
§ 50.
Ustanovení této hlavy platí i pro srážku námořní lodi s vnitrozemní lodí. Totéž platí v případech, kdy loď provedením nebo opomenutím nějakého manévru anebo nešetřením předpisů způsobila škodu druhé lodi, osobám a věcem, které jsou na lodi, i když nedošlo ke srážce.
HLAVA VII.
Odměna za poskytnutí pomoci.
§ 51.
(1) Kdo úspěšně poskytne pomoc námořní lodi, jež je v nebezpečí, má nárok na přiměřenou odměnu. Totéž platí pro vzájemné poskytnutí pomoci mezi loďmi námořními a vnitrozemními.
(2) Poskytnutím pomoci se rozumí pomoc nebo zachraňování lodi nebo osob a věcí, které jsou na lodi, nebo činnost směřující k zachování nároku na přepravné nebo jízdné.
§ 52.
Odměna přísluší lodi poskytující pomoc, i když patří témuž vlastníku jako loď, která je v nebezpečí.