Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 9. zasedání.
629.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1952,
kterým se mění a doplňuje trestní řád.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), se mění a doplňuje takto:
1. K § 3 se připojuje odstavec 2, který zní: "(2) Generální prokurátor může po dohodě
s příslušnými ministry svěřit vykonávání jednotlivých úkonů v řízení před lidovými soudy v případech méně závažných orgánům povolaným k vyhledávání (§ 76). "
2. V § 7 odst. 2 věta druhá se slova "okresnímu prokuraturu" nahrazují slovy "okresnímu nebo krajskému prokurátoru".
3. § 7 odst. l písm. h) se škrtá; dosavadní označení písm. ch) se mění na písm. h).
4. § 9 se škrtá.
5. § 10 zní:
"(1) Vojenské soudní pravomoci podléhají dále civilní osoby pro trestné činy proti obraně vlasti podle hlavy první oddíl třetí zvláštní části trestního zákona.
(2) Pro jiné trestné činy, které ohrožují důležité zájmy obrany vlasti, podléhají civilní osoby vojenské soudní pravomoci jen na základe opatření generálního prokurátora.
(3) Pro které trestné činy spáchané za zvýšeného ohrožení vlasti a které skupiny civilního obyvatelstva podléhají vojenské soudní pravomoci, stanoví vláda nařízením. "
6. § 11 zní:
"(1) Kde tento zákon mluví o okresním a krajském prokurátoru, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá jinak, nižší a vyšší vojenský prokurátor.
(2) Kde tento zákon mluví o lidovém a krajském soudu a o předsedovi soudu, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá jinak, nižší a vyšší vojenský soud a náčelník vojenského soudu. "
7. § 12 se škrtá.
8. § 13 včetně nadpisu zní:
"Věcná příslušnost prokurátora.
(1) Přípravné řízení o činech trestných podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona nebo zákona na ochranu míru č. 165/1950 Sb., na které zákon stanoví trest smrti, trest odnětí svobody na doživotí nebo trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně deset let, koná krajský prokurátor; přípravné řízení o jiných trestných činech koná okresní prokurátor.
(2) Přípravné řízení o trestných činech funkcionářů ozbrojených sborů koná vyšší vojenský prokurátor, má-li o trestných činech těchto funkcionářů konat řízení v první stolici vyšší vojenský soud. "
9. § 14 se škrtá.
10. Před § 15 se vkládá nadpis tohoto znění:
"Místní příslušnost prokurátora. "
11. § 15 zní:
"(1) Přípravné řízení koná ten prokurátor, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Byl-li trestný čin spáchán v několika obvodech, koná přípravné řízení prokurátor, který první učinil opatření směřující k stíhání obviněného.
(2) Byl-li trestný čin spáchán v cizině nebo nelze-li místo činu zjistit, koná přípravné řízení prokurátor, v jehož obvodu má obviněný bydliště, pracoviště nebo pobyt, a nejsou-li v československé republice nebo nedají-li se zjistit, prokurátor, v jehož obvodu trestný čin vyšel najevo. Je-li takto příslušných prokurátorů několik, koná přípravné řízení ten, který první učinil opatření směřující k stíhání obviněného.
(3) Zjistí-li se v případě uvedeném v odstavci 2 dodatečně místo činu v československé republice, může se věc postoupit prokurátoru příslušnému podle místa činu. "
12. § 16 zní:
»(1) Byl-li trestný čin spáchán příslušníkem ozbrojeného sboru, který koná službu u části tohoto sboru, pro niž byl zřízen vojenský soud, koná přípravné řízení vojenský prokurátor činný u tohoto soudu.
(2) Byl-li trestný čin spáchán funkcionářem ozbrojeného sboru, koná přípravné řízení vojenský prokurátor činný u soudu, který je stanoven presidentem republiky k projednávání trestných činů těchto funkcionářů. "
13. § 17 odst. l věta druhá zní: "Společné přípravné řízení však nemůže konat okresní nebo krajský prokurátor o trestném činu osoby podléhající vojenské soudní pravomoci. "
14. § 18 zní:
"Společné přípravné řízení koná krajský prokurátor, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů. "
15. Za § 18 se vkládá § 18a, který zní:
"(1) Společné přípravné řízení koná okresní nebo krajský prokurátor, který je příslušný konat přípravné řízení proti přímému pachateli nebo o nejtěžším trestném činu.
(2) Společné přípravné řízení koná vojenský prokurátor, který je příslušný konat přípravné řízení proti tomu příslušníku ozbrojeného sboru, který je funkcí nejvyšší, a nelze-li příslušnost takto určit, vojenský prokurátor, který je příslušný konat řízení proti přímému pachateli nebo o nejtěžším trestném činu.
(3) Je-li podle odstavce l nebo 2 příslušných prokurátorů několik, koná přípravné řízení ten, který první učinil opatření směřující k stíhání obviněného. "
16. V § 19 odst. 2 na začátku se škrtá slovo "Okresní".
17. Před § 21 se vkládá nadpis: "Odnětí a přikázání věci". Stejný nadpis pod § 21 se škrtá.
18. § 21 zní:
"(1) Z důležitých důvodů může být věc příslušnému prokurátoru odňata a přikázána jinému věcně příslušnému prokurátoru; o odnětí a přikázání rozhoduje prokurátor, který je oběma prokurátorům společně nadřízen.
(2) Generální prokurátor může věc odejmout příslušnému prokurátoru a sám v ní •konat přípravné řízení, považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo na osobu pachatele za nutné; toto právo má i krajský prokurátor, pokud jde o věci, o nichž koná přípravné řízení okresní prokurátor jeho obvodu. "
19. Za § 21 se vkládá § 21a, který zní: "(1) Z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům společně
nadřízen.
(2) Na návrh generálního prokurátora nebo předsedy nejvyššího soudu může nejvyšší soud, povážu je-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo na osobu pachatele za nutné, v kterémkoli období řízení věc odejmout příslušnému soudu a sám pokračovat v řízení a rozhodnout nebo věci přikázat k pokračování v řízení a rozhodnutí jinému soudu téhož druhu, téže nebo vyšší stolice. "
20. § 22 odst. l věta druhá zní: "Generální a krajský prokurátor a nejvyšší a krajský soud mohou je však vykonat též dožádáním okresního prokurátora nebo lidového soudu, v jehož obvodu má být úkon proveden. "
21. V § 27 odst. l na konci se připojují slova: "a výrok o povinnosti k náhradě nákladů trestního řízení (§ 72). "
22. V § 27 odst. 2 se škrtají slova,, b) o započtení vazby a trestu" a dosavadní označení písm. c) a d) se mění na označení písm. b) a č).
23. V § 29 odst. 3 věta první se škrtají slova "jestliže může proti rozhodnutí podat opravný prostředek nebo vést podle něho exekuci".
24. § 31 odst. 2 zní:
"(2) Stížností lze odporovat usnesení prokurátora a soudu, pokud rozhodují v první stolici, a to jen pokud to zákon připouští; proti usnesení generálního prokurátora nebo nejvyššího soudu není stížnost přípustná. "
25. § 36 odst. l věta první zní: "O stížnosti proti usnesení kraj šikého prokurátora rozhoduje generální prokurátor. "
26. § 36 odst. 2 věta první zní: "O stížnosti proti usnesení krajského soudu rozhoduje nejvyšší soud. "
27. V § 37 odst. l se jako písm. a) vkládá ustanovení, které zní:,, a) není-li přípustná";
dosavadní označení písm. a) a b) se mění na písm. b) a c).
28. § 39 odst. 2 zní:
"(2) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, který se zúčastnil řízení jako prokurátor, nebo u něhož pro poměr
k projednávané věci, k prokurátoru nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům lze pochybovat o jeho nepodjatosti. "
29. V § 40 odst. 3 věta druhá písm. b) se škrtají slova "státní nebo".
30. K § 40 se připojuje odstavec 4, který zní:
"(4) Jestliže soudce, o jehož vyloučení jde, s tím souhlasí, přidělí předseda soudu věc soudci jinému nebo určí za něho do senátu soudce jiného; jde-li o vyloučení předsedy soudu, může tak učinit předseda nadřízeného soudu. "
31. V §43 se škrtají odstavce 2 a 3 a odstavec l zní:
"(1) Obhájcem může být zpravidla (§ 45a) jen advokát a v řízení o činech náležejících k příslušnosti krajského nebo vojenského prokurátora jen advokát zapsaný do zvláštního seznamu, který vede ministerstvo spravedlnosti. "
Označení odstavce 4 se mění na odstavec 2.
32. V § 45 odst. l věta druhá se za slova "ustanoví obviněnému" vkládají slova "na jeho náklad".
33. § 45 odst. 2 zní:
"(2) Obviněnému, který prokáže, že nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady na obhájce, ustanoví prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu obhájce, který by ho obhajoval bez nároku na odměnu, jestliže obviněný obhájce musí mít; i v případě, kdy obhajoba nutná není, ustanoví předseda senátu takovému obviněnému obhájce, který by ho bez nároku na odměnu obhajoval při hlavním nebo odvolacím líčení, jestliže o to obviněný požádá. "
34. Za § 45 se vkládá § 45a, který zní:
"(1) Má-li prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu ustanovit obviněnému obhájce, požádá zpravidla advokátní poradnu, aby mu navrhla, který advokát má být obhájcem ustanoven.
(2) Jestliže jde o naléhavý případ, může být advokát ustanoven obhájcem i bez návrhu advokátní poradny; není-li v takovém případě advokát ihned dosažitelný, může být obhájcem ustanoven se souhlasem předsedy soudu též soudce nebo jiný k tomu způsobilý zaměstnanec, který je u soudu činný.
(3) V oboru vojenského soudnictví může být se souhlasem představeného ustanoven obhájcem též důstojník práv v činné službě, jestliže jde o naléhavý případ a advokát není
ihned dosažitelný anebo jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci; obhájcem však nemůže být důstojník práv činný u vojenského prokurátora. "
35. § 48 odst. 4 zní:
"(4) Ustanovení odstavců l až 3 se neužije v řízení o trestných činech náležejících k příslušnosti krajského prokurátora a v řízení stanném a řízení polním. "
36. § 49 odst. 4 zní:
"(4) Ustanovení odstavců l a 3 se neužije v řízení o trestných činech náležejících k příslušnosti krajského prokurátora a v řízení stanném a řízení polním. "
37. § 50 odst. l písm. c) zní:
"c) uplyne — li jeden měsíc od právní moci rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným, nebo od postoupení věci prokurátoru nebo soudu, u nichž poškozený nemůže uplatňovat své nároky z trestného činu. "
38. § 53 odst. 3 zní:
"(3) Zmocněncem zúčastněné osoby v řízení o činech náležejících k příslušnosti krajského nebo vojenského prokurátora a zmocněncem poškozeného v řízení o činech náležejících k příslušnosti vojenského prokurátora může být jen advokát, který by ve věci mohl být obhájcem. "
39. Za § 58 se vkládá § 58 a, který včetně nadpisu zní:
"Tlumočné.
(1) Tlumočník má nárok na náhradu nutných výdajů a přiměřenou odměnu (tlumočné).
(2) Výši tlumočného určí prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. "
40. Za § 60 se vkládá § 60a, který včetně nadpisu zní:
"Oprava protokolu.
O žádosti za opravu protokolu o hlavním nebo odvolacím líčení rozhoduje soud, o jehož protokol jde. Proti rozhodnutí o opravě protokolu o hlavním líčení je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek. "
41. § 65 zní:
"(1) Do vlastních rukou se doručují
a) obviněnému žaloba a předvolání,
b) osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek stejnopis vyhotovení tohoto rozhodnutí.
(2) I tam, kde se doručuje do vlastních rukou, je zpravidla přípustné písemnost uložit
na poště nebo u jiného veřejného orgánu, který provádí doručení. Uložení je však vyloučeno, doručuje-li se obviněnému
a) žaloba nebo předvolání k hlavnímu nebo odvolacímu líčení, nebo
b) stejnopis vyhotovení rozsudku, proti němuž může podat odvolání. "
42. Za § 66 odst. l se připojuje tato věta: "Jiné osoby tak mohou učinit, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práva podat opravný prostředek. "
43. § 67 zní:
"(1) Náklady nutné k provedení trestního řízení zakládá stát; náležejí k nim zejména:
a) náklady doručování (včetně poštovné)
b) náklady předvedení, dopravy a doprovodu obviněného a jiných osob,
c) cestovní výdaje prokurátorů, soudců, zapisovatelů a jiných pomocných osob,
d) svědečné, znalečné a tlumočné,
e) nutná vydání ustanoveného obhájce,
f) nutná vydání spojená s uschováním věci důležitých pro trestní řízení,
g) náklady spojené se zajištěním nároků poškozeného vzešlých z trestného činu,
fa) náklady zajištění výkonu rozhodnutí, zejména zajištění výkonu trestu propadnutí jmění,
ch) náklady spojené sa zaopatřením obviněného ve vazbě,
i) náklady spojené s výkonem trestu, ochranné výchovy a ochranného léčení.
(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené se zaopatřením ve vazbě a s výkonem trestu odnětí svobody, s výkonem ochranné výchovy a ochranného léčení vyhlásí každoročně ministr, jehož orgány ústav spravují. Náklady na zdravotní péči se účtují podle skutečného vydání.
(3) Náklady na léčení úrazu, který utrpěla osoba, na níž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná výchova nebo ochranné léčení, při práci nařízené vězeňským, výchovným nebo léčebným ústavem se k nákladům trestního řízení nepočítají.
(4) Vlastní náklady obviněného, poškozeného a zúčastněné osoby stát nezakládá. "
44. § 68 odst. l zní:
(1) Byl-li obviněný pravomocně odsouzen, je povinen nahradit
a) náklady zálohované státem,
b) obhájci ustanovenému podle § 45 odst. l odměnu a
c)poškozenému na jeho žádost jeho nutná vydání a ušlou odměnu za práci a vydání způsobená přibráním zmocněnce; není-li poškozený svéprávný, též nutná vydání a ušlou odměnu za práci jeho zákonného zástupce. "
45. V § 70 odst. l se za slova "zpět vzatým nebo" vkládá slovo "zcela".
46. § 72 zní:
"(1) O povinnosti k náhradě nákladů, odměn a vydání uvedených v §§ 68, 70 a 71 rozhodne soud; jemu náleží rozhodnout i o výši vydání a odměn, které je obviněný povinen nahradit poškozenému. Jinak o výši nákladů a odměny rozhodne prokurátor.
(2) Jestliže se rozhodnutí podle odstavce l nestálo rozsudkem, je proti němu přípustná stížnost, která má odkladný účinek. "
47. § 74 se škrtá.
48. V § 88 odst. l za písm. a) se vkládá jako písm. b) toto ustanovení:
,, b) jestliže obviněného nelze pro těžkou chorobu postavit před soud a nelze konat hlavní líčení v jeho nepřítomnosti (§ 145 odst. 2); "
dosavadní označení písm. b) a c) se mění na písm. c) a d).
49. V § 89 odst. l se za písm. f) vkládá jako písm. g) toto ustanovení:
g) jestliže dřívější trestní stíhání obviněného pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem nebo bylo soudem zastaveno a nebyla povolena obnova, nebo";
dosavadní označení písm. g) se mění na písm. h).
50. § 89 odst. 3 se škrtá; dosavadní označení odstavce 4 se mění na odstavec 3.
51. V § 91 odst. 2 věta druhá se slova "ministerstvu spravedlnosti" nahrazují slovy "generální prokuratuře" a v odst. 3 věta první i druhá se slova "ministr spravedlnosti" nahrazují slovy "generální prokurátor".
52. § 97 odst. 2 věta druhá se škrtá.
53. § 99 odst. 2 věta druhá zní: "Je však povinen odevzdat ji ihned nejbližšímu okresnímu prokurátoru nebo orgánu povolanému k vyhledávání, a není-li to možné, učinit o tom ihned oznámení prokurátoru nebo orgánu povolanému k vyhledávání. "
54. § 100 odst. 2 zní:
"(2) Osoba zatčená podle § 98 nebo zadržená (§ 99) musí být orgánem povolaným k vyhledávání ihned vyslechnuta a nejdéle do osmačtyřiceti hodin
a) propuštěna, nebo
b) je-li tu některý z důvodů vazby, odevzdána prokurátoru. "
55. V § 101 odst. l věta prvá se za slovy "osoby odevzdané" vkládají slova "podle § 99 odst. 2 nebo".
56. Za § 113 se vkládá § 113 a, který včetně nadpisu zní:
"Svědečné.
(1) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci (svědečné); nárok zaniká, neuplatní — li jej svědek nejpozději do tří dnů po svém výslechu, a jestliže k výslechu nedojde, do tří dnů po tom, kdy mu to bylo sděleno.
(2) Výši svědečného určí prokurátor nebo předseda senátu, který svědka předvolal. "
57. Za § 121 se vkládá § 121a, který včetně nadpisu zní:
"Znalečné.
(1) Znalec má nárok na náhradu nutných výdajů a přiměřenou odměnu (znalečné).
(2) Výši znalečného určí prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. "
58. § 165 odst. l zní:
"(1) Soud přeruší trestní stíhání,
a) jestliže obviněného nelze pro nepřítomnost postavit před soud a nekoná se řízení proti uprchlému,
b) jestliže obviněného nelze pro těžkou chorobu postavit před soud a hlavní líčení nelze konat v jeho nepřítomnosti, nebo
c) není-li obviněný pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání trestného činu, schopen chápat smysl trestního řízení. "
59. V § 166 odst. l se za písm. b) vkládá ustanovení tohoto znění:
,, c) jestliže dřívější trestní stíhání obviněného pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem nebo bylo soudem zastaveno a nebyla povolena obnova, nebo"; dosavadní označení písm. c) se mění na
písm. d).
60. K § 166 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) Proti rozhodnutí podle odstavce l může prokurátor podat stížnost, která má odkladný účinek. "
61. § 167 zní:
"O) Lidový soud postoupí věc krajskému prokurátoru, vyjde — li najevo, že jde o trestný čin náležející k příslušnosti krajského prokurátora. Převezme — li krajský prokurátor stíhání, vrací se věc do stavu vyšetřování.
(2) Vrátí-li krajský prokurátor věc postoupenou podle odstavce 1, lidový soud v řízení pokračuje. "
62. §168 odst. 1 zní:
"(1) Jestliže po podání žaloby před krajským soudem důvod společného řízení zanikne zastavením trestního stíhání nebo vyloučením některé věci, může krajský soud postoupit zbývající nebo vyloučenou věc příslušnému okresnímu prokurátoru. "
63. § 169 odst. 1 a 2 zní:
(1) Vyjde-li najevo, že pro trestný čin, pro který byla podána žaloba, obviněný podléhá vojenské soudní pravomoci, lidový nebo krajský soud postoupí věc příslušnému vojenskému prokurátoru.
(2) Vyjde-li najevo, že pro trestný čin, pro který byla podána žaloba, obviněný vojenské soudní pravomoci nepodléhá, vojenský soud postoupí věc příslušnému okresnímu nebo krajskému prokurátoru. "
64. § 172 odst. 2 zní:
"(2) Odvoláním lze odporovat rozsudku prvé stolice; proti rozsudku nejvyššího soudu není odvolání přípustné. "
65. V § 173 odst. 1 písm. c) se za slova "z trestného činu" vkládají slova "nebo proto, že soud o takovém včas uplatněném nároku nerozhodl".
66. § 178 věta první zní: "O odvolání proti rozsudku krajského soudu rozhoduje nejvyšší soud. "
67. § 180 odst. 1 zní:
"(1) Soud přeruší trestní stíhání,
a) jestliže obviněného nelze pro nepřítomnost postavit před soud a nekoná se řízení proti uprchlému,
b) jestliže obviněného nelze pro těžkou chorobu postavit před soud a odvolací líčení nelze konat v jeho nepřítomnosti, nebo
c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání trestného činu, schopen chápat smysl trestního řízení. "
68. V § 185 odst. 2 citace "§§ 143 až 148" se nahrazuje citací "§§ 143 až 145 odst. 1 a §§ 146 až 148".
69. § 197 písm. b) zní:
,, b) zamítne rozsudkem odvolání proto, že není důvodné, nebo".
70. V § 197 písm. c) na konci se připojuje tato věta: "Zruší-li, byť i jen částečně, výrok o vině, zruší celý výrok o trestu a vyměří trest znovu. "