zařízení pro čištění průmyslových odpadových vod a látek znečišťujících vody a vzduch;
4. navštěvovat všechny podniky a zařízení, vyžadovat na jejich správě dokumenty a materiál o každém problému, jenž orgány veřejné hygieny zajímá;
5. stanovit závazné zdravotnické požadavky podle platných předpisů a zásad a určovat lhůty pro jejich plnění;
6. nesplní-li se tyto požadavky, provádět sankce, zejména ukládat pokuty a zavírat závody, podniky, jídelny, ubikace atd., pokud nebudou závady odstraněny.
Z provedeného rozboru a ze zkušeností získaných v SSSR vyplývá nutnost nové úpravy, která se provádí navrhovaným zákonem.
Zákon je rámcový, neboť podrobnější úpravu nutno vzhledem k rozsáhlosti látky svěřit prováděcím, předpisům.
6. část zvláštní. K § 1:
Hygienická a protiepidemická péče se neomezuje jen na ochranu životních podmínek před zdravotními závadami a na odstranění těchto závad, nýbrž má zdravotně příznivé podmínky přímo spoluvytvářet.
K § 2:
K písm. a): Zde se dává podklad k řešení otázek, zahrnovaných pod pojem komunální hygieny. Základním jejím úkolem je péče
o to, aby byly uskutečněny zdravotnické zásady týkající se budování a provozu sídlišť objektů obytných a hospodářských, zařízení a prostředků komunikačních, zařízení zdravotnických, sociálních a kulturních, zařízení pro zásobování vodou, zařízení pro osobní hygienu (na př. lázně, prádelny, holičství, kadeřnictví) a míst určených ke společnému užívám, pobytu nebo shromažďování, jakož
i zařízení k odstraňování odpadů (kanalisace, kafilerie a pod. ). Těžiště této pečtí se bude postupně posunovat již od období plánování a projektování sídlišť a všech těchto zařízení. Stát musí zejména dbáti o to,
a) aby nová sídliště a jejich části byly stavěny na místech s příznivými zdravotními podmínkami a aby měly zabezpečeno zásobování pitnou, užitkovou a provozní vodou,
b) aby zdravotní stav sídlišť a okolních krajin byl zlepšován úpravou a ochranou vodních a vegetačních poměrů, ochranou vzduchu před znehodnocením plyny, para-
mi, prachem a choroboplodnými zárodky i ochranou proti znečišťujícím látkám chemickým a biologickým,
c) aby bylo zajištěno řádné stokování a čištění sídlišť,
d) aby v sídlištích provoz jednotlivých zařízení a dopravních prostředků se dál bez nadměrného hluku a jiných zdravotních závad.
Do komunální hygieny patří i péče o pohřebiště, pohřbívání a všechno, co s tím souvisí, na př. pohřby, přepravy a exhumace mrtvol, zřizování a udržování pohřebišť a krematorií.
K písm. b): Jde o obor hygieny práce, která se zaměřuje zejména na to, aby závody byly vhodně umístěny a měly zajištěno řádné zásobování vodou a odstraňování odpadů, aby pracoviště i pomocné místnosti určené pro zdravotní a sociální zařízení byly prostorné a správně rozmístěné a upravené, aby stroje, nástroje a jiné výrobní prostředky nepůsobily škody na zdraví a vyhovovaly s hlediska fysiologie práce, aby zpracovávaný materiál neobsahoval jedovaté látky nebo nebyl jinak zdravotně závadný a aby uspořádání práce umožňovalo udržení plné pracovní schopnosti.
Prostředkem k dosažení cíle, k němuž má směřovat péče o hygienu práce, bude stanovení zdravotních zásad, jež bude nutno v jednotlivých pracovních oborech dodržovat, a účast orgánů hygienické a protiepidemické služby při projektování pracovišť a při zavádění nových výrobních prostředků a látek a nových pracovních postupů a metod. Dále to budou opatření, učiněná na podkladě kontroly pracovních podmínek a kontroly zdravotního stavu pracujících. Kontrola pracovních podmínek se bude provádět v závodech, jednotlivých dílnách a na pracovištích všeho druhu a bude záležet ve zkoumání a hodnocení stavu pracoviště (na př. teplota a vlhkost vzduchu, obsah plynů, par a prachu ve vzduchu, záření, hluk, otřesy a osvětlení pracoviště) a technologického procesu (na př. výrobní prostředky, zpracovávaný materiál, výrobní postup a pomůcky sloužící k ochraně pracujících). Při kontrole zdravotního stavu pracujících se bude sledovat vliv pracovního prostředí a procesu na zdraví pracujících a, podle výsledku této kontroly budou učiněna opatření ke zlepšení pracovních podmínek.
Veškerá péče o hygienu práce bude prováděna se zvláštním zaměřením na zábranu úrazů a nemocí z povolání.
K písm. c): Předmětem péče o školní hygienu budou všechna zařízení, určená pro spoléčnou výchovu dětí předškolního věku a žáků, zejména jeslí, dětských útulků, škol, učňovských domovů, internátů, hřišť a zotavoven. Právě vzhledem k tomu, že při budování a udržování všech dětských zařízení je nutno se řídit jednotnými zdravotnickými zásadami, budou předmětem této péče i taková zařízení, která nemají výlučně povahu učilišť.
Také v tomto oboru hygienické a protiepidemické péče bude nutno dbát o to, aby zdravotnické zásady, které budou stanoveny podle tohoto zákona, byly dodržovány již při projektování a výstavbě zařízení určených pro společnou výchovu, V těchto zařízeních bude nutno činit a zvlášť pečlivě provádět všechna opatření proti přenosným nemocem.
Při hygienickém dohledu na výchovná zařízení bude se pečovat též o to, aby způsob vyučování a výchovy byl přizpůsoben potřebám tělesného a duševního vývoje (na př. rozvrh hodin, délka vyučovací doby a přestávek, zařazení tělesné výchovy atd. ).
K písni, d): Tento úsek zahrnuje hygienu výživy a hygienu jiné spotřeby. V oboru hygieny výživy 'budou stanoveny závazné zdravotnické zásady pro prvovýrobu, výrobu, zpracování, úchovu, skladování, oběh, dovoz a vývoz poživatin, čítajíc v to i zásady pro provádění prohlídky masa. Budou zkoumány a soustavně kontrolovány zdravotní nezávadnost a biologická hodnotnost poživatin od jejich prvovýroby a výroby až po spotřebu. Zvláštní pozornost bude věnována podnikům a zařízením pro hromadné stravování, a to jak při jejich zřizování, tak i při jejich provozu.
K provádění péče o hygienu jiné spotřeby bydou stanoveny zdravotnické zásady pro výrobu, skladování, oběh, udržování, dovoz a vývoz předmětů běžného užívání, zejména nádobí, náčiní, obalů, měr, vah, barev, oděvů, obuvi, hraček, kosmetických potřeb a všech umělých hmot, z nichž se vyrábějí běžně užívané předměty, které přicházejí do styku s lidským tělem; zdravotní nezávadnost všech těchto předmětů bude zkoumána a soustavně kontrolována.
V rámci této péče bude dbáno též o zachováváni hygienických a protiepidemických předpisů při výrobě léčiv; jejich účinnost a jakost je kontrolována jinak podle předpisů vydaných na podkladě zákona č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv,
K písm. e): O obecnou ochranu proti vzniku a šíření přenosných nemocí se pečuje ve všech oborech hygieny, účinný boj proti nim vyžaduje však zvláštních, specifických opatření
protiepidemických. Zvláště je nutno dbáti již o zábranu přenosných nemocí, a to zejména dalším rozšiřováním povinného očkování a stálým dozorem na osoby, prostředí a zařízení, jež bývají zdrojem nákazy.
Vedle toho bude nutno, jako je tomu již podle dosavadních předpisů, činit všechna opatření nutná k zamezení šíření přenosných nemocí.
K§ 3:
K odst. l: Splnění úkolů hygienické a protiepidemické péče, vysvětlených v § 2, je nutno zabezpečit uložením povinnosti každému, kdo — ať jako veřejný činitel nebo jednotlivec — ovlivňuje po zdravotní stránce životní prostředí nebo ostatní podmínky života.
K odst. 2: Opatření, o nichž je zde zmínka, budou v podstatě stejná ochranná opatření jako podle dosavadních zákonů č. 60/1948 Sb., č. 61/1948 Sb. a č. 158/1949 Sb.
V rámci desinfekce bude prováděno ničení nejen choroboplodných zárodků, nýbrž i škodlivého hmyzu a jiného škodlivého živočišstva, které přenáší zárodky nemocí (desinsekce a deratisace).
K odst. 3: V oboru boje proti přenosným nemocem vznikají situace podobné jako při živelních pohromách, a proto se tu přejímá obdobné ustanovení zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
K § 4:
V krajích a okresech měli dosud provádět dozor na hygienickou a protiepidemickou péči hlavně lékaři krajských národních výborů, po případě okresních národních výborů. Ti ovšem nemohli svůj úkol zvládnout, neboť nebyli pro tento obor ani dostatečně vyškoleni ani vybaveni dostatečnou pravomocí. Tím méně by mohli splnit úkoly hygienické a protiepidemické péče v novém pojetí. Zvýšené úkoly bude možno plnit jen tehdy, budou-li v rámci lidové správy zřízeny zvláštní orgány hygienické a protiepidemické služby, které budou pro tento účel vyškoleny a vybaveny zvýšenou pravomocí..
K § 5 a 6:
Pro vymezení působnosti orgánů hygienické a protiepidemické služby byla vzorem působnost orgánů sanitární inspekce v Sovětském svazu. Působnost orgánů hygienické a protiepidemické služby se vzhledem ke své závažnosti podrobně vymezuje.
Materiálně právními podklady této působnosti budou předpisy, které pro jednotlivé
úseky hygienické a protiepidemické péče vydá ministr (ministerstvo) zdravotnictví podle zmocnění uvedeného v § 15. K těmto předpisům náležejí i zdravotnické zásady (hygienické normy), které určí obecné zdravotnické požadavky, kterým musí závazně vyhovovat jednotlivé předměty nebo složky životního prostředí i ostatní podmínky života. K technickému provedení hygienických norem budou jednotlivé ústřední úřady, po případě orgány jim podřízené vydávati ve svém oboru působnosti potřebné technické a jakostní normy a i standardy. Hygienické normy budou vydávány v součinnosti se zúčastněnými ústředními úřady, naproti tomu zase stanovení technických předpisů k jejich provedení se váže na souhlas orgánů hygienické a protiepidemické služby.
Kontrolní činnost orgánů hygienické a protiepidemické služby se musí zaměřit nejen na odstraňování zjištěných zdravotních závad, nýbrž hlavně na zabránění jejich vzniku (t. zv. ochranný dozor). Nejvýraznější formou ochranného dozoru je vydávání závazných posudků (t. zv. expertisa), jejichž závaznost je v některých případech zdůrazněna zvláštními sankcemi. Tím, že se zahájení stavby váže na předchozí souhlas hygienika, nezavádí se žádné zvláštní schvalovací řízení (na př. vedle řízení stavebního nebo vodohospodářského), nýbrž jenom se zajišťuje, že v rámci dosavadních řízení musí být dbáno posudku orgánů hygienické a protiepidemické služby. Jen takto lze zabránit takovým zdravotním závadám, které by se později nedaly odstranit vůbec nebo jen s neúměrnými náklady. Zkušenosti z výstavby zejména průmyslových závodů, zemědělských objektů a nových sídlišť ukazují, že bez takového ustanovení nelze předejít nedozírným škodám.
Do kontrolní činnosti orgánů hygienické a protiepidemické služby náleží i kontrola účinnosti a nezávadnosti ser, vakcin a bakteriálních přípravků. Z celého zaměření zákona Je jasno, že tato kontrola se nevztahuje na přípravky pro účely veterinárního lékařství.
Hygienik na základě soustavného sledování a rozboru hygienické a epidemiologické situce ve svém obvodě plánuje opatření k zlepšení tohoto stavu, zejména k zamezení vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání nebo nemocí, jejíchž vznik nebo šíření jsou důsledkem porušování hygienických předpisů a požadavků (na př. alimentární otravy, otravy z materiálů používaných k výrobě jídelního náčiní a pod. ). V rámci této působnosti bude řídit též hygienickou a protiepidemickou službu při větších transportech osob (§ 5 odst.
l č. 5), aby se zabránilo přenesení některých přenosných nemocí.
Opatření, která vyžadují odborných zdravotnických znalostí, zejména zvláštní opatření protiepidemická (na př. očkování, desinfekce atd. ) provádějí orgány hygienické a protiepidemické služby buď samy nebo odbornými silami zdravotnických zařízení léčebně preventivních, jimž je tato povinnost uložena zákonem o jednotné preventivní a léčebné péči.
K vynucení svých opatření mají orgány hygienické a protiepidemické služby prostředky (sankce) uvedené v § 6 č. 3; kromě toho některé nižší orgány hygienické a protiepidemické služby bude možno zmocnit k ukládání pokut v blokovém řízení podle předpisů trestního práva správního.
K §7:
K odst. l: Měřítkem pro odstupňování pravomoci hygieniků je závažnost, zejména hospodářský dosah jednotlivých opatření. Všechny takové závažné funkce jsou vyhrazeny vyšším hygienikům, kteří svými odbornými a kádrovými kvalitami poskytují plnou záruku, že náležitě zváží poměr ohrožených zdravotních zájmů a újmy, která by mohla vzejíti z jejich opatření.
Kontrola účinností a nezávadnosti ser, vakcin a bakteriálních přípravků byla rozdělena tak, že ve výrobě a vůbec před jejich uvedením v oběh je vyhrazena hlavnímu hygienikovi. To je odůvodněno celostátní závažností zájmů, které tu mají být zabezpečeny a mezi nimiž je i fysická způsobilost obyvatelstva k obraně státu. Za oběhu a používání koná ovšem kontrolu těchto léčiv každý hygienik.
Působnost, uvedenou v §§ 5 a 6, která není vyhrazena jen hlavnímu nebo krajskému hygienikovi, může vykonávat ve svém obvodě i okresní hygienik.
K odst. 2: V tomto ustanovení se odbornými pracovníky rozumějí vedoucí jednotlivých pracovních úseků hygienicko-epidemiologických stanic.
K § 9:
Ustanovování oblastního hygienika netřeba v zákoně řešit, protože plyne z ustanovení § 121 ústavy.
Působnost, uvedená v ustanoveních § 5 odst. l č. 2 a 3 a odstavce 2 a § 6 č. 3 tvoří zvláštní část hygienikovy pravomoci, ježto se od ostatních liší svou závažností. Proto se také hygienikovo postavení při výkonu této pravomoci upravuje odchylně (odstavec 3).
Tato odchylka má zabezpečit, že zejména a těchto věcech bude v rámci národního výboru rozhodovat vždy hygienik. To platí jak pro věci, o nichž se rozhoduje v prvé instanci, tak i pro rozhodování o odvoláních.
K S 10:
Ustanovením odstavce l, pokud se týká spolupráce s inspekcí práce, se navazuje na zákon č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci, zejména na jeho § 6 odst. 2 a § 9.
Obdobné jako s orgány inspekce práce spolupracují orgány hygienické a protiepidemické služby ovšem i s orgány, které vykonávají odborný technický dozor podle § 8 uvedeného zákona.
Povinnost mlčenlivosti a zvýšená trestní odpovědnost je nutným doplňkem oprávnění k přístupu do závodů a k tajemstvím jednotlivců. Tato povinnost mlčenlivosti se nedotýká oznamovací povinnosti stanovené předpisy vydanými podle tohoto zákona nebo jinými předpisy, nezáleží na tom, zda oznamování skutečností je výslovně nařízeno nebo je jenom nutným předpokladem pro splnění úkolů hygienické a protiepidemické péče.
K §§ 11 a 12:
Bez vyhovujících výkonných zařízení nemohly by hygienickou a protiepidemickou službu uspokojivě vykonávat ani nově zřízené orgány. Zákonem č. 70/1949 Sb. o Státním zdravotnickém ústavě, byl zřízen jediný ústřední ústav (na Slovensku oblastní ústav), na který byly bezprostředně napojeny pobočky, které však nebyly ani ve všech krajích. Tento ústav (jeho pobočky) nebyl úzce spjat ani s ministerstvem zdravotnictví ani s národními výbory; to se nepříznivě odráželo v jeho práci.
Tuto nevyhovující síť zdravotnických zařízení pro obor hygienické a protiepidemické péče je proto nutno přebudovat. Ze zrušovaného Státního zdravotnického ústavu se zřídí při ministerstvu zdravotnictví specialisované výzkumné ústavy. Pro nejbližší dobu se počítá jen s ústavem pro hygienu a ústavem pro epidemiologii, které budou v rámci svých úkolů konat výzkumné práce i v oboru mikrobiologie. Krajské výzkumné ústavy se zřídí jen v některých oblastech, kde zvláštní hygienické a epidemiologické poměry budou vyžadovat provádění soustavného výzkumu přímo na místě, na př. v oblastech velikých průmyslových podniků a pod. S jejich zřízením se počítá až v r. 1953.
V krajích a okresech se zřizují hygienickoepidemiologické stanice, jejichž úkolem bude zejména všestranné studium hygienického a, epidemiologického stavu území jim přikázaného a jednotlivých zvláště průmyslových objektů. Na podkladě komplexního vyšetření hygienického a epidemiologického stavu budou navrhovat a provádět potřebná opatření jak preventivní tak represivní a usměrňovat na tomto úseku činnost všech zdravotnických zařízení svého obvodu. Některé pobočky Státního zdravotnického ústavu konaly dosud též vyšetřování v oboru veterinárního lékařství pro ministerstvo zemědělství. Až do té doby, než ministerstvo zemědělství bude s to konat si tyto práce ve vlastních zařízeních, přejímají hygienicko — epidemiologické stanice i tyto úkoly.
K § 13:
Hygienická a protiepidemická opatření jsou různé povahy a jejich důsledky postihují občany v nejrůznějších majetkových vztazích, takže každá úprava, která by přímočaře rozvrhovala náklady těchto opatření na ty, které hradí stát, a na ty, které je povinen hradit někdo jiný, by vedla k nežádoucím nesrovnalostem a příkrostem. Nejspíše ještě lze náklady takto jednoznačně rozvrhnout v oboru boje proti přenosným nemocem, kde i obecný zájem natolik převažuje, že stát bude i nadále hradit náklady na většinu zvláštních protiepidemických opatření; podrobný jejich výpočet provedou prováděcí předpisy. Naproti tomu v ostatních případech, zejména při všech hygienických opatřeních, se stanoví jako zásada, že náklady nese zpravidla ten, jehož osoby nebo věci se opatření týká. Témuž subjektu bude možno podle odstavce 2 uložit i náhradu nákladů šetření a zkoumání, jimiž byly zjištěny hygienické nebo epidemiologické závady. Pokud má o povinností k náhradě nákladů rozhodovat poměr k věci, stačí k určení zavázaného subjektu třebas i jen faktická moc nad věcí. Toto řešení, nutné z důvodů operativnosti hygienických a protiepidemických zákroků, nebude ovšem bránit dalšímu vypořádání mezi tím, kdo náklady uhradil, a tmi, kdo za nezávadnost věci odpovídá podle občanského zákoníka, nebo není-li takových ustanovení, třebas jen podle základních pravidel občanského soužití, daných k ochraně zdraví, života a majetku spoluobčanů (§ 127 tr. z. správního).
Ani tato úprava se však nezavádí bezvýjimečně. Nebude-li subjektu, který by hradil náklady hygienických a protiepidemických opatření, nebo bude-li to se zřetelem na
zvláštní povahu věci stanoveno v podrobných předpisech, vydaných podle odstavce 3, ponese i tady náklady stát. V jiných případech může okresní národní výbor z důvodů zvláštního zřetele poskytnout podporu na úhradu těchto nákladů. To opravňuje lidové orgány, aby užívajíce třídního měřítka, zmírnily případné nesrovnalosti a tvrdosti v těchto otázkách.
K § 14:
Od ustanovení nároku na náhradu škody způsobené hygienickými a protiepidemickými opatřeními se upouští, protože obecně nelze věc nárokově řešit (nečinila tak ani dřívější úprava) a každé vymezení by bylo nepřesné a znemožňovalo by pružné rozhodování. Možnost poskytnout poškozenému podporu, a to po případě až do plné výše způsobené škody bude spolehlivým prostředkem pro rozhodování podle třídního hlediska.
Toliko pokud jde o pracovní výdělek ušlý následkem hygienických a protiepidemických opatření, připouští se právní nárok na náhradu; V podrobných předpisech, vydaných podle odstavce 3, budou upraveny jeho podmínky (včetně případného vyloučení takového nároku) a otázka výše náhrady, škodou je prakticky i újma vzniklá odebráním vzorků k účelům hygienických a epidemiologických Šetření a zkoumání. Tato škoda však se nehradí.
Podrobné předpisy týkající se celého výdělku budou vydávány též v dohodě a ÚRO.
K §15:
Tímto zmocněním ve spojení s. materiálně právními ustanoveními § 2 se zabezpečuje hlavně možnost upravit všechny úkoly hygienické a protiepidemické péče pružnými a snadno měnitelnými předpisy, a to buď nařízeními ministra nebo obecnými předpisy ministerstva.
K §16:
Tento zákon se vztahuje i na všechny ozbrojené sbory a jejich orgány mají tedy obecnou povinnost plnit úkoly hygienické a protiepidemické péče podle Části L Branná moc, zejména vzhledem k svým úkolům za branné pohotovosti státu, musí však sama mít i působnost řídící, výkonnou a dozorčí a má k tomu své zvláštní orgány. Z obdobných důvodů se stejné postavení přiznává i Pohraniční stráži, Sboru národní bezpečnosti a vězeňské správě. Jednota prostředí a souvislost všech Životních podmínek si však vynucují, aby součinnost jejich orgánů s orgány hygienické a protiepidemické služby byla co nejužší a aby
se tato součinnost projevovala zejména v boji proti přenosným chorobám, kde nutná opatření obecné povahy musí býti provedena koordinovaně a v celém ohroženém prostoru.
K §17:
K odst. l: Protože hygienická a protiepidemická péče má být vybudována na nových základech a nově organisována s jednotného hlediska, je nutno zrušit všechny dosavadní hygienické a protiepidemické předpisy, i když ojediněle po věcné stránce vyhovují a jejich obsah bude převzat do nové úpravy. Zrušují se především:
1. zákon č. 89/1897 ř. z., o obchodě s potravinami a některými předměty užitnými,
2. zákon č. 412/1919 Sb., o povinném očkování proti neštovicím,,
3. vládní nařízení č. 377/1920 Sb., o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami,
4. zákon č. 464/1921 Sb., o pohřbívání ohněm,
5. zákon č. 116/1934 Sb., o povinném očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem,
6. vládní nařízení č. 41/1940 Sb., o prohlídce jatečných zvířat a masa a zřizování a provozování jatek,
7. vládni nařízení č. 40/1942 Sb., o prohlídce masa,
8. zákon č. 189/1946 Sb., o povinném očkování proti záškrtu,
9. zákon č. 60/1948 Sb., o potírání nemocí přenosných na lidi,
10. zákon č. 61/1948 Sb., o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose,
11. zákon č. 70/1949 Sb., o Státním zdravotnickém ústavu,
12. zákon č. 158/1949 Sb,, o boji proti pohlavním nemocem, a to vesměs v úpravě, jaká vyplývá z předpisů je měnících a doplňujících.
Kromě výše uvedených se zrušují i všechny ostatní předpisy, upravující věci hygienické a protiepidemické péče, tedy na příklad všechny předpisy o prohlídce, pohřbívání a pitvách mrtvol a o hřbitovech, vládní nařízení čís. 223/1939 Sb., o ochraně přírodních léčivých zdrojů, zákon č. 44/1897 mor. z. z., o ustanovování dozorčích orgánů pro obchod s potravinami a některými předměty spotřebnimi, nařízení č. 54. 300/1908 F. M. (uh. min. orby), o prohlídce masa, vládní nařízení č. 99/ 1931 Sb., jímž se omezuje používání zdraví škodlivých kovů a kovových směsí při zacházení s potravinami, (poživatinami) a kosmetickými prostředky, jakož i při dětských hračkách, Vládní nařízení č. 75/1934 Sb., o výrobě mléka, výrobků z mléka a o Obchodu s těmito potravinami, vládní nařízení č. 163/1935 Sb., o výrobě a prodeji francovky, vládní nařízení č. 211/1941 Sb., o používaní dusitanů v potravinářství, vládní nařízení č. 458/1941 Sb., o obchodu s absintem, zákon č. 160/1936 Sb., o hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem, vládní nařízení č. 176/1936 Sb., jímž se provádějí některá ustanovení zákona č. 160/1936 Sb., vládní nařízení č. 220/1940 Sb., o zákazu používati návnad, obsahujících živé choroboplodné zárodky, k hubení živočišných škůdců a o dozoru nad výrobou prostředků toho druhu, vládní nařízení č. 188/1941 Sb., o povinném hubení krys a potkanů, a vládní nařízení č. 369/1941 Sb., o odstraňování a zužitkování těl zvířat a jejich částí.
Dále se zrušují všechna hygienická a protiepidemická ustanovení předpisů upravujících převážně jiné věci než zdravotnické, na příklad příslušná hygienická a protiepidemická ustanovení říšského vodního zákona č. 93/1869 ř. z., českého zemského vodního zákona č. 71/ 1870 čes. z. z., ve znění přílohy k vládnímu nařízení č. 305/1942 Sb., obecného horního zákona č. 146/1854 ř. z., zákona č. 96/1925 Sb., o vzájemných poměrech náboženských vyznání, zákona o územním plánování a výstavbě obcí č. 280/1949 Sb., zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství, a železničních přepravních řádů.
K odst. 2: Zrušené předpisy nelze pro rozsáhlost látky nahraditi novými již před počátkem účinnosti tohoto zákona. Proto se umožňuje, aby se až do vydání nových předpisů mohlo přiměřeně postupovat podle předpisů dosavadních, ovšem jen s výhradou, že neodporují novému zákonu.
C. Finanční dosah.
Plnění úkolů vytčených navrženým zákonem bude vyžadovat jak zvětšeného počtu kádrů, tak i rozsáhlejšího a dokonalejšího věcného vybavení. Tím vzniknou ovšem zvýšené náklady jak osobní tak i věcné.
Pokud jde o ústavy, zamýšlí se prozatím zříditi jen ústav pro hygienu a ústav pro epidemiologii. Náklady (provozní ztráty) na tyto ústavy včetně případných krajských výzkumných ústavů se odhadují
roční částkou.....114, 252. 000 Kčs,
výnosy.......8, 221. 000 Kčs,
provozní ztráta.....106, 031. 000 Kčs.
Pokud jde o krajská výkonná zařízení, budou pravděpodobně zřízena již v r. 1952 u všech KNV.
Náklad (provozní ztráta) na ně se odhaduje ročně na.......153, 000. 000 Kčs.
Kdyby byla zřízena současně také výkonná zařízení u každého okresního národního výboru, vyžádala by si ročního nákladu asi......... 230, 000. 000 Kčs,
úhrnem.......489, 031. 000 Kčs.
V rozpočtu na rok 1951 bylo celkem na hygienickou a protiepidemickou péči v různých položkách rozpočtu ministerstva zdravotnictví kap. 30 zařazeno pro Státní zdravotnický ústav........108, 000. 000 Kčs,
pro ostatní hygienickou a
protiepidemickou péči.. 136, 000. 000 Kčs,
úhrnem....... 243, 000. 000 Kčs,
takže by se roční náklad na
hygienickou a protiepidemickou
péči zvýšil o...... 246, 031. 000 Kčs.
Poněvadž však v roce 1952 nebudou krajská a okresní výkonná zařízení plně vybavena u všech krajských a okresních národních výborů, nutno počítat s tím, že se čistý náklad (t. j. po odečtení příjmů) na hygienickou a protiepidemickou péči pro tento rok zvýší nejvýše o 55, 658. 000 Kčs.
S touto částkou je v rozpočtu na r. 1952 počítáno.
Provádění zákona si vyžádá, v krajích českých zvýšení stavu zaměstnanců o 521 (dosavadní stav 1691, plánovaný stav 2212). Toto zvýšení, jakož i zvýšení počtu zaměstnanců na Slovensku již je zahrnuto do plánu pracovních • sil na rok 1952.
V Praze dne 7. března 1952.
Náměstek předsedy vlády: Dr Dolanský v. r.
Ministr zdravotnictví:
Dr h. c. Plojhar v. r.
Státni tiskárna, n. p., 01 — 872-52.