Obdobně jako pojištěncům národního pojištění bude preventivní a léčebná péče poskytována také některým účastníkům vojenské nemocenské péče a jejich rodinným příslušníkům v rozsahu stanoveném dosud dohodou mezi ministerstvem národní obrany a býv. ministerstvem práce a sociální péče.

Podle písm. b) je zaručena bezplatná preventivní a léčebná péče pro další skupiny osob nebo pro určité případy. Tak válečným poškozencům ji zajišťuje zákon č. 164/1946 Sb.; tuto péči jim bude poskytovat státní zdravotní správa (viz i § 16 odst. 3). Bezplatná preventivní a léčebná péče je dosud zaručena také zákony o potírání přenosných nemocí, tuberkulosy a pohlavních nemocí, dále zákonem o poradenské zdravotní péči a konečně zvláštními předpisy o léčení nemajetných osob nepojištěných. Nově se jeví potřeba rozšířit bezplatnou péči zejména na brance; tuto úpravu provede ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem financí.

K§ 6:

Obvodní princip spočívající na zásadě plné odpovědnosti obvodního lékaře za zajištění zdravotní péče o určitý kolektiv je jednou ze základních zásad sovětského zdravotnictví, protože jeho důsledné provádění zaručuje plynulou a soustavnou péči o člověka. Provedení tohoto principu povede i u nás ke zvýšení úrovně zdravotních služeb.

K § 7:

Toto ustanovení vypočítává taxativním způsobem jednotlivé druhy zařízení, v nichž se poskytuje preventivní a léčebná péče. Zavádí se jednotná nomenklatura zdravotnických zařízení jako jedna z nutných podmínek pro plánování a budování jejich sítě. Druhy zařízení uvedené v zákoně netvoří uzavřenou řadu; ministru zdravotnictví se proto dává možnost vytvářet další druhy zařízení podle potřeb daných vývojem a objektivními hospodářskými podmínkami.

K jednotlivým skupinám zařízení se podotýká:

Nemocnice jsou základní zdravotnická zařízení, ve kterých se poskytuje veškerá odborná preventivní a léčebná ústavní péče osobám stíženým poruchami zdraví, které nejsou vhodné pro léčení nebo vyšetření ambulantní.

Odborné léčebné a ošetřovací ústavy jsou doplňkovým zdravotnickým zařízením, v němž se poskytuje zvláštní odborná ústavní péče osobám stíženým některými poruchami zdraví, pro něž je charakteristickým častý výskyt, typický a chronický průběh, potřeba zvláštní odborné, po př. prohloubené odborné péče léčebné, nápravné nebo výchovné a jež jsou diagnosticky vyjasněny. Lázeňské a 'klimatické léčebné ústavy jsou zvláštním typem odborných léčebných a ošetřovacích ústavů; odlišným rysem u lázeňských a klimatických ústavů je ta skutečnost, že používají k therapii též daných přírodních léčivých zdrojů, po př. klimatických podmínek.

Zařízení ambulantní péče jsou zdravotnická zařízení pro kolektivní zdravotní službu, poskytující ambulantní formou preventivní a léčebnou péči.

Zařízení péče o ženu a dítě zahrnují zařízení lůžková a ambulantní, která jsou výlučně určena pro péči o ženu a dítě. Do této skupiny jsou zařazeny také jesle, v nichž je výchovná činnost těsně spojena se zdravotnickými úkoly a je jim v mnohém podřízena.

K§ 8:

Zdravotnická zařízení zřizuje a provozuje zásadně ministerstvo zdravotnictví a národní výbory. Postup při jejich zřizování bude stanoven v prováděcích předpisech k tomuto zákonu. Základní směrnicí pro rozšiřování sítě zdravotnických zařízení je jednotný hospodářský plán.

K § 9:

Ve smyslu usnesení vlády ze dne 3. července 1951 se do jednotné soustavy zdravotnických zařízení včleňují také závodní ambulatoria a závodní ordinace. Budování a udržování těchto zařízení a jejich hospodářskotechnický provoz bude náležet závodům, kdežto provoz zdravotní péče budou obstarávat zařízení státní zdravotní správy.

Pojem závodu podle tohoto paragrafu má nejširší dosah. Závody ve smyslu tohoto zákona jsou tedy i zařízení státní správy, úřady aj.

Obecná povinnost závodů uložená tímto ustanovením, bude plněna v rámci jednotného hospodářského plánu na. podkladě norem pro budování závodních zdravotnických zařízení.

K §10:

Toto ustanovení se bude vztahovat zejména na ta zařízení, v nichž je obstarávána zdravotní péče dobrovolnými pracovníky anebo v nichž zajišťují orgány státní zdravotní správy jen některé služby. Proto bude svěřeno zejména Československému červenému kříži zřizování ošetřovatelských stanic a jiných pomocných zdravotnických zařízení. Také prohloubení zdravotní péče o venkov, zejména budování pomocných zdravotnických zařízení v jednotných zemědělských družstvech bude umožňováno touto cestou.

Odchylky pro zřizování a udržování zdravotnických zařízení budou povoleny též tam, kde bude jejich účelem nadlepšení zdravotní péče o pracující v závodech. Tato zařízení budou budována, udržována a provozována v rámci podnikového fondu pracujících.

K §11:

Ve smyslu tohoto ustanovení jsou již vytvářeny podle vládního usnesení ze dne B. července 1951 a směrnic ministerstva zdravotnictví ústavy národního zdraví jako organisační jednotky podřízené okresním, po případě krajským národním výborům. Tyto ústavy jsou zařízeními státní zdravotní správy ve smyslu vládního usnesení ze dne 12. prosince 1950 o zásadách pro hospodaření některých zařízení v oboru státního hospodářství (uveřejněného vyhláškou ministerstva financí č. 691/1950 Ú. 1. I. ). Na rozdíl od jiných zařízení státní správy je u těchto ústavů zajištěna jejich větší operativnost, jak to vyžaduje provoz preventivní a léčebné péče. Ústavy národního zdraví jsou proto základními plánujícími jednotkami a jsou vybaveny v potřebné míře provozní samostatností, zejména ve věcech hospodářských a správních.

Zdravotní službu v okrese obstarávají okresní ústavy národního zdraví; pro výše kvalifikované odborné ambulantní i lůžkové služby v krajích se zřizují krajské ústavy národního zdraví..

•Základními plánujícími jednotkami s potřebnou provozní samostatností budou také odborné léčebné a ošetřovací ústavy a léčebné ústavy lázeňské a klimatické.

Většina zdravotnických zařízení bude podřízena národním výborům. Ta zařízení, která budou plnit úkoly celostátní, budou podřízena přímo ministerstvu zdravotnictví.

K §12:

Při zajišťování pohotovostní služby a v případech první pomoci se stává, že někteří neodpovědní jednotlivci odmítají poskytnout osobní nebo věcnou pomoc. Je proto nutno,

aby takové činy, které nejsou dosud přestupky podle trestního zákona správního, byly trestné podle ustanovení § 80 uvedeného zákona.

Vyžádáním osobní a věcné pomoci může být způsobena zejména ztráta na odměně za práci a škoda na věcech. Pro tyto případy bude třeba zajistit fysickým osobám poskytnutí přiměřené náhrady.

K §13:

Z vládního usnesení ze dne 3. července 1951 vyplývá, že na stát nepřechází poskytováni zvláštní léčebné péče jako věcné dávky národního pojištění nemocenského. Poněvadž současně a tímto zákonem dochází k přebudování národního pojištění a správa národního nemocenského pojištění se svěřuje pracujícím sdruženým v jednotné odborové organisaci, je třeba dát v tomto zákoně podklad k zajištění dávky zvláštní léčebné péče orgány jednotné odborové organisace. Podle sovětského vzoru se svěřuje provádění zvláštní léčebné péče odborům, které zajistí, že při výběru a poskytování této dávky budou vedle zdravotních důvodů rozhodovat hlediska pracovních zásluh, preferovaných pracovních odvětví a pod. Ustanovení odstavce 2 je nutným důsledkem skutečnosti, že zvláštní léčebná péče je nedílnou součástí preventivní a léčebné péče.

K §14:

Jednotná odborová organisace bude provozovat ta zařízení uvedená v § 7, která budou určena delimitací podle § 15.

Až do přebudování národního pojištění platí oprávnění přiznaná podle §§ 13 a 14 jednotné odborové organisaci pro Ústřední národní pojišťovnu.

K §15:

ústřední národní pojišťovna dosud provozuje sanatoria, lázně a ozdravovny podle předpisů o národním pojištění a státní zdravotní správa pak ústavy a zařízení stejného druhu. Bude nutno rozhraničit náplň a úkoly zvláštní léčebné péče národního pojištění nemocenského od ostatní preventivní a léčebné péče; přitom bude třeba dbát, aby nedocházelo k vzájemnému překrývání. Toho se dosáhne především přesným vymezením indikací zvláštní léčebné péče; tím se změní také náplň a dosah § 29 zákona o národním pojištění. V nejtěsnější spolupráci s ústřední radou odborů bude též řešena potřeba zdravotnických kádrů pro plnění úkolů zvláštní léčebné péče.

V souvislosti s tím se provede také rozdělení ústavů a zařízení, které slouží nebo jsou určeny těmto druhům péče. Některá zařízení Ústřední národní pojišťovny přejdou na stát (obdobně podle ustanovení § 17), některá zařízení státu na jednotnou odborovou organisaci podle obecných předpisů (do trvalého užívání podle § 103 o. z. ).

K § 16:

Zmocňovací ustanovení zákona uvádí příkladem hlavní připravované prováděcí předpisy; budou to podle povahy obsahu nařízení ministra, vyhlášky, po případě směrnice pro národní výbory. Tyto předpisy bude ministr zdravotnictví vydávat, pokud toho bude povaha věci vyžadovat, v dohodě s příslušnými ministry, po případě s jednotnou odborovou organisací. Tak na př. úpravy, které budou mít finanční dosah nebo se budou týkat účetní služby a poukazovacího práva, budou projednány s ministerstvem financí, věci dotýkající se organisace lidové správy s ministerstvem vnitra, organisace a provádění transfusní služby s ministerstvem národní obrany a pod. Podle této zásady bude úprava posudkové služby projednána jednak s jednotnou odborovou organisací (pokud jde o nemocenské pojištění a o účast při výběru na zvláštní léčebnou péči), jednak se Státním úřadem pro důchodové zabezpečení (pokud jde o účast při důchodovém řízení), jednak s ministerstvem pracovních sil (pokud jde o včleňování do práce). Prováděcími předpisy budou dále upraveny potřeby speciálních služeb a jejich organisace u některých národních podniků; to se týká zejména, dopravy, kde bude třeba zajistit v dohodě s ministerstvem dopravy v rámci jednotného zdravotnictví zvláštní potřeby zdravotní služby v zájmu bezpečnosti provozu. Předpisy o úkolech jednotlivých druhů zařízení budou projednány s jednotnou odborovou organisací, pokud jde o zařízení pro poskytování zvláštní léčebné péče a příbuzné typy. Normy preventivní a léčebné péče o pracující v závodech budou vypracovány za účasti příslušných hospodářských ministerstev a odborových svazů.

Normami osobního a věcného vybavení, které stanoví ministr zdravotnictví, budou vyjádřeny potřebné standarty pro jednotlivé typy zařízení. Tyto normy budou tedy podkladem při projednávání návrhu prováděcích plánů v orgánech k tomu zřízených, při čemž ovšem konečná úprava je závislá na hospodářských možnostech daných pro příslušné plánovací období.

Přizpůsobení sítě zdravotnických zařízení

organisaci podle tohoto zákona předpokládá mimo jiné vyřešení otázky vlastních ordinací lékařů a dentistů. Toto řešení, stejně jako zavedení obvodního principu vyžaduje pro svůj politický dosah pečlivou a širokou přípravu veřejnosti i zdravotnických pracovníků. Dokud však nebude preventivní a léčebná péče plně zajištěna rozšířenou sítí veřejných zařízení, bude nutno na přechodnou dobu umožnit ošetřování ve vlastních ordinacích lékařů a dentistů.

V oboru národní bezpečnosti a vězeňské správy bude z důvodů zvláštní povahy těchto služeb provedena odchylná úprava, která ponechá zdravotní péči v uvedených oborech samostatné postavení. Organisace těchto služeb bude při tom účelně napojena na organisaci preventivní a léčebné péče podle tohoto zákona. Již ustanovení § 151 zákona o národním pojištění ve znění malé novely předvídalo novou úpravu preventivní a léčebné péče o válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce. Zrušením býv. ministerstva práce a sociální péče, do jehož působnosti tento úkol spadal, stává se převzetí péče o tyto osoby státní zdravotní správou naléhavým úkolem. Na podkladě zmocnění daného tímto zákonem bude vyřešena otázka okruhu oprávněných osob a rozsahu dávek v souladu se zásadami platnými v národním pojištění.

K § 17:

Majetkově právní důsledky sjednocení se promítají především v zestátnění veškerého majetku Ústřední národní pojišťovny, pokud byl určen k provozu zdravotní péče (s výjimkou budov a zařízení pro zvláštní léčebnou péči) a v zestátnění některých nemovitostí, které slouží alespoň převážně k provozu ambulatorií. Tím se dovršuje zestátněni provedené zákony č. 125 a č. 185/1948 Sb.

Z majetkových podstat národních podniků se vyčlení zdravotnické přístroje, nástroje a jiné potřeby, a dále ty věci, jimiž budou závodní zdravotnická zařízení nadále vybavována na náklad státní zdravotní správy podle prováděcích předpisů předvídaných ustanovením § 16 odst l č. 8.

K § 18:

Řádná příprava sjednocení ve lhůtě stanovené vládním usnesením ze dne 3. července 1951 si vyžádala četná předběžná opatření, zejména postupné zřizování ústavů národního zdraví tak, aby sjednocení zdravotní péče bylo provedeno do 31. prosince 1951. Tato opatření jsou kryta právě tímto ustanovením zákona.

K §19:

Ze zákona o národním pojištění se zrušují všechna ustanovení, pokud upravují organisaci a provádění zdravotní péče. To se týká zejména §§ 55, 94, 95, 151 odst. l, 193 až 199, 209, 210 a 211 odst. 1.

K § 20:

Plánování, organisovány řízení a kontrola preventivní a léčebné péče v oboru branné

moci a pohraniční stráže musí být v zájmu zajištění obrany státu v plném rozsahu vyňaty z organisace podle tohoto zákona. Ministerstva národní obrany a národní bezpečnosti přizpůsobí organisaci zdravotní péče v těchto oborech přiměřeně zásadám tohoto zákona, zejména ustanovením §§ l až 4. Při projednávání prováděcích předpisů ministerstva zdravotnictví, které budou vydávány v oboru civilní správy, bude zajištěna potřebná součinnost, zejména s ministerstvem národní obrany.

V Praze dne 11. prosince 1951.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zdravotnictví: Dr h. c. Plojhar v. r.

Státní tiskárna, n. p.. 01 — 5596-51.