Pokud jde o zdravotní ochranu práce, převezme příslušné úkoly ministerstvo zdravotnictví, jehož orgány budou spolupracovati s odborovými orgány. Komise ochrany a bezpečnosti práce na závodech budou však provádět též dohled nad tím, jak vedení závodu plní své povinnosti, které jsou mu uloženy v péči o zdraví pracujících.

Hlavní zásady navrhované osnovy, které vycházejí z praktických zkušeností a z potřeby odstraniti dnešní stav, jsou:

1. povinnosti vedení podniku a pracujících k zajištění bezpečnosti při práci se musí nově upravit, a to jednotně a s ohledem na pokrok vědy a techniky;

2. péče o bezpečnost při práci na pracovištích se musí zajistit po linii zaměstnavatelské, zejména rozšířením sítě bezpečnostních techniků, úpravou jejich působnosti a vytvořením řídícího orgánu v příslušných nadřízených orgánech a ministerstvech;

3. úkoly inspekce práce se musí přenést na jednotnou odborovou organisaci s cílem mobilisovat všechny pracující k účasti na účinné jejich ochraně při práci.

Při tom se ponechává odborný technický dozor nad bezpečností při práci v hornictví, letectví a nad některými technickými zařízeními příslušným ministerstvům, která jej budou provádět svými orgány v součinnosti s jednotnou odborovou organisací podle zvláštních předpisů.

V souvislosti se zřízením odborných orgánů v ministerstvech, která mají po linii zaměstnavatelské zajišťovat řádné vybudování a provádění úrazové zábrany a plnění povinností uložených závodům, se těmto ministerstvům dává oprávnění vydávat v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a jednotnou odborovou organisací podrobné předpisy o bezpečnosti při práci pro příslušné hospodářské obory.

Vydávání předpisů, jichž je třeba k provádění navrhovaného zákona a jež se vztahují na pracovní obory spadající do působnosti několika ministerstev, je vyhrazeno ministerstvu práce a sociální péče.

Za účelem koordinace a péče o zajištění jednotného provádění úkolů, vyplývajících z navrhované úpravy, se zřídí při ministerstvu práce a sociální péče koordinační sbor pro otázky bezpečnosti a zdraví při práci.

Navržená úprava provádí § 29 ústavy o právu pracujících na ochranu života a zdraví při práci a je též ve shodě se zásadou státního dozoru v ústavě vytýčenou.

Provádění inspekce práce jednotnou odborovou organisací předpokládá přijetí potřebných odborných zaměstnanců, kteří tento dozor dosud prováděli, a předání spisového materiálu a věcných pomůcek, kterých se při plnění jejich úkolů užívalo.

V. Finanční dosah.

Dosavadní náklady na živnostenskou inspekci nejsou zvlášť vyčísleny ve státním rozpočtu. Spolu s náklady ústřední. národní pojišťovny na provádění dozoru nad bezpečností při práci lze tyto náklady odhadnout ročně asi na 22 milionů Kčs, z čehož osobní náklady činí asi 12 milionů Kčs a zbytek náklady věcné, čítajíc v to výdaje na propagaci úrazové zábrany.

Náklady na provádění inspekce práce podle tohoto zákona lze odhadnout asi takto:

osobní náklady na platy odborných a kancelářských zaměstnanců budou činiti ročně asi ........26 mil. Kčs,

věcné náklady včetně propagace asi.......31 mil. Kčs,

náklady na výzkum.... 10 mil. Kčs,

úhrnem ročně asi.....67 mil. Kčs.

Zvýšení nákladů je odůvodněno tím, že dnešní nedostatečný početní stav bude třeba podstatně zvýšit. Bude třeba dále zajistit zřízení a pravidelné doplňování ústřední odborné knihovny i příručních knihoven u jednotlivých odborových svazů a krajských rad odborů. Značných nákladů si vyžádá opatření dopravních prostředků, což umožní lepší využití času k vlastní inspekční činnosti. Inspekce práce bude potřebovat pro plnění svých úkolů též různé přístroje (fotopřístroje, luxmetry, otáčkoměry a pod. ). Bude třeba také počítat s podstatným zvýšením položky na propagaci úrazové zábrany a boje proti nemocem z povolání.

Zvýšení počtu odborných zaměstnanců odůvodňují také rozsáhlejší úkoly nové inspekce práce a zejména rozšíření její působnosti na další obory (zemědělství a dopravu).

Protože právo na ochranu života a zdraví při práci je jedním ze základních sociálních práv pracujících (§ 29 ústavy), jehož zajištění je úkolem našeho lidově demokratického státu, je samozřejmé, že stát má nésti také náklady na dozor a odborný výzkum, která má provádět jednotná odborová organisace. Bude tudíž třeba každoročně preliminovat ve státním rozpočtu potřebnou částku ve shora naznačené výši, která se dá k disposici jednotné odborové organisaci.

B. Zvláštní část. K § 1.

Ustanovení vytyčuje nejen účel a stručný obsah osnovy, nýbrž je zároveň směrnicí pro provádění zákona. Zákon se vztahuje též na domácké dělníky, nikoliv však na členy družstev, kteří nejsou v pracovním poměru.

K § 2.

Při provádění konkrétních opatření musí vedení podniku využívat nejnovějších vědeckých a technických poznatků a iniciativy pracujících.

Výchova pracujících k bezpečné a zdravé práci [odst. 1 písm. b)] vyžaduje odborný výcvik, a to jak výcvik úvodní, tak výcvik na pracovišti a soustavný výcvik při běžném denním provozu (srovnej odst. 220 statutu národních podniků průmyslových). Náklady nese podnik.

Vážnými nehodami [odst. 1 písm. č)] jsou těžké a hromadné úrazy, výbuchy, požáry a pod. Nadřízenými orgány jsou generální ředitelé národních podniků a jim obdobné orgány, orgány dozoru nad bezpečností při práci jsou příslušné orgány inspekce práce, po př. orgány odborného technického dozoru. Oznamováním nehod není dotčena ohlašovací povinnost stanovená jinými předpisy, zejména § 223 zák. o národním pojištění, předpisy o protipožární ochraně a předpisy platnými pro orgány národní bezpečnosti.

Důležitou složkou preventivní péče jsou zejména pravidelné lékařské prohlídky pracujících a pravidelné vyšetřování pracovního prostředí po fysikální a chemické stránce tam, kde si toho vyžadují ohledy na ochranu života a zdraví pracujících (na př. práce v prašném prostředí nebo s jedovatými látkami). Výrobními zařízeními a pracovními pomůckami [odst. 1 písm. d)] jsou nejen stroje, nástroje a osobní ochranné pomůcky (brýle, masky, rukavice a pod. ), ale i stavby. Obdobné ustanovení bylo již v § 99 zákona o národním pojištění a je ustanovením písm. d) plně nahrazeno a rozšířeno.

Bezpečnostní technik je zaměstnancem podniku. Odpovědnost vedení podniku, po př. vedoucích osob v závodě, není tím dotčena. Podle § 10 se určí, ve kterých závodech a v jakém počtu budou ustanovováni bezpečnostní technici a upraví se jejich postavení, práva a povinnosti a rozsah činnosti, jakož i způsob jejich ustanovování a odvolávání.

K § 3.

Ustanovení odstavce 1 vychází ze zásady, že pracující nemají při práci jen dodržovat příslušné bezpečnostní předpisy, nýbrž iniciativně a podle svých zkušeností se podílet na vytváření bezpečného a zdravého prostředí. Ustanovením o povinnosti oznamovat nedostatky v bezpečnostních nebo zdravotních zařízeních není dotčena obdobná povinnost stanovená jinými předpisy, zejména předpisy vydanými pro obor národní bezpečnosti.

K § 4.

Přesto, že jednotná odborová organisace přejímá dozor nad bezpečností při práci (§ 5, odst. 1), zůstává národním výborům vyhraženo široké pole působnosti při provádění tohoto zákona.

Referáty práce národních výborů budou na příklad při schvalování náborových smluv při provádění mobilisace pracovních sil dbát o to, aby vedení závodu převzalo závazky, týkající se budování bezpečnostních zařízení v závodech a provádění odborného výcviku pracujících (§ 2). Také rady národních výborů a komise pro mobilisaci pracovních sil budou při hodnocení plnění plánu práce sledovat též úrazovost v závodech a projednávat zjištěné závady s vedením podniku a orgány jednotné odborové organisace. Národní výbory budou také doplňovat a zajišťovat činnost jednotné odborové organisace svými prostředky (provádění trestního správního řízení, schvalování provozoven, exekuční úkony a pod. ).

K § 5.

Z úkolů dosavadní živnostenské inspekce se přenáší dozor nad výkonem ochrany zdraví při práci na zdravotní správu (§ 9). Ostatní dozor, a to jak všeobecný tak i odborný, se přenáší na jednotnou odborovou organisaci, která jej bude vykonávati svými orgány inspekce práce. Aby jednotná odborová organisace mohla plnit své úkoly, je třeba svěřiti jí též provádění odborného výzkumu.

Dozorem jednotné odborové organisace není dotčen dozor podle zvláštních předpisů, zejména podle zákona č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích. Všeobecný dozor jednotné odborové organisace není dotčen ani odborným technickým dozorem ani dozorem zdravotní správy (§§ 8 a 9).

Orgány inspekce práce jsou veřejnými činiteli a požívají zvýšené trestní právní ochrany (§§ 177—180 tr. zák. ).

K § 6.

Vzhledem k zásadám vysloveným v § l, má inspekce práce novou náplň a liší se od dosavadní živnostenské inspekce. Místo vrchnostenského způsobu provádění úkolů mají nyní orgány inspekce práce především radou a instruktáží pomáhat pracujícím i vedení podniku v boji za snížení počtu úrazů a nemocí z povolám.

Při tom mají orgány inspekce práce řadu nových oprávnění [odst. l písm. c) a odst. 3]. Nová náplň, kterou má činnost orgánů inspekce práce, zahrnuje součinnost při plánování a budování závodních bezpečnostně-technických, zdravotních a sociálních zařízení. Plánování a budování těchto zařízení je uloženo vedení podniku ve statutu národních podniků průmyslových (odst. 223). K tomu patří dále součinnost při výchově pracujících k bezpečné a zdravé práci a oprávnění účastnit se odborných zkoušek pracujících.

Z úkolů vytýčených v písm. a) vyplývá oprávnění orgánů inspekce práce vstupovat kdykoliv do všech prostor závodů a vedlejších zařízení.

Oprávnění nařizovat odstranění zjištěných závad podle písm. b) zahrnuje též oprávnění vyšetřovat úrazy, jiné nehody a jejich příčiny a činiti opatření k jejich zamezení. Oprávnění nařizovat vyřazení strojů nebo zastavení práce je nutné, aby se předešlo neštěstím a katastrofám. Proti opatřením orgánů inspekce práce má vedení podniku možnost odvolat se podle § 7 odst. 1.,

Ustanovení písm. c) je nezbytným důsledkem dozoru, který se svěřuje jednotné odborové organisaci a umožní pružné a rychlé provádění opatření v otázkách bezpečnosti při práci. Tyto předpisy a pokyny jsou závazné pro vedení podniku, které však má možnost dožadovat se jejich zrušení nebo změn podle § 7 odst. 1.

V ustanovení písm. d) jde o povolování výjimek z ustanovení o pracovní době podle zákonů č. 91/1918 Sb. a č. 177/1946 Sb. pro jednotlivé podniky nebo závody. Tyto výjimky povolovaly dosud většinou národní výbory. Jde o úkoly, které úzce souvisí s bezpečností při práci a je proto účelné, aby výjimky povolovala inspekce práce.

Spolupůsobení uvedené v písm. e) zahrnuje též účast při komisionelních jednáních v kolaudačním řízení (povolování závodů a jejich rozšiřování, přestaveb i všech jejich změn a zahájení výroby).

Aby orgány inspekce práce mohly své úkoly dobře plnit, je nezbytné, aby mohly ukládat pokuty v blokovém řízení (odst. 3), zejména tam, kde nestačí rady a domluvy. Bylo podstatným nedostatkem dosavadní živnostenské inspekce, že neměla podobné oprávnění.

K§ 8.

Pokud jde o hornictví, t. j. o vyhledávání, těžbu a jiné získávání vyhrazených a nevyhrazených nerostů, budou odborný technický dozor vykonávati jako dosud orgány báňských úřadů, a pokud jde o letectví, orgány ministerstva dopravy.

Technickými zařízeními se rozumějí zejména parní generátory (kotle) a přístroje, tlakové nádoby, vyvíječe acetylenu, zdvihadla všeho druhu, odstředivky, elektrická zařízení a pod.

Odborný dozor nad těmito zařízeními, který je dosud nejednotný a roztříštěný, bude soustředěn a jednotně upraven.

K § 9.

ústavy pracovního lékařství, zřízené vyhláškou ministerstva práce a sociální péče č. 1341/1946 ú. 1. I, převezme ministerstvo zdravotnictví.

K § 10.

Příslušná ministerstva učiní vnitřní organisační opatření, která zajistí, aby vedení podniků jim podřízených plnila povinnosti vyplývající z tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

Ustanovení zajišťuje potřebnou koordinaci materiálních předpisů všeobecné povahy. Podle tohoto zákona se považuje hornictví za jeden pracovní obor.

V odstavci 3 má zákon na mysli předpisy, které vydávají báňské úřady pro svůj obvod podle zvláštních předpisů platných pro hornictví, které tímto zákonem nejsou dotčeny.

V Praze 29. června 1951.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr práce a sociální péče: E. Erban v. r.

Státní tiskárana n. p. závod 02 — 3055-51