K§5:

Ustanovení tohoto paragrafu umožní zavést vládním nařízením pojistnou povinnost, kde se ukáže nutnou nebo účelnou. Může tomu tak být na př. u lidových družstev, u určitých nebezpečí nebo věcí (krupobitní pojištění).

K § 6:

Ustanovení tohoto paragrafu je vyjádřením zásady stanovené v § 162 ústavy, jež byla obdobně vyjádřena v § 14 zák. č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových.

K §7:

Zde se ukládá pojišťovně decentralisovat provoz, aby se její služba co nejvíce přiblížila pojistníkům a aby pojišťovna měla co nejužší styk s národními výbory. Plnění určitých funkcí pojišťovny (plánovací, řídící a kontrolní) v rámci krajů upraví statut. Zvláštní zájmy Slovenska jsou respektovány zřízením oblastního ústavu.

K §§ 8 až 11:

Správa pojišťovny se řeší na principu individuálního vedení vedoucím ředitelem, samostatně rozhodujícím a osobně odpovědným za splnění svých povinností. Aby byla při tomto způsobu správy pojišťovny funkce vedoucího ředitele zastávána i za jeho nepřítomnosti, zřizuje se pro jeho zastupování náměstek. Náměstek nebude bez funkce v pojišťovně v době, kdy vedoucí ředitel sám vykonává svou funkci; bude mu svěřen určitý úsek činnosti pojišťovny.

Osnova zavádí funkci oblastního ředitele, vedoucího oblastní ústav, a funkci ředitelů vedoucích jednotlivé úseky činnosti pojišťovny. Tím však nemá být oslabena zásada jednotného vedení a osobní odpovědnosti vedoucího ředitele.

Jmenování a odvolání vedoucího ředitele a jeho náměstka, jakož i oblastního ředitele a jeho náměstka se podle osnovy ponechává ministru financí, nikoli vládě, vzhledem k menšímu rozsahu činnosti pojišťovny.

I činnost oblastního ústavu bude rozdělena do jednotlivých úseků, jež budou řídit ředitelé.

K §§ 13 až 15:

Majetek spravovaný pojišťovnou, třebaže z největší části představuje hodnotu závazků pojišťovny z pojistných smluv, nutno se zřením na § 150 ústavy považovat za národní majetek, avšak určený pro provozování pojištění.

Poněvadž majetek spravovaný pojišťovnou byl nashromážděn z pojistného placeného po-

jistníky a je určen k úhradě závazků pojišťovny vůči pojistníkům, nelze tento majetek pojišťovně odnít bez náhrady pouhým vyčleněním (§ 13 odst. 3). Nelze tak činit také proto, že odnětí majetku bez náhrady by způsobilo schodek v krytí závazků pojišťovny a dále proto, že Fond znárodněného hospodářství není zavázán doplňovat jmění pojišťovny a že stát neručí za její závazky.

Případy zcizení nemovitostí (§ 14) budou výjimečné; může jít zejména o zcizení družstvům, masovým organisacím a pod., nikoliv jednotlivcům.

K §§ 16 až 18:

Dosavadní předpisy o dozorčím právu nad pojišťovnami obsahovaly podrobné předpisy o hospodaření pojišťoven, t. j. o ukládání jmění, o výpočtu pojistných reserv, o tvoření fondů, o sestavování účetních závěrek, o oceňování jmění a pod. (srovnej §§ 27 až 53 obou pojistných regulativů). Tato látka je zčásti upravena jinými předpisy, zejména zákonem č. 116/1946 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví, a předpisy vydanými na jeho základě, zákonem č. 65/1949 Sb., o oceňování, a předpisy, které budou podle něho vydány. Předpisy o tvoření pojistných reserv a fondů bude možno pojmout do statutu. Ukládání jmění pojišťovny je určováno finančním plánem.

Z uvedených důvodů bylo možno ustanovení o hospodaření zredukovat na všeobecnou zásadu účelnosti provozu a na povinnost tvořit pojistné reservy a jediný reservní fond (§ 17).

Pojišťovna musí tvořit pojistné reservy, protože v nich má prostředek, který jí dohromady s budoucím pojistným umožňuje dostát závazkům bez pomocí zvenčí. Splnitelnost závazků pojišťovny musí být dána v každé době, protože dobrovolná pojištění mohou být kdykoliv vypověděna a pojišťovna při tom musí dostát svým závazkům. Tvoření pojistných reserv plyne též ze zásady podnikového početnictví, že položky musí být časově odlišeny a že musí být oddělen vlastní kapitál od cizího. Pojistné reservy v životním pojištění jsou ostatně obdobou závazků peněžních ústavů z vkladů u nich učiněných.

Pojišťovna soustřeďuje v sobě formou pojištění nahodilé škody z celého hospodářství, pokud je pojistila. Z nahodilosti plyne, že úhrn pojistných náhrad kolísá. Pojišťovna musí mít v reservním fondu prostředek k vyrovnání těchto kolísání, protože ani Fond znárodněného hospodářství ani stát nehradí schodky pojišťovny. Určení maximální výše

reservního fondu průměrem ročního pojistného majetkových a úrazových pojištění za poslední tři roky je odůvodněno tím, že ručení pojišťovny se rozšiřuje i na katastrofální události (povodeň, vichřice) a že se rozšiřuje krupobitní a dobytčí pojištění, v jehož průběhu jsou velké výkyvy.

K §19:

Zákon bude rámcovou normou. Vlastní úprava poměrů pojišťovny a jejího hospodaření bude provedena statutem, který bude vydán vládním nařízením.

K §§ 20 a 23:

Za zajišťovnu ve smyslu osnovy se prohlašuje existující První česká zajišťovací banka. Poněvadž jmenovaná zajišťovna je a má zůstat pro svůj mezinárodní obchod akciovou společností, jako je tomu u výsadních společností pro zahraniční obchod, budou její právní poměry upraveny podle zákona o akciových společnostech.

Podle § 23 přejdou akcie zajišťovny na stát. Tím přejde zajišťovna do národního majetku, aniž se změní její právní subjektivita.

Co se názvu zajišťovny týče, ponechává se orgánům zajišťovny pozměnit jej změnou stanov tak, aby z něho bylo patrno, že je ústavem s celostátní působností, a aby byl odstraněn název "banka".

Vydání pravidel pro zajišťovací činnost zajišťovny se ponechává ministru financí.

K §21:

Vrchní vedení a dozor státu nad pojišťovnou podle § 155 odst. l ústavy dává nejširší oprávnění, jež zahrnuje všechna oprávnění dříve podrobně vypočítávaná v předpisech o dozoru nad pojišťovnami. Stávají se proto podrobné předpisy o obsahu a rozsahu státního dozoru nad pojišťovnou zbytečnými; osnova proto jen příkladmo uvádí některá významná oprávnění ministerstva financí.

Podklady se v odstavci 2 písm. b) rozumějí zejména sazby, stupnice odkupů a redukcí, početní úroková míra a j.

K udržení finanční rovnováhy pojišťovny musí mít dozorčí úřad právo měnit podklady pojistných smluv v krajním případě i pro

platná pojištění. Přejímají se proto v odstavci 2 písm. b) ustanovení § 15e zák. č. 147/1934 Sb. ve znění vládního nařízení č. 331/1942 Sb. Působnost státního úřadu plánovacího podle předpisů o plánování a jiné tvorbě cen zůstává ustanovením odstavce 2 písm. b) nedotčena.

Oprávnění vydávat a měnit pojistné podmínky, a to s účinností i pro platné pojistné poměry, bylo vyjádřeno v osnově zákona o pojistné smlouvě.

Dokud nebude podle § 4 zák. č. 95/1950 Sb., kterým se upravují některé poměry v pojišťovnictví, rozhodnuto o dosud existujících znárodněných ústavech pojišťovacích, je nutno k zamezení pochybností vyslovit, že zůstávají podrobeny státnímu dozoru.

Zajišťovna jakožto akciová společnost podléhá toliko dozoru, nikoli vrchnímu vedení ministerstva financí.

K §22:

Státní dozor nutno rozšířit i na zprostředkování pojišitění a zajištění, aby z této oblasti nevycházely rušivé vlivy do pojišťovnictví. Osnova zrušuje živnostenská oprávnění fysických osob zprostředkovávat pojištění nebo zajištění, protože se nepokládá za vhodné, aby fysické osoby provozovaly takovou činnost jako podnikatelé. Oprávnění právnických osob (na př. národních podniků dopravních) zprostředkovávat pojištění zůstávají nedotčena.

K §24:

Z předpisů pojišťovacích regulativů zůstanou oddíly B, C, D a E v platnosti, dokud nebudou učiněna opatření o znárodněných ústavech a tuzemských stavech pojištění cizozemských pojišťoven podle zákona č. 95/1950 Sb. a dokud nebude vydán statut pojišťovny. Z téhož důvodu se ponechává ministru financí vyhlásit zrušení zákona č. 147/1934 Sb.

Z předpisů dekretu č. 103/1945 Sb. se v této osnově zrušuje oddíl II, upravující právní poměry pojišťoven — národních podniků, neboť je nahrazen §§ 2 až 19 osnovy; jiná jeho ustanoveni byla zrušena již zákonem č. 96/1960 Sb. Z dekretu č. 103/1945 Sb. zůstávají v platnosti §§l, 2, 13, § 14 odst. 2 a 3 a §§ 15 až 22.

V Praze dne 12. prosince 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Státní tiskárna v Praze — 5494-50